fotometeor
syn. jev optický, jev světelný – jev na obloze (meteor) způsobený šířením slunečního, popř. měsíčního světla v atmosféře. Ve víceméně čistém vzduchu souvisejí fotometeory s lomem světla ve vzduchu (zrcadlení, chvění, scintilace, zelený paprsek) nebo molekulárním rozptylem (soumrakové barvy). Na atmosférických částicích vznikají fotometeory nejčastěji ohybem světla (ohybové jevy) nebo kombinací lomu a vnitřních odrazů světla v nich (duhy, halové jevy), popř. interferencí světla (podružné duhové oblouky). K dalším fotometeorům patří např. krepuskulární paprsky. Viz též hydrometeor, litometeor, elektrometeor.
Termín se skládá z řec. φῶς [fós, gen. fótos] „světlo“ a ze slova meteor.
angl: photometeor; slov: fotometeor; něm: Fotometeor n, optische Erscheinung f; fr: photométéore m; rus: фотометeoр 1993-a3, ed. 2026
