jíní
pevné usazené srážky vznikající na zemském povrchu a na předmětech v jeho blízkosti depozicí vodní páry při záporné teplotě aktivního povrchu; tento hydrometeor proto nepatří mezi námrazky. Tvoří se, pokud teplota příslušného povrchu klesne na teplotu bodu ojínění a dále klesá. Obdobně jako v případě rosy k tomu nejčastěji dochází v noci za jasného počasí a slabého větru či bezvětří vlivem radiačního ochlazování. Takto vznikající jíní můžeme označit jako radiační, pokud ho chceme odlišit od advekčního jíní. Na rozdíl od zmrzlé rosy má jíní dobře patrnou jemnou krystalickou strukturu. Lidově se jíní označuje i jako šedý mráz, šedivák nebo šedivec, z odborného hlediska nesprávně též jako jinovatka.
Termín vychází z praslovanského *inьjь, které je snad příbuzné s něm. Eis a angl. ice „led“.
angl: hoarfrost; slov: osuheľ; něm: Reif m; rus: иней 1993-a3, ed. 2026
