Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

pohyb vzduchu vertikální vynucený
vertikální, tedy výstupný nebo sestupný pohyb vzduchu vznikající díky primárně horizontálnímu proudění, a to navzdory zápornému vztlaku. V tlakových útvarech dochází k vynuceným vertikálním pohybům vzduchu vlivem přízemní nebo výškové divergence proudění. Na atmosférických frontách a dalších obdobných rozhraních nastávají výkluzné pohyby vzduchu, případně i sestupné klouzavé pohyby vzduchu. Uvedené výstupné pohyby mívají rychlost v řádu 10–2 m.s–1, oproti konvekci však mají podstatně větší plošný rozsah.  K vynuceným vertikálním pohybům vzduchu dále dochází vlivem orografie nebo prostorové proměnnosti drsnosti povrchu.
V případě podmíněné instability atmosféry mohou vynucené vertikální pohyby, pokud přivedou vzduchovou částici do hladiny volné konvekce, vést k uvolnění instability a vzniku konvekce, kterou označujeme jako vynucenou. Obdobně mohou vynucené vertikální pohyby vzduchu vést k uvolnění symetrické nebo potenciální instability atmosféry.
  2020
podpořila:
spolupracují: