Výklad hesel podle písmene l
La Niña
[la niňa] – studená fáze ENSO, provázená kladnou fází jižní oscilace, tedy zesílením Walkerovy cirkulace. Projevuje se v obecně chladnější východní části Tichého oceánu poklesem teploty povrchu moře podél rovníku oproti normálu až o více než 3 °C. Způsobuje zesílení srážek v záp. Tichomoří a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve vých. Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při záp. pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño.
angl: La Niña; slov: La Niña; něm: La Nina 2014
labilita atmosféry
méně vhodné označení pro vertikální instabilitu atmosféry.
slov: labilita atmosféry; něm: Labilität der Atmosphäre f; rus: неустойчивость атмосферы 1993-a3
lacunosus
(la) [lakúnózus] – jedna z odrůd oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizována jako menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy, které mají v souvislé, obvykle v dosti tenké vrstvě, více méně pravidelně rozložené zaokrouhlené otvory, jejichž okraje jsou někdy vláknité (třásnité). Jednotlivé části oblaku a bezoblačné mezery jsou uspořádány tak, že působí dojmem sítě nebo včelího plástu. Vyskytuje se hlavně u druhů cirrocumulus a altocumulus; může se také vyskytnout, ačkoliv jen zřídka, u druhu stratocumulus.
Termín navrhl J. Vincent v r. 1903 ve formě lacunar (doslova „strop s prohlubněmi, kazetový strop“), do mezinárodní klasifikace byl zařazen v r. 1930 ve tvaru lacunaris „místy prohloubený“, současná podoba termínu je z r. 1951. Je přejat z lat. lacunosus „s prohlubněmi, vydutý“ (od lacuna „prohlubeň, díra, mezera“; srov. laguna).
angl: lacunosus; slov: lacunosus; něm: lacunosus; rus: дырявые 1993-a2
lalok antény boční
sekundární maxima parazitního vyzařování antény mimo hlavní lalok, tj. ve směru mimo osu antény. Výkon vyzářený bočními laloky antény je jen malým procentem celkového výkonu (obvykle alespoň o 20 dB slabší než hlavní lalok), přesto v případě výskytu velmi silných nebo blízkých cílů mohou boční laloky působit odrazy zkreslující měření meteorologických cílů.
slov: bočný lalok antény; něm: Seitenkeule der Antenne; rus: боковой лепесток ДН антенны 2014
lalok antény hlavní
oblast maxima směrového vyzařovacího diagramu antény (parabolické). Jako šířka svazku hlavního laloku se obvykle uvádí dvojnásobek úhlové vzdálenosti směru maximálního výkonu (osa antény) a směru s polovinou maximálního výkonu (s výkonem o 3 dB nižším).
angl: antenna main lobe; slov: hlavný lalok antény; něm: Hauptkeule der Antenne; rus: центральный лепесток ДН антенны 2014
laminace slunečního disku
rozložení barev na slunečním disku při jeho polohách těsně u obzoru. Nejníže položená část bývá při dobrých pozorovacích podmínkách purpurově červená, směrem vzhůru přechází barva slunečního disku postupně do oranžových, žlutavých, popř. až nazelenalých odstínů. Příčinou je růst hodnoty indexu lomu vzduchu s klesající vlnovou délkou světla. Viz též paprsek zelený.
angl: lamination of sun; slov: laminácia slnečného disku 2016
laser
[lejzr] – kvantový generátor světla, produkující monochromatické, koherentní záření s malou rozbíhavostí. Všechny typy laserů sice pracují na principu zesílení světla pomocí stimulované emise záření, ale liší se velmi výrazně svou konstrukcí i vlastnostmi.
Lasery lze rozdělit podle:
a) povahy aktivního prostředí (pevná látka, kapalina, plyn, polovodič);
b) vyzařované vlnové délky (viditelné světlo, infračervené, ultrafialové, nebo rentgenové záření);
c) způsobu čerpání energie (optickým zářením, elektrickým polem, jadernou energií, chemickou reakcí atd.);
d) režimu práce (spojitý, pulzní).
Vlastností laserových paprsku se v met. aplikacích využívá k přesnému měření vzdálenosti a poloh, nebo k určování fyz-chem. vlastností zkoumaného vzorku ovzduší. Laser je zákl. částí lidaru. Principu laseru se v met. službě používá rovněž ke čtení dokumentů, zákresům met. snímků, map apod.
Lasery lze rozdělit podle:
a) povahy aktivního prostředí (pevná látka, kapalina, plyn, polovodič);
b) vyzařované vlnové délky (viditelné světlo, infračervené, ultrafialové, nebo rentgenové záření);
c) způsobu čerpání energie (optickým zářením, elektrickým polem, jadernou energií, chemickou reakcí atd.);
d) režimu práce (spojitý, pulzní).
