Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene s

X
samočištění ovzduší
soubor všech procesů, jejichž výsledkem je snižování množství znečišťujících příměsí v atmosféře. Zahrnuje procesy atmosférické depozice a chemické reakce v atmosféře. K procesům samočištění ovzduší nepatří šíření příměsí v atmosféře. Viz též znečištění ovzduší, znečišťování ovzduší.
angl: self-cleaning of air slov: samočistenie ovzdušia rus: самоочищение воздуха něm: Selbstreinigung der Atmosphäre f  1993-a3
samum
syn. hakím – oblastní název pro silný a horký pouštní vítr (zpravidla záp. směru). Vyskytuje se v sev. Africe, v Palestině, Jordánsku, Sýrii a na Arabském poloostrově. Teplota vzduchu při samumu dosahuje až 55 °C a relativní vlhkost vzduchu klesá i pod 10 %. Jeho náhlý výskyt může vyvolat zdravotní potíže i úmrtí, neboť lidský organismus se nestačí vysoké teplotě tak rychle přizpůsobit. Maximum výskytu samumu připadá na jaro a časné léto. Název samum znamená arabsky „jedovatý vítr“.
angl: simm, simoom slov: sámum rus: самум něm: Samum m  1993-a1
sarma
místní název větru, který má vlastnosti bóry. Má název podle řeky Sarmy, která se vlévá do Bajkalu a v jejímž ústí je tento vítr pozorován. Sarma vzniká při ústupu cyklony a začínajícím vlivu anticyklony v oblasti záp. od Bajkalského jezera čili na vých. okraji anticyklony s chladným prouděním sev. směrů. V důsledku konfigurace terénu i orientace údolí řeky Sarmy dosahuje rychlost větru až 40 m.s–1. V zimním období dochází pří sarmě k vytváření námrazy na lodích a na ostrově Olchon. Sarma se vyskytuje nejčastěji od října do prosince a její převládající směr je sz.
angl: sarma slov: sarma rus: сарма něm: Sarma m  1993-a1
scénář změn klimatu
podmíněná předpověď vývoje kliamtu, jejímž cílem je odhadnout vývoj, rychlost a směr klimatických změn na Zemi, ke kterým by mohlo dojít při splnění určitých podmínek (např. určité trajektorie vývoje koncentrací skleníkových plynů). Vychází z mat. modelů klimatu, v nichž se uvažují jak přírodní, tak antropogenní faktory klimatu. V současné době se běžně zpracovávají scénáře změn klimatu na několik nejbližších desetiletí až cca 100 let, v závislosti na scénáři vývoje koncentrací skleníkových plynů, způsobu využívání půdy a podobně.
slov: scenár klimatickej zmeny něm: Szenario der Klimaänderung n  1993-a3
scintilace
jev podobný optickému chvění, který se projevuje rychlými změnami (často pulzacemi) intenzity světla hvězd nebo pozemských světelných zdrojů. Patří mezi fotometeory. V češtině se též setkáváme s pojmem mihotání.
angl: scintillation slov: scintilácia, trblietanie rus: сверкание, сцинтилляция něm: Flimmern n, Funkeln n, Szintillation f  1993-a3
scirocco
[široko] – v původním významu teplý již. nebo jv. vítr, vanoucí ze Sahary nad Sicílii a již. Itálii. V širším smyslu se jedná o pouštní vítr proudící ze Sahary nebo arabských pouští do oblasti Středozemního moře na přední straně cyklony postupující Středomořím k východu. Původně suchý a prašný vítr, který se nad mořem zvlhčuje, při dalším postupu na sever přináší mlhu a déšť (tzv. vlhký scirocco) a za horskými překážkami má ráz fénu. Suchý scirocco v zemích Předního východu má ráz katastrofálních suchovějů.
angl: scirocco, sirocco slov: scirocco rus: сирокко něm: Schirokko m, Scirocco m  1993-a2
sdružení oblastní WMO
angl: Regional Association of the WMO slov: oblastné združenie WMO rus: Региональная ассоциация ВМО něm: Regionalassoziation der WMO f, Regionalverband der WMO f  1993-a1
sedlo barické
syn. sedlo tlakové – oblast v tlakovém poli mezi dvěma oblastmi nízkého tlaku vzduchu a dvěma oblastmi vysokého tlaku vzduchu rozloženými přibližně šachovnicově. Izobarické plochy v barickém sedle mají charakteristický tvar sedla. Bod ve středu sedla se nazývá hyperbolický bod. Barické sedlo je jedním z tlakových útvarů. Viz též pole deformační.
angl: col, saddle point slov: barické sedlo rus: барическая седловина, седловина něm: Luftdrucksattel m  1993-a1
sedlo tlakové
slov: tlakové sedlo rus: седловина něm: Luftdrucksattel m ?  1993-a1
segmentace cyklony
proces v atmosféře, při němž z jedné cyklony vzniknou dvě, nebo více cyklon. K segmentaci cyklony dochází většinou tak, že na okraji staré cyklony, která se už vyplňuje, se vytvoří samostatná cyklona s uzavřenou cirkulací, jindy nastává segmentace cyklony při postupu mladé cyklony přes horskou překážku. Nově vzniklé cyklony se obyčejně vzájemně pohybují proti směru pohybu hodinových ručiček. O nepravé segmentaci cyklony se hovoří tehdy, když se rozsáhlá cyklona začíná vyplňovat, přičemž se rozpadá na několik samostatných cyklon, které se pak vyplňují nerovnoměrně. Cyklony, které vznikají segmentací, mají jednu, nebo více uzavřených izobar a jako celek jsou ohraničené dalšími izobarami, takže vytvářejí rozsáhlou oblast nízkého tlaku vzduchu.
angl: segmentation of cyclone slov: segmentácia cyklóny rus: сегментация циклона něm: Sektoreinteilung der Zyklone f, Zyklonenteilung f  1993-a1
seiche
[séš] – viz vlny stojaté.
angl: seiche slov: seiche rus: сейшa něm: Seiches pl  1993-a1
seistan
místní název větru v oblasti Sistan na jihovýchodě Íránu a v přilehlé části Afgánistánu. Seistan má obvykle sz. až sev. směr a vane na okraji monzunové cyklony se středem nad sev. Pákistánem. Vyskytuje se od konce května nebo počátku června téměř bez přestávky až do konce září; proto je seistan znám též jako „vítr 120 dní“. Může dosáhnout i rychlosti větší než 30 m.s–1, vzhledem k velké prašnosti může mít některé vlastnosti prachové nebo písečné bouře.
angl: seistan slov: seistan rus: систан něm: Seistan m  1993-a2
sekluze
stadium v okluzním procesu, kdy ke spojení teplé a studené fronty při zemi nedojde nejdříve ve středu  frontální cyklony, ale v jisté vzdálenosti od něj. Sekluze znamená, že blízko týlové části okluzní fronty se vytvoří kapsa teplého vzduchu v nízkých hladinách, která je obklopena vzduchem chladnějším. Sekluze je ve vývoji cyklony výjimečným jevem, např. se může vyskytnout v průběhu orografické okluze, ovšem relativně často se vytváří v dospělém stadium vývoje hlubokých mořských mimotropických cyklon (jak bylo potvrzeno např. experimetnem ERICA). V současné literatuře se pojem sekluze vyskytuje v poněkud modifikovaném smyslu v souvislosti se Shapirovým–Keyserovým modelem cyklony.
angl: seclusion slov: seklúzia rus: секклюзия něm: Seklusion f  1993-a3
sektor cyklony teplý
část mladé cyklony mezi teplou frontou v její přední části a studenou frontou v části týlové. Teplý sektor cyklony je tvořen teplou vzduchovou hmotou a počasí v tomto sektoru závisí na jejích vlastnostech, roční době i vzdálenosti od středu cyklony. V blízkosti středu cyklony, a především v chladné polovině roku, je v teplém sektoru cyklony velká vrstevnatá oblačnost, často provázená srážkami ve tvaru mrholení. V teplé polovině roku se v teplém sektoru vyskytuje, zvláště ve větších vzdálenostech od středu cyklony, jen zvětšená vrstevnatá oblačnost, nad pevninou ve dne i kupovitá oblačnost. V procesu dalšího vývoje cyklony se teplý sektor zpravidla postupně zmenšuje, v závislosti na rychlosti okluzního procesu je vytlačován na okraj cyklony, až postupně zanikne (u zemského povrchu).
angl: warm sector of cyclone slov: teplý sektor cyklóny rus: теплый сектор циклона něm: Warmsektor der Zyklone m  1993-a3
sektor cyklony teplý nepravý
postupující sektor v týlu okludované cyklony, který je vymezený původní studenou frontou a ohnutou okluzí nebo podružnou studenou frontou. Tento sektor, slang. někdy nazývaný falešným, není v našich zeměp. šířkách nikdy tvořen tropickým vzduchem. Nepravý teplý sektor cyklony může vést při analýze synoptických map k chybám v umístění front a v určení jejich charakteru.
angl: apparent warm sector of cyclone slov: nepravý teplý sektor cyklóny rus: ложный теплый сектор циклона něm: falscher Warmsektor der Zyklone m  1993-a3
Sentinel
družicové meteorologii program, resp. stejnojmenné evropské meteorologické družice, zaměřené na monitorování atmosféry a oceánů pro jiné primární účely než operativní předpověď počasí. Družice Sentinel jsou iniciovány Evropskou komisí a ESA pro operativní podporu programu Copernicus (GMES). Zahrnují, resp. budou zahrnovat celou škálu různě zaměřených družic, resp. přístrojů. Na přípravě některých z družic, resp. přístrojů Sentinel se podílí i organizace EUMETSAT.
angl: Sentinel slov: Sentinel něm: Sentinel m  2014
senzor
syn. čidlo.
angl: sensor slov: senzor něm: Sensor m, Messfühler m  2014
separace elektrického náboje v oblacích
procesy, jejichž prostřednictvím dochází v oblacích k oddělování kladného a záporného el. náboje a ke vzniku center zvýšené koncentrace těchto nábojů. Tyto procesy jsou předpokladem pro vznik oblačné elektřiny a bouřkové elektřiny. Z metodologického hlediska lze procesy rozdělit na dvě skupiny: jednak na ty, které mohou probíhat bez působení počátečního el. pole, a za druhé na ty, jež předpokládají iniciační roli již dříve existujícího el. pole. Někdy se v odborné literatuře v souvislosti s těmito dvěma skupinami dějů objevují označení neinduktivní, resp. induktivní separace el. náboje.
Do první skupiny patří především děje, jež zřejmě hrají podstatnou roli při vzniku bouřkové elektřiny a uplatňují se při intenzivním narůstání ledových částic v oblacích. Probíhají při vzájemných srážkách, odrazech a tříštění různě velkých ledových částic nebo v průběhu obalování ledových částic povrchovou vrstvou přechlazené vody při velmi intenzivním zachycování přechlazených vodních kapiček ledovými částicemi. V obou případech dochází k tomu, že relativně velké a rychle narůstající oblačné částice se nabíjejí záporně, zatímco malé částice kladně. K oddělování pak dochází působením pole zemské tíže za spolupůsobení vertikálních pohybů vzduchu v oblacích a turbulence.
Do druhé skupiny lze zařadit děje, které souvisejí s el. polarizací oblačných částic (hydrometeorů) v již existujícím el. poli, čímž v oblačném prostředí vznikají soustavy orientovaných el. dipólů. Následně pak jde např. o selektivní zachycování kladných nebo záporných iontů, o působení hrotových výbojů na koncích polarizovaných jehlicovitých ledových krystalů apod.
Procesy separace el. náboje v oblacích významně interagují s celkovou mikrostrukturou oblaků, a představují tak dnes její integrální součást.
angl: charge separation in clouds slov: separácia elektrického náboja v oblakoch něm: Ladungstrennung in einer Wolke f  2016
separace elektrického náboje v oblacích induktivní
angl: charge separation in clouds slov: induktívna separácia elektrického náboja v oblakoch něm: Ladungstrennung in einer Wolke durch induktive Prozesse f  2016
separace elektrického náboje v oblacích neinduktivní
angl: charge separation in clouds slov: neinduktívna separácia elektrického náboja v oblakoch  2016
série cyklon
rodina cyklon – několik frontálních cyklon, které vznikají postupně na jedné a téže polární, výjimečně i arktické hlavní frontě a postupují obvykle k východu až severovýchodu. Mezi jednotlivými cyklonami se vyskytují postupující anticyklony nebo hřebeny vyššího tlaku vzduchu. Na sev. polokouli každá z nových cyklon vzniká poněkud jižněji vzhledem k předešlé v souvislosti s postupem hlavní fronty k jihu až jihovýchodu. Série cyklon je ukončena uzavírající anticyklonou.
angl: cyclone family slov: séria cyklón něm: Zyklonenfamilie f  1993-a3
sesedání vzduchu
slov: zosadanie vzduchu něm: absinkende Luft f  1993-a1
séš
slov: seiche  1993-b1
sezona
syn. období roční – fáze roku podmíněná sezonalitou klimatu. Astronomické vymezení sezon je dáno okamžiky rovnodenností a slunovratů. Klimatické sezony jsou vymezovány s ohledem na průběh klimatických prvků: ve vyšších zeměpisných šířkách se podle teplotních poměrů vymezuje jaro, léto, podzim a zima, případně chladné a teplé pololetí; v tropických oblastech se případné sezony liší především množstvím srážek (období sucha, období dešťů). Fenologické sezony odpovídají etapám vývoje flóry a fauny během roku, přičemž jsou odděleny významnými fenologickými fázemi.
angl: season slov: sezóna rus: сезон něm: Saison f, Jahreszeit f  2014
sezonalita klimatu
charakteristická vlastnost většiny klimatických oblastí na Zemi, podmíněná změnami bilance záření během kalendářního roku a projevující se periodickým střídáním klimatických sezon. Projevuje se ročním chodem meteorologických prvků, přičemž mírou sezonality klimatu je jejich prům. roční amplituda. Pro tropy je rozhodující srážkový režim, v mimotropických oblastech dominuje vliv ročního chodu teploty vzduchu. Sezonalita klimatu zde roste se zeměpisnou šířkou a s kontinentalitou klimatu.
angl: climatic seasonality, seasonality of climate slov: sezonalita klímy něm: Saisonalität des Klimas f  2014
sféra nebeská
myšlená kulová plocha se středem uprostřed Země a s libovolně velkým poloměrem, na níž se pozorovateli promítají veškeré vesmírné objekty. Vlivem rotace Země kolem zemské osy se nebeská sféra zdánlivě pohybuje od východu k západu. Její viditelná část, někdy označovaná též jako obloha, je zdola ohraničena obzorem. Viz též rovník světový, ekliptika.
angl: celestial sphere slov: nebeská sféra něm: Himmelskugel f  2016
sfériky
syn. atmosfériky – elmag. rozruchy ve tvaru krátkých impulzů, šířící se v atmosféře převážně ve vert. rozsahu troposféry a stratosféry, jejichž původcem je el. bouřkový výboj. Intenzita sfériků na místě pozorování závisí na výšce a intenzitě původního výboje. Výrazné sfériky jsou svázány se studenými vzduchovými hmotami a studenými frontami. Jsou intenzivnější v létě než v zimě, ve dne než v noci a v nižších zeměp. šířkách než ve vysokých. Viz též pozemní detekce blesků.
angl: atmospherics, sferics, spherics slov: sfériky rus: атмосферики něm: Atmosphärische Impulsstrahlung f , Sferics f/pl  1993-a3
shelf cloud
[šelf kloud] – oblak morfologicky patřící do zvláštnosti oblaků cauda, kam byl zařazen v roce 2017. Zpravidla se vyskytuje na čele postupující konvektivní bouře, resp. její gust fronty, výjimečně na čele studené fronty. Zviditelňuje rozhraní mezi studeným vzduchem vytékajícím z bouře a teplým vzduchem vtékajícím do bouře, podél něhož vytváří zpravidla zahnutý pás oblačnosti, často s klínovitým vzhledem na přední straně. Spodní základna shelf cloudu bývá značně turbulentní, zatímco svrchní část mívá zpravidla hladký, až laminární povrch. Při přechodu shelf cloudu často dochází k prudkému zhoršení počasí, nástupu srážek a zesílení větru i jeho nárazů. Na rozdíl od roll cloudu je shelf cloud propojený s oblačností mateřské bouře a může se vytvářet i ve více vrstvách nad sebou. V české odborné terminologii nebyl český termín zaveden a používá se termín převzatý z angličtiny.
angl: shelf cloud slov: shelf cloud něm: Böenwalze f, shelf cloud f  2014
schopnost rozlišovací
angl: resolution slov: rozlišovacia schopnosť rus: разрешение něm: Auflösung f , Auflösungsvermögen n  1993-a3
schopnost rozlišovací družicových dat
zpravidla se používá ve dvou kontextech, a sice ve smyslu geometrickém a radiometrickém. Geometrická rozlišovací schopnost udává nejmenší vzdálenost, na jakou mohou být dva radiometricky výrazné objekty blízko k sobě, aby je ještě bylo možné na družicovém snímku vzájemně odlišit. Bezprostředně souvisí s velikostí (rozměrem) družicového pixlu, která se zpravidla udává pro nadir družice (poddružicový bod) a je v rámci snímku proměnlivá (roste se vzdáleností od nadiru, tedy zhoršuje se rozlišovací schopnost). Samotná velikost pixlu v nadiru závisí na parametrech konkrétního přístroje (radiometru) družice a na výšce oběžné dráhy družice. Radiometrická rozlišovací schopnost družicových dat udává, jaký je minimální odstup fyzikálních vlastností družicí snímaného objektu (např. odrazivosti nebo teploty), aby tyto rozdíly bylo možné družicí ještě detekovat. Vyjadřuje se právě minimálním odstupem těchto hodnot, přičemž bezprostředně souvisí s bitovou hloubkou (tj. počtem bitů) používanou daným přístrojem pro vyjádření naměřené intenzity záření v jednom pixlu.
angl: resolution of satellite data slov: rozlišovacia schopnosť družicových údajov něm: Auflösung der Satellitendaten f  2014
schopnost rozlišovací radarové informace
prostorové rozlišení (velikost pixelu) digitální radarové informace, běžné v současné době při operativních měřeních na rozsazích do 200 až 260 km, je 1×1 km horizontálně a 0,5 km vertikálně. Časové rozlišení (interval měření) bývá 5 – 15 minut. Radiolokační odrazivost je obvykle kvantifikována v 8 bitech (s krokem 0,5 dBZ), pro potřeby zobrazení pak ve 3 – 4 bitech.
angl: resolution of radar information slov: rozlišovacia schopnosť radarovej informácie něm: Auflösung der Radardaten f  2014
sigma-systém, soustava souřadnicová σ
pravoúhlá soustava souřadnic, v níž osy x a y leží v hladině jednotkové hodnoty veličiny σ, která je definována vztahem:
σ=ppT pSpT
kde p je tlak vzduchu ve zvolené hladině, pS tlak vzduchu v úrovni zemského povrchu a pT tlak vzduchu na uvažované horní hranici atmosféry. Vert. osu označenou σ orientujeme ve směru největšího poklesu hodnot veličiny σ. Výhodou sigma-systému je snadné znázornění reliéfu zemského povrchu, neboť hladina σ = 1 je totožná se zemským povrchem. Z tohoto důvodu se sigma-systém často používá v numerické předpovědi počasí. Viz též z-systém, p-systém, theta-systém, soustava souřadnicová hybridní.
angl: sigma system slov: sigma-systém rus: сигма-система něm: Sigma-System n  1993-a3
signál klimatický
potenciálně předpověditelná složka klimatu související se změnami vnější části úplného klimatického systému. Časové řady klimatických prvků obsahují vedle této složky, která je z pohledu několika desetiletí většinou velmi malá, jistou nepředpověditelnou složku, zvanou klimatický šum, která je v mnoha případech větší než klimatický signál. Klimatický šum souvisí s vlastní dynamikou vnitřní části úplného klimatického systému projevující se specifickým sledem počasí v každém měsíci, sezoně, roce apod.
angl: climatic signal slov: klimatický signál rus: климатический сигнал něm: Klimasignal n  1993-a3
síla balonu stoupací celková
aerostatická vztlaková síla směřující proti síle zemské tíže a rovnající se rozdílu tíhy vzduchu vytlačeného balonem o objemu V a tíhy plynu, kterým je tento balon naplněn. Její velikost F vyplývá z Archimédova zákona:
F=V(ρρn)g,
kde ρ je hustota vzduchu, ρn hustota plynu v balonu a g velikost tíhového zrychlení.
angl: total lift of a balloon slov: celková vzostupná sila balóna rus: полная подъемная сила шара něm: Gesamtauftrieb eines Ballons m  1993-a3
síla balonu stoupací užitečná
celková stoupací síla balonu zmenšená o tíhu balonu a další k němu připoutané zátěže. Užitečná stoupací síla spoluurčuje stoupací rychlost balonu.
angl: free lift of a balloon slov: užitočná vzostupná sila balóna rus: свободная подъемная сила шара něm: freier Auftrieb eines Ballons m  1993-a1
síla barického gradientu
slov: sila barického gradientu něm: Druckgradientkraft f  1993-a1
síla Coriolisova
setrvačná síla působící na tělesa pohybující se v rotující neinerciální vztažné soustavě. V meteorologii se jedná především o souřadnicové soustavy pevně spojené s rotující Zemí, a proto se Coriolisova síla nazývá též uchylující silou zemské rotace. Coriolisovu sílu c lze vyjádřit vztahem:
c=2mv× Ω
kde v je vektor rychlosti pohybu daného tělesa v soustavě rotující úhlovou rychlostí Ω a m značí hmotnost tohoto tělesa. Odtud vyplývá, že Coriolisova síla působí kolmo ke směru rychlosti v a nemá tedy za následek změny kinetické energie pohybujícího se tělesa. V aplikacích na met. problémy dosazujeme za v rychlost proudění vzduchu a Ω představuje úhlovou rychlost rotace Země. Dále se v meteorologii Coriolisova síla často vztahuje k jednotce hmotnosti vzduchu, tj. m = 1, a je pak číselně rovna Coriolisovu zrychlení. Horizontální složky Coriolisovy síly rostou pro dané horizontální proudění se zvětšující se zeměp. šířkou a uchylují ho na sev. polokouli vpravo, na již. polokouli vlevo. Naproti tomu vert. složka Coriolisovy síly dosahuje maxima na rovníku a s rostoucí zeměp. šířkou klesá k nulové hodnotě na pólech. Ve srovnání se silou zemské tíže je však vert. složka Coriolisovy síly asi o čtyři řády menší.
Coriolisova síla má zásadní význam v cirkulaci atmosféry a pro formování tlakových útvarů, neboť proudění ve volné atmosféře zhruba zachovává stav rovnováhy mezi horiz. složkami síly tlakového gradientu a Coriolisovy síly. Důsledkem této skutečnosti je zákon Buys-Ballotův, podle něhož proudění ve volné atmosféře přibližně směřuje podél izohyps. Kdyby tedy nebylo Coriolisovy síly, docházelo by okamžitě k vyrovnávání horiz. tlakových rozdílů. Viz též parametr Coriolisův, rovnice pohybová, vítr geostrofický.
angl: Coriolis force slov: Coriolisova sila rus: сила Кориолиса něm: Corioliskraft f  1993-a3
síla gravitační
síla vzájemného přitahování, kterou na sebe působí hmotná tělesa. V gravitačním poli Země lze gravitační interakci poměrně přesně popsat Newtonovým gravitačním zákonem. Gravitační síla F mezi tělesem o hmotnosti m a Zemí o hmotnosti M a při vzdálenosti mezi jejich těžišti r má velikost:
F=κ0mMr2
kde κ0 značí gravitační konstantu. Gravitační síla působící na dané hmotné těleso tedy směřuje do těžiště Země a její velikost klesá s kvadrátem vzdálenosti těžišť tohoto tělesa a Země. Viz též síla zemské tíže.
angl: gravitational force slov: gravitačná sila rus: гравитационная сила něm: Gravitationskraft f  1993-a3
síla odstředivá
v meteorologii se používá ve dvou významech:
1. odstředivá síla zemské rotace dána výrazem:
Ω×(Ω×R),
kde Ω je úhlová rychlost zemské rotace a R polohový vektor směřující od středu Země (zpravidla ztotožňovaného s těžištěm Země) k uvažovanému působišti odstředivé síly. Odstředivá síla tedy směřuje kolmo od osy zemské rotace a její velikost roste se vzdáleností od zemské osy. To v praxi znamená, že velikost odstředivé síly klesá od rovníku směrem k oběma pólům, kde je nulová, a kromě pólů zároveň roste s nadmořskou výškou.
2. kvazihorizontální odstředivá síla působící na vzduchové částice, které se pohybují po zakřivených trajektoriích. Síla směřuje kolmo od osy rotace tohoto pohybu a její velikost určujeme jako v2.r–1, kde v značí velikost rychlosti proudění a r je poloměr křivosti trajektorie. Křivost trajektorie lze u pohybů synop. měřítka zpravidla nahradit křivostí izobar nebo izohyps. Viz též síla zemské tíže, vítr gradientový, vítr cyklostrofický.
angl: centrifugal force slov: odstredivá sila něm: Zentrifugalkraft f  1993-a3
síla tíhová
angl: gravity force slov: tiažová sila něm: Schwerkraft f  2018
síla tlakového gradientu
syn. síla barického gradientu – síla působící v tlakovém poli, v němž je nenulový tlakový gradient. Směřuje kolmo na izobarické plochy, na stranu s nižším atm. tlakem. Označíme-li sílu tlakového gradientu vztaženou k jednotce hmotnosti symbolem b, pak platí:
b=1ρp,
kde p značí tlak vzduchu a ρ hustotu vzduchu. Horiz. složky síly tlakového gradientu a Coriolisovy síly jsou ve volné atmosféře nejdůležitějšími činiteli ovlivňujícími horiz. proudění vzduchu. Vert. složka síly tlakového gradientu1ρpz,
označovaná též jako vztlaková síla, která je číselně více než 1000krát větší než horiz. složka, je v atmosféře v přibližné rovnováze se silou zemské tíže. Viz též rovnice pohybová, rovnováha hydrostatická, vítr geostrofický.
angl: baric gradient force, pressure force, pressure gradient force slov: sila tlakového gradientu rus: градиентная сила, сила барического градиента, сила давления něm: Druckgradientkraft f  1993-a3
síla tření
tečná síla působící proti směru pohybu. V atmosféře se jedná o tření proudícího vzduchu o zemský povrch (vnější tření) a o tření uvnitř vzduchu (vnitřní tření). Vnitřní tření vzniká buď vzájemným mech. působením molekul (vazké tření), nebo následkem turbulentního promíchávání a přenosu hybnosti (turbulentní tření). V reálné atmosféře lze zpravidla účinky vazkého tření ve srovnání s turbulentním třením zanedbat. Sílu tření vztaženou k jednotce plochy nazýváme tečným napětím, v případě turbulentního tření mluvíme o Reynoldsově napětí.
angl: friction force slov: sila trenia rus: сила трения něm: Reibungskraft f  1993-a1
síla větru
setrvačná síla projevující se dyn. účinky proudícího vzduchu na překážky. Tyto účinky tvoří základ Beaufortovy stupnice větru. První přístroj k měření síly větru zkonstruoval angl. fyzik R. Hooke v r. 1667. Viz též měření větru, tlak větru.
angl: wind force slov: sila vetra rus: сила ветра něm: Windstärke f  1993-a1
síla vztlaková
v dynamické meteorologii  označení pro vertikálně orientovanou sílu, která působí na vzduchovou částici proti směru síly zemské tíže. Za předpokladu hydrostatické rovnováhy je tato síla dána Archimédovým zákonem a je totožná s vertikální složkou síly tlakového gradientu. V tomto případě se obvykle používá přesnější označení hydrostatická (aerostatická) vztlaková síla. Viz též vztlak.
angl: buoyant force slov: sila vztlaková něm: Auftriebskraft f  2019
síla zemské rotace uchylující
slov: uchyľujúca sila zemskej rotácie rus: отклоняющая сила вращения Земли něm: ablenkende Kraft der Erdrotation f  1993-a1
síla zemské tíže
syn. síla tíhová – výslednice gravitační síly v gravitačním poli Země a odstředivé síly vzniklé následkem rotace Země kolem zemské osy. Směr síly zemské tíže tak není, kromě pólů a rovníku, totožný se směrem gravitační síly. Síla zemské tíže směřuje kolmo k ideální mořské hladině odpovídající teoretickému tvaru geoidu. Velikost síly zemské tíže nepatrně roste s rostoucí zeměp. šířkou a v dané zeměp. šířce nepatrně klesá s rostoucí nadmořskou výškou, což ovlivňuje velikost tíhového zrychlení. Viz též rovnice pohybová, vztlak.
angl: gravity force slov: sila zemskej tiaže rus: сила земной тяжести něm: Schwerkraft f  1993-a3
silur
třetí geol. perioda paleozoika (prvohor) mezi ordovikem a devonem, zahrnující období před 444 – 419 mil. roků. Koncentrace kyslíku v atmosféře Země dosáhla několika procent, takže ozonová vrstva již byla natolik mocná, aby umožnila rostlinám kolonizovat souš.
angl: Silurian slov: silur něm: Silur n  2018
silvagenitus
označení jednoho ze zvláštních oblaků zavedené mezinárodní morfologickou klasifikací z roku 2017. Označení zvláštního oblaku silvagenitus se vztahuje na oblaky, které se vyvíjejí lokálně nad lesním porostem jako výsledek zvýšení vlhkosti vzduchu v důsledku evapotranspirace z lesního porostu. Označují se názvem vhodného druhu, popř. tvaru, odrůdy a zvláštnosti, následovaného označením silvagenitus, např. stratus silvagenitus.
angl: silvagenitus slov: silvagenitus něm: silvagenitus  2018
silvioklimatologie
slov: silvioklimatológia něm: Forstklimatologie f  1993-a1
silviometeorologie
slov: silviometeorológia něm: Forstmeteorologie f  1993-a1
singularita
v původním významu podle A. Schmausse (1928) odchylka od hladké (idealizované) křivky dlouhodobého ročního chodu meteorologického prvku, zvláště teploty vzduchu a množství srážek; tato odchylka má být patrná ještě při uvažování průměrů za 100 let. V tomto smyslu se tedy jedná o jev přesně vázaný na určité kalendářní období. V širším smyslu nazýváme singularitou poměrně pravidelnou odchylku od ročního chodu počasí, podmíněnou zvýšeným výskytem určitých povětrnostních situací v dané části roku a v některé geogr. oblasti (tedy syn. pro meteorologickou pravidelnost).
Ve stř. Evropě je nejvýraznější singularitou medardovské počasí, popř. ovčí chladna, o něco méně výraznou pak babí léto. Tzv.. ledoví muži, kteří patří k nejznámějším výkyvům v roč. průběhu počasí, se na křivkách prům. roč. chodu teploty vzduchu za víceleté období výrazněji neprojevují vzhledem k značně nepravidelnému nástupu v jednotlivých rocích. Tradovaná existence vánoční oblevy. bývá v novějších pracích zpochybňována. Některé singularity jsou zachyceny v povětrnostních pranostikách.
 
angl: singularity slov: singularita rus: особенность něm: Singularität f  1993-a3
síť detekce blesků
slov: sieť detekcie bleskov něm: Blitzmessnetz n  2014
síť klimatologických stanic
systém klimatologických stanic na daném území. Klimatologické stanice se dělí podle rozsahu a zaměření činnosti na klimatologické stanice základní, doplňkové a srážkoměrné. V ČR tvoří síť klimatologických stanic kromě profesionálních stanic i další stanice, z nichž některé pozorují ve třech termínech denně, jiné pouze v ranním termínu, např. srážkoměrné. Do sítě klimatologických stanic patří i dlouhodobě měřící totalizátory; rovněž se využívají data ze stanic zřizovaných pro zvláštní účely podle potřeby uživatelů, někdy i na kratší (několikaletá) období.
angl: climatological network slov: sieť klimatologických staníc rus: сеть климатических станций něm: klimatologisches Netz n, klimatologisches Messnetz n  1993-a3
síť meteorologická telekomunikační
angl: meteorological telecommunication network slov: telekomunikačná meteorologická sieť rus: сеть метеорологической телесвязи něm: meteorologisches Nachrichtennetz n  1993-a1
síť meteorologických stanic
systém meteorologických stanic rozložených podle odb. hledisek a požadavků praxe na určitém území.
angl: meteorological network slov: sieť meteorologických staníc rus: метеорологическая сеть, сеть метеорологических станций něm: meteorologisches Stationsnetz n  1993-a3
síť radiolokační meteorologická
systém synchronizovaných měření, zpracování a přenosu dat z několika meteorologických radiolokátorů, organizovaných obvykle v rámci jednotlivých zemí nebo regionů (např. síť CZRAD v Česku, NEXRAD v USA, NORDRAD ve Skandinávii nebo středoevropská síť CERAD). Tvorba sloučené radiolokační informace předpokládá dohodu o typu, formátu, rozlišovací schopnosti, časování a geografické projekci radarových dat. Pro mezinárodní výměnu radarových dat se používá formát WMO FM–94 BUFR nebo HDF5.
angl: weather radar network slov: meteorologická rádiolokačná sieť něm: Radarnetz n  2014
situace anticyklonální
1. označení pro určité synoptické typy používané v katalogu povětrnostních situací. Při anticyklonální situaci převládá nad sledovaným územím anticyklonální počasí. U většiny typů anticyklonálních situací se používá indexu „a“. Např. NWa znamená sz. anticyklonální situaci;
2. někdy se pro stručnost nesprávně používá k souhrnnému označení projevů anticyklonálního počasí. Viz též situace cyklonální.
angl: anticyclonic situation slov: anticyklonálna situácia rus: антициклоническая (синоптическая) ситуация něm: antizyklonale Situation f, antizyklonale Wetterlage f  1993-a1
situace cyklonální
1. označení pro určité synoptické typy používané v katalogu povětrnostních situací. Při cyklonální situaci převládá nad sledovaným územím cyklonální počasí. U většiny typů cyklonálních situací se používá indexu "c". Např. NWc znamená sz. cyklonální situaci;
2. někdy se pro stručnost nesprávně používá k souhrnnému označení projevů cyklonálního počasí. Viz též situace anticyklonální.
angl: cyclonic situation slov: cyklonálna situácia něm: zyklonale Situation f, zyklonale Wetterlage f  1993-a1
situace povětrnostní celková
situace synoptická – rozložení vzduchových hmot, atmosférických front, cyklon, anticyklon a jiných synoptických objektů, které určují ráz počasí nad určitou velkou geogr. oblastí. Představu o celkové povětrnostní situaci získáváme pomocí synoptických map. Z praktických důvodů, částečně i pro účely předpovědi počasí, se provádí typizace povětrnostních situací. Součástí vydávaných met. předpovědí bývá zpravidla předpověď celkové povětrnostní situace, která uvádí vlastní předpověď počasí. Viz též kalendář povětrnostních situací.
angl: large-scale weather situation slov: celková poveternostná situácia rus: макропогода, общая синоптическая ситуация něm: Großwetterlage f  1993-a2
situace synoptická
angl: synoptic situation slov: synoptická situácia rus: синоптическая ситуация něm: synoptische Situation f  1993-a1
situace Vb
[pět b] – povětrnostní situace charakterizovaná teplotně asymetrickou cyklonou, jejíž střed se přesouvá ze severní Itálie a Jaderského moře k severovýchodu po dráze cyklon Vb podle van Bebbera (1891). V ojedinělých případech se směr postupu cyklony mění na s. až sz., čímž se cyklona stává cyklonou retrográdní. Na frontálním rozhraní spojeném s touto cyklonou, které často probíhá nad územím ČR a vyznačuje se výrazným vertikálním střihem větru, mohou vypadávat dlouhotrvající intenzivní srážky zasahující území až několika desítek tisíc km2. Většina rekordních denních úhrnů srážek teplého pololetí byla zejména v horských a podhorských oblastech ČR pozorována v týlu cyklony při situaci Vb, viz extrémy atmosférických srážek. Tato situace vyvolává často velké povodně, např. v letech 1997 a 2002. Viz též cyklona janovská.
angl: situation Vb slov: situácia Vb něm: Wetterlage Vb f, Vb-Wetterlage f  1993-a2
skaterometr
aktivní družicový radiometr, zaměřený na získávání informací o fyzikálních charakteristikách hladin moří a oceánů (především výška a orientace vln), a meteorologických podmínkách (směr a rychlost proudění) bezprostředně nad hladinou. Viz též altimetr.
angl: scatterometer slov: skaterometer něm: Scatterometer n  1993-a3
sklon atmosférické fronty
úhel, který svírá frontální plocha s horiz. rovinou vedenou ve zvolené výšce. Ve volné atmosféře je tangens sklonu atmosférické fronty řádově roven 1/300 až 1/100, v extrémních případech dosahuje hodnot až 1/50. Sklon stacionární fronty se určuje podle Margulesovy rovnice. Viz též profil atmosférické fronty.
angl: slope of a front slov: sklon atmosférického frontu rus: наклон фронта něm: Neigung der Frontfläche f  1993-a3
sklon izobarické plochy
úhel mezi izobarickou plochou a vodorovnou rovinou. Je obvykle udáván tangentou tohoto úhlu:
tgβ=λgvg,
kde λ je Coriolisův parametr, g velikost tíhového zrychlení a vg rychlost geostrofického větru. V reálných atm. podmínkách je tato tangenta řádově rovná 10–5 až 10–4, což odpovídá jednotkám až desítkám úhlových vteřin.
angl: slope of isobaric surface slov: sklon izobarickej plochy rus: наклон изобарической поверхности něm: Neigung der Isobarenfläche f  1993-a1
skoro jasno
viz oblačnost.
slov: takmer jasno rus: почти ясно něm: fast wolkenlos  1993-a1
skoro zataženo
viz oblačnost.
angl: very cloudy sky slov: takmer zamračené rus: облачно с просветами, очень значительная облачность něm: fast bedeckt  1993-a1
skřítci červení
angl: red sprites slov: červení škriatkovia něm: roter Kobold m  2016
skupina kódu
část alfanumerického meteorologického kódu. Je to skupina znaků, v tradičních alfanumerických kódech obvykle pětimístná. Skupiny kódu jsou od sebe oddělené jednou nebo více mezerami. Viz též tvar kódu.
angl: code group slov: skupina kódu rus: группа кода něm: Schlüsselgruppe f  1993-a3
Skupina pro pozorování Země (GEO)
GEO koordinuje aktivity směřující k vybudování jednotného systému pro pozorování Země, tzv. Systému systémů pozorování Země (GEOSS – Global Earth Observation System of Systems), s cílem odstranění dosavadní roztříštěnosti a duplicit. Měření a pozorování Země slouží různým účelům a je využíváno řadou institucí, které provozují mnoho na sobě nezávislých a nekoordinovaných systémů. Jednotlivé země by měly postupně sladit své národní zájmy a cíle s aktivitami GEOSS tak, aby finanční zdroje nutné pro provoz měřicích a pozorovacích systémů byly využívány cíleně tam, kde základní datové zdroje vznikají. ČR je členem od 6. března 2007.
angl: Group on Earth Observations (GEO) slov: Skupina pro pozorovanie Zeme (GEO)  2014
Sky Condition Algorithm
část softwarové výbavy ceilometrů, která používá časovou sérii měření ceilometru k výpočtu pokrytí oblohy oblaky a výšky vrstev oblaků. Informace o stavu oblohy jsou pravidelně aktualizovány v minutových intervalech, přičemž se vychází z dat naměřených v průběhu posledních 30 minut. Algoritmus podává informace až o čtyřech vrstvách oblaků. Odrazy z jednotlivých měření jsou podle jejich výšky přiřazeny k jednotlivým vrstvám, podle počtu odrazů v určitých výškách je odhadnuto množství oblačnosti v dané vrstvě. Přímý překlad do češtiny se nepoužívá.
angl: Sky Condition Algorithm slov: Sky Condition Algorithm  2016
slábnutí anticyklony
stádium vývoje anticyklony, v němž slábne anticyklonální cirkulace a subsidence a které se na synoptické mapě projevuje poklesem atmosférického tlaku nebo geopotenciálu ve středu anticyklony. Ve stadiu zeslabování bývá anticyklona obvykle vysokou a kvazistacionární anticyklonou.Viz též anticyklolýza, rozpad anticyklony.
angl: anticyclolysis slov: slabnutie anticyklóny rus: размывание антициклона něm: Auflösung der Antizyklone f  1993-a3
slapy atmosférické
periodické pohyby zemské atmosféry vyvolané gravitačním účinkem Měsíce a Slunce a odstředivých sil rotace Země kolem těžiště soustavy Země – Měsíc, resp. Země – Slunce, podobně jako slapy (příliv a odliv) hydrosféry. Takto vzniklé vlny mají poměrně malou amplitudu a vzhledem k malé hustotě atmosféry se projevují jen nevýznamným kolísáním tlaku vzduchu.
angl: atmospheric tides slov: atmosférické slapy rus: атмосферные приливы něm: atmosphärische Gezeiten pl  1993-a3
slapy ionosférické
kolísání ionosféry způsobené gravitačním vlivem Měsíce a gravitačním i radiačním vlivem Slunce.
angl: ionospheric tides slov: ionosférické slapy rus: ионосферные приливы něm: lonosphärengezeiten pl, Gezeiten in der Ionosphäre pl  1993-a3
sledy kondenzační
nevhodné označení, viz pruh kondenzační, pás kondenzační.
slov: kondenzačné stopy rus: конденсационные следы něm: Kondensstreifen m  1993-a3
sloha
čes. překlad termínu stratus.
slov: sloha něm: Schichtwolke f  1993-a1
sloha dešťová
čes. překlad termínu nimbostratus.
slov: dažďová sloha něm: Regenschichtwolke f  1993-a1
sloha řasová
čes. překlad termínu cirrostratus.
slov: riasová sloha rus: моросящий туман něm: Federschichtwolke f  1993-a1
sloha vysoká
čes. překlad pro altostratus.
slov: vysoká sloha něm: hohe Schichtwolke f  1993-a1
slota
viz nečas.
  2019
sloup halový
syn. sloup světelný – poměrně často pozorovaný fotometeor patřící mezi halové jevy, který vzniká odrazem světla na horizontálně orientovaných stěnách ledových krystalků. Jeví se jako světlý pruh vycházející ze světelného zdroje (Slunce, vzácně i Měsíce) kolmo vzhůru nebo dolů a dosahující výšky až 20° nad nebo pod ním. Někdy je z halového sloupu lépe patrný horní úsek, jindy dolní. Jev je pozorován tehdy, když Slunce nebo Měsíc jsou blízko horizontu. Halový sloup je většinou bělavý nebo slabě načervenalý. Vzácnější je výskyt kříže, v jehož středu je Slunce. Ten vytváří halový sloup spolu s horiz. kruhem vedlejších sluncí neboli parhelickým kruhem. Pokud je světelným zdrojem Slunce, hovoříme též o slunečním sloupu, pokud je halový sloup vázán na Měsíc, nazývá se měsíční sloup.
angl: light pillar slov: halový stĺp rus: световой столб něm: Lichtsäule f  1993-a3
sloup měsíční
angl: moon pillar slov: mesačný stĺp rus: лунный столб něm: Mondsäule f  1993-a1
sloup meteorologický
samostatně stojící sériově vyráběný objekt, nebo drobná okrasná, též historizující stavba sloužící k umístění několika meteorologických přístrojů. Meteorologické sloupy byly zřizovány na často navštěvovaných veřejných prostranstvích (náměstí, promenády, parky u škol apod.) převážně od konce 19. století do 30. let 20. století. Jejich kamenná, dřevěná či železná konstrukce je zpravidla čtyřboká a dosahuje výšky 2 až 4 m. Středová část konstrukce, spojená s kamenným nebo zděným podstavcem, vytváří prostor pro výklenky nebo prosklené skříňky na měřící přístroje. Celý objekt bývá zakončen různě tvarovanou stříškou s funkční nebo jen ozdobnou větrnou korouhví. Výjimečně je sloup součástí další kamenné architektury v podobě altánu, která pak funguje jako radiační kryt. Do výklenků nebo skříněk sloupu mohl byl instalován tlakoměr, teploměr, extrémní teploměry, vlhkoměr a registrační přístroje. Vrcholným či spíše pozoruhodným přístrojem své doby byl v mnohých sloupech vystavený Lambrechtův povětrnostní telegraf. Sloupy též prezentovaly různé klimatické přehledy a další informace pro obyvatelstvo. Problémem oproti standardní meteorologické budce bylo nedostatečně redukované oslunění přístrojů v určité části dne a nedostatečná ventilace uzavřených prostor sloupu s přístroji. Rovněž ošetřování a seřizování přístrojů bylo jen sporadické a nesystémové. Přesto meteorologické sloupy ve své době významně přispěly k popularizaci meteorologie mezi širokou veřejností.
angl: weather column slov: meteorologický stĺp něm: Wettersäule fr: Les colonnes météorologiques rus: метеорологический столб  2018
sloup sluneční
angl: sun pillar slov: slnečný stĺp rus: солнечный столб něm: Sonnensäule f  1993-a1
sloup světelný
angl: light pillar slov: svetelný stĺp rus: световой столб něm: Lichtsäule f  1993-a1
sloupec rtuťový
sloupec rtuti ve skleněné barometrické trubici, jehož hydrostatický tlak je v rovnováze s aktuálním tlakem vzduchu a jehož délka je proto mírou velikosti tlaku vzduchu. Pokud se pro barometrické účely používala délka rtuťového sloupce, bylo třeba ji při každém měření opravit s přihlédnutím k teplotě rtuti, lokálnímu tíhovému zrychlení, popř. kapilárním silám působícím v místě styku menisku rtuti s vnitřní stěnou trubice. Viz též měření tlaku vzduchu, oprava tlaku vzduchu měřeného rtuťovým teploměrem.
angl: mercury column slov: ortuťový stĺpec něm: Quecksilbersäule f  1993-a2
Slovenská bioklimatologická spoločnosť při SAV (SBkS)
vědecká společnost při SAV, sdružující zájemce o bioklimatologii v SR, popř. čestné členy ze zahraničí. Její náplní je vědecká činnost, výměna informací mezi pracovníky z různých pracovišť a popularizace bioklimatologie. SBkS vznikla v listopadu 1968 vyčleněním z Československé bioklimatologické společnosti při ČSAV v souladu se zákonem o čs. federaci. Jejím prvním předsedou byl prof. MUDr. Juraj Hensel.
angl: Slovak Bioclimatological Society of the Slovak Academy of Sciences slov: Slovenská bioklimatologická spoločnosť pri SAV něm: Slowakische bioklimatologische Gesellschaft bei der Slowakischen Akademie der Wissenschaften f  1993-a3
Slovenská meteorologická spoločnosť při SAV (SMS)
vědecká společnost, sdružující zájemce o meteorologii v SR, popř. čestné členy ze zahraničí. SMS vznikla v roce 1960 jako součást Československé meteorologické společnosti při ČSAV, jejím prvním předsedou byl prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc., člen korespondent ČSAV a SAV. Náplní SMS je podobně jako u ČMeS vědecká činnost, výměna informací mezi pracovníky z různých pracovišť a popularizace meteorologie. Ve své činnosti využívá různé formy přednáškové činnosti i akce s mezin. účastí. Je organizačně členěna do tří poboček (Bratislava, Banská Bystrica, Košice), sídlo je na SHMÚ.
angl: Slovak Meteorological Society of the Slovak Academy of Sciences slov: Slovenská meteorologická spoločnosť pri SAV něm: Slowakische meteorologische Gesellschaft bei der Slowakischen Akademie der Wissenschaften f  1993-a3
Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ)
specializovaná organizace Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky, vykonávající hydrologickou a meteorologickou službu na národní i mezinárodní úrovni; řídí se především zákonem 201/2009 Sb. o státní hydrologické službě a meteorologické službě. Monitoruje množství a jakost ovzduší a vod na území SR, archivuje, kontroluje, hodnotí a interpretuje data a informace o stavu a režimu atmosféry a hydrosféry, vytváří předpovědi a výstrahy. Provozuje Státní meteorologickou síť a Státní hydrologickou síť, síť na měření dávkového příkonu gama záření, dále provozuje meteorologické radary a sondážní aerologická měření ve vyšších vrstvách atmosféry. Poskytuje informace o počasí, klimatu a hydrologické situaci, vodních zdrojích a radioaktivitě životního prostředí. Vytváří a distribuuje předpovědi a výstrahy na nebezpečné hydrometeorologické situace, smog, ozon a radioaktivním zamoření pro vládu SR, státní správu a samosprávu, krizové řízení, veřejnost a další uživatele. Sleduje vývoj klimatického systému, koordinuje národní programy monitorování ovzduší a vod, poskytuje informace pro civilní letectví a Armádu SR. SHMÚ se podílí na výzkumu a vývoji a spolupracuje s vysokými školami na výchově odborníků. Je členem nebo zabezpečuje členství v mezinárodních organizacích: Světová meteorologická organizace (WMO), Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
SHMÚ je pověřen výkonem funkce Regionálního instrumentálního centra WMO (ROC), dočasně provozuje regionální kancelář Mezinárodního centra pro hodnocení vod (IWAC) a zabezpečuje činnost regionální kanceláře Globálního partnerství v oblasti vod (GWP). Viz též meteorologie v ČR.
angl: Slovak Hydrometeorological Institute slov: Slovenský hydrometeorologický ústav něm: Slowakisches hydrometeorologisches Institut n  1993-a3
složení atmosféry Země chemické
angl: chemical composition of atmosphere slov: chemické zloženie atmosféry Zeme rus: химический состав атмосферы Земли něm: chemische Zusammensetzung der Atmosphäre f  1993-a1
složení srážek chemické
množství a chem. složení látek rozpuštěných nebo suspendovaných ve vodě srážek. Znalost chemického složení srážek je důležitá při studiu procesů samočišténí ovzduší, antropogenního nebo přirozeného znečišťování ovzduší a znečištění jiných složek prostředí (hydrosféra, pedosféra, biosféra), pro které představují atmosférické srážky významný vstup znečišťujících látek. Viz též déšť kyselý, mineralizace srážek.
angl: chemical composition of precipitations slov: chemické zloženie zrážok rus: химический состав осадков něm: chemische Zusammensetzung des Niederschlags f  1993-a3
složka cirkulace meridionální
průmět výsledného vektoru větru odpovídajícího všeobecné cirkulaci atmosféry v daném bodě, oblasti nebo hladině na místní poledník. K severu orientovaná složka meridionální cirkulace se považuje za kladnou a opačná za zápornou. Viz též cirkulace meridionální, proudění meridionální, index meridionální cirkulace, složka cirkulace zonální.
angl: meridional component of circulation slov: meridionálna zložka cirkulácie rus: меридиональная составляющая циркуляции něm: meridionale Zirkulationskomponente f  1993-a3
složka cirkulace zonální
průmět výsledného vektoru větru odpovídajícího všeobecné cirkulaci atmosféry v daném bodě, oblasti nebo hladině na místní rovnoběžku. K východu orientovaná zonální složka cirkulace se považuje za kladnou, opačná za zápornou. Viz též cirkulace zonální, proudění zonální, index zonální cirkulace, složka cirkulace meridionální.
angl: zonal component of circulation slov: zonálna zložka cirkulácie rus: зональная составляющая циркуляции něm: zonale Zirkulationskomponente f  1993-a3
slunce boční
angl: lateral sun slov: bočné slnko rus: ложное солнце něm: Nebensonne f  1993-a1
slunce modré nebo zelené
fotometeor vznikající v důsledku Mieova efektu při dostatečné koncentraci částic atmosférického aerosolu, které intenzivně selektivně rozptylují kratší vlnové délky viditelného slunečního záření (fialovou, modrou, popř. zelenou barvu) do směrů, jež svírají velmi malé úhly se směrem přímých slunečních paprsků. Sluneční kotouč se pak jeví jako namodralý nebonazelenalý. Podobný úkaz může být pozorován i u měs. světla (modrý nebo zelený měsíc). Tento jev se vyskytuje zcela ojediněle.
angl: blue or green sun slov: modré alebo zelené slnko rus: голубое или зеленое солнце něm: blaue oder grüne Sonne f  1993-a1
slunce nepravé
syn. slunce vedlejší – zvláštní jasné skvrny na parhelickém kruhu, který patří k halovým jevům. Jde o souborné označení pro parhelia neboli paslunce, paranthelia neboli boční slunce a antihelium neboli protislunce. Viz též měsíc nepravý.
angl: mock sun slov: nepravé slnko rus: ложное солнце něm: Nebensonne f  1993-a1
slunce pyramidální
deformace tvaru slunečního disku do podoby víceúhelníku při jeho poloze těsně u obzoru. Vyčnívá-li pak nad obzor pouze část slunečního disku, může její tvar připomínat stupňovitou pyramidu. Jev se vyskytuje zejména v zimě při nízkých ranních přízemních teplotách vzduchu. Souvisí pak se složitou strukturou vert. průběhu hustoty vzduchu v blízkosti zemského povrchu. Jev má svůj odraz v lidové mluvě jako „zubaté zimní sluníčko“.
angl: pyramidal sun slov: pyramidálne slnko  1993-a1
slunce spodní
halový jev tvořený v ovzduší odrazem slunečních paprsků na ledových krystalcích ledových oblaků. Jeví se jako zářivě bílá skvrna kolmo pod světelným zdrojem, tj. na vertikále pod Sluncem, a podobá se odrazu Slunce na klidné vodní hladině. Jev lze pozorovat pouze při pohledu shora, tedy z letadla nebo z vyvýšeného stanoviště v terénu, např. na horských stanicích. Je jedním z fotometeorů.
angl: undersun slov: spodné slnko rus: нижнее солнце něm: Untersonne f  1993-a1
slunce vedlejší
slov: vedľajšie slnko něm: Nebensonne f  1993-a1
slunoměr
syn. heliograf – přístroj zaznamenávající trvání slunečního svitu. Nejrozšířenějším typem slunoměru byl v minulosti Campbellův-Stokesův slunoměr tvořený skleněnou koulí, v jejímž ohnisku je umístěn papírový registrační pásek dělený po hodinách a propalovaný slunečními paprsky. S postupnou automatizací meteorologických měření jsou stále častěji používány různé typy elektronických slunoměrů, které fungují většinou na principu stínění fotoelektrických diod nebo termoelektrických článků.
angl: sunshine recorder, heliograph slov: slnkomer rus: гелиограф něm: Sonnenscheinautograph m  1993-a3
slunovrat
okamžik, kdy Slunce dosáhne v rámci svého zdánlivého ročního pohybu po ekliptice maximální úhlové vzdálenosti od světového rovníku neboli deklinace, která při současném sklonu zemské osy činí cca 23,44°. Letní (zimní) slunovrat nastává v současnosti na severní (jižní) polokouli nejčastěji 21. června, může se však vyskytnout i o den dříve nebo později. Obdobně je tomu na severní (jižní) polokouli se zimním (letním) slunovratem s nejčastějším výskytem 21. prosince. Ve dni s letním slunovratem vystupuje Slunce na daném místě během roku nejvýše nad obzor, při slunovratu zimním pak nejníže nad obzor, popř. klesá v polárních oblastech nejhlouběji pod obzor. Slunovrat má zásadní význam při členění roku na jednotlivé sezony, přičemž letní slunovrat odděluje astronomické léto od astronomického jara, zimní slunovrat astronomickou zimu od astronomického podzimu. S dobou zejména kolem letního slunovratu je spojena řada zajímavých atmosférických jevů, např. výskyt nočních svítících oblaků nebo tzv. bílé noci ve vyšších zeměpisných šířkách.
angl: solstice něm: Sonnenwende (Sonnwende)  2019
slunovrat letní
viz slunovrat.
angl: summer solstice něm: Sommersonnenwende  2019
slunovrat zimní
viz slunovrat.
angl: winter solstice něm: Wintersonnenwende  2019
služba Armády ČR hydrometeorologická
vyhodnocování vlivu počasí na činnost nejrůznějších vojenských systémů, ale i na charakter, stav a vývoj ostatních složek prostředí pro potřeby Armády ČR. Hydrometeorologická služba tak představuje nedílnou součást složek bojového zabezpečení vojsk. Hlavní úkol Hydrometeorologické služby AČR na území ČR nebo v rámci zahraničních operací NATO/EU představuje poskytování leteckých meteorologických služeb v podmínkách vojenského letectví podle požadavků a pravidel ICAO, při současném uplatňování dílčích rezortních nebo aliančních (NATO) odchylek a dále provádění hydrometeorologického zabezpečení činností nejrůznějších systémů rezortu obrany. Hydrometeorologická služba AČR je tvořena řídicími a provozními součástmi, které jsou začleněny v rámci příslušných organizačních složek rezortu obrany. Řídicí složkou je Oddělení vojenské geografie a hydrometeorologie Ministerstva obrany, které zabezpečuje výkon státní správy v oblasti vojenské hydrometeorologie. Provozní složky jsou tvořeny hydrometeorologickými složkami Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu, leteckými meteorologickými služebnami leteckých základen Vzdušných sil AČR a dále meteorologickými družstvy dělostřelectva a chemického vojska Pozemních sil AČR. V rámci rezortu obrany rovněž působí další dvě nezávislé organizační složky vojenské hydrometeorologie. Úkoly v oblasti vzdělávání personálu plní Katedra vojenské geografie a meteorologie Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany. Ověřování odborné způsobilosti personálu a kvality poskytovaných služeb provádí Inspektor leteckých meteorologických služeb Odboru vojenského letectví Ministerstva obrany. Viz též zabezpečení Armády ČR hydrometeorologické.
angl: Military Hydrometeorological Service of the Czech Republic slov: hydrometeorologická služba Armády ČR  2014
služba meteorologická
1. poskytování zpravidla účelově zaměřených meteorologických informací různým organizacím i jednotlivcům k tomu kompetentními institucemi. Jedná se např. o met. zabezpečení silniční, železniční, lodní a letecké dopravy, zemědělství, energetiky, vojenství, výstražnou službu před nebezpečnými meteorologickými jevy atd.;
2. instituce, která zajišťuje met. službu ve významu 1., získává, zpracovává, rozšiřuje a archivuje met. data a informace. V ČR těmito institucemi jsou Český hydrometeorologický ústav a Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad (VGHMÚř) Armády České republiky.
Viz též meteorologie v ČR, předpis L 3 – Meteorologie.
angl: meteorological service slov: meteorologická služba rus: метеорологическая служба něm: meteorologischer Dienst m, Wetterdienst m  1993-a2
služba meteorologická letecká
instituce pověřená meteorologickým úřadem poskytovat všechny nezbytné informace pro civilní letectví. Funkci meteorologické letecké služby plní v ČR Český hydrometeorologický ústav. Viz též meteorologie letecká, zabezpečení letectva meteorologické.
angl: aeronautical meteorological service, aviation meteorological service slov: letecká meteorologická služba rus: авиационная метеорологическая служба něm: Flugwetterdienst m  1993-a3
služba počasí světová
angl: World Weather Watch slov: Svetová služba počasia rus: Всемирная Служба Погоды - ВСП něm: Weltwetterwacht f  1993-a1
služba povětrnostní
věcně nepřesný název pro instituci poskytující operativní meteorologické informace, např. údaje o současném stavu počasí nebo jeho předpovědi pro různé účely. Pod pojem povětrnostní služba bývala někdy zahrnována synoptická služba a letecká meteorologická služba.
angl: weather service slov: poveternostná služba rus: метеорологическое обслуживание něm: Wetterdienst m  1993-a1
služba synoptická
dříve používaný název pro met. předpovědní instituci vydávající všeobecné i speciální předpovědi počasí a pracující především synop. metodou.
slov: synoptická služba něm: Wetterdienst m  1993-a1
služebna meteorologická letištní
místo, kde se poskytují met. služby pro zabezpečení potřeb letového provozu na letišti. Plní všechny, nebo některé z těchto funkcí nezbytných k uspokojení potřeb letového provozu na letišti:
a) přípravu a obstarávání předpovědí a dalších příslušných informací pro dané lety; míra odpovědnosti za přípravu předpovědí záleží na místní dostupnosti a využití materiálů pro traťové a letištní předpovědi získané z jiných služeben;
b) přípravu a obstarávání předpovědí místních meteorologických podmínek;
c) nepřetržité sledování meteorologických podmínek nad letišti, pro která připravuje předpovědi;
d) poskytování briefingu, konzultací a letové meteorologické dokumentace členům letových posádek a jinému personálu letového provozu;
e) dodávání dalších meteorologických informací leteckým uživatelům;
f) vystavování dostupných meteorologických informací;
g) výměnu meteorologických informací s jinými meteorologickými služebnami;
h) dodávání přijatých informací týkajících se přederupční vulkanické aktivity, vulkanické erupce, nebo oblaku tvořeného vulkanickým popelem přidruženým stanovištím letových provozních služeb, letecké informační službě a meteorologické výstražné službě, podle dohody mezi meteorologickým úřadem a příslušným úřadem ATS.
angl: meteorological office slov: letecká meteorologická služobňa rus: авиаметеорологическая станция, авиаметеорологический центр něm: Dienstraum an der Flugwetterwarte m  1993-b3
služebna meteorologická předpovědní (MFO)
pracoviště letecké meteorologické služby, které zabezpečuje činnost letectva v určené letecké informační oblasti (FIR). V ČR plní uvedené úkoly pro FIR Praha meteorologická služebna na letišti Václava Havla Praha, organizačně začleněná do odboru letecké meteorologie ČHMÚ.
angl: meteorological forecast office slov: predpovedná meteorologická služobňa rus: бюро погоды něm: Dienstraum an der Wetterwarte m  1993-a3
slyšitelnost anomální
angl: anomalous audibility slov: anomálna počuteľnosť něm: anomale Hörbarkeit f  2014
směr větru
směr, odkud vane vítr, v met. praxi směr opačný ke směru horiz. složky vektoru větru. Na met. stanicích se určuje jako průměrný směr větru za posledních 10 minut před termínem pozorování; nastane-li během tohoto intervalu náhlá změna směru větru, směr větru se určuje jako průměrný směr větru za zkrácené období od této změny do termínu pozorování. Při bezvětří se směr větru uvádí jako 0 stupňů. Směr větru se může také udávat pomocí angl. zkratek. Např. vých. vítr je vyjádřen ve stupních 90 (E), již. vítr 180 (S), záp. vítr 270 (W) a sev. vítr 360 (N). Směr větru měřený na stanicích do 1° od Severního pólu nebo do 1° od Jižního pólu se udává takovým způsobem, že azimutální kruh je nastaven tak, aby se jeho nula shodovala s nultým poledníkem, tj. směr větru 360° je rovnoběžný s nultým poledníkem. Viz též vítr proměnlivý, růžice větrná.
angl: wind direction slov: smer vetra rus: направление ветра něm: Windrichtung f  1993-a3
směr větru převládající
angl: prevailing wind direction slov: prevládajúci smer vetra rus: преобладающее направление ветра něm: vorherrschende Windrichtung f  1993-a1
směrovka větrná
přístroj k měření směru větru. Má otočnou část, která se účinkem větru nastavuje po směru proudnic. Její poloha se určuje buď vizuálně podle pevné větrné růžice, jak tomu bylo u dříve používaných větrných korouhví, nebo při dálkovém přenosu polohového úhlu se odčítá na indikační, popř. registrační části přístroje. Většinou je otočná kolem svislé osy a měří tedy horiz. složku směru větru. Speciálně zkonstruované tzv. dvojsměrovky neboli dvoukomponentní větrné směrovky mohou měřit i vert. složku směru větru, dnes se však k tomu účelu používají spíše třírozměrné ultrasonické anemometry. Měřicí vlastnosti směrovky jsou závislé zejména na rotačním momentu a tvarování její otočné části. Např. lehké směrovky s rozbíhavými plochami ocasní části jsou citlivé na krátkodobé změny směru větru zejména při nízkých rychlostech větru, zatímco hmotné směrovky s ocasní částí kapkovitého tvaru udávají částečně shlazené hodnoty směru větru.
angl: wind vane slov: veterná smerovka rus: флюгарка něm: Windfahne f, Windrichtungsgeber m  1993-a3
směrovka větrná dvoukomponentní
citlivá směrovka určená k současnému zjišťování hodnot horiz. i vert. složky směru větru. V současné době se už prakticky nepoužívá. Viz též směrovka větrná.
angl: bidirectional wind vane, bivane slov: dvojzložková veterná smerovka rus: бифлюгер, двухкомпонентная флюгарка něm: Zweikomponenten Windfahne f  1993-a3
smog
v současnosti obecně užívané označení pro různé druhy silného znečištění ovzduší nad rozsáhlejším územím, hlavně nad velkoměsty. Různé druhy smogu jsou tvořeny složitým komplexem látek, z nichž některé se v ovzduší účastní chem. reakcí, takže složení smogu není konstantní. V původním smyslu byla termínem smog označována směs kouře a mlhy (z angl. smoke – kouř, fog – mlha), vytvářející redukční smog, též označovaný jako londýnský nebo zimní. Druhým hlavním typem smogu je oxidační smog, nazývaný také fotochemický, losangeleský, kalifornský či letní. Viz též Smogový varovný a regulační systém.
angl: smog slov: smog rus: смог něm: Smog m  1993-a3
smog fotochemický
angl: Los Angeles smog slov: fotochemický smog 
smog kalifornský
angl: California smog slov: kalifornský smog 
smog letní
angl: summer smog slov: letný smog něm: Sommersmog m 
smog londýnský
angl: London smog slov: londýnsky smog něm: London smog m 
smog losangeleský
angl: Los Angeles smog slov: losangeleský smog něm: LA-Smog m, Ozon-Smog m 
smog oxidační
syn. smog fotochemický – smog ve smyslu směsi vysoce reaktivních látek oxidačního charakteru typicky obsahující ozon a různé peroxyradikály vznikající fotochemicky (tj. za nutné účasti dostatečně intenzivního slunečního záření) z VOC. Pro vznik tohoto druhu smogu je nutná přítomnost dvou skupin tzv. prekurzorů, tzn. oxidů dusíku a VOC. Indikátorem oxidačního smogu je přízemní ozon, a zejména jeho zvýšené koncentrace. Na rozdíl od redukčního smogu není spojen s výskytem mlhy. Vzniká za teplého, slunečného počasí, proto bývá označován i jako letní smog. Poprvé byl popsán v kalifornském Los Angeles v 50. letech 20. století v souvislosti se silným znečištěním z automobilové dopravy, proto bývá méně vhodně označován jako losangeleský nebo kalifornský. Má významné negativní dopady na zdraví i vegetaci a ekosystémy. Viz též PANs.
slov: fotochemický smog angl: photochemical smog něm: Photosmog m, photochemischer Smog m, photochemischer Smog m  2014
smog redukční
smog ve formě směsi kouře a mlhy. Vzniká v důsledku spalování uhlí s vysokým obsahem SO2, který smogu dodává redukční charakter. Typicky se vyskytuje v chladném půlroce, proto bývá též nazýván zimní. Jiné jeho označení jako tzv. londýnský smog odkazuje na časté smogové situace, které ještě v 50. letech 20. století postihovaly obzvlášť silně Londýn. Po katastrofální epizodě v prosinci 1952 zde byla přijata legislativní opatření k zeslabení této hrozby. Redukční smog zůstává vážným problémem v jiných zemích, např. v Číně.
angl: London smog, sulfurous smog slov: redukčný smog něm: London smog m 
smog světelný
hovorové označení pro světelné znečištění.
slov: svetelný smog  2018
smog zimní
angl: winter smog slov: zimný smog něm: Wintersmog m 
Smogový varovný a regulační systém (SVRS)
vydávání informací o výskytu mimořádně vysokých imisí škodlivin v určité oblasti, které se provádí na základě pravidel uvedených v zákoně č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Infomace jsou podkladem pro pasivní nebo aktivní nouzová opatření, jakými jsou např. zdravotní doporučení skupinám citlivých osob, regulace emisí, nebo zvýšení teploty exhalací, a tím i vznosu kouřové vlečky. Od roku 2018 se pro distribuci zpráv o vyhlášení smogové situace, varování nebo regulace v rámci SVRS též používá všeobecný výstražný protokol (CAP). Viz též smog.
slov: smogový výstražný regulačný systém rus: Всемирная система зональных прогнозов - ВСЗП něm: Smogwarnsystem n  2014
smršť
hovorové označení pro prudké a krátkodobé zesílení větru provázené ničivými účinky. Někdy se nesprávně zaměňuje za trombu.
slov: smršť rus: смерч něm: Windhose f  1993-a1
smršť vodní
tromba, nejčastěji ve formě nemezocyklonálního tornáda, která se vyskytuje nad vodní plochou. Vzhledem k nasávání vlhkého vzduchu od vodní hladiny může být vodní smršť snáze zvýrazněna po celé délce zkondenzovanými kapičkami vody. Může se vyskytnout nejen pod základnou oblaku Cb, nýbrž i pod Cu con. Hovorově se pro vodní smršť používá i angl. označení waterspout (v mužském rodě).
angl: water spout slov: vodná smršť rus: водяной смерч něm: Wasserhose f  2014
sněhoměr
přístroj na měření vodní hodnoty sněhové pokrývky a výšky celkové sněhové pokrývky. Používají se tyto základní metody měření:
1. Vodní hodnota sněhové pokrývky:
a) Vzorek sněhu se váží – používá se tzv. sněhoměr váhový, což je základní přístroj používaný v ČR na profesionálních stanicích, popř. na vybraných klimatologických stanicích, nebo polštář sněhový.
b) Odebraný vzorek se nechá roztát a změří se stejně jako kapalné srážky. V ČR se běžně používala nádoba srážkoměru a k ní příslušná skleněná odměrka.
2. Výška celkové sněhové pokrývky:
a) Používá se sněhoměrná tyč nebo lať.
b) Měření automatickými sněhoměry, v nichž se využívá odrazu nebo útlumu vyslaného paprsku (ultrasonická čidla, radioaktivní sněhoměry (gama zářiče), laserové senzory).
angl: snow gauge, snow sampler, snow tube slov: snehomer rus: снегомер, снегоотборник něm: Schneemesser m  1993-b3
sněžení
srážka složená z ledových krystalků nebo sněhových vloček. Intenzita sněžení se hodnotí podle dohlednosti, popř. podle přírůstku výšky sněhové pokrývky před termínem pozorování nebo na základě radiolokačních měření. Rozlišujeme slabé, mírné silné a velmi silné sněžení v termínu pozorování a dále sněžení občasné a trvalé. Na území ČR se už od nadm. výšek kolem 1 300 m může vyskytnout sněžení v každém měsíci roku. Viz též den se sněžením.
angl: snowfall slov: sneženie rus: снегопад něm: Schneefall m  1993-a2
sněžení průmyslové
vypadávání přirozeného sněhu při výskytu specifických meteorologických podmínek a s příspěvkem emisí tepla, vlhkosti a kondenzačních jader z průmyslových zdrojů.
Základní podmínkou pro průmyslové sněžení je výskyt zimní nízké vrstevnaté oblačnosti druhu stratus popř. mlhy v nočních hodinách. Vrstva stratu s nízkou základnou (0 až 150 m) musí být dostatečné vertikálně mohutná (minimum 200 m) a je zpravidla ohraničena výraznou inverzí suchého vzduchu. Nad vrstvou St musí být jasná obloha nezakrytá vyšší oblačností, což podporuje radiační ochlazování horní hranice St s charakteristickou hodnotou –0,05 °C/h. Vývoj následného konvektivního promíchávání s níže ležícími teplejšími oblačnými vrstvami podporuje mrznutí přechlazených kapek a vznik ledových krystalů v oblaku. Vznikají vhodné podmínky pro vznik srážkových částic v oblaku, z něhož za přirozených podmínek srážky dosahující zemský povrch nevypadávají. Průmyslové emise tvoří dodatečný zdroj tepla a vlhkosti, který může posílit srážkový proces a vyvolat lokální vypadávání sněhu. Sněžení je pak unášeno od zdroje emisí ve směru proudění nad oblačností.
Průmyslové sněžení nejčastěji nastává v hodinách před východem slunce a pokud se vrstva stratu nerozpadá, může nastat i několik hodin po východu slunce. Výška sněhu je obvykle malá, 1-2 mm. Ve švýcarské studii tohoto jevu byly však zaznamenány lokální extrémy výšky sněhu na vozovce až 15 cm, které bylo nutno mechanicky odstraňovat. Jde o řídký jev, kdy např. analýza výskytu průmyslového sněžení během čtyř zimních sezon ve dvou švýcarských lokalitách ukázala hodnotu 4,5 dní jako průměrný roční výskyt.
angl: industrial snow, industrial snowfall slov: priemyselné sneženie něm: Industrieschnee m  2017
sníh
jeden z hydrometeorů pevného skupenství vypadávající z oblaků a skládající se z ledových krystalků, z nichž je většina obvykle hvězdicovitě rozvětvena. Vypadává-li při teplotách vzduchu vyšších než 0 °C, mívá charakter mokrého sněhu nebo deště se sněhem. Sníh po dopadu na zem s teplotou pod 0 °C vytváří sněhovou pokrývku. Vypadávání sněhu se označuje též termínem sněžení. Viz též tvar ledových krystalků, akumulace sněhu, čára sněžná, chionosféra, bouře sněhová, sníh zvířený.
angl: snow slov: sneh rus: снег něm: Schnee m  1993-a3
sníh barevný
sníh zabarvený, zpravidla žlutě nebo červeně, organickými, popř. prachovými částicemi nebo drobnými živými organismy. Např. žlutý sníh bývá na území ČR způsoben přítomností pylových zrn jehličnatých stromů na jaře, oranžový až červený sníh saharským prachem. Viz též déšť krvavý, déšť žlutý.
angl: color snow slov: farebný sneh rus: окрашенный снегопад něm: farbiger Schnee m  1993-a1
sníh červený
angl: red snow slov: červený sneh rus: красный снег něm: Blutschnee m  1993-a1
sníh lepkavý
intenzivní srážka sněhu tvořená vlhkými vločkami velkých rozměrů, vypadávající při teplotách blízkých 0 °C a usazující se na předmětech na zemi, a zejména na větvích stromů, drátech apod. Vytváří silnou vrstvu, která svou tíhou může způsobit škody. Proto je lepkavý sníh řazen mezi námrazky.
angl: wet snow slov: lepkavý sneh rus: липкий снег, мокрый снег něm: Pappschnee m  1993-a3
sníh nízko zvířený
zvířený sníh, jehož částice jsou větrem zdviženy jen do malé výšky a unášeny při zemi, takže výrazně nesnižují vodorovnou dohlednost ve výšce očí pozorovatele (cca 150 cm).
angl: drifting snow slov: nízko zvírený sneh rus: поземок něm: Schneefegen n  1993-a3
sníh nový
vrstva sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku tuhých srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť) mezi příslušnými termíny pozorování. Viz též výška nového sněhu, měření sněhové pokrývky.
angl: fresh snow, new snow slov: nový sneh rus: новый снег, свежевыпавший снег něm: Neuschnee m  1993-a3
sníh starý
1. celková sněhová pokrývka, která ležela na met. stanici v době předchozího termínu pozorování sněhové pokrývky;
2. obecnější název pro sníh z hlediska jeho kvality. Metamorfózou se krystaly pův. kyprého, prachového sněhu mohou měnit v ledová zrna a sníh postupně přechází ve firn. Zpravidla platí, že čím je sníh starší, tím má větší hustotu; na konci zimy v ulehlém sněhu může hustota sněhu přesáhnout 300 kg.m–3, zatímco čerstvě napadlý sníh mívá hustotu 60 až 100 kg.m–3.
angl: total snow cover slov: starý sneh rus: низовая метель něm: Altschnee m  1993-a3
sníh vysoko zvířený
zvířený sníh, jehož částice jsou zdviženy do značné výšky nad zemí a unášeny větrem, takže vodorovná dohlednost ve výšce očí pozorovatele je zpravidla velmi malá a může být snížená ještě ve výšce 1 km nad zemí.
angl: blowing snow slov: vysoko zvírený sneh rus: снeжная низовая метель něm: Schneetreiben n  1993-a3
sníh zvířený
hydrometeor, který se vyskytuje při sněhové pokrývce a vysoké rychlosti větru, jenž sněhové částice unáší. Může nastávat při sněžení nebo nezávisle na něm. Zvířený sníh způsobuje změny v rozložení sněhové pokrývky a vznik sněhových akumulací. Podle výšky zdvihu rozlišujeme sníh nízko zvířený a sníh vysoko zvířený. Viz též vánice sněhová, prach nebo písek zvířený.
angl: drifting or blowing snow slov: zvírený sneh rus: поземок или снежная низовая метель něm: Schneefegen n  1993-a3
sníh žlutý
angl: yellow snow slov: žltý sneh rus: желтый снег něm: gelber Schnee m  1993-a1
snímek družicový
soubor digitálních dat naměřený radiometrem meteorologické družice, zpravidla nasnímaný současně ve více spektrálních kanálech, resp. jejich zobrazení formou zpracovaného digitálního snímku. Periodicita družicových snímků je závislá především na konkrétním typu družice, resp. přístroje – u geostacionárních družic je dána technickými parametry radiometru družice, přičemž se pohybuje od desítek sekund do desítek minut, u polárních družic závisí na periodicitě přeletů dané družice nad konkrétní oblastí a šířce pásu snímaného území (periodicita se pohybuje od cca 12 hodin do několika dní). Rozlišení, tzn. rozlišovací schopnost, závisí především na konstrukci radiometru družice a výšce její oběžné dráhy. Pro meteorologické využití je vysoce žádoucí, aby snímek byl k dispozici v co nejkratší době od svého pořízení (nasnímání).
angl: satellite picture slov: družicová snímka rus: снимок со спутника, спутниковый снимок něm: Satellitenbild n  1993-a3
snížení horizontu
slov: zníženie horizontu něm: Horizontdepression f  1993-a1
snížení obzoru
syn. snížení horizontu – viz zvýšení obzoru.
angl: dip of horizon, sinking of horizon slov: zníženie obzoru rus: депрессия горизонта, понижение горизонта něm: Horizontdepression f  1993-a1
snos radiosondy
horizontální vzdálenost radiosondy od radiosondážní stanice v okamžiku měření. V kódu BUFR je poloha sondy v každé hladině dána uvedením rozdílu mezi zeměp. šířkou, resp. zeměp. délkou radiosondy a zeměp. šířkou, resp. zeměp. délkou místa, odkud byla sonda vypuštěna.
angl: radiosonde drift rus: снос радиозонда slov: znos rádiosondy něm: Drift der Radiosonde f  2018
sodar
syn. lokátor akustický – zařízení využívající rozptyl akustických vln vyvolaných turbulencí na nehomogenitách akust. indexu lomu v atmosféře. Vysílá intenzivní impulsy v oboru slyšitelných frekvencí a rozptýlený signál je přijímán citlivým směrovaným mikrofonem nebo soustavou mikrofonů. Z doby, průběhu a charakteru odezvy lze určit polohu a rozsah sledované cílové oblasti a usuzovat na charakter jevů, s nimiž je turbulence spojena (např. inverze teploty nebo vlhkosti vzduchu, střih větru apod.). Rozlišují se nejčastěji sodary monostatické (vysílač impulsů a přijímací mikrofony jsou na témže místě) a bistatické, kde je vysílač a přijímač oddělen. Starší provedení sodarů používala třísměrovou anténní soustavu uspořádanou tak, že jedna parabolická anténa byla vert. a dvě další směřovaly obvykle pravoúhle k sobě a šikmo vzhůru. Současné systémy mají anténní systém tvořen polem reproduktorů, k nimž je vysílaný impulz přiváděn s fázovým posuvem. To umožňuje vytvářet směrované svazky v různých rovinách a pod různými vertikálními úhly. Sodar využívá Dopplerova efektu pro vyhodnocení radiálních, vert. a horiz. složek proudění. Provoz sodaru je řízen počítačem, který zajišťuje optimální generování vysílaných svazků, prvotní zpracování přijatého signálu, výpočet složek proudění a odvozených statistických charakteristik. Označení sodar je akronym úplného angl. názvu sonic detection and ranging. Viz též sondáž ovzduší akustická, šíření zvuku v atmosféře, radiolokátor meteorologický dopplerovský.
angl: acdar, sodar slov: sodar rus: акдар, содар něm: Sodar n  1993-a3
solaire
[solér] – regionální název vých., popř. jv. větru, odvozený od směru východu Slunce. Používá se ve střední a již. Francii. Viz též solano.
angl: solaire slov: solaire něm: Solaire m  1993-a1
solano
regionální název jv., popř. vých. větru, vanoucího na jv. pobřeží Španělska v létě. Obvykle se jedná o „prodloužení“ scirocca, takže solano může být jak horký a vlhký, tak suchý a prašný vítr. Viz též solaire.
angl: solano slov: solano něm: Solano m  1993-a1
solarigraf
někdy používané nevhodné označení pro pyranograf.
angl: pyranograph, solarigraph slov: solarigraf rus: соляриграф něm: Solarigraph m  1993-a1
solarigram
někdy používané nevhodné označení pro pyranogram.
angl: pyranogram, solarigram slov: solarigram rus: соляриграмма něm: Solarigramm n  1993-a1
solarimetr
někdy používané nevhodné označení pro pyranometr.
angl: pyranometer, solarimeter slov: solarimeter rus: соляриметр něm: Solarimeter n  1993-a3
solenoidy izobaricko-izosterické
termodynamické solenoidy v atmosféře, které vznikají při protínání izobarických a izosterických ploch.
angl: isobaric-isosteric solenoids, isobaric-isosteric tubes slov: izobaricko-izosterické solenoidy rus: изобаро-изостерические соленоиды něm: isobar-isostere Solenoide n/pl  1993-a2
solenoidy izobaricko-izotermické
termodynamické solenoidy v atmosféře, které vznikají při protínání izobarických a izotermických ploch.
angl: isobaric-isotherm solenoids slov: izobaricko-izotermické solenoidy něm: isobar-isotherme Solenoide n/pl  2014
solenoidy izotermicko-izosterické
termodynamické solenoidy v atmosféře, které vznikají při protínání izotermických a izosterických ploch.
angl: isotherm-isostericic solenoids slov: izotermicko-izentropické solenoidy rus: изотермо-изэнтропические соленоиды něm: isotherm-isostere Solenoide n/pl  1993-a2
solenoidy termodynamické
fiktivní čtyřhranné trubice v atmosféře, které vznikají při protínání ploch konstantních hodnot termodyn. stavových veličin. Se základními termodyn. veličinami v atmosféře, tj. s tlakem vzduchu, teplotou vzduchu a hustotou vzduchu (měrným objemem vzduchu) pak souvisejí solenoidy izobaricko-izosterické, solenoidy izobaricko-izotermické a solenoidy izotermicko-izosterické. Při konstrukci termodynamických solenoidů lze však využít i plochy konstantních hodnot dalších (odvozených) termodyn. veličin, např. plochy izentropické. Termodynamické solenoidy souvisejí s atmosférickými cirkulacemi různých měřítek a mohou existovat pouze v baroklinní atmosféře. V barotropní atmosféře je jejich počet nulový, neboť plochy konstantních hodnot tlaku, teploty a hustoty vzduchu jsou vzájemně rovnoběžné. Viz též termodynamika atmosféry.
angl: thermodynamic solenoids slov: termodynamické solenoidy rus: термодинамические соленоиды něm: thermodynamische Solenoide n/pl  1993-a2
sonda
v meteorologii často používaný zkrácený název pro radiosondu. Viz též sondáž ovzduší.
angl: radiosonde slov: sonda rus: зонд něm: Radiosonde f  1993-a1
sonda klesavá
angl: dropsonde slov: klesavá sonda něm: Dropsonde f, Abwurfsonde f  1993-a1
sonda ozonová
elektrochemický analyzátor obsahu ozonu v nasávaném vzorku vzduchu, spojený převodníkem s radiosondou. Ozonová sonda se používá k balonovým měřením vert. rozložení koncentrace ozonu v zemské atmosféře do výšek cca 30 km. V ČR se používají ozonové sondy typu ECC (Electro Chemical Cell) založené na principu chem. reakce ozonu s vodním roztokem jodidu draselného. Elektrochemický proces (elektrolýza), který při reakci vzniká, vytváří el. proud úměrný koncentraci jódu, a tím i ozonu ve vrstvě, kterou ozonová sonda prolétává. Na základě informací z ozonové sondy, které jsou vysílačem radiosondy předávány na radiosondážní stanici, se konstruují vertikální profily koncentrace ozonu. Viz též sondáž ovzduší ozonometrická.
angl: ozonesonde, ozonometric sonde slov: ozónová sonda rus: озонный зонд, озонозонд něm: Ozonsonde f  1993-a3
sonda pro měření radioaktivity
speciální sonda pro měření vertikálních profilů beta a gama záření pomocí Geiger-Müllerových trubic propojených převodníkem s radiosondou. Viz též měření radioaktivity atmosféry, profil beta a gama záření vertikální.
angl: radiosonde for radioactivity measurement slov: sonda na meranie rádioaktivity  2014
sonda radiolokační
zařízení používané k měření výškového větru, jehož poloha je zjišťována radiolokační metodou, tj. měřením azimutu, polohového úhlu a šikmé dálky. Při pasivní radiolokaci je tímto zařízením koutový odražeč, při aktivní radiolokaci např. radiosonda. Viz též měření větru radiotechnickými prostředky.
angl: radar sonde slov: rádiolokačná sonda rus: радарный зонд, радиолокационный зонд něm: Radarsonde f, Radiosonde f  1993-a1
sonda raketová
soubor přístrojů nebo radiosonda vynášená do stratosféry, mezosféry a ionosféry meteorologickou raketou. Je určena zpravidla pro komplexní radiosondáž vysoké atmosféry spojenou se speciálními měřeními geofyz. prvků. Vyžaduje spolupráci specializovaného pozemního přijímacího a vyhodnocovacího zařízení. Viz též sondáž ovzduší raketová.
angl: rocket sonde slov: raketová sonda rus: ракетный зонд něm: Raketensonde f, Wetterrakete f  1993-a1
sonda transoceánská
syn. transosonda – radiosonda sloužící k horizontální sondáži ovzduší nad rozsáhlými oblastmi zemského povrchu, hlavně nad oceány. Měří tlak, teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru. Speciální transosondy měří navíc i koncentraci ozonu a bilanci záření. Podle účelu se transoceánské sondy dělí na sondy nesené otevřeným balonem a na sondy nesené uzavřeným balonem. Prvé se používají nejčastěji pro lety v hladinách od 300 do 200 hPa. Doba jejich letu zpravidla nepřesahuje 15 dní. Transoceánské sondy s uzavřeným balonem pracují až stovky dní, během nichž vykonají někdy i několik desítek obletů Země. Používají se hlavně při zkoumání všeobecné cirkulace atmosféry. Letové hladiny těchto sond se pohybují od 700 do 10 hPa a vzdálenost mezi sondami v horiz. směru bývá kolem 1 000 km. Informace z transoceánské sondy se přijímají pozemními stanicemi do vzdálenosti 8 000 km od sondy. Pro přenos signálů se v současné době používají družice. Viz též sondáž ovzduší horizontální.
angl: transosonde slov: transoceánska sonda rus: трансозонд, трансокеанский зонд něm: Transozeansonde f  1993-a3
sonda upoutaná
přístroj zavěšený pod upoutaným balonem, měřící jeden nebo několik meteorologických prvků, např. vítr, tlak, vlhkost a teplotu vzduchu. Změřené údaje jsou přijímány pozemním přijímacím a vyhodnocovacím zařízením. Slouží k měření v přízemní a mezní vrstvě atmosféry, zejména v souvislosti se zjišťováním podmínek pro šíření příměsí v atmosféře. Viz též sondáž ovzduší upoutanou sondou.
angl: wire sonde slov: pripútaná sonda rus: привязной зонд něm: Fesselsonde f  1993-a3
sondáž atmosféry družicová
metoda snímání atmosféry multispektrálními (hyperspektrálními) družicovými radiometry, jejímž cílem je stanovení vertikálních profilů atmosféry – teploty, tlaku, koncentrací některých plynných složek atmosféry (např. vodní páry, ozonu, oxidu uhličitého), směru a rychlosti proudění, aj. Výstupy jsou využívány jako jeden ze vstupních zdrojů dat pro numerické modelování atmosféry, pro operativní monitorování instability atmosféry (v rámci nowcastingu), aj.
angl: satellite sounding slov: družicová sondáž atmosféry rus: зондирование с помощью спутника něm: Satellitensondierung f  2014
sondáž draková
speciálně upravený meteorologický drak byl jedním z prvních prostředků využívaných při výzkumu volné atmosféry. První měření teploty vzduchu pomocí draků uskutečnil v r. 1748 A. Wilson. Později zdokonalené konstrukce draků umožnily vynášet speciálně upravené meteorografy do výšky 4 až 6 km. Koncem 19. století byla v Evropě zorganizovaná síť stanic, v níž se pravidelně prováděla sondáž atmosféry pomocí draků. Největších úspěchů v této sondáži dosáhla stanice Lindenberg v Německu, kde byla dosažena i rekordní výška drakového výstupu 9 740 m. Předností drakové sondáže oproti jiným tehdy používaným metodám výzkumu volné atmosféry bylo, že současně s měřením teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu umožňovala i měření rychlosti větru a že údaje byly po skončení měření okamžitě k dispozici.
angl: kite sounding slov: draková sondáž rus: змейковое зондирование něm: Drachensondierung f  1993-a2
sondáž ovzduší
získávání met. údajů v atmosféře pomocí met. přístrojů nesených balonem, letadlem, drakem, raketou apod. Tyto údaje byly v dřívější době registrovány meteorografy, dnes jsou většinou bezprostředně po získání telemetricky přenášeny na zem. Podle druhu dopravního prostředku rozeznáváme zejména radiosondáž, sondáž drakovou, letadlovou, raketovou atd., podle druhu měřených charakteristik komplexní meteorologickou radiosondáž, sondáž aktinometrickou, ozonometrickou apod., podle směru pohybu přístroje vert. a horiz. sondáž. Jiným způsobem sondáže je dálková detekce meteorologických jevů pomocí met. družic a radiolokátorů nebo pomocí signálů vysílaných ze zemského povrchu. Viz též měření meteorologických prvků v mezní vrstvě a volné atmosféře, sondáž atmosféry družicová, sondáž ovzduší akustická, windprofiler.
angl: sounding of atmosphere slov: sondáž ovzdušia rus: зондирование атмосферы něm: Sondierung der Atmosphäre f  1993-a3
sondáž ovzduší akustická
sondáž ovzduší využívající ke zjišťování nehomogenit v polích meteorologických prvků rozptylu akustického vlnění vysílaného ze zemského povrchu. Část energie, která se vrátí k přijímači, je využita k získání informace o existenci nehomogenity a vzdálenosti místa s touto nehomogenitou od vysílače. Akustická sondáž ovzduší umožňuje např. sledovat teplotní inverze při turbulentním proudění vzduchu. Prostředkem používaným k akustické sondáži ovzduší je sodar. Viz též radiolokátor meteorologický impulsní, radiolokátor meteorologický dopplerovský.
angl: acoustic sounding slov: akustická sondáž ovzdušia rus: акустическое зондирование атмосферы něm: akustische Sondierung f  1993-a3
sondáž ovzduší horizontální
měření parametrů atmosféry pomocí transoceánských sond. Horizontální sondáže ovzduší se využívají zejména k výzkumu planetární cirkulace a v minulosti např. přispěly k rozšíření znalostí o tryskovém proudění.
angl: horizontal sounding slov: horizontálna sondáž ovzdušia rus: горизонтальное зондирование něm: horizontale Sondierung f  1993-a3
sondáž ovzduší letadlová
sondáž ovzduší prováděná pomocí zařízení nesených letadlem. Tímto způsobem se obvykle měří teplota a vlhkost vzduchu, provádí se pozorování oblačnosti, turbulence, námrazy, popř. dalších meteorologických prvků a jevů. Stoupá-li letadlo v prostoru letiště, třeba i s krátkými úseky vodorovného letu, jedná se o vertikální letadlovou sondáž ovzduší. Je-li prováděno měření a pozorování při letu po trati, označuje se letadlová sondáž ovzduší jako horizontální. Viz též průzkum počasí letadlový, zálet počasí.
angl: aircraft sounding slov: lietadlová sondáž ovzdušia rus: самолетное зондирование něm: Flugzeugsondierung f  1993-a3
sondáž ovzduší ozonometrická
sondáž ovzduší, při níž se zjišťuje koncentrace ozonu. Provádí se většinou pomocí elektrochemických ozonových sond, které umožňují popsat vertikální profil koncentrace ozonu v atmosféře a jeho integrovanou hodnotu nad místem měření. Viz též měření ozonu.
angl: ozonometric sounding slov: ozónometrická sondáž ovzdušia rus: озонометрическое зондирование něm: Ozonsondierung f  1993-a3
sondáž ovzduší raketo-balonová
raketová sondáž ovzduší, při níž raketa startuje z velkého balonu v blízkosti nejvyššího bodu jeho výstupu. Tento způsob se v minulosti používal ke zvětšení výšky dostupu rakety.
angl: rockoon sounding slov: raketo-balónová sondáž ovzdušia rus: ракетно-баллонное зондирование něm: Raketen-Ballonsondierung f  1993-b2
sondáž ovzduší raketová
sondáž především vysokých vrstev ovzduší prováděná pomocí přístrojů vynášených raketou. Měří se např. teplota, vlhkost, směr a rychlost výškového větru, tlak a hustota vzduchu, koncentrace ozonu, popř. další meteorologické prvky, a to buď při letu rakety vzhůru, nebo na sestupné části letu, kdy je pád rakety nebo kontejneru s měřicím systémem brzděn padáčkem. Mohou být také zaznamenány i údaje o poloze měřicích přístrojů (nadm. výška, zeměp. šířka a zeměp. délka). Viz též raketa meteorologická.
angl: rocket sounding slov: raketová sondáž ovzdušia rus: ракетное зондирование něm: Raketensondierung f  1993-a3
sondáž ovzduší upoutanou sondou
sondáž ovzduší prováděná radiosondou nebo jiným měřicím přístrojem neseným upoutaným balonem. Používá se speciálně pro měření v přízemní a mezní vrstvě atmosféry. Viz též sonda upoutaná.
angl: wire sonde sounding slov: sondáž ovzdušia pripútanou sondou rus: зондирование с помощью привязного зонда něm: Fesselsondierung f  1993-a1
sondáž radioaktivity ovzduší
jeden ze způsobů měření radioaktivity atmosféry. K sondáži radioaktivity ovzduší se zpravidla využívá sond pro měření radioaktivity. Viz též profil beta a gama záření vertikální.
