Sestavila a průběžné aktualizuje terminologická skupina České meteorologické společnosti (ČMeS)

potenciál globálního oteplování
(GWP, z angl. global warming potential) – ukazatel vyjadřující relativní účinnost určitého skleníkového plynu při skleníkovém efektu atmosféry v porovnání s oxidem uhličitým, jehož GWP je definičně roven 1. Hodnota GWP pro daný plyn vyjadřuje, kolik tun oxidu uhličitého vede ke stejnému ohřevu atmosféry jako jedna tuna daného plynu. Přitom je zohledněna průměrná doba setrvání molekul daného plynu v atmosféře. Pomocí takto nastaveného mezinárodně uznávaného standardu je možno navzájem porovnat účinnost různých skleníkových plynů, které se navzájem liší svými radiačně-absorpčními vlastnostmi  i  dobou setrvání v atmosféře. Podíl daného plynu na skleníkovém efektu atmosféry je pak výsledkem jeho GWP a koncentrace.
GWP může být vyjádřen pro různě dlouhá časová období, nejčastěji se však uvažuje jako průměr za 100 roků (GWP100). Podle US EPA (United States Environmental Protection Agency) je GWP100 pro metan roven 27–30, pro N2O 273 a pro freony se pohybuje v řádu tisíců až desetitisíců. Vzhledem k překryvu absorpčních pásů různých skleníkových plynů a nestejnoměrnému vývoji jejich koncentrací se mění i hodnoty GWP (kromě oxidu uhličitého), které jsou navíc postupně upřesňovány v souladu s vývojem vědeckého poznání. Viz též oteplování globální.
angl: global warming potential  2024
podpořila:
spolupracují: