ozon přízemní
část troposférického ozonu vyskytující se v přízemní vrstvě atmosféry. Jedná se o sekundární znečišťující látku, která nemá v atmosféře vlastní významný zdroj. Vzniká působením slunečního záření o vlnové délce 280–430 nm, způsobujícím při vysoké teplotě vzduchu soustavu reakcí mezi oxidy dusíku, VOC a kyslíkem. Ve zvýšených koncentracích se vytváří za slunných letních dnů. Jde o tzv. letní znečišťující příměs s maximálními koncentracemi vyskytujícími se v období duben až září. Prostorové rozložení přízemního ozonu je velmi heterogenní v závislosti na umístění emisních zdrojů a na meteorologických podmínkách. Je indikátorem fotochemického neboli oxidačního smogu. Vzhledem ke svým silným oxidačním schopnostem je ozon toxický a má negativní vliv na biosféru. Viz též měření ozonu.
angl: ground-level ozone; slov: prízemný ozón; něm: bodennahes Ozon n; rus: приземный озон 2014, ed. 2024