angl: radioactivity sounding slov: sondáž rádioaktivity ovzdušia  2014
součinitel
syn. koeficient.
slov: súčiniteľ něm: Koeffizient m  1993-a3
soumrak
přechodná doba mezi dnem a nocí nebo mezi nocí a dnem, kdy je Slunce za geometrickým obzorem. Zemský povrch je za soumraku osvětlován pouze slunečním světlem rozptýleným ve vyšších vrstvách zemské atmosféry, a to ještě po západu Slunce, tedy za večerního soumraku nebo již před východem Slunce, tj. za ranního soumraku neboli za svítání. Čím je Slunce níže pod obzorem a osvětluje menší část zemské atmosféry, tím je osvětlení zem. povrchu slabší. Při polohách Slunce pod 18° pod horizontem soumrak zaniká, rozptýlené sluneční světlo již není na obloze patrné a jedná se pak o astronomickou noc. Délka soumraku závisí na úhlu, který svírá zdánlivá sluneční dráha s obzorem, a proto se soumrak prodlužuje se zeměp. šířkou a na dané rovnoběžce také v obdobích blíže ke slunovratům. Intenzita světla se při soumraku nemění jen s polohou Slunce pod horizontem, nýbrž závisí i na výskytu oblačnosti, srážek, na vlhkosti vzduchu apod. Z praktických důvodů se rozlišuje soumrak občanský, námořní (nautický) a astronomický. Viz též barvy soumrakové, oblouk soumrakový, oblouk protisoumrakový, spektrum soumrakové.
angl: twilight slov: súmrak rus: сумерки něm: Dämmerung f  1993-a3
soumrak astronomický
fáze soumraku, která večer následuje po námořním soumraku, resp. mu ráno předchází. Střed slunečního disku je mezi 12° a 18° pod obzorem. V této době je obloha ještě, resp. už zčásti osvětlována slabým rozptýleným slunečním světlem, čímž jsou rušena astronomická pozorování. Ve starší literatuře se lze někdy setkat s dnes již zast. pojetím astronomického soumraku jako synonyma k soumraku jako takovému.
angl: astronomical twilight slov: astronomický súmrak rus: астрономические сумерки něm: astronomische Dämmerung f  1993-a3
soumrak námořní
syn. soumrak nautický –  fáze soumraku, která večer následuje po občanském soumraku, resp. mu ráno předchází. Při námořním soumraku je střed slunečního disku mezi 6° a 12° pod geometrickým obzorem. V této době lze zpravidla rozeznávat obrysy předmětů, zároveň je na obloze možno pozorovat jasná souhvězdí sloužící k orientaci. Na straně orientované ke Slunci bývá ještě viditelný mořský obzor, který se dříve používal k navigaci. Po námořním soumraku večer následuje, resp. mu ráno předchází astronomický soumrak.
angl: nautical twilight slov: námorný súmrak rus: морские сумерки něm: nautische Dämmerung f  1993-a3
soumrak nautický
angl: nautical twilight slov: nautický súmrak  1993-a1
soumrak občanský
fáze soumraku, nastávající po západu nebo před východem Slunce, kdy střed slunečního disku není více než 6° pod geometrickým obzorem. V této době je obvykle možno venku za jasného počasí konat běžné práce, resp. číst běžný tisk bez umělého osvětlení. V Česku trvá občanský soumrak v době kolem rovnodennosti asi 30 minut, v době kolem slunovratů asi 50 minut.
angl: civil twilight slov: občiansky súmrak rus: гражданские сумерки něm: bürgerliche Dämmerung f  1993-a3
souřadnice meteorologické stanice
zeměp. šířka, zeměp. délka, nadmořská výška stanice (ELEV) a nadmořská výška tlakoměru, v případě leteckých meteorologických stanic také nadm. výška letiště. Zeměp. šířka, zeměp. délka a nadm. výška stanice se vztahují k bodu pozemku stanice, kde je umístěn srážkoměr; nemá-li stanice srážkoměr, k bodu pozemku stanice, kde je umístěn staniční teploměr. Souřadnice met. stanic jsou uvedeny v publikaci Světové meteorologické organizace WMO No. 9 – Volume A – Observing stations. Viz též metadata meteorologické stanice, indikativ stanice, poloha meteorologické stanice.
angl: coordinates of meteorological station slov: súradnice meteorologickej stanice rus: координаты метеорологической станции něm: Koordinaten der meteorologischen Station f/pl  1993-a3
soustava SI
mezinárodně dohodnutá soustava jednotek fyzikálních veličin, která se skládá ze základních jednotek, odvozených jednotek a násobků a dílů jednotek. Některé ze sedmi základních jednotek (metr, kilogram, sekunda, kelvin, ampér, kandela, mol) se v meteorologii běžně používají. Odvozené jednotky se tvoří výhradně jako součiny a podíly jednotek základních. S vlastním názvem se v meteorologii používá odvozená jednotka pro tlak vzduchu (pascal) a teplotu (stupeň Celsia), bez vlastního názvu např. m.s–1 pro rychlost, kg.m–3 pro hustotu apod. Násobky a díly (výhradně dekadické) se tvoří pomocí předpon před jednotkami. Stále se používají tzv. vedlejší jednotky, které byly dříve pro svou všeobecnou rozšířenost a užitečnost řazeny do soustavy SI, přestože nebyly odvozeny ze základních jednotek. Soustava SI akceptuje používat souběžně s jednotkami SI tyto vedlejší jednotky: minuta, hodina, den, úhlový stupeň, úhlová minuta, (úhlová) vteřina, hektar, litr a tuna.
angl: international system of units, System International slov: sústava SI rus: международные единицы измерения СИ něm: internationales Einheitensystem n, SI n  2014
soustava souřadnicová absolutní
v meteorologii souřadnicová soustava buď pevná vzhledem ke světovému prostoru, nebo pohybující se vůči němu rovnoměrným přímočarým pohybem. Met. měření se obvykle vztahují k určitému místu, které rotuje vůči světovému prostoru spolu ze Zemí, a proto absolutní souřadnicová soustava není pro met. účely příliš vhodná. Viz též soustava souřadnicová relativní.
angl: absolute system of coordinates slov: absolútna súradnicová sústava rus: абсолютная система координат něm: absolutes Koordinatensystem n  1993-a2
soustava souřadnicová hybridní
souřadnicová soustava, jejíž vert. souřadnice přechází v závislosti na výšce z jednoho systému do jiného. Kombinují se tím výhody, které má jeden systém ve spodních vrstvách a druhý systém naopak ve vysokých vrstvách atmosféry. Hybridní souřadnicové soustavy se používají v numerické předpovědi počasí. Příkladem je hybridní σ–p systém, v němž plochy konstantní vert. souřadnice v blízkosti zemského povrchu kopírují terén, ale v horních vrstvách atmosféry se ztotožňují s izobarickými plochami. Viz též p-systém, sigma-systém, theta-systém, z-systém.
angl: hybrid system of coordinates slov: hybridná súradnicová sústava něm: Hybrid-Koordinaten f/pl, hybrides Koordinatensystem n  2014
soustava souřadnicová p
syn. p-systém.
angl: p coordinate system slov: súradnicová sústava p rus: барическая система координат něm: p-Koordinaten f/pl, p-Koordinatensystem n  1993-a1
soustava souřadnicová přirozená
pravoúhlá relativní souřadnicová soustava, v níž kladný směr osy x ztotožňujeme se směrem horiz. proudění, osa y směřuje od směru proudění vlevo a osa z vzhůru. Místo označení souřadnicových os x, y, z se v tomto případě někdy používají symboly s, n, k. Tato soustava se podobně jako standardní souřadnicová soustava používá v dynamické meteorologii, ve fyzice mezní vrstvy atmosféry atd.
angl: natural coordinate system (local coordinate system) slov: prirodzená súradnicová sústava rus: натуральная система координат něm: natürliches Koordinatensystem n, natürliche Koordinaten f/pl  1993-a1
soustava souřadnicová relativní
v meteorologii soustava souřadnic pevně spojená s rotující Zemí. V meteorologii se nejčastěji používá rel. souřadnicová soustava standardní a přirozená. Viz též soustava souřadnicová absolutní.
angl: relative coordinate system slov: relatívna súradnicová sústava rus: относительная система координат něm: relatives Koordinatensystem n, Relativkoordinaten f/pl  1993-a2
soustava souřadnicová standardní
pravoúhlá relativní souřadnicová soustava, v níž osa x směřuje na východ, osa y na sever a osa z vzhůru. Osy x a y přitom leží v rovině tečné k ideálnímu zemskému povrchu. Viz též soustava souřadnicová přirozená.
angl: standard coordinate system slov: štandardná súradnicová sústava něm: Standardkoordinatensystem n  1993-a2
soustava souřadnicová Θ
angl: Θ coordinate system slov: súradnicová sústava Θ rus: система кoординат тета (Ѳ) něm: theta-Koordinaten f/pl, isentrope Koordinaten f/pl  1993-a1
soustava souřadnicová σ
angl: σ coordinate system slov: súradnicová sústava σ něm: sigma-Koordinaten f/pl  1993-a1
spad prachu
syn. spad prašný – hmotnost prachu, který se usadí na jednotku plochy za jednotku času. Nejčastěji se udává v t.km–2.rok–1. Velikost spadu prachu je v rozhodující míře určena velkými částicemi s velkými pádovými rychlostmi, tedy s krátkou dobou výskytu v ovzduší. Spad prachu má proto význam spíše jako ukazatel komfortu pro účely zdravotnictví a hygieny ovzduší než jako kritérium znečištění ovzduší.
angl: dust fall slov: spád prachu rus: выпадение пыли něm: Staubausfall m, Staubniederschlag m  1993-a2
spad prašný
syn. spad prachu.
slov: prašný spad  1993-a1
spad radioaktivní
radioaktivita pevných částic usazených na jednotce vodorovné plochy za jednotku času. Viz též radioaktivita atmosféry, měření radioaktivity atmosféry, oblak radioaktivní.
angl: radioactive fallout slov: rádioaktívny spad rus: радиоактивное выпадение něm: radioaktiver Fallout m  1993-a3
SPECI
angl: SPECI slov: SPECI něm: SPECI m  2014
spektrofotometr Brewerův
přístroj, který slouží k měření celkového množství ozonu, oxidu siřičitého a NOx v atmosféře v Dobsonových jednotkách (D.U.) a k měření spektrální intenzity toku ultrafialového slunečního záření ve W.m–2.nm–1. Spektrofotometr Brewerův technologicky navazuje na spektrofotometr Dobsonův. K rozkladu spektra je ale použita mřížka a intenzita toku ultrafialového záření v oblasti 290–325 nm je proměřována s krokem vlnové délky 0,5 nm. Integrací těchto hodnot je možno určit i celkovou energii UV–B záření přenášenou ve zvoleném vlnovém pásmu, nebo na vybraných absorpčních čarách. Přístroj je plně automatický, přizpůsobený pro trvalý venkovní provoz i v extrémních povětrnostních podmínkách. Režim jeho činnosti je řízen počítačem, který rovněž zaznamenává, vyhodnocuje a telekomunikačně přenáší naměřená data. Brewerův spektrofotometr postupně nahrazuje v celosvětové síti spektrofotometr Dobsonův. Přístroj vyvinula kanadská firma SCI–TEC a v současnosti je vyráběn v několika verzích holandskou firmou Kipp-Zonen.
angl: Brewer spectrophotometer slov: Brewerov spektrofotometer něm: Brewer-Spektrometer n  2014
spektrofotometr Dobsonův
přístroj, který slouží k určení celkového množství ozonu ve vert. sloupci atmosféry se spodní základnou na zemském povrchu a s horní základnou na vnější hranici atmosféry. Dobsonův spektrofotometr umožňuje měřit absorpci slunečního záření v oblasti absorpčních čar O3 v ultrafialové části slunečního spektra. Z těchto měření se pak vypočítává celkový obsah ozonu v atmosféře. Tyto údaje slouží současně jako referenční data pro kontrolu správnosti výsledků ozonometrické sondáže, prováděné pomocí ozonových sond. Světová síť pro měření celkového ozonu pomocí Dobsonova spektrofotometru vznikla z iniciativy Světové meteorologické organizace, která ji metodicky řídí. 
angl: Dobson spectrophotometer slov: Dobsonov spektrofotometer rus: спектрофотометр Добсона něm: Dobson-Spektrophotometer n  1993-a3
spektroradiometr
přístroj k měření spektrální intenzity toku dopadajícího záření v různých vlnových oblastech elektromagnetického záření. Spektroradiometry se používají většinou při pozemních i družicových měřeních obsahu a rozložení jednotlivých složek a parametrů zemské atmosféry.
angl: Spectrometer slov: spektrorádiometer rus: спектрометр něm: Spektroradiometer n  2014
spektrum Brockenské
viz glórie.
angl: Brocken spectrum slov: Brockenské spektrum rus: Брокенская радуга něm: Brocken-Gespenst n  1993-a3
spektrum částic atmosférického aerosolu
vyjádření závislosti počtu aerosolových částic určité velikosti obsažených v jednotce objemu na jejich poloměru r (popř. průměru). Popisuje se funkcí f(r), pro niž platí, že výraz f(r) dr je roven počtu částic v jednotce objemu, jejichž poloměr leží v intervalu hodnot <r, r + dr), nebo funkcí F(r) = f(r) / N, kde N značí počet všech částic v jednotce objemu. Výraz F(r) dr se rovná poměru počtu částic o poloměru z intervalu <r,r + dr) k počtu všech částic v objemové jednotce. Jako konkrétní příklady zmíněných funkcí lze uvést tzv. Jungeho rozdělení vhodné pro většinu aerosolů kontinentálního původu v oboru částic větších než 10–7 m:
f(r)=C r(β+1),
kde C je vhodně zvolená konstanta a hodnota β se většinou volí blízká třem, popř. logaritmicko-normální rozdělení nebo funkci:
f(r)=a rαexp(brβ ),
pro niž a, α, b, ß* jsou konstanty charakterizující daný typ atmosférického aerosolu.
Pro naposled uvedenou funkci používají někteří autoři název zobecněná gama-funkce a tato funkce spolu s logaritmicko-normálním rozdělením představuje příklady asymetrického jednomodálního rozdělení. Reálné spektrum velikostí částic atmosférického aerosolu obvykle představuje superpozici tří takovýchto rozdělení, v níž se pak přirozeně uplatňují tři módy, tzv. nukleační mód, akumulační mód a hrubý mód. Obalová křivka právě zmíněného celkového třímodálního rozdělení často dobře odpovídá zde již rovněž zmíněnému Jungeho rozdělení v oblasti jeho platnosti.
Analogicky k právě uvedenému lze vytvářet spektra ve vztahu k úhrnným objemům nebo hmotnostem aerosolových částic, obsažených v jednotce objemu, v závislosti na jejich poloměru. Mluvíme pak o objemových nebo hmotnostních (hmotových) spektrech. Podoba těchto spekter odpovídá skutečnosti, že s rostoucí velikostí aerosolových částic sice klesají jejich počty, ale výrazně roste jim odpovídající úhrnný objem nebo hmotnost. Viz též nukleace.
angl: spectrum of atmospheric aerosol particles slov: spektrum častíc atmosférického aerosólu rus: спектр частиц атмосферного аэрозоля něm: Teilchenspektrum des atmosphärischen Aerosols n, Größenverteilung des atmosphärischen Aerosols n  1993-a3
spektrum Chrgianovo–Mazinovo
angl: Khrgian–Mazin spectrum něm: Chrgian-Mazin-Spektrum n 
spektrum Marshallovo a Palmerovo
slov: Marshall-Palmerovo spektrum něm: Marshall-Palmer-Spektrum n  2014
spektrum soumrakové
spektrum světla oblohy v době soumraku.
angl: twilight spectrum slov: súmrakové spektrum rus: спектр сумерек něm: Dämmerungsspektrum n  1993-a1
spektrum turbulentních vírů
syn. spektrum vírové – rozdělení velikostí turbulentních vírů vytvářejících se v proudící tekutině, z met. hlediska především ve vzduchu, jestliže Reynoldsovo číslo dosáhne jisté kritické hodnoty. Spektrum turbulentních vírů je určováno transformací kinetické energie základního uspořádaného proudění v kinetickou energii neuspořádaných vířivých turbulentních pohybů. Kinetická energie základního proudění se přímo transformuje v kinetickou energii největších turbulentních vírů, ta se dále transformuje v kinetickou energii stále jemnějších vířivých pohybů, až nakonec nejmenší turbulentní víry zanikají působením molekulární vazkosti a jim příslušející kinetická energie se přeměňuje na teplo. Viz též turbulence.
angl: eddy spectrum, spectrum of turbulent eddies, turbulence spectrum, turbulent spectrum slov: spektrum turbulentných vírov rus: спектр турбулентных вихрей něm: Wirbelspektrum n  1993-a1
spektrum velikosti dešťových kapek
angl: rain drop size spectrum slov: spektrum veľkosti dažďových kvapiek rus: спектр размера капель něm: Regentropfenspektum n  2014
spektrum velikosti oblačných kapek
angl: spectrum of cloud droplets slov: spektrum veľkosti oblačných kvapôčok rus: спектр облачных капель něm: Wolkentropfenspektrum n  1993-a3
spektrum vírové
slov: vírové spektrum něm: Wirbelspektrum n  1993-a1
spirála Ekmanova
angl: Ekman spiral slov: Ekmanova špirála rus: спираль Экмана něm: Ekmanspirale f  1993-a1
spirála Taylorova
geometrické vyjádření změn vektoru větru s výškou v mezní vrstvě atmosféry, teor. vypočtené za zjednodušujícího předpokladu, že se koeficient turbulentní difuze a hustota vzduchu s výškou nemění, proudění vzduchu je horiz. a nezrychlované, geostrofický vítr nezávisí na výšce a rychlost proudění v mezní vrstvě se s výškou asymptoticky blíží rychlosti geostrofického větru. Obalovou křivku koncových bodů vektorů znázorňujících vítr v různých hladinách mezní vrstvy a vynesených z jednoho zvoleného bodu pak nazýváme Taylorovou spirálou. Zvláštní případ Taylorovy spirály, kdy úhel sevřený směry přízemního a geostrofického větru se rovná 45°, se obvykle nazývá spirálou Ekmanovou. Někteří autoři však používají pojmy spirála Taylorova a spirála Ekmanova jako synonyma.
Teorii této spirály vypracoval V. W. Ekman (1902) pro pohyb vody ve svrchních vrstvách oceánu, vyvolaný účinkem větru. Na poměry v atmosféře ji aplikoval F. Äkerblom (1908) na základě měření větru na Eiffelově věži v Paříži. Zobecněný výklad na podkladě teorie atmosférické turbulence podal G. I. Taylor (1915). Viz též vítr přízemní, stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry.
angl: Taylor spiral slov: Taylorova špirála rus: спираль Тейлора něm: Taylor-Spirale f  1993-a1
spissatus
(spi) [spisátus] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Označuje závojovitý oblak, který je opticky tak hustý, že se proti Slunci zdá šedavý. Označení spissatus se používá u druhu cirrus.
angl: spissatus slov: spissatus rus: плотные облака něm: spissatus  1993-a2
split fronta
studená fronta vykazující dvojitou strukturu oblačnosti. V přední části je oblačnost vertikálně mohutná, zatímco v zadní části převažuje oblačnost o menším vertikálním rozsahu. Split fronta vzniká, když osa jet streamu protíná frontu téměř v pravém úhlu a s ní spojený sestupující suchý stratosférický a troposférický vzduch vede k rozpouštění oblaků vyšších pater v zadní části fronty. U této studené fronty se tedy hlavní srážková činnost odehrává v přední části fronty. V místě, kde se téměř skokově mění výška horní hranice oblaků, lze hovořit o výškové studené frontě. Pouze v případě, kdy dochází k advekci pozitivní vorticity v oblasti levé části delty tryskového proudění, může vzniknout kupovitá oblačnost s intenzivními srážkami i v zadní části fronty. Málo používaným českým ekvivalentem termínu split fronta je rozštěpená studená fronta.
angl: split front, split cold front slov: split front  2015
spouštěč modrý
angl: blue starter slov: modrý spúšťač  2016
sprška
1. lid. označení pro dešťovou přeháňku. Viz též přeprška.
2. ve smyslu spršky sekundárního kosmického záření viz záření kosmické.
angl: showers of (secondary) cosmic radiation (2.) slov: spŕška něm: Regenschauer m  1993-a3
squall line
silná forma čáry instability s výskytem více či méně lineárně uspořádaných silnějších konvektivních bouří. Jednotlivé bouře mohou být zcela oddělené bezoblačným prostorem, nebo jsou naopak propojeny, vzájemně interagují, a vytvářejí tak organizovaný mezosynoptický konvektivní systém. Squall line se často vyskytuje před studenou frontou a výjimečně i za ní. Bývá za ni rovněž považována konvekce tzv. dryline, vyskytující se na severoamerických Velkých pláních. Pokud se squall line vyskytuje před studenou frontou, mohou být doprovodné projevy počasí daleko výraznější než na samotné frontě. Do češtiny se někdy nepřesně překládá jako obecnější pojem čára instability nebo nevhodně jako čára húlav.
angl: squall line slov: squall line rus: линия шквалов něm: squall line f , Böenliinie f  2014
srážka ideální
prům. množství srážek připadající na jeden den kalendářního měsíce. Je klimatologickou charakteristikou, která vylučuje vliv nestejné délky jednotlivých měsíců při studiu roč. chodu srážek. Pomocí ideální srážky lze např. zjistit, zda roč. minimum srážek připadající na únor souvisí s poměry klimatickými, nebo zda je důsledkem menšího počtu dní v tomto měsíci. Termín navrhl B. Hrudička.
slov: ideálne zrážky  1993-a1
srážka maximální pravděpodobná
(PMP, z angl. Probable Maximum Precipitation) – podle Světové meteorologické organizace (WMO) je pravděpodobná maximální srážka definována jako maximální fyzikálně možný srážkový úhrn pro oblast dané velikosti a dané geografické polohy, pro danou dobu během roku a pro dané trvání srážkové události. Odhad PMP nebere v úvahu možné klimatické změny. Z této definice vyplývá, že hodnota PMP je odhadem, který lze verifikovat jenom v negativním smyslu, tzn. že odhad PMP, který by byl při konkrétní srážce překonán, je nutné revidovat. Hodnota PMP se může měnit i s velikostí a umístěním zájmového povodí, stejně jako s meteorologickými podmínkami, za nichž zde k extrémním srážkám dochází. Základní postupem při stanovení hodnoty PMP je tzv. metoda transpozice a maximalizace extrémních srážkových událostí do zájmového území, pokud to meteorologické podmínky v dané oblasti dovolují. Při posuzování vodních děl jsou v některých zemích využívány odhady tzv. pravděpodobné maximální povodně, které odhad PMP využívají.
angl: probable maximum precipitation (PMP) slov: pravdepodobné maximálne zrážky rus: вероятный максимум осадков něm: wahrscheinlich maximaler Niederschlag m  2014
srážkoměr
syn. hyetometr, zast. dešťoměr – přístroj pro měření srážek, především jejich úhrnu, případně i okamžité intenzity. Podle způsobu obsluhy rozeznáváme srážkoměry manuální a automatické, případně ombrografy. V ČHMÚ se užívají převážně srážkoměry se záchytnou plochou 500 cm2 instalované tak, aby byla výška záchytné plochy 1 m nad terénem, popř. nad sněhovou pokrývkou. Ve vyšších a horských polohách mohou být srážkoměry pro zimní období vybaveny výškově stavitelným stojanem, popřípadě trvale umístěny na přístrojové rampě. V horských oblastech může být srážkoměr vybaven Tretjakovovým ochranným límcem pro zajištění lepší činnosti srážkoměru (snížení rychlosti proudění v okolí záchytné plochy srážkoměru). Viz též ochrana srážkoměru.
angl: precipitation gauge, rain gauge slov: zrážkomer rus: осадкомер něm: Niederschlagsmesser m  1993-a3
srážkoměr automatický
srážkoměr měřící průběžně srážky bez přímé součinnosti s lidskou obsluhou. Kromě úhrnu srážek umožňuje měřit i okamžitou intenzitu srážek. Podle principu měření se automatické srážkoměry dělí na člunkové a váhové. Viz též ombrograf.
angl: automatic rain gauge, recording rain gauge  2019
srážkoměr člunkový
automatický srážkoměr, jehož měření je založeno na počtu impulzů vyvolaných překlápěním dvoudílného člunku srážkovou vodou. Po naplnění horní poloviny dvoudílného člunku se člunek překlopí, tím voda z nyní spodní poloviny člunku vyteče a pod zdroj vody se nastaví druhá, nyní horní polovina člunku. Pro měření srážek v zimním období musí být srážkoměr vytápěn. Z počtu impulzů je možné určit úhrn i okamžitou intenzitu srážek.
angl: tipping bucket rain gauge slov: člnkový zrážkomer rus: плювиограф с опрокидывающимся сосудом něm: Niederschlagswippe f  2014
srážkoměr manuální
srážkoměr tvořený dvěma záchytnými nádobami, nálevkou se stejnou záchytnou plochou, konvicí a odměrkou. Při měření se vystavuje vždy jedna nádoba na podstavec tak, aby její záchytná plocha byla ve výšce 1 m nad terénem, popř. nad sněhovou pokrývkou. V letním období se na nádobu nasazuje nálevka omezující výpar zachycené srážkové vody. Kapalné srážky se měří po přelití ze záchytné nádoby do odměrky, která je rozdělená na dílky odpovídající milimetrům srážek. Tuhé srážky se před měřením objemu nechají roztát v mírně teplém prostředí. Na profesionálních stanicích ČR se údaje z manuálních srážkoměrů používají při nefunkčnosti automatického měřicího systému, pro pravidelné srovnávací měření a na vybraných stanicích pro souběžná měření s automatickým srážkoměrem.
angl: manual precipitation gauge slov: manuálny zrážkomer  2014
srážkoměr překlápěcí
angl: tipping bucket rain gauge, Niederschlagswippe f slov: člnkový zrážkomer rus: плювиограф с опрокидывающимся сосудом  2019
srážkoměr váhový
automatický srážkoměr, jehož měření je založeno na vážení nádoby, která zachycuje padající srážky, tenzometrickou váhou připojenou na řídicí elektroniku. Odstraňuje nedostatky jednoduššího člunkového srážkoměru, protože zachytí a ihned vyhodnotí i tuhé srážky a jeho přesnost není závislá na intenzitě srážek. Pro zachycení tuhých srážek je ve vážené nádobě ekologická nemrznoucí kapalina. Samovolný výpar z hladiny vážené nádoby je potlačen použitím vrstvy silikonového oleje na povrchu vážené kapaliny. Pro zamezení falešných srážek bývá vybaven detektorem srážek. Zast. označení váhového srážkoměru je chionograf, případně srážkový intenzograf.
angl: weighing rain gauge slov: automatický váhový zrážkomer něm: Niederschlagswaage f  2014
srážky
srážkové částice, které vznikají v ovzduší kondenzací nebo depozicí vodní páry jako oblačné částice a na jejichž růstu se mohou podílet i další procesy mikrofyziky oblaků a srážek. Vyskytují se v atmosféře, na povrchu země nebo předmětech v atmosféře v kapalné nebo pevné fázi. Rozeznáváme srážky:
a) padající – déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, kroupy a ledové jehličky;
b) usazené – rosa, jíní, námraza, ledovka a srážky z mlhy. Pokud srážky vypadávají z oblaků, avšak nedosahují povrchu země, označují se jako virga (srážkové pruhy). Popis srážek je uveden v Mezinárodním atlasu oblaků a v návodech pro pozorovatele met. stanic. Viz též hydrometeory, teorie vzniku srážek koalescencí, teorie vzniku srážek Bergeronova-Findeisenova, intenzita srážek, inverze srážek, intercepce srážek, izohyeta, měření srážek, režim srážkový, stín srážkový, pole srážek, extrémy srážek.
angl: precipitation slov: atmosférické zrážky rus: атмосферные осадки něm: Niederschlag m  1993-b3
srážky bouřkové
označení pro konvektivní srážky, které vypadávají z oblaků druhu cumulonimbus při bouřce. Typickými bouřkovými srážkami jsou intenzivní deště, někdy doprovázené krupkami nebo kroupami. Vyskytují se především v letním období a způsobují škody zejména v zemědělství. Viz též krupobití, intenzita srážek, přeháňky, déšť přívalový.
angl: thundery precipitation slov: búrkové zrážky rus: грозовые осадки něm: gewittriger Niederschlag m  1993-a2
srážky cyklonální
srážky vypadávající v oblasti cyklony. Jsou to jednak frontální srážky, a ze srážek nefrontálních především srážky vypadávající v teplém sektoru cyklon a v oblastech významného střihu větru s cyklonálním zakřivením izobar či izohyps. Cyklonální srážky mohou být jak trvalé, tak v podobě přeháněk.
angl: cyclonic precipitation slov: cyklonálne zrážky něm: zyklonaler Niederschlag m  1993-a2
srážky efektivní
1. v zemědělské meteorologii část padajících srážek, která povrchově neodteče, vsakuje se do půdy a může být využita rostlinstvem;
2. v hydrologii srážky vytvářející přímý odtok.
angl: effective precipitation slov: efektívne zrážky něm: effektiver Niederschlag m, abflusswirksamer Niederschlag m  1993-a3
srážky frontální
srážky vypadávající v oblasti atmosférické fronty. Jejich intenzita závisí na vlhkosti vzduchu a na vert. pohybech vzduchu podél nebo v blízkosti frontální plochy. Na teplé frontě a studené frontě prvního druhu, především v chladném pololetí, mají zpravidla trvalý charakter. Na studené frontě druhého druhu, především v teplém pololetí, se vyskytují frontální srážky v podobě konv. přeháněk a lijáků.
angl: frontal precipitation slov: frontálne zrážky rus: фронтальные осадки něm: frontaler Niederschlag m  1993-a3
srážky hnané větrem
část padajících srážek, která má vlivem větru také horiz. složku pohybu. Pro jejich měření by bylo nutné použít speciální srážkoměry s vert. záchytnou plochou. Srážky hnané větrem se na stanicích v ČR neměří, jejich měření není požadováno doporučeními Světové meteorologické organizace.
slov: zrážky hnané vetrom rus: косой дождь něm: Schlagregen m  1993-a3
srážky horizontální
nevhodný název pro srážky usazené, viz srážky.
angl: precipitation deposit slov: horizontálne zrážky rus: горизонтальные осадки něm: Horizontalniederschlag m  1993-a2
srážky kapalné
hydrometeor tvořený vodními kapkami dopadajícími z oblaků na zemský povrch nebo usazenými na předmětech na zemském povrchu, popř. v atmosféře, např. na plochách letadla, na povrchu balonu apod. Mezi padající kapalné srážky patří déšť a mrholení, mrznoucí déšť a mrznoucí mrholení, k usazeným kapalným srážkám počítáme rosu. Viz též srážky tuhé, srážky smíšené.
angl: liquid precipitation slov: kvapalné zrážky rus: жидкие осадки něm: flüssiger Niederschlag m  1993-a3
srážky konvekční
syn. srážky konvektivní – srážky vypadávající ze srážkových kupovitých oblaků, zejména z oblaků druhu cumulonimbus. Mohou mít formu přeháněk s omezeným plošným rozsahem, krátkou dobou trvání a rozdílnou intenzitou. Mohou však dosáhnout i formy přívalového deště. Bývají doprovázeny bouřkou. Ve stř. zeměp. šířkách jsou v létě tvořeny deštěm, někdy s kroupami, v přechodných roč. dobách a v zimě zpravidla mokrým sněhem nebo sněhovými krupkami. V nízkých zeměp. šířkách, kde se mohou srážkové částice vyvinout i v teplých oblacích, vypadávají silné konv. srážky i z oblaků cumulus congestus. Viz též intenzita srážek, teorie vzniku srážek koalescencí.
angl: convective precipitation slov: konvekčné zrážky rus: конвективные осадки něm: konvektiver Niederschlag m  1993-a3
srážky místní
srážky vypadávající na poměrně malou plochu, zpravidla s velmi rozdílnou intenzitou i dobou trvání. Místní srážky vypadávají z izolovaných oblaků druhu cumulonimbus a stratocumulus, zřídka i cumulus (zvláště v tropech), v zimním období i z oblaků druhu stratus. Může jít o srážky podmíněné orograficky, např. na pobřežích, návětrných svazích apod. Místní srážky mohou mít formu přeháněk, bouřkových srážek, krupobití, ale i pouze mrholení a v zimním období vypadávání sněhových krupek nebo sněhových zrn. Viz též srážky nefrontální.
angl: local precipitation slov: miestne zrážky rus: местные осадки něm: lokaler Niederschlag m  1993-a2
srážky monzunové
srážky přinášené do oblastí s monzunovým klimatem převážně prostřednictvím letního monzunu, v případě např. ostrovních lokalit i zimním monzunem, který se nad mořem obohatil vodní párou. Bývají velmi vydatné, zvláště v případě orografického zesílení srážek. V zasažených oblastech představují hlavní období dešťů, přičemž směrem do nitra pevnin nastávají obecně později a jejich vydatnost klesá. Viz též pól dešťů, extrémy srážek.
angl: monsoon precipitation slov: monzúnové zrážky rus: муссонные осадки něm: Monsunniederschlag m  1993-a3
srážky nefrontální
srážky, které bezprostředně nesouvisí s vert. pohyby vzduchu na atmosférických frontách. Patří k nim zvláště srážky místní, srážky v instabilně zvrstveném studeném vzduchu mimo oblast fronty, srážky v teplém sektoru cyklon, srážky z nízké inverzní oblačnosti, srážky v oblastech s významným vertikálním střihem větru, někdy i srážky orografické. Viz též srážky frontální.
angl: non-frontal precipitation slov: nefrontálne zrážky rus: нефронтальные осадки něm: nichtfrontaler Niederschlag m  1993-a2
srážky neměřitelné
srážky, při kterých je množství srážek za daný časový interval menší než 0,1 mm. Viz měření srážek.
angl: trace slov: nemerateľné zrážky rus: неизмеримое количество осадков něm: kein messbarer Niederschlag m  1993-a3
srážky normální
slov: normálne zrážky  1993-a1
srážky občasné
padající srážky, které během poslední hodiny před termínem pozorování byly přerušovány, neměly však charakter přeháněk.
angl: intermittent precipitation slov: občasné zrážky rus: временами дождь něm: zeitweiliger Niederschlag m  1993-a3
srážky orografické
srážky vytvořené nebo zesílené v důsledku procesů orografického zesílení srážek. Orografické srážky mají často charakter trvalých srážek, ovlivněných výstupnými pohyby vzduchu při přetékání horské překážky a případně ještě zesílených nálevkovým efektem. Takové srážky se vyskytují nejen na horách, nýbrž i v jejich návětří. K orografickým srážkám dále řadíme konvektivní srážky podmíněné orografií, které mohou vznikat nebo se šířit i v závětří hor. Prostorové rozdělení orografických srážek tak podmiňuje klimatické poměry hor i přilehlých oblastí. Viz též oblak orografický.
angl: orographic precipitation slov: orografické zrážky rus: орографические осадки něm: orographischer Niederschlag m  1993-a3
srážky ovzdušné
syn. srážky.
angl: precipitation slov: ovzdušné zrážky  1993-a2
srážky padající
viz srážky.
angl: falling precipitation slov: padajúce zrážky rus: падающие осадки něm: fallender Niederschlag m  1993-a2
srážky předfrontální
srážky, které vypadávají v oblasti atmosférické fronty před frontální čarou. Předfrontální srážky mohou být jak trvalé, tak ve formě přeháněk. Jejich trvání na určitém místě závisí především na rychlosti postupu fronty, na její výraznosti, roč. a denní době. Nejdelší trvání obvykle mívají srážky před teplými frontami, někdy i více než 24 h, nejkratší před studenými frontami, někdy jen několik min. Viz též srážky frontální, srážky zafrontální.
angl: pre-frontal precipitation slov: predfrontálne zrážky rus: предфронтальные осадки něm: präfrontaler Niederschlag m  1993-a2
srážky přeháňkové
angl: showery precipitation slov: prehánkové zrážky rus: ливневые осадки něm: Schauerniederschlag m, schauerartiger Niederschlag m  1993-a1
srážky při bezoblačné obloze
drobná ledová zrnka, jehličky, krystalky nebo vodní kapičky padající při jasné obloze. Tento jev je pozorován zřídka.
angl: precipitation from a clear sky slov: zrážky pri bezoblačnej oblohe rus: осадки при безоблачном небе něm: Niederschlag bei wokenfreiem Himmel m  1993-a3
srážky relativní
charakteristika poměrného rozložení srážek během roku, popř. za kratší období. Zpravidla jde o prům. měs. úhrny srážek udané v % prům. roč. úhrnu srážek. V klimatologii se relativní srážky používají především k porovnání časového rozdělení srážek na stanicích s rozdílným roč. úhrnem srážek, přičemž mohou sloužit ke stanovení ombrické kontinentality klimatu, viz Markhamův index.
angl: relative precipitation slov: relatívne zrážky rus: относительное количество осадков něm: relative Niederschlagsmenge f  1993-a3
srážky smíšené
hydrometeor tvořený současně kapalnými srážkami a tuhými srážkami. Smíšené srážky se vyskytují nejčastěji při přízemních teplotách vzduchu kolem 0 °C.
angl: mixed precipitation slov: zmiešané zrážky rus: осадки дождя со снегом něm: Mischphasen-Niederschlag m  1993-a1
srážky trvalé
hydrometeor, který je tvořený vodními kapkami nebo ledovými částicemi padajícími po delší dobu s více méně stálou intenzitouvrstevnatých oblaků, zpravidla druhu nimbostratus a altostratus, obvykle ve tvaru deště, mrholení, sněhu, sněhových zrn a zmrzlého deště nebo krupek. Trvalé srážky bývají často pozorovány nad většími územními celky. Jestliže na určitou dobu ustávají, nazývají se občasnými srážkami (např. občasný déšť), které se nesmí zaměňovat za přeháňky vypadávající z konvektivních oblaků. Viz též déšť krajinný.
angl: continuous precipitation slov: trvalé zrážky rus: обложные осадки něm: Dauerniederschlag m  1993-a1
srážky tuhé
ve smyslu české odborné meteorologické terminologie hydrometeor pevného skupenství, který je tvořený ledovými částicemi dopadajícími z oblaků na zemský povrch nebo usazenými na předmětech na zemském povrchu, popř. v atmosféře, např. na plochách letadla, na povrchu balonu apod. Mezi tuhé padající srážky patří sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť nebo krupky, kroupy a ledové jehličky. K usazeným tuhým srážkám řadíme zmrzlou rosu, jíní, námrazu a ledovku. Viz též srážky smíšené, srážky kapalné.
angl: solid precipitation slov: tuhé zrážky rus: твердые осадки něm: fester Niederschlag m  1993-a3
srážky usazené
viz srážky.
angl: precipitation deposit slov: usadené zrážky rus: отложенные осадки něm: Niederschlagsablagerungen f/pl  1993-a1
srážky vertikální
poměrně zřídka se vyskytující označení pro srážky padající, viz srážky.
slov: vertikálne zrážky  1993-a1
srážky zafrontální
srážky, které vypadávají v oblasti atmosférické fronty za frontální čarou. Mohou být jak trvalé, tak ve formě přeháněk. Jejich intenzita a trvání na určitém místě závisí na druhu fronty, na její výraznosti, rychlosti postupu a roč. i denní době. Nejdelší trvání a největší intenzitu mívají srážky za studenou frontou prvního druhu, významné mohou být i srážky za okluzní frontou charakteru studené fronty. Viz též srážky frontální, srážky předfrontální.
angl: post-frontal precipitation slov: zafrontálne zrážky rus: зафронтальные осадки něm: postfrontaler Niederschlag m  1993-a2
stabilita atmosféry absolutní
angl: absolute stability of atmosphere slov: absolútna stabilita atmosféry rus: абсолютная устойчивость атмосферы něm: absolute Stabilität der Atmosphäre f  1993-a3
stabilita atmosféry statická
angl: atmospheric static stability slov: statická stabilita atmosféry něm: statische Stabilität der Atmosphäre f?  2014
stabilita atmosféry vertikální
1. stav atmosféry, při němž dochází k útlumu poruch spojených s vychýlením vzduchové částice ve vert. směru. Je charakterizován vertikálním teplotním gradientem menším, než je suchoadiabatický teplotní gradient v případě vzduchu nenasyceného vodní párou a menším než nasyceně adiabatický teplotní gradient v případě vzduchu nasyceného vodní párou. Ve druhém případě někdy mluvíme o absolutní stabilitě atmosféry.
2. souhrnná charakteristika teplotního zvrstvení atmosféry v porovnání s hodnotou adiabatického teplotního gradientu. Někdy používáme i označení statická stabilita atmosféry, neboť se zpravidla hodnotí v prostředí, které je v hydrostatické rovnováze. Stabilita atmosféry se v praxi nejčastěji určuje rozborem výsledků aerologických měření na termodynamickém diagramu. Viz též instabilita atmosféry vertikální, metoda částice, index stability, míra stability.
angl: vertical stability slov: vertikálna stabilita atmosféry rus: вертикальная устойчивость něm: vertikale Stabiliität der Atmosphäre f  1993-b3
stabilizace anticyklony
méně často používané označení pro proces, během něhož postupující anticyklona, která obyčejně uzavírá sérii cyklon, ztrácí pohyb a mohutní. Izobary se přitom stávají stále symetričtějšími vůči jejímu středu a zvětšuje se její vert. rozsah. Viz též mohutnění anticyklony.
angl: stabilization of anticyclone slov: stabilizácia anticyklóny něm: Stabilisierung der Antizyklone f  1993-a3
stáčení větru
postupná prostorová změna směru větru ve vert. nebo horiz. směru (vertikální nebo horizontální střih větru). Analogicky se jako stáčení větru označují i postupné časové změny směru větru v daném místě. Viz též stočení větru.
angl: wind rotation slov: stáčanie vetra rus: вращение ветра něm: Winddrehung f  1993-a2
stáčení větru anticyklonální
stáčení větru v horiz. rovině dané anticyklonálním zakřivením proudnic. Na sev. polokouli má směr shodný s otáčením hod. ručiček, tj. míří vpravo, postavíme-li se čelem po směru větru, zatímco na již. polokouli je tomu opačně. Viz též zakřivení izobar nebo izohyps anticyklonální, anticyklona, stáčení větru cyklonální.
angl: anticyclonic rotation of wind slov: anticyklonálne stáčanie vetra rus: антициклоническое вращение ветра něm: antizyklonale Winddrehung f  1993-a2
stáčení větru cyklonální
stáčení větru v horiz. rovině dané cyklonálním zakřivením proudnic. Na sev. polokouli má opačný směr než otáčení hod. ručiček, tj. míří vlevo, postavíme-li se po směru větru, zatímco na již. polokouli je tomu opačně. Viz též zakřivení izobar nebo izohyps cyklonální, cyklona, stáčení větru anticyklonální.
angl: cyclonic rotation of wind slov: cyklonálne stáčanie vetra rus: циклоническое вращение něm: zyklonale Winddrehung f  1993-a2
stáčení větru studené
slang. označení pro stáčení větru s výškou působené studenou advekci. Jestliže se advekce teploty vyskytuje v určité vrstvě atmosféry, je vektor větru na horní hranici vrstvy dán vektorovým součtem vektoru větru na spodní hranici vrstvy a vektoru termálního větru. Při studené advekci se na sev. polokouli vítr stáčí s rostoucí výškou vlevo, na již. polokouli vpravo. Ke stáčení větru s výškou může docházet pouze v baroklinní atmosféře. Viz též stáčení větru teplé.
slov: studené stáčanie vetra něm: kalte Winddrehung f  1993-a3
stáčení větru teplé
slang. označení pro stáčení větru s výškou působené teplou advekci. Na sev. polokouli se v tomto případě vítr s rostoucí výškou stáčí vpravo, na již. polokouli vlevo. Viz též stáčení větru studené.
slov: teplé stáčanie vetra něm: warme Winddrehung f  1993-a2
stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry
1. vert. stáčení větru působené v mezní vrstvě atmosféry poklesem velikosti síly tření s výškou. Při zemském povrchu se směr větru odklání od izobar do strany s nižším atm. tlakem o určitý úhel, jehož velikost se v našich podmínkách nejčastěji pohybuje kolem 30° a poněkud roste s drsností zemského povrchu, se zvětšující se stabilitou teplotního zvrstvení a s klesající zeměp. šířkou. S rostoucí výškou se pak vítr postupně stáčí přibližně do směru geostrofického větru, což lze za určitých zjednodušujících předpokladů modelově vyjádřit pomocí Taylorovy spirály;
2. horiz. stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry působené tím, že při růstu nebo poklesu drsnosti zemského povrchu ve směru proudění vzduchu se zvětšuje nebo zmenšuje odklon přízemního větru od směru izobar. Na sev. polokouli se proudění stáčí v případě rostoucí drsnosti vlevo, při jejím poklesu ve směru proudění vpravo. Na již. polokouli je tomu opačně.
angl: wind rotation in boundary layer of atmosphere slov: stáčanie vetra v hraničnej vrstve atmosféry rus: вращение ветра в пограничном слое атмосферы něm: Winddrehung in der Grenzschicht der Atmosphäre f  1993-a1
stadia vývoje anticyklony
obvykle se rozeznávají tato stadia:
a) stadium vzniku – od prvních příznaků na přízemní povětrnostní mapě (růst tlaku vzduchu na přední i zadní straně hřebene vysokého tlaku) do objevení se první uzavřené izobary s hodnotou dělitelnou pěti (v některých povětrnostních službách dělitelnou čtyřmi);
b) stadium mohutnění (zesilování) anticyklony – období od vzniku anticyklony do doby dosažení nejvyššího tlaku vzduchu;
c) stadium slábnutí anticyklony charakterizované poklesem tlaku vzduchu ve středu anticyklony;
d) stadium rozpadu – období celkového poklesu tlaku vzduchu v oblasti anticyklony až do jejího vymizení jako samostatného tlakového útvaru. Někteří autoři zahrnují stadium rozpadu pod stadium slábnutí anticyklony.
Viz též stadia vývoje cyklony, regenerace anticyklony, stabilizace anticyklony.
angl: stages of anticyclone development slov: štádiá vývoja anticyklóny něm: Entwicklungsstadien der Antizyklone n/pl  1993-a3
stadia vývoje cyklony
1. u frontálních cyklon obvykle rozeznáváme:
a) počáteční stadium (stadium vzniku), tj. období od prvních příznaků vývoje cyklony až po objevení se první uzavřené izobary s hodnotou dělitelnou pěti (v některých povětrnostních službách dělitelnou čtyřmi);
b) stadium mladé cyklony, což je období od utvoření cyklony do začátku okluzního procesu, popř. oddělení studené od teplé fronty v případě Shapirova-Keyserova modelu cyklony;
c) stadium největšího vývoje, které trvá od začátku okludování či oddělení front až po dosažení nejnižšího tlaku ve středu cyklony;
d) stadium vyplňování cyklony, od doby začátku vzestupu tlaku vzduchu až do úplného zániku cyklony jako samostatného tlakového útvaru na přízemní povětrnostní mapě.
Stadia b) a c) se často označují společným termínem stadium prohlubování cyklony.

2. Z hlediska frontální analýzy podle norské meteorologické školy rozlišujeme:
a) stadium frontální vlny;
b) stadium mladé cyklony;
c) stadium okludované cyklony.
Přechod z jednoho stadia do druhého je provázen změnou vert. stavby cyklony a změnou počasí v oblasti, kterou cyklona ovlivňuje. Viz též počasí cyklonální, regenerace cyklony, segmentace cyklony.
angl: stages of cyclone development slov: štádiá vývoja cyklóny něm: Entwicklungsstadien der Zyklone n/pl  1993-a3
stadiál
slov: stadiál  2014
stanice aerologická
meteorologická stanice provádějící měření meteorologických prvkůmezní vrstvě atmosféry a ve volné atmosféře. Někdy se mezi aerologické stanice zahrnují i stanice měřící pouze v mezní vrstvě atmosféry. Podle umístění je možno tyto stanice členit na pozemní, námořní a letadlové. Podle prostředků využívaných pro měření je možno aerologické stanice dále dělit na stanice radiosondážní, radiovětroměrné, pilotážní, pro raketovou sondáž ovzduší, letadlový průzkum počasí, transosondáž atmosféry, pro akustickou sondáž atmosféry nebo radiolokační meteorologická měření apod. Viz též aerologie, měření aerologické, sondáž ovzduší.
angl: aerological station, upper-air station, upper-air synoptic station slov: aerologická stanica rus: аэрологическая станция něm: aerologische Station f  1993-a3
stanice agrometeorologická
meteorologická stanice, která slouží potřebám zeměď. vědy a praxe. Dělí se na stanice základní, doplňkové, pomocné a speciální. Podle doporučení Světové meteorologické organizace tyto stanice:
a) v oblasti met. veličin měří teplotu a vlhkost vzduchu v různých výškách až do 10 m v závislosti na výšce a charakteru porostu, půdní teploty v hloubkách 5, 10, 20, 50 a 100 cm, popř. i v dalších pro speciální účely, vlhkost půdy, charakteristiky turbulence v porostech nebo v jejich blízkosti, hydrometeory, evapotranspiraci, sluneční svit a složky radiační bilance a provádí pozorování meteorologických jevů, které ohrožují rostliny;
b) v oblasti biologických faktorů provádějí fenologická pozorování, kvalit. a kvantit. pozorování rostlin a zvířectva, poškození rostlin a zvířat přírodními jevy i antropogenní činností.
angl: agrometeorological station slov: agrometeorologická stanica rus: агрометеорологическая станция něm: Agrarmeteorologische Station f  1993-a3
stanice dobrovolnická
někdy používané pracovní označení meteorologické stanice, jejímiž pozorovateli jsou zacvičení dobrovolní spolupracovníci met. institucí, tedy osoby, které nejsou stálými zaměstnanci těchto institucí a zpravidla nemají ani met. odb. vzdělání. Viz též stanice profesionální.
angl: voluntary observer station slov: dobrovoľnícka stanica něm: Station mit ehrenamtlichen Beobachtern f  1993-a1
stanice fenologická
speciální stanice sledující data nástupu tzv. fenologických fází, což jsou přesně definovaná vývojová stádia nebo periodicky se opakující životní projevy rostlin či živočichů. Po přiřazení meteorologických dat z nejbližší meteorologické stanice slouží napozorované údaje ke zkoumání vztahu mezi počasím nebo klimatem a živými organizmy, využívají se i v zemědělské a lesnické praxi, ekologii a bioklimatologii. Fenologická stanice bývá často specializovaná, např. na polní plodiny, ovocné dřeviny nebo divoce rostoucí rostliny. V současnosti jsou v ČR provozována pouze fytofenologická pozorování.
angl: phenological station slov: fenologická stanica rus: фенологическая станция něm: phänologische Station f  1993-a3
stanice klimatologická
meteorologická stanice, jejímž úkolem je provádět klimatologická pozorování a měření v pevně stanovených termínech, v ČR zpravidla v klimatologických termínech. Data jsou předávána do zpracovatelských center a slouží pro získávání režimových časových a prostorových met. a klimatologických informací. Klimatologické stanice se dělí podle rozsahu a zaměření činnosti na klimatologické stanice základní, doplňkové a srážkoměrné.
angl: climatological station slov: klimatologická stanica rus: климатологическая станция něm: klimatologische Station f  1993-a3
stanice klimatologická doplňková
meteorologická stanice, na níž se provádí klimatologické pozorování v částečně omezeném rozsahu a nemusí být prováděno nepřetržitě. Rovněž tech. vybavení nemusí být kompletní, ale měření max. a min. teplot a množství srážek je povinné. Doplňkové klimatologické stanice slouží k doplnění sítě základních klimatologických stanic.
angl: ordinary climatological station slov: doplnková klimatologická stanica rus: дополнительная климатологическая станция, обычная климатологическая станция něm: klimatologische Ergänzungsstation f  1993-a3
stanice klimatologická referenční
klimatologická stanice, která má homogenní řadu pozorování po dobu alespoň 30 let a pracuje za přesně stanovených podmínek. Údaje z těchto stanic jsou navzájem dobře srovnatelné a tvoří základ jak pro zpracování klimatografií, tak pro sledování klimatických změn. Referenční klimatologické stanice by měly být umístěny tak, aby vliv lidské činnosti na jejich měření byl minimální.
angl: reference climatological station slov: referenčná klimatologická stanica rus: опорная климатологическая станция něm: Klimareferenzstation f  1993-a3
stanice klimatologická základní
meteorologická stanice, na níž je prováděno klimatologické pozorování podle úplného programu a která má nepřetržitý provoz a úplné přístr. vybavení. Doporučený rozsah meteorologických prvků měřených nebo pozorovaných na základní klimatologické stanici: stav a průběh počasí, množství a druh oblačnosti, výška základny oblačnosti, směr a rychlost větru, teplota, vlhkost a tlak vzduchu, dohlednost, množství srážek, sněhová pokrývka, sluneční svit a teplota půdy v hloubkách 5, 10, 20, 50, 100, 150 a 300 cm. Základní klimatologické stanice v ČR neměří teplotu půdy v hloubkách 150 a 300 cm; dohlednost, druh oblačnosti a výška základny oblačnosti se pozorují jen na profesionálních meteorologických stanicích.
angl: principal climatological station slov: základná klimatologická stanica rus: основная климатологическая станция něm: Klimahauptstation f  1993-a3
stanice měřící v mezní vrstvě atmosféry
met. stanice provádějící měření v mezní vrstvě atmosféry. Rozsah měření je dán technikou a zaměřením stanice, např. může být použito vysokého stožáru, met. balonu, upoutané sondy, nepřímých letounových měření apod. Většinou měření této stanice navazuje na měření synoptické stanice nebo stanice se speciálním zaměřením a bývá nejčastěji využíváno ve spojitosti s výzkumem šíření příměsí v ovzduší a provozem zdrojů těchto škodlivin. Viz též měření meteorologické stožárové, stanice meteorologická na letadlech, stanice aerologická.
angl: boundary layer station slov: stanica merajúca v hraničnej vrstve atmosféry něm: Station für Messungen in der atmosphärischen Grenzschicht f  1993-a1
stanice meteorologická
místo, v němž se konají stanovená meteorologická pozorování podle dohodnutých mezinárodních nebo vnitrostátních postupů. Základním předpokladem je odpovídající technické, personální a komunikační vybavení. Meteorologické stanice je možné dělit podle různých hledisek:
a) podle odb. zaměření se rozlišují synoptické, klimatologické a letecké meteorologické stanice, agrometeorologické stanice a stanice speciální;
b) podle charakteru získávaných dat se dělí na meteorologické stanice přízemní, stanice aerologické a na stanice měřící v mezní vrstvě atmosféry;
c) podle umístění se dělí na meteorologické stanice pozemní, mořské a letadlové.
Jedna meteorologická stanice může plnit úkoly různého odborného zaměření a rozsahu.
angl: meteorological station, weather station slov: meteorologická stanica rus: метеорологическая станция něm: meteorologische Station f, Wetterstation f  1993-a3
stanice meteorologická automatická
meteorologická stanice, která měří meteorologické prvky bez přímé součinnosti s člověkem. Výsledky měření jsou vysílány automaticky do centra ve formě kódovaných zpráv nebo v datových souborech. V praxi je často užívaná anglická zkratka AWS. Viz též automatizace v meteorologii.
angl: automatic weather station slov: automatická meteorologická stanica rus: автоматическая метеорологическая станция něm: automatische Wetterstation f  1993-a3
stanice meteorologická automatizovaná
meteorologická stanice vybavená automatickým měřicím systémem. Všechny profesionální stanice ČR jsou automatizovány.
angl: automated meteorological station slov: automatizovaná meteorologická stanica  2014
stanice meteorologická horská
meteorologická stanice zařazená do kategorie přízemních stanic a umístěná v horském terénu. Kromě úkolů synop. nebo klimatol. stanice někdy plní i úkoly stanice speciální. Ve zprávách z horské met. stanice se místo tlaku vzduchu redukovaného na střední hladinu moře uvádí geopotenciál nejbližší standardní tlakové hladiny (např. 850 nebo 700 hPa). Horské met. stanice pozorují také oblačnost se základnou pod úrovní stanice. Nejvýše položená synoptická stanice v Evropě je Jungfraujoch (3 576 m). V ČR je v činnosti např. Lysá hora (1 322 m).
angl: mountain station slov: horská meteorologická stanica rus: высокогорная метеорологическая станция, горная метеорологическая станция něm: meteorologische Bergstation f, Bergwetterwarte f  1993-a3
stanice meteorologická letadlová
1. meteorologická stanice, která provádí letadlové meteorologické měření během letu letadla. Měří teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, turbulenci a námrazu. Každé měření je doplněno údajem o čase, poloze a fázi letu. Výsledky měření jsou automaticky zpracovávány a v kódech AMDAR nebo BUFR předávány do příslušných met. center. Viz též sondáž ovzduší letadlová, pozorování meteorologické z letadel během letu.
2. letoun, výjimečně kluzák nebo vrtulník (případně meteodron) upravený speciálně pro letadlový průzkum počasí. Kromě met. měření a pozorování meteorologických prvků a jevů může být vybavený pro vypouštění klesavých radiosond nebo pro jiná speciální měření. Tento typ letadlové meteorologické stanice provádí vert. nebo horiz. letadlovou sondáž ovzduší lokálního charakteru.
angl: aircraft meteorological station slov: lietadlová meteorologická stanica rus: самолетная метеорологическая станция, самолетная метеорологическая станция něm: Flugzeugwetterstation f  1993-b3
stanice meteorologická letecká
meteorologická stanice umístěná na letišti, na které se provádí met. pozorování zaměřené pro potřebu letectva. Může zároveň poskytovat zákl. informace pro let, většinou s využitím podkladů získaných od let. met. služebny nebo od pracoviště met. výstražné služby. Poskytuje rovněž orgánům řízení letového provozu operativní met. údaje z vlastní zóny odpovědnosti, a to některé nepřetržitě, některé v určených termínech, na vyžádání nebo po překročení stanovených hodnot met. prvků. V ČR vykonává obvykle rovněž funkci zákl. synoptické stanice. Viz též meteorologie letecká, zabezpečení letectva meteorologické, kódy meteorologické letecké.
angl: aeronautical meteorological station slov: letecká meteorologická stanica rus: авиаметеорологическая станция něm: flugmeteorologische Station f, Flugwetterstation f, Flugwetterwarte f  1993-a3
stanice meteorologická letištní
nevhodné označení pro leteckou meteorologickou stanici, která je umístěna přímo na letišti.
slov: letištná meteorologická stanica  1993-a1
stanice meteorologická letounová
angl: aircraft meteorological station slov: lietadlová meteorologická stanica 
stanice meteorologická lodní doplňková
meteorologická stanice na pohybující se lodi, která je vybavena jen nejnutnějšími spolehlivými met. přístroji a předává kódované zprávy o přízemních met. pozorováních.
angl: supplementary ship station slov: lodná doplnková meteorologická stanica rus: дополнительная судовая станция něm: Ergänzungs-Schiffsstation f  1993-a3
stanice meteorologická lodní pomocná
meteorologická stanice na pohybující se lodi, která je vybavena jen základními met. přístroji, často bez certifikace, a předává na vyžádání z určité oblasti nebo za určitých povětrnostních podmínek kódované zprávy o met. pozorováních nebo informace v otevřené řeči.
angl: auxiliary ship station slov: lodná pomocná meteorologická stanica rus: вспомогательная судовая станция něm: Hilfs-Schiffsstation f  1993-a3
stanice meteorologická lodní základní
meteorologická stanice na pohybující se lodi, která je vybavena spolehlivými met. přístroji a předává v plném rozsahu kódované zprávy o přízemních met. pozorováních.
angl: selected ship station slov: lodná základná meteorologická stanica rus: выборочная судовая станция něm: ausgewählte Schiffsstation f  1993-a3
stanice meteorologická manuální
meteorologická stanice, která není vybavená automatickým meteorologickým systémem.
slov: manuálna meteorologická stanica  2014
stanice meteorologická mobilní
meteorologická stanice instalovaná dočasně na místě, kde není stálá met. stanice nebo kde je třeba provádět specializovaná měření. Mobilní met. stanice může provádět přízemní i aerologická měření.
angl: mobile weather station slov: mobilná meteorologická stanica rus: подвижная метеорологическая станция něm: mobile meteorologische Station f, mobile Wetterstation f  1993-a3
stanice meteorologická mořská
meteorologická stanice, která provádí měření a pozorování na prostředku plovoucím nebo zakotveném na moři, např. na lodi, bóji nebo těžní plošině. Mezi mořské met. stanice patří stanice meteorologické námořní, stanice meteorologické lodní a stanice na majákových lodích. Některé postupy při obsluze přístrojů, pozorování met. jevů a umísťování čidel na mořských met. stanicích jsou odlišné od postupů používaných na pozemních met. stanicích.
angl: sea station slov: morská meteorologická stanica rus: морская станция něm: Seestation f , Seewetterstation f  1993-a3
stanice meteorologická na „fixní“ lodi
námořní meteorologické stanice na stacionární meteorologické lodi nebo na majákové lodi.
angl: fixed ship station slov: meteorologická stanica na „fixnej lodi rus: постооянная судовая станция něm: feste Schiffsstation f  1993-a3
stanice meteorologická na letadle
angl: aircraft meteorological station slov: meteorologická stanica na lietadlách rus: самолетная метеорологическая станция něm: Flugzeugwetterstation f  1993-a3
stanice meteorologická na pohybující se lodi
syn. stanice meteorologická lodní – meteorologická stanice umístěná na lodi, na níž se měření a pozorování provádí během plavby.
angl: mobile ship station slov: meteorologická stanica na pohybujúcej sa lodi rus: подвижная судовая станция něm: mobile Schiffsstation f  1993-b3
stanice meteorologická námořní
meteorologická stanice na stacionární meteorologické lodi, na majákové lodi nebo na těžní plošině, která provádí přízemní a aerol. měření, případně také oceánologická měření (vertikální profil teploty a slanosti mořské vody, znečištění moře apod.). Základním předpokladem je odpovídající tech., personální a komunikační vybavení a zachování stanovené polohy měření.
angl: ocean weather station slov: námorná meteorologická stanica rus: океаническая метеорологическая станция něm: Seewetterstation f  1993-b3
stanice meteorologická pozemní
meteorologická stanice umístěná na pevnině, na pobřeží nebo na větších ostrovech. Mezi pozemní meteorologické stanice patří přízemní meteorologické stanice, aerologické stanice a stanice měřící v mezní vrstvě atmosféry.
angl: land station slov: pozemná meteorologická stanica rus: континентальная станция, сухопутная станция něm: Landstation f  1993-a3
stanice meteorologická pozemní pomocná
přízemní meteorologická stanice na pevnině, která provádí met. měření a pozorování sloužící k doplnění údajů zákl. sítě met. stanic. Zprávy těchto stanic se operativně soustřeďují v národním met. centru, avšak pro mezinárodní výměnu se nepoužívají. Stanice nemusí mít nepřetržitý provoz.
angl: auxiliary land station slov: pomocná pozemná meteorologická stanica rus: вспомогательная сухопутная станция něm: Hilfslandstation f  1993-a3
stanice meteorologická pozemní základní
pozemní meteorologická stanice, která provádí met. měření a pozorování v přízemní vrstvě atmosféry za použití odpovídajícího tech. vybavení a personálu. Její zprávy se zařazují do mezinárodní výměny met. informací.
angl: principal land station slov: základná pozemná meteorologická stanica rus: главная наземная станция, основная сухопутная станция něm: Hauptlandstation f  1993-a3
stanice meteorologická profesionální
meteorologická stanice, na níž měření a pozorování provádějí výhradně pozorovatelé s požadovanou kvalifikací, v ČR stálí zaměstnanci Českého hydrometeorologického ústavu, Akademie věd ČR nebo Armády ČR. Všechny profesionální met. stanice ČR patří mezi automatizované meteorologické stanice a jejich zprávy se zařazují do mezinárodní výměny met. informací. Viz též metadata meteorologické stanice, stanice dobrovolnická.
angl: professional meteorological station slov: profesionálna meteorologická stanica něm: Hauptamtliche Wetterstation f , Hauptamtliche Wetterstation f  1993-b3
stanice meteorologická přízemní
meteorologická stanice provádějící měření v přízemní vrstvě atmosféry. Teplota a vlhkost vzduchu se měří ve výšce 2 m nad zemí, srážky 1 až 2 m nad zemí, vítr 10 m nad zemí apod. Přízemní met. stanice může být z hlediska umístění meteorologickou stanicí pozemní nebo mořskou.
angl: surface meteorological station slov: prízemná meteorologická stanica rus: наземная метеорологическая станция něm: meteorologische Bodenstation f  1993-a3
stanice meteorologická reprezentativní
meteorologická stanice umístěná tak, aby její měření a pozorování vystihovala režim počasí v širším okolí. Viz též pozorování meteorologické reprezentativní.
angl: representative station slov: reprezentatívna meteorologická stanica rus: репрезентативная станция něm: repräsentative Station f  1993-a3
stanice meteorologická stožárová
angl: mast meteorological station slov: stožiarová meteorologická stanica rus: метеорологическая мачта něm: meteorologische Maststation f  1993-a1
stanice námrazkoměrná
meteorologická stanice specializovaná na měření námrazků. Na těchto stanicích se také měří teplota a vlhkost vzduchu a rychlost a směr větru.
angl: icing measurement station slov: námrazkomerná stanica rus: гололедный пост, станция наблюдений за обледенением něm: Vereisungsmesstation f  1993-a3
stanice pilotážní
aerologická stanice, která provádí pilotovací měření výškového větru, zpravidla opt. zaměřováním pilotovacího balonu. V některých případech bývá jako pilotážní stanice označována i stanice pro získávání údajů radiovým zaměřováním dráhy speciálního vysílače neseného balonem nebo radiolokačním sledováním odražeče elektromagnetických vln.
angl: pilot balloon station slov: pilotovacia stanica rus: станция шаропилотного зондирования něm: Pilotballonstation f  1993-a3
stanice pro měření větru radiotechnickými prostředky
angl: radio wind station slov: stanica na meranie vetra rádiotechnickými prostriedkami rus: радиоветровая станция něm: Radiowindmesstation f  1993-a1
stanice profesionální
angl: professional station slov: profesionálna stanica 
stanice radiolokační
speciální stanice provádějící radiolokační meteorologické pozorování. Z hlediska umístění se může jednat o meteorologickou stanici pozemní, námořní, letadlovou (možnost použití letounů, balonů a vzducholodí). Charakterem činnosti je možné radiolokační stanice zařadit mezi stanice aerologické.
angl: radar station slov: rádiolokačná stanica rus: радиолокационная станция něm: Radarstation f  1993-a2
stanice radiosondážní
aerologická stanice určená pro zjišťování meteorologických informací v mezní vrstvě atmosféry a ve volné atmosféře prostřednictvím radiosondážního měření. V některých případech jsou takto označována i pracoviště provádějící např. měření vertikálních profilů ozonu v atmosféře, radiačních parametrů aj. Umístěním může být zařazena mezi meteorologické stanice pozemní, námořní nebo stanice na letadlech. Někdy bývají dále rozlišovány radiosondážní stanice pro komplexní sondáž atmosféry a stanice pro měření větru radiotechnickými prostředky. Výsledky měření radiosondážních stanic se předávají zpravidla ve tvaru zprávy TEMP nebo TEMP SHIP.
angl: radiosonde station slov: rádiosondážna stanica rus: станция радиозондирования něm: Radiosondenstation f  1993-a3
stanice radiosondážní pro komplexní sondáž atmosféry
radiosondážní stanice, na níž se provádí radiosondážní měření všech zákl. meteorologických prvků. Název často bývá zjednodušován na označení „radiosondážní stanice“.
angl: rawinsonde station slov: rádiosondážna stanica pre komplexnú sondáž atmosféry něm: Radiosondenstation für komplexe Sondierung der Atmosphäre f  1993-a1
stanice radiovětroměrná
angl: radiowind station slov: rádiovetromerná stanica něm: Radiowindmesstation f  1993-a1
stanice speciální
meteorologická stanice se speciálním zaměřením, sloužící k provádění měření, která nejsou v náplni odb. činností ostatních stanic, např. pozorováním sfériků, měřením atmosférické elektřiny, přímého a rozptýleného slunečního záření, ozonu v atmosféře nebo znečištění ovzduší a srážek. Rozsah měření prováděných těmito stanicemi je určen vnitrostátními předpisy.
angl: special station slov: špeciálna stanica něm: Wetterstation mit speziellen Aufgaben f  1993-a3
stanice srážkoměrná
klimatologická stanice, na které se měří úhrn srážek, výška a vodní hodnota sněhové pokrývky a pozorují se rovněž stanovené met. jevy. Obvykle je umístěna tak, aby svými srážkoměrnými údaji doplňovala údaje základních klimatologických stanic.
angl: precipitation station slov: zrážkomerná stanica rus: станция измерения осадков něm: Niederschlagsmessstation f  1993-a3
stanice synoptická
zkrácené označení přízemní synoptické stanice. Podle terminologie Světové meteorologické organizace do sítě synoptických stanic patří nejen přízemní synoptické stanice, ale i stanice aerologické.
angl: synoptic station slov: synoptická stanica rus: синоптическая станция něm: synoptische Station f  1993-a3
stanice synoptická přízemní
pozemní nebo mořská meteorologická stanice, na níž se v synoptických termínech konají synoptická pozorování. Synoptické stanice měří nebo pozorují teplotu, vlhkost a tlak vzduchu, tlakovou tendenci, dohlednost , směr a rychlost větru, stav a průběh počasí, množství srážek, množství a druh oblačnosti, výšku základen oblačnosti a extrémy teploty. Přízemní synoptické stanice na pevnině udávají také trvání slunečního svitu, stav půdy, výšku sněhové pokrývky a speciální jevy. Mořské přízemní synoptické stanice uvádějí rovněž teplotu moře, směr pohybu vln, periodu vlnění, výšku vln, námrazu a led na moři, meteorologické stanice na pohybující se lodi také kurz a rychlost lodi. Zprávy jsou předávány v kódech SYNOP, SHIP nebo BUFR.
angl: surface synoptic station slov: prízemná synoptická stanica rus: наземная синоптическая станция něm: synoptische Bodenstation f  1993-a3
stanice zemědělsko-meteorologická
dříve používaný termín pro agrometeorologickou stanici.
angl: agricultural meteorological station, agrometeorological station slov: agrometeorologická stanica rus: агрометеорологическая станция něm: agrarmeteorologische Station f  1993-a3
starohory
angl: Proterozoic slov: starohory  2018
statika atmosféry
část meteorologie zabývající se prostorovým rozložením stavových veličin v atmosféře, tj. rozložením tlaku, teploty a hustoty vzduchu. Přitom se předpokládá, že atmosféra je nepohyblivá vůči zemskému tělesu. Do statiky atmosféry patří mimo jiné problémy hydrostatické rovnováhy a stability teplotního zvrstvení. Viz též dynamika atmosféry.
angl: statics of atmosphere slov: statika atmosféry něm: Statik der Atmosphäre f  1993-a1
stav počasí
charakteristika především význačných atmosférických jevů na meteorologické stanici nebo v jejím dohledu v termínu pozorování. Při výskytu více jevů se jako stav počasí uvádí nejdůležitější jev, tj. nejvyšší kódové číslo z příslušné kódové tabulky. Pokud se v termínu pozorování nevyskytuje významný jev, považuje se za stav počasí vývoj vzhledu oblohy (změny vývoje oblačnosti) a výskyt atm. jevů v poslední hodině předcházející termínu pozorování. Údaje o stavu počasí se uvádějí ve zprávách SYNOP, SHIP, METAR aj. Viz též průběh počasí, počasí skutečné.
angl: present weather slov: stav počasia rus: текущая погодa něm: aktuelles Wetter n, Wetterzustand m  1993-a3
stav půdy
kvalit. údaj o vlastnostech povrchové vrstvy půdy určovaných povětrnostními vlivy. V bezmrazovém období ovlivňují stav půdy především kapalné srážky (povrch suchý, vlhký nebo mokrý), v zimním období mráz způsobující mrznutí vody obsažené v půdě, dále sněhová pokrývka aj. Z dalších meteorologických prvků stav půdy ovlivňují sluneční záření, vítr atd. Hodnocení stavu půdy se vztahuje k holé půdě typického složení pro danou oblast, a to buď na pozemku stanice, nebo s přihlédnutím k širšímu okolí stanice. Stav půdy se hodnotí vizuálně, a to na klimatologických stanicích ve všech klimatologických termínech, na synoptických stanicích navíc ještě v termínu 06 UTC a za stanovených podmínek i v termínu 18 UTC. Údaje o stavu půdy mají značný praktický význam pro zemědělství, pozemní a leteckou dopravu apod. Viz též holomráz, půda nasycená, půda porostlá trávníkem.
angl: state of ground slov: stav pôdy rus: состояние земной поверхности něm: Erdbodenzustand m  1993-a3
stěna oka tropické cyklony
angl: eyewall  2019
stín srážkový
zmenšení úhrnu srážek i četnosti jejich výskytu v závětří překážky libovolného měřítka. Ve větším měřítku se jedná o projev závětrného efektu horské překážky, kdy jsou srážky menší nejen ve srovnání s návětřím, ale často i vůči oblastem dále ve směru proudění. Srážkový stín v klimatologickém smyslu se tvoří v případě výrazně převládajícího větru. Příkladem z území ČR je oblast Podkrušnohoří, kde se srážkový stín uplatňuje při proudění ze severozápadního kvadrantu, takže způsobuje relativní ariditu klimatu tohoto regionu. Z hlediska mikrometeorologie lze za srážkový stín považovat i mech. zastínění určitého prostoru překážkou vůči srážkám hnaným větrem. Srážkový stín může souviset s fénovým efektem.
angl: rain shadow slov: zrážkový tieň rus: дождевая тень něm: Regenschatten m  1993-a3
stín větrný
prostor za překážkou, v němž dochází k poklesu rychlosti větru. Rozsah větrného stínu souvisí s tvarem i výškou překážky a zvětšuje se s rychlostí proudění vzduchu. Viz též závětří, efekt závětrný.
angl: wind shadow slov: veterný tieň rus: ветровая тень něm: Windschatten m  1993-a2
stín Země
angl: shadow of the Earth slov: tieň Zeme rus: тень Земли něm: Erdschatten m  1993-a1
sting jet
sestupné silné proudění vzduchu mezosynoptického měřítka pocházejícího ze střední troposféry, které se vyskytuje na sev. (již.) polokouli v již. (sev.) kvadrantu mimotropických cyklon, zpravidla poměrně blízko středu cyklony. Sting jet je pozorován u předního okraje cyklonálně se stáčejícího oblačného systému (někdy analyzovaného jako ohnutá okluze), který se vytváří v oblasti studeného přenosového pásu. Přispívá k lokálnímu výraznému zvýšení rychlosti větru, která může být maximální v rámci celé cyklony s ničivými účinky u zemského povrchu. Někteří autoři spojují jeho přítomnost s rychlostmi o velikosti alespoň 30 m/s. Sting jet je typickým projevem hlubokých cyklon vznikajících nad oceánem a vyvíjejících se podle Shapirova-Keyserova modelu. Jedním z uvažovaných fyzikálních mechanismů odpovědných za jeho formování je uvolnění podmíněné symetrické instability spolu s ochlazováním vlivem spotřeby latentního tepla při sestupu vzduchových částic v oblasti vypadávání srážek. Český ekvivalent zatím není ustálen. Viz též proudění tryskové, instabilita atmosféry podmíněná.
angl: sting jet slov: sting jet 
stmívání globální
předpokládané pozvolné snižování množství slunečního záření pronikajícího k zemskému povrchu v důsledku rostoucího zakalení atmosféry vlivem antropogenního aerosolu. Jeho částice sice současně zeslabují efektivní vyzařování zemského povrchu, jejich výsledný vliv na radiační bilanci Země je nicméně záporný, takže působí v opačném smyslu než skleníkový efekt. V 70. letech 20. století se proto objevily obavy z globálního ochlazování. Snahy o omezování antropogenní produkce částic atmosférického aerosolu se však dnes projevují oslabováním globálního stmívání, a naopak se v této souvislosti mluví o opětovném globálním projasňování, které může ovlivňovat současné globální oteplování.
angl: global dimming  2019
stočení větru
náhlá změna směru větru v horiz. směru nebo s výškou, způsobená především termodynamickými nebo orografickými vlivy. S výškou pozorujeme stočení větru zejména na hranicích inverzí teploty vzduchu a na frontálních plochách, v horiz. směru na atmosférických frontách, na mořském pobřeží, na orografických překážkách, pod oblaky druhu cumulonimbus apod. Obdobně mluvíme o stočení větru i v časovém smyslu, např. při přechodu fronty přes dané místo. Viz též střih větru, stáčení větru.
angl: sudden wind shift slov: stočenie vetra rus: поворот ветра něm: Windsprung m  1993-a2
stopa kondenzační
angl: condensation trail, contrail slov: kondenzačná stopa něm: Kondensstreifen m  1993-a2
stožár anemometrický
stožár sloužící k instalaci větroměrných přístrojů v požadované výšce nad zemí. Na profesionálních meteorologických stanicích v ČR se nejčastěji používá 10metrový ocelový sklopný stožár. Pro měření na letištích je požadovaná výška stožáru 10 ± 1 m (v souladu s předpisem L3 – Meteorologie, doplněk 3, ust. 4.1.1.1). Vzhledem k tzv. překážkovým rovinám je možné 10m stožár pro anemometr umístit nejblíže 90 m od osy dráhy (ICAO DOC 9837, Manual on Automatic Meteorological Observing Systems, kapitola 3.6). Pokud je anemometr umístěn ve vzdálenosti 90–220 m od osy dráhy, je požadován tzv. příhradový stožár s křehkou konstrukcí, který při eventuálním nárazu nezpůsobí letadlu vážné poškození. Viz též měření větru, měření meteorologické stožárové.
angl: anemometer mast, anemometer pylon slov: anemometrický stožiar rus: анемометрическая мачта něm: Anemometermast m  1993-a3
stožár meteorologický
angl: meteorological mast, meteorological tower slov: meteorologický stožiar rus: метеорологическая мачта něm: meteorologischer Mast m  1993-a1
strašidlo Brockenské
viz glórie.
angl: Brocken bow, Brocken ghost slov: Brockenské strašidlo něm: Brocken-Gespenst n  1993-a3
stratifikace atmosféry teplotní
slov: stratifikácia něm: thermische Schichtung der Atmosphäre f  1993-a2
stratiformis
(str) [stratiformis] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má vzhled rozsáhlé horiz. plochy nebo vrstvy. Užívá se u druhů altocumulus, stratocumulus, zřídka i cirrocumulus.
angl: stratiformis slov: stratiformis rus: слоистообразныe облака něm: stratiformis  1993-a2
stratocumulus
(Sc) [stratokumulus] – jeden z 10 druhů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Tvoří jej šedé nebo bělavé, menší, popř. větší skupiny nebo vrstvy oblaků, které mají téměř vždy tmavá místa. Oblak se skládá z částí podobných dlaždicím, oblázkům, valounům apod., má vzhled nevláknitý, s výjimkou zvláštního případu s virgou. Jednotlivé části spolu souvisejí nebo mohou být oddělené. Zdánlivá velikost jednotlivých částí Sc je větší než 5° prostorového úhlu. Sc patří k vodním nebo smíšeným oblakům nízkého patra. Mohou z něho vypadávat slabší srážky dosahující zemského povrchu. Vzniká při vlnových pohybech nebo transformací z jiných druhů oblaků, zejména druhu stratus nebo z kupovité oblačnosti. Sc je často příznakem rozpadu oblačnosti. Sc lze dále klasifikovat podle tvaru jako stratiformis, lenticularis, castellanus, nebo volutus a podle odrůdy jako translucidus, perlucidus, opacus, duplicatus, undulatus, radiatus a lacunosus. Zvláštnostmi Ac mohou být virga a mamma. Termín Sc zavedl něm. meteorolog L. F. Kämtz v letech 1840–1841. Český překlad Sc je slohová kupa, nespr. slohokupa.
angl: Stratocumulus slov: stratocumulus rus: слоистокучевыe облака něm: Haufenschichtwolke f, Stratocumulus m  1993-a2
stratokumulus
slov: stratokumulus  1993-a2
stratonull
podle H. E. Landsberga hladina oddělující spodní a horní stratosféru. Je definována jako hladina s min. horizontálním gradientem teploty vzduchu. V zimě ji lze ztotožnit s minimem ve vert. profilu záp. složek rychlosti proudění, v létě nebývá tímto způsobem identifikovatelná. Její výška závisí na synoptické situaci, ve stř. zeměp. šířkách se pohybuje kolem 25 km.
angl: stratonull slov: stratonull něm: Nullschicht f  1993-a1
stratopauza
vrstva atmosféry Země oddělující stratosféru a mezosféru. Leží ve výšce kolem 50 km. Teplota se zde pohybuje kolem 270 K (0 °C).
angl: stratopause slov: stratopauza rus: стратопауза něm: Stratopause f  1993-a3
stratosféra
část atmosféry Země v průměrné výšce 10 až 50 km, tj. mezi tropopauzou a stratopauzou. V její spodní části, do výšek 20 až 25 km, se teplota vzduchu s výškou nepatrně zvyšuje, odtud vzhůru roste. Maxima (v průměru kolem 0 °C) dosahuje teplota v blízkosti stratopauzy. Růst teploty s výškou je působen přítomností ozonu, který pohlcuje sluneční ultrafialové záření s vlnovou délkou 242 nm a silně se zahřívá. Rychlost proudění ve stratosféře s výškou nejprve klesá, dosahuje minima kolem 22 až 25 km, potom opět roste. Ve stratosféře také pozorujeme náhlé sezonní střídání převládajícího směru proudění ze záp. na vých. a opačně. Ve výškách kolem 25 km pozorujeme perleťové oblaky.
Jako stratosféra byla původně označována vrstva vzduchu nad troposférou až do výšek 80 až 100 km. Později byla uvedená vrstva rozdělena do dvou vrstev, z nichž svrchní byla nazvána mezosféra. Teplotní vlastnosti stratosféry objevili v r. 1902 nezávisle na sobě něm. meteorolog R. Assmann a franc. meteorolog L. P. Teisserenc de Bort, který název stratosféra také navrhl. Viz též oscilace kvazidvouletá, monzun stratosférický, oteplení stratosférické.
angl: stratosphere slov: stratosféra rus: стратосферa něm: Stratosphäre f  1993-a3
stratus
(St) – jeden z 10 druhů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Tvoří jej šedá oblačná vrstva s dosti jednotvárnou základnou, z níž může vypadávat mrholení, popř. ledové jehličky nebo sněhová zrna. Prosvítá-li vrstvou St slunce, jsou jeho obrysy obvykle zřetelné. St vyvolává halové jevy jen výjimečně při velmi nízkých teplotách. Někdy má podobu roztrhaných chuchvalců. St je v teplé polovině roku zpravidla vodním oblakem, v zimě často obsahuje i ledové krystalky. Patří k oblakům nízkého patra a vzniká především pod výškovými inverzemi teploty vzduchu nebo v důsledku ochlazení vzduchu od podkladu. Svými mikrostrukturálními ani makrostrukturálními parametry se obvykle neliší od mlhy. St lze dále klasifikovat podle tvaru jako nebulosus nebo fractus a podle odrůdy jako translucidus, opacus nebo undulatus. Zvláštností St je praecipitatio. Termín St navrhl Angličan L. Howard v r. 1803; v dnešním významu ho poprvé užili H. M. Hildebrandsson a R. Abercromby v r. 1887. Český překlad St je sloha.
angl: Stratus slov: stratus rus: слоистыe облака něm: Stratus m  1993-a2
strmost proudu bleskového výboje
časová změna v čele rázové vlny proudu bleskového výboje; označuje se di/dt. Je rozhodujícím parametrem bleskového proudu při stanovení napětí U na vodičích buď s vlastní nebo vzájemnou indukčností L podle vztahu
U=L(di dt)
nebo strmosti napěťové vlny na vodičích s vlnovou impedancí Z podle vztahu
dUdt =Zdidt.
angl: rate of rise of lightning current slov: strmosť prúdu bleskového výboja něm: Blitzstromsteilheit f  1993-a1
strom vlajkový
strom s asymetrickou korunou deformovanou na návětrné straně silnými větry, takže svým tvarem připomíná vlajku. Vlajkové stromy se vyskytují ve větrných lokalitách (hřebeny hor, pobřeží apod.) s výrazně převládajícím větrem, který umožňují orientačně určit. Musí však stát osaměle a na rovném terénu, aby asymetrie koruny nebyla způsobena jinými faktory, viz stín větrný.
angl: flag tree, flag-shaped tree slov: zástavovitý strom rus: флагообразное дерево něm: Windflüchter m  1993-a3
střed anticyklony
bod s nejvyšším tlakem vzduchu na přízemní povětrnostní mapě nebo s nejvyšší hodnotou geopotenciálu na mapách absolutní topografieanticykloně. V praxi se za střed anticyklony považuje přibližný střed poslední uzavřené izobary na přízemní mapě, popř. izohypsy na výškové mapě, a označuje se buď hodnotou poslední izobary, popř. izohypsy, nebo hodnotou nejvyššího tlaku vzduchu, resp. geopotenciálu. V případě, že uvnitř anticyklony je tlak vzduchu na velké ploše prakticky stejný, považuje se za střed anticyklony střed této plochy. V pohyblivých anticyklonách se střed anticyklony s výškou přesouvá na stranu teplé části anticyklony, tj. ve směru sklonu vertikální osy anticyklony. Ve stacionárních anticyklonách leží ve všech izobarických hladinách střed anticyklony přibližně nad přízemním středem.
angl: center of anticyclone slov: stred anticyklóny něm: Zentrum der Antizyklone n  1993-a1
střed barický
angl: baric center slov: barický stred rus: барический центр něm: Druckzentrum n  1993-a1
střed cyklony
bod s nejnižším tlakem vzduchu na přízemní povětrnostní mapě, popř. s nejnižší hodnotou geopotenciálu na mapách absolutní topografiecykloně. V praxi se za střed cyklony považuje přibližný střed poslední uzavřené izobary na přízemní mapě, popř. izohypsy na výškových mapách, a označuje se buď hodnotou poslední izobary, popř. izohypsy, nebo hodnotou nejnižšího tlaku vzduchu, resp. geopotenciálu. V pohyblivých cyklonách se střed cyklony s výškou přesouvá na stranu studené části cyklony, tj. ve směru sklonu vertikální osy dané cyklony. Ve stacionárních cyklonách leží střed cyklony ve všech izobarických hladinách přibližně nad přízemním středem cyklony. Rozsáhlé centrální cyklony a dále především staré okludované cyklony mívají více středů. Viz též cyklona vícestředá.
angl: center of cyclone slov: stred cyklóny něm: Tiefdruckzentrum n  1993-a2
střed izalobarický
místo na synoptické mapě, v němž byl za určitou dobu, nejčastěji za 3 hodiny, pozorován největší pokles nebo vzestup tlaku vzduchu. Viz též tendence tlaková, metoda izalobar, izalobara.
angl: isallobaric center slov: izalobarický stred rus: изаллобарический центр něm: isallobarisches Zentrum n  1993-a1
střih větru
prostorová změna vektoru rychlosti proudění připadající na jednotkovou vzdálenost. Nejčastěji se uvažuje vert. střih větru, který definujeme jako parciální derivaci vektoru rychlosti proudění podle vert. souřadnice. Pod pojmem horiz. střih větru rozumíme změnu vektoru rychlosti proudění v určitém směru horiz. roviny připadající na jednotku vzdálenosti, čili analogicky parciální derivaci vektoru rychlosti proudění v daném horiz. směru. V případech, kdy uvažujeme jen rychlost proudění bez ohledu na směr, hovoříme o gradientu rychlosti proudění, slang. gradientu větru, který vyjadřujeme v případě vert. změny v m.s–1 na 100 m či na 1 000 m nebo v uzlech na 1 000 stop; v případě horiz. změny v m.s–1 nejčastěji na 100 km. V dynamické meteorologii rozlišujeme např. anticyklonální a cyklonální horiz. střih větru. Střih větru je významným met. jevem zejména pro leteckou dopravu, proto je letecká meteorologická služba povinna vydávat výstrahu při překročení určitých hodnot střihu větru podle směrnic ICAO. Viz též počasí střihové.
angl: shear vector, wind shear slov: strih vetra rus: сдвиг ветра něm: Windscherung f  1993-a2
střih větru anticyklonální
horiz. střih větru, který zvětšuje anticyklonální vorticitu, tzn. že podporuje např. mohutnění anticyklon nebo vyplňování cyklon. Na sev. polokouli se při anticyklonálním střihu větru rychlost větru zvětšuje zprava doleva, stojíme-li čelem po směru proudění.
angl: anticyclonic wind shear slov: anticyklonálny strih vetra rus: антициклонический сдвиг ветра něm: antizyklonale Windscherung f  1993-a1
střih větru cyklonální
horiz. střih větru, který zvětšuje cyklonální vorticitu, tj. podporuje slábnutí anticyklon nebo prohlubování cyklon. Na sev. polokouli se při cyklonálním střihu větru rychlost větru zmenšuje zprava doleva, stojíme-li čelem po směru proudění.
angl: cyclonic wind shear slov: cyklonálny strih vetra něm: zyklonale Windscherung f  1993-a1
střih větru horizontální
angl: horizontal wind shear slov: horizontálny strih vetra rus: горизонтальный сдвиг ветра něm: horizontale Windscherung f  1993-a1
střih větru vertikální
angl: vertical wind shear slov: vertikálny strih vetra rus: вертикальный сдвиг ветра něm: vertikale Windscherung f  1993-a1
střížaha
zast. označení pro zákal.
  1993-a1
stupeň
1. jednotka teploty, viz např. stupnice teplotní Celsiova, stupnice teplotní Kelvinova.
2. jednotka úhlové vzdálenosti, tj. 1/360 kruhu.
3. intenzita jevu nebo veličiny definovaná v rámci dané stupnice, např. stupnice větru Beaufortovy nebo stupnice Fujitovy.
4. ve speciálních případech vert. vzdálenost, která odpovídá změně veličiny o jednotkovou hodnotu, viz stupeň barický, stupeň geotermický.
slov: stupeň něm: Grad n  1993-a3
stupeň barický
syn. stupeň tlakový – převrácená hodnota vert. tlakového gradientu, tj. vert. vzdálenost, která odpovídá poklesu tlaku vzduchu o jednotkovou hodnotu, zpravidla 1 hPa. Velikost barického stupně závisí na hustotě vzduchu, proto roste s nadm. výškou. Při hladině moře je jeho hodnota přibližně 8 m.hPa–1; v teplejším a vlhčím vzduchu je větší než v chladnějším a sušším vzduchu.
angl: baric step slov: barický stupeň rus: барическая ступень něm: Luftdruckstufe f  1993-a3
stupeň geotermický
převrácená hodnota geotermického gradientu, tj. vert. vzdálenost v zemské kůře odpovídající změně teploty o 1 K. Velikost geotermického stupně je přibližně 33 m/K, přesná hodnota závisí na geol. stavbě a petrografickém složení litosféry pod aktivní vrstvou, tj. v takové hloubce pod zemským povrchem, kde se již neprojevují met. vlivy.
angl: geothermic step slov: geotermický stupeň rus: геотермическая ступень něm: geothemische Tiefenstufe f  1993-a2
stupeň tlakový
slov: tlakový stupeň něm: Luftdruckstufe f  1993-a3
stupnice Ångströmova
angl: Ängström scale slov: Ängströmova stupnica něm: Angström-Skala f  1993-a1
stupnice Fujitova
stupnice hodnotící intenzitu tornád, založená převážně na rozsahu škod, které tornáda působí na budovách nebo vegetaci. Byla odvozena T. Fujitou v roce 1971. Od roku 2007 se v USA používá rozšířená Fujitova stupnice, která využívá 28 indikátorů, především konkrétní druhy budov. Každý z indikátorů je doplněn popisem typické konstrukce a jednotlivých stupňů poškození. Stupně poškození jsou svázány s intervalem odhadnutého maximálního nárazu větru, který může způsobit danou škodu. Oproti původní stupnici byly v rozšířené verzi hodnoty pro silnější tornáda sníženy.
Stupeň
x
Odhad max. nárazu
Fujitova stupnice
Fx
Odhad max. nárazu
rozšířená Fujitova stupnice EFx
Popis škod
0 17–32 m.s–1 29–37 m.s–1 slabé škody – škody na komínech, zlámané větve, vyrvané mělce kořenící stromy
1 33–49 m.s–1 38–49 m.s–1 mírné škody – poškozené krytiny střech, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic
2 50–69 m.s–1 50–60 m.s–1 značné škody – strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země
3 70–92 m.s–1 61–73 m.s–1 vážné škody – ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána
4 93–116 m.s–1 74–90 m.s–1 zničující škody – srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována, i těžké předměty poletují
5 117–142 m.s–1 > 91 m.s–1 neuvěřitelné škody – silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, předměty velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m
angl: Fujita scale slov: Fujitova stupnica rus: масштаб Фужиты něm: Fujita-Skala f  2014
stupnice modře oblohy Linkeho
stupnice devíti standardních barevných odstínů modři od bílé po ultramarínovou sloužící k odhadu stupně modře oblohy. Kromě bílé využívá Linkeho stupnice osm karet s různými odstíny modři, číslované sudými čístlicemi od 2 do 16. Liché číslice se užívají pokud pozorovatel stanoví, že barva oblohy má odstín ležící mezi dvěma odstíny základní stupnice. V ČR se nepoužívá.
angl: Linke blue sky scale slov: Linkeho stupnica modrosti oblohy něm: Linke-Blauskala f  1993-a3
stupnice pyrheliometrická
stupnice používaná při měření energie toků slunečního záření. Je určena základním pyrheliometrickým normálem. V Evropě se do r. 1956 používala Ångströmova pyrheliometrická stupnice, odvozená od Ångströmova kompenzačního pyrheliometru umístěného ve Švédsku. V sev. Americe sloužil obdobně za základ Smithsonské pyrheliometrické stupnice pyrheliometr vodní. Vzájemným srovnáním údajů obou základních etalonů, které měly odchylné principy měření i odchylné podstatné konstrukční parametry, byl zjištěn mezi oběma pyrheliometrickými stupnicemi systematický rozdíl. Jako kompromis byla zavedena v r. 1957 mezinárodní pyrheliometrická stupnice IPS, která snižovala údaje podle Smithsonské stupnice o 2 % a údaje podle Ångströmovy stupnice zvyšovala o 1,5 %. V návaznosti na rozvoj technologií měření slunečního záření byla od 1. 7. 1980 zavedená pyrheliometrická stupnice označená WRR (WorldRadiation Reference), která zvyšuje naměřené hodnoty vůči IPS o 2,2 %. Pyrheliometrická stupnice WRR je definovaná referenční skupinou absolutních pyrheliometrů (World Standard Group) udržovanou ve Světovém radiačním středisku WMO v Davosu, Švýcarsko.
angl: pyrheliometric scale slov: pyrheliometrická stupnica rus: пиргелиометрическая шкала něm: pyrheliometrische Skala f  1993-a3
stupnice Ringelmannova
šestidílná empir. stupnice pro odhad opt. průzračnosti kouřové vlečky, čili hustoty kouře. Jednotlivé stupně Ringelmannovy stupnice se určují vizuálním porovnáním šedi kouřové vlečky se srovnávacími čtverci různého začernění. Stupeň šedi těchto čtverců je dán poměrem plochy pravidelně rozmístěných bílých políček na černém podkladu čtverce. U jednotlivých stupňů bílá políčka zabírají 100, 80, 60, 40, 20 a 0 % plochy srovnávacího čtverce. Stupeň 0 vyjadřuje nejnižší hustotu kouře, stupeň 5 nejvyšší hustotu kouře. Stupnici navrhl M. Ringelmann (1898) a byla zavedena v USA v r. 1908 jako nejstarší a nejznámější pokus o obj. měření znečištění ovzduší. I když se jedná do značné míry o subj. hodnocení, slouží v některých zemích dosud jako jedno z kritérií v zákonech o čistotě ovzduší.
angl: Ringelmann scale slov: Ringelmannova stupnica něm: Ringelmann-Skala f  1993-a1
stupnice Saffirova–Simpsonova
nejrozšířenější stupnice k vyjádření síly větru v hurikánu, případně v jiné plně vyvinuté tropické cykloně, navržená H. S. Saffirem (1973) a R. H. Simpsonem (1974). Kritériem pro zařazení do jedné z pěti kategorií je maximální naměřený minutový průměr rychlosti větru při zemském povrchu. Od kategorie 3 mluvíme o silném hurikánu. Stupnice slouží k odhadu potenciálně způsobených škod. Dříve uváděné údaje o minimu tlaku vzduchu a výšce vzdutí způsobeného bouří pro jednotlivé kategorie byly vypuštěny, protože jejich hodnoty se v jednotlivých případech mohou od uváděného rozpětí podstatně lišit.
Kategorie Max. rychlost větru Způsobené škody
1 33–42 m.s–1 velmi malé
2 43–49 m.s–1 střední
3 50–58 m.s–1 rozsáhlé
4 59–69 m.s–1 mimořádné
5 70 m.s–1 a více katastrofální
slov: Saffirova–Simpsonova stupnica angl: Saffir–Simpson Hurricane Wind Scale něm: Saffir-Simpson-Hurrikan-Skala f  2014
stupnice teplotní absolutní
angl: absolute temperature scale, Kelvin temperature scale slov: absolútna teplotná stupnica rus: абсолютная температурная шкала něm: absolute Temperaturskala f, Kelvin-Temperaturskala f  1993-a1
stupnice teplotní Celsiova
teplotní stupnice, která dělí teplotní interval mezi bodem mrznutí a bodem varu čisté vody při normálním tlaku vzduchu 1 013,25 hPa na 100 dílů (°C). Prvému z uvedených bodů přiřazuje teplotu 0 °C, druhému 100 °C. Celsiova teplotní stupnice je pojmenována podle švédského matematika a geodeta A. Celsia, který ji navrhl v roce 1736, avšak bod mrznutí označil jako 100° a bod varu 0°. Obrácení stupnice tak, jak se používá nyní, doporučil C. Linné (1745). Je to nejužívanější teplotní stupnice. Mezi Celsiovou teplotní stupnicí a stupnicí teplotní Kelvinovou platí vztah T(°C)=T (K)273,15.
angl: Celsius temperature scale slov: Celziova teplotná stupnica rus: температурная шкала Цельсия něm: Celsius-Temperaturskala f  1993-a3
stupnice teplotní Fahrenheitova
teplotní stupnice, která je se stupnicí Celsiovou spjata převodním vztahem:
T(°F)=95T (°C)+32,
v němž T(°F), resp. T(°C) značí údaj teploty ve stupních Fahrenheita, resp. Celsia. Fahrenheitova stupnice se nazývá podle D. G. Fahrenheita, který ji navrhl v roce 1714 a stanovil jako 0 °F rovnovážnou teplotu chladící směsi ledu, vody a salmiaku, jako 32 °F teplotu mrznutí vody a jako 212 °F teplotu varu vody. Normální teplota lidského těla je 96 °F. Fahrenheitova teplotní stupnice se doposud používá v některých anglosaských zemích, např. v USA. Viz též stupnice teplotní Rankinova.
angl: Fahrenheit temperature scale slov: Fahrenheitova teplotná stupnica rus: температурная шкала Фаренгейта něm: Fahrenheit-Temperaturskala f  1993-a3
stupnice teplotní Kelvinova
syn. stupnice teplotní absolutní, stupnice teplotní termodynamická – základní fyzikální teplotní stupnice. Vyjadřuje tzv. termodynamickou teplotu, označovanou též jako Kelvinova teplota nebo slangově absolutní teplota. Jednotkou této stupnice je kelvin (K); navrhl ji v roce 1848 angl. fyzik W. Thomson, pozdější lord Kelvin. Nulová hodnota (0 K) je přiřazena absolutní nule, tj. nejnižší teplotě, jíž lze teoreticky dosáhnout. Druhým referenčním bodem je trojný bod vody (273,16 K). V binárních kódech GRIB a BUFR se teploty uvádějí výhradně v K. Mezi Kelvinovou teplotní stupnicí a Celsiovou teplotní stupnicí platí vztah T(°C)=T(K)273,15.
angl: Kelvin temperature scale slov: Kelvinova teplotná stupnica rus: температурная шкала Кельвина něm: Kelvin-Temperaturskala f  1993-b3
stupnice teplotní Rankinova
teplotní stupnice, jejíž nula je shodná s 0 K, tj. –273,15 °C, a velikost stupně je stejná jako u Fahrenheitovy teplotní stupnice. Má k Fahrenheitově stupnici analogický vztah jako stupnice KelvinovaCelsiově stupnici. Byla zavedena Skotem W. J. M. Rankinem.
angl: Rankin temperature scale slov: Rankinova teplotná stupnica rus: температурная шкала Ранкина něm: Rankin-Temperaturskala f  1993-a3
stupnice teplotní Réaumurova
teplotní stupnice, dnes již nepoužívaná, která dělí teplotní interval mezi bodem mrznutí a bodem varu čisté vody při normálním tlaku vzduchu 1 013,25 hPa na 80 dílů (°R). Zavedl ji v roce 1731 franc. přírodovědec R. A. Ferchault de Réaumur. Mezi Réaumurovou teplotní stupnicí a Celsiovou teplotní stupnicí platí převodní vztah:
T(°R)=45T( °C)
angl: Réaumur temperature scale slov: Réaumurova teplotná stupnica rus: температурная шкала Реомюра něm: Réaumur-Thermometerskala f  1993-a3
stupnice teplotní termodynamická
angl: thermodynamic temperature scalee slov: termodynamická teplotná stupnica  2018
stupnice větru Beaufortova
stupnice založená na účinku větru na různé předměty, pomocí níž se odhaduje rychlost větru. Původní stupnice, sestavená v letech 1805–1808 angl. admirálem F. Beaufortem, vycházela z účinku větru na počet plachet soudobé fregaty. Měla 14 stupňů, z nichž 0 znamenala bezvětří a tedy nemožnost plavby, a 13 bouři, při níž nemohla být rozvinuta ani jedna plachta. P. Petersen ji v roce 1927 doplnil charakteristikou vzhledu mořské hladiny (vlnění) při výskytu větru o rychlosti odpovídající jednotlivým stupňům. Mezinárodně přijatá Beaufortova stupnice, která na pevnině charakterizuje účinky přízemního větru o různé rychlosti na předměty na zemském povrchu, je 13dílná (stupeň 0 až 12) a jejím jednotlivým stupňům odpovídají určité intervaly prům. rychlosti větru v 10 metrech nad zemí (viz tabulka). Pro jednotlivé stupně této stupnice se používají slovní označení: bezvětří, vánek, slabý vítr, mírný vítr, dosti čerstvý vítr, čerstvý vítr, silný vítr, prudký vítr, bouřlivý vítr, vichřice, silná vichřice, mohutná vichřice a orkán. Při odhadu rychlosti větru na moři, především v oblastech s výskytem tropických cyklon, se používá 17dílná stupnice, jejíž poslední čtyři stupně podrobněji člení 12. stupeň Beaufortovy stupnice větru, tj. orkán. Viz též měření větru.
Stupeň Označení Rozpoznávací znaky na pevnině Průměrná rychlost
m.s–1 km.h–1
0 bezvětří Kouř stoupá kolmo vzhůru. 0,0 – 0,2 méně než 1
1 vánek Směr větru je poznatelný podle pohybu kouře, vítr však neúčinkuje na větrnou korouhev. 0,3 – 1,5 1 – 5
2 slabý vítr Vítr je cítit ve tváři, listy stromů šelestí, větrná korouhev se pohybuje. 1,6 – 3,3 6 –11
3 mírný vítr Listy stromů a větvičky v trvalém pohybu, vítr napíná praporky. 3,4 – 5,4 12 – 19
4 dosti čerstvý vítr Vítr zdvíhá prach a kousky papíru, pohybuje slabšími větvemi. 5,5 – 7,9 20 – 28
5 čerstvý vítr Listnaté keře se začínají hýbat, na stojatých vodách se tvoří menší vlny se zpěněnými hřebeny. 8,0 – 10,7 29 – 38
6 silný vítr Vítr pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používání deštníku se stává nesnadným. 10,8 – 13,8 39 – 49
7 prudký vítr Vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná. 13,9 – 17,1 50 – 61
8 bouřlivý vítr Vítr ulamuje větve, chůze proti větru je normálně nemožná. 17,2 – 20,7 62 – 74
9 vichřice Vítr způsobuje menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky a břidlice se střech). 20,8 – 24,4 75 – 88
10 silná vichřice Vyskytuje se na pevnině zřídka, vyvrací stromy, působí škody obydlím. 24,5 – 28,4 89 – 102
11 mohutná vichřice Vyskytuje se velmi zřídka, působí rozsáhlá zpustošení. 28,5 – 32,6 103 –117
12 orkán Ničivé účinky. 32,7 a více 118 a více
angl: Beaufort wind scale slov: Beaufortova stupnica vetra rus: шкала Бофорта něm: Beaufort-Skala f  2014
stupňovitost klimatu
angl: vertical climatic zonation, vertical climatic zonation slov: stupňovitosť klímy  2014
Stüvegram
angl: Stüve diagram slov: Stüvegram něm: Stüve-Diagramm n  1993-a1
subatlantik
viz holocén.
angl: subatlantic slov: subatlantik něm: Subatlantikum n  1993-a3
subboreál
viz holocén.
angl: subboreal slov: subboreál něm: Subboreal n  1993-a3
sublimace
fázový přechod z pevného skupenství do skupenství plynného, v meteorologii zpravidla přechod ledu do plynné fáze vody – vodní páry. Ve starší literatuře se termín sublimace užívá i u opačného fázového přechodu, tj. růstu ledu přímo z vodní páry a někdy se v tomto případě setkáváme i s nevhodným termínem desublimace. V současné odborné literatuře převažuje v tomto případě termín depozice.
angl: sublimation slov: sublimácia rus: сублимация něm: Sublimation f  1993-a3
subsidence vzduchu
syn. sesedání vzduchu, pohyby vzduchu subsidenční – pomalé sestupné pohyby ve vzduchové hmotě, jejichž rychlost je zpravidla řádově 10–2 m.s–1 nebo méně. Subsidence vzduchu patří k jevům synoptického měřítka, vzniká z dyn. příčin a může mít velký význam pro vývoj podmínek počasí. Působí adiabatické oteplování vzduchu, např. sestupné pohyby o velikosti 2.10–2 m.s–1 působící po dobu 24 h a při vertikálním teplotním gradientu –0,5 K na 100 m zvýší teplotu dané hladiny o téměř 10 K, rozpouštění již vzniklé oblačnosti, tlumí konvekci apod. Subsidence vzduchu se vyskytuje především v předním sektoru a centrální oblasti vysokých anticyklon nebo v zesilujících hřebenech vysokého tlaku vzduchu. V důsledku subsidence vzduchu dochází ke vzniku subsidenčních inverzí teploty.
angl: subsidence of air slov: subsidencia vzduchu rus: оседание воздуха něm: Absinken der Luft n, Subsidenz der Luft f  1993-a2
substratosféra
starší a dnes již nepoužívané označení pro tropopauzu, navržené N. Shawem r. 1912. S. P. Chromov (1940) užívá termínu substratosféra pro několik spodních kilometrů stratosféry, včetně tropopauzy.
angl: substratosphere slov: substratosféra něm: Substratosphäre f  1993-a2
sucho
obecné označení pro nedostatek vody v krajině. Je vyvoláno nedostatkem atmosférických srážek v důsledku výskytu suchých období a ovlivňováno mnoha dalšími faktory, včetně antropogenních. Definice sucha proto není jednoznačná a různí autoři k hodnocení jeho intenzity používají různé indexy sucha. Můžeme přitom vycházet z několika hledisek, která na sebe navazují: meteorologické sucho vyvolává agronomické sucho, hydrologické sucho a socioekonomické sucho. C. W. Thornthwaite rozlišoval tři hlavní druhy sucha:
a) stálé sucho, způsobující ariditu klimatu;
b) sezonní sucho, nastávající periodicky v období sucha;
c) nahodilé sucho, tvořící nepravidelně se vyskytující epizody sucha.
Sucho patří mezi největší meteorologicky podmíněná přírodní ohrožení zejména v chudých zemích.
angl: drought slov: sucho rus: засуха něm: Dürre f, Trockenheit f  1993-a3
sucho agronomické
nedostatek vody v půdě projevující se nízkou půdní vlhkostí způsobený meteorologickým suchem. Z dalších vlivů mají značný význam vlastnosti půdy, způsob jejího obhospodařování a celá řada dalších faktorů. Posuzování agronomického sucha je úkolem agrometeorologie, přičemž je třeba uvažovat i poznatky hydropedologie, fyziologie rostlin apod. Viz též přísušek, sucho fyziologické, bilance půdní vody.
angl: agricultural drought slov: agronomické sucho rus: агрономическая засуха něm: landwirtscchaftliche Dürre f  1993-a3
sucho fyziologické
obdoba agronomického sucha, uvažovaného z hlediska fyziologických potřeb jednotlivých druhů rostlin. Některé vlastnosti vody (pevné skupenství, vysoká koncentrace rozpuštěných látek aj.) nebo půdy (malá velikost zrn) totiž rostlinám brání přijímat půdní vodu, jakkoliv jí může být dostatek, přičemž míra tohoto omezení není stejná pro všechny rostlinné druhy.
angl: physiological drought slov: fyziologické sucho rus: физиологическая засуха něm: physiologische Dürre f  1993-a3
sucho hydrologické
sucho definované pomocí hydrologických ukazatelů, především průtoku povrchových vodních toků. Uvažuje se přitom nejen jeho hodnota, ale i počet dní s průtokem nižším než tzv. m–denní průtok, který je v dlouhodobém průměru překročen po velkou většinu hydrologického roku (např. m = 355 dnů). V případě kratšího hydrologického sucha se provádí porovnání s měsíčními normály. Obdobně se hodnotí i stav hladiny podzemní vody, vydatnost pramenů apod. Hydrologické sucho se vyskytuje zpravidla ke konci déle trvajícího meteorologického sucha a často pokračuje i po jeho odeznění. Jinou jeho příčinou může být akumulace tuhých srážek ve sněhové pokrývce a promrzání půdy.
angl: hydrological drought slov: hydrologické sucho rus: межень něm: hydrologische Dürre f  1993-a3
sucho meteorologické
sucho definované pomocí meteorologických prvků, především srážek, resp. jejich deficitu, často vztahovaného ke klimatologickému normálu. Vzniká následkem dlouhých nebo často se opakujících suchých období, přičemž důležitou roli hrají i další faktory, především výpar. Indexy sucha k hodnocení meteorologického sucha proto berou často v úvahu kromě množství a intenzity srážek buď přímo výpar, nebo meteorologické prvky, které ho ovlivňují: teplotu vzduchu, rychlost větru, vlhkost vzduchu aj. V teplé části roku přitom bývá srážkový deficit často provázen nadnormální teplotou vzduchu, nižší relativní vlhkostí vzduchu, zmenšenou oblačností a delším trváním slunečního svitu. Tyto faktory mají za následek větší evapotranspiraci a zmenšování vlhkosti půdy, což vyvolává agronomické sucho. Viz též hydrologická bilance.
angl: meteorological drought slov: meteorologické sucho rus: метеорологическая засуха něm: meteorologische Dürre f  1993-a3
sucho nahodilé
nepravidelně nastávající sucho, trvající několik týdnů, měsíců i roků a projevující se odchylkami indexů sucha od klimatologického normálu pro danou oblast a fázi roku. V oblastech s humidním klimatem a rovnoměrným ročním chodem atmosférických srážek je sucho vždy nahodilé. Ve stř. Evropě vznikají epizody sucha v důsledku nadnormálně četného výskytu anticyklonálních synoptických typů, při nichž se nad evropskou pevninou často vytvářejí blokující anticyklony. Velká nebezpečnost nahodilého sucha spočívá mj. v jeho neočekávaném, pozvolném nástupu a obtížné predikci, založené na případné závislosti nahodilého sucha v daném regionu na některé z klimatických oscilací.
angl: contingent drought slov: náhodné sucho rus: случайная засуха něm: zufällige Dürre f  1993-a3
sucho socioekonomické
sucho definované pomocí ekonomických ukazatelů, kdy poptávka po nejrůznějších produktech a službách nemůže být uspokojena v důsledku nedostatku vody. Bývá vyvoláno meteorologickým, agronomickým nebo hydrologickým suchem, podstatnou roli však hrají i antropogenní faktory, jako rychlost socioekonomického vývoje, vodohospodářská opatření apod.
angl: socio-economic drought slov: socioekonomické sucho něm: sozio-ökonomische Dürre f  2014
suchost klimatu
slov: suchosť klímy něm: Aridität des Klimas f  1993-b2
suchověj
oblastní název suchého a teplého výsušného větru ve stepích a polopouštích Ukrajiny, evropské části Ruska a Kazachstánu. Při suchověji teplota vzduchu dosahuje i 35 až 40 °C, relativní vlhkost vzduchu klesá až na 10 % a ani v nočních hodinách nestoupá nad 50 %. Suchověj se nejčastěji vyskytuje v květnu, kdy je nebezpečný pro vegetaci, zvl. pro polní plodiny, v souvislosti se zvýšeným výparem. V období, kdy jsou pole bez vegetačního krytu, se při suchověji dostává do ovzduší prach a mohou vznikat prachové bouře.
angl: sukhovei slov: suchovej rus: суховей něm: Suchowei m  1993-a2
suma teplot
charakteristika teplotního režimu místa nebo oblasti, která se v meteorologii používá buď k porovnání teplotních poměrů různých míst ve stejném období nebo na jedné stanici k porovnání teplotních poměrů v jednotlivých letech. Stanovuje se jako:
1. součet teploty vzduchu, obvykle průměrné denní teploty zaznamenané za zvolené období, např. součet všech denních průměrů teploty vzduchu za vegetační období;
2. součet odchylek teploty vzduchu od referenční teploty za zvolené období. V teplém ročním období se zpravidla počítají součty odchylek teploty převyšující referenční teplotu, tj. např. 5, 10, nebo 15 °C, v zimním období sumy záporné teploty. Má praktické uplatnění v zemědělství, klimatologii, klimatologické rajonizaci a tech. praxi.
angl: accumulated temperatures, sum of temperatures slov: teplotná suma, suma teplôt rus: сумма температур něm: Temperatursumme f, Summe der Temperaturen f  1993-a3
suma záporných teplot
charakteristika teplotního režimu místa nebo oblasti v chladném roč. období počítaná obvykle jako součet všech záporných denních průměrů teploty zaznamenaných během mrazového období. Charakteristika se používá k vyjádření tuhosti zimy.
angl: accumulated negative temperatures, sum of cold temperatures slov: záporná teplotná suma rus: сумма отрицательных температур něm: Summe der negativen Temperaturen f  1993-a3
supercela
konvektivní bouře většinou velmi silné intenzity, která zpravidla sestává z jediné dominantní, velmi výrazné konvektivní buňky. Ta je udržována v činnosti až po dobu několika hodin jediným mohutným vzestupným konvektivním proudem, zpravidla silně rotujícím kolem své vertikální osy a dosahujícím vert. rychlosti až 50–60 m.s–1. Definice supercely se průběžně vyvíjí v souvislosti s rostoucím poznáním a detekčními možnostmi. V současné době je supercela definována výskytem dlouhotrvajícího vzestupného konv. proudu a s ním spojené mezocyklony, která se vyskytuje ve středních hladinách výstupného proudu a kterou lze detekovat meteorologickým dopplerovským radiolokátorem. Supercely s výstupným proudem rotujícím cyklonálně (resp. anticyklonálně) se na sev. polokouli stáčí vpravo (resp. vlevo) od původního směru pohybu. Kromě vzestupného proudu je supercela tvořena také dvěma sestupnými proudy, předním a zadním sestupným proudem. Silně organizovaná struktura proudění je příčinou specifických projevů supercely, jako je výskyt tornád, silného krupobití včetně vývoje obřích krup i prudkého nárazovitého větru. Horizontálními rozměry se supercela od běžných konv. bouří lišit nemusí. Supercely se vyvíjejí v prostředí se silným střihem větru, kde horizontální vorticita generovaná střihem větru se ve výstupném proudu transformuje na vorticitu vertikální.
Při radiolokačních pozorováních je pro supercelu charakteristická uzavřená oblast snížené radiolokační odrazivosti (BWER) a hákovité echo. Tyto oblasti se nacházejí v místě vzestupného proudu, který je natolik intenzivní, že se v něm tvoří pouze drobné oblačné částice, obtížně zachytitelné radiolokátorem. Na přítomnost supercely lze nepřímo usuzovat i na základě specifického vzhledu oblačnosti bouře při pohledu ze zemského povrchu, obzvláště při výskytu wall cloudu. V zahraniční literatuře se kromě tzv. klasické supercely (z angl. Classic Supercell, CS), jejíž vlastnosti se neliší od výše popsaného koncepčního modelu, uvádějí dvě odvozené kategorie supercel. Jde o slabě srážkové supercely (z angl. low precipitating, LP) a mohutně srážkové (z angl. high precipitating, HP) supercely. V LP supercele převládá vzestupný proud nad proudy sestupnými a podstatná část srážek se vypaří, než dopadne na povrch země. HP supercela produkuje velké množství srážek především v oblasti hákovitého echa a na své zadní straně. Vzhledem k vypařování srážkových částic mohou být oba její sestupné proudy velmi intenzivní. Viz též štěpení konvektivní bouře.
angl: supercell, supercell storm slov: supercela rus: сверхячейка něm: Superzelle f  1993-a3
superrefrakce
jev vyskytující se v radiometeorologii za přítomnosti vrstvy s rychlým úbytkem měrné vlhkosti vzduchu s výškou a zároveň s výraznou inverzí teploty, kde gradient indexu lomu elektromagnetických vln s výškou je ∂n / ∂z < –15,7 . 10–8 m–1. V této vrstvě dochází k zakřivení elmag. vln směrem k zemskému povrchu (poloměr křivosti je menší než poloměr Země). Následně lze pozorovat jevy anomálního šíření eletromagnetických vln (též označované jako anaprop) s viditelností předmětů obvykle skrytých pod radiohorizontem. Jedná se o mikrovlnnou analogii svrchního zrcadlení. Viz též refrakce atmosférická, typy refrakce elektromagnetických vln.
angl: superrefraction slov: superrefrakcia rus: сверхрефракция něm: Superrefraktion f  1993-a3
supertajfun
označení pro mimořádně silný tajfun, v němž desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru dosahuje hodnoty nejméně 67 m.s–1. Viz též extrémy tlaku vzduchu.
angl: super typhoon slov: supertajfún rus: интенсивный тайфун něm: besonders starker Taifun m  1993-a3
světlo
elektromagnetické záření, na které reaguje lidské oko. Zahrnuje vlnové délky od 0,40 do 0,75 μm. Viz též záření viditelné.
angl: light slov: svetlo rus: свет něm: Licht n  1993-a1
světlo difuzní
syn. světlo rozptýlené – v met. světlo rozptýlené molekulami vzduchu a aerosolovými částicemi přítomnými v atmosféře.
angl: diffuse light slov: difúzne svetlo rus: диффузный свет, рассеянный свет něm: diffuses Licht n, gestreutes Licht n  1993-a1
světlo Eliášovo
slov: Eliášove svetlo  1993-a1
světlo oblohy
opticky (fotometricky) hodnocený tok elektromagnetického záření ve viditelném oboru vlnových délek směřující do oka pozorovatele nebo na čidlo měřicího přístroje z různých úseků oblohy ve dne mimo sluneční disk, v noci mimo disk Měsíce. V denních hodinách v tomto případě zcela dominuje viditelné rozptýlené sluneční záření. V noci se uplatňuje rozptýlené měsíční světlo, světlo hvězd, zvířetníkové světlo, přirozený svit oblohy, osvícení oblohy v důsledku světelného znečištění, v době soumraku rozptýlené sluneční světlo z příslušných částí oblohy apod.
angl: skylight rus: свечение неба slov: svetlo oblohy něm: Himmelsstrahlung f  2015
světlo popelavé
jas temné části měsíčního kotouče po novu, vyvolaný slunečním zářením odraženým od Země a její atmosféry.
angl: earthlight, earthshine slov: popolavé svetlo rus: пепельный свет něm: Erdlicht n, Erdschein m  1993-a1
světlo purpurové
slov: purpurové svetlo něm: Purpurlicht n?  1993-a1
světlo rozptýlené
angl: scattered light slov: rozptýlené svetlo rus: рассеянное световое излучение, рассеянный свет něm: Streulicht n  1993-a1
světlo zodiakální
slov: zodiakálne svetlo rus: зодиакальний свет něm: Zodiakallicht n  1993-a1
světlo zvířetníkové
syn. světlo zodiakální – slabé bílé nebo žlutavé světlo ve tvaru kužele na noční obloze rozložené podél ekliptiky a zdánlivě vycházející z místa na horizontu, za nímž se nachází zapadlé či vycházející Slunce. Zvířetníkové světlo lze pozorovat pouze při dostatečně temné obloze a průzračném vzduchu, tzn. v tropech a subtropech běžně po celý rok, v severních mírných zeměpisných šířkách na jaře na večerní obloze a na podzim na ranní obloze. Je způsobeno rozptýleným slunečním světlem na disku prachu kolem Slunce, soustředěném v rovině ekliptiky.
angl: zodiacal light slov: zvieratníkové svetlo rus: зодиакальный свет něm: Zodiakallicht n  1993-a3
světlomet oblakoměrný
(nespr. mrakoměrný, mrakový) přístroj používaný v minulosti pro měření výšky základny oblaků. V noci oblakoměrný světlomet vysílá kolmo vzhůru úzký svazek paprsků, který vytváří na základně oblaků světelnou skvrnu. Výška základny oblačnosti se vypočítává ze vzorce:
h=dtgα,
kde d je vzdálenost místa pozorování od oblakoměrného světlometu a α je úhel nad obzorem, pod kterým je zmíněná skvrna viditelná. Viz též měření výšky základny oblaků.
angl: ceiling projector, cloud searchlight slov: oblakomerný svetlomet rus: облачный прожектор něm: Wolkenscheinwerfer m  1993-a3
Světová meteorologická organizace
(WMO) – specializovaná mezinárodní organizace členských států OSN, která má za úkol:
a) podporovat ve světovém měřítku spolupráci při výstavbě meteorologických staničních sítí a napomáhat zřizování a provozu meteorologických center poskytujících meteorologickou službu;
b) podporovat výstavbu a provoz systému pro rychlou výměnu meteorologických informací;
c) podněcovat standardizaci met. pozorování a zabezpečovat jednotnou publicitu met. a klimatologických dat a informací;
d) podporovat aplikace meteorologie a klimatologie v oboru letectví, námořní plavby, vodního hospodářství, zemědělství a v dalších oborech lidské činnosti;
e) koordinovat poskytování meteorologických, klimatologických, ale i hydrologických služeb a informací pro snižování následků přírodních katastrof (povodně, horké vlny, tropické cyklony, tsunami, sucha);
f) podněcovat výzkum a výchovu v meteorologii, klimatologii a hydrologii.
Nejvyšším orgánem WMO je kongres (Cg), který se schází jednou za 4 roky. Mezi zasedáními kongresu řídí činnost WMO výkonná rada (EC), tvořená předsedou a místopředsedy WMO, šesti předsedy oblastních sdružení a 14 zvolenými řediteli met. služeb. Oblastní sdružení přenáší usnesení kongresu a agendu výkonné rady do zóny své odpovědnosti, v níž rovněž projednává všeobecné odborné otázky a koordinuje návazné činnosti. Pro celosvětové studium problémů ve vybraných oblastech meteorologie, klimatologie a hydrologie ustavuje kongres technické komise WMO, které mu předkládají doporučení. Administrativní, organizační a publikační úkoly WMO plní sekretariát se sídlem v Ženevě, v jehož čele je generální sekretář. Činnost WMO je financována z příspěvků členských států.
Česká republika je členem WMO od roku 1993. Československo bylo jedním z 22 zakládajících států WMO, když pověřený zástupce prof. dr. Alois Gregor podepsal 11. října 1947 ve Washingtonu „Dohodu o Světové meteorologické organizaci“, která nabyla účinnosti po ratifikaci dne 23. března 1950 (od r. 1961 se 23. březen slaví jako Světový meteorologický den). Viz též pravidla technická WMO, Mezinárodní sdružení pro meteorologii a atmosférické vědy (IAMAS).
angl: World Meteorological Organization slov: Svetová meteorologická organizácia rus: Всемирная Метеорологическая Организация - ВМО něm: Weltorganisation für Meteorologie f  1993-a3
Světová služba počasí
(WWW) – celosvětový met. systém založený v roce 1963, v rámci kterého členské státy Světové meteorologické organizace koordinují zavádění standardních metod měření, telekomunikačních procedur a prezentace pozorovaných a zpracovaných dat. Jeho cílem je zabezpečit pro všechny členské státy WMO dostupnost met. informací nutných pro operativní nebo výzkumné účely. Hlavní složky Světové služby počasí jsou: světový pozorovací systém, světový systém pro zpracování dat a předpovědi a světový telekomunikační systém. Do Světové služby počasí patří také koordinace radiových frekvencí, správa dat WMO, přístroje a pozorovací metody, tropické cyklony, polární meteorologie a systém opatření pro krizové situace.
angl: World Weather Watch slov: Svetová služba počasia rus: Всемирная Служба Погоды - ВСП něm: Welt-Wetter-Wacht f  1993-a3
světové meteorologické centrum
angl: World Meteorological Center slov: svetové meteorologické centrum něm: Weltwetterzentrale f  1993-a3
Světový klimatický program
(WCP z angl. World Climate Program) – jeden z mnoha mezin. programů spolupráce a činnosti v oboru meteorologie a klimatologie, koordinovaný Světovou meteorologickou organizací. Jeho hlavním cílem je sledování a studium přirozených a antropogenních změn klimatu Země. Program se skládá ze čtyř součástí:
a) programu klimatologických dat, který má zabezpečit spolehlivé vstupní údaje pro potřeby Světového klimatického programu;
b) programu aplikací klimatologických dat zabývajícího se zpracováním a poskytováním údajů účelově zaměřených na nejdůležitější obory lidské činnosti;
c) programu studia vlivu klimatu a jeho změn na přírodní prostředí a socioekonomické faktory;
d) programu výzkumu klimatu světa zabývajícího se klimatem oblastí a jeho trendy, modelováním a klimatickými změnami.
Od roku 2009 je Světový klimatický program (WCP) postupně doplňován Celosvětovým rámcem pro klimatické služby (Global Framework for Climate Services – GFCS). Práce v rámci Světového klimatického programu byly zahájeny v roce 1980. Viz též modely klimatu, monitorování.
angl: World Climate Program slov: Svetový klimatický program rus: Всемирная Климатическая Программа něm: Weltklimaprogramm n, WCP n  1993-a3
Světový meteorologický den
23. březen, tj. výroční den, v němž v roce 1950 nabyla účinnosti Dohoda o Světové meteorologické organizaci, která je zakládací listinou této organizace. V tento den všechny met. instituce v členských státech Světové meteorologické organizace propagují na veřejnosti svůj obor v kampani, kterou tématicky řídí Světová meteorologická organizace pod každoročně obměňovaným meteorologicky zaměřeným heslem.
angl: World Meteorological Day slov: Svetový meteorologický deň rus: Всемирный Метеорологический День něm: Weltwettertag m  1993-a2
svit oblohy přirozený
nepřetržité vyzařování energie atomy a molekulami ve výškách 85 až 300 km ve viditelném oboru spektra. Příčinou svitu oblohy je excitace, disociace a ionizace různých molekul a iontů působená slunečním zářením s následnou rekombinací, při níž se uvolňuje energie vyzařováním v různých spektrálních čarách. Svit oblohy pozorovaný v noci se nazývá noční svit oblohy. Předpokládá se existence denního svitu oblohy, který se však nedá pozorovat, poněvadž je překryt jinými intenzivnějšími toky záření. Svit oblohy je součástí světla noční oblohy, jeho rozložení po obloze a v čase nemusí být konstantní, někdy se vyskytují časové epizody jeho zvýšené intenzity na celé obloze, nebo na jejích částech, což může v některých případech negativně ovlivňovat např. astronomická pozorování. Má charakter od rovnoměrně rozloženého závoje, přes různé nerovnoměrné pásy, až po série vln postupujících oblohou. Zvýšená aktivita nočního svitu oblohy a jeho prostorové charakteristiky souvisí mimo jiné i s výskytem silných konv. bouří, tsunami a jinými jevy, probíhajícími při zemském povrchu či v troposféře.
angl: airglow slov: svit oblohy rus: светимость ночного неба něm: Himmelslicht n, Nachthimmellicht n  1993-b3
svit sluneční
v meteorologii zkrácené označení pro trvání slunečního svitu.
angl: sunshine slov: slnečný svit rus: солнечное сияние něm: Sonnenschein m  1993-a1
svit sluneční relativní
v meteorologii zkrácené označení pro trvání slunečního svitu relativní.
angl: relative sunshine duration slov: relatívny slnečný svit něm: relative Sonnenscheindauer f  2014
svítání
syn. úsvit – přechod mezi noční tmou a denním světlem. Začíná, když je Slunce 18° (astron. svítání), nebo 6° (občanské svítání) pod obzorem a končí při východu Slunce. Viz též soumrak.
angl: dawn, daybreak slov: svitanie rus: рассвет něm: Morgendämmerung f  1993-a1
sychravo
lid. název pro chladné a vlhké počasí, které je doprovázené zpravidla mrholením, občasným slabým deštěm, popř. i mlhou. Nemá charakter odb. termínu.
angl: damp and cold slov: sychravo rus: сыро něm: nasskalt  1993-a1
symboly meteorologické
1. písmena nebo číslice používané pro popis meteorologických prvků na synoptické mapě;
2. graf. znaky pro met. prvky, jevy a děje, popř. jejich intenzitu. Používají se především pro znázornění počasí na přízemních synoptických mapách a ve výkazech meteorologických pozorování. Meteorologické symboly jsou mezinárodně dohodnuté.
angl: meteorological symbols slov: meteorologické symboly rus: метеорологические символы něm: meteorologische Symbole n/pl  1993-a3
synergismus znečištění ovzduší
angl: synergism of air pollution slov: synergizmus znečistenia ovzdušia něm: Synergie der Luftverschmutzung f  1993-a1
SYNOP
synoptik
vžité označení pro meteorologa pracujícího v met. předpovědní službě. Je odvozeno od přídavného jména synoptický (česky souhledný). Viz též mapa synoptická, meteorologie synoptická, metoda synoptická.
angl: forecaster slov: synoptik rus: синоптик něm: Synoptiker m  1993-a1
synoptika
slang. označení pro synoptickou meteorologii.
angl: synoptics slov: synoptika rus: синоптика něm: Synoptik f  1993-a1
systém cirkulační místní
angl: local circulation system slov: miestny cirkulačný systém rus: местная система циркуляции něm: lokales Zirkulationssystem n  1993-a3
systém detekce blesků
slov: systém pre detekciu bleskov něm: Blitzortungssystem n  2014
systém dynamický
v obecném smyslu každý proces nebo soubor procesů, který se vyvíjí v čase a jehož vývoj může být řízen soustavou fyzikálních zákonů. Termín se také užívá ve vztahu k matematickým modelům časového vývoje počasí a klimatu. Dynamické systémy mohou být jak poměrně jednoduché systémy několika proměnných, řízené několika vývojovými rovnicemi, tak systémy extrémně složité jako je systém klimatický. Typickým příkladem dynamického systému, který se chová podle zákonů deterministického chaosu, je turbulentní proudění.
angl: dynamical system slov: dynamický systém něm: dynamisches System n  2016
systém frontální
dvě (nebo více) na sebe navazující atmosférické fronty související s jednou cyklonou (výjimečně s více cyklonami). Termín se často používá ve sdělovacích prostředcích v případech, kdy není účelné rozlišovat druh atmosférických front přecházejících přes zájmové území.
angl: frontal system slov: frontálny systém rus: фронтальная система něm: Frontalsystem n  1993-a2
Systém integrované výstražné služby (SIVS)
systém pro vydávání meteorologických výstrah a hydrologických výstrah Českého hydrometeorologického ústavu, určených pro veřejnost, státní správu a samosprávu, případně další uživatele. Systém byl zaveden v roce 2000. Od roku 2019 se pro distribuci výstrah používá všeobecný výstražný protokol (CAP), kterým je možné přenášet informaci o jevu předpovídaném s předstihem 3-48 hodin, doplněnou o předpokládanou intenzitu a pravděpodobnost jevu, a informaci o dalším vývoji již pozorovaného jevu. Každé výstraze je v SIVS přisouzen nízký (žlutý), vysoký (oranžový), nebo extrémní (červený) stupeň nebezpečí dle kombinace intenzity a pravděpodobnosti jevu. Výstrahy SIVS jsou vydávány na základě pravidelných, dle potřeby i nepravidelných konzultací jak mezi regionálními předpovědními pracovišti ČHMÚ a Centrálním předpovědním pracovištěm ČHMÚ, tak mezi Centrálním předpovědním pracovištěm ČHMÚ a Střediskem hydrometeorologie Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř).
něm: Wetterwarnsystem n  2014
systém izolovaný
systém, mezi nímž a okolím neprobíhá žádná výměna energie.
angl: isolated system slov: izolovaný systém  2018
systém klimatický
část geosféry, která se podílí na procesu geneze klimatu. Zahrnuje atmosféru Země, dále hydrosféru, kryosféru, biosféru a svrchní část litosféry, resp. pedosféry. Jednotlivé složky jsou vzájemně intenzivně provázány, neboť zde v nejrůznějších časových a prostorových měřítkách neustále probíhají fyz., chem. a biologické procesy umožňující výměnu energie, příp. látek (např. záření, vítr, hydrologický cyklus). Zvlášť intenzivní jsou interakce atmosféry a oceánu. Ze statist. souboru stavů klimatického systému je odvozeno klima. Viz též model klimatologický, signál klimatický.
angl: complete climate system, coupled climate system slov: klimatický systém rus: единая климатическая система něm: vollständiges Klimasystem n, gekoppeltes Klimasystem n  1993-b3
systém konvektivní mezosynoptický (mezoměřítkový)
(MCS, z angl. mesoscale convective system) – soustava oblaků druhu cumulonimbus, která vytváří souvislou oblast konvektivních srážek o horizontálním rozměru 100 km a více alespoň v jednom směru. MCS mohou zahrnovat konvektivní bouře typu multicel i supercel a během vývoje MCS se jejich struktura zpravidla mění, vyvíjí. Systémy typu MCS mohou sestávat z konvektivní i vrstevnaté oblačnosti a jejich prostorové uspořádání může nabývat různých forem. Příkladem lineární struktury MCS je squall line, dosahuje-li požadovaných rozměrů, naopak oválně uspořádaným příkladem MCS je MCC. Typická doba existence MCS je 10 hodin, přičemž vrstevnatá složka MCS a kovadliny konv. složky mohou přetrvat i podstatně déle. Nad oceánem se MCS mohou transformovat v tropické cyklony.
angl: mesoscale convective system slov: mezosynoptický konvektívny systém něm: mesoskaliges Konvektionssystem n  2014
systém měřicí automatický
systém pro měření met. veličin, jehož centrální jednotkou je datová ústředna nebo počítač, do kterých se přenášejí naměřené hodnoty meteorologických prvků z jednotlivých senzorů. Datová ústředna zajišťuje přechodné uložení dat, v případě senzorů s analogovým přenosem signálu také digitalizaci naměřených hodnot a jejich následnou distribuci k dalšímu zpracování. Na automatických meteorologických stanicích se data ze senzorů přenášejí do počítače, jehož programové vybavení umožňuje základní zpracování dat a jejich přenos do centra v požadovaných datových formátech. Viz též automatizace v meteorologii.
angl: automatic measuring system slov: automatický meriaci systém něm: automatisches Messsystem n  2014
systém navigační
systém sloužící ke stanovení geografické pozice a navigování. Navigační systémy dělíme na pozemní a družicové. V meteorologii jsou navigační systémy využívány zejména při radiosondážních měřeních k určování polohy radiosondy a následnému výpočtu vertikálního profilu větru. Informace o celkovém zpoždění signálu z družicových navigačních systémů vlivem atmosféry se využívá pro výpočet obsahu vodní páry v atmosféře. Tím se zabývá tzv. „GPS meteorologie“, využívající signály globálního družicového systému Global Positioning Systém (GPS).
angl: navigation system slov: navigačný systém něm: Navigationssystem n  2014
systém oblačný frontální
sled oblaků, které se vyskytují na teplé, studené či okluzní frontě, bezprostředně na sebe navazují a souvisejí s procesy, které v oblasti frontální plochy probíhají. Např. typický oblačný systém teplé fronty se skládá z oblaků druhu cirrus, cirrostratus, altostratus a nimbostratus.
angl: frontal cloud system slov: frontálny oblačný systém rus: фронтальная облачная система něm: frontales Wolkensystem n  1993-a2
systém ozonový observační globální
Global Ozone Observing System (GO3OS) – celosvětová síť pozemních stanic monitorujících ozonovou vrstvu, která pracuje v rámci programu Global Atmosferic Watch (GAW) Světové meteorologické organizace (WMO). GO3OS byl postupně vytvořen od konce 50. let 20. století a v současné době zahrnuje přes 300 stanic, z nichž přibližně 50 má dlouhodobý referenční charakter. Naměřené údaje jsou ukládány ve Světovém ozonovém a UV datovém centru WMO (WOUDC) v Torontu, odkud jsou k dispozici uživatelům. Přístroje na stanicích GO3OS jsou udržovány na předepsané kalibrační úrovni pomocí pravidelných mezinárodních srovnání vůči světovým, resp. regionálním etalonům. Z území ČR je v GO3SO zařazena Solární a ozonová observatoř ČHMÚ v Hradci Králové a Aerologické oddělení observatoře ČHMÚ v Praze–Libuši.
slov: globálny ozónový observačný systém něm: globales Ozonbeobachtungssystem n  2014
systém p
viz p-systém.
angl: p system slov: systém p něm: p-System n , p-Koordinaten f/pl  1993-a1
systém pozorovací světový
jeden z prvků Světové služby počasí. Slouží k získávání měřených a pozorovaných dat v celosvětovém měřítku. Jeho hlavními složkami jsou pozemní meteorologické stanice, včetně stanic automatických, aerologické stanice, stanice na lodích, bójích a ropných plošinách, meteorologická pozorování z letadel, meteorologické radiolokátory a meteorologické družice. Světový pozorovací systém zahrnuje také měření slunečního záření, detekci blesků, měření přílivu a vertikálních profilů teploty a větru v nižších vrstvách atmosféry.
angl: Global Observing System slov: Svetový pozorovací systém rus: Глобальная система наблюдений něm: Globales Beobachtungssystem n  1993-a3
systém pro příjem a zpracování dat z meteorologických družic
zpravidla se jím rozumí uživatelský systém pro příjem a následné zpracování dat z meteorologické družice, provozovaný koncovým uživatelem (např. meteorologickou službou). Data mohou být přijímána buď přímo z družice, která je naměřila, nebo prostřednictvím telekomunikační družice po jejich předzpracování provozovatelem družice, popř. prostřednictvím Internetu.
slov: systém pre príjem a spracovanie dát z meteorologických družíc něm: System zum Empfang und Verarbeitung von Satellitendaten n, Satellitenempfangsanlage f  2014
systém pro zpracování dat a předpovědi světový
(GDPFS) – jeden z prvků Světové služby počasí. Jeho cílem je zabezpečit dostupnost met. analýz a předpovědí pro všechny členské státy Světové meteorologické organizace prostřednictvím světových meteorologických center, regionálních specializovaných meteorologických center a národních meteorologických center. Funkce systému v reálném čase: příprava dat před vlastním zpracováním, včetně kontroly kvality dat, tvorba met. analýz a předpovědí na jeden den až po dlouhodobé předpovědi, příprava speciálních předpovědí pro letectví, námořní dopravu a pro případ ekologických havárií a prezentace pozorovaných a zpracovaných dat. Funkce systému v nereálném čase: zpracovaní dat pro klimatologické a výzk. účely, verifikace předpovědí, vývoj numerických modelů a dlouhodobé ukládání měřených dat, výstupů z numerických modelů a výsledků verifikace předpovědí.
angl: Global Data Processing and Forecasting System slov: Svetový systém pre spracovanie dát a predpovede rus: Глобальная система обработки данных něm: Globales Datenverarbeitungssystem n  1993-a3
systém radiolokační
angl: radar system slov: rádiolokačný systém rus: радиолокационная система něm: Radarsystem n  1993-a3
systém RVR
soustava tech. prostředků sloužících k automatickému nebo poloautomatickému zjišťování dat potřebných k výpočtu vzdálenosti, na kterou jsou viditelná dráhová světla na vzletových a přistávacích drahách. Je obvykle tvořena systémem transmisometrů nebo forwardscatterometrů (měřičů dopředného rozptylu), snímačem jasu pozadí, vstupem zavádějícím okamžitou hodnotu svítivosti dráhových světel, počítačem, prostředky dálkového přenosu dat, spojovacími vedeními a výstupy dat v digitální formě. Tech. zabezpečuje obj. měření dráhové dohlednosti.
angl: Runway Visual Range System slov: systém RVR rus: система измерения дальности видимости по ВПП něm: RVR-System n  1993-a3
systém světový oblastní předpovědní (WAFS)
celosvětový systém, prostřednictvím kterého centra WAFC poskytují letecké meteorologické předpovědi pro lety na tratích v jednotném standardizovaném tvaru.
angl: World Area Forecast System slov: svetový predpovedný oblastný systém něm: Welt-Gebietsvorhersagesystem n, WAFS n  2014
systém telekomunikační světový
(GTS) – jeden z prvků Světové služby počasí. Zabezpečuje mezi členskými státy Světové meteorologické organizace sběr, přenos a distribuci měřených, pozorovaných a zpracovaných dat. Je organizován ve třech úrovních:
a) hlavní spojovací okruh propojuje světová a vybraná regionální meteorologická centra;
b) regionální telekomunikační síť zabezpečuje spojení regionálních telekomunikačních center resp. regionálního meteorologického centra s národními meteorologickými centry;
c) národní telekomunikační síť je určena zejména pro sběr dat ze staniční sítě, dat získaných pozorováním z letadel a lodí na území spadajícím do zóny odpovědnosti národního met. centra.
angl: Global Telecommunication System slov: Svetový telekomunikačný systém rus: Глобальная система телесвязи něm: Globales Fernmeldesystem n, Globales Telekommunikationssystem n, GTS n  1993-a3
systém uzavřený
systém, mezi nímž a okolím neprobíhá žádná výměna hmoty.
angl: closed system slov: uzavrený systém něm: abgeschlossenes Systém n, isoliertes Systém n  2018
systém z
viz z-systém.
angl: z system slov: systém z něm: z-System n, z-Koordinaten pl/f  1993-a1
systém Θ
angl: Θ system slov: systém Θ rus: система тета (Ѳ) něm: theta-System n, theta-Koordinaten pl/f  1993-a1
šedesátky ječící
angl: screaming sixties, shrieking sixties slov: jačiace šesťdesiatky rus: беснующиеся шестидесятые něm: heulende Sechziger pl/m  1993-a1
šedivák
lid. název pro jíní, hovorově označované též šedý mráz.
slov: sivý mráz  1993-a1
šipka větru
symbol pro vyjádření směru větru v daném místě na synoptické mapě ve staničním modelu. Viz též opeření šipky větru, praporek větru.
angl: wind arrow, wind shaft slov: šípka vetra rus: ветровая стрелка něm: Windpfeil m  1993-a2
široko
syn. scirocco.
slov: široko něm: Scirocco m  1993-a1
šíření elektromagnetického vlnění v atmosféře
rychlost šíření elmag. vlnění v atmosféře c je dána vzorcem:
c=c0/n,
kde c0 značí rychlost elmag. vlnění ve vakuu a n index lomu, který lze spočítat ze vztahu:
nεrμr,
v němž εr je rel. permitivita a μr rel. magnetická permeabilita vzduchu. Protože ve vzduchu μr≈1 lze s dostatečnou přesností položit
n=εr.
Pro šíření světla v atmosféře má značný význam závislost n na vert. souřadnici z, což můžeme pro danou vlnovou délku vyjádřit ve tvaru:
nz=( n01)T0p p0T2(T z+gR),
kde p značí tlak vzduchu, T teplotu vzduchu v K, g velikost tíhového zrychlení, R měrnou plynovou konstantu vzduchu, T0 teplotu 273 K, p0 tlak 1 000 hPa a n0 index lomu ve vzduchu při teplotě T0 a tlaku p0. Podíl g/R = 3,42 K / 100 m je vert. gradient teploty v případě homogenní atmosféry. Je zřejmé, že n se zmenšuje s výškou(n/z <0) tehdy, jestliže teplota s výškou klesá pomaleji než o 3,42 K na 100 m nebo existuje izotermie či inverze teploty. V těchto případech má trajektorie světelného paprsku tvar vypuklý směrem vzhůru. Při šíření paprsku do vyšších vrstev ovzduší potom může dojít k tomu, že úhel sevřený paprskem a vertikálou dosáhne příslušné kritické hodnoty potřebné k totálnímu odrazu paprsku směrem dolů. V tomto případě jsou splněny podmínky pro vznik opt. jevů označovaných jako svrchní zrcadlení. Totálnímu odrazu napomáhá existence výškových inverzí teploty vzduchu. V důsledku zmíněného zakřivení paprsků se zdánlivá poloha Slunce, popř. Měsíce a hvězd na obloze jeví pozemskému pozorovateli o něco výše než poloha skutečná (tzv. astronomická refrakce). Zakřivení opt. paprsků též umožňuje dohlednost poněkud za geometrický obzor. Opačný případ (n/z >0) , kdy teplota klesá s výškou rychleji než o 3,42 K na 100 m, se běžně vyskytuje pouze v silně přehřáté vrstvě vzduchu bezprostředně přiléhající k zemskému povrchu a trajektorie světelného paprsku má pak tvar vypuklý směrem dolů. Známým opt. úkazem, vyskytujícím se za těchto podmínek, je spodní zrcadlení ve vrstvě přehřátého vzduchu při zemském povrchu. V meteorologii má značný význam i šíření rádiových vln, využívaných např. v meteorologických radiolokátorech. Tyto vlny se šíří podle stejných zákonitostí jako světlo, avšak index lomu je v tomto případě ovlivňován i vlhkostí vzduchu. Viz též refrakce atmosférická, útlum elektromagnetických vln.
angl: propagation of electromagnetic waves in atmosphere slov: šírenie elektromagnetických vĺn v atmosfére rus: распространение электромагнитных волн в атмосфере něm: Ausbreitung von elektromagnetischen Wellen in der Atmosphäre f  1993-a1
šíření elektromagnetického vlnění v atmosféře anomální
šíření elmag. energie v atmosféře na neobvykle velké vzdálenosti, které je podmíněno anomálním prostorovým rozložením indexu lomu.
angl: anomalous propagation slov: anomálne šírenie elektromagnetických vĺn v atmosfére rus: аномальное распространение něm: anomale Ausbreitung von elektromagnetischen Wellen in der Atmosphäre f  1993-a1
šíření příměsí v atmosféře
souhrnné označení pro rozptyl příměsí v ovzduší a přenos příměsí. Viz též transport znečišťujících příměsí, transmise exhalátů.
angl: spreading of air pollution slov: šírenie prímesí v atmosfére rus: распространение примесей в атмосфере něm: Ausbreitung der Beimengungen in der Luft f, Ausbreitung von Luftverunreinigungen f  1993-a1
šíření světla v atmosféře
angl: propagation of light in atmosphere slov: šírenie svetla v atmosfére rus: распространение света в атмосфере něm: Ausbreitung des Lichtes in der Atmosphäre f  1993-a1
šíření tepla v půdě
angl: heat spreading in soil slov: šírenie tepla v pôde rus: распространение тепла в почве něm: Wärmeübertragung im Boden f, Bodenwärmestrom m  1993-a1
šíření zvuku anomální
angl: anomalous propagation of sound slov: anomálne šírenie zvuku rus: аномальное распространение звука něm: anomale Schallausbreitung f  1993-a1
šíření zvuku v atmosféře
šíření zvukových vln v atmosféře, jehož rychlost c je dána vzorcem:
c=κRT,
kde κ značí Poissonovu konstantu, vyjadřující poměr měrného tepla vzduchu při stálém tlaku a při stálém objemu, R měrnou plynovou konstantu vzduchu a T teplotu vzduchu v K. Při teplotě 273 K, za bezvětří a v suchém vzduchu je c = 331,36 m.s–1. Protože měrná plynová konstanta vlhkého vzduchu je o něco větší než táž konstanta platná pro suchý vzduch a její hodnota poněkud roste s obsahem vodní páry ve vzduchu, zvětšuje se rychlost zvuku s růstem absolutní vlhkosti. Pro opravu rychlosti zvuku na vlhkost lze užít vzorce:
Δc=0,14cep,
v němž p značí tlak vzduchu a e tlak vodní páry. Vane-li vítr, je celková rychlost zvuku dána součtem rychlosti zvuku v klidném vzduchu a složky rychlosti proudění v daném směru, čehož se využívá u akustických anemometrů. Pro zvukové vlny lze aplikovat zákony odrazu a lomu i pojem zvukového paprsku (kolmice k vlnoploše) a definovat index lomu n = T–1/2. V obvyklém případě, kdy teplota vzduchu klesá s výškou, platí (n/z >0) a dráhy zvukových paprsků orientovaných šikmo vůči zemskému povrchu se zakřivují tak, že mají tvar poněkud vypuklý směrem dolů. Opačná situace nastává ve vrstvách s inverzí teploty vzduchu, kde(n/z <0) a zmíněné dráhy mají tvar vypuklý vzhůru. V tomto případě může nastat totální odraz zvukové vlny, která se pak vrací k zemi často v místech, kam už neproniká zvuk šířící se od svého zdroje přímo podél zem. povrchu a je tlumený na jeho nerovnostech. Tímto způsobem vzniká jev anomální slyšitelnosti a za vhodných podmínek může být v souvislosti se silnými zdroji zvuku (výbuchy apod.) pozorováno i několik pásem anomálníslyšitelnosti oddělených pásmy ticha, kdy zvuk je střídavě slyšitelný a neslyšitelný v kruhových oblastech, někdy jen v sektorech, okolo zdroje zvuku. Počátkem 20. století bylo šíření zvuku v atmosféře jednou z nepřímých metod výzkumu vysokých vrstev atmosféry.
angl: propagation of sound slov: šírenie zvuku v atmosfére rus: распространение звука něm: Schallausbreitung f  1993-a1
šířky koňské
námořnické označení pro oblasti oceánů v zeměp. šířkách 25 až 40°, přesněji pro vnitřní části subtropických anticyklon se slabým větrem nebo častým bezvětřím. Název koňské šířky pochází z doby plachetnic, kdy se přepravovali koně napříč oceánem z Evropy do Ameriky. V uvedených zeměp. šířkách se pro slabý vítr plavba zdržovala a koně na palubách plachetnic hynuli nedostatkem pitné vody, když se cesta příliš prodloužila. Viz též pás vysokého tlaku vzduchu subtropický, tišiny subtropické, čtyřicítky řvoucí.
angl: horse latitudes slov: konské šírky rus: конские широты něm: Rossbreiten pl  1993-a1
škola meteorologická bergenská
angl: Bergen school of meteorology slov: bergenská meteorologická škola rus: бергенская метеорологическая школа něm: Bergener Schule f  1993-a1
škola meteorologická chicagská
směr a výsledky met. bádání konaného v Chicagu v Ústavu pro výzkum atmosféry. Za jejího zakladatele je považován C. G. Rossby. Dále k ní patří D. Fultz, J. Namias, N. A. Philipps, H. C. Willet a jiní. Škola meteorologická chicagská vznikla před II. světovou válkou, nejcennějších výsledků však dosáhla až po r. 1945. Studovala hlavně zákonitosti všeobecné cirkulace atmosféry a rozšířila znalosti o vlnové cirkulaci atmosféry. Studovala časové a prostorové změny dlouhých vln (Rossbyho vlny), které se využívají při předpovědi počasí a sledovala mimozemské vlivy na atm. cirkulaci. Přispěla ke zlepšení numerických předpovědí počasí zavedením nových předpovědních modelů.
angl: Chicago school of meteorology slov: chicagská meteorologická škola něm: Chicago-Schule f  1993-a1
škola meteorologická lipská
směr a výsledky prací v Geofyz. ústavu v Lipsku, které předcházely norské meteorologické škole. Lipská meteorologická škola je spjata především s působením V. Bjerknese, který v letech 1913–1917 spolu se svým asistentem R. Wengerem sestavil a publikoval detailní synoptické mapy představující nové stadium při studiu atmosférických front. Na základě balonových výstupů bylo sestaveno 10 map barické topografie od 1 000 hPa do 100 hPa, byly kresleny izohypsy a izobary pro oblast Evropy i mapy proudnic a rychlostí větru při zemi. Tím byla zavedena metoda mapového zpracování aerol. údajů, která se brzy rozšířila v synoptické meteorologii. K představitelům školy meteorologické lipské patří také L. Weickmann, v Lipsku ve 20. letech působili i T. Bergeron a G. Swoboda.
angl: Leipzig school of meteorology slov: lipská meteorologická škola rus: лейпцигская метеорологическая школа něm: Leipziger Schule f  1993-a1
škola meteorologická norská
syn. škola meteorologická bergenská – směr a výsledky prací ve Výzk. ústavu v Bergenu (Norsko). Za zakladatele této školy je považován V. Bjerknes. Vyšla z ní řada vynikajících meteorologů (J. Bjerknes, T. Bergeron, E. Palmen, H. Solberg aj.), kteří v letech 1917–1930 teor. rozpracovali termodynamiku a hydrodynamiku trojrozměrné struktury vzduchových hmot a atm. front, vzniku a vývoje cyklon i anticyklon ve vztahu k všeobecné cirkulaci atmosféry. Přínos této skupiny vědců byl i v tom, že objevené poznatky o zákonitosti atm. procesů průběžně využívali v předpovědní službě, a tím výrazně zlepšili kvalitu předpovědí počasí. Metody norské meteorologické školy v čs. povětrnostní službě zavedl ve 20. letech 20. stol. G. Swoboda.
angl: Norway school of meteorology slov: nórska meteorologická škola rus: норвежская метеорологическая школа něm: norwegische Schule f  1993-a2
štěpení konvektivní bouře
proces, při kterém se jedna konvektivní buňka rozdělí na dvě buňky se vzájemně opačně rotujícími vzestupnými proudy, resp. mezocyklonami. Tento proces je podmíněn prostředím se silnou instabilitou a silným vertikálním střihem větru ve spodních vrstvách bouře. V ideálním případě, kdy nedochází ke stáčení směru větru s výškou, může dojít k vytvoření páru osově symetrických supercel, z nichž jedna rotuje anticyklonálně a druhá cyklonálně. Cyklonálně rotující supercela se pak většinou odklání vpravo od šíření původních cel a anticyklonálně rotující supercela vlevo. V běžnějších případech stáčení směru větru s výškou dochází k zesílení jedné ze supercel a zániku druhé supercely. V prostředí s pravotočivým stáčením střihu větru vzniká pouze cyklonálně rotující supercela, která se šíří vpravo od původního šíření cel, v prostředí s levotočivým stáčením střihu větru vzniká anticyklonálně rotující supercela, která se šíří vlevo od původního šíření cel.
angl: convective storm splitting slov: štiepenie konvektívnej búrky něm: Spaltung des konvektiven Sturm f  2014
šum klimatický
proměnlivost stavu klimatického systému v malých měřítcích, která má malou či žádnou organizovanou strukturu v čase či prostoru. Malé měřítko klimatického šumu je uvažováno relativně vzhledem k měřítkům studovaného klimatického signálu. Oddělení klimatického šumu od klimatického signálu je jeden ze základních úkolů analýzy klimatických dat. Viz šum meteorologický.
angl: climatic noise slov: klimatický šum rus: климатический шум něm: Klimarauschen n  1993-a3
šum meteorologický
synoptické a dynamické meteorologii atm. procesy, které jsou nezajímavé z hlediska předpovědi počasí (např. zvukové vlny), případně jsou nerealisticky zesíleny v modelech atmosféry (gravitační vlny) apod. K oddělení žádoucích složek časových řad od nežádoucích (šumu) se používá tzv. filtrace. V numerických předpovědích počasí se meteorologický šum odstraňuje filtrací počáteční podmínky (inicializace vstupních dat), anebo se použijí vhodně aproximované (filtrované) rovnice. Zvukové vlny se vylučují hydrostatickou nebo anelastickou aproximací, vliv gravitačních vln vysokých rychlostí se omezuje geostrofickou aproximací. Meteorologický šum se uplatňuje i při meteorologických měřeních, kde k jeho potlačení slouží vhodná konstrukce (setrvačnost) meteorologického přístroje, resp. vhodné průměrování vzorků měření.
angl: meteorological noise slov: meteorologický šum rus: метеорологический шум  1993-a3
podpořila:
spolupracují: