Elektronický meteorologický slovník

kulové, kuželovité nebo i nepravidelné kusy ledu o průměru 5 až 50 mm, někdy i větším, které mohou vznikat v konvektivních bouřích v oblacích druhu cumulonimbus s velkou vertikální mohutností a vysokou rychlostí výstupného proudu. K největším úředně zdokumentovaným kroupám patří kroupa o hmotnosti 880 g a maximálním obvodu 47,3 cm, která spadla za bouřky ve Vivianu v Jižní Dakotě (USA) dne 23. července 2010; ekvivalentní průměr této kroupy byl 20,3 cm (velikost volejbalového míče).
Podmínkou pro vývoj krup je vznik kroupových zárodků dále rostoucích za vhodných podmínek zachycováním a mrznutím kapek přechlazené vody, které do oblasti vývoje krup dopravuje výstupný proud. Malé kroupy jsou obvyklé kulové, velké mívají nepravidelný tvar a složitou vnitřní strukturu, podmíněnou uplatněním režimů mokrého a suchého růstu krup.
Pádová rychlost krup dosahuje až 45  m.s^–1 a závisí na jejich velikosti a tvaru. Matematické modelové studie trajektorií krup v kroupotvorném oblaku neprokázaly opakované propadávání a stoupání krup oblakem, které se dříve považovalo za příčinu vývoje ledových vrstev. Ukázaly však, že určitá malá část modelových trajektorií může mít spirálovitý tvar.
Při výskytu krupobití se ve zprávě SYNOP uvádí maximální průměr krup. Velké kroupy působí značné hospodářské škody především na zeměd. kulturách. Viz též ochrana před krupobitím.

Slovo pravděpodobně pochází z indoevr. kořene s významem „drtit, bít“, původně totiž označovalo obilná zrna zbavená slupky omíláním; vzhledem k podobnému tvaru byl význam už ve středověku přenesen na srážkové částice.