Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

tornádo
speciální druh tromby, vyskytující se pod konvektivními bouřemi, resp. pod oblakem druhu Cb. Aby jev mohl být označen jako tornádo, musí být generován cirkulací bouře. Jeho cirkulace se tedy spouští shora dolů, od základny oblaku k zemskému povrchu, a musí se během své existence alespoň jednou dotknout zemského povrchu, přičemž zároveň musí mít potenciál způsobit na zemském povrchu hmotné škody. Pokud se jev připomínající tornádo nedotkne zemského povrchu, nemůže být formálně jako tornádo označen.
Rotaci tornáda nezpůsobuje Coriolisova síla, nýbrž je důsledkem dynamiky konv. bouře, proto kromě častějších cyklonálně rotujících tornád existují i tornáda rotující anticyklonálně, tedy na severní polokouli po směru otáčení hodinových ručiček. Tornáda se klasifikují z hlediska intenzity tzv. Fujitovou stupnicí (stupeň F0 pro nejslabší, stupeň F5 pro nejsilnější tornáda), odvozenou od charakteru způsobených škod. Nejslabších tornád je nejvíce, nejsilnějších nejméně. Vyskytují se globálně (s výjimkou polárních oblastí), avšak v některých oblastech (např. východ až středozápad USA) je jejich výskyt častější a zároveň se zde vyskytuje i více silnějších tornád. Nejsilnější tornáda (F4 a F5) jsou téměř výlučně vázána na bouře typu supercela, slabší se vyskytují i na nesupercelárních konv. bouřích. Ztráty na životech nemusí souviset pouze se sílou tornád, ale i s výstražným systémem a způsobem ochrany obyvatelstva (např. tornáda s největším počtem obětí se vyskytují v Bangladéši).
Výskyt tornád na území ČR je komplexněji dokumentován přibližně od konce devadesátých let 20. století, v průměru se zde vyskytne několik (zpravidla slabších) tornád ročně. Viz též extrémy tlaku vzduchu, extrémy rychlosti větru.
angl: tornado slov: tornádo rus: торнадо  1993-a3
podpořila:
spolupracují: