Sestavila a průběžné aktualizuje terminologická skupina České meteorologické společnosti (ČMeS)

Výklad hesel podle písmene p

X
p-systém
syn. soustava souřadnicová p – pravoúhlá souřadnicová soustava se zobecněnou vertikální souřadnicí, kde tato souřadnice vyjadřuje tlak vzduchu. Kvazihorizontální osy x a y leží ve zvolené izobarické hladině a vert. osa je orientována ve směru poklesu tlaku vzduchu. Výhoda této soustavy proti z–systému spočívá v tom, že řada rovnic používaných v meteorologii má jednodušší tvar, neboť používá hydrostatickou aproximaci. P–systém se používá zejména při popisu dějů synoptického měřítka, zpracování výsledků aerologických měření a jejich zakreslování do výškových map a aerologických diagramů. Viz též sigma-systém, soustava souřadnicová hybridní.
Termín obsahuje symbol „p“ označující tlak jako fyzikální veličinu.
angl: p system, pressure coordinate system; slov: p-systém; něm: p-System n, p-Koordinaten f/pl; rus: барическая система координат, изобарическая система координат, система координат-p  1993-a3
padesátky zuřící
angl: furious fifties; slov: zúrivé päťdesiatky; něm: wütende Fünfziger m/pl; rus: ревущие пятидесятые  1993-a1
PAH
(Polycyclic Aromatic Hydrocarbons, polycyklické aromatické uhlovodíky) – uhlovodíky obsahující ve své struktuře nejméně dva benzenové kruhy. V souvislosti s ochranou čistoty ovzduší se namnoze projevují jako významné škodliviny. V současné době jsou v této souvislosti zmiňovány např. pyreny obsahující čtyři benzenové kruhy, v případě tří těchto kruhů jde o antracen, velkou pozornost pak budí zejména benzo(a)pyren s pěti benzenovými kruhy.
angl: polycyclic aromatic hydrocarbons; slov: PAH; něm: polycyclische aromatische Kohlenwasserstoffe m/pl (PAK / PAH), polyzyklische aromatische Kohlenwasserstoffe m/pl (PAK / PAH)  2017
pachy
čichové počitky vyvolané přítomností jedné nebo více těkavých příměsí v atmosféře, obvykle v nízkých koncentracích, nicméně převyšujících práh citlivosti čichového ústrojí. Příjemné pachy jsou označovány jako vůně, nepříjemné pachy jako zápachy.
angl: odours; slov: pachy; něm: Gerüche m; rus: запахи  1993-a2
paleogén
syn. třetihory starší – nejstarší geol. perioda kenozoika, zahrnující období před 66 – 23 mil. roků. Viz též terciér.
Termín zavedl v r. 1866 něm. mineralog a geolog C. F. Naumann (nebo r. 1865 rak. paleontolog M. Hörnes); skládá se z řec. παλαιός [palaios] „starý“ a komponentu -γενής [-genés] s významem „narozený v určitém stavu“.  Řec. παλαιός „starý“ zde vyjadřuje, že měl paleogén označovat starší část terciéru (oproti neogénu).
angl: Paleogene; slov: paleogén; něm: Paläogen n  2018
paleoklima
klima v geol. minulosti, studované v rámci paleoklimatologie na základě tzv. proxy dat. V souladu s aktuální geologickou stratigrafií můžeme rozlišovat klima jednotlivých eonů (viz hadaikum, archaikum, proterozoikum, fanerozoikum), ér (viz paleozoikum, mezozoikum, kenozoikum), period (viz kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm, trias, jura, křída, paleogén, neogén, kvartér), epoch (viz pleistocén, holocén) a dalších jednotek. Bez ohledu na změny klimatu zůstávala hlavním rysem jeho rozložení na Zemi zonalita klimatu, i když velikost a poloha klimatických pásem se v průběhu času měnila. Viz též geneze klimatu, teorie paleoklimatu, klima historické.
Termín se skládá z řec. παλαιός [palaios] „starý, dávný“ a slova klima.
angl: paleoclimate; slov: paleoklíma; něm: Paläoklima n; rus: палеоклимат  1993-a3
paleoklimatologie
vědní obor, zabývající se rekonstrukcí a interpretací paleoklimatu. Změny klimatu v geol. minulosti se snaží vysvětlit pomocí teorií paleoklimatu. K jejich ověření využívá tzv. proxy dat, přičemž se opírá o poznatky dalších disciplín, např. sedimentologie, paleontologie a geochemie; při studiu klimatu kvartéru a především holocénu se uplatňují i geomorfologie a archeologie. Viz též dendroklimatologie, klimatologie historická.
Termín se skládá z řec. παλαιός [palaios] „starý, dávný“ a slova klimatologie.
angl: paleoclimatology; slov: paleoklimatológia; něm: Paläoklimatologie f; rus: палеоклиматология  1993-a3
paleozoikum
syn. prvohory – nejstarší geol. éra v rámci fanerozoika, navazující na proterozoikum a zahrnující období před 541 – 252 mil. roků. Do této éry spadá šest period: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Pro paleozoikum je typické postupné spojování kontinentů provázené rozsáhlými fázemi orogeneze, až nakonec spojením Laurasie a Gondwany vznikla jednotná Pangea.
Termín pochází z angl. Paleozoic, které r. 1838 zavedl brit. geolog A. Sedgwick; skládá se z řec. παλαιός [palaios] „starý“ a ζωή [zóé] „život“.
angl: Paleozoic; slov: paleozoikum; něm: Paläozoikum n  2018
paměsíc
Termín obsahuje předponu pa- ve smyslu „nepravý“.
angl: mock moon; slov: pamesiac; něm: Nebenmond m, Nebenmond m; rus: ложная луна  1993-a1
pampero
studený nárazovitý vítr jz. směrů na pampách v Argentině a Uruguayi, obvykle vázaný na přechod čar instability s projevem studené fronty. Je často doprovázen bouřkovými lijáky s náhlým poklesem teploty. Vyskytuje se při vpádech studeného vzduchu z již. polárních oblastí, a je tedy obdobou severoamerického větru norther.
Termín je přejat ze španělštiny, jeho základem je slovo pampa.
angl: pampero; slov: pampero; něm: Pampero m, Pampero m; rus: памперо  1993-a1
pannus
(pan) [pánus]– jeden z průvodních oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Jsou to útržky nebo roztrhané cáry oblaků, které někdy tvoří souvislou vrstvu; objevují se pod jinými oblaky, s nimiž se mohou spojit. Vyskytují se nejčastěji u druhů altostratus, nimbostratus, cumulus a cumulonimbus.
Termín je přejat z lat. pannus „kus látky, cár".
angl: pannus; slov: pannus; něm: pannus, pannus; rus: клочья  1993-a2
PANs
(peroxyacylnitrates, peroxyacylnitráty) – dnes aktuálně sledovaná složka antropogenního znečištění ovzduší, zahrnuje významné škodliviny. Jde o soubor látek, jež v alkanovém řetězci obsahují skupinu C(O)OONO2, jsou většinou toxické a podléhají při vyšší teplotě tepelnému rozkladu. Nejběžnější z nich je peroxyacetyl nitrát se strukturou molekuly CH3C(O)OONO2 , označovaný zkratkou PAN.
angl: peroxyacylnitrates; slov: PANs  2018
papagajo
silný sv. padavý vítr z And na tichomořském pobřeží Nicaragui a Guatemaly. Vzniká při přechodu chladných vzduchových hmot (vítr „el norte“) přes horská pásma Střední Ameriky a přináší tzv. pěkné počasí. Nejčastěji se vyskytuje v lednu a v únoru, kdy často trvá 3 až 4 dny. Má charakter bóry.
Termín je přejat ze španělštiny. Byl vytvořen z části názvu Golfo de Papagayo „Záliv Papagayo“ (doslova: „Záliv papoušků“) na severozápadě Kostariky.
angl: papagayo; slov: papagajo; něm: Papagajo Wind m; rus: папагаио  1993-a1
paprsek zelený
záblesk zelený – převážně zelené krátkodobé zabarvení oblohy, často jen záblesk, vycházející zdánlivě z vrchního okraje slunečního nebo měsíčního kotouče při jejich východu nebo západu. Zelený paprsek je pozorovatelný, pouze je-li horizont zřetelně viditelný (bez výskytu zákalu nebo kouřma). Vysvětluje se skutečností, že index lomu světelných paprsků roste s jejich klesající vlnovou délkou a sluneční disk je pak pro barvy odpovídající kratším vlnovým délkám zdánlivě více pozvednut nad obzor působením astronomické refrakce. Výskyt namodralých odstínů je však velice vzácný, neboť paprsky této barvy jsou v přímém slunečním záření výrazně oslabovány působením jeho molekulárního rozptylu. Jev bývá nejčastěji pozorován nad mořskou hladinou nebo v horách nad horní hranicí nízko položených vrstevnatých oblaků a obecně patří mezi fotometeory.
angl: green flash, green ray; slov: zelený lúč; něm: grüner Strahl m; rus: зеленая вспышка, зеленый луч  1993-a3
paprsky kosmické
angl: cosmic rays; slov: kozmické lúče; něm: kosmische Strahlen m, kosmische Strahlen m; rus: космические лучи  1993-a1
paprsky krepuskulární
temné pruhy ve směru slunečních paprsků při poloze Slunce za obzorem. V podstatě to jsou stíny oblaků, které rovněž mohou být za obzorem, promítající se na pevné nebo kapalné částice, vznášející se v atmosféře. Někdy se stíny promítají až na opačnou stranu oblohy a jsou pozorovatelné v blízkosti antisolárního bodu. V tomto případě se nazývají antikrepuskulární paprsky. Krepuskulární paprsky patří k fotometeorům. Termín paprsky krepuskulární se primárně vztahuje k situacím při zapadajícím nebo vycházejícím Slunci, popř. v době soumraku, kdy tyto paprsky vytvářejí jakoby vějíř rozevírající se vzhůru. Někdy se však jako paprsky krepuskulární označuje i obdobný jev při větších výškách Slunce nad obzorem a otvorech v oblačné vrstvě, kdy se zmíněný vějíř rozevírá dolů.
angl: crepuscular rays; slov: krepuskulárne lúče; něm: Crepuskularstrahlen m/pl, Crepuskularstrahlen m/pl; rus: сумеречные лучи  1993-a3
pára nasycená
pára sytá – plynná fáze dané látky, nalézající se ve stavu termodynamické rovnováhy s kapalnou (v případě sublimace s pevnou) fází téže látky při rovinném tvaru fázového rozhraní. Za této rovnováhy je tok molekul směřující přes fázové rozhraní z kapalné (pevné) do plynné fáze stejně velký jako tok opačný. Vztah mezi tlakem nasycené páry a teplotou udává Clausiova–Clapeyronova rovnice. Na fázovém diagramu je vztah mezi tlakem a teplotou nasycené páry zobrazen křivkou vypařování, nazývanou též křivka nasycených par. V meteorologických aplikacích jde zpravidla o nasycenou vodní páru a v praxi se pro přibližné vyjádření závislosti jejího tlaku na teplotě používá např. Magnusův vzorec. Při teplotách pod teplotou trojného bodu rozlišujeme nasycenou vodní páru nad povrchem přechlazené vody a nasycenou vodní páru nad ledem.
U zakřiveného rozhraní fází vzniká složitější situace. Pro kladné zakřivení fázového rozhraní (např. u vodních kapiček) při dané teplotě roste tlak nasycené páry se zvětšujícím se zakřivením. Při záporném zakřivení (např. tvar vodní hladiny v kapiláře se stěnami smáčitelnými vodou) je tomu naopak. Příslušné kvantitativní vyjádření této závislosti poskytuje Thomsonův vztah. U vodních roztoků závisí tlak nasycené vodní páry též na koncentraci příměsi a u disociovaných roztoků (elektrolytů) na jejím druhu. Příslušnou závislost udává Raoultův zákon. Uvedené skutečnosti mají podstatný význam ve fyzice oblaků a srážek, zejména pak v mikrofyzice oblaků a srážek.
angl: saturated vapor; slov: nasýtená para; něm: gesättigter Dampf m  2017
pára nenasycená
syn. pára přehřátá – pára, jejíž tlak (hustota) je při dané teplotě nižší než v případě páry nasycené. Tuto definici lze vyslovit též inverzním způsobem: Jde o páru, jejíž teplota je vyšší než teplota nasycené páry o stejné hodnotě tlaku (hustoty). Odtud vyplývá též syn. pára přehřátá, které se běžně používá v technické praxi, v meteorologické literatuře je však jeho výskyt relativně řídký.
angl: unsaturated vapor; slov: nenasýtená para; něm: ungesättigter Dampf m  2017
pára přehřátá
slov: prehriata para; něm: überhitzter Dampf m  2017
pára přesycená
pára, jejíž tlak (hustota) je vyšší než u nasycené páry o téže teplotě. V meteorologické literatuře jde zpravidla o vodní páru nad rovinným povrchem vody nebo ledu. Přesycená pára je termodynamicky nestabilní a v atmosféře může reálně existovat za situace, kdy nejsou přítomny žádné zárodky vodních kapiček nebo ledových částic a jsou odstraněna účinná kondenzační a depoziční jádra. Prakticky to lze realizovat v laboratorních podmínkách v uzavřených komorách s účinně přefiltrovaným vzduchem, snižujeme-li teplotu vzduchu, takže hodnota tlaku nasycené vodní páry klesá.
angl: supersaturated vapor; slov: presýtená para; něm: übersättigter Dampf m  2017
pára sytá
slov: nasýtená para; něm: gesättigter Dampf m  2017
pára vodní
voda v plynném skupenství. V atmosféře je vodní pára obsažena ve velmi proměnném množství; u zemského povrchu v průměru od 0 do 3 % objemu. S výškou obsah vodní páry v atmosféře velmi rychle ubývá. Při vhodných podmínkách vodní pára kondenzuje a vytváří oblaky, popř. hydrometeory. Vodní pára intenzivně pohlcuje a vyzařuje dlouhovlnné záření, a je proto významná pro radiační režim atmosféry, v rozhodující míře se podílí na skleníkovém efektu atmosféry. Viz též atmosféra Země, vzduch nasycený, vzduch vlhký, kondenzace vodní páry, okno atmosférické, tlak vodní páry.
angl: aqueous vapour, water vapour; slov: vodná para; něm: Wasserdampf m, Wasserdampf m; rus: водяной пар  1993-a2
parametr Coriolisův
veličina definovaná výrazem 2ωsinφ , kde ω je velikost úhlové rychlosti zemské rotace a φ z. š., vyjadřovaná na sev. polokouli úhly v intervalu (0, 90°) a na již. polokouli v intervalu (0, –90°). Coriolisův parametr se často vyskytuje v rovnicích a vztazích používaných v meteorologii, neboť bezprostředně souvisí s působením Coriolisovy síly v zemské atmosféře. Jeho hodnota na 50° sev. zeměp. š. činí 1,2.10–4 s–1. Parametr je nazván podle franc. matematika a fyzika G. G. Coriolise (1792–1843).
angl: Coriolis parameter; slov: Coriolisov parameter; něm: Coriolisparameter m; rus: параметр Кориолиса  1993-a2
parametr drsnosti
syn. koeficient drsnosti – veličina s rozměrem délky, která patří svým původem do aerodynamiky. V meteorologii se používá ve fyzice mezní vrstvy atmosféry k vyjádření vlivu zemského povrchu na proudění vzduchu a na vert. transport hybnosti, tepla, vodní páry, popř. různých příměsí v přízemní vrstvě atmosféry. Parametr drsnosti lze interpretovat jako výšku drsnostních elementů, tj. různých výčnělků apod. zemského povrchu, efektivní z hlediska posuzovaného vlivu, nebo jako charakteristiku turbulentního promíchávání v úrovni zemského povrchu. Určuje se zpravidla z vert. profilu rychlosti horiz. proudění v bezprostřední blízkosti zemského povrchu, nejlépe při indiferentním teplotním zvrstvení ovzduší. Pro různé typy přirozeného rovinného povrchu dosahuje hodnot od setin mm (uhlazená sněhová pokrývka) do zhruba 10 cm (vysoká tráva). Uvnitř zástavby se volí hodnota parametru drsnosti zemského povrchu v rozmezí 1/20 až 1/10 výšky staveb. Nad vodním povrchem závisí parametr drsnosti na vlnění, a tím na rychlosti větru. Podle C. G. Rossbyho lze souvislost mezi parametrem drsnosti zemského povrchu z0 a směšovací délkou l vyjádřit vztahem
l(z)=κ (z+z0)
v němž z značí výšku nad zemským povrchem a κ von Kármánovu konstantu. Viz též drsnost povrchu.
angl: roughness parameter; slov: parameter drsnosti; něm: Rauhigkeitshöhe f, Rauhigkeitsparameter m; rus: параметр шероховатости  1993-a1
parametr frontální termální
parametr vhodný pro objektivní frontální analýzu definovaný vztahem:
TFP=-|T |T| T |
První činitel vyjadřuje změnu teplotního gradientu ∇T, druhý činitel pak projekci této změny do směru teplotního gradientu. Termální frontální parametr dosahuje maximální hodnoty v místě největší změny gradientu teploty, typicky tedy v oblasti fronty.
angl: thermal front parameter; slov: frontálny termálny parameter; něm: termische Frontsparameter m  2015
parametr instability
slov: parameter instability; něm: Instabilitätsparameter m  1993-a1
parametr L
pracovní označení pro Obuchovovu délku.
slov: parameter L  1993-a1
parametr proudu blesku
veličina popisující vlastnosti blesku. Těmito parametry jsou
a) amplituda proudu blesku Imax (kolísající v rozmezí 102 až 3.105 A);
b) max. strmost proudu blesku di/dt (103 až 109 A.s–1);
c) doba čela rázové složky (0,5 až 100).10–6 s;
d) čtverec impulsu proudu blesku ∫ i2 dt po dobu výboje;
e) počet dílčích výbojů blesku (1 až 24);
f) trvání blesku (10–3 s až 2 s);
g) náboj blesku Qb = ∫ i dt .
Z uvedených el. hodnot se stanoví úbytek el. napětí u na odporu R příslušného el. zařízení –u = iR, popř. tepelná nebo mech. energie přeměněná po úderu blesku v zasaženém objektu v závislosti na jeho vlastnostech.
angl: lightning current parameter; slov: parameter bleskového prúdu; něm: Blitzstromparameter m, Blitzstromparameter m; rus: параметр тока молнии  1993-b3
parametr Reynoldsův
angl: Reynolds parameter; slov: Reynoldsov parameter; něm: Reynolds-Parameter m, Reynolds-Parameter m; rus: параметр Рейнольдса  1993-a1
parametr Richardsonův
angl: Richardson parameter; slov: Richardsonov parameter; něm: Richardson-Parameter m, Richardson-Parameter m; rus: параметр Ричардсона  1993-a1
parametr Rossbyho
veličina β daná meridionálním gradientem Coriolisova parametru a definovaná vztahem:
β=λy,
kde λ je Coriolisův parametr a kladný směr souřadnicové osy y směřuje k severu. Využívá se zejména v teorii Rossbyho vln.
angl: Rossby parameter; slov: Rossbyho parameter; něm: Rossby-Parameter m, Rossby-Parameter m; rus: параметр Россби  1993-a2
parametr Scorerův
veličina používaná pro diagnózu, popř. prognózu mechanické turbulence, nebo vlnového proudění za horskou překážkou. Ve zjednodušené podobě je definována vztahem:
l=(gv2 1θθz) 1/2,
kde g je velikost tíhového zrychlení, v velikost průmětu vektoru rychlosti větru na kolmici k ose horského hřebene, Θ potenciální teplota vzduchu a z vert. souřadnice. Scorerův parametr se určuje pro jednotlivé vrstvy ovzduší, přičemž tloušťka vrstvy se volí podle stupně „monotónnosti“ změny teploty vzduchu s výškou. Při použití aerol. údajů je nejvhodnější určit Scorerův parametr pro vrstvy mezi význačnými tepl. body (tepl. „zlomy“). Příznivé podmínky pro vlnové proudění nastávají při poklesu Scorerova parametru s výškou.
angl: Scorer parameter; slov: Scorerov parameter; něm: Scorer-Parameter m, Scorer-Parameter m; rus: параметр Скорера  1993-a3
parametr stabilitní
kvantit. vyjádření stabilitních podmínek, tj. stability nebo instability teplotního zvrstvení atmosféry. V širším smyslu mezi stabilitní parametry patří např. vertikální teplotní gradient, Bruntova-Vaisalova frekvence a dále parametry, které zahrnují nejen termické, ale i dynamické charakteristiky stavu atmosféry, tj. parametry typu Richardsonova čísla, nebo pro přízemní vrstvu atmosféry poměr z/L, kde z je výška nad zemským povrchem a L je Obuchovova délka. Viz též vertikální instabilita atmosféry, klasifikace stabilitní.
angl: stability parameter; slov: parameter stability; něm: Stabilitätsparameter m; rus: параметр устойчивости  1993-a3
parametr Stokesův
bezrozměrný parametr, který se v meteorologii používá především v teorii koalescence vodních kapek o různých velikostech. Většinou se uvádí ve tvaru:
2ρwr2 | vRvr |/9μR,
kde vR, resp. vr značí velikost pádové rychlosti kapek o poloměru R, resp. r (r << R), ρw hustotu vody a μ koeficient dynamické vazkosti vzduchu. Výraz 2ρwr2/9μ, vyjadřuje čas, za který klesne na 1/e původní hodnoty (e je základ přirozených logaritmů) rychlost pohybu sférické částice, o dostatečně malém poloměru r a hustotě ρw, na niž působí pouze síla odporu prostředí daná Stokesovým zákonem. Viz též vzorec Stokesův.
angl: Stokes parameter; slov: Stokesov parameter; něm: Stokes-Parameter m, Stokes-Parameter m; rus: параметр Стокса  1993-a1
parametrizace v meteorologii
souhrnné označení pro simulaci efektu fyzikálních procesů energetického a hydrologického cyklu atmosféry, jejichž prostorová a časová měřítka jsou menší, než může model atmosféry popsat. Termín parametrizace se kromě podchycení nerozlišených fyzikálních procesů používá též pro simulaci procesů diabatických, nevratných, a pro popis výměny hybnosti, tepla a vlhkosti mezi atmosférou a jejím okolím (Země, vesmír). Výsledkem parametrizace jsou matematické vztahy, které popisují vliv procesů na prognostické proměnné modelu atmosféry a také popisují jejich interakci s dalšími proměnnými, např. modelu zemského povrchu. To, které procesy jsou v modelu atmosféry parametrizovány, tak obecně závisí na jeho rozlišení. Typicky se parametrizují: radiační přenos v atmosféře; výměna hybnosti, tepla a vlhkosti s povrchem a jejich další vertikální transport efekty suché a vlhké turbulence; srážkové procesy, konvekce a s ní spojené srážky a transport hybnosti, tepla a vlhkosti; dynamické účinky nerozlišené orografie.
angl: parametrization; slov: parametrizácia v meteorológii; něm: Parametrisierung f, Parametrisierung f; rus: параметризация  1993-a3
paranthelium
Termín se skládá z řec. παρα- [para-] „vedle, po straně“ a slova antihélium.
angl: paranthelion; slov: paranthélium; něm: Nebengegensonne f; rus: парантгелий  1993-a1
parantselenium
Termín se skládá z řec. παρα- [para-] „vedle, po straně“ a slova antiselenium.
angl: parantiselena; slov: parantselénium; něm: Nebengegenmond m; rus: парантиселена  1993-a1
paraselenium
Termín se skládá z řec. παρα- [para-] „vedle, po straně“ a σελήνη [seléné] „Měsíc“.
angl: paraselene; slov: paraselénium; něm: Nebenmond m; fr: parasélène; rus: параселена  1993-a1
parhelia Liljequistova
mimořádný halový jev, slabé, horizontálně protáhlé světelné skvrny na parhelickém kruhu ve větších úhlových vzdálenostech za paranthelii.
angl: Liljequist parhelia; slov: Liljequistovo parhélium; něm: Liljequist-Nebensonne f  2014
parhelium
syn. paslunce – velmi častý halový jev v podobě světelných skvrn nalézajících se na parhelickém kruhu vně malého hala. Jsou obvykle výrazněji duhově zbarveny, s červeným okrajem na straně bližší Slunci. Při poloze Slunce na obzoru by se parhelia nalézala na malém halu, s rostoucí výškou Slunce nad obzorem se od malého hala bočně vzdalují v rozsahu několika úhlových stupňů. Vznikají dvojitým lomem slunečních paprsků při průchodu šestibokými ledovými krystalky při lámavém úhlu 60° a vert. poloze hlavní krystalové osy.
angl: mock sun, parhelion, sun dog; slov: parhélium; něm: Nebensonne f; rus: ложное солнце, паргелий  1993-a3
pás absorpční
syn. pásmo absorpční – část absorpčního spektra určitého radiačně aktivního plynu vyznačující se silnou absorpcí záření. Je tvořen komplexem vzájemně si blízkých a případně se i částečně překrývajících absorpčních čar v absorpčním spektru daného plynu. Např. vodní pára se vyznačuje absorpčními pásmy v oblastech vlnových délek kolem 1,4 µm, 1,9 µm, 2,7 µm a 6,3 µm; v oblasti vlnových délek větších než 15 µm je u vodní páry nakupeno takové množství absorpčních pásů, že zde dochází ke spojité absorpci dlouhovlnného záření a vzniká zde tzv. absorpční kontinuum. Oxid uhličitý má svůj nejvýznamnější absorpční pás v blízkosti vlnové délky 15 μm. Absorpce ultrafialového záření je způsobena především významnými absorpčními pásy ozonu, který má současně další výrazný absorpční pás v oblasti vlnových délek kolem 9,6 μm. Viz též absorpce záření selektivní.
angl: absorption band; slov: absorpčný pás; něm: Absorptionsband n; rus: пояс поглощения  1993-b3
pás Alexandrův
syn. pás tmavý.
angl: Alexander's band; slov: Alexandrov pás; něm: Alexanders dunkles Band n  1993-a3
pás jasný
slov: jasný pás  2017
pás kondenzační
slov: kondenzačný pás; něm: Kondensstreifen m  1993-a1
pás mlhy
mlha, která se vlivem místních podmínek vytvořila v pásu širokém nejvýše několik stovek metrů.
angl: fog bank; slov: pás hmly; něm: Nebelstreifen m; rus: гряда тумана, полoса тумана  1993-a1
pás nízkého tlaku vzduchu
pásmo s nižším tlakem vzduchu zhruba rovnoběžkového směru, které se rozkládá mezi dvěma pásy vysokého tlaku vzduchu a v průběhu roku se přesouvá na sever nebo na jih v závislosti na výšce Slunce. Takovým pásmem je např. rovníkový pás nízkého tlaku vzduchu, nazývaný též rovníková deprese, a pásy nízkého tlaku vzduchu v subpolárních oblastech obou polokoulí. V subpolárních pásech nízkého tlaku vzduchu se nacházejí jednotlivé cyklony.
angl: low pressure belt, trough; slov: pás nízkeho tlaku vzduchu; něm: Tiefdruckgürtel m; rus: зона низкого давления, полоса пониженного давления  1993-a3
pás přenosový studený
relativní proudění obecně studeného a zpočátku i suchého vzduchu ve frontální cykloně popisované v teorii přenosových pásů. Formuje se na přední straně cyklony v přízemních hladinách a je pro něj charakteristické, že hodnoty izobarické vlhké potenciální teploty jsou o několik stupňů nižší než uvnitř teplého přenosového pásu. Studený přenosový pás směřuje nejprve k západu a v blízkosti teplé fronty (resp. její frontální čáry) začíná stoupat a stáčet se cyklonálně kolem středu cyklony, přičemž podchází teplý přenosový pás. V této oblasti se díky srážkám produkovaným teplým přenosovým pásem sytí vlhkostí. Při dalším výstupu vzduchu se tato vlhkost může stát zdrojem pro vznik oblaků zejména nízkého a středního patra. V místě, kde studený přenosový pás vystupuje zpod teplého přenosového pásu, se proud často rozděluje do dvou větví charakterizovaných různou výškou nad zemským povrchem. Vyšší větev se anticyklonálně stáčí, až je téměř rovnoběžná s teplým přenosovým pásem. Nižší větev se stáčí cyklonálně a směřuje do středu cyklony. Rozhraní mezi vzduchem v nižší větvi studeného přenosového pásu a vzduchovou hmotou v týlu vyvíjející se cyklony lze označit za atmosférickou frontu, která je v klasickém koncepčním modelu norské meteorologické školy analyzována jako okluzní fronta. Avšak měření dokazují, že formování této fronty nekoresponduje s okluzním procesem jako situace, kdy je teplý vzduch vytlačován studenější vzduchovou hmotou na přední straně a v týlu cyklony vzhůru.
angl: cold conveyor belt; slov: studený prenosový pás; něm: kaltes Förderband n; rus: холодная несущая полоса  2014
pás přenosový suchý
řidčeji používané syn. intruze (průnik) suchého vzduchu.
angl: dry intrusion; slov: suchý prenosový pás; něm: trockenes Förderband; rus: вторжение (интрузия) сухого воздуха  2014
pás přenosový teplý
relativní proudění obecně teplého a vlhkého vzduchu s výstupnou složkou pohybu ve frontální cykloně popisované v teorii přenosových pásů. Formuje se na přední straně studené fronty do souvislého proudu, který se obvykle táhne stovky kilometrů a při výstupu postupně zasahuje celou troposféru. Teplý přenosový pás je charakterizovaný vysokými hodnotami izobarické vlhké potenciální teploty, transportuje teplý a vlhký vzduch z nižších hladin do vyšších a často je hlavním mechanismem produkce srážek. Teplý přenosový pás probíhá ve vyvíjející se cykloně zpravidla rovnoběžně s přízemní studenou frontou, zhruba kolmo protíná čáru teplé fronty, následně se anticyklonálně stáčí a ve zhruba rovnoběžné poloze vůči čáře teplé fronty přestává stoupat. Během výstupu se podílí na vzniku frontálních oblačných systémů, zejména teplé fronty, a částečně také na vzniku oblačných systémů v teplém sektoru.
angl: warm conveyor belt; slov: teplý prenosový pás; něm: warmes Förderband n; rus: теплая несущая полоса  2014
pás spirální
angl: spiral band; slov: špirálový pás; rus: спиральная полоса  2014
pás srážkový
útvar srážkových oblaků protáhlý v jednom směru, takže je možné určit jeho orientaci. Srážkové pásy mohou být tvořeny konvektivními i vrstevnatými oblaky, mohou dosahovat různých měřítek, přičemž mívají složitější vnitřní strukturu. V mimotropické cykloně jsou srážkové pásy vázány na atmosférické fronty a případné čáry instability, které se mohou vyskytovat i samostatně. V tropické cykloně se od středu odvíjejí spirální srážkové pásy. Pohyb srážkového pásu ve směru jeho protažení, popř. setrvání pásu nad určitým povodím může vést k zesílení případné povodně.
angl: rainband; slov: zrážkový pás; rus: дождевая полоса  2014
pás světlý
slov: svetlý pás  2017
pás temný
syn. pás tmavý.
angl: Alexander's band, dark band; slov: temný pás, tmavý pás; něm: Alexanders dunkles Band n; rus: тёмная полоса  2019
pás tmavý
syn. pás temný, pás Alexandrův – pás oblohy mezi hlavní a vedlejší duhou. Za situace, kdy jsou obě duhy výrazně patrné, má část oblohy uvnitř hlavní duhy relativně největší jas, poněkud menší jas mívá obloha na vnější straně vedlejší duhy, zatímco mezi oběma duhami je jas oblohy nejmenší. Paprsky s jedním vnitřním odrazem na vodních kapkách mohou přicházet do oka pozorovatele pouze z prostoru uvnitř hlavní duhy, paprsky se dvěma vnitřními odrazy jen z prostoru vně vedlejší duhy, zatímco prostor mezi oběma duhami je pro oba typy paprsků nepřístupný.
angl: Alexander's band, dark band; slov: tmavý pás; něm: Alexanders dunkles Band n; rus: тёмная полоса  2014
pás Venušin
zpravidla slabě narůžovělý pás, jenž krátce po západu nebo před východem Slunce odděluje soumrakový oblouk od části oblohy osvětlované rozptýleným slunečním světlem. Vzniká působením zpětného rozptylu slunečních paprsků na molekulách plynných složek vzduchu. Bývá pozorován při jasné obloze v dostatečně čistém vzduchu.
angl: belt of Venus; slov: Venušin pás; něm: Venusgürtel m  2014
pás vysokého tlaku vzduchu
pásmo s vyšším tlakem vzduchu, ponejvíce rovnoběžkového směru, které se rozkládá mezi dvěma pásy nízkého tlaku vzduchu a během roku se přesouvá směrem na sever nebo na jih v závislosti na výšce Slunce. V tomto pásmu, které lze sledovat na klimatologických i synoptických mapách, se nacházejí jednotlivé anticyklony. Na Zemi jsou nejvýraznějšími subtropické pásy vysokého tlaku vzduchu, které v chladném pololetí zasahují ze subtropických částí oceánu i nad přilehlou pevninu a prakticky tak obepínají celou zeměkouli.
angl: high pressure belt, ridge of high pressure; slov: pás vysokého tlaku vzduchu; něm: Hochdruckgürtel m; rus: зона высокого давления, полоса повышенного давления  1993-a3
pás vysokého tlaku vzduchu subtropický
pás vyššího tlaku vzduchu, vyjádřený na klimatologických mapách, který se táhne kolem Země na obou polokoulích mezi 20 a 40° z. š. a v němž se vyskytují jednotlivé subtropické anticyklony. Zatímco na již. polokouli je zřetelný po celý rok, na severní polokouli jej v letním období přerušují oblasti nižšího tlaku nad kontinenty. Viz též šířky koňské.
angl: subtropical high pressure belt; slov: subtropický pás vysokého tlaku vzduchu; něm: Rossbreiten f/pl, subtropischer Hochdruckgürtel m; rus: субтропический пояс высокого давления  1993-a3
pasát
vítr pasátové cirkulace ve spodní troposféře, mající na sev. polokouli převážně sv. směr, na již. polokouli jv. směr. Vyznačuje se značnou stálostí jak směru, tak rychlosti proudění, která bývá nejčastěji od 6 do 8 m.s–1; rychlost 12 m.s–1 překračují jen zřídka. Označení pochází ze španělského „pasada“ (průjezd), protože španělští mořeplavci využívali pasáty při cestách z Evropy do Ameriky. Viz též fronta pasátová, vlny ve východním proudění.
Termín pochází z holandského slova passaat, které snad vzniklo ze špaň. pasada „průjezd“ (od lat. passare „projít“; srov. např. pasáž). Význam slova byl tedy zřejmě „vítr vhodný pro průjezd“ (myšleno při cestě z Evropy do latinské Ameriky). Do češtiny se termín dostal přes němčinu.  Podobným způsobem odráží i anglický ekvivalent původní význam slova trade „stezka, cesta“.
angl: trade-winds, trades; slov: pasát; něm: Passat m; rus: пассат  1993-a3
pascal
základní jednotka pro tlak v soustavě SI. Označuje se Pa a je definována jako síla 1 N působící kolmo na plochu jednoho metru čtverečního. Pro meteorologické účely je tato jednotka malá, v meteorologii se proto nejčastěji užívá jednotka stokrát větší, tj. hektopascal (hPa). Má to zároveň praktickou výhodu, neboť hektopascal je číselně roven jednotce tlaku milibar (mbar), která se dříve běžně používala v meteorologii. Viz též měření tlaku vzduchu.
angl: pascal; slov: pascal; něm: Pascal n; rus: паскаль  1993-a2
paslunce
syn. parhelium.
Termín obsahuje předponu pa- ve smyslu „nepravý“.
angl: mock sun; slov: paslnko; něm: Nebensonnen f; rus: ложные солнца  1993-a1
pásma frekvenční mikrovlnná K, X, C, S, L
oblasti mikrovlnných frekvencí používané pro radarová měření jsou konvenčně značeny uvedenými písmeny. Tabulka ukazuje střední vlnové délky a střední frekvence pro jednotlivá pásma.
Pásmo Vlnová délka [cm] Frekvence [GHz]
K 1 30
X 3 10
C 5 6
S 10 3
L 20 1,5
angl: microwave frequency bands K, X, C, S, L; slov: frekvenčné mikrovlnné pásma K, X, C, S, L; rus: диапазоны СВЧ-излучения K, X, C, S, L, полосы частот в микроволновом диапазоне  2014
pásmo absorpční
  2022
pásmo anomální slyšitelnosti
oblast slyšitelnosti intenzivního zvuku, např. exploze, ve velké vzdálenosti od zdroje zvuku, zpravidla za pásmem ticha. Výskyt tohoto jevu je spojen s lomem zvuku a změnou směru šíření zvukové vlny, obvykle na výškových inverzích teploty vzduchu. Viz též šíření zvuku v atmosféře.
angl: zone of anomalous audibility; slov: pásmo anomálnej počuteľnosti; něm: Zone der anomalen Hörbarkeit f; rus: зона аномальной слышимости  1993-a1
pásmo frontální
angl: frontal zone; slov: frontálne pásmo; něm: Frontalzone f; rus: фронтальная зона  1993-a1
pásmo kalmů
slov: pásmo kalmov  1993-a2
pásmo klimatické
skupina klimatických oblastí se stejným charakterem makroklimatu, uspořádaných v důsledku zonality klimatu přibližně ve směru rovnoběžek a s ohledem na nadmořskou výšku. Tato pásma jsou základními jednotkami globálních klasifikací klimatu, přičemž se zpravidla dělí do více klimatických typů. Kromě fyzických (skutečných) klimatických pásem, podmíněných též působením azonálních klimatotvorných faktorů, je možné klima Země aproximovat pomocí solárních (matematických) klimatických pásem, která odpovídají solárnímu klimatu. Viz též pásmo teplotní.
angl: climatic zone; slov: klimatické pásmo; něm: Klimazone f; rus: климатическая зона  1993-a3
pásmo slyšitelnosti
oblast, v níž je slyšitelný zvuk od vzdáleného zdroje. Viz též šíření zvuku v atmosféře.
angl: zone of audibility; slov: pásmo počuteľnosti; něm: Hörbarkeitszone f; rus: зона слышимости  1993-a1
pásmo spektrální
spojitý interval elmag. spektra vymezený dvěma zvolenými vlnovými délkami, resp. frekvencemi. Pro různé účely, především v souvislosti s distančními meteorologickými měřeními, se dle potřeby vymezují různá taková pásma. Viz též kanál spektrální.
angl: spectral band; slov: spektrálne pásmo; něm: Spektralband n; rus: спектральная полоса  1993-a3
pásmo teplotní
klimatické pásmo vymezené pouze na základě rozložení teploty vzduchu na Zemi, tedy bez ohledu na další klimatické prvky. Obvykle rozeznáváme horké pásmo, ohraničené izotermou prům. roč. teploty vzduchu 20 °C, dále na každé polokouli jedno mírné pásmo (po izotermu prům. teploty vzduchu v nejteplejším měsíci 10 °C), chladné pásmo (po izotermu nejteplejšího měsíce 0 °C) a pásmo trvalého mrazu. Tohoto dělení částečně využívá mj. Köppenova klasifikace klimatu.
angl: temperature zone, thermal zone; slov: teplotné pásmo; něm: Wärmezonen der Erde f/pl; rus: термические зоны Земли  1993-b3
pásmo ticha
oblast, v níž není zvuk ze vzdáleného zdroje slyšitelný v důsledku útlumu zvukových vln. Mohou však nastat případy, kdy v důsledku anomálního šíření zvuku v atmosféře  je daný zvuk slyšitelný v oblasti ještě vzdálenější. Viz též stín akustický.
angl: zone of silence; slov: pásmo ticha; něm: Zone des Schweigens f, tote Zone f; rus: зона молчания  1993-a3
pásmo tišin
angl: calm belt; slov: pásmo tíšin; něm: Kalmenzone f; rus: зона затишья, зона штилей  1993-a1
pásmo západních větrů
pásmo mezi subtropickým pásem vysokého tlaku vzduchu a polární oblastí, tj. zhruba mezi 35° a 65° zeměp. šířky příslušné polokoule, v němž převládá přenos vzduchu směrem od západu na východ. Toto zonální proudění je zřetelné zejména ve vyšších vrstvách troposféry, kde tvoří cirkumpolární vír, přičemž dochází k rozšíření pásma západních větrů jak směrem k rovníku, tak směrem k pólům. Blíže k zemskému povrchu je v důsledku rozsáhlé cyklonální činnosti směr větru značně proměnlivý, takže převaha záp. větrů je zřejmější až z klimatologického zpracování. Pásmo západních větrů je lépe vyvinuto na již. polokouli, což souvisí s homogennějším povrchem (převahou oceánu nad pevninami). Zejména na sev. polokouli dochází v některých oblastech k zesílení záp. větrů, a to i v ročním průměru, což souvisí s výskytem tryskového proudění. Viz též větry západní stálé, čtyřicítky řvoucí.
angl: circumpolar whirl, countertrades, westerlies, westerly belt; slov: pásmo západných vetrov; něm: Westwindzone f; rus: зона западных ветров  1993-a3
pásmovitost klimatu
angl: zonality of climate; slov: pásmovitosť podnebia; něm: Zonalität des Klimas f; rus: зональность климата  1993-a3
pastagram
málo používaný druh aerologického diagramu se souřadnicovými osami S a Zp. Souřadnice S je definována vztahem:
S=TTpTp,
kde T je změřená teplota v hladině o tlaku p a Tp teplota této hladiny ve standardní atmosféře. Druhá souřadnice Zp je výška hladiny p ve standardní atmosféře.