Vlastností laserových paprsku se v met. aplikacích využívá k přesnému měření vzdálenosti a poloh, nebo k určování fyz-chem. vlastností zkoumaného vzorku ovzduší. Laser je zákl. částí lidaru. Principu laseru se v met. službě používá rovněž ke čtení dokumentů, zákresům met. snímků, map apod.
Termín zavedl amer. fyzik G. Gould před r. 1960. Jde o akronym angl. názvu Light Amplification by the Stimulated Emission of Radiation „zesílení světla stimulovanou emisí záření“, vytvořený analogicky k termínu maser označujícímu přístroj zesilující mikrovlnné záření.
angl: laser; slov: laser; něm: Laser m; rus: лазер 1993-a3
lať sněhoměrná
syn. tyč sněhoměrná – lať s centimetrovým dělením na měření celkové výšky sněhové pokrývky. Zapouští se svisle do země na místě, kde se netvoří závěje, na celé zimní období tak, aby nula měřítka byla v úrovni terénu. Čtení na sněhoměrné lati se provádí v klimatologických termínech, na synoptických stanicích v termínech 06:00 UTC a 18:00 UTC. Viz též měření sněhové pokrývky.
angl: snow stake; slov: snehomerná tyč; něm: Schneepegel m; rus: снегомерная рейка 1993-a3
látka znečišťující antropogenní
látka znečišťující ovzduší, která je do atmosféry uvolňována v důsledku lidské činnosti. Antropogenními látkami mohou být látky jinak přirozeně se vyskytující v atmosféře, nebo látky cizorodé. Antropogenní látky pevného a kapalného skupenství tvoří antropogenní aerosoly. Viz též látka znečišťující přírodní.
2024
látka znečišťující ovzduší
syn. příměs znečišťující – atmosférická příměs, která má toxické nebo jinak škodlivé účinky na člověka nebo jiné organizmy, pokud se v ovzduší vyskytuje v určité koncentraci po určitou dobu. Pro tyto látky jsou zákonem definovány imisní limity (mezní, nejvýše přípustné koncentrace). Látkami znečišťujícícimi ovzduší mohou být plyny nebo tuhé či kapalné součásti atmosférického aerosolu. Z hlediska původu rozlišujeme přírodní a antropogenní znečišťující látky, a to primární a sekundární. U plynných znečišťujících látek rozlišujeme při jejich uvolňování do atmosféry látky aktivní a pasivní, v případě kapalných a pevných znečišťujících látek podle jejich homogenity látky monodisperzní a polydisperzní. Mezi znečišťující látky patří např. oxid siřičitý (SO2), oxid dusičitý (NO2), přízemní ozon a benzo[a]pyren. Viz též znečištění ovzduší, částice suspendované.
angl: criteria pollutant; slov: látka znečisťujúca ovzdušie 2014, ed. 2024
látka znečišťující primární
látka znečišťující ovzduší, která má vlastní zdroj a je z něj přímo uvolňována do ovzduší. Mezi primární znečišťující látky patří např. SO2. Viz též látka znečišťující sekundární, aerosoly primární.
angl: primary pollutant 2024
látka znečišťující přírodní
látka znečišťující ovzduší, která je do atmosféry uvolňována některým z přírodních procesů. Přírodní znečišťující látky pevného či kapalného skupenství tvoří příslušnou složku atmosférického aerosolu. Jako přírodní znečišťující látky označujeme i plynné látky přírodního původu, které se sice v atmosféře přirozeně vyskytují, avšak jejichž koncentrace v daném místě a čase významně převyšuje průměrné hodnoty. Mezi přírodní znečišťující látky patří např. vulkanický popel a další produkty sopečné činnosti nebo produkty hoření při přírodních požárech. Viz též látka znečišťující antropogenní.
2024
látka znečišťující sekundární
látka znečišťující ovzduší, která nemá vlastní významný zdroj, nýbrž vzniká v důsledku fyzikálních a/nebo chemických reakcí v atmosféře z tzv. prekurzorů. Mezi sekundární znečišťující látky patří např. přízemní ozon, tvořící součást fotochemického smogu. Viz též látka znečišťující primární, aerosoly sekundární.
angl: secondary pollutant; slov: sekundárne znečisťujúce látky; rus: вторичные (секундарные) загрязняющие вещества 2014, ed. 2024
látky organické těkavé
viz VOC.
angl: volatile organic compounds; slov: prchavé organické látky; něm: flüchtige organische Stoffe 2014
látky poškozující ozonovou vrstvu
látky uvolňované do atmosféry Země v důsledku lidské činnosti, které pronikají až do spodní stratosféry. Zde se pod vlivem ultrafialového záření (UV-C) rozkládají a vzniklé radikály následně rozkládají molekuly ozonu. Seznam látek poškozujících ozonovou vrstvu a časový harmonogram omezování jejich výroby a spotřeby stanovil Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu, který navázal na Vídeňskou konvenci na ochranu ozonové vrstvy. Mezi nejdůležitější látky poškozující ozonovou vrstvu patří chlorfluorované uhlovodíky CFC neboli tvrdé freony a obdobné látky obsahující i brom zvané halony. Z jednotlivých látek možno jako příklady uvést tetrachlormetan, metylchloroform, metylbromid, formaldehyd apod. Ve srovnání s tvrdými freony jsou pro ozonovou vrstvu poněkud menším nebezpečím neúplně halogenované uhlovodíky – hydrochlorfluorovodíky HCFC neboli měkké freony, a to pro svoji menší stálost během vertikálního transportu v atmosféře až do ozonové vrstvy. Látky typu HCFC jsou postupně nahrazovány látkami typu HFC (hydrofluorouhlovodíky), které vzhledem k absenci atomu chloru nepoškozují ozonovou vrstvu, většinou jsou to však silné skleníkové plyny. Jejich postupná náhrada je předmětem dodatku Montrealského protokolu z Kigali (2016).
V 60. a 70. letech minulého století, kdy se (z dnešního pohledu mylně) předpokládal brzký masový přesun mezikontinentální letecké dopravy do výšek kolem 20 km, se intenzivně zvažovalo též ohrožení ozonové vrstvy emisemi oxidů dusíku z leteckých motorů.
V 60. a 70. letech minulého století, kdy se (z dnešního pohledu mylně) předpokládal brzký masový přesun mezikontinentální letecké dopravy do výšek kolem 20 km, se intenzivně zvažovalo též ohrožení ozonové vrstvy emisemi oxidů dusíku z leteckých motorů.
angl: ozone depleting substances; slov: látky poškodzujúce ozónovú vrstvu; něm: die Ozonschicht schädigende Stoffe; rus: вешества разрушающие озонный слой, озоноразрушающие вещества 2014
lavina sněhová
rychlý sesuv sněhu a ledu o minimálním objemu 100 m3 po dráze delší než 50 m. Menší sesuvy označujeme jako sněhové splazy. Dochází k němu za určitých meteorologických a topografických podmínek. Z met. podmínek patří mezi nejdůležitější intenzita a trvání sněžení, teplota vzduchu a větrné poměry, k topografickým podmínkám sklon a expozice svahu. Uvedené podmínky určují stabilitu sněhového profilu, tedy rozložení vrstev sněhové pokrývky, jejich strukturu a mech. a fyz. vlastnosti, důležité pro zachování rovnovážného stavu. Narušení rovnováhy vyvolává pohyb sněhových vrstev, které se vzájemně liší morfologicky a geneticky. Laviny dělíme podle tvaru dráhy na plošné a žlabové; podle formy odtrhu na laviny s čárovým odtrhem (deskové) a laviny s bodovým odtrhem; podle skluzného horizontu na povrchové a základové; podle vlhkosti sněhu v pásmu odtrhu na laviny ze suchého sněhu či laviny z mokrého sněhu; podle příčin vzniku na laviny samovolné a uměle vyvolané. K ochraně proti sněhovým lavinám se v současnosti stavějí na lavinových svazích lavinové zábrany v podobě zátarasů z betonu a oceli (pasivní ochrana). V případě, že lavina ohrožuje silnice, obydlí, turistické trasy či například sjezdovky, připraví specialisté řízený odstřel (aktivní ochrana). Při vstupu do lavinových katastrů se doporučuje základní lavinové vybavení (lavinový vyhledávač, sonda a lopata). Stupně lavinového nebezpečí (1. až 5.) vyhlašuje v ČR Horská služba na základě analýzy sněhového profilu. Lavinové katastry v ČR jsou v Krkonoších a Jeseníkách. Viz též vítr lavinový.
angl: snow avalanche, snow slide; slov: snehová lavína; něm: Schneelawine f; rus: снежная лавина 1993-a3
lázně klimatické
místo s léčivým klimatem, v němž je zákl. léčebnou metodou klimatická léčba neboli klimatoterapie, kde jsou pro tuto metodu odpovídající léčebná zařízení, je zajištěna odb. lékařská péče a jemuž byl ministerstvem zdravotnictví udělen lázeňský statut. Na klimatické lázně se kladou vyšší požadavky z ekologického hlediska než na přírodní léčebné lázně minerální. Viz též místo klimatické.
angl: climatic health resort; slov: klimatické kúpele; něm: heilklimatischer Kurort m, Klimakurort m; rus: климатический курорт 1993-a1
leader
[lídr] - syn. výboj blesku vůdčí.
