Elektronický meteorologický slovník

hydrometeor ve formě suspenze velmi malých vodních kapiček, popř. drobných ledových částic ve vzduchu, který zmenšuje vodorovnou dohlednost při zemi alespoň v jednom směru pod 1 km. V klimatologii se rozlišují čtyři stupně intenzity mlhy podle dohlednosti, a to mlha slabá (dohlednost 500 až 1 000 m), mírná (200 až 500 m), silná (50 až 200 m) a velmi silná (dohlednost menší než 50 m). Z hlediska mikrofyzikálního složení mlha odpovídá oblaku, nejčastěji druhu stratus; pro jejich rozlišení při meteorologickém pozorování je rozhodující poloha stanoviště pozorovatele.
Mlha začíná vznikat při kladné či záporné teplotě vzduchu, pokud vzduch dosáhne nasycení nebo se mu při dostatečném počtu účinných kondenzačních jader přiblíží. K tomu nejčastěji dochází ochlazením vzduchu, např. při mlze radiační, advekční a svahové, dále dodatečným zvýšením vlhkosti vzduchu u mlhy z vypařování, popř. promícháním dvou vzduchových hmot, viz mlha z promíchávání. Kromě toho se mlhy dělí i z dalších hledisek. Podle složení vymezujeme kromě mlhy tvořené nepřechlazenými vodními kapičkami též přechlazenou a zmrzlou mlhu, podle vert. rozsahu se mlhy dělí na mlhy přízemní a vysoké, dále se mlhy rozlišují podle místa vzniku atd. Viz též klasifikace mlh Willettova, přeháňky mlhové, chuchvalce mlhy, rozpouštění mlhy, pás mlhy, garua, kouřmo, den s mlhou.

Termín vznikl přesmykem ze staročeského mhla; stejně jako slovo mžení snad souvisí se slovesem „míhat se“ ve smyslu pohybu drobných kapek.