Diagram i jeho označení navrhl amer. meteorolog J. C. Bellamy v r. 1945. Termín se skládá z počátečních písmen veličin vynášených na obě osy, totiž Pressure Altitude a Specific Temperature Anomaly, dále pak z řec. γράμμα [gramma] „písmeno, zápis“.
angl: pastagram; slov: pastagram; něm: Pastagramm n; rus: пастаграмма  1993-a2
patra oblaků
podle nadm. výšky svého převažujícího výskytu se oblaky třídí do tzv. pater. V mírných zeměp. šířkách sahá nízké patro od zemského povrchu do 2 km, střední od 2 do 7 km a vysoké od 5 do 13 km. V tropických oblastech sahá stř., resp. vysoké patro do větších výšek (8, resp. 18 km), v polárních oblastech naopak do nižších výšek (4, resp. 8 km). Podle obvyklých nadm. výšek základen patří mezi oblaky nízkého patra stratocumulus a stratus, středního patra altocumulus a vysokého patra cirrus, cirrocumulus a cirrostratus. Altostratus zpravidla zasahuje ze středního až do vysokého patra, nimbostratus se vyskytuje vždy ve středním patru, může však zasahovat i do obou pater zbývajících. Cumulus a cumulonimbus mají základny obvykle v nízkém patru, často však zasahují jak do stř., tak do vysokého patra. Členění oblaků do pater, které je součástí mezinárodní morfologické klasifikace oblaků, usnadňuje vizuální pozorování výšky základny oblaků, nebo naopak určení druhu oblaku při známé nadm. výšce jeho základny. Viz též oblaky nízkého patra, oblaky středního patra, oblaky vysokého patra.
angl: cloud levels, cloud etages; slov: oblačné poschodia; něm: Wolkenstockwerk n  1993-a2
pavouk
slang. označení pro zákres staničního modelu na povětrnostní mapě.
slov: pavúk  1993-a1
pedosféra
nesouvislý půdní obal Země, který vznikl zvětrávacími a půdotvornými procesy z nejvrchnějších částí zemské kůry a z organických látek. Tyto procesy jsou ovlivňovány klimatem, takže současné rozmístění půd vypovídá o klimatu Země v době jejich vzniku. Zonalita klimatu způsobuje existenci zonálních půd; naopak při vzniku azonálních půd hrají podstatnější roli jiné faktory, především složení matečné horniny. Pedosféra je sférou průniku vrchní litosféry, přízemní vrstvy atmosféry, hydrosféry a biosféry. Viz též klima půdní, vzduch půdní, kvartér.
Termín se skládá z řec. πέδον [pedon] „půda, zem“ a σφαῖρα [sfaira] „koule, míč“ (přes lat. sphaera „koule, nebeská báň“).
angl: pedosphere; slov: pedosféra; něm: Pedosphäre f; rus: почвенная оболочка Земли  1993-a3
pelengátor bouřek
slov: búrkový pelengátor; rus: пеленгатор гроз  1993-a3
penalizace dvojitá
nežádoucí efekt při tradiční verifikaci meteorologické předpovědi, kdy i jen trochu nepřesně lokalizovaná předpověď jevu vykazuje horší verifikační skóre než předpověď, že jev vůbec nenastane. Tento efekt vzniká započtením chyby jak v místě, kam byl jev předpovězen, avšak nenastal, tak i v místě, kde se vyskytl, aniž sem byl předpovězen. Rostoucí horizontální rozlišení modelů numerické předpovědi počasí tento efekt zesiluje, protože předpověď sice může lépe vystihnout detailní strukturu pole určitého meteorologického prvku (např. konvektivních srážek), avšak vzhledem k chaotické povaze atmosféry není možné očekávat absolutně přesnou lokalizaci jednotlivých elementů této struktury. Tento nedostatek odstraňují zejména metody prostorové verifikace a objektově orientované verifikace meteorologické předpovědi.
angl: double penalty  2021
pentáda
pětidenní období, které se často využívá při podrobnějším rozboru chodu meteorologických prvků (chodu srážek, teploty aj. prvků po pentádách). První pentáda je období od 1. do 5. ledna, poslední pentáda je od 27. do 31. prosince, na rok připadá 73 pentád. V přestupném roce je pentáda na konci února nahrazena hexádou (šestidenním obdobím). V praxi je běžně zaměňováno za období pěti po sobě následujících dnů začínajících 1., 6., 11., 16., 21. a 26. dne v každém měsíci (poslední pentáda končí posledním dnem v měsíci). Viz též dekáda.
Do meteorologie zavedl použití pentád k zobrazení chodu teploty vzduchu H. W. Dove (1854). Termín pochází z řec. πεντάς [pentas] „pětice“.
angl: pentad; slov: pentáda; něm: Pentade f; rus: пентада  1993-a2
peplopauza
horní hranice peplosféry.
Termín zavedl německý meteorolog K. Schneider-Carius v r. 1950. Skládá se z řec. πέπλος [peplos] „oděv“ a lat. pausa „přerušení, ukončení“, viz peplosféra.
angl: peplopause; slov: peplopauza; něm: Peplopause f; rus: пеплопауза  1993-a2
peplosféra
vrstva atmosféry Země, která sahá od zemského povrchu do výše 1,5 až 2 km. Je definovánajako vrstva, pro niž je charakteristický častý výskyt inverzí teploty vzduchu, které zmenšují prům. vertikální teplotní gradient ve srovnání s výše ležícími vrstvami troposféry. Horní hranice peplosféry se označuje jako peplopauza. Z prostorového hlediska odpovídá peplosféra přibližně mezní vrstvě atmosféry.
Termín zavedl německý meteorolog K. Schneider-Carius v r. 1950. Termín se skládá z řec. πέπλος [peplos] „oděv“ a σφαῖρα [sfaira] „koule, míč“ (přes lat. sphaera „koule, nebeská báň“); obrazně tím vyjadřuje polohu této vrstvy při povrchu Země.
angl: peplosphere; slov: peplosféra; něm: Peplosphäre f; rus: пеплосфера  1993-a2
perihelium
syn. přísluní – bod na oběžné dráze Země kolem Slunce s minimální vzdáleností od jeho středu. Při současné excentricitě oběžné dráhy Země kolem Slunce je tato vzdálenost cca 147 mil. km, což má za následek zesílení slunečního záření dopadajícího na Zemi o přibližně 3,5 % oproti jeho intenzitě při střední vzdálenosti obou těles (149,6 mil. km). V současné fázi precese zemské osy prochází Země periheliem 3. nebo 4. ledna, což způsobuje zkrácení a relativní zmírnění zimy na severní polokouli oproti situaci v opačné fázi precesního cyklu. Viz též afelium.
angl: perihelion; slov: perihelium; rus: перигелий  2019
perioda
časový interval mezi pravidelně se opakujícími výskyty jevu v důsledku jeho periodicity. V meteorologii a klimatologii se někdy pojem perioda používá nevhodně i ve významech období, cyklus, chod aj.
Termín pochází z řec. περίοδος [periodos] „oběh“ (z předpony περι- [peri] „kolem“ a slova ὁδός [hodos] „cesta“).
angl: period; slov: perióda; něm: Periode f; rus: период  1993-a3
perioda inerční
angl: inertial period; slov: inerciálna perióda; něm: Trägheitsperiode f; rus: инерционный период  1993-a1
perioda teplá středověká
nevh. označení pro středověké teplé období.
slov: teplá stredoveká perióda; něm: mittelalterliche Wärmephase f  2014
perioda uvolňování vírů
časový rozdíl mezi vznikem dvou za sebou následujících vírů s horiz. osou v proudění za horskou překážkou. Pro převýšení horského hřebenu h v metrech a prům. rychlost větru v uvažované vrstvě v uvedenou v m.s–1, můžeme periodu uvolňování vírů T v minutách vypočítat podle vztahu T=0,17h/v .
slov: perióda uvoľňovania vírov  1993-a2
perioda vzorkovací
angl: sampling period, sampling interval  2023
periodicita
v meteorologii vlastnost časové řady meteorologického prvku nebo jevu opakovat po uplynutí časového intervalu (periody) posloupnost hodnot (jevů), které se v tomto intervalu vyskytly. Meteorologicky reálnými jsou periodicita denní, daná změnami bilance záření během jedné otočky Země kolem osy, a roční, daná změnami radiační bilance během jednoho oběhu Země kolem Slunce. Tyto periodicity lze zjistit prakticky u všech met. prvků. Další periodicity, např. čtyřdenní, osmidenní, jedenáctiletá apod., jejichž příčiny jsou méně pravidelné a výrazné, bývají vyjádřeny v časových řadách méně zřetelně. Viz též rytmy povětrnostní.
Termín pochází ze slova periodický, viz perioda.
angl: periodicity; slov: periodicita; něm: Periodizität f; rus: периодичность  1993-a2
perlucidus
(pe) [perlúcidus] – jedna z odrůd oblaku podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizována jako menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy, které mají zřetelné, někdy i velmi malé mezery, jimiž lze vidět Slunce, Měsíc, modrou oblohu nebo oblaky ve větších výškách. Vyskytuje se u druhů altocumulus a stratocumulus. Odrůda perlucidus může být zároveň také translucidus nebo opacus.
Termín byl zaveden v r. 1951. Byl přejat z lat. perlucidus „velmi jasný, průsvitný“.
angl: perlucidus; slov: perlucidus; něm: perlucidus; rus: раздельные облакa  1993-a2
perm
nejmladší geol. perioda paleozoika (prvohor), zahrnující období před 299 – 252 mil. roků. V důsledku zformování superkontinentu Pangea výrazně poklesla hladina světového oceánu, neboť došlo k omezení tvorby oceánské kůry ve středooceánských hřbetech. V nitru superkontinetu se oproti předchozímu karbonu projevovala podstatně větší kontinentalita klimatu, a to jak termická, tak ombrická. Větší aridita klimatu zvýhodňovala na úkor obojživelníků plazy líhnoucí se z vajíček, která již nemusela být umístěna ve vodě, což otevřelo cestu k dominanci plazů v mezozoiku.
Termín Permian zavedl brit. geolog R. Murchison v r. 1841; je odvozen od názvu města Perm v severozáp. Rusku, kde Murchison horniny z tohoto období zkoumal.
angl: Permian; slov: perm; něm: Perm n  2018
permafrost
syn. půda dlouhodobě zmrzlá – vrstva půdy a hornin s teplotou celoročně nižší než 0 °C. Je součástí kryosféry. Současný rozsah permafrostu je zčásti pozůstatkem glaciálů (fosilní permafrost), zčásti důsledkem současného klimatu (recentní permafrost). Podmínkami pro jeho vznik jsou prům. roč. teplota vzduchu pod bodem mrazu a dlouhá, studená a suchá zima. Tyto podmínky jsou splněny téměř ve všech oblastech se sněhovým klimatem a v kontinentálních oblastech s boreálním klimatem. Hloubka promrznutí může být i více než 1 000 m, přičemž závisí na teplotním režimu zim, výšce sněhové pokrývky i na geol. a geomorf. podmínkách. Tzv. činná vrstva na povrchu permafrostu periodicky rozmrzá, přičemž její mocnost v různých oblastech (desítky centimetrů až několik metrů) závisí mj. na délce a teplotním režimu léta. Viz též promrzání půdy.
Termín navrhl S. W. Muller v r. 1943. Vytvořil ho zkrácením angl. spojení permanently frozen ground „trvale zmrzlá půda (zem)“.
angl: permafrost; slov: permafrost; něm: Dauerfrostboden m, Permafrost m; rus: вечная мерзлота  1993-a3
perzistence
v meteorologii jeden z rysů časových změn atm. dějů, který je protějškem jejich proměnlivosti a projevuje se tendencí k zachování existujícího typu počasí nebo existujících hodnot meteorologických prvků. V časových řadách met. prvků se persistence projevuje zachováváním současných hodnot i v blízké budoucnosti. Míra projevu persistence klesá s rostoucí délkou sledovaného období a obvykle závisí na zeměp. poloze, roč. době a řadě met. faktorů. Je různá podle toho, zda uvažujeme celkový charakter počasí nebo jednotlivé met. prvky. Z existence persistence vycházejí rovněž některé pomocné metody používané v předpovědích počasí, např. v souvislosti s využíváním přirozených synoptických období nebo při analýze klimatologických řad. Persistence je obecně podmíněna setrvačností dějů v atmosféře. Viz též předpověď počasí perzistentní.
Termín pochází z lat. persistentia „vytrvání“ (od persistere „vytrvat“).
angl: persistence; slov: perzistencia; něm: Beständigkeit f, Persistenz f; rus: постоянство, устойчивость  1993-a2
pileus
(pil) – jeden z průvodních oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak je menšího horiz. rozsahu, má podobu čepice nebo kapuce a vyskytuje se nad vrcholky kupovitých oblaků, které jím často prorůstají. Dosti často lze pozorovat i několik průvodních oblaků pileus nad sebou. Vyskytuje se u druhů cumulonimbus a cumulus. Pileus se tvoří, je-li vrstva vzduchu lokálně vyzdviženého nad rostoucí oblak dostatečně vlhká.
Termín je přejat z lat. pil(l)eus „čepice, klobouk“.
angl: pileus; slov: pileus; něm: pileus; rus: облачная шапка, шапка кучего облака  1993-a3
PILOT
Termín zřejmě souvisí se slovem pilotáž, pomocí níž byla data pro tuto zprávu původně získávána.
slov: PILOT; něm: PILOT  2014
pilotáž
Termín souvisí se slovem pilot ve významu „kdo navádí, naviguje“ (z it. piloto „kormidelník“; srov. též slovo pilotní ve smyslu testovací, např. testovací projekt). Pilotáží se totiž zkoumaly zejména podmínky pro vzlet.
slov: pilotovanie  1993-a1
písek zvířený
angl: drifting or blowing sand; slov: zvírený piesok; něm: Sandfegen oder Sandtreiben n; fr: chasse-sable; rus: песчаный позёмок или песчаная низовая метель  2019
písmeno symbolické
písmeno nebo skupina písmen, které ve tvaru kódu reprezentují jednotlivé met. veličiny.
angl: symbolic letter; slov: písmeno symbolické  2014
pixel
elementární část obrazových dat charakterizovaná svou polohou v rámci snímku. Digitální hodnota přiřazená pixlu vyjadřuje určitou veličinu (např. odrazivost nebo teplotu) charakterizující oblast reprezentovanou pixlem. Tato hodnota vzniká integrací nebo průměrováním sledované veličiny přes plochu (objem) odpovídající pixlu. Jeho rozměr úzce souvisí s rozlišovací schopností přístroje (např. radiometru družice), jímž se sledovaná veličina měří. Viz též snímek družicový.
Termín je poprvé doložen v r. 1965 v angličtině. Vznikl z angl. pix (varianty hovorového výrazu pics, vzniklého zkrácením slova pictures „obrázky“) a z první slabiky slova element „prvek“, doslova „prvek obrázků“.
angl: pixel; slov: pixel; něm: Bildelement n, Pixel n; rus: пиксель  1993-a3
plankton atmosférický
aeroplankton – mikroorganismy a jejich části udržující se poměrně dlouho ve vzduchu a tvořící součást atmosférického aerosolu. Hlavními složkami atmosférického planktonu jsou pylová zrna, viry, bakterie, řasy, plísně, spory, výtrusy, mikroskopičtí živočichové apod. Koncentrace a složení atmosférického planktonu se mění s denní i roč. dobou, s charakterem krajiny a značně závisí na počasí.
angl: aeroplancton; slov: atmosférický planktón; něm: Luftplankton n, Aeroplankton n; rus: воздушный планктон  1993-a3
pleión
Termín je přejat z řec. πλείων [pleión] „větší“.
angl: pleion; slov: pleión; něm: Pleion m  1993-a3
pleistocén
syn. čtvrtohory starší – starší geol. epocha kvartéru, zahrnující období před 2,588 – 0,0117 mil. roků. Během pleistocénu opakovaně probíhal kvartérní klimatický cyklus.
Termín zavedl skot. geolog Ch. Lyell v r. 1839; skládá se z řec. πλεῖστος [pleistos] „nejvíc“ a z komponentu -cén, obsaženého v názvu všech epoch současné geol. éry neboli kenozoika (angl. cenozoic; z řec. καινός [kainos] „nový“). Až do vymezení holocénu jako samostatné epochy totiž pleistocén představoval nejnovější úsek geologické minulosti.
angl: Pleistocene epoch; slov: pleistocén; něm: Pleistozän n  2018
pliobara
viz mezobara.
Termín se skládá z řec. πλείων [pleión] „větší“ a druhé části slova izobara.
slov: pliobara  1993-a1
plískanice
obecné označení pro počasí nepříznivé pro pobyt venku, vyznačující se padáním sněhu s deštěm, často za silnějšího nárazovitého větru. Nemá charakter odborného termínu.
Slovo vzniklo jako zvukomalebné označení, připomínající pleskání dešťových kapek.
angl: sleet; slov: čľapkanica; něm: Schlackerwetter n, Matschwetter n; rus: мокрый снег, слякоть  1993-a2
plocha ekvipotenciální
slov: ekvipotenciálna plocha; něm: Äquipotentialfläche f  1993-a1
plocha frontální
plocha na svrchní straně atmosférické fronty. Slouží ke geometrickému zjednodušení skutečné fronty a k určení polohy frontální čáry.
angl: frontal surface; slov: frontálna plocha; něm: Frontalfläche f; rus: фронтальная поверхность  1993-a3
plocha geopotenciální
slov: geopotenciálna plocha; něm: Geopotentialfläche f  1993-a1
plocha izentropická
syn. hladina izentropická – v meteorologii plocha konstantní hodnoty entropie vzduchu. Ve vzduchu nenasyceném vodní párou jsou izentropické plochy současně plochami konstantní potenciální teploty. Viz též izentropa, solenoidy izotermicko-izentropické.
angl: isentropic surface; slov: izentropická plocha; něm: isentrope Fläche f, Isentropenfläche f; rus: изэнтропическая поверхность  1993-a2
plocha izobarická
angl: isobaric surface; slov: izobarická plocha; něm: isobare Fläche f; rus: изобарическая поверхность  1993-a3
plocha izopyknická
syn. hladina izopyknická – v meteorologii plocha konstantní hustoty (měrné hmotnosti) vzduchu. Je současně plochou izosterickou. Průsečnice izopyknické plochy s libovolnou jinou plochou se nazývá izopykna.
angl: isopycnic surface; slov: izopyknická plocha; něm: isopykne Fläche f; rus: изопикническая поверхность  1993-a2
plocha izosterická
syn. hladina izosterická – v meteorologii plocha konstantního měrného objemu vzduchu. Je současně plochou izopyknickou. Viz též izostera, solenoidy izobaricko-izosterické.
angl: isosteric surface; slov: izosterická plocha; něm: isostere Fläche f; rus: изостерическая поверхность  1993-a2
plocha izotermická
syn. hladina izotermická – v meteorologii plocha konstantní teploty vzduchu. Viz též izoterma.
angl: isothermal surface; slov: izotermická plocha; něm: isotherme Fläche f; rus: изотермическая поверхность  1993-a2
plocha rozptylu meteorologického cíle efektivní
při průchodu elmag. záření oblačností nebo atm. srážkami je část energie rozptylována všemi směry, tedy i zpět k anténě meteorologického radiolokátoru. Intenzitu záření rozptýleného proti původnímu směru šíření hodnotíme tzv. efektivní plochou rozptylu. Je to hypotetická plocha, kolmá k dopadajícímu paprsku, rovnoměrně rozptylující všechnu dopadající energii, která by vytvořila v místě příjmu stejnou hustotu záření jako skutečný cíl. Vyjadřuje se v m2 nebo cm2 a charakterizuje pouze odrazové vlastnosti cíle. Viz též odrazivost meteorologického cíle radiolokační, rozptyl elektromagnetického vlnění v atmosféře.
angl: effective backscattering cross section of weather target; slov: efektívna plocha rozptylu meteorologického cieľa; něm: effektiver Rückstreuquerschnitt des meteorologischen Ziels f  1993-a3
pluta, pluto
na sev. Moravě a ve Slezsku lid. označení pro dlouhotrvající déšť, popř. deštivé počasí; je převzato z polštiny, kde znamená plískanici.
slov: pluta, pluto  1993-a1
pluviál
období s vydatnými srážkami v nižších zeměp. šířkách. Podle starších představ měly pluviály časově zhruba odpovídat glaciálům ve vyšších zeměp. šířkách, avšak např. poslední pluviál zřejmě nastal na konci glaciálu a přetrval až do období holocénního klimatického optima. Do většiny oblastí, kde dnes panuje horké suché klima, se rozšířilo klima savan, vytvořily se stálé vodní toky a rozsáhlá jezera, takže zde byla i vyšší hustota zalidnění než v současné době.
Termín pochází z lat. pluvialis „dešťový, deštivý“ (od pluvia „déšť“).
angl: pluvial period; slov: pluviál; něm: Pluvialzeit f; rus: дождливый период, плювиальный период  1993-a3
pluviograf
viz ombrograf. Viz též mikropluviograf.
Termín zavedl brit. inženýr R. Beckley, který přístroj sestrojil zhruba ve 3. čtvrtině 19. století. Termín se skládá z lat. pluvia „déšť“ a z řec. komponentu -γραφos [-grafos], odvozeného od slovesa γράφειν [grafein] „psát“.
angl: pluviograph, recording raingauge; slov: pluviograf; něm: Pluviograph m, Niederschlagsschreiber m; rus: дождемер, плювиограф  1993-a3
pluviogram
viz ombrograf.
Termín vznikl odvozením od termínu pluviograf, analogicky k pojmům telegram a telegraf. Skládá se z lat. pluvia „déšť“ a z řec. γράμμα [gramma] „písmeno, zápis“; tj. doslova „záznam o dešti“.
angl: pluviogram; slov: pluviogram; něm: Pluviogramm n; rus: плювиограмма  1993-a3
pluviometr
zast. označení pro srážkoměr.
Termín se skládá z lat. pluvia „déšť“ a z řec. μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
angl: pluviometer; slov: pluviometer; něm: Pluviometer n; rus: плювиометр  1993-a3
pluviometrie
syn. ombrometrie.
Termín se skládá z lat. pluvia „déšť“ a z řec. -μετρία [-metria] „měření“.
angl: pluviometry; slov: pluviometria; něm: Pluviometrie f; rus: плювиометрия  1993-a1
pluvioskop
zařízení pro určení výskytu, trvání, popř. i druhu atm. srážek. V ČR se nepoužíval. Viz též detektor počasí.
Termín zavedl franc. inženýr C. F. Hervé-Mangon, který přístoj sestrojil zřejmě v r. 1850. Termín se skládá z lat. pluvia „déšť“ a z řec. σκοπεῖν [skopein] „pozorovat, zkoumat“.
angl: pluvioscope; slov: pluvioskop; něm: Pluvioskop n; rus: плювиоскоп  1993-a3
plyn dokonalý
angl: ideal gas, perfect gas; slov: ideálny plyn; něm: ideales Gas n; rus: идеальный газ  2019
plyn ideální
syn. plyn dokonalý – plyn, jehož stavové veličiny přesně splňují stavovou rovnici
pρ=RT
v níž p značí tlak, ρ hustotu, R měrnou plynovou konstantu a T teplotu v K. Plyny tvořící atmosféru Země, včetně vodní páry, pokud není nasycená, lze s velmi dobrým přiblížením považovat za plyny ideální. Viz též zákon Amagatův–Leducův, zákon Avogadrův, zákon Boyleův–Mariotteův, zákon Daltonův.
angl: ideal gas, perfect gas; slov: ideálny plyn; něm: ideales Gas n; rus: идеальный газ  1993-b2
plyny radiačně aktivní
plynné složky atmosféry Země, které ovlivňují její radiační bilanci prostřednictvím selektivní absorpce záření. Hlavní část radiačně aktivních plynů tvoří skleníkové plyny.
angl: radiatively active gases; slov: radiačno aktívné plyny; něm: strahlungsaktive Gase n/pl  2015
plyny skleníkové
radiačně aktivní plyny, které vykazují významnou selektivní absorpci dlouhovlnného záření, a tak se uplatňují při skleníkovém efektu. Jedná se především o plyny s heteronukleární tří- a víceatomovou strukturou molekuly s lomenou vazbou, která umožňuje velký počet vibračních stavů s odpovídajícími absorpčními frekvencemi v oblasti infračerveného záření. Významnými skleníkovými plyny jsou především vodní pára (na skleníkovém efektu se podílí asi 60 %), oxid uhličitý (přibližně 23 %), dále metan (8 %), ozon (6 %), oxid dusný a další složitější, především antropogenní plyny, jako např. freony a další druhy halogenovaných uhlovodíků. Viz též potenciál globálního oteplování.
angl: greenhouse gases; slov: skleníkové plyny; něm: Treibhausgase n/pl  2015
PM0,1
PM0,1 – frakce pevných aerosolových částic suspendovaných v ovzduší, jejichž aerodynamický průměr je menší než 0,1 mikrometru, tzv. ultrajemné frakce. Tyto částice odpovídají svojí velikostí nanočásticím emitovaným do vzduchu např. benzínovými motory. Ohledně přístrojových měření platí analogicky to, co je uvedeno u PM10.
Základem termínu je zkratka angl. particulate matter „částice“.
slov: PM0,1  2015
PM1
PM1 – frakce pevných aerosolových částic suspendovaných v ovzduší, jejichž aerodynamický průměr je menší než 1 mikrometr. Ohledně přístrojových měření platí analogicky to, co je uvedeno u PM10.
Základem termínu je zkratka angl. particulate matter „částice“.
slov: PM1  2015
PM10
PM10 – frakce pevných aerosolových částic suspendovaných v ovzduší, jejichž aerodynamický průměr je menší než 10 mikrometrů. Z hlediska přístrojových měření je frakce PM10 definována jako soubor částic o aerodynamickém průměru do 10 mikrometrů zachycených na filtru, když zachycovací účinnost pro částice o aerodynamickém průměru právě 10 mikrometrů je rovna 50 %.
Základem termínu je zkratka angl. particulate matter „částice“.
slov: PM10  2015
PM2,5
PM2,5 – frakce pevných aerosolových částic suspendovaných v ovzduší, jejichž aerodynamický průměr je menší než 2,5 mikrometru. Jde o jemné, respirabilní frakce. Ohledně přístrojových měření platí analogicky to, co je uvedeno u PM10.
Základem termínu je zkratka angl. particulate matter „částice“.
slov: PM2,5  2015
počasí
stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atm. jevy v určitém místě a čase. Počasím se zpravidla rozumí okamžitý stav atmosféry, někdy též změny (průběh) met. prvků a jevů v určitém krátkém časovém intervalu (řádově minuty nebo hodiny). Počasí se charakterizuje souborem okamžitých nebo krátkodobě průměrovaných hodnot, zvláště teploty vzduchu, oblačnosti nebo slunečního svitu, směru a rychlosti větru a atm. srážek. Počasí je v podstatě vázáno na troposféru, nad níž se již většinou nevytvářejí oblaky, hydrometeory, bouřky apod. Pro počasí je charakteristická velká časová a prostorová proměnlivost. Počasí ve smyslu této definice je neopakovatelné; počasí ale mohou být podobná a lze je shrnovat do typů počasí. Viz též stav počasí, průběh počasí, proměnlivost počasí, zlepšení počasí, zhoršení počasí, změna počasí, zvrat počasí, jevy počasí význačné, jevy počasí zvláštní, bodování počasí, předpověď počasí, měření meteorologické, pozorování meteorologické, povětrnost, klima.
Výraz má ve svém základu slovo čas, které se ve staré češtině používalo ve smyslu počasí. Slovem počasie, počěsie se pak označovala i vhodná doba, srov. ruské slovo погода [pogoda] „počasí“ (od praslovanského goditi (sę) „hodit se“).
angl: weather; slov: počasie; něm: Wetter n; rus: погода  1993-a3
počasí aktuální
angl: current weather; slov: aktuálne počasie; něm: aktuelles Wetter n, gegenwärtiges Wetter n  1993-a1
počasí anticyklonální
1. počasí v oblasti anticyklony. Závisí na stadiu vývoje anticyklony, na druhu vzduchové hmoty, která anticyklonu tvoří, a na roč. období. Je rozdílné v různých sektorech anticyklony. V chladném pololetí můžeme ve stř. Evropě pozorovat dva typy anticyklonálního počasí. První typ počasí se vyznačuje malou oblačností a nízkou teplotou vzduchu. Je obvyklý především ve stř. části anticyklony. Je charakteristický pro ostře vyjádřené procesy anticyklogeneze při subsidenci vzduchu v anticyklonách nad pevninou, které jsou tvořeny kontinentální vzduchovou hmotou s malou měrnou vlhkostí vzduchu. Při sněhové pokrývce klesá u nás noční teplota hluboko pod bod mrazu (–20 °C a níže). Druhý typ počasí je charakterizován velkou oblačností druhu stratus a stratocumulus a vyskytuje se v pomalu se vyvíjejících, popř. rozpadajících se anticyklonách, kdy sestupné pohyby vzduchu jsou velmi malé nebo jsou vystřídány výstupnými pohyby. Za této situace mohou dokonce vypadávat srážky ve tvaru mrholení. Často se vyskytují inverze teploty vzduchu obvykle začínající v blízkosti zemského povrchu a sahající do výšky 1 až 2 km. Při dostatečné vlhkosti jsou provázeny vývojem mlh, které zasahují rozsáhlé oblasti především v blízkosti středu anticyklony. Ve vyšších vrstvách anticyklony, v horských oblastech, bývá v tomto případě jasné a relativně velmi teplé počasí. V teplém pololetí nepozorujeme v anticyklonách počasí se spojitou vrstevnatou oblačností. Pro centrální oblasti anticyklony je typické málo oblačné, popř. bezoblačné počasí, v okrajových sektorech počasí s kupovitou oblačností, která bývá největší v předním sektoru tlakové výše. V jednotlivých případech, především v zadním sektoru letních anticyklon, lze pozorovat v horských oblastech stř. Evropy i bouřky. Nejvyšší teploty jsou v centrální části a v zadním sektoru výše.
2. označení pro počasí v oblasti anticyklony velmi zjednodušeně a nepřesně charakterizované malou oblačností beze srážek, nebo jasnem, slabým větrem, nebo bezvětřím a velkou denní amplitudou teploty vzduchu.
angl: anticyclonic weather; slov: anticyklonálne počasie; něm: Hochdruckwetter n; rus: погода в антициклонах  1993-a3
počasí aprílové
lid. název pro proměnlivé, nestálé počasí v týlu cyklony, vyskytující se ve stř. Evropě převážně na jaře. Větrné a chladné počasí s častým střídáním vyjasnění a přeháněk, i v nížinách mnohdy sněhových, podmiňuje silná instabilita mořského vzduchu mírných šířek nad teplejší pevninou, většinou za sz. proudění. Viz též proměnlivost počasí.
slov: aprílové počasie; něm: Aprilwetter n; rus: апрельская погода  1993-a2
počasí cyklonální
1. počasí v oblasti cyklony. Závisí na stadiu vývoje cyklony, na druhu vzduchových hmot, které ji tvoří, na dráze cyklony, roč. období a je rozdílné v různých sektorech cyklony.
mladé cykloně je počasí v její přední části charakteristické pro přibližující se teplou frontu a její přechod. Počasí stř. části mladé cyklony odpovídá počasí jejího teplého sektoru. V něm se v zimě ve stř. Evropě vyskytuje především rozsáhlá vrstevnatá oblačnost, srážky ve formě mrholení, advekční mlhy a prům. teplota vyšší než normální. Počasí v týlu cyklony odpovídá počasí při přechodu studené fronty a počasí ve studené vzduchové hmotě postupující za ní. Nejčastěji se při něm vyskytuje proměnlivá kupovitá oblačnost, srážky ve tvaru přeháněk, v horských oblastech se mohou vyskytovat srážky trvalého charakteru. V létě je přitom prům. teplota nižší než normální. Někdy se též hovoří o počasí sev. sektoru níže, které je typické velkou, často proměnlivou vrstevnatou i kupovitou oblačností, občasnými srážkami a při postupu cyklony od západu na východ vých. prouděním. Počasí i tam závisí do značné míry na vzdálenosti místa od středu cyklony.
V okludované cykloně je počasí v její přední části před okluzní frontou v chladném pololetí přibližně stejné jako v přední části mladé cyklony, protože v této roč. době se jeví okluzní fronta ve většině případů jako teplá. V teplém pololetí jsou v této části cyklony časté přeháňky, popř. bouřky. V týlové části okludované cyklony je počasí podobné jako v týlové části mladé cyklony s tím rozdílem, že protrhávání oblačnosti po přechodu okluzní fronty nenastává tak rychle. Popsané počasí v oblasti cyklony představuje jen zjednodušené schéma, ve skutečnosti cyklonální počasí podstatně závisí na mnoha dalších faktorech.
2. označení pro počasí v oblasti cyklony velmi zjednodušeně a nepřesně charakterizované velkou oblačností, trvalými srážkami a silným prouděním.
angl: cyclonic weather; slov: cyklonálne počasie; něm: zyklonales Wetter n; rus: погода в циклонах  1993-a3
počasí extrémní
obecné označení pro počasí projevující se povětrnostními extrémy. Oproti nebezpečnému počasí ho lze chápat jako výraznější.
angl: extreme weather; slov: extrémne počasie; něm: Extremwetter n  2016
počasí frontální
počasí v oblasti atmosférické fronty, jehož charakter závisí na druhu fronty, její výraznosti a rychlosti postupu, dále na roč. a denní době, jakož i na zeměp. poloze oblasti, v níž se fronta vyskytuje. Podle druhu fronty se projevuje typickou oblačností, srážkami, změnou teploty vzduchu a rosného bodu, tlaku vzduchu a dochází i ke změnám dohlednosti a stáčení větru při přechodu fronty přes místo pozorování. Srážky se nemusí vyskytovat na každé frontě. V extrémních případech fronta přechází i za jasné oblohy bez pozorovatelné změny větru, teploty a tlaku vzduchu, přičemž se však mění vlhkost a průzračnost vzduchu i vert. teplotní zvrstvení ovzduší. Viz též oblačnost frontální, srážky frontální, bouřka frontální, mlha frontální.
angl: frontal weather; slov: frontálne počasie; něm: frontales Wetter n; rus: фронтальная погода  1993-a3
počasí kosmické
fyzikální a fenomenologický stav meziplanetárního prostoru. Výzkum kosmického počasí usiluje pomocí pozorování, monitorování, analýz a modelování o pochopení a předpovídání stavu Slunce, meziplanetárního prostoru a vnějších obalů planet i náhlých změn tohoto stavu, vyvolaných sluneční aktivitou a dalšími zdroji, i o předpovědi možných dopadů na biologické a technologické systémy.
angl: space weather; slov: kozmické počasie; něm: Weltraumwetter n  2014
počasí medardovské
lid. označení pro převážně deštivé a chladné počasí v červnu a začátkem července ve stř. Evropě, vyvolávané dlouhotrvajícím přílivem mořského vzduchu od západu až severozápadu z Atlantského oceánu do evropského vnitrozemí. Název je odvozen od svátku svatého Medarda, připadajícího na 8. červen, kolem něhož medardovské počasí obvykle nastupuje. Medardovské počasí je nejvýraznější středoevropskou singularitou. V ročním chodu teploty vzduchu se projevuje zastavením vzestupu, popřípadě poklesem prům. denní teploty vzduchu. Pro medardovské počasí je rovněž charakteristická zvýšená srážková činnost. Viz též monzun evropský, chladna ovčí.
slov: medardovské počasie  1993-a2
počasí místní
počasí v určité oblasti (řádově od několika km2 do několika tisíc km2), odlišné od počasí v sousedních oblastech, a to za téže povětrnostní situace. Je podmíněno především vlastnostmi aktivního povrchu a orografickými podmínkami blízkého a vzdálenějšího okolí. V hodnotách některých meteorologických prvků se též uplatňuje denní a roč. doba. Zvláštnosti místního počasí se projevují ve směru a rychlosti větru, v dohlednosti, v množství a výšce oblaků, v intenzitě a trvání srážek, v teplotě vzduchu apod. Viz též vlivy místní, klima místní.
angl: local weather; slov: miestne počasie; něm: Lokalwetter n; rus: местная погода  1993-a1
počasí nebezpečné
obecné označení pro počasí vyznačující se nebezpečnými meteorologickými jevy. Anglický ekvivalent se kromě uvedeného významu používá i v užším smyslu ve vztahu ke konvektivním bouřím. Viz též bouře, počasí extrémní.
angl: severe weather; slov: nebezpečné počasie; rus: суровая погода  2016
počasí pěkné
vžité označení pro slunečné a suché počasí, zpravidla se slabým větrem, které je typické např. v létě pro centrální část anticyklony a hřebene vysokého tlaku vzduchu. Nemá charakter odb. termínu. Viz též počasí anticyklonální.
angl: fine weather; slov: pekné počasie; něm: schönes Wetter n, Schönwetter n  1993-a1
počasí požární
povětrnostní podmínky rizikové z hlediska vzniku a šíření přírodních požárů, popisované obvykle vysokou teplotou vzduchu a rychlostí větru, nízkou vlhkostí vzduchu a suchem. Vyhodnocení požárního počasí nezahrnuje další podmínky nutné pro vznik a šíření přírodních požárů, jako jsou náhodné faktory vedoucí k zapálení (např. žhářství) a vlastnosti paliva.
angl: fire weather  2021
počasí předpovídané
soubor údajů o očekávaném počasí, vztahující se k určitému prostoru a časovému intervalu. Do tohoto souboru se nejčastěji zahrnují údaje o očekávaných hodnotách teploty vzduchu, směru a rychlosti větru, o výskytu oblačnosti, atm. srážek, mlh, bouřek apod.
angl: predicted weather; slov: predpovedané počasie; něm: vorhergesagtes Wetter n; rus: предсказываемая погода  1993-a1
počasí příznivé pro letecký provoz (CAVOK)
met. podmínky, při nichž je horiz. dohlednost 10 km nebo více a není hlášena nejnižší dohlednost, není oblačnost provozního významu a nevyskytuje se význačné počasí pro letectví (atm. srážky, bouřka, nízko zvířený sníh, přízemní mlha, atd.). Uvedené podmínky se v pravidelných a mimořádných leteckých meteorologických zprávách (METAR a SPECI), stejně jako v letištních předpovědích počasí (TAF a trend), označují zkr. CAVOK (cloud and visibility OK), která nahrazuje údaje o vodorovné, popř. dráhové dohlednosti, o stavu počasí a o oblačnosti. Viz též minima letištní provozní a oblačnost provozního významu.
angl: clouds and visibility okay; slov: priaznivé počasie pre leteckú prevádzku; něm: günstiges Wetter für den Flugverkehr n; rus: погода, благоприятная для полета  1993-a3
počasí skutečné
soubor údajů o skutečném stavu ovzduší, vztahující se k určitému místu a času. Skutečné počasí zpravidla popisujeme údaji o teplotě, tlaku a vlhkosti vzduchu, o směru a rychlosti větru, o stavu počasí (déšť, sněžení, bouřka, mlha apod.), o oblačnosti, dohlednosti, popř. dalšími charakteristikami. V letecké meteorologii se pro počasí skutečné používá i termín počasí aktuální nebo aktuál.
angl: current weather; slov: skutočné počasie; něm: tatsächliches Wetter n; rus: настоящая погода, текущая погода  1993-a2
počasí střihové
slang. název pro počasí s trvalými, někdy až několikadenními srážkami v oblasti, nad níž se vyskytuje výrazný vertikální střih větru, a to zpravidla ve směru o více než 90°. Střihové počasí nastává nad územím Česka zejména při situacích Vb, kdy v nižších vrstvách atmosféry (od země do výšky 1 až 3 km) je často pozorováno proudění ze sev. směrů, zatímco ve vyšších hladinách proudí vzduch z již. směrů. Ve výšce, kde výrazný střih větru podmiňuje vývoj výstupných pohybů, se ve většině případů vyskytuje málo pohyblivá atmosférická fronta. Při střihovém počasí bývají v ČR v některých případech pozorovány na rozsáhlém území vydatné srážky, dosahující vysokých až rekordních denních i několikadenních úhrnů. V teplém pololetí jsou tyto srážky, vesměs při relativně nízké teplotě při zemi, nejčastější příčinou povodní na dolních úsecích větších toků (Labe, Vltavy, Moravy a Odry), např. v letech 1997 nebo 2002.
slov: strihové počasie  1993-a3
počasí špatné
vžité lidové označení pro počasí s trvalými nebo občasnými atm. srážkami. Špatné počasí je často spjato s výskytem oblaků tvaru fractus (stratus fractus nebo cumulus fractus „špatného počasí“). Viz též počasí cyklonální, počasí frontální.
angl: bad weather; slov: škaredé počasie; něm: schlechtes Wetter n; rus: плохая погода  1993-a1
počasí význačné
angl: significant weather; slov: význačné počasie; něm: signifikantes Wetter n; rus: осoбыe явления погоды, характерная погода  1993-a1
počítač blesků
označení pro historické zařízení, které zaznamenává jednotlivé blesky v blízkém okolí. Tento přístroj byl užíván i na met. stanicích v ČR. V cizí odb. literatuře byl označován jako ceraunometr.
