Elektronický meteorologický slovník

lokální snížení části základny supercely s horizontálním rozměrem okolo kilometru. Indikuje nasávání vlhkého a chladného vzduchu ze srážkových oblastí do mohutného výstupného konvektivního proudu. V tomto vtahovaném vzduchu pak dochází ke kondenzaci vodní páry v nižší výšce než v okolním vzduchu, čímž vzniká viditelná struktura pod původní základnou oblaku. V oblasti výrazně rotujícího wall cloudu může dojít k vývoji tornáda. Oblak morfologicky patří do zvláštností oblaků murus, kam byl zařazen v roce 2017. V české odborné terminologii nebyl český termín zaveden a používá se termín převzatý z angličtiny. Přímý překlad anglického termínu do češtiny není vhodný.

integrovaný systém pozorování Světové meteorologické organizace (WMO). Kromě existujícího Globálního pozorovacího systému (GOS) zahrnuje také další programy WMO: Global Atmosphere Watch (GAW), Global Cryosphere Watch (GCW) a World Hydrological Cycle Observing System (WHYCOS). Cílem WIGOS je dosažení efektivní koordinace činnosti všech dosavadních složek systému pro zvýšení kvality a dostupnosti dat, s přihlédnutím k požadavkům a možnostem národních meteorologických center.

1. označení pro prachový nebo písečný vír v Austrálii;
2. zastaralé regionální označení severoaustralských tropických cyklon. Viz též cyklon.

Termín má původ v některém z jazyků australských domorodců.

[vind čil] – viz teplota pocitová.

[vindprofajler] – profiler využívající radiových vln k určení vertikálního profilu větru. Jde o automatický bezobslužný přístroj, pracující na stejném principu jako dopplerovský meteorologický radar. Windprofiler vysílá krátké intenzivní impulzy elektromagnetického záření postupně v nejméně třech úzkých směrovaných svazcích, které mezi sebou svírají známý úhel. Impulzy se rozptylují na nehomogenitách indexu lomu elektromagnetického vlnění, vyvolávaných atmosférickou turbulencí. Část zpětně rozptýleného výkonu je zachycena anténou a zpracována citlivým přijímačem. Z časového rozdílu mezi vysláním a návratem impulzu se určuje výška rozptylujícího objemu atmosféry, který je unášen větrem. Z frekvenčního posunu mezi vyslaným a přijatým zářením se stanoví rychlost pohybu vzduchu ve směru šíření vlnového impulzu. Z rychlostí pohybu vzduchu, zjištěných na jednotlivých svazcích, se stanoví horizontální a vertikální složky rychlosti větru, případně další charakteristiky turbulentního proudění. Windprofiler je tak schopen určit rychlost větru i vertikální rychlost od výšky 100–200 m do několika kilometrů. Dále může měřit i vertikální profil teploty vzduchu, pokud je doplněn o akustickou komponentu, s níž tvoří systém RASS.

Termín pochází z angličtiny, skládá se ze slov wind „vítr“ a profiler.

informační systém Světové meteorologické organizace. Je budován rozvíjením a zdokonalováním Světového telekomunikačního systému (GTS) tak, aby mohl zajistit sběr a automatickou distribuci měřených, pozorovaných a zpracovaných dat nejen členům Světové meteorologické organizace, ale i dalším oprávněným uživatelům meteorologických informací, zejména v případě povodní, jaderných nebo chemických havárií apod. Hlavní funkci mají centra GISC (Global Information System Centres) spojená telekomunikační sítí s vysokou rychlostí přenosu; úlohu regionálních telekomunikačních center v rámci WIS plní centra DCPC (Data Collection or Production Centres); úkolem národních center NC je sběr a distribuce dat na národní úrovni. WIS umožňuje online přístup k některým datům uloženým v GISC a DCPC.