Termín je přejat z angl. leader „vůdce“.
angl: leader; slov: leader; rus: лидер 1993-a1
léčba klimatická
led černý
v silniční meteorologii slang. označení pro tenký průhledný druh ledovky na povrchu vozovky, který se tvoří pomalým mrznutím vody na povrchu.
angl: black ice 2022
led houbovitý
ledová struktura krup, která obsahuje vzduchové bubliny zčásti nebo úplně zaplněné kapalnou vodou. Existence houbovitého ledu byla prokázána laboratorně i ve vrstevnaté struktuře přirozených velkých krup, Viz mez Schumanova-Ludlamova.
angl: spongy ice; slov: hubovitý ľad; rus: губчатая структура льда 2014
led oblačný
1. obecné označení veškerých ledových částic (jednotlivých ledových krystalků, jejich shluků - sněhových vloček, ledových krupek a krup) v oblaku;
2. při parametrizaci mikrofyziky v modelech numerické předpovědi počasí se užívá kategorie oblačného ledu, která zahrnuje malé ledové částice unášené prouděním v oblaku, jejichž pádovou rychlost lze zanedbat. Viz též autokonverze, voda oblačná.
2. při parametrizaci mikrofyziky v modelech numerické předpovědi počasí se užívá kategorie oblačného ledu, která zahrnuje malé ledové částice unášené prouděním v oblaku, jejichž pádovou rychlost lze zanedbat. Viz též autokonverze, voda oblačná.
angl: cloud ice; slov: oblačný ľad; něm: Wolkeneis n; rus: лед в облаках 2014
led v atmosféře
voda pevného skupenství přítomná v atmosféře Země. Má podobu ledových krystalků nebo jiných částic, které tvoří ledové oblaky, příp. spoluvytvářejí smíšené oblaky, nebo vypadávají ve formě padajících tuhých srážek. Viz též sníh, kroupy, krupky.
angl: atmospheric ice; slov: ľad v atmosfére; něm: Eis in der Atmosphäre m; fr: Glace dans l'atmosphère; rus: Лед в атмосфере 2022
ledovec
trvale mohutná hmota pevninského ledu, vzniklá postupným hromaděním sněhu nebo jiných tuhých srážek a jejich přeměnou na firn a posléze na led. Hlavní roli přitom hraje tlak nadložních vrstev a zpětné mrznutí tavné vody.
angl: glacier; slov: ľadovec; něm: Gletscher m; rus: ледник, ледник 2019
ledoví muži
ledovka
souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová vrstva, která vzniká při mrznoucím mrholení nebo mrznoucím dešti, buď zmrznutím přechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je záporná nebo slabě nad 0 °C, a nebo zmrznutím nepřechlazených vodních kapek okamžitě při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je výrazně záporná. Ledovka se tvoří na vodorovných a svislých či šikmých plochách, na větvích i kmenech stromů, na drátech, tyčích, na povrchu země, na chodnících, vozovkách atd. Při déletrvajících podmínkách, vhodných pro její vytváření, může vrstva ledu dosáhnout tloušťky několika cm. Měrná hmotnost ledovky bývá 700 až 900 kg.m–3. Ledovka na zemi se nesmí zaměňovat s náledím. V letecké meteorologii je místo „mrznoucí“ používáno adjektivum „namrzající“. Viz též led černý.
angl: glaze; slov: ľadovica; něm: Glatteis n; rus: гололед 1993-a3
lenticularis
(len) [lentykuláris] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má podobu čoček nebo mandlí, které jsou často velmi protáhlé a mají obvykle výrazné obrysy; někdy se u nich projevuje irisace (zbarvení). Oblaky tohoto tvaru jsou nejčastěji orografického původu, mohou se však vyskynout i v oblastech bez význačné orografie. Označení tvaru len se užívá hlavně u druhů cirrocumulus, altocumulus a stratocumulus. Viz též oblak orografický.
Termín navrhl angl. meteorolog W. C. Ley v r. 1894, do mezinárodní klasifikace byl zařazen v r. 1930. Pochází z lat. lenticularis „čočkovitý“, odvozeného od lenticula, což je zdrobnělina slova lens „čočka“ (srov. lentilka).
angl: lenticularis; slov: lenticularis; něm: lenticularis; rus: лентикулярные, чечевицеобразные облака 1993-a2
leste
místní název pro horký, suchý vých. nebo jv. vítr na Madeiře a Kanárských ostrovech, vanoucí ve všech ročních obdobích kromě léta. Za tohoto větru klesá relativní vlhkost vzduchu pod 20 %. Vyskytuje se na přední straně cyklony postupující přes Atlantik k východu. Je podobný sciroccu ve Středomoří a větru leveche ve Španělsku.
Termín je přejat z portugalského leste „východ; východní (vítr)“.
angl: leste; slov: leste; něm: Leste m; rus: лестэ 1993-a2
let izobarický
let v izobarické hladině, tj. prakticky při konstantním tlaku vzduchu. Tohoto způsobu letu se v meteorologii používá při měření ve volné atmosféře pomocí transoceánských sond, která se konají hlavně k výzkumným účelům.
angl: pressure pattern flying; slov: izobarický let; něm: barometrische Navigation f; rus: изобарический полет 1993-a1
let s použitím přístrojů
let, který se uskutečňuje, bez ohledu na příp. vizuální kontakt s povrchem Země, za met. podmínek zpravidla horších, než jsou stanoveny minimy pro dohlednost, vzdálenost od oblaků a od základny oblaků. Pro tyto lety platí speciální pravidla IFR (Instrument flight rules), která lze nalézt v publikaci Letecké informační služby ŘLP ČR s.p. AIP (Aeronautical Information Publication). Viz též podmínky meteorologické pro let s použitím přístrojů.
angl: instrument flight; slov: let podľa prístrojov; něm: Instrumentenflug m; rus: полет по приборам 1993-a3
let za viditelnosti povrchu Země
let, který se uskutečňuje za vizuálního kontaktu s povrchem země a za met. podmínek rovných nebo lepších, než jsou stanoveny minimy pro dohlednost, vzdálenost od oblaků a od základny oblaků. Pro tyto lety platí speciální pravidla VFR (Visual flight rules). Lety VFR lze provádět jen do letové hladiny FL 195 (19 500 stop). Výjimky z tohoto pravidla pro lety až do hladiny FL 285 (28 500 stop) mohou být schváleny Úřadem pro civilní letectví a lze je nalézt v publikaci Letecké informační služby ŘLP ČR s. p. AIP (Aeronautical Information Publication). Viz též podmínky meteorologické pro let za viditelnosti.
angl: visual flight; slov: let pri viditeľnosti zeme; něm: Sichtflug m; rus: визуальный полет 1993-a3
let za ztížených meteorologických podmínek
let za podmínek, za nichž není možná nebo je velmi ztížená vizuální navigace s využitím viditelnosti povrchu Země. Obvykle jde o let v oblacích, nad oblaky pokrývajícími značnou část oblohy, při malé dohlednosti nad mořem nebo ve velkých výškách. Přesné vymezení ztížených meteorologických podmínek závisí zejména na typu letadla, na denní době a na kvalifikaci posádky letadla. V civilním letectvu se častěji používají termíny let s použitím přístrojů a podmínky meteorologické pro let podle přístrojů (IMC). Viz též dohlednost letová.
slov: let za zťažených meteorologických podmienok; něm: Flug unter schwierigen meteorologischen Bedingungen m; rus: полет в сложных метеорологических условиях 1993-a3
léto
jedna z hlavních klimatických, příp. fenologických sezon ve vyšších zeměp. šířkách dané polokoule, vymezená např. takto:
1. období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti (astronomické léto);
2. trojice letních měsíců, na sev. polokouli červen, červenec a srpen (tzv. klimatologické léto);
3. období s prům. denními teplotami vzduchu 15 °C a vyššími (tzv. vegetační léto).
1. období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti (astronomické léto);
2. trojice letních měsíců, na sev. polokouli červen, červenec a srpen (tzv. klimatologické léto);
3. období s prům. denními teplotami vzduchu 15 °C a vyššími (tzv. vegetační léto).
angl: summer; slov: leto; něm: Sommer m; rus: лето 1993-a3
léto babí
období suchého, málo větrného, slunného a přes den velmi teplého počasí, které se vyskytuje v Evropě obvykle v září nebo říjnu. Noci v tu dobu již bývají poměrně chladné a vytvářejí se v nich radiační mlhy, které se s postupujícím podzimem (zkracujícím se dnem) udržují po větší část dne. Příčinou babího léta je rozsáhlá anticyklona, která v podzimním období setrvává nad stř. a jv. Evropou. Trvání babího léta v jednotlivých letech je velmi rozdílné: např. v r. 1959 trvalo téměř 7 týdnů, zatímco v některých letech není zřetelné. Patří k povětrnostním singularitám v roč. průběhu počasí ve stř. Evropě; podle H. Flohna se v průměru vyskytuje ve dnech 21. 9. až 2. 10. Proto je u nás někdy nazýváno létem svatého Václava (28. 9.). Období s podobným rázem podzimního počasí má v jiných zemích vlastní pojmenování, např. ve Francii léto svatého Martina (11. 11.), připadající na první polovinu listopadu, v Anglii léto svatého Lukáše (18. 10.), vyskytující se uprostřed října, ve Švédsku léto svaté Brigity (26. 10.) apod. V Severní Americe je obdobou babího léta léto indiánské.
slov: babie leto; něm: Altweibersommer m; rus: бабье лето 1993-a1
léto indiánské
období málo větrného, ve dne abnormálně teplého a slunného počasí, ale s chladnými nocemi a ranními (později i celodenními) mlhami, které se vyskytuje přibližně uprostřed podzimu v USA a v Kanadě. Nemusí se vyskytnout každým rokem, naopak v některých letech jsou dvě nebo dokonce tři období indiánského léta, a to i ke konci podzimu. Pojem indiánské léto byl poprvé zaznamenán v r. 1778. Amer. indiáni zřejmě využívali tohoto příznivého počasí k zvýšení svých zimních zásob dřeva apod. Jedná se o typické anticyklonální počasí, které je podmíněno meridionálním cirkulačním typem. Odpovídá babímu létu ve stř. Evropě.
angl: Indian summer; slov: indiánske leto; něm: Indian summer m; rus: золотая осень, индейское лето 1993-a1
levante
syn. levanter – španělský název pro mírný až čerstvý vých. nebo sv. vítr ve Středomoří, v oblasti od již. Francie po Gibraltar. Při levante se vyskytuje velmi vlhké (mlhavé) a deštivé počasí, zvláště v období od října do prosince a od února do března. Prům. trvání levante bývá kolem 2 dní. Vyskytuje se při vysokém tlaku vzduchu nad stř. Evropou a cykloně v jz. oblasti Středozemního moře.
Termín je přejat ze špaň. levante „východ, východní vítr“ (z lat. levare „zvedat“, podle vycházejícího slunce; srov. levitovat).
angl: levante; slov: levante, levanter; něm: Levante f; rus: леванте 1993-a1
leveche
[leveš] – španělské označení pro scirocco. Je to horký a suchý vítr v pobřežních oblastech mezi Valencií a Malagou, nesoucí prach a písek z jv. až jz. kvadrantu. Vane na přední straně cyklony na jv. pobřeží Španělska, zasahuje však pouze několik kilometrů do vnitrozemí.
Termín je přejat ze špaň. leveche či lebeche, které zřejmě pochází z it. libeccio téhož významu (z řec. λίψ [lips, gen. libos] „deštivý vítr“, přes arabštinu).
angl: leveche; slov: leveche; něm: Leveche m; rus: левече 1993-a1
lidar
syn. lokátor laserový, lokátor kvantový optický, lokátor kvantový světelný – druh profileru určený k sondáži atmosféry na principu vysílání laserových pulsů a detekci zpětně rozptýleného záření. Ze zpoždění signálu a rychlosti světla lze určit vzdálenost od místa zpětného rozptylu signálu. Řada lidarů poskytuje i informace o změnách intenzity rozptýleného záření. Pomocí lidarů lze měřit řadu atmosférických parametrů: teplotu, tlak, vlhkost, koncentraci atm. plynů (např. ozonu, metanu, oxidů síry a dusíku atd.). Dále lze lidarů v meteorologii využívat k měření výšky základny oblaků, tvaru oblaků a tvaru kouřových vleček i k odhadu fyz. a chem. vlastností atmosférického aerosolu. Lidary jsou rovněž využívány na meteorologických družicích, kde kromě výše uvedených aplikaci jsou rovněž používány pro stanovení mikrofyzikálních vlastností oblačnosti. Pokud lidar umožňuje měřit změnu frekvence zpětně rozptýleného záření oproti vysílaným paprskům, využívá Ramanova rozptylu k identifikaci různých příměsí v atmosféře. Viz též ceilometr.
První lidar byl vytvořen a pojmenován v r. 1961. Jde o akronym úplného angl. názvu LIght Detection And Ranging „světelná detekce a měření vzdálenosti“, sestavený analogicky k termínu radar.
angl: lidar; slov: lidar; něm: Lidar n; rus: лидар 1993-a3
Lifted index
index stability odvozený ze Showalterova indexu a definovaný vztahem
kde T500 je teplota vzduchu v hladině 500 hPa a teplota TL se v různých modifikacích Lifted indexu stanovuje různě, většinou se jedná o teplotu vzduchové částice vyzdviženou adiabaticky do hladiny 500 hPa z různě definované spodní hladiny.
kde T500 je teplota vzduchu v hladině 500 hPa a teplota TL se v různých modifikacích Lifted indexu stanovuje různě, většinou se jedná o teplotu vzduchové částice vyzdviženou adiabaticky do hladiny 500 hPa z různě definované spodní hladiny.
angl: Lifted index; slov: Lifted index; rus: индекс LIFT, подьемный индекс 2014
Lightning Imager
(LI) [lajtning imidžr] – zobrazovací radiometr pro družicovou detekci blesků na geostacionární družici MTG.
angl: Lightning Imager; slov: Lightning Imager; něm: Lightning Imager; fr: Lightning Imager 2023
liják
lid. výraz pro silný déšť. Nejčastěji se jedná o déšť přívalový.
angl: rain gush; slov: lejak; něm: Platzregen m, Regenguss m, Starkregen m; rus: ливень 1993-a3
lijavec
límec oblačný
viz oblak húlavový.
slov: oblačný golier; rus: грозовой вал, грозовой ворот, шкваловый ворот 1993-a1
limit imisní
nejvýše přípustná úroveň znečištění venkovního ovzduší stanovená Zákonem č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Imisní limity jsou stanoveny pro vymezené znečišťující látky, které mají podle výsledků dlouhodobých studií prokazatelně škodlivý účinek na lidské zdraví nebo vegetaci a ekosystémy. Odborně hodnoty konkrétních imisních limitů vycházejí z doporučených hodnot Světové zdravotnické organizace (WHO). Pro Evropskou Unii jsou stanoveny imisní limity tzv. směrnicemi (direktivami) EU. Z těchto směrnic pak vycházejí národní imisní limity stanovené legislativou jednotlivých členských států. Dodržování imisních limitů je právně vymahatelné a jejich nedodržení je finančně sankcionováno.
angl: ambient air polutant limit value; slov: imisný limit; něm: Immissionsobergrenze f 2016
limnigraf
automatický hladinoměr sloužící k záznamu časového průběhu vodního stavu.
angl: stage recorder, water-level recorder; slov: limnigraf; něm: Schreibpegel m; fr: limnigraphe; rus: лимниграф 2024
limnigram
linka pro předpověď počasí automatizovaná
vytváření předpovědi počasí praktickým uskutečněním automatizace v meteorologii pro vytváření a distribuci předpovědi počasí. Jedná se o automatický informační systém sestávající z podsystémů monitorování atmosféry (tj. sběru, zpracování a vizualizace meteorologických informací, a to zejména informací z meteorologických stanic a metod dálkové detekce) a výstupů numerických předpovědních modelů. Automatizovaná linka pro předpověď počasí může být doplněna automatickou aplikací statistických metod (následným statistickým zpracováním např. výstupů více modelů numerické předpovědi počasí nebo operativních informací). Úloha meteorologa se uplatňuje především při závěrečné analýze povětrnostní situace, při interpretaci a případné korekci výstupů modelů numerické předpovědi počasí, zejména při výskytu nejednoznačných informací a při předpovědi nebezpečných meteorologických jevů.
slov: automatizovaná linka pre predpoveď počasia; rus: автоматизированная система прогнозирования погоды 1993-a3
listovitost tropopauzy
zvláštní případ struktury tropopauzy, který je charakteristický výskytem několika vrstev vzduchu s odlišným vertikálním teplotním gradientem. Jev souvisí především se zánikem původních a vznikem nových tropopauz při střídání vzduchových hmot různých vlastností. V listovitosti tropopauzy se odráží výraznost cirkulačních procesů v dané oblasti. Viz též tropopauza vícevrstvá.
angl: foliated structure of tropopause; slov: listovitosť tropopauzy; něm: blättrige Struktur der Tropopause f; rus: листовидная структура тропопаузы 1993-a1
litometeor
meteor vytvořený soustavou atmosférických částic, které jsou většinou pevného skupenství, ne však ledové. Tyto částice jsou rozptýleny ve vzduchu nebo zdviženy z povrchu země větrem. Podle klasifikace v rámci Mezinárodního atlasu oblaků mezi litometeory patří zákal, prachový zákal, kouř, zvířený prach nebo písek, prachová nebo písečná bouře a prachový nebo písečný vír. Viz též litosféra.
Termín se skládá z řec. λίθος [lithos] „kámen“ (srov. monolit) a slova meteor.
angl: lithometeor; slov: litometeor; něm: Lithometeor n; rus: литометеор 1993-a3
litosféra
vnější pevný obal Země, zahrnující zemskou kůru a nejsvrchnější část zemského pláště. Viz též biosféra, pedosféra, kryosféra.
Termín se skládá z řec. λίθος [lithos] „kámen“ (srov. monolit) a σφαῖρα [sfaira] „koule, míč“ (přes lat. sphaera „koule, nebeská báň“); vznikl analogicky k termínu atmosféra.
angl: lithosphere; slov: litosféra; něm: Lithosphäre f; rus: литосфера 1993-a3
loď meteorologická
loď zpravidla specializovaná na plnění úkolů v systému meteorologických a oceánologických pozorování, na prvotní zpracování těchto pozorování a rozšiřování získaných výsledků. Meteorologické lodě dnes pracují pouze jako expediční (lodě v expedicích TROPEX, POLEX, MONEX apod.) a jejich úkoly plní i dopravní lodě (včetně lodí říčních) a majáky. Kromě zákl. přízemních meteorologických pozorování se na meteorologických lodích konají i oceánologická pozorování (rychlosti oceánských proudů, výšky vln, teploty mořské vody a jejího vert. profilu, znečištění moře apod.). Výsledky měření meteorologických lodí doplňují pozorování v síti pozemních meteorologických stanic a slouží hlavně pro zabezpečování námořní dopravy, rybářských lodí i další činnosti na moři. Po 2. světové válce se rozšířily stacionární meteorologické lodě, které prováděly mj. i měření aerologická. Ovšem od 60. let docházelo k jejich útlumu, když jejich pozorování postupně nahradily meteorologické družice, bóje a dopravní lodě. Poslední stacionární meteorologická loď ukončila svůj provoz na konci roku 2009.
angl: ocean station vessel (OSV), ocean weather station, weather ship; slov: meteorologická loď; něm: Wetterschiff n; rus: метеорологическое судно 1993-a3
lokátor akustický
syn. sodar.
angl: acoustic radar, acoustic sounder; slov: akustický lokátor; něm: akustisches Radar n; rus: локатор акустический (содар) 1993-a3
lokátor kvantový optický
lokátor kvantový světelný
lokátor laserový
syn. lidar.
angl: lidar; slov: laserový lokátor; něm: Laser-Radar n, Lidar n; rus: лазерный локатор, лидар 1993-a3
lom elektromagnetických vln v atmosféře
syn. refrakce atmosférická.
angl: atmospheric refraction of electromagnetic waves; slov: lom elektromagnetických vĺn v atmosfére; něm: atmosphärische Refraktion von elektromagnetischen Wellen f; rus: преломление электромагнитных волн в атмосфере 1993-a1
lom světla v atmosféře
angl: atmospheric refraction of light; slov: lom svetla v atmosfére; rus: преломление света в атмосфере 1993-a1
lucimetr
syn. pyranometr destilační – pyranometr pro měření cirkumglobálního záření v oboru od 0,3 do 4 μm. Pracuje na destilačním principu. Jeho skleněné kulové čidlo (potažené kovovým filmem nebo zhotovené z černého materiálu) je částečně naplněno vhodnou kapalinou, která se zahřívá pohlceným zářením a předestilovává se do kalibrované trubice. Objem zkondenzované kapaliny je úměrný úhrnu energie, která dopadla na čidlo přístroje za dobu jeho expozice. Viz též pyranometr kulový.
Termín se skládá z lat. lux (genitiv lucis) „světlo“ a řec. μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
angl: lucimeter; slov: lucimeter; rus: люциметр 1993-a1
lumen
(lm) – ve fotometrii jednotka světelného toku. Je definován jako světelný tok, který je do jednotkového prostorového úhlu vysílán bodovým zdrojem světla o svítivosti jedna kandela. Dle dřívější normy, která je dnes zohledněna příslušnými přepočty, byl lumen definován jako světelný tok, který vysílá povrch absolutně černého tělesa o velikosti 5,305 . 10-7 m2 při teplotě tuhnoucí platiny do celého poloprostoru.
angl: lumen; slov: lúmen; něm: Lumen n; fr: lumen; rus: люмен 2022
lux
luxmetr
v meteorologii přístroj k měření osvětlení viditelným zářením Slunce vyjádřeným v luxech. Je založen na fotoelektrickém principu.
Termín se skládá z lat. lux „světlo“ a řec. μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
angl: luxmeter; slov: luxmeter; něm: Luxmeter n; rus: люксметр 1993-a3
lyzimetr
přístroj k přímému měření evapotranspirace. Nejčastěji se měří množství proteklé vody nebo změna hmotnosti půdního vzorku se zkoumanou plodinou v nádobě lyzimetru. Měření se většinou provádí pod travnatým povrchem. Podle velikosti výparoměrné plochy se lyzimetry dělí na malé (< 0,5 m2), standardní (0,5–1 m2) a velké (> 1 m2). K nejrozšířenějším patří tzv. gravitační lyzimetry, ve kterých se registruje rozdíl mezi množstvím přirozeně i uměle dodané vody a vody odteklé z nádoby lyzimetru.
Termín se skládá z řec. λύσις [lysis] „uvolňování“ a μέτρον [metron] „míra, meřidlo“, přičemž uvolňováním je míněno vypařování vody.
angl: lysimeter; slov: lyzimeter; něm: Lysimeter n; rus: лизиметр 1993-a3