 
angl: lightning flash counter; slov: počítač výbojov blesku; něm: Blitzzähler m; rus: счетчик молний, счетчик разрядов  1993-b3
počítač jader Aitkenův
přístroj ke zjišťování koncentrace kondenzačních jader ve vzduchu. Je tvořen komůrkou, v níž se sledovaný vzorek nenasyceného vzduchu prudce ochladí vynucenou adiabatickou expanzí. Ochlazením dojde ke kondenzaci vodní páry na kondenzačních jádrech a vzniku zárodečných kapiček, které vypadávají na skleněnou destičku. Pomocí mikroskopu se určí počet kapiček usazených na plošné jednotky destičky a následně objemová koncentrace kondenzačních jader. Přístroj zkonstruoval skotský meteorolog J. Aitken (1839–1919) v roce 1880 a jeho původním účelem bylo měření koncentrace částic atmosférického prachu.
angl: Aitken counter of nuclei; slov: Aitkenov počítač jadier; něm: Kernzähler nach Aitken m; rus: счетчик ядер Айткена  1993-a2
podkova oblačná
oblačný válec ve tvaru podkovy vyklenuté směrem vzhůru, který vzniká v prostředí s výraznou horizontální vorticitou působením výstupného konvektivního proudu. Podkova je zviditelněna díky kondenzaci vodní páry v rotujícím válci.
angl: horseshoe cloud, horseshoe vortex  2024
podmínky klimatické
charakteristika klimatu určitého místa nebo oblasti s ohledem na jeho vliv na jiné přírodní jevy (např. vznik půd) nebo na činnost člověka (např. zemědělství). Termín je často nesprávně zaměňován s termínem povětrnostní podmínky.
angl: climatic conditions; slov: klimatické podmienky; něm: Klimabedingungen f/pl; rus: климатические условия  1993-a3
podmínky meteorologické pro let s použitím přístrojů
(IMC, IFR) – met. podmínky horší než stanovená minima pro dohlednost, vzdálenost od oblaků a od základny oblaků. Viz též let s použitím přístrojů, minima letištní provozní.
angl: instrument meteorological conditions; slov: meteorologické podmienky pre let podľa prístrojov; něm: Wetterbedingungen für Instrumentenflug f/pl; rus: метеорологические условия для полета по приборам  1993-a3
podmínky meteorologické pro let za viditelnosti
(VMC, VFR) – met. podmínky stejné nebo lepší než stanovená minima pro dohlednost, vzdálenost od oblaků a od základny oblaků. Viz též let za viditelnosti povrchu Země, minima letištní provozní.
angl: visual meteorological conditions; slov: meteorologické podmienky pre let za viditeľnosti; něm: Wetterbedingungen für Sichtflug f/pl; rus: условия визуального полета  1993-a3
podmínky meteorologické ztížené
slov: sťažené meteorologické podmienky  1993-a1
podmínky okrajové
hodnoty veličin popisujících stav atmosféry, popř. i dalších složek klimatického systému na okraji domény vnořeného modelu, které jsou získávány z řídícího modelu.
angl: boundary conditions; slov: okrajové podmienky; rus: граничные условия  2020, ed. 2024
podmínky počáteční
hodnoty veličin popisujících stav atmosféry, popř. i dalších složek klimatického systému v celé doméně numerického modelu před začátkem vlastní integrace. Tyto podmínky jsou nejčastěji vytvářeny asimilací meteorologických dat nebo méně vhodně interpolací z analýzy, případně z předpovědi řídícího modelu.
angl: initial conditions; slov: počiatočné podmienky; rus: начальные условия  2020, ed. 2024
podmínky povětrnostní
charakteristika průběhu počasí během několika dní, měsíců, výjimečně i delších období, zvolených s ohledem na některé z činností člověka. Hodnotí se např. povětrnostní podmínky uplynulé zimy z energ. hlediska, povětrnostní podmínky zimní sezony z hlediska náročnosti zimní údržby komunikací, povětrnostní podmínky provozu letiště za minulý měsíc apod. Viz též povětrnost, podmínky klimatické.
angl: weather conditions; slov: poveternostné podmienky; něm: Wetterbedingungen f/pl; rus: метеорологические условия  1993-a3
podmínky rozptylové
schopnost atmosféry rozptylovat látky vypouštěné ze zdrojů znečišťování ovzduší. V předpovědní praxi ČHMÚ jsou charakterizovány ventilačním indexem. Viz též rozptyl příměsí v ovzduší.
angl: dispersion conditions; slov: disperzné podmienky  2015
podnebí
syn. klima.
Termín pochází ze staročeského slova podnebie, které mělo význam „prostor pod nebem“. Dnešní význam získal v době národního obrození.
angl: climate; slov: podnebie; něm: Klima n; rus: климат  1993-a2
podvrstva atmosféry přízemní
angl: surface sublayer of atmosphere; slov: prízemná podvrstva atmosféry; rus: приземный слой воздуха  2019
podzim
jedna z vedlejších klimatických, příp. fenologických sezon ve vyšších zeměp. šířkách dané polokoule, vymezená např. takto:
1. období od podzimní rovnodennosti do zimního slunovratu (astronomický podzim);
2. trojice podzimních měsíců, na sev. polokouli září, říjen a listopad (tzv. klimatologický podzim);
3. období s průměrnými denními teplotami vzduchu 5 až 15 °C na sestupné části křivky roč. chodu. V tomto pojetí se jeho konec kryje s ukončením velkého vegetačního období.
Výraz se skládá z předložky pod- a slova zima, tj. „období před zimou“. Vymezení jména tohoto ročního období vzhledem k zimě se v jiných jazycích nevyskytuje.
angl: autumn; slov: jeseň; něm: Herbst m; rus: осень  1993-a3
pohlcování záření
angl: absorption of radiation; slov: pohlcovanie žiarenia; něm: Strahlungsabsorption f; rus: поглощение радиации  1993-a1
pohyb inerční
syn. proudění inerční, viz kružnice inerční.
angl: inertial current; slov: inerciálny pohyb; něm: Trägheitsströmung f; rus: инерционное движение  1993-a1
pohyb vzduchu
obecné označení libovolné změny polohy vzduchové částice. Pohyb této částice za určitý časový úsek popisuje její trajektorie. Pohyb vzduchu můžeme popsat celou řadou jeho vlastností, jako je jeho rychlost, směr, prostorový rozsah, cirkulace, vorticita a třírozměrná divergence proudění. Převážně horizontální pohyb označujeme jako proudění vzduchu neboli vítr, dále vymezujeme vertikální pohyby vzduchu. Pro souhrn pohybů vzduchu se používá termín atmosférická cirkulace,
angl: air motion; slov: pohyb vzduchu; něm: Luftbewegung f; fr: mouvement de l'air m; rus: движение воздуха  2023
pohyb vzduchu sestupný
syn. sestup vzduchu – vertikální pohyb vzduchu s vertikální složkou směřující dolů, směrem k zemskému povrchu. Mezi takové pohyby vzduchu patří zejména:
a) kompenzující sestupné pohyby při konvekci, především v sestupných konvektivních proudech;
b) subsidence vzduchu v centrálních částech anticyklon a hřebenů vysokého tlaku vzduchu;
c) klouzavé sestupné pohyby teplého vzduchu na katafrontách;
d) sestupné pohyby související s vlivem orografie na pole větru, především kompenzující sestupy v závětří horských hřebenů, v sestupné části vln ve vlnovém nebo vírovém proudění apod.;
e) sestupné pohyby na zvlněné spodní hranici vrstvy s inverzí teploty vzduchu.
angl: downward movement of air; slov: zostupný pohyb vzduchu; něm: absinkende Luft f; rus: нисходящие движения воздуха  1993-b3
pohyb vzduchu subsidenční
slov: subsidenčný pohyb vzduchu; něm: absinkende Luft f  1993-b2
pohyb vzduchu vertikální
pohyb vzduchu s nenulovou vertikální složkou. Podle jejího směru rozlišujeme výstupné a sestupné pohyby vzduchu, podle mechanizmu vzniku pak především konvekci a vynucené vertikální pohyby vzduchu. K vertikálním pohybům vzduchu dále dochází i při vlnovém proudění, vírovém proudění a vlivem turbulence.
angl: vertical movement of air; slov: vertikálny pohyb vzduchu; něm: Vertikalbewegung der Luft f; rus: вертикальное движение воздуха  1993-b3
pohyb vzduchu vertikální vynucený
vertikální (výstupný nebo sestupný) pohyb vzduchu vznikající vynuceně v původně horizontálním proudění, a to i při zápornému vztlaku. V tlakových útvarech dochází k vynuceným vertikálním pohybům vzduchu vlivem přízemní nebo výškové divergence proudění. Na atmosférických frontách a dalších obdobných rozhraních nastávají výkluzné pohyby vzduchu, případně i sestupné klouzavé pohyby vzduchu. Uvedené výstupné pohyby mívají rychlost v řádu 10–2 až 10–1 m.s–1, oproti konvekci však mají podstatně větší plošný rozsah.  K vynuceným vertikálním pohybům vzduchu dále dochází vlivem orografie nebo prostorové proměnlivé drsnosti povrchu.
V případě podmíněné instability atmosféry mohou vynucené vertikální pohyby, pokud přivedou vzduchovou částici do hladiny volné konvekce, vést k uvolnění instability a vzniku konvekce, kterou označujeme jako volnou. Obdobně mohou vynucené vertikální pohyby vzduchu vést k uvolnění symetrické nebo potenciální instability atmosféry.
slov: vynútený vertikálny pohyb vzduchu  2020
pohyb vzduchu výkluzný
výstupný pohyb teplého vzduchu na anafrontě. Tyto pohyby jsou typické zejména pro teplé fronty při nasouvání teplé vzduchové hmoty nad studený vzduch. Setkáváme se s nimi i u studených front prvého druhu, zatímco na studených frontách druhého druhu se mohou vyskytovat pouze v nižších hladinách. Ve vyšších partiích je studená fronta druhého druhu vždy katafrontou.
angl: upslide movement of air; slov: výklzný pohyb vzduchu; něm: Aufgleitbewegung f; rus: восходящие скольжения воздуха  1993-b3
pohyb vzduchu výstupný
syn. výstup vzduchu – vertikální pohyb vzduchu s vertikální složkou směřující vzhůru. Mezi takové pohyby vzduchu patří zejména:
a) pohyby vzduchu ve výstupných konvektivních proudech, jejichž rychlost může nabývat hodnot řádu až 101 m.s–1;
b) vynucené výstupné pohyby v cykloně nebo brázdě nízkého tlaku vzduchu, k nimž dochází následkem konvergentního proudění v nižších hladinách; dosahují rychlosti řádově pouze 10–2 m.s–1, avšak vyskytují se nad rozsáhlými oblastmi a mohou trvat několik dnů;
c) výkluzné pohyby teplého vzduchu na anafrontách;
d) výstupné pohyby související s vlivem orografie na pole větru, v první řadě při přetékání horských hřebenů na jejich návětří, dále však i v jejich závětří, např. při vlnovém nebo vírovém proudění;
e) výstupné pohyby na zvlněné spodní hranici vrstvy s inverzí teploty vzduchu.
angl: upward movement of air; slov: výstupný pohyb vzduchu; něm: Aufwind m; rus: восходящее движение воздуха  1993-b3
pokrytí oblohy
viz oblačnost.
angl: cloud amount, cloud cover; slov: pokrytie oblohy; něm: Wolkenbedeckung f; rus: облачный покров  1993-a1
pokrývka sněhová
vrstva sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku tuhých srážek. Tento termín se vztahuje jak na celkovou sněhovou pokrývku, tak na nový sníh. Viz též měření sněhové pokrývky, hodnota sněhové pokrývky vodní, hustota sněhu, den se sněhovou pokrývkou.
angl: snow cover; slov: snehová pokrývka; něm: Schneedecke f; rus: снежный покров  1993-a3
pokrývka sněhová celková
vrstva sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku tuhých srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť, námrazové krupky, náledí, zmrazky; nikoliv však ledovka na zemi). Pokrývá-li celková sněhová pokrývka v daném termínu méně než polovinu plochy reprezentativního okolí stanice, jedná se o nesouvislou sněhovou pokrývku. Je-li půda na pozemku stanice a jejím reprezentativním okolí pokryta alespoň z poloviny sněhovou pokrývkou, jedná se o souvislou sněhovou pokrývku, u které se měří výška celkové sněhové pokrývky s přesností na celé cm. Je-li výška souvislé sněhové pokrývky menší než 0,5 cm, hovoříme o sněhovém poprašku. Viz též měření sněhové pokrývky.
angl: total snow cover; slov: celková snehová pokrývka; něm: geschlossene Schneedecke f; rus: общий снежный покров  1993-a3
pokrývka sněhová nesouvislá
sněhová pokrývka, která pokrývá méně než polovinu plochy reprezentativního okolí stanice. Výška nesouvislé sněhové pokrývky se neměří.
angl: snow cover not continuous; slov: nesúvislá snehová pokrývka; něm: durchbrochene Schneedecke f  2014
pól dešťů
zřídka užívané označení místa na Zemi s nejvyšším prům. roč. úhrnem atm. srážek. Jeho určení není jednoznačné, neboť záleží mj. na referenčním období; uvádí se např. Cherrapunji nebo sousední Mawsynram v Indii (11 777 mm, resp. 11 872 mm), Mt. Waialeale na Havajských ostrovech (11 684 mm) nebo Lloro v Kolumbii (zdejší prům. roč. úhrn 13 300 mm je pouze odhadován). Všechna tato místa mají tropické dešťové klima, přičemž zde dochází k orografickému zesílení srážek díky návětrnému efektu. Na rozdíl od ostatních, indické lokality mají kvůli monzunovému klimatu silně nevyrovnaný srážkový režim. Viz též extrémy srážek.
angl: rain pole; slov: pól dažďov; něm: Regenpol m; rus: полюс дождей  1993-a3
pól chladu
místo nebo oblast na Zemi, popř. na dané polokouli, kde bylo zaznamenáno absolutní minimum teploty vzduchu, viz extrémy teploty vzduchu. Méně často se za póly chladu považují místa s nejnižší prům. roč. teplotou vzduchu. Z obou hledisek je pólem chladu východní vnitrozemí Antarktidy, resp. zdejší ruská stanice Vostok s prům. roč. teplotou vzduchu –55 °C a s naměřeným absolutním minimem –89,2 °C. Na sev.polokouli lze z těchto hledisek rozlišit dva póly chladu. Jedním je východní Sibiř, kde stanice Ojmiakon, vyznačující se zřejmě největší termickou kontinentalitou klimatu na Zemi, zaznamenala abs. minimum teploty vzduchu –67,7 °C. Druhým pólem chladu severní polokoule je severnívnitrozemí Grónska, kde prům. roč. teplota vzduchu klesá až pod –30 °C.
angl: cold pole; slov: pól zimy; něm: Kältepol m; rus: полюс холода  1993-a3
pól tepla
zřídka užívané označení místa na Zemi, kde bylo dosaženo absolutní maximum teploty vzduchu. Viz extrémy teploty vzduchu.
angl: warm pole; slov: pól tepla; něm: Wärmepol m; rus: полюс тепла  1993-a3
pól větrů
zřídka užívané označení místa na Zemi s nejvyšší prům. rychlostí větru. Australský polárník D. Mawson tak označil pobřeží Adéliny země v jihovýchodní Antarktidě poté, co jeho expedice zaznamenala ve svém základním táboře na Cape Denison v letech 1912–1913 prům. roč. rychlost větru 19,4 m.s–1. Tento údaj byl odb. veřejností zpočátku přijat s nedůvěrou, avšak pozdější měření prokázala, že vých. pobřeží Antarktidy lze označit za největrnější oblast Země. Prům. rychlost větru na zdejších stanicích Mawson a Mirnyj je 11,3 m.s–1, přičemž denní maximum rychlosti větru po většinu rokudosahuje rychlosti orkánu. Srovnatelné podmínky se jinde na Zemi vyskytují na vybraných lokalitách, jako je např. Mount Washington ve státě New Hampshire (USA). Viz též klima antarktické, extrémy rychlosti větru.
angl: wind pole; slov: pól vetrov; něm: Windpol m; rus: полюс ветров  1993-a3
polák
místní název pro studený a suchý padavý vítr charakteru bóry, vyskytující se v českém a moravském pohraničí, (zvl. v Orlických horách a v Jeseníkách) a na Slovensku v podtatranské oblasti při sz. a sev. proudění. Souvisí se vpády studeného polárního a arktického vzduchu postupujícího přes Polsko na naše území. Vyskytuje se nejčastěji na jaře, na počátku podzimu a v zimě. Zesiluje zvláště v Moravské bráně v důsledku proudění zúženým profilem. Viz též efekt tryskový.
angl: polacke, polake; slov: poliak; rus: поляк  1993-a2
polarimetr
přístroj k měření velikosti polarizace světla oblohy, popř. k určování polohy neutrálních bodů. Polarimetry využívají opt. vlastností hranolů a destiček z vhodných opt. materiálů ke zjišťování procenta polarizace světla vstupujícího tubusem do přístroje. K tomuto účelu lze využit např. depolarizaci měřeného světla nebo porovnání jasů srovnávacích zorných polí v polarimetru. Výsledkem měření je zpravidla úhel natočení polarizačního hranolu, z něhož lze vypočítat procento polarizace v místě oblohy, na které byl zaměřen tubus. Viz též polarizace slunečního záření v atmosféře.
Termín se skládá ze slova polarizace a z řec. μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
angl: polarimeter; slov: polarimeter; něm: Polarimeter n; rus: поляриметр  1993-a1
polarizace elektromagnetických vln
transformace nepolarizovaného elmag. vlnění ve vlnění polarizované. Polarizace může být kruhová, eliptická nebo lineární. Polarizované vlnění se využívá v radarové meteorologii ke studiu meteorologických cílů, tj. zejména tvaru a skupenství nesférických oblačných a srážkových částic. Viz též depolarizace elektromagnetických vln.
Termín zavedl franc. fyzik E. L. Malus v r. 1811 spolu s franc. slovesem polariser „polarizovat“, od něhož je odvozen. Základem těchto slov je lat. polaris „polární, týkající se zeměpisných pólů“ (od polus „konec osy, pól“, z řec. πόλος [polos] „osa; pól osy“). Jako póly totiž E. L. Malus označil okraje paprsku ve směru kolmém k jeho směru, k nimž se naklání reflexní plocha při polarizaci.
angl: polarization of electromagnetic waves; slov: polarizácia elektromagnetických vĺn; něm: Polarisation von elektromagnetischen Wellen f  1993-a1
polarizace slunečního záření v atmosféře
transformace přirozeného slun. záření v záření polarizované, ke které dochází při rozptylu zářenízemské atmosféře. Nejvíce jsou polarizovány paprsky kolmé ke směru šíření přímého slunečního záření. Rozptýlené sluneční záření s minimální polarizací naopak přichází od neutrálních bodů na obloze.
angl: polarization of solar radiation in atmosphere; slov: polarizácia slnečného žiarenia v atmosfére; něm: Polarisation der Sonnenstrahlung in der Atmosphäre f; rus: поляризация солнечной радиации в атмосфере  1993-a3
pole barické
slov: barické pole; něm: Druckfeld n  1993-a3
pole deformační
meteorologii část pole větru, kde mají proudnice hyperbolický tvar se dvěma navzájem kolmými asymptotami nazývanými osa roztažení a osa stlačení. Podél těchto os dochází ke konfluenci, resp. difluenci proudění. Deformační pole má rozhodující vliv na frontogenezi a frontolýzu prostřednictvím procesů, které závisejí na rozdělení izoterem vůči osám roztažení a stlačení. Typickým příkladem deformačního pole je oblast se šachovnicovým rozložením cyklon a anticyklon. V praxi rozeznáváme deformační pole:
a) symetrické, tvořené dvěma dvojicemi stejně velkých cyklon a anticyklon;
b) nesymetrické, odpovídající reálným podmínkám, kdy cyklony a anticyklony vytvářející pole mají zpravidla různé rozměry a intenzitu.
angl: deformation field; slov: deformačné pole; něm: Deformationsfeld n; rus: деформационное поле, поле деформации  1993-a3
pole elektrické v atmosféře
silové pole podmíněné el. napětím mezi zemským povrchem a atmosférou. Vyznačuje se přibližně vert. orientací siločar a za podmínek odpovídajících elektřině klidného ovzduší intenzitou u zemského povrchu 130 140 V.m–1. Za těchto podmínek je el. náboj zemského povrchu záporný, kladný náboj je rozestřen v atmosféře. Pod základnami mohutných oblaků, zejména oblaků druhu cumulonimbus, u nichž  musíme počítat s působením oblačné, potažmo bouřkové elektřiny, bývá intenzita el. pole zesíiena až o dva řády a má opačný směr, neboť v dolní části těchto oblaků bývá koncentrován rel. velký záporný náboj.
angl: electric field of atmosphere; slov: elektrické pole v atmosfére; něm: elektrisches Feld in der Atmosphäre n; rus: электрическое поле атмосферы  1993-a3
pole frontogenetické
oblast v atmosféře, v níž dochází ke vzniku a zostřování atmosférických front zvětšováním horiz. teplotního gradientu. Typickým příkladem frontogenetického pole, kde se výrazně uplatňuje konfluentní proudění, je oblast podél osy roztažení deformačního pole, jestliže izotermy svírají s touto osou malý úhel, nebo obvykle v předním a zadním sektoru cyklony. Frontogenetické pole se dále vytváří v prohlubujících se brázdách nízkého tlaku vzduchu, kde se kromě konfluentního proudění výrazně uplatňuje silný horizontální střih větru na pozadí zvýšené baroklinity. Viz též frontogeneze.
angl: area of frontogenesis; slov: frontogenetické pole; něm: frontogenetisches Feld n; rus: фронтогенетическое поле  1993-a3
pole meteorologického prvku
prostorové rozložení určitého meteorologického prvku v daném okamžiku. Rozlišujeme tlakové, teplotní a vlhkostní pole, pole větru, záření, oblačnosti, srážek aj. Podle charakteru met. prvků dělíme jejich pole na skalární a vektorová a na spojitá a nespojitá. Analýza polí met. prvků se provádí na meteorologických mapách a vertikálních řezech atmosférou nejčastěji pomocí izolinií. Důležitými charakteristikami polí met. prvků jsou vert. a horiz. gradienty těchto prvků (především teploty vzduchu), které mj. umožňují detekovat atmosférická rozhraní. Viz též profil meteorologického prvku vertikální.
angl: field of a meteorological element; slov: pole meteorologického prvku; něm: Feld des meteorologischen Elementes n; rus: поле метеорологического элемента  1993-b3
pole oblačnosti
velmi složité, obvykle nespojité pole, skládající se z oblačných systémů, např. ve tvaru pásů a vírů různého měřítka i z jednotlivých oblaků. Vyskytuje se v troposféře, v některých případech zasahuje i do spodní stratosféry. K upřesnění znalostí o poli oblačnosti, získaných běžným přízemním pozorováním, se široce využívá údajů z meteorologických družic, radarů a z letadlových průzkumů počasí. Viz též oblačnost.
angl: cloud field; slov: pole oblačnosti; něm: Wolkenfeld n; rus: поле облачности  1993-a2
pole srážek
1. plošné rozložení úhrnů srážek za určité období v dané oblasti; k jeho znázornění je možné použít izohyety;
2. prostorové rozložení srážkových částic v daném okamžiku. Srážkové pole v tomto smyslu je zjišťovano meteorologickými radary, popř. pomocí jiných distančních meteorologických měření.
angl: precipitation field; slov: pole zrážok; něm: Niederschlagsfeld n; rus: поле осадков  1993-a3
pole teplotní
spojité skalární pole teploty, v meteorologii nejčastěji teploty vzduchu. To se vyznačuje často složitými vertikálními profily teploty vzduchu a větší složitostí v blízkosti zemského povrchu než ve volné atmosféře. Největší horizontální teplotní gradienty se vyskytují na teplotních rozhraních a při zemi i na pomezí ploch s rozdílným aktivním povrchem. Teplotní pole se analyzuje nejčasěji ve výšce 2 m nad zemským povrchem a v jednotlivých izobarických hladinách. Zobrazovat se může pomocí izoterem, časové změny teplotního pole se znazorňují izalotermami. Na mapách relativní barické topografie se ke znázornění teplotního pole a jeho časových změn používají relativní izohypsy, resp. rel. izalohypsy.
V meteorologii se dále sledují pole teploty půdy, teploty povrchu pevniny, teploty povrchu moře apod. Viz též pole termobarické.
angl: temperature field; slov: teplotné pole; něm: Temperaturfeld n; rus: поле температуры  1993-a3
pole termobarické
kombinované teplotní a tlakové pole čili současné prostorové rozložení teploty vzduchu a tlaku vzduchu. Je zobrazováno především na mapách termobarického pole. Viz též teorie cyklogeneze advekčně dynamická.
angl: thermobaric field; slov: termobarické pole; něm: thermobarisches Feld n; rus: термобарическое поле  1993-a3
pole tlakové
syn. pole barické – spojité skalární pole tlaku, v meteorologii zpravidla tlaku vzduchu. Vyznačuje se charakteristickým vertikálním profilem tlaku vzduchu a podstatně menšími horizontálními tlakovými gradienty, které jsou nicméně určující pro vymezení tlakových útvarů a podobu pole větru.Tlakové pole je charakterizováno izobarickými hladinami, jejichž průsečnice s libovolnou plochou se nazývají izobary. Ty se nejčastěji konstruují na přízemních synoptických mapách k vyjádření pole tlaku vzduchu redukovaného na hladinu moře. K vyjádření tlakového pole na výškových synoptických mapách se používají izohypsy. Časové změny přízemního tlakového pole znázorňují izalobary, výškového tlakového pole izalohypsy. Viz též pole termobarické.
angl: baric field, pressure field; slov: tlakové pole; něm: Druckfeld n; rus: барическое поле  1993-b3
pole tlakové nevýrazné
tlakové pole s velmi malými horiz. tlakovými gradienty, tedy bez přítomnosti některého z tlakových útvarů.  Viz též bahno tlakové.
angl: flat low, shallow low; slov: nevýrazné tlakové pole; něm: gradientschwaches Gebiet n, flaches Tief n; rus: безградиентная зона, неглубокая депресия  1993-a3
pole větru
spojité vektorové spojité pole rychlosti větru, nebo spojité skalární pole velikosti této rychlosti. Vyznačuje se obecně vyššími rychlostmi ve volné atmosféře než v mezní vrstvě atmosféry, kde je významně ovlivňováno členitostí a drsností povrchu. Nejčastěji se analyzuje pole přízemního větru, pole výškového větru v jednotlivých izobarických hladinách apod. Ke znázornění vektorového pole větru se používají šipky větru, skalární pole větru lze vyjádřit např. pomocí izotach. Viz též střih větru, profil větru vertikální.
angl: wind field; slov: pole vetra; něm: Windfeld n; rus: поле ветра  1993-a3
pole vlhkostní
spojité skalární pole některé z charakteristik vlhkosti vzduchu. Vyznačuje se značnou prostorovou proměnlivostí vertikálních profilů vlhkosti vzduchu i velkými horizontálními gradienty. Vlhkostní pole se analyzuje nejčasěji u země a v jednotlivých izobarických, izentropických nebo i jiných hladinách; zobrazovat se může pomocí izogram nebo izolinií jiných charakteristik vlhkosti. Zvláštní význam má pole relativní vlhkosti vzduchu, které do značné míry koresponduje s polem oblačnosti.
angl: humidity field, moisture field; slov: pole vlhkostné; něm: Feuchtefeld n; rus: поле влажности  1993-a3
pole záření
prostorové rozložení záření pocházejícího z jednoho nebo více zdrojů. Pole záření, v jehož libovolném bodu nezávisí hodnota intenzity na směru zvoleného paprsku, nazýváme izotropním. V případě, že rozložení záření je prostorově konstantní, mluvíme o homogenním poli záření. Pro meteorologii jsou významná zejména pole přímého a rozptýleného slunečního záření, spolu s polem dlouhovlnného záření.
angl: radiation field; slov: pole žiarenia; něm: Strahlungsfeld n; rus: поле радиации  1993-a1
poločas srážkový
slov: zrážkový polčas; něm: Halbzeit der Niederschlagmenge f  1993-a1
poloha meteorologické stanice
kvalitativní charakteristika místa, kde pracuje meteorologická stanice, a to z hlediska geogr. nebo expozičních podmínek. Poloha met. stanice z hlediska terénních podmínek může být vrcholová, údolní, svahová, nížinná, horská apod., z hlediska působení klimatických faktorů chráněná, otevřená, inverzní, větrná apod. Viz též stanice meteorologická reprezentativní, expozice meteorologických přístrojů, souřadnice meteorologické stanice.
angl: meteorological station site; slov: poloha meteorologickej stanice; něm: Lage der meteorologischen Station f; rus: местоположение метеорологической станции  1993-a1
polojasno
viz oblačnost.
angl: half covered sky; slov: polojasno; něm: halbbedeckter Himmel m; rus: облачно с прояснениями  1993-a1
polokruh nebezpečný
slov: nebezpečný polkruh  1993-a1
pololetí chladné
na sev. polokouli období od 1. října do 31. března, někdy nevhodně označované jako zimní pololetí. Viz též sezona.
angl: cold half-year; slov: chladný polrok; něm: kaltes Halbjahr n; rus: холодное полугодие  1993-a3
pololetí teplé
na sev. polokouli období od 1. dubna do 30. září, někdy nevhodně označované jako letní pololetí nebo vegetační období.
angl: warm half-year; slov: teplý polrok; něm: warmes Halbjahr n; rus: теплое полугодие  1993-a3
poloměr částic ekvivalentní
angl: particle equivalent radius; slov: ekvivalentný polomer častíc; něm: äquivalenter Teilchenradius m  2015
poloměr inerční
angl: inertial radius; slov: inerciálny polomer; něm: Radius des Trägheitskreises m; rus: инерционный радиус  1993-a1
poloměr Rossbyho
slov: Rossbyho polomer; něm: Rossby-Radius m  2014
poloměr Země efektivní
zdánlivý poloměr křivosti zemského povrchu, nad nímž by se elmag. vlny šířily přímočaře. Užívá se pro geometrickou transformaci problému šíření elmag. vln v atmosféře za předpokladu konstantního gradientu indexu lomu s výškou. Velikost efektivního poloměru Země Re závisí na typu refrakce elmag. vln. Obvykle se uvádí pro mikrovlny při standardní refrakci Re = 4/3 Rz, kde poloměr Země Rz = 6 378 km.
angl: effective Earth radius; slov: efektívny polomer Zeme  2014
polštář sněhový
automatické sněhoměrné zařízení, které umožňuje v reálném čase měřit a zaznamenávat vodní hodnotu sněhové pokrývky a výšku celkové sněhové pokrývky. Hmotnost sněhové pokrývky na měřicím zařízení je ekvivalentem množství vody obsažené ve sněhové pokrývce. Ke zjištění hmotnosti sněhové pokrývky jsou využívány dva základní principy. Prvním z nich je měření hydrostatického tlaku uvnitř vaku naplněného nemrznoucí směsí, na němž leží sněhová pokrývka. Druhým je vážení sněhové pokrývky ležící na desce pomocí tenzometrických vah. Výška sněhové pokrývky je měřena nad plochou sněhového polštáře. K získání hodnoty výšky sněhové pokrývky jsou využívána ultrazvuková a laserová čidla. Měřicí plocha, jejíž velikost je 2 až 16 m2, může mít tvar kruhu, čtverce, obdélníku či šestihranu. Sněhový polštář je obvykle doplněn měřením dalších meteorologických prvků (např. teplota vzduchu, teplota sněhu, směr a rychlost větru) a v ČR je zpravidla umístěn ve volném terénu mimo síť klimatologických stanic. Viz též pokrývka sněhová celková, měření sněhové pokrývky, stanice srážkoměrná.
angl: snow pillow; slov: snehový vankúš; rus: снежная подушка  2014
polutanty organické perzistentní
viz POP.
angl: persistent organic pollutants; slov: organické perzistentné polutanty; něm: Persistente organische Schadstoffe m/pl  2017
polymetr Lambrechtův
vlasový vlhkoměr upravený pro přibližné určení teploty rosného bodu. Má zákl. stupnici relativní vlhkosti vzduchu doplněnou souběžnou pomocnou stupnicí přibližných rozdílů mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu. Tyto rozdíly podstatně závisí na relativní vlhkosti, v menší míře i na teplotě vzduchu. O přečtený rozdíl se sníží teplota vzduchu změřená na připojeném teploměru.
angl: Lambrecht polymeter; slov: Lambrechtov polymeter; něm: Lambrechtsches Polymeter n; rus: полимер Ламбрехта  1993-a3
poměr Bowenův
poměr množství tepla, které zemský povrch předává turbulentní výměnou a molekulární vodivostí do atmosféry, k množství tepla, jež se na něm spotřebovává na vypařování vody. Čís. hodnota Bowenova poměru kolísá v širokých mezích a pro volnou hladinu oceánu se nejčastěji orientačně udává jako 0,1. Bowenův poměr je měřitelnou veličinou, v tom spočívá jeho význam pro různé teor. i praktické úvahy a výpočty. Je pojmenován podle australského meteorologa J. S. Bowena.
angl: Bowen ratio; slov: Bowenov pomer; něm: Bowen-Verhältnis n; rus: отношение Боуэна  1993-a1
poměr směšovací
charakteristika vlhkosti vzduchu definovaná jako podíl hmotnosti vodní páry mv k hmotnosti suchého vzduchu md v daném objemu vzduchu
w=mvmd.
S pomocí stavové rovnice pro suchý vzduch a pro vodní páru lze směšovací poměr vyjádřit pomocí tlaku vodní páry e a tlaku vzduchu p vztahem
w=εepe εep,
kde konstanta ε ≈ 0,622 je poměr hodnot měrné plynové konstanty pro suchý vzduch a pro vodní páru. Směšovací poměr je bezrozměrná veličina, která v atmosféře dosahuje hodnot řádu 10–3. V meteorologii ji proto často udáváme v jednotkách g.kg–1. Číselnou hodnotou se směšovací poměr blíží hodnotě měrné vlhkosti vzduchu.
V rozšířeném významu, zejména při matematickém modelování procesů mikrofyziky oblaků a srážek, používáme směšovací poměr také jako charakteristiku hmotnosti dané kategorie kapalné vody popř. ledu opět relativně k hmotnosti suchého vzduchu. Hovoříme potom např. o směšovacím poměru oblačné vody, o směšovacím poměru oblačného ledu apod. V chemii atmosféry se používá zobecněná definice, vyjadřující směšovací poměr jako podíl hmotnosti atmosférické příměsi a hmotnosti suchého a čistého vzduchu v daném objemu.
angl: mixing ratio; slov: zmiešavací pomer; něm: Mischungsverhältnis n; rus: отношение смеси  1993-a3
poměry klimatické
syn. klima.
angl: climatic conditions; slov: klimatické pomery; něm: Klimaverhältnisse n/pl; rus: климатические условия  1993-a3
POP
(Persistent Organic Pollutants, perzistentní organické polutanty) – látky charakteru znečišťujících příměsí dlouhodobě setrvávající v prostředí, např. dioxiny, polychlorované bifenyly (PCB), DDT a mnohé další. Jde o významné škodliviny v hygienickém i obecně environmentálním smyslu, ohrožují např. reprodukční procesy živočichů včetně člověka, mohou iniciovat různá zhoubná bujení a celkově zvyšovat výskyt řady chorob. Vznikají mj. v různých chemických výrobách, při produkci a užití pesticidů, různých druhů plastů apod. Vyskytují se v potravních řetězcích, v rozmanitých složkách prostředí, jsou též transportovány v ovzduší.
angl: persistent organic pollutants; slov: POP; něm: Persistente organische Schadstoffe m/pl  2017
popel vulkanický
(VA) – pevné částice vyvržené do atmosféry při vulkanické erupci, které mohou významně ovlivnit letecký provoz. Vulkanický popel patří mezi primární aerosoly. Viz též centrum poradenské pro vulkanický popel.
angl: volcanic ash; slov: vulkanický popol; něm: vulkanische Asche f; rus: вулкани́ческий пе́пел  2018
popílek
nežádoucí produkt spalovacích procesů, sestávající zpravidla z pevných částic malých rozměrů (10–4 m i méně). Je-li rozptýlen v ovzduší, tvoří součást pevného atmosférického aerosolu. Povrch částic popílku je výrazně členitý, takže popílek má vzhledem k jednotce hmotnosti velkou povrchovou plochu (řádu 100 m2.g–1), na níž může absorbovat další příměsi v atmosféře. Viz též prach atmosférický, spad prachu, prach poletavý, měření znečištění ovzduší.
Termín je zdrobnělinou slova popel, které snad vzniklo z předpony po- a indoevropského kořene *pel- „hořet“, tedy zbytek po hoření.
angl: fly ash; slov: popolček; něm: Flugasche f; rus: зола-унос  1993-a2
popis výskytu jevů v předpovědi počasí pro ČR
1. termíny používané v slovně formulované předpovědi počasí ČHMÚ pro vyjádření faktu, že výskyt předpovídaného jevu, např. srážek, bouřek nebo mlh, je očekáván jen na části daného území (viz tabulka). Pokud předpověď met. jevu neobsahuje žádný z těchto termínů, výskyt jevu je očekáván na více než 70 % plochy daného území.
Slovní formulace Předpokládaný výskyt jevu
ojediněle na 5 až 29 % plochy území
místy na 30 až 69 % plochy území
na většině území na více než 50 % plochy území
2. termíny používané v předpovědi počasí ČHMÚ pro dělení met. jevů podle nadmořské výšky:
Slovní formulace Předpokládaný výskyt jevu
nižší polohy v polohách do 400 m n. m.
střední polohy v polohách od 400 do 600 m n. m.
vyšší polohy v polohách od 600 do 800 m n. m.
horské polohy v polohách od 800 m n. m.
slov: popis výskytu javov v predpovedi počasia pre ČR  2014
poprašek sněhový
1. celková sněhová pokrývka o výšce méně než 0,5 cm, pokrývá-li alespoň polovinu plochy reprezentativního okolí stanice;
2. nový sníh o výšce méně než 0,5 cm. Sněhový poprašek vzniká za slabých sněhových přeháněk a bývá často vlivem větru plošně nesourodý.
slov: snehový poprašok; něm: dünne Schneeschicht f  1993-a3
porucha atmosférická
1. obecně jakékoliv porušení rovnovážného stavu v atmosféře;
2. zastaralé označení pro oblast, která jeví známky cyklonálního vývoje.
angl: atmospheric disturbance; slov: atmosférická porucha; něm: atmosphärische Störung f; rus: атмосферное возмущение  1993-a3
porucha frontální
zastaralé a nepříliš vhodné označení pro libovolnou atmosférickou frontu nebo frontální systém, používané především ve styku meteorologie se širší veřejností.
angl: frontal disturbance; slov: frontálna porucha; něm: Frontalstörung f; rus: фронтальное возмущение  1993-a3
porucha ionosférická náhlá
syn. jev Dellingerův – náhlá změna fyz. stavu nižší ionosféry ve výšce 60 až 80 km. Vzniká prudkým zesílením ionizace ionosférické vrstvy D, které je vyvoláno zvětšením ultrafialového záření při chromosférické erupci na Slunci. Projeví se náhlým vymizením příjmu vzdálených krátkovlnných rádiových stanic na polokouli osvětlené Sluncem. Jev trvá několik desítek minut až několik hodin. Uvedenou poruchu poprvé popsal J. H. Dellinger v r. 1935.
angl: sudden ionospheric disturbance; slov: náhla ionosférická porucha; něm: plötzliche ionosphärische Störung f; rus: внезапное ионосферное возмущение  1993-a3
porucha tropická
rozsáhlá skupina konvektivních bouří v tropických, popř. subtropických oblastech, která se v poli proudění neprojevuje uzavřenou cyklonální cirkulací. Vzniká často v týlu vln ve východním proudění a za určitých podmínek se z ní může vyvinout tropická cyklona. Tropická porucha nemusí být vyjádřena na přízemní synoptické mapě. Na snímcích z meteorologických družic je charakterizována izolovanými systémy uspořádané konvekce. Tropická porucha mívá obvykle průměr 200 až 600 km a zachovává si své vlastnosti více než 24 hodin.
angl: tropical disturbance; slov: tropická porucha; něm: tropische Störung f; rus: тропическое возмущение  1993-a3
poryv větru
angl: wind gust; slov: poryv vetra; něm: Windstoß m  1993-a1
postglaciál
viz holocén.
Termín vznikl z lat. post „po“ a ze slova glaciál.
angl: postglacial stage; slov: postglaciál; něm: Postglazialzeit f; rus: послеледниковый период  1993-b3
postprocessing
statistický nástroj aplikovaný na výstupy prognostického modelu s cílem zpřesnit předpověď zvolených meteorologických prvků, popř. jiných veličin na základě jejich statisticky prokázaných regresních vztahů k jiným, snáze předpověditelným veličinám. Nalezené regresní vztahy mezi prediktory a prediktanty jsou v operativním provozu aplikovány na výstupy modelu numerické předpovědi počasí, v případě využití v klimatologii na výstupy klimatického modelu. Dvěma hlavními přístupy využívanými v postprocessingu jsou metoda perfektní předpovědi a model output statistics.
angl: postprocessing  2024
pošmourno
lid. výraz pro velmi oblačné počasí, vyznačující se malým osvětlením během dne v důsledku výskytu souvislé nízké oblačnosti (zpravidla druhu stratus nebo nimbostratus) a malé dohlednosti.
Slovo je variantou výrazu pochmurno; v některých slovanských jazycích chmura značí „mrak“ (i v češtině se toto slovo dříve používalo ve významu „temný mrak“).
slov: pochmúrne  1993-a1
potenciál divergenční
angl: velocity potential; slov: divergenčný potenciál; něm: Geschwindigkeitspotential n; rus: потенциал скорости  1993-a1
potenciál Gibbsův
syn. energie volná Gibbsova – termodynamický potenciál používaný v meteorologii především ve fyzice oblaků a srážek. Je definován výrazem
G=F+pV=HTS =UTS+pV,
kde F značí volnou energii dané termodyn. soustavy, H entalpii, U vnitřní energii, S entropii, T teplotu v K, p tlak a V objem. Gibbsův termodynamický potenciál zůstává konstantní při vratných dějích, které jsou izobarické a současně izotermické, tzn. že se nemění např. při fázových přechodech.
angl: Gibbs potential; slov: Gibbsov potenciál; něm: Gibbs-Potential n, Gibbs-Energie f; rus: потенциал Гиббса  1993-a3
potenciál globálního oteplování
(GWP, z angl. global warming potential) – ukazatel vyjadřující relativní účinnost určitého skleníkového plynu při skleníkovém efektu atmosféry v porovnání s oxidem uhličitým, jehož GWP je definičně roven 1. Hodnota GWP pro daný plyn vyjadřuje, kolik tun oxidu uhličitého vede ke stejnému ohřevu atmosféry jako jedna tuna daného plynu. Přitom je zohledněna průměrná doba setrvání molekul daného plynu v atmosféře. Pomocí takto nastaveného mezinárodně uznávaného standardu je možno navzájem porovnat účinnost různých skleníkových plynů, které se navzájem liší svými radiačně-absorpčními vlastnostmi  i  dobou setrvání v atmosféře. Podíl daného plynu na skleníkovém efektu atmosféry je pak výsledkem jeho GWP a koncentrace.
GWP může být vyjádřen pro různě dlouhá časová období, nejčastěji se však uvažuje jako průměr za 100 roků (GWP100). Podle US EPA (United States Environmental Protection Agency) je GWP100 pro metan roven 27–30, pro N2O 273 a pro freony se pohybuje v řádu tisíců až desetitisíců. Vzhledem k překryvu absorpčních pásů různých skleníkových plynů a nestejnoměrnému vývoji jejich koncentrací se mění i hodnoty GWP (kromě oxidu uhličitého), které jsou navíc postupně upřesňovány v souladu s vývojem vědeckého poznání. Viz též oteplování globální.
angl: global warming potential  2024
potenciál Helmholtzův
syn. volná energie Helmholtzova – část vnitřní energie termodyn. systému, která je volná z hlediska možnosti transformace na konanou práci. Označíme-li ji F, je dána vztahem
F=U-TS,
kde U představuje vnitřní energii systému, T jeho teplotu v K a S entropii.
angl: Helmholtz potential; slov: Helmholtzov potenciál; něm: Helmholtz-Potential n  2017
potenciál krajiny klimatický
označení pro stupeň vhodnosti klimatu určitého místa nebo oblasti pro různé druhy hosp. činnosti člověka. Nejčastěji se hovoří o agroklimatickém potenciálu krajiny, který vyjadřuje stupeň vhodnosti klimatu k zemědělské, především rostlinné výrobě. Dále se používá pojem energetický klimatický potenciál krajiny ve smyslu využitelné větrné nebo sluneční energie určitého místa nebo území. Vyhodnocuje se pro potřeby výstavby větrných nebo slunečních elektráren a podobných zařízení. Viz též agroklimatologie, potenciál znečištění ovzduší.
slov: klimatický potenciál krajiny  1993-a2
potenciál radiolokační meteorologický
angl: meteorological radar potential; slov: meteorologický rádiolokačný potenciál; něm: meteorologisches Radarpotential n; rus: метеорологический радиолокационный потенциал  1993-a3
potenciál rychlostní
syn. potenciál divergenční – skalární funkce φ, popisující pole divergentního nevírového horiz. proudění v atmosféře, definovaná až na aditivní konstantu vztahy:
vx=φx, vy=φy.
kde vx a vy značí složku x a y rychlosti proudění. Používá se v dynamické meteorologii k vyjádření nevírových složek rychlosti proudění zejména ve vztazích odvozených z pohybových rovnic.
slov: rýchlostný potenciál; něm: Geschwindigkeitspotential n  1993-a3
potenciál zemské tíže
slov: potenciál zemskej tiaže; něm: Geopotential n  1993-b1
potenciál znečištění ovzduší
syn. znečištění ovzduší potenciální – schopnost atmosféry bránit efektivnímu rozptylu znečišťujících látek. Potenciál znečištění ovzduší v met. smyslu je charakterizován souborem met. faktorů, které ovlivňují šíření příměsí v atmosféře z určitých typů zdrojů znečišťování ovzduší (např. z přízemních nebo vyvýšených) a vyskytují se v určité době a oblasti. V klimatologickém smyslu je charakterizován dlouhodobým režimem těchto faktorů v určité oblasti. Vysoký potenciál znečištění ovzduší znamená nepříznivé meteorologické či klimatické podmínky z hlediska ochrany čistoty ovzduší, nízký příznivé. Potenciál znečištění ovzduší závisí jen na meteorologických či klimatických poměrech, které bývají silně ovlivněny reliéfem zemského povrchu, nikoli na konkrétních zdrojích exhalací a na jejich emisích. Definování různých stupňů potenciálu znečištění ovzduší patří k významným úkolům meteorologie a klimatologie znečištění ovzduší. Klimatologické mapy potenciálu znečištění ovzduší mohou být cenným podkladem pro racionální rozmísťování zdrojů exhalací a jiná preventivní a asanační opatření na ochranu čistoty ovzduší. Viz též podmínky rozptylové.
slov: potenciál znečistenia ovzdušia; něm: Möglichkeit der Luftverunreinigung f  1993-a1
potenciály termodynamické
vhodně zvolené extenzivní termodyn. veličiny s rozměrem energie. Jsou formálně analogické potenciálům silových polí, neboť jejich prostřednictvím lze vyjádřit podmínky stability termodynamické rovnováhy za situací, kdy vybrané vnější nebo vnitřní parametry systému jsou konstantní. Z veličin, které se běžněji vyskytují v termodynamice atmosféry, mají charakter termodyn. potenciálu vnitřní energie, volná energie (Helmholtzův potenciál), entalpie a Gibbsův potenciál. V obecné termodynamice se pracuje i s dalšími potenciály, např. s různými variantami tzv. grandkanonického (velkého kanonického) potenciálu.
angl: thermodynamic potentials; slov: termodynamické potenciály; něm: thermodynamische Potentiale n/pl  2017
povětrnost
starší výraz pro počasí. V současné době je mnohem více než substantivum povětrnost užíváno adjektivum povětrnostní, např. povětrnostní děj, situace, služba, podmínky apod. Někteří autoři pojmy povětrnost a počasí nepovažují zcela za synonyma (podobně v němčině se rozlišuje Witterung a Wetter) a povětrností rozumějí průběh počasí za delší období (např. několik dní, roční dobu atd.). Viz též podmínky povětrnostní.
Výraz je odvozen od slova vítr.
slov: poveternosť; něm: Witterung f  1993-a2
povětří
1. zast. označení pro vzduch nebo ovzduší;
2. lid. název pro větrné počasí, popř. vichřici.
Výraz je odvozen od slova vítr. Ve významu vzduch se dodnes používá v sousloví „vyhodit do povětří“ apod.
slov: povetrie; něm: Luft f  1993-a1
povodeň
výrazné přechodné zvýšení hladiny toku, způsobené náhlým nárůstem průtoku nebo dočasným zmenšením průtočnosti koryta, přičemž může dojít k rozlivu vody mimo koryto. K nárůstu průtoku na území ČR dochází vlivem intenzivních dešťových srážek (dešťová povodeň) nebo prudkým táním sněhu při oblevě (sněhová povodeň), popř. jejich kombinací (smíšená povodeň). Dešťová povodeň může být vyvolána trvalým deštěm nebo přívalovým deštěm. Ten je nejčastější příčinou přívalových povodní (někdy nesprávně označovaných jako bleskové povodně z angl. flash flood), pro něž je typický rychlý nárůst i pokles průtoku. K dočasnému zmenšení průtočnosti koryta dochází zejména při výskytu ledových jevů (ledová povodeň). Náhlé uvolnění překážky je dalším mechanizmem vzniku přívalové povodně. Viz též hydrometeorologie.
angl: flood; slov: povodeň; něm: Hochwasser n; rus: паводок  1993-a3
povodeň maximální pravděpodobná
(PMF, z angl. Probable Maximum Flood) – odhad velikosti návrhové povodně stanovený na základě hodnoty pravděpodobné maximální srážky pro dané povodí a trvání srážky. V některých zemích se PMF používá při posuzování nových i stávajících vodních děl a jejich kapacitních, stavebních a odtokových vlastností.
angl: probable maximum flood (PMF); slov: maximálna pravdepodobná povodeň; něm: wahrscheinlich maximales Hochwasser n  2018
povodí
území ohraničené rozvodnicí, z něhož veškerý odtok směřuje do společného profilu vodního toku, popř. jiného hydrologického útvaru.
angl: catchment, drainage basin, watershed; slov: povodie; něm: Einzugsgebiet n, Flussgebiet n; rus: водосборный бассейн  1993-a2
povrch aktivní
přechodná plocha mezi litosférou nebo hydrosférou a atmosférou (povrch půdy, vody, porostu, popř. umělý povrch, jako povrch vozovky, střech domů apod.), na níž dochází k odrazu záření i jeho transformaci v jiné druhy energie (především v teplo). Aktivní povrch patří k hlavním klimatotvorným faktorům. V utváření klimatu se uplatňuje především ve spojitosti s radiační bilancí soustavy Země–atmosféra a se všeobecnou cirkulací atmosféry. Aktivní povrch ovlivňuje atm. děje v mezní vrstvě atmosféry svými fyz. a fyz.-chem. vlastnostmi, k nimž patří zejména členitost reliéfu zemského povrchu, albedo, tepelná vodivost, vlhkost, složení a struktura půdy, veget. kryt atd. Pojem aktivní povrch zavedl rus. klimatolog A. I. Vojejkov (1824–1916). Viz též orografie.
angl: active surface; slov: aktívny povrch; něm: aktive Oberfläche f, tätige Oberfläche f; rus: активная поверхность  1993-a2
pozorování aerologické
meteorologické pozorování k získání údajů o mezní vrstvě atmosféry a volné atmosféře, a to především pomocí aerologických měření. Z hlediska používaných metod se aerol. pozorování dělí na přímá a nepřímá. Přímá aerol. pozorování, v odborné literatuře někdy označovaná i jako kontaktní, jsou především radiosondážní měření; dále k nim patří např. letadlový průzkum počasí. Nepřímá aerol. pozorování, která se provádějí ze zemského povrchu nebo z meteorologických družic, jsou z velké části založena na distančních meteorologických měřeních. Dále se dělí na aktivní a pasivní. Aktivní nepřímá pozorování spočívají ve vysílání a zpětné detekci různých signálů, které mohou být akustické (sodar), světelné (lidar) nebo rádiové (radar, windprofiler). Při pasivních nepřímých pozorováních dochází k měření elmag. záření přicházejícího z atmosféry nebo k vizuální detekci různých atm. jevů, především oblaků, dále polární zářenočních svítících oblaků apod. Viz též aerologiesondáž atmosféry, měření meteorologických prvků v mezní vrstvě a volné atmosféře.
angl: aerological observation; slov: aerologické pozorovanie; něm: aerologische Beobachtung f; rus: аэрологическое наблюдение  1993-a3
pozorování bouřek
zjišťování výskytu bouřek popř. blýskavic na meteorologických stanicích, při němž se kromě časových údajů zaznamenává vzdálenost od stanice, intenzita a tah bouřky, hlavní náraz větru a srážky. Za začátek bouřky na stanici považujeme okamžik, kdy byl poprvé slyšet hrom bez ohledu na to, zda bylo či nebylo vidět blesky nebo zda se na stanici vyskytly srážky. Není-li hřmění slyšitelné, mluvíme o blýskavici. Za konec bouřky považujeme okamžik posledního slyšitelného zahřmění, jestliže po dobu 10 až 15 minut od tohoto okamžiku již hřmění nebylo slyšet. Pro klimatologické účely se rozlišuje bouřka na stanici (blízká) a bouřka vzdálená. K určování vzdálenosti bouřky od stanice se využívá rychlost zvuku. V praxi se uvažuje vzdálenost 1 km, jestliže od zablesknutí do zahřmění uběhnou 3 s. Viz též detekce blesků.
angl: observation of thunderstorms; slov: pozorovanie búrok; něm: Gewitterbeobachtung f; rus: наблюдение грозовых явлений  1993-a2
pozorování fenologické
pozorování průběhu fenofází během roku konané na fenologických stanicích. Po přiřazení meteorologických dat z nejbližší meteorologické stanice slouží napozorované údaje ke zkoumání vztahu mezi počasím nebo klimatem a živými organizmy; shromážděná data se využívají i v zemědělské a lesnické praxi, ekologii a bioklimatologii. Zaznamenávat je možné nástup fenologických fází jak u rostlin, tak u živočichů, popř. i začátek zemědělských prací. V Česku jsou však v současnosti provozována pouze pozorování fytofenofází. Viz též fenometrie.
angl: phenological observation; slov: fenologické pozorovanie; něm: phänologische Beobachtung f; rus: фенологическое наблюдение  1993-a3, ed. 2024
pozorování klimatologické
meteorologické pozorování prováděné především na klimatologických stanicíchklimatologických termínech. Mezi klimatologická pozorování v širším smyslu patří i ambulantní terénní meteorologická měření, jejichž účelem je bližší poznání mikroklimatu, topoklimatu, popř. mezoklimatu.
angl: climatological observation; slov: klimatologické pozorovanie; něm: klimatologische Beobachtung f; rus: климатологическое наблюдение  1993-a1
pozorování meteorologické
získávání kvantitativních, popř. kvalitativních údajů o jednom nebo více meteorologických prvcích a jevech, prováděná především na stálých meteorologických stanicích. Většina pozorování se provádí meteorologickým měřením pomocí meteorologických přístrojů, z nichž některé umožňují nepřetržité pozorování s danou vzorkovací frekvencí; jinak meteorologická pozorování probíhají ve stanovených pozorovacích termínech. Meteorologická pozorování můžeme dělit podle různých kritérií: podle místa pozorování na pozemní, námořní, letadlová a družicová, podle výšky nad terénem na přízemní a výšková, podle rozsahu na základní a doplňková, podle času pozorování na hlavní a vedlejší, podle účelu na klimatologická, synoptická, letecká, aktinometrická, aerologická apod. Viz též pozorovatel meteorologický, monitoring atmosféry.
angl: meteorological observation; slov: meteorologické pozorovanie; něm: meteorologische Beobachtung f; rus: метеорологическое наблюдение  1993-a3
pozorování meteorologické dohlednosti
meteorologická dohlednost je pozorována vizuálně, nebo měřena přístroji. Při vizuálním pozorování ve dne se využívá vhodně rozmístěných předmětů v okolí místa pozorování, jejichž vzdálenost je známá a jejichž vlastnosti jsou v souladu s definicí met. dohlednosti. V noci se pro toto pozorování využívá několika světel o stabilní, směrově málo proměnlivé svítivosti. Přístrojové měření se provádí pomocí měřičů průzračnosti, využívajících měření koeficientu extinkce, nebo pomocí měřičů dohlednosti, využívajících dopředného rozptylu světla v atmosféře. Jednotkou pro měření met. dohlednosti je délkový metr nebo jeho násobky.
angl: observation of visibility; slov: pozorovanie meteorologickej dohľadnosti; něm: Beobachtung der meteorologischen Sichtweite f; rus: наблюдение метеорологической видимости  1993-a3
pozorování meteorologické doplňkové
meteorologické pozorování prováděné mimo pevně stanovené pozorovací termíny, např. měření vodní hodnoty sněhové pokrývky v jiný než stanovený den, kterým je pondělí (např. v případě předpovídaného rychlého tání sněhu s možností vzestupu hladin vodních toků).
angl: supplementary meteorological observation; slov: doplnkové meteorologické pozorovanie; něm: meteorologische Ergänzungsbeobachtung f; rus: дополнительное метеорологическое наблюдение  1993-a3
pozorování meteorologické horské
angl: mountain meteorological observation; slov: horské meteorologické (vrchárske) pozorovanie; něm: meteorologische Bergbeobachtung f; rus: горное метеорологическое наблюдение  1993-a1
pozorování meteorologické lodní
meteorologické pozorování prováděné na palubě lodi. Viz též meteorologie mořská, loď meteorologická.
angl: ship meteorological observation; slov: lodné meteorologické pozorovanie; něm: meteorologische Schiffsbeobachtung f; rus: судовое метеорологическое наблюдение  1993-a3
pozorování meteorologické přízemní
meteorologické pozorování prováděné pozorovatelem ze zemském povrchu bez přístrojů nebo pomocí met. přístrojů, jejichž čidla jsou pevně spojena se zemí. Viz též pozorování aerologické.
angl: surface meteorological observation; slov: prízemné meteorologické pozorovanie; něm: bodennahe meteorologische Beobachtung f; rus: наземное метеорологическое наблюдение  1993-a1
pozorování meteorologické radarové
zjišťování výskytu a kvalit. i kvantit. vyhodnocování radarových odrazů od meteorologických cílů, které jsou zaznamenávány meteorologickými radary. Zjišťuje se zejména rozložení a pohyb srážkové oblačnosti, její intenzita a vertikální mohutnost. Identifikují se oblasti konvektivních bouří a s nimi souvisejících možných nebezpečných povětrnostních jevů (přívalových povodní, krup, apod.).
angl: radar meteorological observation; slov: rádiolokačné meteorologické pozorovanie; něm: meteorologische Radarbeobachtung f; rus: радиолокационное метеорологическое наблюдение  1993-a3
pozorování meteorologické reprezentativní
meteorologické pozorování, při němž jsou dodržovány předepsané postupy, např. výška sensoru nad zemí, a jehož výsledky mají platnost pro širší okolí místa pozorování. Velikost tohoto okolí závisí na prostorové proměnlivosti daného meteorologického prvku, na charakteru terénu a na účelu pozorování.
angl: representative meteorological observation; slov: reprezentatívne meteorologické pozorovanie; něm: repräsentative meteorologische Beobachtung f; rus: репрезентативное метеорологическое наблюдение  1993-a3
pozorování meteorologické termínové
meteorologické pozorování, které se provádí v určených časech, tj. termínech pozorování. Viz též standardní čas pozorování.
angl: meteorological observation at times specified; slov: termínové meteorologické pozorovanie; něm: meteorologische Terminbeobachtung f  1993-a3
pozorování meteorologické vizuální
pozorování bez met. přístrojů, např. pozorování druhu oblačnosti, bouřek, stavu půdy, určování dohlednosti odhadem.
angl: visual meteorological observation; slov: vizuálne meteorologické pozorovanie; něm: visuelle meteorologische Beobachtung f; rus: визуальное метеорологическое наблюдение  1993-a3
pozorování meteorologické výškové
angl: upper-air meteorological observation; slov: výškové meteorologické pozorovanie; něm: meteorologische Höhenbeobachtung f; rus: высотное метеорологическое наблюдение  1993-a1
pozorování meteorologické z letadel během letu
angl: aircraft meteorological observation; slov: meteorologické pozorovanie z lietadiel počas letu; něm: meteorologische Flugzeugbeobachtung; rus: самолетное метеорологическое наблюдение  1993-b3
pozorování oblačnosti
vizuální pozorování oblačnosti nebo určení některých charakteristik oblaků např. ceilometrem nebo met. radarem. Výsledkem je stanovení druhů oblaků podle mezinárodní morfologická klasifikace oblaků, celkového pokrytí oblohy, pokrytí oblohy jednotlivými druhy oblaků a výšky základny.
angl: observation of clouds; slov: pozorovanie oblačnosti; něm: Wolkenbeobachtung f; rus: наблюдение облачности  1993-a3
pozorování počasí
angl: weather observation; slov: pozorovanie počasia; něm: Wetterbeobachtung f; rus: наблюдение погоды  1993-a1
pozorování synoptické
meteorologické pozorování prováděné v synoptických termínech v síti meteorologických stanic na pevninách i mořích. Údaje získané těmito pozorováními se v zakódované formě přenášejí v rámci Globálního telekomunikačního systému do meteorologických center. Podle termínu pozorování se rozlišuje hlavní a vedlejší synoptické pozorování. Některé met. stanice konají měření i v hodinových synoptických termínech. Viz též zpráva o přízemních meteorologických pozorováních z pozemní stanice (SYNOP).
angl: synoptic observation; slov: synoptické pozorovanie; něm: synoptische Beobachtung f; rus: синоптическое наблюдение  1993-a3
pozorování synoptické hlavní
angl: synoptic observation at main standard times; slov: hlavné synoptické pozorovanie; něm: synoptische Beobachtung zu Hauptterminen; rus: синоптическое наблюдение в основной срок  1993-a1
pozorování synoptické vedlejší
angl: synoptic observation at intermediate standard times; slov: vedľajšie synoptické pozorovanie; něm: synoptische Beobachtung zu Zwischenterminen; rus: синоптическое наблюдение в промежуточный срок  1993-a3
pozorovatel meteorologický
vyškolený nebo zacvičený pracovník meteorologické služby, její dobrovolný spolupracovník, popř. zaměstnanec jiné organizace, který koná podle platných metodických předpisů meteorologická pozorování a předává met. službě pravidelně jejich výsledky. Viz též meteorolog.
angl: meteorological observer; slov: meteorologický pozorovateľ; něm: meteorologischer Beobachter m; rus: метеорологический наблюдатель  1993-a1
požár přírodní
nežádoucí hoření vegetace, často na rozsáhlé ploše, k jehož vzniku může dojít buď přirozenou cestou, nebo působením člověka. Kromě lesních požárů zahrnuje tento termín i požáry dalších druhů porostu. Základním faktorem prostorového a časového rozdělení přírodních požárů na Zemi je klima, které určuje charakter vegetace a podmiňuje výskyt požárního počasí. K faktorům vzniku a šíření přírodních požárů patří mj. vlhkost půdy.
angl: wildfire  2021
ppb, ppm
(parts per bilion, parts per milion) – zkratky anglických výrazů pro jednu miliardtinu (miliontinu) celku, obdobně jako procento (setina) nebo promile (tisícina). Často se používá pro měření koncentrace příměsí a znečišťujících látek v ovzduší, ve vodě nebo v tělesných tekutinách. V atmosférické chemii odpovídá koncentrace 1 ppm přítomnosti jedné částice plynné příměsi v 1 milionu částic vzduchu. Při převodu ppm a ppb na hmotnostní koncentrace je nutno brát v úvahu tlak a teplotu vzduchu.
slov: ppb, ppm; něm: ppb, ppm  2014
pracoviště meteorologická v ČR
angl: meteorological institute in the Czech Republic, meteorological office in the Czech Republic, meteorological service in the Czech Republic; slov: meteorologické pracoviská v ČR; něm: meteorologischer Dienst der tschechischen Republik m; rus: метеорологические институты в ЧР  1993-a3
pracoviště meteorologické výstražné služby
pracoviště letecké meteorologické služby, nepřetržitě sledující vývoj meteorologických prvků a jevů významných pro letecký provoz. Vydává informace SIGMET a další výstrahy pro oblast své odpovědnosti a poskytuje je příslušným leteckým orgánům. Hranice odpovědnosti daného pracoviště se zpravidla shodují s hranicemi příslušné letové informační oblasti.
angl: meteorological watch office; slov: pracovisko výstražnej meteorologickej služby; něm: meteorologische Warndienststelle f; rus: бюро оповещений  1993-a3
pracoviště předpovědní centrální
ústřední článek předpovědní služby ČHMÚ s působností pro celé území ČR. Mezi jeho hlavní činnosti patří vykonávání meteorologické a hydrologické předpovědní služby, vydávání výstrah na meteorologické a povodňové jevy v rámci Systému integrované výstražné služby (SIVS), zabezpečení Smogového varovného a regulačního systému (SVRS), poskytování operativních informací orgánům státní správy, Hasičskému záchrannému sboru, Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, komerčním a dalším odběratelům a uživatelům.
slov: centrálne predpovedné pracovisko; něm: zentraler Vorhersagedienst m  2014
pracoviště předpovědní regionální
článek předpovědní služby ČHMÚ s působností v určité části ČR. Zabezpečují na regionální úrovni vykonávání meteorologické a hydrologické předpovědní služby, výstražné služby, zajišťování Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) a poskytování operativních informací jednotlivým uživatelům z komerční i nekomerční sféry. Regionální předpovědní pracoviště jsou umístěna na pobočkách ČHMÚ v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Ostravě a Brně. Pro koordinování jednotlivých výstupů na centrální a regionální úrovni denně probíhají mezi centrálním a regionálními pracovišti pravidelné a v případě potřeby i nepravidelné meteorologické konzultace.
slov: regionálne predpovedné pracovisko; něm: regionaler Vorhersagedienst m  2014
praecipitatio
(pra) – jedna ze zvláštností oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Znamená, že z oblaků padají atmosferické srážky (déšť, mrholení, sníh, zmrzlý déšť, krupky, kroupy aj.) dosahující až k zemskému povrchu. Vyskytuje se nejčastěji u druhů altostratus, nimbostratus, stratocumulus, stratus, cumulus a cumulonimbus. Tento jev se řadí mezi zvláštnosti oblaků, protože padající srážky tvoří jakoby prodloužení oblaku; jinak patří srážky mezi hydrometeory. Viz též virga.
Termín je přejat z lat. praecipitatio „střemhlavý pád“, odvozeného od slovesa praecipitare „srazit (dolů), svrhnout“, jež má původ v přídavném jméně praeceps „(padající) hlavou napřed, po hlavě, dolů" (z prae „před" a caput „hlava"). Viz též srážky.
angl: praecipitatio; slov: praecipitatio; něm: praecipitatio; rus: осадки  1993-a2
prahory
syn. archaikum.
angl: Archean; slov: prahory  2018
prach atmosférický
pevný aerosol anorganického i organického původu složený z částic (nikoliv ledových), které se vznášejí v atmosféře a sedimentují na zemský povrch. Za atmosférický prach se nepovažuje kouř. Základními složkami atmosférického prachu jsou půdní částice, částice mořských solí, různé částice antropogenního původu, bakterie, spory, výtrusy a různé produkty rozpadu látek, někdy také částice kosmického prachu. Typické rozměry částic jsou 10–4 m až 10–6 m a za horní hranici velikosti se v současné odborné literatuře nejčastěji považuje 5.10–4 m. Pro účely ochrany čistoty ovzduší se kromě složení atmosférického prachu určuje jeho koncentrace (množství nebo hmotnost částic v jednotce objemu vzduchu) a spektrum velikosti částic. Atmosférický prach zmenšuje průzračnost atmosféry a jako zákal omezuje dohlednost. Částice atmosférického prachu vhodných fyz. a chem. vlastností mohou sloužit jako kondenzační jádra. Viz též popílek, prach poletavý, spad prachu, depozice suchá, prachoměr, aerosol atmosférický.
angl: atmospheric dust; slov: atmosférický prach; něm: atmosphärischer Staub m; rus: атмосферная пыль  1993-a3
prach diamantový
jednoduché, velmi malé ledové krystalky, převážně tvaru jehlic, vznášející se ve vzduchu nebo klesající k zemi s nepatrnou pádovou rychlostí. Mohou vznikat při bezoblačné obloze za velmi nízkých teplot kolem –40 °C a při vysoké relativní vlhkosti, kdy promíchávání vzduchu vede k nukleaci ledových krystalů a jejich růstu depozicí. Vznikají ve stabilních vzduchových hmotách často nad výškovou teplotní inverzí. Jsou časté v polárních krajinách, avšak při silných mrazech se vyskytují i ve stř. zeměpisných šířkách. Často jsou viditelné jen při vhodném osvětlení, kdy se třpytí ve slunečním světle a někdy vytvářejí halové sloupy nebo jiné halové jevy.
angl: diamond dust; slov: diamantový prach; něm: Diamantstaub m; rus: алмазная пыль  1993-a3
prach kosmický
velmi malé částice pevných kosmických látek, jež dopadají do zemské atmosféry a na zemský povrch. Roč. množství činí 104 až 106 t. Jsou to produkty rozpadu asteroidů, komet, meteoritů apod. Byly pozorovány i oblaky kosmického prachu, tzv. meteorický prach.
angl: cosmic dust; slov: kozmický prach; něm: kosmischer Staub m; rus: космическая пыль  1993-a3
prach nebo písek nízko zvířený
zvířený prach nebo písek nedosahující výšky očí pozorovatele (cca 150 cm nad zemí), takže dohlednost není znatelně snížena. Viz též sníh nízko zvířený.
angl: drifting dust or sand; slov: nízko zvírený prach alebo piesok; něm: Staub-/Sandfegen n; rus: пыльный или песчаный позёмок  2019
prach nebo písek vysoko zvířený
zvířený prach nebo písek dosahující nad úroveň očí pozorovatele (cca 150 cm nad zemí), takže dohlednost je znatelně snížena. Viz též sníh vysoko zvířený.
angl: blowing dust or sand; slov: vysoko zvírený prach alebo piesok; něm: Staub-/Sandtreiben n; rus: пыльная или песчаная низовая метель  1993-a3
prach nebo písek zvířený
litometeor tvořený částicemi prachu a/nebo písku zdviženého větrem nad zemský povrch. Podle výšky výzdvihu rozeznáváme nízko zvířený prach nebo písek a vysoko zvířený prach nebo písek. Viz též bouře prachová nebo písečná, vír prachový nebo písečný, sníh zvířený.
angl: drifting or blowing dust or sand; slov: zvírený prach alebo piesok; něm: Staub-/Sandfegen oder Staub-/Sandtreiben n; rus: пыльный или песчаный позёмок или пыльная или песчаная низовая метель  1993-a3
prach poletavý
pevné částice antropogenního původu rozptýlené v atmosféře, jejichž rychlost sedimentace je natolik malá, že mohou ve vzduchu setrvávat po rel. dlouhou dobu (několik dnů i více) a dostávat se do značných vzdáleností od svých zdrojů. Velikost částic polétavého prachu je řádově 10–5 m a menší, nejvíce jsou zastoupeny částice s rozměry pod 10–6 m. Viz též popílek, spad prachu, měření znečištění ovzduší.
angl: airborne dust; slov: poletavý prach; něm: Schwebstaub m; rus: взвешенная пыль  1993-a2
prach zvířený
angl: drifting or blowing dust; slov: zvírený prach; něm: Staubfegen oder Staubtreiben n; rus: пыльный позёмок или пыльная низовая метель  2019
prachoměr
syn. konimetr – přístroj nebo pomůcka pro měření spadu prachu nebo obsahu poletavého prachu v atmosféře. Větší částice prachu jsou zachycovány do sedimentačních nádob zčásti naplněných záchytným roztokem, které jsou umístěny v prašné lokalitě, nejčastěji na sloupech ve výši několika metrů nad zemí. Malé prachové částice neboli poletavý prach jsou nejčastěji zachycovány na filtr, přes který je prosáván definovaný objem vzduchu. Filtr může být pevný a je exponován po dobu několika hodin až dní. Zachycené množství prachu je pak zjišťováno váhově (gravimetricky), popř. opticky měřením zákalu filtru. Pohyblivý filtrační pás, přes který je prosáván vzduch, umožňuje průběžné měření poletavého prachu sledováním opt. zákalu filtru nebo měřením útlumu záření beta zachyceného prašnou stopou. Dříve bylo často užíván rovněž Aitkenův počítač jader, který však měří mimo poletavý prach i ostatní složky atmosférického aerosolu. Viz též měření znečištění ovzduší.
angl: dust counter, nuclei counter; slov: prachomer; něm: Staubzähler m, Kernzähler m; rus: пылемер  1993-a2
pranostika povětrnostní
lid. průpovídka, často rýmovaná, která buď zachycuje typický průběh počasí v jednotlivých částech roku, nebo odhaduje vývoj počasí podle jeho charakteru v určitém referenčním dni nebo období. Většina povětrnostních pranostik se váže k vybraným kalendářním (tzv. kritickým) dnům roku a pro snadné zapamatování jsou spojeny se jménem příslušného světce (např. „Medardova kápě čtyřicet dní kape“). Část pranostik se týká vícedenních období, obvykle měsíců (např. „V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to“). Řada pranostik má racionální jádro, u některých však obsah ustoupil rýmu, mnohé jsou pověrečné. Většina povětrnostních pranostik má jen regionální význam a pro jejich pochopení je nutné znát, kde a kdy vznikly, popř. obsah pojmů v době jejich zrodu. Poměrně značná část pranostik je odrazem povětrnostních singularit. Slovo pranostika vzniklo zkomolením slova prognostika, souvisejícího s prognózou čili předpovědí. Viz též počasí medardovské, obleva vánoční.
angl: weather lore, weather proverb; slov: poveternostná pranostika; něm: Bauernregel f, Wetterregel f; rus: приметы погоды  1993-a1
praporek větru
symbol, znázorňující na synoptických mapách a grafech, např. aerologických diagramech, rychlost větru 25 m.s–1. Užívá se místo hodnoty pěti opeření šipky větru. Má tvar plného rovnostranného trojúhelníku.
angl: pennant; slov: zástavka vetra; něm: Windfahne f; rus: вымпел, флажок  1993-a1
pravděpodobnost srážková
pravděpodobnost výskytu dne se srážkami, vypočítaná z dlouholeté řady pozorování a vyjádřená v procentech. Patří k zákl. klimatologickým charakteristikám časového rozložení srážek. Měs. nebo roč. srážková pravděpodobnost vyjadřuje poměr mezi počtem dní se srážkami a celkovým počtem sledovaných dní za mnohaleté období, např. srážková pravděpodobnost 33 % v měsíci září znamená, že v uvedeném měsíci byla v dlouholetém průměru třetina dní se srážkami. Denní srážková pravděpodobnost udává pravděpodobnost, s jakou je určitý kalendářní den v roce dnem srážkovým. Např. srážková pravděpodobnost 50 % pro 1. leden za období 1901–1950 znamená, že v průměru v každém druhém roce byly v uvedeném dnu pozorovány srážky.
angl: precipitation probability; slov: zrážková pravdepodobnosť; něm: Niederschlagswahrscheinlichkeit f; rus: вероятность выпадения осадков  1993-a1
pravidelnost meteorologická
zvýšená pravděpodobnost výskytu určitého počasí v průběhu roku, která se nedá vysvětlit střídáním roč. období a souvisí s typickým charakterem všeobecné cirkulace atmosféry. H. Flohn považuje za meteorologickou pravidelnost výskyt určité povětrnostní situace v určitém kalendářním období za dlouhou řadu roků s pravděpodobností 67 % a větší. Viz též singularita.
angl: meteorological regularity; slov: meteorologická pravidelnosť; něm: meteorologische Regularität f; rus: метеорологическая регулярность  1993-a1
pravidla pro let podle přístrojů (IFR)
angl: instrument flight rules; slov: pravidlá pre let podľa prístrojov; něm: Instrumentenflugregeln f/pl; rus: правила для полета по приборам  1993-a1
pravidla pro let za viditelnosti (VFR)
angl: visual flight rules; slov: pravidlá pre let pri vidieteľnosti; něm: Sichtflugregeln f/pl; rus: правила визуального полета  1993-a1
pravidla technická WMO
publikace vydávaná Světovou meteorologickou organizací (WMO), která kodifikuje podmínky, formy a způsoby mezin. spolupráce v meteorologii a hydrologii. Technická pravidla WMO obsahují zásady, postupy a doporučení pro meteorologické a hydrologické služby. První díl této publikace se týká Světové služby počasí (WWW), včetně systému pozorování, zpracování údajů a met. komunikací (část A), dále obsahuje doporučení pro klimatologii, měření chem. komponent atmosféry a pro výukovou, publikační a výzk. činnost (část B), a pro zabezpečení námořní dopravy a zemědělství (část C). Druhý díl je věnován problematice met. služeb letectví a třetí díl se zabývá otázkami hydrologie.
angl: Technical Regulations WMO; slov: technické pravidlá WMO; něm: technische Vorschriften der WMO f; rus: Технический регламент ВМО  1993-a3
pravidlo Buys-Ballotovo
slov: Buys-Ballotovo pravidlo; něm: Buys-Ballot-Gesetz n  1993-a1
pravítko geostrofické
angl: geostrophic wind scale, gradient wind scale; slov: geostrofické pravítko; něm: Gradientwindlineal n; rus: геострофическая линейка, градиентная линейка  1993-a1
pravítko pilotovací
pomůcka dříve používaná k vyhodnocování výškového větru při pilotovacím měření. Pomocí ní se řešily trigonometrické rovnice charakterizující polohu pilotovacího balonu v prostoru.
angl: pilot balloon slide rule; slov: pilotovacie pravítko; něm: Pilotballonlineal n  1993-a1
prebaratik
slang. označení pro předpovědní mapu přízemního tlakového pole, do které se obvykle zakreslují i předpověděné polohy atmosférických front, popř. označení pro předpovědní mapu termobarického pole.
Kořen slova souvisí s termínem barické pole; viz též bar.
slov: prebaratik  1993-a1
preboreál
viz holocén.
Termín se skládá z lat. předpony prae- „před“ a ze slova boreál.
angl: preboreal; slov: preboreál; něm: Präboreal n; rus: пребореал  1993-a3
precese
Jev, nazvaný později precese, objevil řecký astronom a matematik Hipparchos kolem r. 125 př. Kr., termín v tomto smyslu použil polský astronom M. Koperník v r. 1543. Pochází z lat. praecessio „předcházení“ (od slovesa praecedere „předcházet“), které zde vyjadřuje posun rovnodennosti proti směru kalendářního roku, způsobený precesním pohybem zemské osy.
angl: precession; rus: прецессия  2019
prediktabilita v meteorologii
syn. předpověditelnost – objektivně vyjádřená schopnost předpovídat budoucí vývoj atmosférického systému a všech dějů, které v něm probíhají. V meteorologické praxi se zpravidla vztahuje k předpovědi počasí, popř. k předpovědi vývoje klimatu. Atmosféra je velmi dynamický a silně nelineární fyzikální systém, z čehož přímo vyplývá objektivně daná omezenost predikčních možností a schopností. Na úrovni dnešních znalostí se vyjádření prediktability zpravidla formuluje v rámci fenoménu deterministického chaosu. Prediktabilita podstatně souvisí s citlivostí procesů, které v daném systému probíhají, na jejich počáteční stav. V teorii deterministického chaosu je pak tato závislost vyjadřována prostřednictvím Ljapunovových exponentů a v praxi se často hodnotí na základě ansámblových předpovědí počasí. Principiální omezení prediktability má při předpovídání počasí i v klimatologických aplikacích značný význam, neboť nelinearita atmosférického systému se projevuje v některých časoprostorových oblastech systému velkou citlivostí na počáteční podmínky. Navíc např. při numerických předpovědích počasí nelze počáteční hodnoty pro časovou integraci z principiálních důvodů stanovit s neomezenou přesností. Souvisí to mj. s tím, že informace o spojitých polích veličin, které charakterizují uvažované procesy, jsou získávány z měření v omezeném počtu diskrétních bodů a měřené údaje nelze uvádět jinak než v zaokrouhlení na daný počet platných cifer. Viz též efekt motýlích křídel.
angl: predictability in meteorology; slov: prediktabilita v meteorológii  2017
prekambrium
společné označení pro eony hadaikum, archaikum (prahory) a proterozoikum (starohory). Jeho počátek odpovídá vzniku planety Země před 4600 mil. roků, konec nástupu fanerozoika, přesněji kambria před 541 mil. roků.
Termín se skládá z lat. předpony prae- „před“ a slova kambrium.
angl: Precambrian; slov: prekambrium; něm: Präkambrium  2018
prekurzor
v atmosférické chemii termín pro látku, ze které vzniká v atmosféře chemickou reakcí látka nová. Např. prekurzory přízemního ozonu jsou oxidy dusíku a VOC.
Termín je přejat z lat. slova praecursor „ten, kdo běží napřed (jako předvoj)“, odvozeného od slovesa praecurrere „běžet napřed“ (z prae- „napřed, dříve“ a currere „běžet“, srov. např. kurz).
angl: precursor; slov: prekurzor; něm: Vorläufererscheinung f  2014
prkénko sněhoměrné
dřevěná deska o rozměrech 30 × 30 cm, která slouží k určování výšky nového sněhu, což je výška sněhové vrstvy, která se na sněhoměrném prkénku vytvořila od posledního pozorovacího termínu. Výška nového sněhu se měří v místě pokud možno nerušeném větrem. Od sněhu očištěné prkénko se položí na sněhovou vrstvu a lehce zatlačí tak, aby jeho horní plocha byla ve stejné úrovni se sněhovou pokrývkou. Neleží-li na stanici souvislá sněhová pokrývka, klade se prkénko přímo na půdu. Místo, kde je prkénko položeno, je vhodné označit hůlkou. Viz též měření sněhové pokrývky.
angl: snow board; slov: snehomerná doštička; něm: Schneebrett n  1993-a3
problém uzávěru
nalezení způsobu uzavření systému Reynoldsových rovnic tím, že v nich vyjádříme korelace druhého řádu fluktuujících turbulentních částí složek okamžité rychlosti proudění. Tyto korelace určují tzv. Reynoldsova napětí. Problém lze obecně teoreticky řešit tak, že pro tyto druhé korelace odvodíme příslušné diferenciální (tzv. transportní) rovnice, avšak ty obsahují neznámé korelace třetího řádu. Postupujeme-li obdobně dále, lze nalézt obecné pravidlo, že pro určení korelací řádu n-tého potřebujeme znát korelace řádu n+1. Dospějeme tak k principiálně neuzavřené soustavě tzv. Kellerových–Friedmanových rovnic. Přijmeme-li pak na úrovni korelací určitého řádu jejich spekulativní (modelové) vyjádření, lze odtud v příslušném modelu odvodit všechny korelace nižších řádů. V tomto spočívá obecný princip tzv. RSM modelů, v nichž tedy řešíme příslušné transportní rovnice alespoň pro korelace druhého řádu. V praxi se však dnes problém uzávěru často řeší bez právě zmíněných transportních rovnic přímým vyjádřením Reynoldsových napětí prostřednictvím tzv. nularovnicových modelů, algebraických modelů, jednorovnicových modelů nebo dvourovnicových modelů.
angl: closure problem; něm: Schließungsproblem n  2014
proces
viz též děj.
Termín pochází z lat. slova processus „postupování; vývoj“, odvozeného od slovesa procedere „postupovat“ (z pro- „kupředu, před“ a cedere „kráčet“).
slov: proces; něm: Prozess m, Vorgang m  1993-a1
proces klimatogenetický
angl: climagenetic process; slov: klimatogenetický proces; něm: klimagenetischer Prozess m; rus: климатообразующий процесс  1993-a3
proces okluzní
děj při vývoji cyklony, při němž dochází k vytlačování teplého vzduchu v teplém sektoru cyklony od zemského povrchu do vyšších hladin atmosféry a ke vzniku okluzní fronty. Okluzní proces začíná obvykle v blízkosti středu cyklony, kde teplá fronta mladé cyklony přechází ve studenou frontu. Okluzní proces může výjimečně vlivem orografických podmínek začít i v jiných místech cyklony, např. při tvoření sekluze. Okluzní proces objevil 18. listopadu 1919 švédský meteorolog T. Bergeron.
angl: occlusion; slov: oklúzny proces; něm: Okklusionsprozess m; rus: окклюзия  1993-a1
proces ultrapolární
děj ultrapolární – podle B. P. Multanovského vpád arkt. vzduchových hmot od severu nebo severovýchodu do evropské části Ruska, který se projevuje na přízemních synoptických mapách postupem středů anticyklon po tzv. ultrapolární ose směrem k jihu nebo jihozápadu. V současné době jde již o historický pojem související s vývojem synoptické meteorologie zejména v někdejším Sovětském svazu. Viz též vzduch arktický, vpád polární, reper.
slov: ultrapolárny proces; rus: ультраполярный процесс  1993-a2
produkt radiolokační A-skop
způsob zobrazení veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při konstantní poloze antény radaru. Jedná se o graf, kde na kladné poloose x je vynášena vzdálenost od radaru (resp. čas od vyslání pulsu), na ose y hodnota měřené veličiny. Používá se zejména pro servisní a diagnostické účely. Odpovídá zobrazení přijatého signálu na osciloskopu.
angl: radar product A-scope; slov: rádiolokačný produkt A-skop; něm: Radar-Produkt A-skop n  2014
produkt radiolokační B-skop
způsob zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při kruhovém azimutálním otáčení antény radaru a konstantním elevačním úhlu v polárních souřadnicích. Na ose x je většinou vynášen azimut a na ose y vzdálenost od radaru. Je se však možné setkat i s prohozením os x a y. Používá se zejména pro diagnostické účely.
angl: radar product B-scope; slov: rádiolokačný produkt B-skop; něm: Radar-Produkt B-skop n  2014
produkt radiolokační CAPPI
zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) v horizontální hladině konstantní nadmořské výšky. Je tvořeno z dat naměřených radarem při několika azimutálních otáčkách antény s různými elevačními úhly (z různých PPI hladin) Pro výpočet bývá používána lineární interpolace ze sousedních PPI hladin případně je vybírána hodnota z nejbližší PPI hladiny. Viz též produkt radiolokační PseudoCAPPI.
angl: radar product CAPPI; slov: rádiolokačný produkt CAPPI; něm: Radar-Produkt CAPPI n  2014
produkt radiolokační ECHO TOP
horní hranice oblačnosti vyjádřená jako pole maximální výšky, ve které se ještě vyskytuje odrazivost vyšší než definovaná práhová hodnota. Tato prahová hodnota bývá obvykle stanovena v rozmezí 0 – 20 dBZ (v síti CZRAD 4 dBZ ).
angl: radar product ECHO TOP; slov: rádiolokačný produkt ECHO TOP; něm: Radar-Produkt ECHO TOP n  2014
produkt radiolokační HAIL_PROB
pravděpodobnost výskytu krup daná výskytem vysoké odrazivosti (nad 45 dBZ) v hladinách nad nulovou izotermou; předpokládá se nulová pravděpodobnost při výšce menší než 1,625 km nad nulovou izotermou a 100% pravděpodobnost, pokud tato výška přesáhne 5,5 km. Při výpočtu je třeba získat informaci o výšce nulové izotermy z blízké aerologické sondáže.
angl: radar product HAIL_PROB; slov: rádiolokačný produkt HAIL PROB; něm: Radar-Produkt HAIL-PROB n  2014
produkt radiolokační MAX_Z
pole maximální odrazivosti ve vertikálním sloupci určené pro každý plošný element (pixel) horizontálního pole ze všech naměřených PPI hladin. Tento produkt bývá často doplněn o boční průměty maximálních odrazivostí ve směru jih–sever a západ–východ (pseudo 3D zobrazení).
slov: rádiolokačný produkt MAX Z; něm: Radar-Produkt MAX_Z n  2014
produkt radiolokační maximální odrazivosti
slov: rádiolokačný produkt maximálnej odrazivosti; něm: Radar-Produkt maximale Reflektivität n  2014
produkt radiolokační PPI
způsob rovinného zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při kruhovém azimutálním otáčení antény radaru a konstantním elevačním úhlu. Z geometrického hlediska se jedná o průmět kuželového řezu do horizontální roviny. Poloha radaru je obvykle zobrazena v počátku rovinných souřadnic, osa x míří k východu, osa y k severu.
angl: radar product PPI; slov: rádiolokačný produkt PPI; něm: Radar-Produkt PPI n  2014
produkt radiolokační PseudoCAPPI
zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) v hladině konstantní nadmořské výšky, které se používá místo produktu CAPPI v případech, kdy není možné konstruovat CAPPI produkt nižších výškových hladin na celém dosahu radaru vlivem zakřivení zemského povrchu (případně vyšších výškových hladin v blízkosti radaru). Vzniká doplněním produktu CAPPI o data z nejnižší elevace PPI ve větších vzdálenostech od radaru (případně z nejvyšší elevace PPI blízko radaru).
slov: rádiolokačný produkt PseudoCAPPI; něm: Radar-Produkt PseudoCAPPI n  2014
produkt radiolokační RHI
způsob zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při vertikálním kývání antény radaru a konstantním azimutu (vertikální řez). Obvykle je poloha radaru zobrazena v počátku rovinných souřadnic, na kladné poloose x je vynášena vzdálenost, na kladné ose y výška.
angl: radar product RHI; slov: rádiolokačný produkt RHI; něm: Radar-Produkt RHI n  2014
produkt radiolokační VIL
vertikálně integrovaný obsah kapalné vody. Produkt je vhodný pro posuzování intenzity konv. jevů. Za předpokladu Marshallova–Palmerova rozdělení se VIL [kg.m–2] stanoví pomocí vzorce
VIL=3,44.10-6hz htZ47dh
kde Z [mm6.m–3] je radiolokační odrazivost, hz [m] je výška základny oblačnosti a ht [m] je výška horní hranice oblačnosti. Při praktickém výpočtu se pro každý plošný element provádí sumace přes jednotlivé PPI hladiny.
angl: radar product VIL; slov: rádiolokačný produkt VIL; něm: Radar-Produkt VIL n  2014
profil atmosférické fronty
vertikální řez frontální plochou, který ukazuje, jak se mění sklon fronty s výškou. Profil atmosférické fronty závisí především na druhu fronty, rychlosti jejího postupu a na orografických poměrech oblasti, nad níž fronta postupuje. V mezní vrstvě atmosféry se vlivem tření sklon teplé fronty zmenšuje a studené fronty zvětšuje ve srovnání s jejich sklonem ve volné atmosféře. S deformací frontální plochy mohou souviset zvláštnosti v rozdělení frontální oblačnosti a srážek.
angl: profile of atmospheric front; slov: profil atmosférického frontu; něm: Profil der atmosphärischen Front n; rus: профиль атмосферного фронта  1993-a3
profil beta a gama záření vertikální
rozdělení β a γ záření v zemské atmosféře s výškou. Intenzita radioaktivního záření v atmosféře je dána jak přirozenou radioaktivitou atmosféry, tak umělou radioaktivitou atmosféry. Intenzita přirozené radioaktivity, tzv. přirozené pozadí, se v blízkosti zemského povrchu pohybuje mezi 0,025 a 0,09 µGy.h–1 a s výškou vzrůstá tak, že ve výšce okolo 25 km je přibližně 5 až 8 µGy.h–1. Zjišťováním odchylek od těchto hodnot lze sledovat kontaminaci atmosféry umělou radioaktivitou. Vertikální profily beta a gama záření se zjišťují při sondáži radioaktivity ovzduší pomocí sond pro měření radioaktivity.
slov: vertikálny profil beta a gama žiarenia; něm: Vertikalprofil der beta- und gamma-Strahlung n  2014
profil hustoty vzduchu vertikální
rozdělení hustoty vzduchu v atmosféře s výškou. Kvůli poklesu tlaku vzduchu jeho hustota s výškou zpravidla exponenciálně klesá, velikost poklesu je však modifikována vertikálním profilem teploty vzduchu a vertikálním profilem vlhkosti vzduchu. Ve speciálním případě, kdy virtuální teplota s výškou klesá rychleji, než odpovídá autokonvekčnímu gradientu, hustota vzduchu s výškou roste. Viz též profil tlaku vzduchu vertikální.
angl: vertical air density profile; slov: vertikálny profil hustoty vzduchu; něm: vertikales Luftdichteprofil n; fr: profil vertical de la densité de l'air; rus: вертикальный профиль плотности воздуха  2023
profil koncentrace ozonu vertikální
vertikální rozložení koncentrace ozonu v atmosféře s výškou. Vertikální profil koncentrace ozonu je prostorově i časově proměnlivý a většinou se vyjadřuje hodnotami parciálního tlaku ozonu v mPa ve standardních tlakových hladinách nebo v hladinách významných (zlomových) bodů profilu. Mezi faktory, které nejvíce ovlivňují profil koncentrace ozonu, patří všeobecná cirkulace atmosféry a chemické procesy v atmosféře. Měření vertikálního profilu koncentrace ozonu se nejčastěji provádí pomocí ozonových sond a lidarů. Jako vertikální profil koncentrace ozonu lze označit i měření celkového množství ozonu v Dobsonových jednotkách ve zvolených vrstvách atmosféry pomocí ozonových spektrofotometrů a družicových spektrofotometrů využívajících tzv. Umkehr efekt. Viz též ozon přízemní, vrstva ozonová, sonda ozonová, sondáž ovzduší ozonometrická.
slov: vertikálny profil koncentrácie ozónu; něm: Vertikalprofil der Ozonkonzentration n  2014
profil meteorologického prvku vertikální
rozdělení hodnot určitého meteorologického prvku s výškou, přeneseně pak i jeho zobrazení pomocí spojnicového grafu. Vert. souřadnice takového grafu představuje nadmořskou výšku, případně jinou veličinu na nadmořské výšce jednoznačné závislou. Pomocí teoretických vertikálních profilů vybraných meteorologických prvků jsou definovány různé modelové atmosféry. Aktuální vertikální profily meteorologických prvků jsou zjišťovány sondáží atmosféry. Viz též profil tlaku vzduchu vertikální, profil hustoty vzduchu vertikální, profil teploty vzduchu vertikální, profil vlhkosti vzduchu vertikální, profil větru vertikální, pole meteorologického prvku.
angl: vertical profile; slov: vertikálny profil; něm: Vertikalprofil n; rus: вертикальный профиль  2021
profil teploty vzduchu vertikální
rozdělení teploty vzduchuzemské atmosféře s výškou. Závisí na rozdílném působení faktorů ovlivňujících teplotu vzduchu v různých hladinách. Vert. profil teploty vzduchu slouží k vertikálnímu členění atmosféry na troposféru, stratosféru, mezosféru a termosféru; jeho hypotetický tvar udává standardní atmosféra. V troposféře teplota vzduchu s výškou klesá v průměru o 0,65 °C na 100 m, vertikální teplotní gradient však může být přechodně i nulový nebo záporný (v případě izotermie, resp. teplotní inverze). Skutečný vert. profil teploty vzduchu se zjišťuje sondáží atmosféry. V aerologických diagramech ho vyjadřuje křivka teplotního zvrstvení.
angl: vertical air temperature profile; slov: vertikálny profil teploty vzduchu; něm: vertikales Lufttemperaturprofil n, Vertikalprofil der Lufttemperatur n; rus: вертикальный профиль температуры воздуха  1993-a3
profil tlaku vzduchu vertikální
rozdělení tlaku vzduchu v atmosféře s výškou. Tlak vzduchu s výškou obecně klesá, přičemž za předpokladu hydrostatické rovnováhy je velikost poklesu vyjádřena rovnicí hydrostatické rovnováhy. Vertikální profil tlaku vzduchu má pak obdobně jako vertikální profil hustoty vzduchu exponenciální průběh, přičemž velikost vertikálního tlakového gradientu s výškou klesá; ve studeném vzduchu je pokles tlaku vzduchu rychlejší než v teplém vzduchu. V reálné atmosféře je vertikální profil tlaku vzduchu dále modifikován odchylkami od stavu hydrostatické rovnováhy, k čemuž dochází především v místech intenzívních vertikálních pohybů vzduchu subsynoptického měřítka, např. v konvektivních bouřích. Viz též formule barometrická.
angl: vertical air pressure profile; slov: vertikálny profil tlaku vzduchu; něm: vertikales Luftdruckprofil n; fr: profil vertical de la pression atmosphérique; rus: вертикальный профиль давления воздуха  2023
profil větru
graf. nebo mat. vyjádření změny rychlosti, popř. směru větru jako funkce výšky (vertikální profil větru) nebo horiz. vzdálenosti (horizontální profil větru).
angl: wind profile; slov: profil vetra; něm: Windprofil n; rus: профиль ветра  1993-a1
profil větru vertikální
rozdělení směru a rychlosti větru v atmosféře s výškou. Je velmi složité a závisí na řadě faktorů, z nichž nejdůležitější je všeobecná cirkulace atmosféry, podmíněná rozdělením teploty a tlaku vzduchu na zemském povrchu i v atmosféře, a její časové změny, dále vliv otáčení Země a členitost zemského povrchu. Rychlost větru v troposféře obvykle roste s výškou. V mezní vrstvě atmosféry je vertikální profil větru významně ovlivňován třením a jeho základní rysy zhruba vyjadřuje Taylorova (Ekmanova) spirála, v přízemní vrstvě atmosféry např. logaritmický vertikální profil větru. Viz též hodograf.
angl: vertical wind profile; slov: vertikálny profil vetra; něm: vertikales Windprofil n; rus: вертикальный профиль ветра  1993-a1
profil větru vertikální Deaconův
závislost rychlosti větru v na výšce z nad zemským povrchem, empiricky odvozená pro přízemní vrstvu atmosféry E. L. Deaconem koncem 40. let 20. století. Uvádí se ve tvaru:
v(z)=v κ(1β)[ (zz0) 1β1 ],
kde v* značí frikční rychlost, κ von Kármánovu konstantu, z0 parametr drsnosti; bezrozměrnou veličinu β charakterizující vliv teplotního zvrstvení ovzduší lze vyjádřit jako funkci Richardsonova čísla.
angl: Deacon profile of wind; slov: Deaconov vetikálny profil vetra; něm: vertikales Windprofil nach Deacon n; rus: вертикальный профиль ветра Дикона  1993-a1
profil větru vertikální logaritmicko-lineární
zobecnění logaritmického vertikálního profilu větru pro libovolné teplotní zvrstvenípřízemní vrstvě atmosféry. Obvykle se uvádí ve tvaru:
v(z)=vκ (lnzz0+γz z0L),
kde v(z) je rychlost větru ve výšce z nad zemskýmpovrchem, v* značí frikční rychlost, κ von Kármánovu konstantu, z0 parametr drsnosti, γ bezrozměrnou empirickou konstantu a L Obuchovovu délku. V případě indiferentního teplotního zvrstvení nabývá L nekonečné hodnoty, a tento profil se redukuje na logaritmický profil.
angl: log-linear profile of wind; slov: logaritmicko-lineárny vertikálny profil vetra; něm: logarithmisch-lineares Windprofil n; rus: логарифмическо-линейный профиль ветра  1993-a1
profil větru vertikální logaritmický
teor. model změny rychlosti větru v s výškou zpřízemní vrstvě atmosféry, založený na zjednodušujících předpokladech a popsaný logaritmickou funkcí výšky. Je vyjádřen např. vztahem:
v(z)=v κlnz+z0z0,
kde v* je frikční rychlost, z0 parametr drsnosti povrchu, z výška a κ von Kármánova konstanta (κ ≈ 0,4). Skutečné rozdělení rychlosti větru v přízemní vrstvě atmosféry je při indiferentním teplotním zvrstvení velmi blízké logaritmickému vertikálnímu profilu větru.
angl: logarithmic profile of wind, logarithmic velocity profile; slov: logaritmický vertikálny profil vetra; něm: logaritmisches Windprofil n; rus: логарифмический профиль ветра, логарифмический профиль скорости  1993-a1
profil větru vertikální mocninový
empiricky odvozený vztah pro vyjádření závislosti rychlosti větru v na výšce z nad zemským povrchem v přízemní vrstvě atmosféry. Obvykle se uvádí ve tvaru
v(z)=v1 (zz1)α
kde v1 značí změřenou rychlost ve zvolené hladině z1 a exponent a vyjadřuje vliv teplotního zvrstvení ovzduší. Z uvedeného profilu vyplývá tzv. mocninový zákon, podle něhož koeficient turbulentní difuze K závisí na vertikální souřadnici podle vztahu
K=konst.z1-a
angl: power-law profile of wind; slov: mocninový vertikálny profil vetra; něm: vertikales Potenzwindprofil n  1993-a1
profil vlhkosti vzduchu vertikální
rozdělení množství vodní páryatmosféře s výškou. Tvar tohoto profilu je ovlivněn tím, kterou charakteristiku vlhkosti vzduchu uvažujeme, a to kvůli případnému vlivu vertikálního profilu teploty vzduchu a tlaku vzduchu na danou charakteristiku. Na aerologických diagramech se vert. profil vlhkosti vzduchu zpravidla vyjadřuje pomocí křivky rosného bodu. Teplota rosného bodu s výškou v průměru klesá vlivem klesající teploty vzduchu; svou roli hraje i vzdalování od zemského povrchu, který je prostřednictvím výparu primárním zdrojem vody v atmosféře. Vert. profil vlhkosti vzduchu dále závisí na řadě dalších faktorů, především na vertikální instabilitě atmosféry, vertikálních pohybech vzduchu, advekci vlhkosti vzduchu a turbulentním promíchávání v atmosféře. Vert. profil vlhkosti vzduchu proto často mívá složitý průběh, včetně případných inverzí vlhkosti vzduchu.
Ačkoli v tropopauze dochází k zastavení poklesu teploty vzduchu s výškou, vodní páry nad ní dál rychle ubývá, protože stratosféra je vlivem vertikální stability pro vert. přenos vodní páry zadržující vrstvou. Občasný výskyt perleťových oblaků ve výškách okolo 25 km a stříbřitých oblaků kolem 80 km se však uvádí jako důkaz existence vodní páry i v těchto výškách.
angl: vertical air moisture profile; slov: vertikálny profil vlhkosti vzduchu; něm: vertikales Profil der Luftfeuchtigkeit n; rus: вертикальный профиль влажности воздуха  1993-a3
profiler
[profajler]
1. obecné označení přístroje určeného k sondáži atmosféry pomocí radiových vln, světelných paprsků nebo akustických vln. Základními typy profilerů jsou windprofiler, lidar a sodar; kombinaci radiových a akustických vln využívá systém RASS. Vysílače profilerů generují krátké intenzivní pulzy radiového záření, světla nebo zvuku, jejichž zpětný rozptyl, ovlivněný fyz. a chem. vlastnostmi prostředí, je zachycován velmi citlivými a vysoce selektivními přijímači. Ze zpoždění signálu a rychlosti světla, resp. rychlosti zvuku lze určit vzdálenost k místu zpětného rozptylu signálu.
2. syn. windprofiler.
Termín je přejat z angličtiny. Pochází z angl. profile, které vyjadřuje změnu určité veličiny v daném směru a má původ v it. slovese profilare „obšít, lemovat; nakreslit obrys, načrtnout“, v němž je obsažena předpona pro- a it. slovo filo „nit, vlákno“ (z lat. filum téhož významu).
angl: profiler; slov: profiler; něm: Profiler m  2014
prognostik
v meteorologii vžité označení pro pracovníka předpovědní služby pověřeného vydáváním předpovědí počasí. Viz též meteorolog, synoptik.
Termín pochází ze slova prognóza.
angl: forecaster; slov: prognostík; něm: Prognostiker m; rus: прогнозист  1993-a1
prognóza
Termín pochází z řec. πρόγνωσις [prognósis] „prognóza, předpověď“ (z předpony προ- [pro-] „předem“.a γνῶσις [gnósis] „poznání, vědění“).
slov: prognóza; něm: Prognose f, Vorhersage f  1993-a1
prohlubování cyklony
stadium vývoje cyklony, ve kterém tlak vzduchu ve středu cyklony klesá. Toto stadium obvykle zahrnuje stadium mladé cyklony a stadium jejího největšího rozvoje. Viz též vyplňování cyklony.
angl: deepening of a cyclone, deepening of a low; slov: prehlbovanie cyklóny; něm: Vertiefung der Zyklone f; rus: углубление депреесии, углубление циклона  1993-a3
projasňování globální
angl: global brightening; slov: globálne prejasňovanie; rus: глобальное осветление, планетарное осветление  2019
projekce změny klimatu
1. simulace budoucího vývoje klimatu za předpokladu určitého vývoje klimatotvorných faktorů, a to přirozených i antropogenních. Nejčastěji se provádějí pomocí klimatických modelů. Cílem projekcí je odhadnout vývoj, rychlost a směr změn klimatu na Zemi, ke kterým by mohlo dojít při splnění určitých podmínek (např. určitým vývojem koncentrací skleníkových plynů). Vliv lidské činnosti je zahrnut pomocí emisních nebo obecněji socioekonomických scénářů.
2. Výsledek této simulace, označovaný též jako scénář změny klimatu.
angl: climate change projection  2024
proměnlivost klimatu
angl: climate variability  2024
proměnlivost klimatu vnitřní
angl: internal climate variability  2024
proměnlivost meteorologického prvku interanuální
intersekvenční proměnlivost meteorologického prvku z roku na rok, vypočtená z prům. roč. hodnot meteorologického prvku. Patří k významným charakteristikám klimatu.
angl: interannual variability of meteorological element; slov: interanuálna premenlivosť meteorologického prvku; něm: interannuelle Schwankung des meteorologischen Elementes f; rus: междугодовая изменчивость метеорологического элемента  1993-a1
proměnlivost meteorologického prvku interdiurní
intersekvenční proměnlivost meteorologického prvku ode dne ke dni. Počítá se nejčastěji z denních průměrů meteorologického prvku nebo z jeho hodnot zjištěných v termínech pozorování.
angl: interdiurnal variability of meteorological element; slov: interdiurná premenlivosť meteorologického prvku; něm: interdiurne Schwankung des meteorologischen Elementes f; rus: междусуточная изменчивость метеорологического элемента  1993-a1
proměnlivost meteorologického prvku intermenzuální
intersekvenční proměnlivost meteorologického prvku měsíc po měsíci. Počítá se z prům. měs. hodnot meteorologického prvku.
angl: intermensual variability of meteorological element; slov: intermenzuálna premenlivosť meteorologického prvku; něm: intermensuelle Schwankung des meteorologischen Elementes f; rus: междумесячная изменчивость метеорологического элемента  1993-a1
proměnlivost meteorologického prvku intersekvenční
obecně míra variability, definovaná jako aritmetický průměr abs. hodnot rozdílů po sobě následujících hodnot znaku. V klimatologii se používá především k vyjádření prům. kolísání meteorologických prvků v časových řadách. Rozlišuje se interdiurní, intermenzuální a interanuální proměnlivost meteorologického prvku.
slov: intersekvenčná premenlivosť meteorologického prvku; něm: Schwankung eines meteorologischen Elements f, Variabilität eines meteorologischen Elements f  1993-a1
proměnlivost počasí
1. typická vlastnost počasí, zvláště ve stř. zeměp. šířkách, projevující se velkou interdiurní proměnlivostí meteorologických prvků, zejména teploty vzduchu, oblačnosti a slunečního svitu, dohlednosti a atm. srážek. Je vyvolána častými přechody front a cyklonální činností především v dosahu výškové frontální zóny;
2. změny počasí během dne v krátkých časových intervalech (minuty, hodiny), kdy se střídá velká oblačnost s přeháňkami, popř. bouřkami s vyjasňováním a slunečním svitem. V oblasti ČR se proměnlivost počasí vyskytuje zvláště v jarním období v týlu cyklon při převážně sz. proudění chladného vzduchu, kdy se hovoří o tzv. aprílovém počasí. Viz též změna počasí, oblačnost proměnlivá.
angl: weather variability; slov: premenlivosť počasia; něm: Veränderlichkeit des Wetters f; rus: неустойчивость погоды  1993-a1
promíchávání izentropické
promíchávání vzduchu, při němž si jednotlivé vzduchové částice zachovávají konstantní entropii. K izentropickému promíchávání dochází např. tehdy, jestliže ve vzduchových částicích nenasycených vodní párou probíhají při turbulentním promíchávání adiabatické děje, tzn. potenciální teplota se s časem nemění.
angl: isentropic mixing; slov: izentropické premiešavanie; něm: isentrope Mischung f; rus: изэнтропическое перемешивание  1993-a1
promíchávání turbulentní v atmosféře
promíchávání vzduchu v turbulentním proudění. Nejvýrazněji se uplatňuje v mezní vrstvě atmosféry, kde je rozhodujícím činitelem při vert. transportu vodní páry, tepla a hybnosti. Turbulentní promíchávání v atmosféře se zvětšuje s rostoucí rychlostí větru a s klesající stabilitou atmosféry, v blízkosti zemského povrchu bývá silně ovlivňováno jeho drsností. Ve volné atmosféře se významné turbulentní promíchávání může vyskytovat zejména ve vrstvách s výrazným vertikálním střihem větru a s instabilním teplotním zvrstvením.
angl: turbulent mixing; slov: turbulentné premiešavame v atmosfére; něm: turbulente Mischung f; rus: турбулентное перемешивание  1993-a1
promrzání půdy
tuhnutí půdního roztoku při poklesu teploty pod jeho bod mrznutí. Hloubka promrzání půdy závisí kromě intenzity mrazů a doby jejich trvání na vlastnostech a způsobu obdělávání půdy, na jejím pokrytí sněhovou pokrývkou, vegetací apod. Z hlediska promrzání půdy rozeznáváme teplotní režimy půd, které mohou být nepromrzající, sezónně promrzající nebo dlouhodobě zmrzlé, označované jako permafrost. Viz též měření promrzání půdy, teplota půdy.
angl: freezing of soil; slov: premrzanie pôdy; něm: Bodengefrornis f; rus: промерзание почвы  1993-a3
propustnost atmosféry
syn. transmitance – v meteorologii schopnost atmosféry propouštět elmag. záření. V užším odb. smyslu je propustnost atmosféry definována jako poměr intenzity záření, které prošlo atmosférou nebo její určitou vrstvou, k počáteční intenzitě. Propustnost atmosféry se zpravidla vztahuje k jednotlivým spektrálním oblastem (ultrafialové, viditelné, infračervené záření) nebo spektrálním pásmům vymezeným krajními vlnovými délkami. V oboru viditelného záření se místo o propustnosti někdy mluví o průzračnosti atmosféry. Synonymy propustnosti atmosféry převzatými z angličtiny jsou transparence, transmitance, zatímco opakem je opacita.
angl: atmospheric transmittance, atmospheric transparency; slov: priepustnosť atmosféry; něm: atmosphärische Transparenz f; rus: прозрачность атмосферы, проницаемость атмосферы  1993-a3
prostor fázový
základní pojem používaný v teorii nelineárních dynamických systémů. V meteorologii se vyskytuje při předpovědi počasí v souvislosti s aplikací teorie deterministického chaosu v problematice prediktability atmosférických dějů. Jde o abstraktní prostor, jehož prvky jsou stavy daného systému popsané vhodnými parametry. Vývoj systému v čase popisuje křivka v tomto prostoru ustalující se po uplynutí dostatečně dlouhého času a charakterizující tzv. atraktor. Množina všech stavů, které vedou ke stejnému atraktoru se pak označuje jako oblast přitahování daného atraktoru. Atraktorem může být bod, k němuž zmíněná křivka směřuje, často jím však jsou různé periodické, kvaziperiodické nebo chaotické křivky. V meteorologické literatuře bývá zmiňován např. Lorenzův atraktor, který byl autorem zobrazen při numerických simulacích buněčné konvekce. V případech vhodných vstupních parametrů může podoba tohoto atraktoru připomínat rozevřená motýlí křídla. Viz též efekt motýlích křídel.
angl: phase space; slov: fázový priestor  2017
prostor letový informační
vymezený vzdušný prostor, pro který je poskytována letová informační a výstražná služba včetně met. informací. Viz též zabezpečení letectva meteorologické.
angl: flight information region; slov: informačný letový priestor; něm: Fluginformationsgebiet n; rus: район полетной информации  1993-a3
prostředí konvektivní
slang. označení pro uspořádání podmínek v atmosféře, vhodných k vývoji konvekce. Konvektivní prostředí je popisováno indexy stability a charakteristikami vertikálního střihu větru, které hodnotí potenciál atmosféry k vývoji konvekce.
angl: convective environment  2020
prostředí přírodní
část materiálních činitelů životního prostředí, kterou vytvářejí biotické i abiotické složky přírody. Abiotickými složkami přírodního prostředí jsou atmosféra, hydrosféra a litosféra, biotickou složkou je biosféra; pedosféra se považuje obvykle za průnik abiotické a biotické složky přírodního prostředí. Předmětem zájmu meteorologie je ta část přírodního prostředí, pro niž jsou významné atm. jevy a děje. Protikladem přírodního prostředí je umělé životní prostředí, jehož složkami jsou uměle vytvořené objekty. Viz též potenciál krajiny klimatický.
angl: natural environment; slov: prírodné prostredie; něm: natürliche Umgebung f; rus: природная окружающая среда  1993-a1
prostředí životní
souhrn vnějších materiálních i nemateriálních činitelů působících na člověka a ostatní živé organismy. Z užívaných definic lze uvést:
1. část světa, s níž je člověk ve vzájemné interakci, kterou využívá, mění a které se sám přizpůsobuje (UNESCO 1968);
2. soubor abiotických (přírodních neživých), biotických (přírodních živých) a socio-ekonomických (člověkem vytvořených) prvků, které člověka obklopují, které mu poskytují základní životní potřeby a ve kterých pracuje a odpočívá (J. Demek 1977).
Jednotlivé přírodní a socio-ekonomické prvky životního prostředí jsou navzájem spjaty bezprostředními a zpětnými vazbami. Někdy se pod pojmem životního prostředí rozumí jen jeho přírodní složka neboli přírodní prostředí. Podle rozsahu se zpravidla rozlišuje:
a) globální životní prostředí v měřítku celé planety;
b) makroprostředí, tj. krajina s jejími přírodními zdroji, ovzduším, vodami, půdou a biotou, ale také s výtvory člověka;
c) mezoprostředí, tj. např. prostředí měst a vesnic;
d) mikroprostředí, tj. pracovní, obytné a kulturní prostředí.
angl: environment; slov: životné prostredie; něm: Umwelt f; rus: окружающая среда  1993-a1
proterozoikum
syn. starohory – nejmladší z eonů prekambria, zahrnující období před 2500 – 541 mil. roků. Evoluce atmosféry Země pokračovala na počátku proterozoika obdobím prvotního nárůstu koncentrace kyslíku, který umožnil existenci aerobních eukaryotických organizmů a vývoj ozonové vrstvy. Způsobil však i pokles koncentrace metanu, takže v důsledku zeslabení skleníkového efektu nastala opakovaně rozsáhlá zalednění, která se posléze opakovala ke konci proterozoika v souvislosti s dalším prudkým nárůstem koncentrace kyslíku. Podle tzv. teorie sněhové koule mohla zalednění vícekrát postihnout celou planetu, která by se z jejich sevření vymanila působením sopečné činnosti. Jiné teorie připouštějí nezamrzlé tropy, jež měly zůstat útočištěm organizmů, jejichž mnohobuněčné formy se objevily na samém konci proterozoika jako tzv. ediakarská fauna a následně se naplno rozvinuly ve fanerozoiku.
Termín pochází z angl. Proterozoic, které zavedl v r. 1887 amer. geolog S. F Emmons; skládá se z řec. πρότερος [proteros] „předchozí, dřívější“ a ζωή [zóé] „život“.
angl: Proterozoic; slov: proterozoikum; něm: Proterozoikum n  2018
protiměsíc
syn. antiselenium – viz kruh paraselenický.
slov: protimesiac; něm: Gegenmond m  1993-a1
protislunce
syn. antihélium – viz kruh parhelický.
slov: protislnko; něm: Gegensonne f  1993-a1
protisoumrak
záře, jež se objevuje na opačné straně oblohy než vychází nebo zapadá Slunce. Vzniká zpětným rozptylem a odrazem slunečních paprsků v atmosféře.
angl: anti-twilight, counterglow; slov: protisúmrak; něm: Gegendämmerung f; rus: противосиянние, противосумерки  1993-a3
protisvit
slabá světelná skvrna kruhového nebo oválného tvaru, která se objevuje za bezměsíčných jasných nocí v průzračném vzduchu na opačném místě oblohy než je Slunce. Jedná se pravděpodobně o Sluncem osvětlený kosmický prach vně zemské atmosféry, podobně jako u zvířetníkového světla.
angl: gegenschein, zodiatical counterglow; slov: protisvit; něm: Gegenschein m; rus: противосияние  1993-a1
protivítr
vítr vanoucí proti směru pohybu letadla, lodi apod. Z met. hlediska nemá charakter odb. termínu. Viz též vítr boční, vítr zádový.
angl: headwind; slov: protivietor; něm: Gegenwind m; rus: встречный ветер  1993-a1
protokol kalibrační
výsledek kalibrace meteorologických přístrojů obsahující přesnou identifikaci meteorologického přístroje, popis a výsledky provedené kalibrace. Stanovené přístrojové opravy musí být použity při každém měření. Platnost kalibrace je časově omezena.
slov: kalibračný protokol; něm: Kalibrierungsprotokoll n  2014
protokol Montrealský
angl: Montreal Protocol; slov: Montrealský protokol; něm: Montreal-Protokoll n  2018
protokol výstražný všeobecný
(CAP – Common Alerting Protocol) – strojově zpracovatelný formát určený k publikování a výměnu varování před nebezpečnými jevy a k popisu jejich dalšího vývoje, a to bez ohledu na použitou aplikaci nebo technologii. Umožňuje: a) zcela volné určení oblasti, ke které se varování vztahuje, formou obecného polygonu nebo množiny dílčích oblastí se stanovenými identifikátory; b) distribuci textového popisu jevu a dalších instrukcí ve více jazycích a pro různé odběratele; c) různé způsoby rozfázování časů platnosti varování; d) různé způsoby aktualizace nebo rušení varování; e) podporu různých šablon pro sestavení varovných zpráv; f) použití digitálního podpisu; g) přenos odkazů na digitalizované obrazové materiály, audiozáznamy nebo videozáznamy. Technicky vzato se jedná o jedno konkrétní schéma xml souboru, sestavené organizací OASIS. CAP není určen výhradně pro přenos varování před hydrometeorologickými ohroženími, ale může být použit i k výměně zpráv mezi složkami záchranného systému ohledně zemětřesení, tsunami, sopečné činnosti, jaderných katastrof atd. V Českém hydrometeorologickém ústavu se CAP používá pro distribuci informací v rámci Systému integrované výstražné služby (SIVS) a Smogového varovného a regulačního systému (SVRS).
angl: Common Alerting Protocol; slov: všeobecný výstražný protokol; rus: протокол общего оповещения  2019
protrhávání oblačnosti
ubývání oblačnosti ze stupně zataženo do stupně oblačno. Viz též vyjasňování, oblačnost.
angl: clearance, clearing; slov: pretrhávanie oblačnosti; něm: Aufreissen der Bewölkung n, Aufheiterung f; rus: размывание облачности  1993-a1
protržení tropopauzy
diskontinuita ve výšce tropopauzy spojená s výrazným frontogenetickým polem v troposféře. Nastává na rozhraní dvou vzduchových hmot výrazně odlišných vlastností, které mají značně rozdílné výšky tropopauzy. K protržení tropopauzy dochází ve výškové frontální zóně a v oblasti tryskového proudění.
angl: breakdown of tropopause; slov: pretrhnutie tropopauzy; něm: Durchbruch der Tropopause m; rus: разрыв тропопаузы  1993-a1
protuberance
výron relativně chladnějšího, hustšího plazmatu z fotosféry přes chromosféru do žhavé sluneční koróny. Tyto útvary jsou typické pro období zvýšené sluneční aktivity. Při pozorování se jeví jako výběžky boulovitého tvaru, plameny nebo oblouky, vybíhající ze slunečního tělesa. Někdy se mohou od Slunce úplně odpoutat, pak je označujeme jako výrony korónové hmoty; pokud zasáhnou zemskou magnetosféru, způsobí zde geomagnetickou bouři.
angl: solar prominence, protuberance; slov: protuberancia; něm: Protuberanz f; fr: protubérance solaire f; rus: протуберанец  2020
proud Benguelský
studený oceánský proud ve východním segmentu jihoatlantského subtropického koloběhu oceánské vody. V jihovýchodním Atlantiku se odděluje od Západního příhonu a směřuje podél západního pobřeží Afriky do ekvatoriální zóny, kde se vlivem pasátů stáčí k severozápadu a přechází v Jižní rovníkový proud. Ochlazováním přilehlého vzduchu způsobuje vznik hustých mlh a stabilizaci teplotního zvrstvení atmosféry, která příspívá k ariditě klimatu pouště Namib.
angl: Benguela Current; slov: Benguelský prúd; něm: Benguelastrom m  2017
proud blesku rázový
jednorázový impulz záporné nebo kladné polarity velmi krátkého trvání (několik desítek nebo stovek µs) v rámci dílčího výboje blesku; vyznačuje se vysokou amplitudou proudu blesku od 102 do 3.105 A.
angl: lightning current; slov: rázový prúd bleskového výboja; něm: stossartiger Blitzentladungsstrom m; rus: ударный ток грозового разряда  1993-b3
proud blesku souvislý
proud protékající v kanálu blesku mezi jednotlivými dílčími výboji blesku. Nazývá se též udržovací proud. Amplituda tohoto proudu je pouze v řádu desítek A, avšak protéká bleskovým kanálem výrazně delší dobu (desetiny vteřiny) než zpětný výboj (setiny vteřiny) a přenesený elektrický náboj dosahuje podstatné části celkového přeneseného náboje.
slov: súvislý prúd bleskového výboja; něm: kontinuierlicher Blitzentladestrom m; rus: непрерывный ток грозового разряда  1993-b2
proud Brazilský
teplý oceánský proud v západním segmentu jihoatlantského subtropického koloběhu oceánské vody. Vzniká u východního výběžku jihoamerické pevniny z jižní větve Jižního rovníkového proudu a směřuje podél pobřeží Brazílie k jihozápadu. Jeho vliv na klima jižní části Jižní Ameriky je omezen studeným Falklandským proudem, který se za Drakeovým průlivem odděluje od Západního příhonu a s Brazilským proudem se střetá východně od zálivu La Plata.
angl: Brazil Current; slov: brazílsky prúd; něm: Brasilstrom m  2017
proud Golfský
teplý oceánský proud v západním segmentu severoatlantského subtropického koloběhu oceánské vody. Z hlediska mezišířkového přenosu tepla patří k nejvýznamnějším na Zemi. Směřuje od okraje Mexického zálivu podél východního pobřeží Floridy a dál k severu. V chladné části roku zde zvětšuje horizontální teplotní gradient mezi teplým mořským a studeným pevninským vzduchem, čímž přispívá k časté intenzivní cyklogenezi a potažmo zvyšuje humiditu klimatu východního pobřeží USA. Golfský proud ovlivňuje kromě mimotropických cyklon i prostorové rozdělení tropických cyklon tím, že poskytuje zdroj latentního tepla a umožňuje tak jejich pronikání do relativně vysokých zeměp. šířek.
V blízkosti Newfoundlandu se Golfský proud střetává se studeným Labradorským proudem, což zde způsobuje častou tvorbu mořské mlhy. Dále pokračuje k východu pod názvem Severoatlantský proud, jehož různé větve zvyšují oceánitu klimatu západní Evropy a zmírňují klima Norska, Islandu i jihovýchodního Grónska. Jedna z jeho větví, nazývaná Norský proud, dosahuje až do Barentsova moře a končí výrazným downwellingem povrchové oceánské vody. Jiná větev Severoatlantského proudu se mění na studený Kanárský proud.
angl: Gulf Current, Gulf Stream; slov: golfský prúd; něm: Golfstrom m  2017
proud Humboldtův
angl: Humboldt Current; slov: Humboldtov prúd; něm: Humboldtstrom m  2017
proud Kalifornský
studený oceánský proud ve východním segmentu severopacifického subtropického koloběhu oceánské vody. Je pokračováním té části Severního tichomořského proudu, která míří podél západního pobřeží Severní Ameriky k jihu. Přispívá mj. k ariditě klimatu Kalifornského poloostrova. V tropech se vlivem pasátů stáčí k jihozápadu a přechází do Severního rovníkového proudu.
angl: California Current; slov: Kalifornský prúd; něm: Kalifornischr Strom m  2017
proud Kanárský
studený oceánský proud ve východním segmentu severoatlantského subtropického koloběhu oceánské vody. Odděluje se ze Severoatlantského proudu před jeho přiblížením k břehům Evropy a směřuje k jihu, ohřívá se, posléze je působením pasátů stáčen k jihozápadu a přechází do Severního rovníkového proudu. Svými ochlazujícími účinky přispívá k ariditě klimatu pobřeží severní Afriky a těch ostrovů Makaronézie, které se nevyznačují výraznou orografií.
angl: Canary Current; slov: Kanársky prúd; něm: Kanarenstrom m  2017
proud konvektivní sestupný
prostorově omezený sestupný pohyb vzduchu, typický pro konvektivní bouře, zpravidla doprovázený silnými srážkami (deštěm či kroupami). Maximální vertikální rychlost sestupných proudů dosahuje přibližně poloviční hodnoty rychlosti výstupných proudů. Pro extrémně silné sestupné konv. proudy se používá termín downburst, popř. microburst. V supercele rozlišujeme přední a zadní sestupný proud. Slangově se v češtině používá původní angl. termín downdraft [daundraft].
angl: downdraft; slov: zostupný konvektívny prúd; něm: konvektiver Abwind m, downdraft m; rus: нисходящий поток  2014
proud konvektivní sestupný přední
(FFD, z angl. Forward-Flank Downdraft) syn. proud konvektivní sestupný čelní – hlavní sestupný konvektivní proudsupercele, který je většinou spojen se silnými srážkami. Nachází se v přední části supercely vzhledem ke směru jejího pohybu. Je zodpovědný za vznik gust fronty a pro ni typické oblačnosti ve formě zvláštnosti arcus. Na rozdíl od zadního sestupného proudu je tvořen studeným a vlhkým vzduchem, neboť se do něj vypařují srážkové částice.
angl: forward flank downdraft; slov: vzostupný konvektívny prúd; něm: vorderseitiger konvektiver Abwind m  2015
proud konvektivní sestupný zadní
(RFD, z angl. Rear-Flank Downdraft) syn. proud konvektivní sestupný týlový – sestupný kovektivní proudsupercele, který většinou není spojen s vypadáváním srážek a který se nachází v zadní části supercely vzhledem ke směru jejího pohybu. Na rozdíl od předního sestupného konvektivního proudu je tvořen suchým a teplým vzduchem a obsahuje menší množství srážkových a oblačných částic. Oblast zadního sestupného proudu se může jevit bezoblačná, nicméně velké částice, které zbyly v sestupném proudu, vytvářejí na radaru tzv. hákovité echo.
angl: rear flank downdraft; slov: zadný zostupný konvektívny prúd; něm: rückseitiger konvektiver Abwind m  2015
proud konvektivní výstupný
prostorově omezený výstupný pohyb vzduchu, vyvolaný instabilitou okolního prostředí, který dává vznik oblakům cumulus a cumulonimbus. V případě silnějších výstupných proudů uvnitř konvektivních bouří mohou hodnoty maxima vertikální rychlosti dosáhnout až kolem 60 m.s-1. Projevem nejvyšších partií výstupných proudů konv. bouří jsou přestřelující vrcholy, přičemž nejsilnější výstupné konv. proudy generují nejvýraznější přestřelující vrcholy. Slangově se v češtině používá původní angl. termín updraft.
angl: updraft; slov: vzostupný konvektívny prúd; něm: konvektiver Aufwind m, updraft m  2014
proud Kurošio
teplý oceánský proud v západním segmentu severopacifického subtropického koloběhu oceánské vody. Směřuje z oblasti Filipín k jihovýchodnímu pobřeží Japonska, jehož klima zmirňuje. Setkává se zde se studeným proudem Ojašio a míří k východu, kde přechází do Severního tichomořského proudu.
angl: Kuroshio Current; slov: prúd Kurošio; něm: Kuroschio m  2017
proud Labradorský
studený oceánský proud, který omývá východní pobřeží Kanady a způsobuje zde relativně chladnější léto. U Newfoundlandu se střetává s Golfským proudem, takže zde často dochází ke vzniku mořské mlhy.
angl: Labrador Current; slov: Labradorský prúd; něm: Labradorstrom m  2017
proud mořský
angl: ocean current; slov: morský prúd; něm: Meeresströmung f  2017
proud oceánský
syn. proud mořský – souvislý horizontální jednosměrný pohyb svrchní vrstvy oceánské vody, který je součástí cirkulačního systému, pro nějž je hlavním zdrojem hybnosti vítr v rámci všeobecné cirkulace atmosféry. Oceánské proudy patří mezi důležité geografické klimatotvorné faktory neboť umožňují mezišířkovou výměnu tepla a pomáhají tak vyrovnávat nerovnováhu bilance záření mezi různými zeměp. šířkami. V závislosti na teplotě proudící vody rozeznáváme teplé a studené oceánské proudy, jejichž vlivy na klima jsou značně odlišné. Zatímco teplé oceánské proudy zvyšují humiditu a oceánitu klimatu přilehlých pevnin, studené proudy způsobují naopak klima spíše kontinentální a aridní.
Základem systému povrchových oceánských proudů je pětice hlavních koloběhů v oblastech subtropických anticyklon. V ekvatoriální části těchto koloběhů směřují oceánské proudy, označované souborně jako Severní a Jižní rovníkový proud, vlivem pasátové cirkulace od východu na západ, přičemž v nich teplota povrchu moře postupně narůstá. Na západních okrajích oceánů na ně navazují teplé západní okrajové proudy, které transportují teplo do vyšších zeměpisných šířek, kde pokračují se západní složkou určovanou stálými západními větry: v severním Atlantiku to je Golfský a na něj navazující Severoatlantský proud, v severním Pacifiku proud Kurošio a na něj navazující Severní tichomořské proud, v jižním Pacifiku Východoaustralský proud, v jižním Atlantiku Brazilský proud, v jižním Indickém oceánu Agulhaský a Mozambický proud. Na jižní polokouli se jižní segmenty tří subtropických koloběhů spojují do souvislého studeného Západního příhonu, od něhož se při východních okrajích příslušných oceánů oddělují k severu mířící studené východní okrajové proudy, které subtropické koloběhy jižní polokoule uzavírají: Peruánský proud, Benguelský proud a Západoaustralský proud. Jejich obdobou v severním Atlantiku a Pacifiku jsou studený Kanárský, resp. Kalifornský proud. Systém subtropických koloběhů oceánské vody má určitou obdobu v subpolárních oblastech, kde hrají roli polární východní větry. Na severní polokouli tak k oběma subtropickým koloběhům od severozápadu směřují studený Labradorský proud, resp. proud Ojašio.
Intenzita oceánských proudů se může během roku výrazně měnit, poloha většiny proudů však zůstává vcelku stabilní. Výjimkou je severní Indický oceán, kde se vlivem monzunové cirkulace subtropický koloběh vyvíjí pouze v teplé části roku. V zimě zde naopak severovýchodní zimní monzun způsobuje převádající proudění oceánské vody k jihozápadu. Poloha a intenzita oceánských proudů může dále kolísat i meziročně, a to v souvilosti s klimatickými oscilacemi. Dlouhodobé změny oceánských proudů v souvislosti s pohybem kontinentů pak zásadně ovlivnily vývoj paleoklimatu v geologické minulosti Země.
Základní schéma proudění ve světovém oceánu doplňuje řada dalších proudů a protiproudů, které jsou podmíněny např. rozdíly výšek hladiny v různých částech světového oceánu. Systém povrchových oceánských proudů je dále provázán s další složkou oceánské cirkulace, termohalinní cirkulací, přičemž k propojení cirkulace v různých hloubkách dochází prostřednictvím upwellingu a downwellingu.
angl: ocean current; slov: oceánsky prúd; něm: Ozeanströmung f  2017
proud Ojašio
studený oceánský proud, který směřuje od východního pobřeží Kamčatky podél Kurilských ostrovů k jihozápadu. Především na jaře a v létě zde snižuje teplotu vzduchu, čímž znesnadňuje růst stromů. Východně od Japonska se střetává s teplým proudem Kurošio, přičemž dochází ke vzniku husté mořské mlhy.
angl: Oyashio Current; slov: prúd Ojašio; něm: Ojaschio m  2017
proud Peruánský
syn. proud Humboldtův – studený oceánský proud ve východním segmentu jihopacifického subtropického koloběhu oceánské vody. V jihovýchodním Pacifiku se odděluje od Západního příhonu a směřuje podél západního pobřeží Jižní Ameriky k severu. Nízká teplota povrchu moře je zde umocňována intenzivním upwellingem. Způsobuje ochlazování přilehlého vzduchu, což v kombinaci s velkou vlhkostí vzduchu vede ke vzniku hustých mlh nazývaných garua. Současně zde dochází ke stabilizaci teplotního zvrstvení atmosféry, která podmiňuje výskyt silně aridního klimatu v tropické části pobřeží, které Peruánský proud omývá. V blízkosti rovníku na něj navazuje Jižní rovníkový proud. Viz též El Niño, La Niña.
angl: Peru Current; slov: Peruánsky prúd; něm: Perustrom m  2017
proudění ageostrofické
slov: ageostrofické prúdenie; něm: ageostrophische Strömung f  1993-a1
proudění antibarické
slov: antibarické prúdenie; něm: antibarische Strömung f  1993-a1
proudění anticyklonální
proudění, při kterém mají proudnice anticyklonální zakřivení.
angl: anticyclonic flow; slov: anticyklonálne prúdenie; něm: antizyklonale Strömung f; rus: антициклоническое течение  1993-a1
proudění barické
slov: barické prúdenie; něm: barische Strömung f  1993-a1
proudění cyklonální
proudění, při kterém mají proudnice cyklonální zakřivení.
angl: cyclonic flow; slov: cyklonálne prúdenie; něm: zyklonale Strömung f  1993-a1
proudění cyklostrofické
slov: cyklostrofické prúdenie; něm: zyklostrophische Strömung f  1993-a1
proudění difluentní
proudění charakterizované rozbíhajícími se proudnicemi. Viz též difluence, proudění konfluentní.
angl: diffluent flow; slov: difluentné prúdenie; něm: diffluente Strömung f; rus: расходимый поток  1993-a1
proudění divergentní
1. obecně proudění s nenulovou trojrozměrnou divergencí, které je podle rovnice kontinuity spojeno se změnou hustoty tekutiny. Opakem je proudění nedivergentní.
2. v meteorologii zpravidla proudění s kladnou dvojrozměrnou (horizontální, izobarickou apod.) divergencí. Opakem je konvergentní proudění se zápornou divergencí neboli konvergencí. Pro odlišení obou významů se v tomto případě někdy používá označení proudění divergující. Nelze ho zaměňovat s difluentním prouděním; je sice většinou spojeno s difluencí, avšak může být spojeno i s konfluencí, kdy se horizontální proudnice v dané oblasti sbíhají, avšak v důsledku zrychlování proudění podél nich je celkový tok hmotnosti vzduchu přes hranice oblasti kladný, takže vytékání převládá nad vtékáním. V takovém případě mluvíme o divergujícím konfluentním proudění.
angl: divergent flow; slov: divergentné prúdenie; něm: divergente Strömung f; rus: дивергентный поток  1993-a3
proudění divergující
slov: divergujúce prúdenie  1993-a1
proudění geostrofické
angl: geostrophic flow; slov: geostrofické prúdenie; něm: geostrophische Strömung f  1993-a1
proudění gradientové
slov: gradientové prúdenie; něm: Gradientströmung f  1993-a1
proudění chaotické
proudění vzduchu v závětří horské překážky, jestliže tloušťka vrstvy vzduchu proudícího přes hřeben nepřesahuje o více než polovinu převýšení hřebenu nad okolním terénem. Chaotické proudění má neuspořádaný charakter se silnou nárazovitostí v závětrném prostoru. Pojem uvedeného významu zavedl český meteorolog J. Förchtgott.
slov: chaotické prúdenie; něm: chaotische Strömung f  1993-a3
proudění inerční
syn. pohyb inerční – viz kružnice inerční.
angl: inertial flow; slov: inerciálne prúdenie; něm: Trägheitsströmung f; rus: инерционное течение  1993-a1
proudění konfluentní
proudění charakterizované sbíhajícími se proudnicemi. Viz též konfluence, proudění difluentní.
angl: confluent flow; slov: konfluentné prúdenie; něm: konfluente Strömung f; rus: сходимый поток  1993-a1
proudění konvergentní
syn. proudění konvergující – proudění se zápornou divergencí. Nelze ho zaměňovat s konfluentním prouděním; je sice většinou spojeno s konfluencí, avšak může být spojeno i s difluencí, kdy se horizontální proudnice v dané oblasti rozbíhají, avšak v důsledku zpomalování proudění podél nich je celkový tok hmotnosti vzduchu přes hranice oblasti záporný, takže vtékání převládá nad vytékáním. V takovém případě mluvíme o konvergujícím difluentním proudění. Viz též proudění divergentní.
angl: convergent flow; slov: konvergentné prúdenie; něm: konvergente Strömung f; rus: конвергентный поток  2023
proudění konvergující
angl: convergent flow; slov: konvergujúce prúdenie; něm: konvergierende Strömung f; rus: сходимый поток  1993-a3
proudění laminární
proudění bez turbulentních vířivých pohybů. Jednotlivé makroskopické částice proudící tekutiny (ve vzduchu jednotlivé vzduchové částice) se pohybují ve vrstvách rovnoběžných se směrem proudění, mezi sousedními vrstvami se mohou vzájemně vyměňovat pouze molekuly, nikoli makroskopické částice. Proudnice mají hladký průběh a v případě vhodného obarvení proudící tekutiny je lze sledovat na značnou vzdálenost. V atmosféře se s laminárním prouděním setkáváme pouze v tzv. laminární vrstvě, která se někdy vytváří nad hladkými povrchy, např. nad vodním povrchem při slabém větru, uhlazenou sněhovou pokrývkou apod. a dosahuje tloušťky řádově 10–3 až 10–2 m. Nad laminární vrstvou existuje přechodová vrstva s nedokonale vyvinutou turbulencí. Laminární proudění samovolně přechází v turbulentní, jestliže Reynoldsovo číslo překročí kritickou mez. Viz též rychlost proudění kritická, proudění turbulentní.
angl: laminar flow; slov: laminárne prúdenie; něm: laminare Bewegung f, laminare Strömung f; rus: безвихревое течение, ламинарный поток  1993-a1
proudění meridionální
angl: meridional flow; slov: meridionálne prúdenie; něm: meridionale Strömung f; rus: меридиональное течение  1993-a2
proudění nabíhající
slang. označení pro proudění vzduchu na návětrné straně orografické, popř. jiné překážky, pokud ještě není touto překážkou ovlivněno. Ve stejném smyslu při modelových nebo laboratorních experimentech proudění na vstupní návětrné straně modelové domény.
slov: nabiehajúce prúdenie  1993-a3
proudění rotorové
proudění vzduchu v závětří hor, které je vázáno na vert. nepříliš mohutnou vrstvu vzduchu s dostatečně silným prouděním zhruba kolmým k ose pohoří, přičemž tato vrstva má převážně stabilní zvrstvení. Charakteristickým jevem rotorového proudění je vzájemné prostorové přibližování jednotlivých rotorů, často až do té míry, že v závětrném prostoru vznikají dvojice opačně rotujících rotorů ve spojení se silnou až extrémní turbulencí. Rotory lze někdy identifikovat na základě výskytu oblaků cumulus fractus. Viz též oblak rotorový.
angl: rotor streaming; slov: rotorové prúdenie; něm: Rotorströmung f; rus: роторное течение  1993-a3
proudění řídící
málo zakřivené ustálené proudění vzduchu ve stř. troposféře, v jehož směru se všeobecně přemísťují nízké tlakové útvary. Za směr řídícího proudění se v synop. praxi považuje směr izohyps na mapách absolutní topografie hladin 500 nebo 700 hPa. Při subj. předpovědi přízemního tlakového pole se obvykle předpokládalo, že rychlost přesunu tlakových útvarů je přibližně rovna 0,8 rychlosti geostrofického větru v hladině 700 hPa nebo 0,6 rychlosti v hladině 500 hPa. Ve skutečnosti se rychlost přesunu mění v dosti širokých mezích a závisí na typu tlakového útvaru a jeho vývojovém stadiu. V současné době se jedná již o zastaralý pojem spojený s klasickými synoptickými metodami předpovědi počasí.
angl: steering flow; slov: riadiace prúdenie; něm: steuernde Strömung f; rus: ведущий поток  1993-a3
proudění tryskové
syn. jet stream [džet strím] – silné proudění vzduchu ve tvaru zploštělé trubice s kvazi horiz. osou max. rychlosti proudění vzduchu, zpravidla 1–2 km pod tropopauzou, jež je charakterizováno nejen velkými rychlostmi, nýbrž i výrazným horizontálním a vertikálním střihem  větru. Podle definice WMO je tryskové proudění vymezeno izotachou 30 m.s–1, horiz. střihem větru alespoň 5 m.s–1 na 100 km a vert. střihem větru 5 až 10 m.s–1 na 1 km. Horiz. rozměry podél osy tryskového proudění jsou tisíce km a vert. rozměry jsou jednotky km. Je strukturně spojeno s planetární výškovou frontální zónou. Tryskové proudění se vyskytuje i ve stratosféře a mezosféře. Poprvé bylo toto proudění prokázáno za 2. svět. války nad Tichým oceánem při letech nad Japonskem. V literatuře se uvádějí rychlosti tryskového proudění až přes 500 km.h–1. Nad územím ČR byly naměřeny hodnoty okolo 300 km.h–1. Viz též klasifikace tryskového proudění geografická.
angl: jet stream; slov: dýzové prúdenie; něm: Strahlstrom m, Strahlströmung f  1993-a2
proudění tryskové mimotropické
tryskové proudění, které je vázáno na polární i arkt. planetární výškovou frontální zónu. Dělí se na tryskové proudění mírných šířek a tryskové proudění arktické. Mimotropické tryskové proudění se vyznačuje velkou proměnlivostí zeměp. polohy i rychlostí. Typickým znakem je velká meandrovitost tohoto proudění, hlavně v mírných šířkách. Viz též proudění tryskové subtropické.
angl: extratropical jet stream; slov: mimotropické dýzové prúdenie; něm: aussertropischer Strahlstrom m; rus: внетропическое струйное течение  1993-a1
proudění tryskové nízkohladinové
syn. proudění tryskové v mezní vrstvě – výrazné zesílení horiz. proudění vzduchu ve spodní troposféře, nejčastěji v horní části mezní vrstvy atmosféry, které se projevuje lokálním maximem ve vertikálním profilu větru, ale většinou neodpovídá definici tryskového proudění podle WMO. Obvykle souvisí s výškovými nebo přízemními inverzemi teploty vzduchu, přičemž hladina max. rychlosti větru bývá blízká horní hranici inverze. Nízkohladinové tryskové proudění má různé příčiny, jednou z nich jsou setrvačné oscilace rychlosti proudění, které se projevují zejména v nočních hodinách a jsou způsobeny Coriolisovou silou při zeslabeném turbulentním tření. Orografické příčiny se uplatňují např. v předpolí horské překážky, která při stabilním teplotním zvrstvení blokuje proudění směřující kolmo na překážku, stáčí ho podél překážky a zrychluje ho. Nízkohladinové tryskové proudění se může vyskytovat i v oblasti místní cirkulace, která má denní periodicitu. Je ovlivňováno teplotním zvrstvením ve spodní troposféře, baroklinitou a nestacionárností dějů v mezní vrstvě atmosféry. Viz též košava.
 
angl: low-level jet stream; slov: nízkohladinové dýzové prúdenie; něm: Grenzschichtstrahlstrom m, low level jet m  1993-a3
proudění tryskové rovníkové
syn. proudění tryskové tropické – tryskové proudění na sev. polokouli v blízkosti rovníku. Má vých. směr, a proto se někdy označuje termínem „rovníkový východní jet stream“. Bývá součástí letního stratosférického tryskového proudění, je nejvýraznější od června do srpna. Jeho osa bývá ve výšce 20–30 km a nevzdaluje se od rovníku více než 15–20°. Rovníkové tryskové proudění se vyskytuje především nad již. Arábií, Afrikou, Indií a rovníkovými oblastmi Tichého oceánu. V šířkovém směru má rovníkové tryskové proudění relativně malý rozsah.
angl: equatorial jet stream, tropical jet stream; slov: rovníkové dýzové prúdenie; něm: äquatorialer Strahlstrom m, tropischer Strahlstrom m  1993-a1
proudění tryskové stratosférické
tryskové proudění záp. směru ve stratosféře a spodní mezosféře vyskytující se v zimním období. Souvisí s radiačním ochlazováním a se vznikem výškové cyklony v polární oblasti během polární noci. Stratosférické tryskové proudění se vyskytuje v poměrně širokém pásmu, avšak nejvýraznější bývá v zimě okolo 70° sev. zeměp. šířky s osou ve výšce asi 50 km a označuje se též jako tryskové proudění na okraji polární noci. V letním období je toto tryskové proudění vystřídáno větry vých. směru, kterým se obvykle nedá přisoudit charakter tryskového proudění. K stratosférickému tryskovému proudění obvykle počítáme i rovníkové tryskové proudění, které se vyskytuje ve spodní stratosféře, popř. může zasahovat i do horní troposféry.
angl: stratospheric jet stream; slov: stratosferické dýzové prúdenie; něm: stratosphärischer Strahlstrom m  1993-a1
proudění tryskové subtropické
tryskové proudění v horní troposféře, jehož osa bývá v zimě přibližně na 30. a v létě na 40. až 45. rovnoběžce sev. polokoule, většinou ve výšce izobarické hladiny 200 hPa. Nejvyšší rychlosti proudění se vyskytují nad vých. pobřežím kontinentů sev. polokoule a nad přilehlým mořem. Na rozdíl od mimotropického tryskového proudění není subtropické tryskové proudění vázáno na frontální zónu a je nejlépe vyvinuto v zimě. Subtropické tryskové proudění má obdobu i na již. polokouli. Viz též proudění tryskové tropické.
angl: subtropical jet stream; slov: subtropické dýzové prúdenie; něm: subtropischer Strahlstrom m; rus: субтропическое струйное течение  1993-a1
proudění tryskové tropické
angl: tropical jet stream; slov: tropické dýzové prúdenie; něm: tropischer Strahlstrom m; rus: тропическое струйное течение  1993-a1
proudění tryskové v mezní vrstvě
slov: dýzové prúdenie v hraničnej vrstve  1993-a1
proudění turbulentní
v meteorologii proudění vzduchu, v němž se vyskytují nepravidelné turbulentní víry a fluktuace rychlosti. Při turbulentním proudění pronikají z jedné vrstvy do druhé nejen jednotlivé molekuly, ale i makroskopické vzduchové částice. Proudění bez turbulentních vířivých pohybů nazýváme prouděním laminárním. V reálné atmosféře je proudění zpravidla turbulentní. Viz též turbulence.
angl: turbulent flow; slov: turbulentné prúdenie; něm: Turbulenzströmung f, turbulente Strömung f; rus: вихревой поток, , турбулентное течение, турбулентность  1993-a1
proudění vírové
1. proudění vzduchu v oblasti hor, které je vázáno na vrstvu vzduchu s rychlostí větru rostoucí s výškou, přičemž však rychlost zpravidla nepřevyšuje 10 m.s–1 a v úrovni horského hřebene dochází k jejímu ustálení. Za horskou překážkou se vytváří pouze jeden vír s horiz. osou. Význačná turbulence se vyskytuje jen za překážkou a obvykle se nevytvářejí typické vlnové oblaky;
2. v dynamické meteorologii se termínem vírové proudění označuje proudění s nenulovou rel. vorticitou. Termín vírové proudění se v tomto smyslu nevztahuje k vířivým turbulentním pohybům.
slov: vírové prúdenie; něm: verwirbelte Strömung f  1993-a3
proudění vlnové
proudění vzduchu interagující především v závětří hor s gravitačními vlnami, které je vázáno na vert. mohutnou vrstvu vzduchu se stabilním teplotním zvrstvením. Rychlost větru v ní obvykle převyšuje ve výšce horského hřebene 10 m.s–1 a roste s výškou. Na závětrné straně horské překážky vzniká vlnová deformace proudění v podobě stojatých vln, pod jejichž vrchy se vyskytují dva až tři rotory přibližně ve výšce horského hřebene. Vzdálenost prvního rotoru od překážky a vzájemná vzdálenost vírů roste s rychlostí proudění a klesá se zvětšující se stabilitou teplotního zvrstvení. Podle J. Förchtgotta je tato vzdálenost zhruba rovna desetinásobku rel. převýšení závětrné strany horské překážky. Doprovodná silná až extrémní turbulence je vázána především na oblasti rotorů, které jsou při dostatečné vlhkosti vzduchu vyjádřeny oblaky cumulus fractus. Vert. složka rychlosti proudění vzduchu může dosahovat 10 až 25 m.s–1. Při vhodném teplotním zvrstvení, příznivém profilu větru a dostatečné rel. výšce horské překážky může zóna vlnové deformace proudění zasahovat až do horní troposféry, popř. i do stratosféry, jak např. dokládá tragický let Švéda. K. E. Ovgarda na bezmotorovém letadle do výšky nad 16 000 m nad Sierrou Nevadou v prosinci 1951. Typickým jevem spojeným s vlnovým prouděním jsou vlnové oblaky tvaru lenticularis. Pro vlnové proudění se v letecké (plachtařské) meteorologii často používá označení závětrné vlny nebo horská vlna.
angl: wave flow; slov: vlnové prúdenie; něm: Wellenströmung f, wellenartige Luftströmung f; rus: волнообразное воздушное течение  2014
proudění vzduchu
syn. vítr.
angl: airflow; slov: prúdenie vzduchu; něm: Luftströmung f; rus: течение воздуха  1993-b3
proudění zonální
1. syn. složka proudění vzduchu zonální;
2. vžité označení pro proudění s dominantní kladnou zonální složkou, tedy od západu na východ, ve středních zeměpisných šířkách. Pro opačný směr se někdy používá termín antizonální proudění. Viz též cirkulace zonální, složka cirkulace zonální, proudění meridionální.
angl: zonal flow; slov: zonálne prúdenie; něm: zonale Luftströmung f; rus: зональное течение  1993-a3
proudnice
čára v poli pohybu kapaliny nebo plynu, v meteorologii obvykle v poli větru, v jejímž každém bodě má rychlost proudění v daném okamžiku směr tečny. Nemění-li se pole větru s časem, tj. při stacionárním proudění, jsou proudnice totožné s trajektoriemi vzduchových částic. Hustota proudnic je úměrná rychlosti proudění. Proudnice popisují pohybové pole v atmosféře, které úzce souvisí s tlakovým polem. Na výškových met. mapách proudnice zhruba odpovídají izohypsám. Viz též mapa kinematická.
angl: streamline; slov: prúdnica; něm: Stromlinie f; rus: линия тока  1993-a2
provoz za každého počasí (AWO)
letový provoz bez ohledu na nevhodné povětrnostní podmínky (All weather operations, zkr. AWO). K provozu za každého počasí se vztahují tzv. letištní provozní minima (kategorie ICAO):
I. kategorii představuje úroveň zabezpečení, která umožňuje provoz při hodnotách dráhové dohlednosti (VIS) ne méně než 800 m nebo RVR ne méně než 550 m a výšce základny význačné oblačnosti (výšce rozhodnutí, DH-decision height) ne nižší než 200 FT (60 m).
II. kategorie umožňuje provoz při hodnotách DH nižších než 200 FT, ale ne nižších než 100 FT (30 m) a RVR ne nižší než 300 m.
IIIa kategorii odpovídá dráhová dohlednost ne nižší než 175 m a DH nižší než 100 FT, nebo bez stanovené DH, IIIb kategorii odpovídá dráhová dohlednost nižší než 175 m, ale ne méně než 50 m a DH nižší než 50 FT (15 m) nebo bez stanovené DH a IIIc kategorií je provoz za každého počasí tj. bez stanoveného limitu pro DH a RVR.
V ČR je letiště Václava Havla Praha letištěm CAT IIIb a letiště Ostrava Mošnov CAT II. Letiště Karlovy Vary a Brno Tuřany letišti CAT I. Viz též let s použitím přístrojů, let za ztížených meteorologických podmínek.
angl: all weather operations; slov: prevádzka za každého počasia; něm: Allwetterflugbetrieb m; rus: всепогодные полеты, полеты при всех типах погоды  1993-b3
proxy data
nepřímé indikátory, které umožňují rekonstruovat paleoklima, popř. historické klima, a určit přibližné vlastnosti klimatického sytému v minulosti. Podmínkou jejich využití v paleoklimatologii je možnost alespoň přibližného datování a poznatky o jejich klimatické podmíněnosti. Základními druhy proxy dat jsou data geologická (analýza hlubokomořských, jezerních a navátých sedimentů, ledovcových jevů, fosilních půd), glaciologické (analýza vrtných jader ledovců) a biologická (analýza letokruhů, malakofauny, hmyzu a pylová analýza). V širším smyslu patří mezi proxy data i nepřímé historické prameny užívané historickou klimatologií, které dokumentují jevy vázané na počasí a klima (např. údaje o povodních, záznamy o počátcích žní apod.).
angl: proxy data; slov: proxy data; něm: Proxydaten pl  2014
průběh počasí
charakteristické počasí, které se vyskytlo na met. stanici v určeném časovém intervalu před synoptickým termínem. Průběh počasí se vztahuje na období posledních 6 hodin ve zprávách z hlavních synop. termínů, na období posledních 3 hodin ve zprávách z vedlejších synop. termínů a na období poslední hodiny ve zprávách z hodinových synop. termínů. Průběh počasí se předepsaným způsobem zakresluje na synoptických mapách do staničního modelu. Viz též stav počasí.
angl: past weather; slov: priebeh počasia; něm: Wetterverlauf m; rus: прошедшая погода  1993-a3
pruh kondenzační
syn. pás kondenzační, stopa kondenzační – umělý oblak vzhledu cirrucirrocumulu, který vzniká za letadlem nebo raketou v horní troposféře a ve spodní stratosféře. Kondenzační pruhy bývají zpočátku široké 5 až 10 m a vytvářejí se ve vzdálenosti 50 až 100 m za letadlem. Jejich trvání zpravidla nepřesahuje 40 minut. Nejčastěji se vyskytují při teplotě –40 až –50 °C ve výšce 7 až 12 km. Vert. tloušťka vrstvy s vhodnými podmínkami pro vznik kondenzačních pruhů bývá asi 2 km. Kondenzační pruh vzniká kondenzací vodní páry na kondenzačních jádrech, která dodávají letadla a rakety do ovzduší, a následným mrznutím vzniklých přechlazených kapek. Jeho vznik je ovlivňován i poklesem tlaku vzduchu v oblasti adiabatického rozpínání vzduchu. Z angl. condensation trail vznikl mezinárodně často používaný termín (zkratka) contrail. Ve starší české literature se lze setkat s nevhodným označením „kondenzační sledy“, které vzniklo přímým převzetím ruského termínu.
angl: condensation trail , contrail; slov: kondenzačný pruh; něm: Kondensstreifen m; rus: адиабатический след, конденсационный след  1993-a3
pruh rozpadový
bezoblačný pruh, který lze pozorovat po průletu letadla tenkou vrstvou oblačnosti středního a horního patra. Rozpadový pruh se může vytvořit při ohřátí oblačného vzduchu, který obsahuje vodní kapky nebo ledové krystalky, horkými výfukovými plyny letadla. Při zvýšení teploty relativní vlhkost klesne, oblačné elementy se vypaří a v oblaku vzniká bezoblačná mezera. Alternativní vysvětlení pro vznik rozpadového pruhu při průletu letadla oblakem s přechlazenými kapkami spočívá v rychlém mrznutí přechlazených kapek nebo vzniku ledových krystalků v důsledku turbulence a poklesu tlaku vyvolaných průletem letadla. Vznikající ledové krystalky rostou v přesyceném prostředí a vypadávají do nižších hladin, kde se vypařují. Při pádu před vypařením mohou vytvářet virgu. Rozpadový pruh se může transformovat v tzv. oblačnou díru. Viz též pruh kondenzační, teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova.
angl: dissipation trail, distrail; slov: rozpadový pruh; něm: Dissipationsstreifen m; rus: диссипационный след, растекающийся след  1993-a3
pruhy srážkové
syn. virga.
slov: zrážkové pruhy; něm: Fallstreifen m/pl  1993-a1
průměr aerodynamický
charakteristika velikosti aerosolových částic definovaná jako průměr kulové částice o hustotě 1000 kg.m–3, která má stejnou pádovou rychlost jako daná aerosolová částice. Orientačně lze tedy za aerodynamický průměr považovat průměr vodní kapky, která má stejnou pádovou rychlost jako daná aerosolová částice.
angl: aerodynamic diameter; slov: aerodynamický priemer; něm: aerodynamischer Mittelwert m  2015
průměr částic ekvivalentní
ve fyzice oblaků a srážek charakteristika velikosti vodních kapek a ledových částic užívaná zejména při matematickém modelování nebo parametrizaci mikrofyzikálních procesů v atmosféře. Ekvivalentní průměr vodní kapky odpovídá průměru koule o stejném objemu, jako má reálná kapka. Umožňuje vzít v úvahu nesférický tvar větších kapek. Ledové částice (ledové krystaly, sněhové vločky, krupky a kroupy) zpravidla nemají sférický tvar. Jejich ekvivalentní průměr odpovídá průměru sférické vodní kapky, která by vznikla táním ledové částice. Kromě ekvivalentního průměru užíváme často i ekvivalentní poloměr částic. Velikost ledových částic často charakterizujeme také největším geometrickým rozměrem částice. Viz též rozdělení velikosti oblačných kapekrozdělení velikosti dešťových kapek, průměr aerodynamický.
angl: particle equivalent diametr; slov: ekvivalentný priemer častíc  2014
průměr meteorologického prvku
nejčastěji aritmetický průměr vypočtený z většího počtu hodnot meteorologického prvku. Rozlišujeme především časové a prostorové průměry meteorologických prvků, popř. jejich kombinaci; v ansámblové předpovědi počasí se dále používá průměr ansámblu. Viz též extrémy meteorologického prvku.
angl: mean of a meteorological variable; slov: priemer meteorologického prvku; něm: Mittel des meteorologischen Elementes n; rus: среднее метеорологичекого элемента  1993-b3, ed. 2024
průměr meteorologického prvku časový
průměr hodnot meteorologického prvku naměřených v daném místě, popř. pro dané místo předpovídaných, během určitého časového úseku. Počet průměrovaných hodnot záleží na délce uvažovaného období a vzorkovací frekvenci měření nebo počtu termínů pozorování, popř. časovém kroku prognostického modelu atmosféry. Za účelem zjednodušení výpočtu nebo pro zachování homogenity klimatologických řad mohou být průměrovány pouze hodnoty z vybraných termínů, viz průměr teploty vzduchu denní.
V meteorologii se nejčastěji pracuje s n-minutovými (např. n-minutová rychlost větru), hodinovými a denními průměry, v klimatologii pak s měsíčními, sezónními a ročními průměry meteorologických prvků a s průměry za delší období. Průměry meteorologicých prvků za více roků, určitých kalendářních měsíců nebo kalendářních dní patří mezi klimatické prvky. Pokud je takový průměr vypočten z dostatečně dlouhého období, může sloužit jako klimatický normál. Viz též průměr meteorologického prvku prostorový, úhrn meteorologického prvku.
 
angl: mean of a meteorological variable over a time period  2024
průměr meteorologického prvku denní
průměrná denní hodnota meteorologického prvku vypočtená z hodnot naměřených nebo pozorovaných v klimatologických nebo synoptických termínech. Podle doporučení WMO se denní průměr met. prvku počítá jako aritmetický průměr hodnot daného prvku měřených v pravidelných intervalech. Na vnitrostátní úrovni se v České republice denní průměry met. prvků počítají jako aritmetické průměry hodnot pozorovaných v termínech 7, 14 a 21 hodin místního času. Prům. denní teplota vzduchu se počítá podle vzorce
T¯=T7 +T14+2T214.
angl: daily (diurnal) mean of meteorological element; slov: denný priemer meteorologického prvku; něm: Tagesmittel des meteorologischen Elementes n; rus: суточное среднее метеорологического элемента  1993-a3
průměr meteorologického prvku denní pravý
prům. denní hodnota meteorologického prvku stanovená integrací průběžně pozorovaných nebo plynule registrovaných hodnot tohoto prvku za 24 hodin. Lze ji např. určit graf. planimetrováním. V praxi se nejčastěji určuje jako průměr vypočtený z 24 hodinových pozorování vykonaných během jednoho dne.
angl: true daily (diurnal) mean of meteorological element; slov: pravý denný priemer meteorologického prvku; něm: wahres Tagesmittel des meteorologischen Elementes n; rus: истинное суточное среднее метеорологического элемента  1993-a2
průměr meteorologického prvku prostorový
průměr meteorologického prvku podél určité linie, v určité ploše nebo v určitém objemu vzduchu. Pokud je prostorový průměr počítán z měření v síti meteorologických stanic, provádí se nejprve interpolace naměřených hodnot do pravidelné sítě. Hodnoty meteorologického prvku v uzlových bodech této sítě charakterizují jeho průměry v příslušných prostorových elementech této sítě. Prostorovými průměry jsou většinou i hodnoty získané pomocí distančních meteorologických měření v jednotlivých pixlech.
Hodnoty z pravidelné sítě mohou být dále průměrovány za účelem výpočtu prostorových průměrů za větší území. Dříve se k tomuto účelu užívalo planimetrování ploch vymezených izoliniemi na mapě daného meteorologického prvku. Viz též průměr meteorologického prvku časový.
angl: spatial mean of a meteorological variable  2024
průnik cumulonimbů do stratosféry
proniknutí vrcholků oblačnosti konvektivních bouří do spodní stratosféry. Meteorologická radarová a družicová měření prokázala, že tropopauza není limitující horní hranicí vertikálního vývoje oblaků druhu cumulonimbus (Cb). Proniknutí vrcholků Cb o 3 až 5 km nad tropopauzu bylo prokázáno i ve stř. zeměp. šířkách. Meteorologická radiolokační měření na území ČR zaznamenala vrcholky Cb až ve výšce 16 km nad zemí.
angl: penetration of Cb into stratosphere; slov: prienik kumulonimbov do stratosféry; něm: Eindringen des Cumulonimbus in die Stratosphäre n; rus: проницание кучеводождевых облаков в стратосферу  1993-b2
průtok
1. objem vody, která proteče příčným profilem vodního toku za jednotku času, zpravidla jednu sekundu. Je přímo úměrný ploše profilu a průtočné rychlosti. Extrémní průtoky jsou dosahovány při povodni, resp. za hydrologického sucha.
2. obecně pohyb vody průtočným profilem.
Viz též odtok, stav vodní.
angl: discharge; slov: prietok; něm: Durchfluss m; rus: расход  1993-a3
průtrž mračen
zast. nebo lid. označení pro přívalový déšť. V odb. pracích tak byla nazývána krátkodobá intenzita srážek s dobou opakování v dané lokalitě 100 a více let.
angl: cloud burst; slov: prietrž mračien; něm: Wolkenbruch m; rus: сильный ливень  1993-a3
průvan
1. proudění vzduchu v uzavřených objektech (budovy, sila, doly, tunely apod.), vyvolané zpravidla rozdílnou teplotou nebo rozdílným tlakem vzduchu uvnitř a vně těchto objektů. Subjektivně může být pociťováno příjemně i nepříjemně;
2. nevh. název pro proudění vzduchu zesílené vlivem místních zvláštností terénu, např. na vrcholech kopců, v sedlech, průsmycích apod. Viz též efekt tryskový, efekt nálevkový.
angl: draught; slov: prievan; něm: Luftzug m, Durchzug m  1993-a1
průzkum počasí letadlový
přímé aerologické pozorování prostřednictvím speciálního letu letadla s cílem získat met. informace. Podle způsobu zjišťování meteorologických prvků a jevů někdy rozlišujeme průzkum vizuální a přístrojový neboli instrumentální. Viz též stanice meteorologická letadlová, sondáž atmosféry letadlovázálet počasí.
angl: weather reconnaissance flight; slov: lietadlový prieskum počasia; něm: Wetterflug m, Wettererkundungsflug m; rus: авиационная разведка погоды  1993-a3
průzkum Země dálkový
(DPZ) – obecné označení pro získávání dat za účelem komplexního obrazu určitého území, jeho různě cílené analýzy nebo detekce různých jevů pomocí přístrojů umístěných buď na oběžné dráze Země (na družicích či pilotovaných stanicích), nebo na dopravních prostředcích v atmosféře (na letadlech či dronech). Mezi používané přístroje patří především různé radiometry, optické kamery a radary. V rámci meteorologie můžeme pod dálkový průzkum Země řadit některá distanční meteorologická měření.
angl: remote sensing of the Earth; slov: diaľkový prieskum Zeme; něm: Fernerkundung f; rus: дистанционное зондирование Земли  1993-a3
průzračnost atmosféry
angl: atmospheric transparency; slov: priezračnosť atmosféry; něm: Durchlässigkeit der Luft f; rus: прозрачность воздуха  1993-a1
prvek klimatický
statistická charakteristika odvozená z měření nebo pozorování meteorologického prvku (popř. sám met. prvek), využívaná pro klimatologické účely, např. prům. denní teplota vzduchu, roč. úhrn srážek, složky tepelné a vláhové bilance apod. Viz též faktor klimatotvorný, rozložení klimatického prvku, řada klimatologická.
angl: climatic variable; slov: klimatický prvok; něm: Klimaelement n; rus: климатический элемент  1993-a3
prvek meteorologický
fyz. charakteristika stavu atmosféry, např. teplota, vlhkost a tlak vzduchu nebo atm. jev, např. výskyt oblaků, mlhy, srážek, bouřek apod. Soubor meteorologických prvků v určitém místě a čase charakterizuje počasí. Někteří autoři považují za met. prvky pouze kvantit. charakteristiky stavu atmosféry, nikoliv atm. jevy. Viz též prvek klimatický, chod meteorologického prvku, proměnlivost meteorologického prvku, pole meteorologického prvku, extrém.
angl: meteorological variable; slov: meteorologický prvok; něm: meteorologisches Element n; rus: метеорологический элемент  1993-a3
prvek obrazový
viz pixel.
slov: obrazový prvok; něm: Bildelement n  1993-a3
prvohory
syn. paleozoikum.
angl: Paleozoic; slov: prvohory; něm: Paläozoikum n  2018
předěl klimatický
výrazná klimatická hranice, způsobená nejčastěji klimatickou bariérou nebo výrazným rozhraním aktivního povrchu, především na pobřeží oceánů. Např. pohoří rovnoběžkového směru (Alpy, Himaláje aj.) zvýrazňují šířkovou zonalitu klimatu; v případě poledníkového směru (Kordillery, Skandinávské pohoří aj.) tvoří často předěl mezi oceánickým a kontinentálním klimatem.
angl: climatic divide; slov: klimatický predel; něm: Klimascheide f; rus: климатический раздел  1993-a3
předěl větrný
poměrně trvalá hranice v poli větru, oddělující dvě oblasti se značně rozdílnými směry převládajícího větru. Příkladem větrného předělu je osa hřebene vysokého tlaku vzduchu, který v zimě směřuje ze sibiřské anticyklony západně přes střední Evropu nad Francii a v létě z azorské anticyklony přes Španělsko a Francii nad střední Evropu. Je patrná na klimatologických mapách.
angl: wind divide; slov: veterné rozhranie; něm: Windscheide f; rus: ветрораздел  1993-a3
předjaří
v klimatologii přechodné období mezi zimou a jarem ve stř. Evropě, vymezené trváním prům. denních teplot vzduchu 0 až 5 °C na vzestupné části křivky ročního chodu teploty vzduchu sestrojené z měs. normálů. Jeho konec se kryje s počátkem velkého vegetačního období. Předjaří je součástí zimy v širším smyslu.
angl: early spring; slov: predjarie; něm: Vorfrühling m; rus: ранняя весна  1993-a1
předpis L3 – Meteorologie
zákl. předpis upravující vztahy mezi institucí vykonávající leteckou meteorologickou službu v ČR a orgány řízení letů, posádkami letadel a leteckými provozovateli. Předpis vydává Ministerstvo dopravy ČR. Předpis vychází z Přílohy č. 3 (Annex3) k Úmluvě o civilním letectví a každé 3 roky je Světovou organizací pro civilní letectví (ICAO) vydávána jeho změna. Od 12. srpna 2021 je platná změna č. 80.
slov: predpis L 3 Meteorológia  1993-a3, ed. 2024
předpověď agrometeorologická
syn. předpověď zemědělsko-meteorologická – krátkodobá, střednědobá nebo dlouhodobá předpověď počasí speciálně pro potřeby zeměd. výroby. Vychází většinou ze všeobecné předpovědi počasí, ze znalosti dosavadního průběhu počasí v daném roce a opírá se o poznání vývojových stadií živých organismů, změn fyz. vlastností půdy a dlouhodobých klimatologických charakteristik. Ke krátkodobým předpovědím patří např. výstrahy před krupobitím, vichřicemi, předpovědi mrazíků a mrazů ve vegetační době; mezi dlouhodobé předpovědi počítáme předpovědi zásob vody v půdě, výskytu suchých a vlhkých období, podmínek přezimování kultur a charakteristik teploty vzduchu, zejména sum teploty. Speciální agrometeorologické předpovědi se zaměřují např. na sledování konkrétních rostlinných chorob a škůdců, na rychlost vývoje plodin nebo na odhad kvality úrody.
angl: agrometeorological forecast; slov: agrometeorologická predpoveď; něm: agrarmeteorologische Vorhersage f; rus: агрометеорологический прогноз  1993-a2
předpověď baroklinní
nepříliš často používané označení pro předpověď polí meteorologických prvků, nejčastěji termobarického pole atmosféry, popř. vertikálních rychlostí, zpracovanou na základě baroklinního modelu atmosféry.
angl: baroclinic forecast; slov: baroklinná predpoveď; něm: barokline Vorhersage f; rus: бароклинный прогноз  1993-a3
předpověď barotropní
předpověď pole geopotenciálu zpracovaná na základě barotropního modelu atmosféry. V současné době se již nepoužívá.
angl: barotropic forecast; slov: barotropná predpoveď; něm: barotrope Vorhersage f; rus: баротропный прогноз  1993-a3
předpověď biometeorologická
označení pro předpověď počasí z hlediska meteotropních účinků na lidský organizmus. Vydává se s cílem zmenšit nepříznivé projevy počasí u osob se zvýšenou vnímavostí na počasí. V některých státech jsou tyto předpovědi určeny i pro skupiny osob, které vykonávají činnost vysoce závislou na počasí, např. řidiče motorových vozidel apod. V tomto smyslu bylo dříve častější označení předpověď medicinsko-meteorologická. V širším pojetí zahrnuje biometeorologická předpověď i předpověď výskytu či aktivity organizmů závislých na počasí a ohrožujících zdraví člověka (např. klíště, bodavý hmyz). Viz též meteotropismus, nemoci meteotropní, meteosenzibilita.
angl: biometeorological forecast; slov: biometeorologická predpoveď; něm: biometeorologische Vorhersage f; rus: биометеорологический прогноз  1993-a3
předpověď fenologická
speciální předpověď sestavovaná na základě fenologických pozorování a poznatků biologie příslušných organizmů. Většinou se jedná o předpověď nástupu, trvání a ukončení vybraných fenologických fází zemědělských kultur, volně rostoucích rostlin, ojediněle i živočichů. Fenologické předpovědi se využívají v zemědělství, např. při upřesňování agrotechnických termínů nebo řízení polních prací, v lesnictví, popř. ekologii, a mohou také sloužit jako cenné podklady pro alergologickou praxi (předpověď nástupu alergologicky významných fází rostlin). Viz též fenologie.
angl: phenological forecast; slov: fenologická predpoveď; něm: phänologische Vorhersage f; rus: фенологический прогноз  1993-a3
předpověď hydrologická
předpověď hodnot hydrol. prvků a výskytu hydrol. jevů (zejména průtoku, vodního stavu, ledových jevů, dále i teploty vody, stavu hladin podzemních vod aj.). Z hlediska využití naměřených nebo předpovídaných met. údajů lze rozlišit dva druhy hydrologických předpovědí:
a) předpovědi hydrometrické, založené na znalosti zákonitostí pohybu vody v otevřených korytech bez využití met. údajů;
b) předpovědi hydrometeorologické, založené na modelovém popisu zákonitostí, jimiž se řídí meteorologické a hydrologické procesy v povodí, především srážkoodtokové vztahy. Hydrometeorologická předpověď proto využívá aktuální naměřené a předpovídané hodnoty meteorologických prvků ve sledovaném povodí, zejména úhrnu a intenzity srážek, výšky a vodní hodnoty sněhové pokrývky, teploty vzduchu, rychlosti větru, výparu aj. Do procesu hydrologické předpovědi tak vstupují i výsledky modelů numerické předpovědi počasí, popř. i nowcastingu. Viz též povodeň.
angl: hydrological forecast; slov: hydrologická predpoveď; něm: hydrologische Vorhersage f; rus: гидрологический прогноз  1993-a3
předpověď hydrometeorologická
angl: hydrometeorological forecast; slov: hydrometeorologická predpoveď; něm: hydrometeorologische Vorhersage f; rus: гидрометеорологический прогноз  1993-a1
předpověď konvektivních bouří
předpověď podmínek příznivých pro vývoj konvektivních bouří v dané oblasti. Metody předpovědi konvektivních bouří se liší podle délky předpovědního intervalu. Na velmi krátkou dobu (do 2–6 hodin) lze pro předpověď konv. bouří využít družicová a radiolokační pozorování. Na dobu asi do 12–18 hodin se vychází především z analýzy křivky teplotního zvrstvení, vertikálního střihu větru a z indexů stability získaných z aerologického měření a doplněných celkovou synoptickou analýzou. Na delší období (zejména na 12 a více hodin) jsou využívané zejména předpovědi získané z modelů numerické předpovědi počasí i předpovídané indexy stability a profily meteorologických prvků (zejména teploty vzduchu, charakteristik vlhkosti vzduchu a vektoru větru), předpovědní hodografy apod.
slov: predpoveď konvektívnych búrok; něm: Vorhersage von konvektiven Stürme f/pl  2014
předpověď medicínsko-meteorologická
angl: medical-meteorological forecast; slov: medicínsko-meteorologická predpoveď; něm: medizinmeteorologische Vorhersage f; rus: медицинско-метеорологический прогноз  1993-a2
předpověď meteorologická
předpověď počasí, popř. jednotlivých meteorologických prvků nebo jejich polí, vypracovaná na základě met. poznatků. Meteorologické předpovědi lze třídit podle několika kritérií:
a) podle účelu, pro který jsou vydávány, se rozlišují předpověď počasí všeobecná a speciální;
b) podle metody zpracování se rozlišují předpověď počasí numerická, synoptická, klimatologická, statistická a perzistentní;
c) podle předstihu předpovědi se rozlišují předpověď počasí velmi krátkodobá, krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá;
d) podle místa, oblasti nebo trasy, pro něž jsou vydávány, se rozlišují např. předpověď počasí místní, oblastní atd.
angl: meteorological forecast, meteorological prediction; slov: meteorologická predpoveď; něm: meteorologische Vorhersage f; rus: метеорологический прогноз  1993-a2
předpověď objektivní
předpověď celkové povětrnostní situace nebo počasí prováděná metodami, které nejsou závislé na osobní zkušenosti nebo intuici meteorologa. Mezi objektivní předpovědi patří numerické předpovědi počasí a statistické předpovědi počasí.
angl: objective forecast; slov: objektívna predpoveď; něm: objektive Vorhersage f; rus: объективный прогноз  1993-a1
předpověď počasí
meteorologická předpověď slovně, popř. graficky vyjadřující budoucí stav povětrnostních podmínek. Předpověď počasí vychází z podrobné analýzy termobarického a vlhkostního pole atmosféry a fyz. stavu zemského povrchu. Klasické předpovědi počasí vycházely především ze synoptické předpovědi, z níž meteorolog na základě svých subjektivních zkušeností a podle jistých empirických pravidel extrapoloval budoucí vývoj atmosférických dějů a počasí. V současné době vycházejí předpovědi počasí především z numerických předpovědí počasí založených na numerické integraci diferenciálních rovnic, jež v určitém modelovém přiblížení popisují dynamiku a termodynamiku atmosféry. K doplnění numerických předpovědí, dále pak pro jejich upřesňování nebo interpretaci na předpověď vlastních projevů počasí, se využívají i metody statistické předpovědi. Subjektivní zkušenosti meteorologa, spolu s některými empirickými pravidly však stále mají velkou roli a uplatňují se při interaktivní spolupráci člověka s počítačem, což vhodně vystihuje angl. termín „man-machine mix“. Platí to především při interpretaci výsledků numerických předpovědí pro místní podmínky, zvláště při výskytu extrémních jevů malého měřítka. Vzhledem k tomu, že jakékoliv předpovědní metody zachycují atm. děje pouze v určitém přiblížení, mají předpovědi počasí zpravidla pravděpodobnostní, a nikoli striktně deterministický charakter. Z toho vyplývá, že vytěžit z nich maximum informací může především uživatel, který je v potřebné míře obeznámen s možnostmi meteorologie a se základními vlastnostmi atmosféry. V dostatečném časovém předstihu vydaná a správně aplikovaná předpověď počasí umožňuje uživateli přijmout účinná praktická opatření v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Viz též rovnice prognostické, úspěšnost předpovědi.
angl: weather forecast, weather prediction; slov: predpoveď počasia; něm: Wettervorhersage f; rus: прогноз погоды  1993-a3
předpověď počasí ansámblová
skupinová sada různých předpovědí počasí platných pro daný předpovědní čas. Rozdíly mezi předpověďmi poskytují informace o pravděpodobnostním rozdělení předpovídaných prvků. Předpovědi mohou vycházet z různých počátečních nebo okrajových podmínek (v případě modelů na omezené oblasti), mohou se lišit dobou startu předpovědi, nastavením parametrů numerického modelu předpovědi počasí, nebo mohou pocházet z několika různých modelů předpovědi počasí. Ansámblová předpověď se používá kvůli postižení dvou základních nejistot numerické předpovědi počasí:
1) použití nedokonalých počátečních podmínek, které popisují výchozí stav atmosféry. Počáteční podmínky pro předpověď se pozměňují malými, ale dynamicky aktivními perturbacemi spočtenými pro danou situaci, např. metodou singulárních vektorů (ECMWF), nebo jinou. Tyto perturbace jsou pak více či méně umocněny chaotickou povahou systému.
2) použití nepřesných formulací v numerickém modelu předpovědi počasí, které jsou způsobeny aproximací nebo zjednodušením popisu fyzikálních procesů v modelu.
angl: ensemble forecast; slov: ansámblová predpoveď počasia; něm: Ensemblewettervorhersage f  2014
předpověď počasí dlouhodobá
předpověď počasí na období od 30 dnů do dvou let, především na měsíc, sezonu, rok. Zpočátku se pro dlouhodobou předpověď počasí používaly statist. metody studující změny meteorologických prvků v různých místech v závislosti na čase. Později byly rozvinuty statisticko-synoptické metody dlouhodobé předpovědi počasí, vycházející ze zákonitostí atmosférické cirkulace nad určitým územím, z nichž se nejvíce osvědčila metoda analogu. Od 90. let 20. stol. se začaly používat objektivní metody založené na ansámblové předpovědi počasí, používající numerické modely předpovědi počasí, většinou spojené s modely popisujícími proudění a teplotu hladiny oceánu. Viz též předpověď počasí krátkodobá, předpověď počasí střednědobá.
angl: long-range weather forecast; slov: dlhodobá predpoveď počasia; něm: langfristige Vorhersage f, Langfristprognose f; rus: долгосрочный прогноз  1993-a3
předpověď počasí inerční
slov: inerciálna predpoveď počasia; něm: Blindlingsvorhersage f; rus: инерционный прогноз  1993-a3
předpověď počasí klimatologická
předpověď počasí tvořená na základě klimatologických charakteristik daného místa v průběhu kalendářního roku. V oblastech nebo obdobích s velkou proměnlivostí počasí vykazuje velkou neurčitost. Nesmí být zaměňována za scénáře změn klimatu.
angl: climatological weather forecast; slov: klimatologická predpoveď počasia; něm: klimatologische Wettervorhersage f  2014
předpověď počasí krátkodobá
předpověď budoucího stavu počasí v daném místě nad určitou oblastí nebo územím na období od 12 hodin do 3 dnů. Pro její zpracování se v současnosti používá především numerických předpovědí počasí. Viz též předpověď počasí střednědobá, dlouhodobá, velmi krátkodobá.
angl: short-range forecast; slov: krátkodobá predpoveď počasia; něm: kurzfristige Vorhersage f; rus: краткосрочный прогноз  1993-a3
předpověď počasí letecká
speciální meteorologická předpověď očekávaných met. podmínek pro určitou dobu a určitý prostor nebo určitou trať. Může mít formu otevřené řeči, zkrácené otevřené řeči (mezinárodní nebo národní zkratky), kódů (mezinárodní nebo národní kódy) nebo grafickou (mapy, tabulky aj.). V mezinárodním civilním letectví se používají letištní předpovědi počasí, předpovědi počasí pro vzlet a přistání, oblastní předpovědi počasí a předpovědi pro let nebo trať.
angl: aviation forecast; slov: letecká predpoveď počasia; něm: Flugwettervorhersage f; rus: авиационный прогноз  1993-a1
předpověď počasí letištní
letecká předpověď počasí, která obsahuje stručné vyjádření předpovídaných met. podmínek na letišti během určitého období. Obsahuje vždy předpověď přízemního větru, dohlednosti, stavu počasí a oblačnosti. Dále může letištní předpověď počasí obsahovat také předpovědi teploty vzduchu. Doby platnosti letištní předpovědi počasí nejsou kratší než 9 hodin, nejčastějšími dobami jsou 9, 24 a max. 30 hodin. Letištní předpověď počasí s platností méně než 12 hodin se vydávají každé 3 hodiny, ostatní každých 6 hodin. Letištní předpovědi počasí se vydávají a mezi letišti vyměňují ve formě kódu TAF. Viz též indikátory změny v přistávacích a letištních předpovědích.
angl: aerodrome forecast; slov: letištná predpoveď počasia; něm: Flughafenvorhersage f; rus: прогноз погоды по аэродрому  1993-a3
předpověď počasí místní
předpověď počasí pro určité vymezené místo nebo malou oblast, např. pro dané letiště, rekreační středisko apod. Častěji než u oblastní předpovědi se při ní využívají pravděpodobnostní vyjádření výskytu meteorologického jevu.
angl: local forecast; slov: miestna predpoveď počasia; něm: Gebietswettervorhersage f, lokale Wettervorhersage f; rus: местный прогноз  1993-a3
předpověď počasí náhodná
syn. předpověď počasí slepá – předpověď počasí založená na náhodném výběru jedné z většího počtu variant, které mohou být omezeny např. variačním rozpětím určitých meteorologických prvků. Lze ji tedy přirovnat k tahání lístků, na nichž jsou napsány tyto jednotlivé varianty, z osudí. Nejde o předpověď, jež by se v meteorologii používala k vlastním prognózním účelům. Může však nalézt určité uplatnění např. ve srovnávacích studiích sloužících k hodnocení úspěšnosti jednotlivých metodik používaných v meteorologických předpovědích.
angl: random forecast; slov: náhodná predpoveď počasia; něm: Zufallsvorhersage f; rus: случайный прогноз  1993-a2
předpověď počasí numerická
(NWP, numerical weather prediction) – předpověď polí meteorologických prvků, která je výsledkem časové integrace prognostických rovnic některého fyz. modelu atmosféry, prováděné na superpočítačích schopných provádět velké množství výpočtů nad velkými objemy dat, metodami numerické matematiky. Hlavním cílem numerické předpovědi počasí je co nejrychleji zpracovat naměřené údaje z met. přístrojů (pozemních meteorologických stanic, balonových měření, meteorologických družic, radarů a dalších speciálních zařízení) a pomocí počítačové simulace vývoje atmosféry vypočítat její pravděpodobný budoucí stav. V současné době se rutinně provádějí numerické předpovědi pro několik desítek met. parametrů (pole tlaku a proudění u země i v řadě výškových hladin, teplotní a vlhkostní pole v různých výškových hladinách i u zemského povrchu, vertikální rychlosti, oblačnost, srážky, a řada dalších zejména dynamických parametrů, ale i různé indexy vyjadřující stabilitu atmosféry aj.).
Myšlenku, že počasí lze předpovídat s použitím fyz. metod na základě řešení soustav hydrodyn. a termodyn. rovnic vyslovil pravděpodobně jako první H. Helmholz v r. 1858. Teor. přesněji ji formuloval počátkem 20. století V. Bjerknes, ale prvé praktické výpočty publikoval až v r. 1922 L. F. Richardson. Jeho pokus však byl zcela neúspěšný, neboť tehdy neexistovala pro daný účel vhodná výpočetní technika, a z dnešního pohledu hrubé nedostatky v provedení numerické časové integrace znehodnotily výsledek řešení. Rozvoj numerických předpovědních metod v meteorologii nastal po II. svět. válce a byl podmíněn teor. výsledky chicagské meteorologické školy spolu s pokrokem v konstrukci samočinných počítačů. V r. 1949 byl jako první prakticky uplatněn barotropní model J. G. Charneye, který však vycházel z velmi zjednodušujících předpokladů. Teprve výsledky další generace tzv. baroklinních modelů, vycházejících obvykle z rovnice vorticity a z rovnice tendence relativní topografie, byly kvalit. srovnatelné svýsledky klasických synoptických metod předpovědi tlak. polí v atmosféře. V současné době tvoří numerická předpověď počasí základ jakýchkoliv krátkodobých, střednědobých i některých dlouhodobých předpovědí počasí založených především na integraci základních rovnic, přičemž další rozvoj probíhá zejména v oblasti zdokonalování parametrizace dějů subsynoptického měřítka a zpřesňování časového i prostorového rozlišení modelu a zdokonalování metod numerické integrace. V ČR byl průkopníkem numerické předpovědi počasí prof. S. Brandejs (1918–1975). Velký rozvoj nastal v 90. letech 20. stol., kdy se v ČHMÚ začal počítat regionální numerický model ALADIN. Viz též model atmosféry prognostický, linka pro předpověď počasí automatizovaná, inicializace vstupních dat, parametrizace v meteorologii, rovnice Richardsonova.
angl: numerical weather forecast, numerical weather prediction; slov: numerická predpoveď počasia; něm: numerische Wettervorhersage f; rus: численный прогноз погоды  2014
předpověď počasí oblastní
syn. předpověď pro let nebo trať – oblastní předpovědi a předpovědi pro let nebo trať pokrývají tzv. letovou fázi letu (mimo vzlet a přistání). Obsahují předpovědi výškového větru, teploty vzduchu ve výšce a význačných met. jevů, spojených zpravidla s oblačností, jako např. atmosférických front, oblastí konvergence proudění, bouřek, tropických cyklon, čar instability, oblastí s kroupami, mírnou nebo silnou turbulencí, námrazou, výrazného vlnového proudění, mrznoucích srážek, rozsáhlých prachových nebo písečných vichřic aj. Je používána buď textová forma předpovědi, zpravidla ve zkrácené otevřené řeči, např. oblastní předpověď pro lety v nízkých hladinách GAMET nebo graf. forma předpovědi, tj. mapa význačného počasí se zkratkami a symboly pro význačné met. jevy podle doporučení Mezinárodní organizace pro civilní letectví, spolu s příslušnými mapami předpovědí směru a rychlosti větru a teploty ve standardních hladinách.
angl: area forecast, flight forecast, route forecast; slov: oblastná predpoveď počasia; něm: Flugstreckenvorhersage f, Flugwettervorhersage f, regionale Vorhersage f; rus: прогноз по маршруту, прогноз по трассе, региональный прогноз  1993-a3
předpověď počasí perzistentní
předpověď počasí inerční – setrvačná primitivní předpověď počasí založená na předpokladu, že počasí nebo hodnota daného meteorologického prvku se nezmění v období, na které předpovídáme, ve srovnání s nedávnou minulostí. Nejjednodušší a nejpoužívanější způsob perzistentní předpovědi počasí se zakládá na předpokladu, že „jak bylo dnes, bude i zítra“. Někdy se používá jako referenční předpověď pro porovnání s jinými metodami předpovědi počasí.
angl: persistence forecast; slov: perzistentná predpoveď počasia; něm: Persistenzvorhersage f; rus: инерционный прогноз  1993-a3
předpověď počasí početní
dříve užívané syn. pro numerickou předpověď počasí.
angl: numerical weather forecast, numerical weather prediction; slov: numerická predpoveď počasia; něm: numerische Wettervorhersage f; rus: численный прогноз погоды  2014
předpověď počasí podle místního pozorování
obvykle laický odhad budoucího počasí, který může být prováděn podle pozorování meteorologických prvků a jevů v daném místě nebo podle pozorování přírodních úkazů. Lidé žijící ve stálém styku s přírodou mohou někdy ze zvláštností průběhu počasí v určitém místě a na základě svých dlouhodobých zkušeností úspěšně odhadnout na krátkou dobu tamější budoucí počasí. Viz též počasí místní.
angl: single observer forecast, single station forecast; slov: predpoveď počasia podľa miestneho pozorovania; něm: Wettervorhersage nach lokalen Beobachtungen f, Landewettervorhersage f; rus: прогноз по данным одного наблюдателя, прогноз по одной станции наблюдений  1993-a2
předpověď počasí setrvačná
angl: persistent forecast; slov: zotrvačná predpoveď počasia; něm: permanente Vorhersage f; rus: инерционный прогноз  1993-a3
předpověď počasí slepá
slov: slepá predpoveď počasia; něm: Blindlingsvorhersage f  1993-a1
předpověď počasí speciální
předpověď počasí pro předem stanovené účely. Jedná se o letecké předpovědi počasí, zemědělsko-meteorologické předpovědi, předpovědi pro dopravu, stavebnictví, energetiku a jiné obory. Soustřeďuje se na předpověď těch meteorologických prvků a dějů, které jsou v daném oboru lidské činnosti zvláště důležité. Viz též předpověď počasí všeobecná.
angl: special forecast; slov: špeciálna predpoveď počasia; něm: Sonderwettervorhersage f; rus: специализированный прогноз погоды  1993-a2
předpověď počasí statistická
předpověď meteorologických prvků a jejich kombinací, popř. meteorologických polí, vycházející ze znalostí statist. vlastností souborů met. prvků, vypracovávaná metodami mat. statistiky a teorie pravděpodobnosti. Ke statistické předpovědi počasí se často využívá např. metod regresní analýzy a faktorové analýzy. Statistická předpověď počasí může být součástí předpovědi počasí numerické nebo synoptické, dnes se však uplatňuje především při předpovědi počasí dlouhodobé.
angl: statistical forecast; slov: štatistická predpoveď počasia; něm: statistische Vorhersage f  1993-a3
předpověď počasí střednědobá
předpověď počasí na období od 3 do 10 dnů. V současné praxi se její metodika liší od metodiky předpovědí krátkodobých jen poměrně málo; největší odlišnosti spočívají ve větším používání metody ansámblové předpovědi a ve větším zdůrazňování obecnějších trendů vývoje počasí vzhledem k nejistotě předpovědi. Dříve se pod pojmem střednědobá předpověď počasí rozuměla předpověď zpravidla na tři až pět dní, založená na aplikacích empir. zjištěných statisticko-synoptických vztahů. Viz též předpověď počasí krátkodobá, předpověď počasí dlouhodobá, ECMWF.
angl: medium-range weather forecast; slov: strednedobá predpoveď počasia; něm: mittelfristige Vorhersage f; rus: среднесрочный прогноз погоды  1993-a3
předpověď počasí střednědobá prodloužená
předpověď počasí na období od 10 do 30 dnů, především s využitím metody ansámblové (skupinové) předpovědi počasí a při hodnocení lokální extremity také analýzy klimatických dat. Viz též předpověď počasí střednědobá, předpověď počasí dlouhodobá.
angl: extended weather forecast; slov: strednedobá predĺžená predpoveď počasia; něm: Langfristvorhersage f  2014
předpověď počasí synoptická
předpověď budoucího rozložení tlaku vzduchu, vzduchových hmotatmosférických front a meteorologických prvků prováděná synoptickou metodou. Synoptická předpověď počasí využívala především poznatků tzv. norské meteorologické školy. Tato metoda předpovědi závisela též na osobní zkušenosti, popř. intuici svého tvůrce (synoptika) a v tomto smyslu je jejím protějškem předpověď objektivní. V současné době je v praxi nahrazena numerickou předpovědí počasí. Viz též meteorologie synoptická.
angl: synoptic weather forecast; slov: synoptická predpoveď počasia; něm: synoptische Wettervorhersage f; rus: синоптический прогноз погоды  2014
předpověď počasí velmi krátkodobá
předpověď počasí na dobu 0 až 12 hodin nebo kratší, např. na dobu 0 až 6 hodin. Mezi tento druh předpovědí patří např. letecké předpovědi počasí, předávané ve formě předpovědí typu trend nebo TAF, specializované předpovědi pro zimní údržbu silnic, popř. předpovědi pro další aktivity ovlivňované počasím. Často se využívá objektivní extrapolační nowcasting srážek nebo oblačnosti využívající zejména metod dálkové detekce. V současné době se provozují též hybridní systémy optimálně využívající jak metod dálkové detekce, tak numerických modelů předpovědi počasí. Viz též předpověď počasí krátkodobá, nowcasting.
angl: very short-range weather forecast; slov: veľmi krátkodobá predpoveď počasia; něm: Kürzestfristvorhersage f; rus: очень краткосрочный прогноз погоды, сверхкраткосрочный прогноз погоды  1993-a3
předpověď počasí všeobecná
předpověď počasí pro určité území (např. pro ČR, nebo některý kraj), určená široké veřejnosti a rozšiřovaná hromadnými sdělovacími prostředky včetně internetu zpravidla několikrát denně. Obsahuje předpověď oblačnosti, extrémních hodnot denní teploty vzduchu, směru a rychlosti větru a výskytu a množství srážek i jejich druhu. Upozorňuje na nebezpečné jevy, jako bouřky, vichřice, náledí, mlhy, ranní přízemní mrazy apod. Všeobecná předpověď počasí používá předepsaných formulací a odborných termínů s přesným kvantit. významem, takže je snadno obj. zhodnotitelná. Bývá většinou uváděna stručnou charakteristikou celkové povětrnostní situace a v ČR bývá vydávána na 12 až 48 h (vícekrát denně), resp. na 48 až 168 h (zpravidla jednou denně). Viz též předpověď počasí speciální.
angl: general forecast; slov: všeobecná predpoveď počasia; něm: allgemeine Vorhersage f; rus: общий прогноз погоды  1993-a3
předpověď pro let nebo trať
slov: predpoveď pre let alebo trať; něm: Streckenvorhersage f  1993-a1
předpověď pro vzlet
letecká předpověď počasí obsahující informace o met. podmínkách nad vzletovou a přistávací dráhou nebo systémem vzletových a přistávacích drah letiště. Jde nejméně o předpověď směru, rychlosti a nárazů přízemního větru, předpověď teploty vzduchu a tlaku vzduchu redukovaného na hladinu moře podle standardní atmosféry (QNH). Předpověď pro vzlet se vydává v otevřené řeči nebo ve formě zkratek Mezinárodní organizace civilního letectví v období 3 hodiny před plánovaným časem vzletu.
angl: take-off forecast; slov: predpoveď pre vzlet; něm: Startwettervorhersage f; rus: прогноз погоды для взлета  1993-b3
předpověď přistávací
letecká předpověď počasí obsahující předpovědi některých z těchto meteorologických prvků: přízemní vítr, dohlednost, význačné počasí (začátek a konec bouřky, mrznoucí srážky, húlava, kroupy, zvířený písek nebo prach aj.) a oblačnost. Období platnosti předpovědi nesmí přesahovat 2 hodiny. Tyto předpovědi jsou určeny pro letadla vzdálená od letiště přistání méně než 1 hodinu letu a vydávají se pravidelně, zpravidla každou půlhodinu, nebo nepravidelně pro jednotlivá přistávající letadla. Vydávají se v otevřené řeči nebo nejčastěji jako přistávací předpovědi typu „trend“, podle pokynů Mezinárodní organizace civilního letectví. Předpovědi typu „trend“ se připravují a mezi letišti se vyměňují spolu s let. met. zprávami v kódu METAR, k nimž jsou připojeny. Viz též indikátory změny v přistávacích a letištních předpovědích.
angl: landing forecast; slov: predpoveď pristávacia; něm: Landevorhersage f; rus: прогноз в пункте посадки  1993-b3
předpověď zemědělsko-meteorologická
angl: agrometeorological forecast; slov: agrometeorologická predpoveď; něm: agrarmeteorologische Vorhersage f; rus: агрометеорологический прогноз  1993-a3
předstih předpovědi
doba mezi vydáním předpovědi meteorologického jevu a jeho výskytem.
slov: predstih predpovede; něm: Vorlauf der Vorhersage m  2014
přeháňka
druh konvektivních srážek vyznačující se náhlým začátkem a koncem, rychlým kolísáním intenzity a obvykle krátkým trváním. Při přeháňkách dochází často k rychlému střídání velké oblačnosti s krátkým vyjasněním, přičemž dobrá dohlednost se v intenzivních srážkách značně snižuje. Jednotlivé přeháňky mají obvykle malý plošný rozsah. Přeháňky mohou být jak dešťové, tak sněhové, popř. dešťové se sněhem. V chladném ročním období v přeháňkách vypadávají často sněhové krupky, v létě někdy kroupy. Při špatných podmínkách pozorování oblohy lze podle přeháněk usuzovat na výskyt konvektivních oblaků. Naopak podle charakteru oblačnosti lze odlišit přeháňky od občasných srážek. Viz též srážky trvalé.
angl: shower; slov: prehánka; něm: Schauer m; rus: ливень  1993-a2
přeháňky mlhové
chuchvalce či pásy mlhy, které jsou hnány větrem, takže se střídá mlha s obdobím s lepší dohledností. Mlhové přeháňky se nejčastěji vyskytují na horách při přechodu oblaků přes stanoviště pozorovatele. Jde o termín, které je analogii pro označení přeháněk z kupovité oblačnosti pouze ve smyslu krátkého trvání a malého plošného rozsahu. 
slov: hmla v prehánkach; něm: Nebelniederschlag m  1993-a3
přehled letištní klimatologický
soubor tabelárních výsledků statist. zpracování dlouhodobých řad met. měření na daném letišti, vypracovaný v souladu s Technickými pravidly WMO – No. 49, VOL II, kapitola C.3.2 Aeronautical Climatology. Letištní klimatologický přehled se pro mezinárodní letiště zpracovává závazně a tabulky mají stanovenou skladbu. Tabulky modelu A obsahují výsledky zpracování četnosti výskytu (v procentech) dráhové dohlednosti nebo dohlednosti a výšky základny význačné oblačnosti (BKN nebo OVC) ve stanovených intervalech. Tabulky modelu B poskytují přehled o četnostech výskytu dohledností ve stanovených intervalech a termínech. Tabulky modelu C dávají informace o četnosti výskytu výšek základny význačné oblačnosti ve stanovených intervalech a termínech. V tabulkách modelu D je zachycena současná četnost výskytu směru větru (ve 30° intervalech) a rychlosti větru ve stanovených intervalech a tabulky modelu E udávají četnost výskytu teploty ve stanovených intervalech (po 5 °C) a termínech. Viz též klimatografie, meteorologie letecká.
angl: aerodrome climatologic summaries; slov: klimatologický letištný prehľad; něm: Klimainformationen für einen Flughafen f/pl; rus: авиационные климатологические сводки>  1993-a3
přehled meteorologický
periodická publikace, která obsahuje informaci o meteorologických měřeních a pozorováních, popř. o zpracovaných met. údajích z určitého území. V ČR byly nejznámějšími meteorologickými přehledy Denní přehled počasí a Měsíční přehled počasí, které obsahovaly podrobná data z území státu a podávaly všeobecnou informaci o celkové povětrnostní situaci v Evropě a nad Atlantským oceánem. Vydávání tištěné verze Denního přehledu počasí a Měsíčního přehledu počasí bylo ukončeno v roce 2010. Viz též ročenka meteorologická, zpráva meteorologická.
angl: weather report; slov: meteorologický prehľad; něm: Wetterbericht m; rus: бюллетень погоды, метеорологический бюллетень, сводка погоды  1993-a3
přechod fázový
syn. změna fázová, změna skupenství – přechod dané látky z jednoho skupenství (fáze) do jiného, v meteorologii především přechod mezi skupenstvími vody. Fázové přechody mezi vodní párou a kapalnou vodou označujeme jako kondenzaci vodní páry, resp. výpar, mezi kapalnou vodou a ledem dochází k mrznutí vody, resp. tání sněhu nebo ledu, o změnách mezi vodní párou a ledem mluvíme jako o depozici, resp. sublimaci. Podmínky, za nichž dochází k jednotlivým fázovým přechodům vody, jsou znázorněny na fázovém diagramu.  Při fázových přechodem dochází k uvolňování, resp. spotřebování latentního tepla.
angl: phase transition; slov: fázový prechod; něm: Phasenübergang m; fr: Transition de phase; rus: фазовый переход  2022
přechod fronty
přesun atmosférické fronty, která odděluje dvě vzduchové hmoty, přes určité místo, přesněji průchod frontální čáry daným místem. Přechod fronty je doprovázen změnou hodnot meteorologických prvků, zvláště teploty a vlhkosti vzduchu, směru a rychlosti větru, tlaku vzduchu, oblačnosti, dohlednost, atm. srážek aj. Rychlost a velikost změny met. prvků závisejí především na druhu a výraznosti fronty, na rychlosti jejího postupu, na denní a roční době a na orografických podmínkách. K uvedeným změnám může dojít v průběhu několika minut, ale i hodin. Změna teploty vzduchu při přechodu fronty dosahuje v našich zeměpisných šířkách v extrémních případech 15 až 20 °C, většinou však jen několika stupňů. Průběh počasí při přechodu fronty bývá značně rozdílný, v ojedinělých případech prochází fronta i za jasné oblohy.
angl: passage of a front; slov: prechod frontu; něm: Frontdurchgang m  1993-a2
přemapování družicových snímků
syn. georeference družicových snímků – fáze zpracování družicových dat, konkrétně družicového snímku, spočívající v přiřazení zeměpisných souřadnic jednotlivým pixelům snímku a následný převod snímku do zvoleného kartografického zobrazení (mapové projekce).
angl: geographic localization of satellite pictures; něm: Zuweisung der Wettersatellitenbilder f; rus: географическая привязка координат на снимках со спутников  2024
přemetáni kouřové vlečky
jeden z tvarů kouřové vlečky, jenž je charakteristický hadovitým vzhledem vlečky ve vert. řezu. Je nejčastěji způsoben vert. konv. proudy a velkými turbulentnímí víry, zejména při instabilním zvrstvení vzduchu a při slabém až mírném horiz. proudění. U zdrojů znečišťování ovzduší se silným termickým vznosem kouřové vlečky se vyskytuje jen sporadicky.
angl: looping; slov: horizontálne vírenie dymovej vlečky; něm: schleifenförmige Rauchfahne f; rus: волнообразный факел  1993-a3
přemostění
slang. název pro spojení dvou anticyklon, v Evropě obvykle azorské anticyklony a anticyklony nad Ukrajinou či pobaltskými republikami, pásem vyššího tlaku vzduchu, který probíhá přes stř. Evropu.
slov: premostenie  1993-a1
přenos exhalátů
angl: transport of air pollution; slov: prenos exhalátov; něm: Ausbreitung von Exhalaten f, Ausbreitung von Luftschadstoffen f; rus: перенос выбросов  1993-a1
přenos radiační
přenos energie elektromagnetickým zářením v zemské atmosféře. V meteorologii je znám především v souvislosti s vyhodnocováním radiační bilance zemského povrchu nebo částí atmosféry jako radiační přenos krátkovlnný (sluneční záření) a dlouhovlnný (infračervené – tepelné záření). Viz též výměna radiační.
angl: radiative transfer; slov: radiačný prenos; něm: Strahlungstransport m, Strahlungsübertragung f; rus: перенос радиации  1993-a3
přenos turbulentní
syn. transport turbulentní – v atmosféře přenos jednotlivých veličin (tepla, vodní páry, hybnosti, znečišťujících příměsí apod.) působený turbulentním promícháváním vzduchu. Viz též turbulence, výměna turbulentní.
angl: turbulent transfer, turbulent transport; slov: turbulentný prenos; něm: turbulenter Austausch m, turbulenter Transport m; rus: турбулентный перенос  1993-a1
přeprška
lid. označení pro dešťovou přeháňku. Viz též sprška.
slov: spŕška  1993-a1
přestavba povětrnostní situace
syn. změna typu povětrnostní situace – výrazná a často náhlá změna cirkulačních poměrů nad velkými geografickými oblastmi, způsobená vývojem a změnou polohy řídicích tlakových útvarů. Je doprovázena značnými změnami tlakového a teplotního pole vyvolávajícími změny i v polích dalších meteorologických prvků. Příkladem přestavby povětrnostní situace je změna zonální cirkulace na meridionální a opačně, změna cyklonální cirkulace na anticyklonální apod. Viz též situace povětrnostní celková.
angl: change of synoptic situation; slov: prestavba poveternostnej situácie; něm: Wetterlagenwechsel m; rus: смена типа синоптической ситуации  1993-a1
přesycení
angl: supersaturation; slov: presýtenie; něm: Übersättigung f; rus: перенасыщение  1993-a1
převýšení kouřové vlečky
slov: prevýšenie dymovej vlečky  1993-a1
příhon Západní
studený oceánský proud poháněný stálými západními větry jižní polokoule přibližně podél 50° již. šířky. Absence pevnin v tomto pásmu z něj činí nejmohutnější oceánský proud ve světovém oceánu a zesiluje izolující vliv na klima Antarktidy. Západní příhon propojuje subtropické koloběhy vody v jižním Pacifiku, Atlantiku a Indickém oceánu, kde se od něj směrem k severu oddělují Peruánský, resp. Benguelský a Západoaustralský proud.
angl: Antarctic Circumpolar Current; slov: Západný príhon; rus: Aнтарктическое циркумполярное течение  2019
příliv bouřlivý
angl: storm tide; slov: búrlivý príliv; rus: штормовой прилив  2020
příliv zvýšený bouří
obzvlášť velké zvýšení hladiny oceánu, k němuž dochází na pobřeží zasaženém tropickou nebo hlubokou mimotropickou cyklonou v době astronomického přílivu, takže dochází k souběhu přílivu se vzdutím způsobeným bouří.
angl: storm tide; slov: příliv zvýšený bouří; rus: штормовой прилив  2019
příměs aktivní
vžité označení plynné atmosférické příměsi, která je do atmosféry emitována přírodními nebo antropogenními procesy a má přitom vůči okolnímu vzduchu převýšení z hlediska svého energetického (tepelného) obsahu, takže na ni působí kladný vztlak. Viz též příměs pasivnípříměs znečišťující, výška komína efektivní.
angl: active pollutant; slov: aktívna prímes; něm: aktive Beimengung f; rus: активная примесь  1993-a3
příměs atmosférická
plynná, kapalná nebo pevná látka v atmosféře Země, která není součástí čisté atmosféry. Škodlivé atmosférické příměsi označujeme jako látky znečišťující ovzduší.
angl: air pollutant  2021, ed. 2024
příměs monodisperzní
atmosférická příměs pevného nebo kapalného skupenství tvořící atmosférický aerosol, jejíž všechny částice mají stejnou (v reálné praxi alespoň přibližně stejnou) velikost, tvar a hustotu. Při přenosu, difuzi, sedimentaci apod. v atmosféře proto tyto částice vykazují obdobné chování. Viz též příměs polydisperzní.
angl: monodispersal pollutant; slov: monodisperzná prímes; něm: monodisperse Beimengung f; rus: монодисперсионная примесь  1993-a3
příměs pasivní
vžité označení plynné atmosférické příměsi, která je do atmosféry emitována přírodními nebo antropogenními procesy a nemá přitom vůči okolnímu vzduchu převýšení svého energetického (tepelného) obsahu, takže na ni nepůsobí vztlak. Viz též příměs aktivní, příměs znečišťující.
angl: passive pollutant; slov: pasívna prímes; něm: passive Beimengung f; rus: пассивная примесь  1993-a3
příměs polydisperzní
atmosférická příměs pevného nebo kapalného skupenství tvořící atmosférický aerosol, jejíž částice se při přenosu, difuzi, sedimentaci apod. v atmosféře chovají různě především pro svou nestejnou velikost, tvar nebo hustotu. Viz též příměs monodisperzní.
angl: polydispersal pollutant; slov: polydisperzná prímes; něm: polydisperse Beimengung f; rus: полидисперсионная примесь  1993-a3
příměs znečišťující
angl: criteria pollutant; slov: znečisťujúca prímes; něm: Verunreinigungsbeimengung f, Schadstoff m; rus: загрязняющая примесь  1993-b3, ed. 2024
přímrazek
málo užívaný výraz pro mrazík. V hovorové řeči se přímrazek obvykle spojoval s výskytem jíní, ledového povlaku (škraloupu) na kalužích a v nádobách s vodou, zmrzlých květů apod. Nemá charakter odb. termínu.
slov: prímrazok  1993-a1
příručka letecká informační
(Aeronautical Information Publication, AIP) publikace Letecké informační služby Řízení letového provozu ČR, s.p. K meteorologii se vztahují části letecké informační příručky VOL I, GEN 1.1 a GEN 3.5, jež obsahují informace o orgánech zodpovídajících za meteorologické zabezpečení civilního letectví v ČR, vymezení oblastí jejich zodpovědnosti, informace o druzích poskytovaných služeb, způsobech měření zákl. meteorologických prvků a o čase provozu leteckých meteorologických pracovišť. Viz též meteorologie letecká.
angl: aeronautical information publication (AIP); slov: informačná letecká príručka; rus: сборник аэронавигационной информации  1993-a3
přiřazení družicových snímků
starší označení pro přemapování družicových snímků.
angl: geographic localization of satellite pictures; slov: priradenie družicových snímok; něm: Zuweisung der Wettersatellitenbilder f; rus: географическая привязка координат на снимках со спутников  1993-a3
přísluní
syn. perihelium.
angl: perihelion; slov: príslnie; něm: Perihel n; rus: перигелий  2019
přístroj Brinellův
jednoduchý přístroj na měření max. hmotnosti námrazků na vnějších el. vedeních zpravidla za celé námrazové období. Je založen na principu Brinellova tvrdoměru, jímž se zjišťuje působící síla z velikosti vtisku kuličky zatlačené do materiálu konstantní tvrdosti. Zavěšuje se na el. vedení do řetězce izolátorů. Užívané přístroje měří v rozsahu 102 až 3.103 kg. Přístroj je nazván podle švédského inženýra J. A. Brinella (1849–1925).
angl: Brinell ice meter; slov: Brinellov prístroj; něm: Vereisungsmesser nach Brinell m; rus: измеритель обледенения Бринелла  1993-a3
přístroj meteorologický
přístroj k měření kvantit. údajů (zpravidla přímo ve fyz. jednotkách) o jednom, popř. několika meteorologických prvcích nebo jevech, nebo pro zjištění výskytu či zaměření polohy meteorologického jevu. Podle způsobu získávání a záznamu výsledků prováděných meteorologických měření rozlišujeme meteorologické přístroje manuální a automatické, příp. registrační.
angl: meteorological instrument; slov: meteorologický prístroj; něm: meteorologisches Gerät n; rus: метеорологический прибор  1993-a3
přístroj meteorologický automatický
meteorologický přístroj, který vyjadřuje hodnotu určité fyz. veličiny pomocí spojitého nebo občasného el. signálu. Časový průběh tohoto signálu v čidle přístroje je v závislosti na vzorkovací frekvenci zaznamenáván a převáděn na hodnotu příslušného meteorologického prvku. Přístroje pro distanční meteorologická měření jsou v současnosti již zcela automatické, totéž platí pro přístroje v rámci automatického měřícího systému na automatizovaných meteorologických stanicích. Případná obsluha se omezuje na kontrolu takto prováděného měření, příp. na odesílání jeho výstupů k dalšímu zpracování.
angl: automatic instrument, recording instrument  2023
přístroj meteorologický manuální
meteorologický přístroj, který k odečtu naměřených hodnot vyžaduje lidskou obsluhu, takže umožňuje meteorologická měření pouze ve vybraných termínech pozorování. V rámci procesu automatizace přebírají funkci manuálních přístrojů automatické meteorologické přístroje.
  2023
přístroj meteorologický registrační
meteorologický přístroj pro grafický záznam časového průběhu meteorologického prvku mechanickou, fotografickou nebo el. cestou. Mezi registrační přístroje patří např. anemograf, barograf, hygrograf, termograf a ombrograf. V rámci procesu automatizace přebírají funkci registračních přístrojů automatické meteorologické přístroje. Viz též značka časová.
slov: registračný prístroj; něm: Registriergerät n; rus: самописец, самопишущий прибор  1993-a3
přísušek
kratší období agronomického sucha, které se projevuje menšími škodami na vegetaci. Termínu se používá zejména v lesnictví.
slov: prísušok  1993-a1
příval
slov: príval; něm: Platzregen m, Regenguss m  1993-a1
přízrak Brockenský
viz glórie.
angl: Brocken bow, Brocken spectre; slov: Brockenský prízrak; něm: Brockengespenst n; rus: Брокенский призрак  1993-a3
pseudoadiabata
křivka na termodynamickém diagramu, která vyjadřuje vztah mezi dvěma stavovými proměnnými, zpravidla mezi teplotou a tlakem, při pseudoadiabatickém ději. Je zároveň křivkou konstantní adiabatické ekvivalentní potenciální teploty.
Termín se skládá z řec. ψευδής [pseudés] „nepravý, falešný (lživý)“ a slova adiabata.
angl: pseudoadiabat; slov: pseudoadiabata; něm: Pseudoadiabate f  1993-a3
pseudofronta
syn. fronta zdánlivá – mezosynoptické rozhraní projevující se náhlou prostorovou změnou v teplotním poli, a to pouze v blízkosti zemského povrchu. Tradičně tak označujeme rozhraní vznikající na hranicích rozdílného aktivního povrchu (např. vodní hladina – led, vodní hladina – souš aj.), nebo v orograficky členitém terénu. Podle angl. terminologie můžeme za pseudofrontu považovat i gust frontu.
Termín se skládá z řec. ψευδής [pseudés] „nepravý, falešný (lživý)“ a slova fronta.
angl: pseudo front; slov: pseudofront; něm: Pseudofront f; rus: псевдофронт  1993-a3
pseudogradient
rozdíl hodnot meteorologických prvků odpovídající určitému konstantnímu výškovému rozdílu (zpravidla 100 m), zjištěný mezi místy, která neleží na vertikále. Za pseudogradient teploty vzduchu se např. označuje okamžitá nebo prům. změna teploty s výškou vypočtená z měření přízemních meteorologických stanic ležících v rozdílné nadm. výšce. Velikost pseudogradientu se liší od velikosti vert. gradientu, protože odráží bezprostřední vliv zemského povrchu na hodnoty met. prvků více než vert. gradient zjištěný aerologickým měřením.
Termín se skládá z řec. ψευδής [pseudés] „nepravý, falešný (lživý)“ a slova gradient.
angl: pseudo-gradient; slov: pseudogradient; něm: Pseudogradient m  1993-a2
pseudosondáž
vertikální profil vybraných meteorologických prvků získaný z dat modelu numerické předpovědi počasí a prezentovaný zpravidla obdobně jako výsledky sondáže atmosféry. Pseudosondáže mohou být vytvořeny z modelem generované objektivní analýzy, nebo z jeho předpovědního výstupu; v prvním případě doplňují radiosondážní měření, která jsou obvykle prostorově i časově poměrně řídká. Pseudosondáže jsou využívány zejména pro posouzení vertikální instability atmosféry z hlediska možnosti vývoje konvekce, v zimním období pak především pro zhodnocení nebezpečí vzniku mrznoucího deště.
angl: virtual sounding; slov: pseudoTEMP; něm: Pseudo-Sondierung f  2022
pseudoteplota vlhkého teploměru
nevh. označení pro adiabatickou vlhkou teplotu.
slov: pseudoteplota vlhkého teplomeru  1993-a1
psota
lid. výraz pro pocitově velmi nepříjemné počasí. Jako syn. psoty se používají výrazy slota, nečas, nepohoda.
Výraz je odvozen od slova pes, srov. psí počasí.
slov: psota; něm: Unwetter n  1993-a1
psychrometr
přístroj užívaný k měření vlhkosti vzduchu. Je tvořen dvěma shodnými teploměry; jeden má čidlo suché a měří teplotu vzduchu (tzv. suchý teploměr), druhý má čidlo obalené navlhčovanou „punčoškou“, a tím pokryté filmem čisté vody nebo ledu (tzv. vlhký teploměr). Odpařováním vody z obalu se odnímá vlhkému teploměru teplo, a proto je jeho údaj zpravidla nižší než údaj suchého teploměru. V případě, že je vzduch vodní párou nasycen, např. v husté mlze, jsou si oba údaje rovny nebo dokonce při záporných teplotách je nad ledem údaj vlhkého teploměru vyšší. Charakteristiky vlhkosti vzduchu (tlak vodní páry a relativní vlhkost vzduchu) se určují z psychrometrické diference neboli psychrometrického rozdílu, tj. rozdílu údajů suchého a vlhkého teploměru, např. pomocí psychrometrických tabulek. Rozlišujeme psychrometry uměle ventilované neboli aspirační a uměle neventilované, umístěné zpravidla v meteorologické budce. Uměle ventilovaný psychrometr Assmannův (aspirační) má teploměrné nádobky v kovových trubicích a stejnoměrné proudění kolem nádobek zajišťuje ventilátor s rychlostí proudění nejčastěji 2,5 m.s–1. Je to přenosný přístroj, který umožňuje měřit teplotu a vlhkost vzduchu i na slunci. Byl často užíván při terénních meteorologických měřeních. Předchůdcem Assmannova psychrometru je psychrometr prakový, u nějž pozorovatel dosáhl požadované proudění vzduchu kolem nádobek točením přístroje zavěšeného na provázku nebo řetízku. Uměle neventilovaný psychrometr Augustův je používaný na meteorologických stanicích v meteorologických budkách. Je tvořen dvěma staničními teploměry, z nichž vlhký teploměr má nádobku obalenou punčoškou, jejíž dolní konec je ponořen do nádobky s vodou upevněné pod teploměrem. Přístroj navrhl E. F. August (1825). Psychrometrická metoda byla v meteorologii nejužívanější metodou měření vlhkosti vzduchu. Na profesionálních stanicích ČR se údaje z psychrometru používají při nefunkčnosti automatického měřicího systému, pro pravidelné srovnávací měření a na vybraných stanicích pro souběžná měření s automatickým měřicím systémem. Viz též vzorec psychrometrický, teplota vlhkého teploměru, koeficient psychrometrický.
Termín se skládá z řec. ψυχρός [psychros] „studený, chladný“ a μέτρον [metron] „míra, meřidlo“. Název zřejmě souvisí se zchlazováním vlhkého teploměru.
angl: psychrometer; slov: psychrometer; něm: Psychrometer n; rus: психрометр  1993-a3
půda dlouhodobě zmrzlá
syn. permafrost.
angl: pergelisol, permafrost; slov: dlhodobo zamrznutá pôda; něm: Dauerfrostboden m, Permafrostboden m; rus: вечная мерзлота  1993-a3
půda holá
půda nepokrytá vegetací, nechráněná, nestíněná a vystavená vlivům počasí.
angl: bare soil; slov: holá pôda; něm: kahler Boden m; rus: обнаженная почва  1993-a3
půda nasycená
nesprávný název pro půdu s rel. vysokým obsahem vody, který se blíží max. vodní kapacitě půdy po nadměrném zavlažení shora srážkami.
angl: saturated soil; slov: nasýtená pôda; něm: gesättigter Boden m; rus: насыщенная почва  1993-a1
půda porostlá trávníkem
půda, na níž je udržován trávník na stejné výšce pro účely srovnatelnosti meteorologických měření. V ČR je předepsaným druhem aktivního povrchu na meteorologických stanicích.
angl: grassy soil; slov: pôda s porastom trávnika; něm: Grasboden m; rus: почва под травой, травянистая почва  1993-a3
puelche
Termín vznikl převzetím názvu jihoamerického etnika Puelche (doslova „východní lidé“), jehož členové v 18. století obývali východní svahy And v Chile a na jihozápadě Argentiny. Srov. chinook.
angl: puelche; slov: puelche; něm: Puelche m  1993-a1
puff model
[paf model] – lagrangeovský model transportu znečišťujících příměsí v atmosféře představující nadstavbový stupeň vlečkových modelů. Princip spočívá v tom, že vlečka znečištění pocházející z daného zdroje se podél svojí trajektorie štěpí do spojitého sledu vhodně definovaných segmentů (puffů). Modeluje se pohyb a vývoj těchto individuálních puffů a dále pak např. jejich vzájemné interakce při mísení různých vleček. Proti běžným vlečkovým modelům je výpočetní algoritmus podstatně komplikovanější, avšak lze takto vhodně modelovat např. případy s velkou časovou proměnlivostí zdrojů příměsí, a zejména procesy při vzájemném mísení vleček o různém složení pocházejících z více zdrojů.
angl: puff model; slov: puff model; něm: Ausbreitungsmodell n  2014
půlkruh nebezpečný
syn. polokruh nebezpečný – oblast tropické cyklony nad oceánem ležící na sev. polokouli vpravo (na již. polokouli vlevo) od její dráhy. Rychlost větru a výška mořských vln zde dosahuje vyšších hodnot než v opačném sektoru, neboť je dána součtem tangenciální rychlosti a rychlosti pohybu cyklony, do jejíž dráhy je navíc plavidlo hnáno. Pojem spadá do oboru meteorologické navigace a pochází z dob plachetnic.
angl: dangerous semicircle; slov: nebezpečný polkruh; něm: gefährlicher Halbkreis m; rus: опасный полукруг  1993-a3
pulzace větru
opakované kolísání rychlosti a směru větru s malou amplitudou a s frekvencí pod 1 s, které je vyvoláváno zejm. prouděním vzduchu kolem objektů rel. malých rozměrů (např. věží, stožárů apod.). Viz též náraz větru.
angl: wind pulsation; slov: pulzácia vetra; něm: Windpulsation f; rus: пульсации ветра  1993-a1
pumpování tlakoměru
oscilace délky rtuťového sloupce tlakoměru vznikající kolísáním tlaku vzduchu při dyn. působení nárazovitého větru. Znesnadňuje čtení údaje tlakoměru.
angl: pumping of barometer; slov: pumpovanie tlakomera; něm: Pumpen des Barometers n; rus: неустойчивость уровня ртутного столбика  1993-a1
purga
regionální označení pro silnou sněhovou vánici v tundrových oblastech sev. Evropy a především sev. Sibiře v zimě. Název pochází z karelského slova „purgu“ nebo finského „purku“. Viz též blizard, buran, burga.
Název je přejat z ruského purga, které zřejmě pochází z karelského a finského purku „sněhová bouře“.
angl: poorga, purga; slov: purga; něm: Purga m; rus: пурга  1993-a1
PV thinking
[pí ví θiŋkiŋ] – obecně rozšířený termín v anglicky psané odborné literatuře pro analýzu vlastností a vývoje termobarických útvarů v synoptickém měřítku na základě polí potenciální vorticity. Tento přístup představuje poměrně jednoduchou a názornou alternativu ke klasické metodě dynamické analýzy s využitím kvazigeostrofické aproximace, na rozdíl od níž explicitně neuvažuje existenci vertikálních pohybů vzduchu. Potenciální vorticita, která je konzervativní veličinou při adiabatických dějích a jednoznačně určuje pole proudění a teploty, se zpravidla hodnotí ve vhodně zvolených izentropických hladinách. Někdy se proto používá i označení „IPV thinking“. Z polohy anomálií potenciální vorticity lze usuzovat na oblasti konvergence a divergence proudění spojené s výstupnými a sestupnými pohyby vzduchu. Pozorované pole proudění je pak v prvním přiblížení dáno k hodnocení vlivu neadiabatických dějů na velkoprostorovou dynamiku atmosféry.
angl: Potential vorticity thinking, PV thinking; slov: PV thinking; něm: PV-Denkart f  2014
pyranograf
pyranometr, jehož součástí je registrační zařízení zaznamenávající časový průběh intenzity globálního záření. Záznam je většinou prováděný v podobě denní křivky v časové stupnici na předtištěné papírové pásce.
Termín se skládá z. řec. πῦρ [pyr] „oheň“, ἀνά [ana] „nahoře“ a z komponentu -γραφos [-grafos], odvozeného od slovesa γράφειν [grafein] „psát“. Prostřední komponent vyjadřuje směr, odkud přichází teplo, které je přístrojem měřeno.
angl: pyranograph; slov: pyranograf; něm: Pyranograph m; rus: пиранограф  1993-a3
pyranograf bimetalický Robitzschův
dnes již nepoužívaný registrační pyranometr, jehož čidlem jsou tři bimetalické pásky, umístěné vedle sebe ve vodorovné rovině. Vnější pásky jsou bílé, prostřední je začerněn. Jednoduchým mechanizmem se zaznamenává deformace čisla způsobená rozdílem teplot černého a bílých pásků. Tato deformace je úměrná dopadajícímu slunečnímu globálnímu záření a je mechanickým způsobem zaznamenána na registrační papírové pásce. Vzhledem k poměrně malé časové citlivosti byl používán jen pro celodenní záznam globálního záření.
angl: Robitzsch bimetallic pyranograph; slov: Robitzschov bimetalický pyranograf; něm: Bimetallaktinometer nach Robitzsch n; rus: биметаллический актинограф Робича  1993-a3
pyranogram
záznam registračního pyranometru.
Termín vznikl odvozením od termínu pyranograf, analogicky k pojmům telegram a telegraf. Skládá se z řec. πῦρ [pyr] „oheň“, ἀνά [ana] „nahoře“ a γράμμα [gramma] „písmeno, zápis“; tj. doslova „záznam o ohni shora“.
angl: pyranogram; slov: pyranogram; něm: Pyranogramm n; rus: пиранограмма  1993-a1
pyranometr
přístroj k měření globálního slunečního záření, pro který se někdy používá i název solarimetr. Pyranometry pracují nejčastěji na termoelektrickém principu. Jejich diferenční termočlánek, popř. termobaterie, indikuje teplotní rozdíl povrchu, který absorbuje prakticky úplně dopadající krátkovlnné záření, a povrchu, který toto záření nepohlcuje, nebo je zastíněn. Obdobný teplotní rozdíl se určuje diferenčním bimetalem v Robitzschově bimetalickém pyranografu nebo rozdílem teplot na teploměrech pyranometru Aragova–Davyova. Některé typy pyranometrů používají jako čidlo fotodiody, které vytvářejí fotoelektrické napětí úměrné dopadajícímu záření. Pyranometr destilační neboli lucimetr měří globální, popř. cirkumglobální záření tak, že záření pohlcené čidlem přístroje využívá k výparu vhodné kapaliny, jejíž objem je po zpětné kondenzaci mírou pohlceného záření. Jestliže se stínidlem odstraní přímé sluneční záření, pyranometry měří rozptýlené sluneční záření a pracují jako difuzometry. Pyranometry jsou většinou vybaveny dvěma skleněnými polokoulemi chránícími jejich čidla před rušivými účinky větru, atm. srážek, vnitřní cirkulací vzduchu v čidle a před usazováním prachu a nečistot. Polokoule současně zabraňují průchodu záření delších vlnových délek než asi 4 µm a způsobují, že pyranometr měří pouze krátkovlnné záření. Jestliže se pyranometr exponuje s polokoulemi umožňujícími průchod dlouhovlnného záření, tzn. měří jak krátkovlnné, tak dlouhovlnné záření, nazývá se pyrradiometr, v čes. literatuře někdy nevhodně též pyranometr efektivní.
Termín zavedli amer. astrofyzikové C. G. Abbot a L. B. Aldrich, kteří přístoj sestrojili v r. 1916. Termín se skládá z. řec. πῦρ [pyr] „oheň“, ἀνά [ana] „nahoře“ a μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
angl: pyranometer; slov: pyranometer; něm: Pyranometer n; rus: пиранометр  1993-a3
pyranometr Aragův–Davyův
přístroj k přibližnému určení globálního slunečního záření. Tvoří jej dvojice speciálně upravených skleněných teploměrů, z nichž jeden má nádobku začerněnou, druhý lesklou nebo opatřenou bílým nátěrem. Oba teploměry jsou ve vakuovaných skleněných krytech bránících výměně energie vedením. Zjištěný rozdíl jejich teplot je úměrný měřenému záření. Někdy jsou v této úpravě použity maximální teploměry, takže pyranometr udává přibližně max. denní hodnotu globálního záření. V současné době se tento přístroj již v met. praxi nepoužívá.
angl: Arago-Davy pyranometer; slov: Arago-Davyho pyranometer; něm: Arago-Davy-Pyranometer n; rus: пиранометр Араго-Дэви  1993-b3
pyranometr destilační
syn. lucimetr.
angl: distillation pyranometer; slov: destilačný pyranometer  1993-a1
pyranometr efektivní
nevh. název pro pyrradiometr.
angl: pyrradiometer; slov: efektívny pyranometer; něm: Effektivpyranometer n  1993-a1
pyranometr kulový
syn. pyranometr sférický – přístroj k měření krátkovlnného záření dopadajícího z prostorového úhlu 4π na kulový povrch. Mezi kulové pyranometry patří lucimetry. Viz též záření cirkumglobální.
angl: spherical pyranometer; slov: guľový pyranometer; něm: Kugelpyranometer n; rus: сферический пиранометр  1993-a1
pyranometr Molla a Gorczyňskiho
syn. solarimetr Molla a Gorczyňskiho – termoel. radiometr k měření globálního slunečního záření. Jeho čidlo v podobě termobaterie je chráněno dvěma koncentrickými skleněnými polokoulemi. Chladné spoje jsou zakryté pouzdrem přístroje a teplé pokryty černou absorpční vrstvou. Termobaterie je pravoúhle symetrická, takže je nutné dbát na přesnou orientaci přístroje. Tento typ pyranometru je nejčastěji používán pro dlouhodobá měření globálního a rozptýleného slunečního záření.
angl: Moll-Gorczyński pyranometer; slov: pyranometer Molla a Gorczyńského; něm: Solarimeter nach Moll-Gorczyński n; rus: соляриметр Молля-Горчинского  1993-a3
pyranometr sférický
angl: spherical pyranometer; slov: sférický pyranometer; něm: Kugelpyranometer n  1993-a1
pyrgeometr
radiometr používaný k měření dlouhovlnného záření, většinou vyzařovaného atmosférou směrem k zemskému povrchu. Přístroj má obvykle termoelektrické čidlo chráněné křemennou polokoulí, která je pokrytá speciální vrstvou propouštějící pouze záření s vlnovou délkou větší než 4,5 µm.
Termín se skládá z řec. πῦρ [pyr] „oheň“, γῆ [gé]  „Země“ a μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
angl: pyrgeometer; slov: pyrgeometer; něm: Pyrgeometer n; rus: пиргеометр  1993-a3
pyrgeometr Ångströmův
pyrgeometr, jehož čidlo se skládá ze dvou párů tenkých manganinových pásků, z nichž jeden pár je začerněn a druhý pozlacen. Pracuje na kompenzačním principu a je použitelný pouze v noci. V současné době se již nepoužívá.
angl: Ängström pyrgeometer; slov: Ängströmov pyrgeometer; něm: Angström-Pyrgeometer n; rus: пиргеометр Онгстрема  1993-b3
pyrheliometr
přístroj k měření přímého slunečního záření. Přeměňuje energii slunečního záření, prošlou tubusem s malým vstupním otvorem a pohlcenou černým povrchem čidla nebo dutinou, na teplo, které se určuje ze zvýšení teploty absorpčního povrchu, popř. kapalného chladicího média. Pyrheliometry, jejichž údaj lze vyjádřit přímo ve fyz. jednotkách, se nazývají absolutními, rel. pyrheliometry se nazývají aktinometry. Pyrheliometry se často používají jako referenční etalony pro kalibraci radiometrů pro měření slunečního krátkovlnného záření.
Termín zavedl franc. fyzik C. Pouillet, který přístoj sestrojil  před r. 1841. Termín se skládá z řec. πῦρ [pyr] „oheň“, ἥλιος [hélios] „Slunce“ a μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
angl: pyrheliometer; slov: pyrheliometer; něm: Pyrheliometer n; rus: пиргелиометр  1993-a3
pyrheliometr Ångströmův
pyrheliometr využívající kompenzačního principu. Jako čidla se používá dvou stejných tenkých a začerněných manganinových pásků. Teplotní diference mezi nimi se při střídavém ozařování a zastiňování určuje pomocí termočlánků přilepených na jejich neozařované straně. Zastíněný pásek se vyhřívá el. proudem takové intenzity, aby měl stejnou teplotu s teplotou ozářeného pásku. Intenzita měřeného záření je přímo úměrná čtverci kompenzačního proudu. Pyrheliometr Ångströmův byl v minulosti používán především jako standardní radiometr. Uvedený pyrheliometr zkonstruoval švédský fyzik K. Ångström v r. 1893.
angl: Ängström pyrheliometer; slov: Ängströmov pyrheliometer; něm: Pyrheliometer nach Angström n; rus: пиргелиометр Онгстрема  1993-a3
pyrheliometr se stříbrným diskem
pyrheliometr v minulosti používaný hlavně v USA. Využívá teplo, které pohltí Sluncem ozářený masivní stříbrný disk s černým nátěrem, umístěný v tubusu, jehož osa se při měření orientuje do směru dopadajících paprsků. Množství dopadajícího přímého slunečního záření se určí ze vzrůstu teploty disku změřené rtuťovým teploměrem pomocí konstanty určené individuálně pro každý přístroj. Uvedený pyrheliometr zkonstruoval amer. astronom C. G. Abbot v r. 1900.
angl: Abbot silver disc pyrheliometer; slov: Abbotov pyrheliometer so strieborným diskom; něm: Silberscheiben-Pyrheliometer nach Abbot n; rus: серебрянодисковый актинометр Аббота  1993-b3
pyrheliometr standardní
pyrheliometr, který je používán jako referenční etalon pro kalibraci krátkovlnných radiometrů (provozní pyrheliometry, pyranometry). Standardní pyrheliometry slouží především jako národní, regionální a světové referenční přístroje reprezentující mezinárodní pyrheliometrickou stupnici. Národním etalonem pro měření slunečního záření v ČR je absolutní dutinový pyrheliometr typ HF č. 30497 (výrobce Eppley Laboratories, USA) udržovaný v ČHMÚ. Přístroj je v pravidelných intervalech porovnáván vůči světovému standardu ve Světovém radiačním středisku WMO v Davosu, Švýcarsko.
angl: standard pyrheliometer; slov: štandardný pyrheliometer; něm: Standardpyrheliometer n  1993-a3
pyrheliometr vodní
pyrheliometr využívající k měření přímého slunečního záření přírůstek teploty známého objemu vody protékající přístrojem. Vodní pyrheliometr zkonstruovaný C. G. Abbotem byl standardním pyrheliometrem pro Smithsonskou mezinárodní pyrheliometrickou stupnici.
angl: water flow pyrheliometer; slov: vodný pyrheliometer; něm: Wasserfluss-Pyrheliometer n; rus: водоструйный пиргелиометр  1993-a3
pyrocumulonimbus
(pyro-Cb, morfologicky Cb flammagenitus) – extrémní forma oblaku pyrocumulus (Cu flammagenitus), jehož vývoj je důsledkem tepla a kouře uvolněných z rozsáhlých požárů, zpravidla požárů velkých lesních porostů. Pyrocumulonimbus se liší od přirozeného Cb svým mikrofyzikálním složením, s vysokým podílem produktů hoření, a našedlou barvou. Z pohledu meteorologických družic se od běžných Cb liší nižší odrazivostí své horní hranice oblačnosti a její odlišnou emisivitou v tepelných kanálech. Na rozdíl od oblaku pyrocumulus může produkovat srážky i ve formě krup, je pro něj charakteristický výskyt blesků a hřmění a vláknitá nebo difuzní horní část oblaku (podobně jako pro přirozený Cb). Může dosáhnout velmi silného stádia s výskytem extrémních jevů podobně jako supercely (včetně tornád). Srážky mohou působit pozitivně při hašení požáru. Objev stratosférických kouřových vleček hemisférického rozsahu lze spojit s výskytem oblaků pyrocumulonimbus a odhaluje energii jejich vztlaku a potenciál injektovat kouř do spodní stratosféry. Mezi pyro-Cb se někdy zařazují i Cb vzniklé v důsledku silných sopečných erupcí.
Termín se skládá z řec. πῦρ [pyr] „oheň“ a slova cumulonimbus.
angl: pyrocumulonimbus; slov: pyrocumulonimbus; něm: Pyrocumlonimbus m  2014
pyrocumulus
nesrážkový oblak druhu cumulus, který se může vyvinout při výstupu teplého vzduchu při požáru nebo při zvýšení vztlaku emisíkouřové vlečce vystupující z průmyslových nebo energetických provozů. Viz též flammagenitus.
Termín se skládá z řec. πῦρ [pyr] „oheň“ a slova cumulus.
angl: pyrocumulus; slov: pyrocumulus; něm: Pyrocumulus m, Feuerwolke f  2014
pyrradiometr
přístroj k měření krátkovlnného i dlouhovlnného záření, dopadajícího z prostorového úhlu 2π na vodor. orientovanou plochu. Je-li čidlo obráceno vzhůru, přístroj měří globální sluneční záření a dlouhovlnné záření atmosféry. Je-li čidlo obráceno směrem k zemskému povrchu přístroj měří odražené globální sluneční záření a dlouhovlnné záření zemského povrchu. Kombinací dvou opačně orientovaných pyrgeometrů lze měřit radiační bilanci zemského povrchu. Jako pyrradiometr lze použít pyranometr, který je místo skleněné polokoule vybaven polokoulí z materiálu propustného pro krátkovlnné i dlouhovlnné záření.
Termín se skládá z řec. πῦρ [pyr] „oheň“, z komponentu radio- (z lat. radius „paprsek“, viz radiace) a řec. μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
angl: pyrradiometer; slov: pyrradiometer; něm: Pyrradiometer n; rus: пиррадиометр  1993-b3
pytel větrný
slang. označení pro větrný rukáv.
slov: veterný rukáv; něm: Windsack m  1993-a1
podpořila:
spolupracují: