Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

pozorování aerologické
pozorování met. a fyz. dějů a parametrů v mezní vrstvě atmosféry a ve volné atmosféře. Z hlediska používaných prostředků a metod se aerol. pozorování dělí na nepřímá a přímá. Nepřímá aerol. pozorování, která umožňují zkoumat jevy v atmosféře na dálku bez přímého kontaktu se dělí na aktivní, pokud je pozorování spojeno s aktivním vysíláním různých signálů, např. akust. (sodar), světelných (lidar) nebo rádiových (radiolokátor), a na pasivní, pokud se pozorují různé atm. procesy a jevy, např. tepelné záření zemského povrchu a oblačnosti, polární záře, noční svítící oblaky apod. Přímá aerol. pozorování, v odborné literatuře někdy označovaná jako kontaktní, jsou prováděná pomoci různých speciálních přístrojů, jako jsou radiosondy, transosondy, ozonosondy, meteorologické rakety, nebo pomocí meteorologických pozorování z letadel během letu. Viz též sondáž ovzduší, měření meteorologických prvků v mezní vrstvě a volné atmosféře.
angl: aerological observation slov: aerologické pozorovanie rus: аэрологическое наблюдение  1993-a3
podpořila:
spolupracují: