Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene d

X
data nástupu a ukončení charakteristických teplot
první a posledníden období s místně průměrnou denní teplotou vzduchu. Určují se z křivky ročního chodu teploty sestrojené z měs. průměrů teplot nebo výpočtem. Data nástupu a ukončení teploty 0 °C a vyšší, 5 °C a vyšší, 10 °C a vyšší atd. včetně trvání těchto teplot patří k významným teplotním a bioklimatickým charakteristikám. Např. období s teplotou 10 °C a vyšší je hlavním veget. obdobím, s teplotou 0 °C a nižší klimatickou zimou; sumy teplot z prvního období vyjadřují tepelnou potenci léta, z druhého tuhost zimy apod.
angl: dates of the beginning and the end of characteristic temperatures slov: dátumy nástupu a ukončenia charakteristických teplôt něm: Daten des Beginns und des Endes eines Schwellenwertes der Temperatur n/pl fr: date de début et de fin de température caractéristique f  1993-a1
databáze klimatologická
nástroj pro správu, kontrolu a archivaci klimatologických dat. ČHMÚ používá vlastní databázovou aplikaci CLIDATA, která je ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací využívána ve více než 30 Národních meteorologických službách ve světě, kde nahrazuje dříve podporovanou databázovou aplikaci CLICOM. Viz též meteorologie v ČR.
angl: climatological database slov: dBZ něm: klimatologische Datenbasis f, klimatologische Datenbasis f fr: base de données climatologiques f  2014
dBZ
decibel radiolokační odrazivosti. Jednotka radiolokační odrazivosti meteorologických cílů.
rus: децибел отражения (dBZ) něm: Dezibel n, Dezibel n fr: dBZ m slov: dBZ  2014
debriefing
letecké meteorologii informace o met. podmínkách za letu, kterou posádka letadla předává po přistání letištní meteorologické služebně. Viz též briefing meteorologický.
angl: debriefing slov: debriefing něm: Abschlussbesprechung f, Auswertung f rus: отчет пилота о метеорологических условияхна трассе fr: débriefing m  1993-a2
deficit teploty rosného bodu
rozdíl teploty vzduchu a teploty rosného bodu. Patří mezi charakteristiky vlhkosti vzduchu užívané zejména na výškových mapách. Jako synonyma se někdy nesprávně používá označení sytostní doplněk.
angl: dew point deficit, dew point depression, dew point spread slov: deficit teploty rosného bodu něm: Taupunktdifferenz f rus: депрессия точки росы, дефицит точки росы fr: dépression du point de rosée f, déficit du point de rosée m  1993-a3
deficit vlhkosti půdy
rozdíl mezi množstvím vody obsažené v půdě a maximálním množstvím vody, které tato půda může zadržovat po odtoku vody vlivem gravitace. Viz též vlhkost půdy.
angl: soil moisture deficit slov: deficit vlhkosti pôdy rus: дефицит влажности почвы  2014
deformace fronty orografická
změna atmosférické fronty při jejím postupu přes orografickou překážku v důsledku rozdílného zpomalení postupu fronty v jejích různých úsecích. Deformuje se frontální čára a mění se i sklon frontální plochy, což se projevuje i v průběhu některých meteorologických prvků. Viz též sekluze.
angl: orographic deformation of front slov: orografická deformácia frontu něm: orographisch bedingte Deformation der Front f rus: орографическая деформация фронта fr: déformation (d'un front) orographique f  1993-a1
děj
viz též proces.
angl: process slov: dej něm: Prozess m rus: процесс fr: processus m  1993-a1
děj adiabatický
termodyn. vratný děj v dané soustavě (v meteorologii obvykle ve vzduchu), probíhající bez výměny tepla mezi touto soustavou a okolím. Pro adiabatický děj v ideálním plynu platí Poissonovy rovnice, které lze vyjádřit takto:
T=konst.pθ, p.ακ=konst.,
kde θ = R / cp, κ = cp / cv, T značí teplotu v K, p tlak, α měrný objem, R měrnou plynovou konstantu, cp měrné teplo při stálém tlaku, cv měrné teplo při stálém objemu. Z toho vyplývá, že při adiabatickém poklesu tlaku (expanzi plynu) dochází k poklesu teploty, tj. k adiabatickému ochlazování, při adiabatickém zvýšení tlaku (kompresi plynu) ke zvýšení teploty, tj. k adiabatickému oteplování. Přibližně adiabatické jsou např. procesy ve vzduchové částici nenasycené vodní párou během jejího vert. přemísťování v atmosféře. Pojem adiabatický děj poprvé použil jeden ze zakladatelů termodynamiky, skotský inženýr W. J. M. Rankine (1820–1872). Viz též děj pseudoadiabatický.
angl: adiabatic process slov: adiabatický dej něm: adiabatischer Prozess m rus: адиабатический процесс fr: processus adiabatique m, transformation adiabatique f  1993-a1
děj izentalpický
termodyn. děj, který probíhá při konstantní hodnotě entalpie. Adiabatický děj, který probíhá při konstantním tlaku, je dějem izentalpickým. V meteorologii např. izentalpické vypařování vodních kapek v nenasyceném vzduchu. Viz též děj adiabatický, děj izobarický.
angl: isenthalpic process slov: izentalpický dej něm: isenthalper Prozess m rus: изэнтальпический процесс fr: transformation isenthalpique f  1993-a3
děj izentropický
termodyn. děj, při němž zůstává konstantní hodnota entropie. V nenasyceném vzduchu je izentropickým každý adiabatický děj. Označení děj izentropický zavedl amer. fyzik J. W. Gibbs v r. 1883. Viz též izentropa.
angl: isentropic process slov: izentropický dej něm: isentroper Prozess m rus: изэнтропический процесс fr: processus isentropique m  1993-a1
děj izobarický
termodyn. děj, který probíhá při konstantním tlaku. Při izobarickém ději v ideálním plynu platí pro měrný objem α a teplotu T v K vztah
αα0 =TT0,
kde α0 a T0 jsou měrný objem a teplota v počátečním stavu.
angl: isobaric process slov: izobarický dej něm: isobarer Prozess m rus: изобарический процесс fr: processus isobare m  1993-a3
děj izochorický
termodyn. děj probíhající při konstantním objemu systému. Zahrnuje i děj izosterický.
něm: isochorer Prozess m slov: izochorický dej  2017
děj izopyknický
termodyn. děj, který probíhá při konstantní hustotě. Je totožný s dějem izosterickým.
angl: isopycnic process slov: izopyknický dej něm: isopykner Prozess m rus: изопикнический процесс fr: processus isopycnique m  1993-a3
děj izosterický
termodyn. děj, který probíhá při konstantním měrném objemu systému. Při izosterickém ději v ideálním plynu platí pro tlak p a teplotu T v K vztah
pp0 =TT0,
kde p0 a T0 jsou tlak a teplota v počátečním stavu. Je totožný s dějem izopyknickým.
angl: isosteric process slov: izosterický dej něm: isosterer Prozess m rus: изостерический процесс fr: processus isostérique m  1993-a3
děj izotermický
termodyn. děj, který probíhá při konstantní teplotě. Při izotermickém ději v ideálním plynu platí zákon Boyleův–Mariotteův.
angl: isothermal process slov: izotermický dej něm: isothermer Prozess m rus: изотермический процесс fr: processus isotherme m  1993-a3
děj polytropní
vratný termodyn. děj v plynu, při němž zůstává konstantním měrné teplo a je splněna rovnice polytropy
p.αn=konst.,
kde p značí tlak, α měrný objem daného plynu a n blíže charakterizuje konkrétní probíhající děj. Speciálními případy polytropního děje jsou např. děj adiabatický (n = cp/cv, kde cp, resp. cv je měrné teplo plynu při stálém tlaku, resp. objemu), děj izotermický (n = 1), izobarický (n = 0) a izosterický (n → ∞).
angl: polytropic process slov: polytropný dej něm: polytroper Prozess m rus: политропический процесс fr: transformation polytropique f  1993-a1
děj pseudoadiabatický
termodyn. proces, při němž dochází k ochlazování nasyceného vzduchu, který je tepelně izolován od okolí, a veškerá zkondenzovaná voda je okamžitě ze vzduchu odstraněna. Latentní teplo kondenzace tedy ohřívá pouze vlhký vzduch. Pokles teploty vzduchu při pseudoadiabatickém výstupu je znázorněn pseudoadiabatou na termodynamickém diagramu. Dojde-li k následnému sestupu vzduchu, probíhá růst teploty prakticky po suché adiabatě, neboť všechna zkondenzovaná voda byla při pseudoadiabatickém výstupu odstraněna. Pseudoadiabatický děj je tedy nevratný, a proto není adiabatickým dějem. Pojem pseudoadiabatický děj zavedl něm. meteorolog W. Bezold v r. 1888.
angl: pseudo-adiabatic process slov: pseudoadiabatický dej něm: pseudoadiabatischer Prozess m rus: псевдоадиабатический процесс fr: transformation pseudoadiabatique f  1993-a2
děj ultrapolární
slov: ultrapolárny dej rus: ультраполярное воздействие fr: invasion d'air polaire f  1993-a1
dekáda
období deseti po sobě následujících dnů začínajících 1., 11. a 21. dne v měsíci (poslední dekáda končí posledním dnem v měsíci). Používá se při podrobnějším rozboru klimatického režimu jednoho nebo více meteorologických prvků, když měs. období je pro daný účel považováno za příliš dlouhé. Někdy se termínu dekáda nespr. používá i ve smyslu desetiletí (správně decennium). Viz též pentáda.
angl: dekad slov: dekáda něm: Dekade f rus: декада fr: décade f  1993-a3
délka charakteristická
slov: charakteristická dĺžka něm: charakteristische Länge f rus: характерная длина fr: longueur caractéristique f  1993-a3
délka Moninova–Obuchovova
slov: Moninova a Obuchovova dĺžka rus: длина Монина- Обухова něm: Monin-Obuchov-Länge f, Monin-Obuchov-Länge f fr: longueur de Monin-Obukhov f  2014
délka Obuchovova
charakteristická veličina L rozměru délky používaná v teorii podobnosti. Je definována
L=u*3cpρΘ κgH,
kde u* značí frikční rychlost, cp měrné teplo vzduchu při stálém tlaku, ρ hustotu vzduchu, Θ potenciální teplotu, κ je von Kármánova konstanta, g velikost tíhového zrychlení a H vert. turbulentní tok tepla. Exaktní vysvětlení významu Obuchovovy délky plyne z rozměrové analýzy. Názorným způsobem, avšak poněkud zjednodušeně, ji lze interpretovat např. při stabilním zvrstvení ovzduší jako výšku nad zemským povrchem, kde produkce turbulentní kinetické energie, tj. kinetické energie příslušející turbulentním fluktuacím rychlosti proudění, následkem mech. tření proudícího vzduchu o zemský povrch, je přesně v rovnováze se zanikáním této energie působením stability zvrstvení. Viz též profil větru vertikální logaritmicko-lineární.
angl: Obukhov length slov: Obuchovova dĺžka něm: Obuchov-Länge f rus: длина Монина и Обухова fr: longueur d'Obukhov f  1993-b3
délka slunečního svitu
angl: duration of sunshine, sunshine duration slov: dĺžka slnečného svitu něm: Sonnenscheindauer f rus: продолжительность солнечного сияния fr: durée d'ensoleillement f, durée d'insolation f  1993-a1
délka směšovací
veličina v klasické teorii atm. turbulence, definovaná L. Prandtlem jako vzdálenost, na níž se individuální částice turbulentní proudící tekutiny (v meteorologii vzduchové částice) během pohybu napříč proudu beze zbytku smísí s okolním prostředím při zachování své konstantní hybnosti. Z hlediska formální analogie mezi charakteristikami vazkého laminárního proudění a turbulentního proudění se v jistém smyslu jedná o protějšek pojmu volná dráha molekuly. Obdobnou teorii směšovací délky vypracoval G. I. Taylor, jenž však místo konzervace hybnosti individuální částice tekutiny (vzduchu) uvažoval konzervaci vorticity. Směšovací délka se používá k vyjádření koeficientu turbulentní difuze. V teoriích turbulence se používá kromě směšovací délky podobná veličina nazývaná charakteristický rozměr turbulentních vírů nebo měřítko vírů, která se obvykle interpretuje jako střední rozměr turbulentních vírů.
angl: mixing length slov: zmiešavacia dĺžka něm: Mischungsweg m rus: длина смешения, путь перемешивания fr: longueur de mélange f  1993-a1
delta frontální zóny
oblast frontální zóny, v níž dochází k difluenci (rozbíhání) izohyps absolutní topografie, a tím i k dynamickému poklesu tlaku vzduchu, zejména v nižších hladinách atmosféry. Viz též pole deformační (výškové), vchod frontální zóny.
angl: delta region, exit region slov: delta frontálnej zóny něm: Delta der Frontalzone n rus: дельта фронтальной зоны, область выхода, область дельты fr: région de sortie f  1993-a1
den arktický
den, v němž maximální teplota vzduchu byla –10 °C nebo nižší.
angl: arctic day slov: arktický deň něm: Polartag m rus: арктический день fr: jour avec forte gelée m  1993-a1
den bezsrážkový
v datech ČHMÚ období od klimatologického termínu 7 h daného dne do klimatologického termínu 7 h následujícího dne, v němž se nevyskytly atm. srážky. Viz též den se srážkami.
angl: rainless day slov: bezzrážkový deň něm: niederschlagsfreier Tag m rus: день без осадков fr: jour sans pluie m  1993-a3
den dusný
den, v němž nastaly met. podmínky pro pocit dusna. U nás se za dusný den zpravidla považuje den, v němž tlak vodní páry ve 14 h dosáhl alespoň hodnoty 18,8 hPa. Viz též izohygroterma.
angl: humid day, sultry day slov: dusný deň něm: schwüler Tag m rus: душный день fr: jour à temps lourd m, jour de chaleur étouffante m, jour de chaleur accablante m  1993-a1
den jasný
den, v němž prům. oblačnost byla menší než 2 desetiny, resp. relativní trvání slunečního svitu bylo větší než 0,8. Viz též den oblačný, den zamračený.
angl: clear day slov: jasný deň něm: heiterer Tag m rus: безоблачный день fr: jour de ciel dégagé m, jour ensoleillé m, jour de ciel clair m  1993-a3
den ledový
den, v němž maximální teplota vzduchu byla nižší než 0,0 °C.
angl: ice day slov: ľadový deň něm: Eistag m rus: день без оттепели fr: jour sans dégel m  1993-a1
den letní
den, v němž maximální teplota vzduchu byla 25,0 °C nebo vyšší.
angl: warm day slov: letný deň něm: Sommertag m rus: жаркий день fr: jour de chaleur m, jour chaud m  1993-a1
den meteorologický světový
slov: Svetový meteorologický deň něm: Welttag der Meteorologie m, Internationaler Tag der Meteorologie m, Weltwettertag m rus: Всемирный день метеорологии fr: journée mondiale de la météorologie f, journée internationale de la météorologie f, journée météorologique mondiale f  1993-a1
den mrazový
den, v němž minimální teplota vzduchu byla nižší než 0,0 °C.
angl: frost day slov: mrazový deň něm: Frosttag m rus: день с морозом fr: jour de gelée m, jour de gel m  1993-a1
den oblačný
den, v němž prům. oblačnost byla v intervalu od 2 do 8 desetin, resp. relativní sluneční svit byl v intervalu od 0,2 do 0,8. Viz též den jasný, den zamračený.
angl: cloudy day slov: oblačný deň něm: bewölkter Tag m rus: облачный день fr: jour nuageux m  1993-a3
den s bouřkou
den, v němž byla zaznamenána bouřka blízká, čili bouřka na stanici, nebo bouřka vzdálená. Den, v němž byla pozorována blýskavice, není tedy do dnů s bouřkou započítáván.
angl: day of thunderstorm slov: deň s búrkou něm: Gewittertag m rus: день с грозой fr: jour avec orage m, jour d'orage m  1993-a1
den s deštěm
den se srážkami, v němž byly zaznamenány srážky v podobě trvalého deště nebo deště v přeháňkách.
angl: rain day, wet day slov: deň s dažďom něm: Regentag m rus: день с дождем fr: jour de pluie m, jour pluvieux m  1993-a2
den s tropickou nocí
den, v němž minimální teplota vzduchu v období od 21 h předchozího dne do 07 h daného dne neklesla pod 20 °C. Viz též noc tropická.
angl: day with tropical night slov: deň s tropickou nocou něm: Tag mit tropischer Nacht m, Tropennacht f rus: день с тропической ночью fr: jour à nuit tropicale m  1993-a3
den se sněhovou pokrývkou
den, v němž byla nejméně polovina povrchu půdy v blízkém okolí meteorologické stanice pokryta sněhovou pokrývkou. V ČR se za den se sněhovou pokrývkou považuje den, v němž v klimatologickém termínu 7 h ležela na stanici souvislá sněhová pokrývka o výšce alespoň 1 cm. Za den se sněhovou pokrývkou se tedy nepovažuje den, v němž v klimatologickém termínu 7 h nebyla sněhová pokrývka zaznamenána, přestože se vyskytovala v jinou dobu.
angl: day of snow lying, day with snow cover slov: deň so snehovou pokrývkou něm: Tag mit Schneedecke m rus: день со снежным покровом fr: jour de neige m, jour avec sol enneigé m, jour d'enneigement m, jour avec neige au sol m  1993-a3
den se sněžením
den se srážkami, v němž bylo pozorováno sněžení nebo padaly sněhově krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť nebo krupky, ledové jehličky nebo sníh s deštěm.
angl: snow day slov: deň so snežením něm: Schneetag m rus: день со снегопадом fr: jour de chute de neige m, jour avec chutes de neige m, jour de précipitations de neige m  1993-a2
den se srážkami
syn. den srážkový – v datech ČHMÚ období od klimatologického termínu 7 h daného dne do klimatologického termínu 7 h následujícího dne, v němž byly zaznamenány alespoň neměřitelné srážky. Podle předpisů WMO se denní úhrn srážek vztahuje k období od 06:00 UTC daného dne do 06:00 UTC následujícího dne. Minimální denní úhrn srážek pro srážkový den není mezinárodně stanoven. Viz srážky neměřitelné.
angl: precipitation day slov: deň so zrážkami něm: Niederschlagstag m rus: день с осадками fr: jour avec précipitations m, jour de précipitations m  1993-a3
den srážkový
angl: precipitation day slov: zrážkový deň rus: день с осадками fr: jour de pluie m  1993-a1
den tropický
den, v němž max. teplota vzduchu byla 30 °C nebo vyšší. Viz též noc tropická.
angl: tropical day slov: tropický deň něm: Tropentag m, heißer Tag m rus: тропический день fr: jour de forte chaleur m, jour très chaud m  1993-a1
den zamračený
den, v němž prům. oblačnost byla alespoň 8,1 desetin, resp. relativní sluneční svit byl menší než 0,2. Viz též den jasný, den oblačný.
angl: overcast day slov: zamračený deň něm: trüber Tag m rus: пасмурный день fr: jour de ciel très nuageux m, jour de ciel couvert m, jour couvert m  1993-a3
dendroklimatologie
odvětví klimatologie zabývající se vztahy mezi vývojem dřevin a klimatem. Studium přírůstkových kruhů (letokruhů) v kmenech stromů přispívá k poznání změn a kolísaní klimatu v minulosti a k zjišťování klimatických cyklů.
angl: dendroclimatology, tree-ring climatology slov: dendroklimatológia něm: Dendroklimatologie f rus: дендроклиматология fr: dendroclimatologie f  1993-a2
denostupeň
syn. graden.
angl: degree-day slov: dennostupeň něm: Gradtagszahl f rus: градусо-день fr: degré-jour m  1993-a1
depegram
angl: depegram slov: depegram něm: Depegramm n rus: депеграмма fr: dépégramme f  1993-a1
depolarizace elektromagnetických vln
zmenšení polarizace elektromagnetických vln, způsobené zejména jejich mnohonásobným odrazem, rozptylem a ohybem na obecně nesférických částicích atmosférického aerosolu. Polarizace dopadající vlny se mění, např. kruhová se mění na eliptickou nebo se mění rovina polarizace dopadající vlny. Chaoticky rozmístěné elipsoidální částice vody, ledu a sněhu rozptylují dopadající energii více než sférické částice stejného objemu. Tak vzniká doplňková složka energie zpětného rozptylu, jejíž rovina polarizace je kolmá k rovině polarizace dopadající vlny. Jev popisujeme koeficientem depolarizace, který vyjadřuje vztah mezi příčně polarizovanou složkou rozptýlené energie a složkou energie polarizované v rovině dopadající vlny.
angl: depolarization of electromagnetic waves slov: depolarizácia elektromagnetických vĺn něm: Depolarisation von elektromagnetischen Wellen f rus: деполяризация электромагнитных волн fr: dépolarisation des ondes électromagnétiques f  1993-a2
depozice
1. hmotnost atm. příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času;
2. označení fázového přechodu vody, při němž roste led přímo z vodní páry (bez přítomnosti kapalné vody). Viz též depozice suchá, depozice mokrá, sublimace.
angl: deposition slov: depozícia rus: депозиция, десублима́ция něm: Deposition f, Deposition f fr: déposition f, condensation solide f  2014
depozice mokrá
hmotnost atm. příměsi, která je uložena na jednotku plochy zem. povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry.
angl: wet deposition slov: mokrá depozícia něm: nasse Deposition f rus: влажные выпадения (осаждения, накопления) fr: dépôt humide m  1993-a1
depozice suchá
hmotnost atm. příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času v důsledku jiných procesů samočištění ovzduší, než procesů vymývání. Viz též spad prachu.
angl: dry deposition slov: suchá depozícia něm: trockene Deposition f rus: сухие выпадения (осаждения, накопления) fr: dépôt sec m  1993-a1
deprese
obecně snížení, např. hodnoty meteorologického prvku. Bez přívlastku se termín používá jako syn. tlakové deprese.
angl: depression slov: depresia něm: Depression f rus: депрессия, минимум fr: dépression f  1993-a3
deprese horizontu
slov: depresia horizontu rus: депрессия горизонта fr: dépression à l'horizon  1993-a1
deprese orografická
syn. deprese závětrná – v meteorologii a klimatologii se tímto termínem označuje tlaková deprese, která vzniká při proudění přes horskou překážku v závětří této překážky. Viz též brázda nízkého tlaku vzduchu dynamická.
angl: orographic depression slov: orografická depresia něm: orographisches Tief n rus: орографическая депрессия fr: dépression orographique f  1993-a3
deprese rovníková
syn. brázda rovníková, deprese ekvatoriální – mělký pás nízkého tlaku vzduchu mezi subtropickými pásy vysokého tlaku vzduchu obou polokoulí. Oblast rovníkové deprese je charakteristická téměř ideální barotropní atmosférou a vysokými hodnotami absolutní vlhkosti, které mohou i při nepatrné změně vertikální stability atmosféry způsobit výrazné výkyvy počasí. Osu rovníkové deprese tvoří intertropická zóna konvergence, která spolu s ní vykonává sezonní pohyb v meridionálním směru. Viz též cirkulace pasátová, buňka Hadleyova, klima dešťové tropické.
angl: equatorial depression, equatorial trough slov: rovníková depresia něm: äquatoriales Tief n , äquatoriale Tiefdruckrinne f rus: экваториальная депрессия, экваториальная ложбина fr: dépression équatoriale f, dépression barique équatoriale f  1993-a3
deprese termická
oblast sníženého tlaku vzduchu vlivem termických příčin především nad přehřátou pevninou v létě. Viz též cyklona termická.
angl: thermal depression slov: termická depresia něm: thermisches Tief n rus: термическая депрессия fr: dépression thermique f  1993-a1
deprese tlaková
označení útvaru nižšího tlaku vzduchu zpravidla bez přítomnosti atmosférických front.
angl: baric depression slov: tlaková depresia něm: barische Depression f rus: барическая депрессия fr: dépression barométrique f  1993-a3
deprese tropická
1. první stadium tropické cyklony, vyznačující se uzavřenou cirkulací, přičemž desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru nepřesahuje 17 m.s–1;
2. nepřesné označení libovolné cyklony tropického původu.
angl: tropical depression slov: tropická depresia něm: tropische Zyklone f, tropisches Tief n, tropisches Tiefdruckgebiet n rus: тропическая депрессия fr: dépression tropicale f  1993-a3
deprese závětrná
angl: lee depression slov: záveterná depresia něm: Leezyklone f rus: подветренная депрессия fr: dépression sous le vent f, thalweg orographique m  1993-a1
derecho
[derečo] – rozsáhlá a rychle se pohybující větrná bouře spojená s linií silných konvektivních bouří. Derecho může produkovat škody do jisté míry srovnatelné s tornádem, které jsou však převážně orientované stejným směrem (ve směru postupu jevu). Aby se dala větrná bouře klasifikovat jako derecho, musí na většině dráhy bouře být pás škod nebo nárazů větru nad 25 m.s–1 alespoň 400 km dlouhý, s výskytem několika nárazů větru alespoň 33 m.s–1 nebo škodami odpovídajícími tornádu o síle alespoň F1. Rozložení škod v postižené oblasti by nemělo být náhodné z hlediska dob vzniku škod, ale mělo by jasně ukazovat na postup větrné bouře jakožto celku. Viz též bow echo, squall line.
angl: derecho slov: derecho něm: Derecho n, Derecho n fr: derecho m  2014
deskriptor
definuje nebo popisuje data, která jsou uvedena ve zprávách v kódu BUFR nebo CREX. Deskriptor může mít podobu deskriptoru datových prvků, replikačního deskriptoru, operátorového deskriptoru nebo sekvenčního deskriptoru.
angl: descriptor slov: deskriptor rus: дескриптор něm: Deskriptor m, Deskriptor m fr: descripteur m  2014
destička rosoměrná Duvdevaniho
zařízení k určování množství rosy. Je tvořeno dřevěnou destičkou opatřenou speciálním nátěrem, umístěnou vodorovně obvykle ve výšce porostů. Exponuje se po západu Slunce, měření se provádí v ranních hodinách. Vzhled povrchu orosené destičky se srovnává se sadou charakteristických fotografií, podle nichž se odhadne přibližné množství rosy. Uvedenou metodu měření rosy navrhl S. Duvdevani v Izraeli v r. 1947. V provozní praxi ČHMÚ se tato metoda nepoužívá.
angl: Duvdevani dew gauge, Duvdevani drosometer slov: Duvdevaniho rosomerná doštička něm: Duvdevani-Taumesser m, Duvdevani Drosometer n rus: росомер Дувдевани fr: drosomètre Duvdevani m, drosomètre de Duvdevani m  1993-a2
desublimace
nesprávné označení fázového přechodu plynného skupenství vody - vodní páry na skupenství pevné - led, viz též depozice, sublimace.
angl: desublimation slov: desublimácia něm: Resublimation f rus: десублимация fr: déposition f, condensation solide f, sublimation inverse f  1993-a3
déšť
vodní srážky vypadávající z oblaků ve tvaru kapek o průměru větším než 0,5 mm nebo i menším, pokud jsou velmi rozptýlené. Viz též kapka dešťová, pól dešťů.
angl: rain slov: dážď něm: Regen m rus: дождь fr: pluie f  1993-a1
déšť bahnitý
déšť, jehož kapky obsahují abnormálně velké množství jemných minerálních částic, zachycených při vzniku nebo pádu kapek v ovzduší znečištěném prachovou bouří.
angl: mud rain slov: bahnitý dážď něm: Schlammregen m rus: грязевoй дождь fr: pluie de boue f, pluie boueuse f  1993-a1
déšť červený
slov: červený dážď rus: красный дождь fr: pluie rouge f  1993-a1
déšť hnaný větrem
slov: dážď hnaný vetrom něm: Schlagregen m rus: косой дождь, косохлёст  1993-a1
déšť krajinný
zast. označení pro trvalý déšť.
angl: widespread rain slov: krajinský dážď něm: Landregen m rus: обложной дождь fr: pluie régionale f  1993-a3
déšť krvavý
syn. déšť červený – déšť zabarvený červeným prachem, popř. červenými řasami. Ve stř. Evropě je krvavý déšť zabarven především pouštním africkým prachem, pronikajícím do této oblasti ve vyšších vrstvách atmosféry při silném proudění již. směrů, zpravidla na přední straně výškových brázd. Po oschnutí dešťových kapek zůstává na povrchu předmětů nebo na sněhové pokrývce minerální vrstvička červeného zabarvení.
angl: blood rain slov: krvavý dážď něm: Blutregen m rus: кровaвый дождь fr: pluie de sang f, pluie rouge f  1993-a1
déšť kyselý
označení pro kapalné padající atm. srážky, které mají v důsledku antropogenního znečišťování ovzduší výrazně zvýšenou kyselost, tj. snížené pH. Kyselý déšť vzniká zejména rozpouštěním oxidů síry a dusíku ve srážkové vodě a představuje značné ekologické nebezpečí, poškozuje půdu a vegetaci, zamořuje povrchové vody, působí škody na architektonických objektech apod. Srážková voda má určitou přirozenou kyselost, způsobenou rozpuštěným oxidem uhličitým a dosahující hodnot pH 5,6 až 6,0, zatímco u kyselého deště může být pH sníženo až na hodnoty 3 až 4, v extrémních případech i menší. Termín kyselý déšť poprvé použil angl. chemik R. A. Smith, když ve 2. polovině 19. století popisoval znečištění ovzduší v Manchesteru. Viz též složení srážek chemické, chemie atmosféry.
angl: acid rain slov: kyslý dážď něm: sauerer Regen m rus: кислотный дождь fr: pluie acide f  1993-a1
déšť monzunový
angl: monsoon rain slov: monzúnový dážď něm: Monsunregen m rus: муссонный дождь fr: pluie maussade f  1993-a1
déšť mrznoucí
déšť, jehož kapky okamžitě mrznou při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, které nejsou uměle zahřívány nebo ochlazovány. Při mrznoucím dešti dochází buď k namrzání přechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je záporná nebo slabě nad 0 °C, nebo k namrzání nepřechlazených vodních kapek okamžitě při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je výrazně záporná. Průvodním jevem mrznoucího deště je ledovka. V letecké meteorologii je místo „mrznoucí“ používáno adjektivum „namrzající“.
angl: freezing rain slov: mrznúci dážď něm: gefrierender Regen m rus: замерзающий дождь fr: pluie verglaçante f  1993-a3
déšť namrzající
angl: freezing rain slov: namŕzajúci dážď rus: замерзающий дождь něm: Eisregen m, Eisregen m fr: pluie verglaçante f  2014
déšť občasný
angl: intermittent rain slov: občasný dážď něm: zeitweiliger Regen m rus: временами дождь, дождь с перерывами fr: pluie intermittente f  1993-a1
déšť přechlazený
déšť, tvořený přechlazenými vodními kapkami. Viz voda přechlazená.
angl: supercooled rain slov: prechladený dážď něm: unterkühlter Regen m rus: переохлажденный дождь fr: pluie surfondue f  1993-a1
déšť přívalový
syn. příval – déšť velké intenzity a v našich oblastech převážně krátkého trvání a malého plošného rozsahu. Většinou se jedná o silné konvektivní srážky. Přívalový déšť způsobuje prudké rozvodnění malých toků a značné zatížení kanalizačních sítí. Údaje o přívalových deštích (intenzita, trvání, četnost, doba opakování apod.) jsou nezbytné v hydrotechnických výpočtech. Kritéria přívalového deště nejsou jednotná, např. podle G. Hellmanna je za přívalový považován déšť s úhrnem srážek 10 až 80 mm za dobu kratší než 180 minut. Viz též vztah Wussovův, vztah Němcův, extrémy srážek, povodeň.
slov: lejak rus: ливень, ливневой дождь, проливной дождь fr: pluie torrentielle f, pluie intense f, pluie forte f  1993-a3
déšť trvalý
déšť se stř. velikostí kapek, vypadávající po delší dobu z oblaků druhu nimbostratus nebo altostratus. Trvá většinou několik hodin, někdy však i několik dní, během tohoto období se však mohou vyskytnout i krátké přestávky. Mívá zpravidla větší plošný rozsah a dosti stálou intenzitu, v našich oblastech obvykle slabou až mírnou. Vzniká před teplou frontou nebo v teplém sektoru cyklony, v oblasti studené fronty 1. druhu, zvlněné studené fronty, v oblasti výškové brázdy nebo výškové cyklony. K trvalosti deště významně přispívá orografie. Viz též srážky trvalé.
angl: continuous rain slov: trvalý dážď něm: Dauerregen m rus: обложной дождь fr: pluie soutenue f, pluie continue f  1993-a1
déšť umělý
angl: artificial rain slov: umelý dážď něm: künstlicher Regen m rus: искусственный дождь fr: pluie artificielle f  1993-a1
déšť zmrzlý
srážky z průhledných ledových částic kulového nebo nepravidelného tvaru o průměru 5 mm nebo menším. Při dopadu na tvrdou zemi obvykle odskakují a při nárazu je slyšet šum. Zmrzlý déšť vzniká zmrznutím dešťových kapek nebo značně roztálých sněhových vloček v blízkosti zemského povrchu. Zmrzlý déšť se nevyskytuje v přeháňkách.
angl: ice pellets slov: zmrznutý dážď něm: Eiskörner n/pl, gefrorener Regen m rus: ледяная крупа fr: grésil m  1993-b3
déšť žlutý
déšť žlutě zabarvený částicemi pylu, popř. žlutavým prachem apod. Na našem území se žlutý déšť vyskytuje obvykle v jarních měsících, v období hromadného rozkvětu jehličnatých stromů, hlavně smrků a borovic. Množství pylu, které žlutý déšť podmiňuje, závisí na povětrnostním průběhu zimy a jara; sytěji zbarvený žlutý déšť se vyskytuje obvykle jednou za 4 až 5 let.
angl: sulphur rain slov: žltý dážď něm: Schwefelregen m rus: серный дождь fr: pluie de sable f, pluie de soufre f  1993-a1
deště rovnodennostní
syn. deště zenitální – zesílení srážek, které nastává v některých oblastech s tropickým dešťovým klimatem v blízkosti rovníku asi měsíc po obou rovnodennostech, kdy zde Slunce v poledne vrcholí v zenitu. V době jednoho nebo obou slunovratů naopak dochází k zeslabení srážek.
angl: equinoctial rains slov: dažde rovnodennosti něm: Äquinoktialregen m rus: равноденственные дожди fr: pluies équinoxiales f  1993-a3
deště tropické
vydatné srážky v tropických oblastech; vázané na intertropickou zónu konvergence, jejíž pohyb způsobuje roční chod tropických dešťů, který je hlavním kritériem rozlišení typů tropického klimatu. Pouze v klimatu tropického dešťového pralesa se tropické deště vyskytují celoročně, někdy se dvěma maximy ve formě rovnodennostních dešťů. V ostatních oblastech jsou koncentrovány do delšího nebo kratšího období dešťů, což platí především pro oblasti s tropickým monzunovým klimatem. Tropické deště jsou provázeny silnými bouřkami a na pevnině mají výrazný denní chod s maximem v odpoledních hodinách. Viz též pól dešťů, extrémy srážek.
angl: tropical rain slov: tropické dažde něm: tropischer Regen m rus: тропические дожди fr: pluies tropicales f  1993-a3
deště zenitální
angl: zenithal rains slov: zenitálne dažde něm: Zenitalregen m rus: зенитальные дожди fr: pluies zénithales f  1993-a1
dešťoměr
nevh. označení pro srážkoměr.
angl: rain gauge slov: dážďomer něm: Regenmesser m rus: дождемер fr: pluviomètre m  1993-a1
detekce blesků
přístrojová metoda zjišťování výskytu, polohy, času, popř. dalších charakteristik bleskových výbojů. Detekci blesků dělíme na pozemní detekci blesků a družicovou detekci blesků.
angl: lightning detection slov: detekcia bleskov fr: détection des éclairs f něm: Blitzortung f  2014
detekce blesků družicová
metoda detekce blesků pomocí přístrojů umístěných na meteorologických družicích. První pokusy o detekci blesků z družic byly realizovány přístroji umístěnými na družicích na nízkých oběžných drahách – předevšímna na družici TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission, vypuštěné v roce 1997) přístrojem Lightning Imaging Sensor. V současnosti (2014) jsou ve vývoji přístroje Geostationary Lightning Mapper (GLM) pro geostacionární družice GOES-R (předpokládaný start v roce 2015) a Lightning Imager (LI) pro Meteosaty třetí generace (MTG) s předpokládaným startem v roce 2018. Jak GLM, tak LI budou nepřetržitě snímat většinu zemského disku, viditelnou z dané družice, výboje blesků budou zaznamenávány v blízkém infračerveném oboru v čáře atomárního kyslíku 774,4 nm. Rozlišení přístroje (přesnost detekce) bude kolem 10 km, data budou poskytována v téměř reálném čase, efektivita detekce bude přibližně 90 % pro noční hodiny, resp. kolem 70 % pro denní hodiny. Vzhledem k povaze detekce (snímání v optickém oboru) tyto přístroje detekují celkovou bleskovou aktivitu, tj. nerozlišují mezi výboji mezi oblakem a zemí a mezioblačnými výboji.
angl: satellite lightning detection slov: družicová detekcia bleskov fr: détection optique des éclairs par satellite f, détection de la foudre par satellite f něm: satellitengestützten Blitzortungen  2014
detekce blesků pozemní
metoda detekce blesků pomocí čidla nebo sítě čidel umístěných na zemském povrchu. Čidla detekují změny elmag. pole vyvolané bleskovým výbojem (sfériky) v jistém frekvenčním rozsahu. Dle konstrukce čidla je zaznamenáván přesný čas, tvar zaznamenaného signálu a případně i směr, ze kterého byl sférik zaznamenán.
Samostatná čidla určují polohu bleskového výboje ze směru, který musí být měřen, a vzdálenosti, která je odhadována na základě intenzity a tvaru detekovaného signálu. Dříve byly označovány též jako zaměřovače, resp. pelengátory bouřek.
Přesnější lokalizaci zajišťují sítě detekce blesků (někdy označovány též jako systémy detekce blesků), využívající centrální sběr a zpracování časově synchronizovaných měření více čidel, pokrývajících zájmové území. Vyhodnocení polohy je zde prováděno metodou času příchodu (angl. time of arrival), porovnávající časové rozdíly detekce sfériků na jednotlivých čidlech nebo metodou určování směru (angl. direction finding), hledající průsečík směrů výbojů vyhodnocených na jednotlivých čidlech, případně kombinací obou metod.
Detekce blesků probíhá obvykle v pásmu velmi dlouhých až dlouhých vln (VDV-DV), popř. velmi krátkých vln (VKV). VDV-DV detekce je vhodná zejména pro detekci výbojů blesků mezi oblakem a zemí na velké ploše (státy, kontinenty, příp. globální), z části i pro detekci výbojů blesků mezi oblaky. Detekce v pásmu VKV se užívá především pro detailní prostorové studium všech typů výbojů na malých územích (řádu desítek až stovek km2), není však vhodná k detekci na velkém území a k rozlišování mezi výboji blesků mezi oblakem a zemí a výboji blesků mezi oblaky.
angl: ground-based lightning detection slov: pozemná detekcia bleskov fr: détection de la foudre m něm: Blitzortungssysteme am Boden  2014
detekce meteorologických jevů dálková
metoda detekce a monitorování různých meteorologických jevů metodami distančního pozorování (např. družicová a radarová pozorování).
angl: distant detection of meteorological phenomena, remote sensing slov: diaľková detekcia meteorologických javov něm: Fernerkundung von Wettererscheinungen f rus: дистанционное зондирование метеорологических явлений fr: télédétection des phénomènes météorologiques f, télédétection atmosphérique f  1993-a3
detekce radiolokační
angl: radar detection slov: rádiolokačná detekcia něm: Radardetektion f rus: радиолокационное обнаружение fr: radionavigation f, radiolocalisation f  1993-a1
detekce Země dálková
starší, ne zcela vhodné označení pro distanční pozorovací metody, resp. distanční měření, používané zejména v souvislosti s družicovými pozorováními (nejen meteorologickými).
angl: remote sensing slov: diaľková detekcia Zeme něm: Fernerkundung f rus: дистанционное зондирование Земли fr: télédétection f  1993-a3
detektor počasí
zařízení používané ke zjišťování stavu počasí, průběhu počasí a meteorologické dohlednosti na automatizovaných meteorologických stanicích. Detektor počasí určuje druh srážek kombinací údajů o intenzitě srážek a teplotě vzduchu a informace, získané pomocí dopředného rozptylu světla. Výsledky těchto tří nezávislých měření jsou zpracovány podle příslušných algoritmů tak, aby poskytovaly údaje o stavu počasí podle požadavků Světové meteorologické organizace. Detektor počasí je schopen identifikovat déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, smíšené srážky, sníh, zmrzlý déšť, mlhu, kouřmo a zákal. Zpracováním údajů o stavu počasí během stanoveného období lze získat i údaje o průběhu počasí. Viz též měření dohlednosti.
angl: present weather detector slov: detektor počasia rus: детектор погоды něm: Wettererfassung f, Wettererfassung f fr: capteur de temps présent m, capteur de conditions météorologiques actuelles m  2014
devon
čtvrtá geol. perioda paleozoika (prvohor) mezi silurem a karbonem, zahrnující období před 419–359 mil. roků. V tomto období se na pevninách rozšířil hmyz a objevily se první rostliny se semeny, díky nimž mohly být kolonizovány i sušší oblasti. Kromě rozvoje ryb se objevili i první obojživelníci.
angl: Devonian něm: Devon n slov: devón  2018
diagnóza počasí
angl: weather diagnosis slov: diagnóza počasia něm: Wetterdiagnose f rus: диагноз погоды fr: analyse météorologique f, techniques diagnostiques de prévision météorologique pl  1993-a1
diagram adiabatický
angl: adiabatic chart, adiabatic diagram slov: adiabatický diagram něm: Adiabatendiagramm n rus: адиабатная диаграмма, адиабатный график fr: diagramme thermodynamique m  1993-a1
diagram aerologický
termodynamický diagram používaný při vyhodnocování aerologických měření a při analýze fyz. stavu atmosféry, zvláště v předpovědní službě a při met. zabezpečení letectva. Na aerol. diagramu bývají zakresleny izobary, izotermy, suché a nasycené adiabaty a izolinie některých parametrů vlhkosti vzduchu. Aerol. diagram má obsahovat co nejvíce přímkových izolinií, aby zobrazování na něm bylo co nejjednodušší. Velikost úhlu mezi izotermami a suchými adiabatami by měla umožnit snadné porovnání sklonu zakreslených křivek se sklonem adiabat na diagramu. Za přednost se považuje, je-li aerol. diagram energetickým diagramem. K nejčastěji používaným aerol. diagramům patří diagram Stüveho, emagram, diagram Refsdalův, tefigram a thetagram.
angl: aerological diagram slov: aerologický diagram něm: aerologisches Diagramm n rus: аэрологическая диаграмма fr: diagramme aérologique m  1993-a2
diagram Ambleův
diagram s kosoúhlými souřadnicovými osami T, –ln p do tlakové hladiny 500 hPa a osami T, –p nad hladinou 500 hPa (T je teplota vzduchu, p tlak vzduchu). Autorem diagramu je O. Amble. Používá se při vyhodnocování aerol. údajů naměřených v zemské atmosféře; patří k méně rozšířeným termodynamickým diagramům.
angl: Amble diagram slov: Ambleov diagram něm: Amble-Diagramm n rus: диаграмма Амбля fr: diagramme d'Amble m, diagramme à axes obliques m  1993-a2
diagram energetický
druh termodynamického diagramu, na kterém je plocha uzavřená křivkou vyjadřující uzavřený transformační cyklus, úměrná práci vykonané soustavou (např. hmotností vzduchu), která byla tomuto cyklu podrobena. Úměrnost plochy a práce musí platit po celé ploše diagramu. Na energetickém diagramu je možné kvantit. určit mimo jiné energii vertikální instability. Energetickým diagramem je např. emagram, tefigram a Refsdalův diagram.
angl: energy diagram slov: energetický diagram něm: Energiediagramm n rus: энергетическая диаграмма fr: diagramme enthalpique m  1993-a2
diagram fázový
grafické vyjádření vzájemných souvislostí mezi stavovými veličinami termodynamického systému. Nejčastěji se v tomto směru používají diagramy typu p – T, kdy na horiz. osu vynášíme teplotu T a na vert. osu tlak p. Obsahuje křivky rozhraní mezi jednotlivými fázemi, jde o křivku vypařování neboli křivku nasycených par, křivku sublimační a křivku tání. Jediným společným bodem všech těchto křivek je trojný bod. V meteorologii se s tímto diagramem setkáváme nejčastěji v souvislosti s fázemi vody, tzn. vodní párou, kapalnou vodou (v přechlazené nebo nepřechlazené variantě) a ledem.
angl: phase diagram něm: Phasendiagramm n slov: fázový diagram  2017
diagram Herlofsonův
druh termodynamického diagramu, jehož souřadnicové osy T, log p jsou kosoúhlé (T je teplota vzduchu, p tlak vzduchu). Autorem diagramu je N. Herlofson. Používá se při vyhodnocování aerol. údajů naměřených v zemské atmosféře. Podobá se emagramu, avšak tlak p je v logaritmické stupnici vynášen podle dekadických logaritmů.
angl: Herlofson diagram slov: Herlofsonov diagram něm: Herlofson-Diagramm n rus: диаграмма Герлофсона fr: diagramme de Herlofson m, diagramme Skew T - log p m, diagramme Skew-T/log-P m  1993-a2
diagram Hovmöllerův
grafické znázornění chodu meteorologického prvku podél určité linie, např. rovnoběžky. V takovém případě horizontální osa reprezentuje zeměp. délku, na vertikální ose figuruje čas (zpravidla shora dolů), hodnoty sledovaného meteorologického prvku jsou vyjádřeny pomocí barevné nebo šedé škály. Diagram zavedl dánský meteorolog E. A. Hovmöller. Viz též meteogram.
angl: Hovmöller diagram slov: Hovmöllerov diagram něm: Hovmöller Diagramm n fr: diagramme de Hovmöller m  2014
diagram klimatologický
graf obsahující klimatologické informace. Jde o znázornění jednoho nebo více klimatických prvků nebo veličin v různých souřadnicových soustavách, nejčastěji v pravoúhlé nebo polární soustavě. Viz též klimagram.
angl: climatological diagram slov: klimatologický diagram něm: klimatologisches Diagramm n rus: климатическая диаграмма fr: diagramme climatique m, climagramme m, climatogramme m  1993-a2
diagram komfortu
syn. diagram pohodlí, diagram pohody – diagram se souřadnicemi teplota – vlhkost, který se používá především při hodnocení umělého mikroklimatu, vytvořeného klimatizací.
angl: comfort chart slov: diagram komfortu něm: Behaglichkeitsdiagramm n rus: диаграмма комфорта, карта комфортности fr: diagramme de confort m  1993-a2
diagram Möllerův
angl: Möller diagram slov: Möllerov diagram něm: Möller-Diagramm n rus: радиационная диаграмма Мюллера fr: diagramme de Möller m  1993-a1
diagram radiační
angl: radiation chart slov: radiačný diagram něm: Strahlungsdiagramm n fr: diagramme de rayonnement m, diagramme d'émission m  1993-a1
diagram Refsdalův
syn. aerogram – druh termodynamického diagramu, označovaný často zkráceně aerogram, který má na ose x vyneseny hodnoty lnT, na ose y hodnoty T lnp, kde T je teplota vzduchu a p tlak vzduchu. Na tomto diagramu svírají spolu izotermy a izobary ostrý úhel. Suché a nasycené adiabaty jsou zakřiveny a s izotermami svírají úhel menší než 45°. Refsdalův diagram je dále doplněn izoliniemi poměrné vlhkosti vzduchu a stupnicemi, potřebnými k vyhodnocování aerologických měření. Refsdalův diagram je diagram energetický, přičemž ploše 1 cm2 odpovídá 74 J.kg–1. Diagram sestrojil v roce 1935 A. Refsdal, který vypracoval ještě další termodyn. diagram, známý jako emagram.
angl: aerogram, Refsdal diagram slov: Refsdalov diagram něm: Aerogramm n, Refsdal-Diagramm n rus: аэрограмма, диаграмма Рефсдаля fr: aérogramme m, diagramme de Refsdal m  1993-a3
diagram Rossbyho
druh termodynamického diagramu, na jehož pravoúhlé souřadnicové osy jsou vyneseny stupnice směšovacího poměru vodní páry a logaritmu potenciální teploty suchého vzduchu. Izobary a izotermy tvoří kosoúhlou soustavu čar. Izolinie izobarické ekvivalentní potenciální teploty se při malých hodnotách směšovacího poměru silně zakřivují. Rossbyho diagram se používá hlavně při určování vzduchových hmot, méně často při vyhodnocování aerol. údajů. Patří k málo užívaným aerologickým diagramům. Jeho autorem je amer. meteorolog švédského původu C. G. Rossby (1898–1957). Rossbyho diagram se někdy nevhodně označuje jako „Rossbygram“.
angl: Rossby diagram slov: Rossbyho diagram něm: Rossby-Diagramm n rus: диаграмма Россби fr: téphigramme m  1993-a3
diagram rozptýleného světla
angl: light scattering diagram, scattering indicatrix slov: diagram rozptýleného svetla něm: Streulichtdiagramm n rus: диаграмма рассеяния светa, диаграмма рассеянного света fr: diagramme de diffusion de la lumière m, diagramme de diffusion lumineuse m  1993-a1
diagram rozptylový
syn. diagram rozptýleného světla prostorový – diagram používaný při studiu různých problémů atmosférické optiky, který zobrazuje rozptylovou indikatrici. Střed diagramu leží v geometrickém středu částice rozptylující záření (nebo ve středu souboru takových částic). V každém směru se z něho vynáší na polopřímku množství záření rozptylovaného do jednotkového prostorového úhlu, jehož osou je zmíněná polopřímka. Protože se v atmosféře zpravidla setkáváme s rozptylem válcově symetrickým vzhledem ke směru rozptylovaných paprsků, zakresluje se obvykle pouze řez rozptylovým diagramem, který obsahuje rozptylovaný paprsek. Předpokladem této válcové symetrie je nulová polarizace světla před uvažovaným rozptylem, čemuž vcelku dobře vyhovují paprsky přímého slunečního záření. Viz též rozptyl elektromagnetického vlnění v atmosféře.
angl: scattering indicatrix slov: rozptylový diagram něm: Streulichtdiagramm n rus: диаграмма диффузии fr: diagramme de diffusion m  1993-a1
diagram Stüveho
druh termodynamického diagramu používaný k vyhodnocování aerologických měření a při analýze termodyn. stavu atmosféry. Na ose x je vynesena lineární stupnice teploty vzduchu T po 1 °C v rozsahu +40 až –80 °C, na ose y tlak vzduchu v exponenciální závislosti pκ (κ = 0,286) v rozsahu od 1050 hPa do 10 hPa. Suché adiabaty svírají s izotermami úhel 45°, nasycené adiabaty jsou mírně obloukovitě zakřiveny. Izolinie měrné vlhkosti neboli izogramy (g.kg–1) jsou zakresleny čárkovaně jako nejvíce vzpřímené křivky. Stüveho diagram dále obsahuje stupnici pro vynášení poměrné vlhkosti, stupnici výšky a jiné pomocné stupnice.
Pravoúhlý souřadnicový systém teploty a tlaku vzduchu s většinou přímkových nebo málo zakřivených dalších izolinií, jakož i úhel mezi adiabatami a izotermami blízký 45°, umožňují výhodně analyzovat pomocí Stüveho diagramu teplotní zvrstvení atmosféry; Stüveho diagram je proto v met. službách často používaným aerologickým diagramem, přestože není energetickým diagramem. Jeho autorem je něm. meteorolog G. Stüve (1888–1935). Stüveho diagram se někdy slangově nazývá „Stüvegram“.
angl: Stüve diagram slov: Stüveho diagram něm: Stüve-Diagramm n rus: диаграмма Штюве fr: diagramme de Stüve m  1993-a2
diagram termodynamický
diagram používaný pro vyjádření termodyn. stavu vzduchu, charakterizovaného třemi proměnnými veličinami, a to tlakem, teplotou a vlhkostí nebo jinými veličinami, na kterých tento stav závisí. Podle konstrukce a speciálního použití se některé termodyn. diagramy nazývají aerologické, energetické, adiabatické apod. V meteorologii se pojmy termodyn. a aerol. diagram obvykle používají jako synonyma.
angl: thermodynamic diagram slov: termodynamický diagram něm: thermodynamisches Diagramm n rus: термодинамическая диаграмма fr: diagramme thermodynamique m  1993-a2
diagram Werenskioldův
druh termodynamického diagramu, v němž na ose x jsou vyneseny hodnoty entropie potenciální teploty a na ose y tlak vzduchu ve tvaru p0,286. Osy tvoří pravoúhlý souřadnicový systém. Izotermy jsou křivky skloněné pod úhlem přibližně 45°. Je to energetický diagram, v němž ploše 1 cm2 odpovídá energie 160 kJ. Werenskioldův diagram je vhodný hlavně k analýze termodyn. a energ. stavů atmosféry. Patří k málo známým aerologickým diagramům. Jeho autorem je švédský meteorolog W. Werenskiold, který ho navrhl v letech 1937–1938.
angl: Werenskiold diagram slov: Werenskioldov diagram něm: Werenskiold-Diagramm n rus: диаграмма Вереншельда fr: diagramme pression-entropie m, diagramme de Werenskiold m  1993-a3
diference psychrometrická
angl: psychrometric difference, wet-bulb depression slov: psychrometrická diferencia něm: Psychrometerdifferenz f rus: психрометрическая разность, косохлёст fr: différence entre la température humide de l'air et sa température sèche f, différence entre la concentration sèche et humide f  1993-a2
difluence
míra rozbíhavosti proudnic v poli proudění. Někdy se nesprávně zaměňuje s divergencí proudění. Viz též čára difluence.
angl: diffluence slov: difluencia něm: Diffluenz f rus: диффлюэнция, расходимость fr: diffluence f  1993-a3
difluence orografická
syn. difluence topografická – rozbíhavé proudění vzduchu vyvolané orografickou překážkou, které se projevuje zředěním proudnic v určitém směru. Například v závětří hor, za průsmyky v horském masívu, za zúženými údolími orientovanými ve směru proudění a po obtečení horské překážky studeným vzduchem.
angl: orographic diffluence slov: orografická difluencia něm: orographische Diffluenz f rus: орографическая диффлюэнция  1993-a2
difluence topografická
angl: topographic diffluence slov: topografická difluencia něm: topographische Diffluenz f rus: топографическая диффлюэнция  1993-a1
difuze turbulentní
atm. děj, při kterém se částice původně shromážděné v daném objemu vzduchu rozptylují (zmenšuje se jejich koncentrace) působením turbulentních (vírových) pohybů různých měřítek. Intenzita turbulentní difuze je proměnlivá a závisí na vzniku a vývoji turbulentních pohybů. Ty jsou podmíněny buď mech. příčinami, např. při turbulentním obtékání vzduchu kolem překážek a nad drsným povrchem, nebo termicky při vzniku tepelně podmíněných vírových pohybů nad přehřátým nebo tepelně nehomogenním povrchem. Viz též rovnice difuze, rozptyl příměsí v ovzduší, turbulence, koeficient turbulentní difuze.
angl: turbulent diffusion slov: turbulentná difúzia něm: turbulente Diffusion f rus: турбулентная диффузия fr: diffusion turbulente f  1993-a1
difuzometr
pyranometr měřící v krátkovlnném oboru pouze rozptýlené sluneční záření; je opatřen stínidlem ve tvaru prstence, posuvného ve směru rovnoběžném se zemskou osou nebo pohyblivým stínícím kotoučem, který zabraňuje dopadu přímého slunečního záření na čidlo. Jako difuzometr může být použit v podstatě každý pyranometr s vodorovným čidlem obráceným vzhůru po doplnění příslušným stínidlem.
angl: diffusometer slov: difúzometer něm: Diffusiometer n rus: пиранометр, диффузометр fr: diffusiomètre m, diffusomètre m  1993-a3
difuzosféra
oblast nad turbopauzou do výšek přibližně nad 100 km, v níž je vert. rozložení atm. plynů určováno molekulární difuzí v poli zemské tíže a nikoliv turbulentním promícháváním. Prakticky se shoduje s heterosférou. Viz též turbosféra.
angl: diffusosphere slov: difúzosféra něm: Heterosphäre f rus: диффузосфера fr: diffusosphère f  1993-a1
díra oblačná průletová
(z angl. cloud hole) – kruhová nebo eliptická bezoblačná mezera, v jejímž středu může být patrná virga. Jev byl identifikován v oblacích altocumulus nebo cirrocumulus, v nichž se mohou vyskytnout přechlazené vodní kapky, které nemrznou vzhledem k nedostatku ledových jader. Na družicových snímcích byl zaznamenán i v oblacích druhu altostratus či cirrostratus. Náhlý vzrůst koncentrace ledových jader může vyvolat vznik drobných ledových krystalků a jejich růst na úkor vypařujícich se kapek. Vypadávání krystalů může vytvořit virgu. Ke zvýšení koncentrace aktivních ledových jader nebo náhlému zmrznutí malých přechlazených kapek může dojít turbulencí a poklesem tlaku při průletu letadla. Jde o velmi řídký jev, který je však při svém výskytu na obloze jasně patrný a bývá občas nesprávně interpretován. Morfologicky byl jev zařazen v roce 2017 do kategorie zvláštnosti oblaků pod označením cavum. Viz též teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova, pruh rozpadový.
angl: cloud hole, díra oblačná průletová, fallstreak hole, punch hole, skypunch slov: preletová oblačná diera něm: Wolkenloch n fr: trou de virga m  2014
díra ozonová
označení pro výrazné zeslabení ozonové vrstvy v oblasti Antarktidy, používané i v odborné literatuře. Ozonová díra je definována jako oblast s celkovým množstvím ozonu menším než 220 DU. Výskyt ozonové díry byl zjištěn počátkem 80. let na základě pozemních i družicových měření ozonu. Jedná se o rozsáhlou anomálii v ozonové vrstvě; pravidelně se vytváří během jarního období (srpen – listopad) nad jižními polárními oblastmi. Prostorový rozsah ozonové díry v období jejího maxima přesahuje 20 miliónů km2;. Snížení celkového obsahu ozonu v ozonové díře činí až 60 % a ve výškách 14–19 km je stratosférický ozon zcela rozložen. Doba trvání ozonové díry je úzce spjatá s existencí jižního cirkumpolárního víru. Ozonová díra vzniká rozkladem stratosférického ozonu sloučeninami chloru a bromu uvolňovaných fotochemickým rozkladem některých antropogenních látek (např. chlorované uhlovodíky – freony) vlivem ultrafialového slunečního záření. V těchto reakcích hrají důležitou katalytickou úlohu rovněž pevné částice stratosférické oblačnosti (heterogenní reakce) vznikající za velmi nízkých teplot (–78 až –90 °C) ve spodní stratosféře. Ozonová díra nad severním pólem nebyla dosud zjištěna v důsledku odlišných cirkulačních a teplotních vlastností severní polární stratosféry. Nad severním pólem se ozonová díra v rozsahu pozorovaném v oblasti Antarktidy nevyskytuje. V omezeném prostorovém rozsahu byl ale pozorován krátkodobý výskyt velmi nízkých hodnot celkového ozonu (např. jaro 2011).
angl: ozone hole slov: ozónová diera něm: Ozonloch n rus: отверстие озона fr: trou de la couche d'ozone m, appauvrissement de l'ozone m, appauvrissement de la couche d'ozone m, destruction de la couche d'ozone f, amincissement de la couche d'ozone m  2014
díra vzdušná
v letecké terminologii zastaralý a nevhodný název pro intenzívní sestupné pohyby působené termickou i mechanickou turbulencí zejména nad členitým terénem.
angl: air-pocket slov: vzduchová diera něm: Fallbö f, Luftloch n rus: воздушная яма fr: poche d'air f  1993-a1
divergence horizontální
angl: horizontal divergence slov: horizontálna divergencia něm: horizontale Divergenz f rus: горизонтальная дивергенция fr: divergence horizontale f  1993-a2
divergence proudění
divergence ve standardní souřadnicové soustavě je dána vztahem
D=vx x+vy y+vz z,
kde vx, vy, vz jsou složky vektoru rychlosti proudění příslušející souřadným osám x, y, z. Veličinu
DH=vx x+vy y,
nazýváme horiz. divergencí. Při DH > 0 mluvíme o divergentním proudění, v opačném případě při DH < 0 mluvíme o konvergentním proudění. Zápornou divergenci, resp. zápornou horiz. divergenci též nazýváme konvergencí, resp. horiz. konvergencí. Pro označení divergence rychlosti proudění v se v literatuře nejčastěji užívá symbol ∇.v nebo div v, analogicky ∇H v nebo divH v jde-li o horiz. divergenci. V p-systému musíme místo horiz. divergence používat divergenci izobarickou, kterou obvykle značíme ∇pv nebo divp v. Divergence proudění má značný význam pro mechanismus tlakových změn v atmosféře, nenulová horiz. (v p-systému izobarická) divergence je spojena s vertikálními pohyby ve vzduchové hmotě a podílí se tak mimo jiné na vytváření podmínek pro vznik a vývoj oblačnosti. Viz též rovnice divergence.
angl: divergence of wind slov: divergencia prúdenia něm: Strömungsdivergenz f rus: дивергенция ветра fr: divergence du vent f, divergence des vents f  1993-a3
dny psí
lid. označení pro období největších veder, používané zejména v některých oblastech stř. a již. Evropy. Název se traduje od starověku. Řekové a Římané totiž dávali výskyt veder do souvislosti s východem hvězdy Sírius nazývané též „Psí hvězda" (canis – lat. pes), v jejíž blízkosti se Slunce na obloze nachází od 22. července do 23. srpna. Na sev. polokouli připadá období veder zpravidla na červenec a na prvou dekádu srpna, přičemž jeho délka a výraznost závisí především na stupni kontinentality daného místa a na cirkulačních poměrech.
angl: dog days, hot days slov: kanikula něm: Hundstage m/pl, Hundstaghitze f rus: самые жаркие дни, собачья погода fr: canicule f  1993-a1
doba dešťů
slov: doba dažďov něm: Regenzeit f fr: saison humide f, saison des pluies f  1993-a1
doba ledová
syn. glaciál.
angl: glacial age slov: doba ľadová něm: Eiszeit f rus: ледниковая эпоха fr: période glaciaire f, glaciation f  1993-a2
doba ledová malá
(LIA) – období rychlého růstu ledovců na mnoha místech na Zemi, umísťované tradičně zhruba mezi roky 1550 a 1850, přičemž sporné je především vymezení jejího počátku, který bývá někdy umísťován již do závěru 13. století. Nejde zřejmě o souvislou klimatickou anomálii na celé Zemi, spíše o seskupení regionálně diferencovaných a opakovaných poklesů teploty vzduchu i změn srážkových poměrů. Přinejmenším v severoatlantickém prostoru se zřejmě ochladilo o 1 – 2 °C oproti předchozímu středověkému teplému období. Ve větší míře se zde vyskytovaly tuhé zimy i jiné nepříznivé projevy počasí, došlo k nárůstu horského zalednění i zamrzání okrajových moří. Zhoršení přírodních podmínek v tomto regionu mělo zřejmě i negativní socio-ekonomické dopady.
angl: little ice age slov: malá doba ľadová něm: kleine Eiszeit f rus: малый (короткий) ледниковый период fr: petit âge glaciaire m  1993-a3
doba meziledová
angl: interglacial, interglacial period slov: medziľadová doba něm: Interglazial n, Zwischeneiszeit f rus: интергляциал, интергляциальная фаза, межледниковый период fr: période interglaciaire f, interglaciation f  1993-a1
doba odběrová
syn. doba vzorkovací – délka časového intervalu, po který se v aerochemických měřeních odebírá jeden vzorek. Měření se pak vztahuje k celému časovému intervalu. V praxi se užívá 30 minut, 1 hodina, 24 hodin, nebo i více (týden, měsíc).
angl: sampling interval slov: doba odberu něm: Beprobungszeitpunkt m, Probenahmezeit f rus: период отбора (проб) fr: période d'échantillonnage f  1993-a2
doba platnosti předpovědi
časový interval, ve kterém se předpokládá uskutečnění vývoje počasí uvedeného v předpovědi. Podle doporučení Světové meteorologické organizace je v tabulce uvedena doba platnosti stanovená pro jednotlivé typy předpovědí. Viz též předstih předpovědi.
Definice doby platnosti předpovědi
Nowcasting 0 až 2 hodiny
Velmi krátkodobá předpověď počasí 0 až 12 hodin
Krátkodobá předpověď počasí 12 až 72 hodin
Střednědobá předpověď počasí 72 až 240 hodin
Prodloužená střednědobá předpověď počasí 10 dní až 30 dní
Dlouhodobá předpověď počasí 30 dní až 2 roky
Měsíční výhled 1 měsíc (nikoliv nutně hned následující měsíc)
Výhled na 3 měsíce nebo 90 dní 90 dní (nikoliv nutně hned následujících 90 dní)
Sezonní výhled Jaro, léto, podzim, zima (např. zima na sev. polokouli = prosinec, leden, únor)
Klimatologická předpověď počasí Více než 2 roky
angl: meteorological forecasting range slov: doba platnosti predpovede něm: Vorhersagezeitraum m rus: заблаговременность прогноза fr: période de validité de la prévision f  1993-a3
doba poledová
viz holocén.
angl: postglacial age slov: poľadová doba něm: Postglazial n, Nacheiszeit f fr: période Holocène f, période postglaciaire f  1993-a3
doba polovičních srážek
syn. poločas srážkový – jeden z indexů kontinentality, který navrhl B. Hrudička (1933) k vyjádření ombrické kontinentality klimatu. Je to počet dní od počátku teplého pololetí (na sev. polokouli od 1. dubna), během kterých spadne polovina roč. srážkového úhrnu. Počítá se z prům. měs. úhrnů srážek, přičemž úhrn za měsíc, v němž je polovina překročena, se rozdělí do jednotlivých dní. V kontinentálním klimatu je doba polovičních srážek kratší oproti oblastem, kde dominuje oceánita klimatu. V členitém terénu se v době polovičních srážek odrážejí i návětrné a závětrné efekty.
angl: time of half-precipitation slov: doba polovičných zrážok rus: время половинных осадков fr: durée en mois pour atteindre la demie de la moyenne annuelle de précipitation calculée à partir d'avril f  1993-a3
doba roční
označení pro jednu ze čtyř klimatických sezon ve vyšších zeměp. šířkách.
slov: ročné obdobie něm: Jahreszeit f fr: saison f  2014
doba slunečního svitu
časový interval, po který svítilo slunce, vyjádřený zpravidla v pravém slunečním čase, např. od 10.45 do 11.32 h. Viz též trvání slunečního svitu.
angl: sunshine duration slov: doba slnečného svitu něm: Sonnenscheindauer f rus: продолжительность солнечного сияния fr: durée d'ensoleillement f, durée d'insolation f  1993-a1
doba sucha
slov: doba sucha něm: Trockenzeit f fr: saison sèche f  1993-a3
doba vegetační
slov: vegetačná doba něm: Vegetationszeit f fr: saison de végétation f  1993-a1
doba vzorkovací
slov: doba vzorkovania fr: période d'échantillonnage f  1993-a1
doby roční fenologické
období roku vymezená etapami vývoje přírody. Fenologické roční doby jsou odděleny významnými fenologickými fázemi.
angl: phenological seasons slov: fenologické ročné doby něm: phänologische Jahreszeiten f/pl rus: фенологические сезоны fr: stade phénologique f  1993-a1
dohlednost
1. podle definice Světové meteorologická organizace největší vzdálenost, na kterou lze vidět a rozeznat černý předmět vhodných rozměrů umístěný u země, pokud je pozorován za denního světla proti obloze horizontu, nebo který je možné vidět a rozeznat v noci, pokud je umělé osvětlení na úrovni normálního denního světla;
2. pro letecké účely je za dohlednost považována větší z:
(a) největší vzdálenosti, na kterou je možné spolehlivě vidět a rozeznat na světlém pozadí černý předmět vhodných rozměrů umístěný u země, a
(b) největší vzdálenosti, na kterou je možně spolehlivě rozeznat na neosvětleném pozadí světla o svítivosti přibližně 1 000 cd.
Tyto dvě vzdálenosti jsou odlišné v atm. podmínkách charakterizovaných stejným koeficientem zeslabení. Vzdálenost (a) objektivizuje meteorologický optický dosah a vzdálenost (b) kolísá v závislosti na intenzitě osvětlení pozadí.
angl: visibility slov: dohľadnosť něm: Sichtweite f rus: видимость, дальность видимости fr: visibilité f  1993-a3
dohlednost dráhová (RVR)
vzdálenost, na kterou pilot letadla nacházejícího se na ose vzletové nebo přistávací dráhy, vidí denní dráhové označení nebo návěstidla ohraničující vzletovou nebo přistávací dráhu, nebo vyznačující její osu. Dráhová dohlednost se dříve určovala vizuálně, nyní se na většině letišť určuje pomocí transmisometrů, umístěných obvykle na obou koncích a uprostřed vzletové nebo přistávací dráhy.
angl: runway visual range slov: dráhová dohľadnosť (RVR) něm: Pistensichtweite f rus: максимальнaя дальность видимости ВПП fr: portée visuelle de piste (PVP) f  1993-b3
dohlednost letová
dohlednost pozorovaná z kabiny letícího letadla ve směru letu. V oblacích druhu cirrus, cirrostratus a cirrocumulus bývá několik stovek metrů, v oblacích druhu altocumulus a altostratus desítky až stovky metrů a v základnách oblaků druhu cumulonimbus klesá někdy až na 10 metrů. Letová dohlednost se snižuje zejména pod vrstvami inverzí teploty vzduchu vlivem prachu, kouře a vodní páry. Ve vysokých vrstvách troposféry a ve stratosféře lze letovou dohlednost určovat podle barvy oblohy a jasu hvězd.
angl: flight visibility slov: letová dohľadnosť něm: Flugsicht f fr: visibilité en vol f  1993-b3
dohlednost meteorologická
ve dne největší vzdálenost, na kterou lze spolehlivě rozeznat černý předmět o úhlové velikosti mezi 0,5 až 5°, umístěný u země na pozadí mlhy nebo oblohy; v noci největší vzdálenost, na kterou jsou spolehlivě rozeznatelná světla určité stálé a směrově málo proměnlivé svítivosti.
Tato definice je závislá na vlastnostech lidského oka. Pro účely vizuálního pozorování meteorologické dohlednosti se předpokládá, že pozorovatel má normální zrak. Pro účely přístr. měření meteorologické dohlednosti ve dne se definuje práh kontrastové citlivosti hodnotou 0,025, v noci se definuje prahová hodnota osvětlení např. za občanského soumraku 106 luxů a za tmavé noci při svitu hvězd 107,5 luxů. Použití těchto hodnot zaručuje srovnatelnost výsledků vizuálních a přístr. pozorování. Meteorologická dohlednost závisí na množství vody v různých fázích, prachu, kouře a mikroorganismů v ovzduší mezi pozorovatelem a pozorovaným předmětem. Může proto nabývat v různých směrech různých hodnot. Vyjadřuje se v m, popř. v km.
letecké meteorologii jsou zavedeny termíny dohlednost, dráhová dohlednost (RVR), šikmá dohlednost a letová dohlednost. Obj. fyz. veličinou, charakterizující stav opt. průzračnosti atmosféry, je meteorologický optický dosah. Viz též měření dohlednosti, měření dráhové dohlednosti, měřič průzračnosti, objekt pro zjišťování dohlednosti, vztah Allardův, vztah Koschmiederův.
angl: meteorological visibility slov: meteorologická dohľadnosť něm: meteorologische Sichtweite f rus: метеорологическая видимость , метеорологическая дальность видимости fr: visibilité météorologique f  1993-a3
dohlednost převládající
V letecké meteorologii nejvyšší hodnota dohlednosti pozorovaná v souladu s definicí „Dohlednost“, které je dosaženo nejméně na polovině kruhového horizontu nebo nejméně na polovině letištní plochy. Tyto oblasti mohou tvořit spojitý sektor nebo mohou být složeny z několika nespojitých sektorů. Tato hodnota může být vyhodnocena pozorovatelem nebo přístrojovým systémem. K získání co nejlepšího odhadu převládající dohlednosti se tam, kde jsou instalovány, používají přístroje.
angl: prevailing visibility slov: prevládajúca dohľadnosť něm: vorherrschende Sicht f fr: visibilité dominante f  2014
dohlednost šikmá
dohlednost ve směru odkloněném o určitý ostrý úhel od horiz. roviny. V letecké meteorologii se určuje z vyvýšeného bodu směrem k zemskému povrchu jako vzdálenost k nejdále viditelnému bodu na zemi. Šikmá dohlednost pozorovaná z kabiny letícího letadla ve směru přistání v závěrečné fázi letu je přistávací dohlednost. Šikmá dohlednost pozorovaná z letištní budovy Řízení letového provozu je věžová dohlednost.
angl: slant visibility, oblique visibility slov: šikmá dohľadnosť něm: Schrägsicht f rus: косая видимость fr: visibilité oblique f  1993-b3
dohlednost technická
vzdálenost, ve které lze bezpečně rozeznat světelné zdroje. Tato dohlednost je závislá nejen na průzračnosti atmosféry, ale také na intenzitě a barvě světla světelného zdroje. Používá se v letecké meteorologii.
angl: technical visibility slov: technická dohľadnosť něm: technische Sicht f  1993-b3
dohlednost vertikální
největší vzdálenost, na niž pozorovatel vidí a identifikuje objekt ležící na vertikále nad ním.
angl: vertical visibility slov: vertikálna dohľadnosť něm: Vertikalsicht f rus: вертикальная видимость fr: visibilité verticale f  1993-b3
dohlednost vodorovná
viz dohlednost.
angl: horizontal visibility slov: vodorovná dohľadnosť něm: Horizontalsicht f rus: горизонтальная видимость fr: visibilité horizontale f  1993-b3
dohlednost výborná
syn. dohlednost mimořádná – dohlednost nejméně 50 km na stanicích s neomezeným obzorem. Např. na Milešovce (837 m n. m.) se v období 1951–1960 vyskytovala prům. 34 dnů za rok.
 
angl: exceptional visibility slov: výborná dohľadnosť něm: außergewöhnliche Sicht f, ungewöhnliche Fernsicht f fr: visibilité exceptionnelle f  1993-b3
dokumentace letová meteorologická
soubor mapových, tabulkových, popř. i dalších met. informací, které v souladu s příslušnými předpisy poskytuje letecká meteorologická služba při předletové přípravě posádkám letadel. Příslušné formuláře, měřítka map, soustava jednotek, čas vydávání předpovědí, symbolika, zkratky a další náležitosti dokumentace jsou stanoveny příslušnými doporučeními Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), resp. národními předpisy. Poskytovaná dokumentace letecké meteorologie musí zahrnovat tyto informace: předpovědi výškového větru a teploty vzduchu ve výšce ve standardních izobarických hladinách a význačných jevů počasí (např. mapu význačného počasí), zprávy METAR nebo SPECI (včetně předpovědí trend, vydávané v souladu s regionálními postupy ICAO) pro letiště odletu a předpokládaného přistání a pro náhradní letiště při vzletu, na trati a určení; předpovědi TAF nebo opravené předpovědi TAF pro letiště odletu nebo předpokládaného přistání a pro náhradní letiště při vzletu, na trati a určení; informace SIGMET a příslušná mimořádná hlášení z letadel týkající se celé trati letu; informační zprávy o vulkanickém popelu a tropických cyklonách týkající se celé trati letu. Pro lety v nízkých hladinách pak i oblastní předpovědi GAMET a/nebo oblastní předpovědi pro lety v nízkých hladinách v mapovém formátu připravené jako podklad pro vydání informací AIRMET a informace AIRMET pro lety v nízkých hladinách, týkající se celé trati letu v souladu s regionálními postupy ICAO.
angl: flight meteorological documentation slov: meteorologická letová dokumentácia něm: flugmeteorologische Dokumentation f rus: полетная метеорологическая документация fr: bulletin aéronautique m, bulletin d'information prévol m  1993-a3
doldrums
slov: doldrums něm: tropische Kalmen f/pl fr: calmes équatoriaux pl, pot au noir m  1993-a2
doplněk sytostní
charakteristika vlhkosti vzduchu, která vyjadřuje, jaké množství vodní páry je třeba dodat do vzduchu, aby se stal nasyceným při konstantní teplotě. Většinou se definuje jako rozdíl tlaku nasycené vodní páry a skutečného tlaku vodní páry při dané teplotě, tzn. doplněk tlaku páry. Setkáme se však i s vyjádřením sytostního doplňku směšovacího poměru či měrné vlhkosti, který je stanoven při zachování teploty a tlaku vzduchu. Někdy se nesprávně zaměňuje za deficit teploty rosného bodu.
angl: saturation deficit slov: sýtostný doplnok něm: Sattigungsdefizit n rus: дефицит влажности fr: rapport de mélange saturant m  1993-a3
dosah optický meteorologický
(Meteorological Optical Range, MOR) – délka dráhy v atmosféře, podél níž se světelný tok ve svazku vytvořeném žárovkou o barevné teplotě 2 700 K zeslabí na 5 % původní hodnoty. Viz též dohlednost meteorologická.
angl: meteorological optical range (MOR) slov: meteorologický optický dosah něm: Normsichtweite f rus: метеорологическая оптическая дальность (МОД) fr: portée optique météorologique (POM) f  1993-a3
doutník Minnaertův
světelná skvrna doutníkového tvaru s ostře ohraničeným okrajem vytvářející se na povrchu s vysokou odrazivostí pro světelné paprsky, v přírodě nejčastěji na sněhové pokrývce. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na ledových krystalcích při lámavém úhlu 60°, tj. v tomto směru obdobně jako malé halo, avšak na krystalek dopadající paprsky musí tvořit rozbíhavý svazek, nejsou tedy vzájemně rovnoběžné, jako např. paprsky přímého slunečního záření. Světelné paprsky v tomto případě zpravidla pocházejí z umělého světelného zdroje malých rozměrů, nalézajícího se v relativně nevelké vzdálenosti. K jejich lomu pak dochází na ledových krystalcích rozptýlených v přízemních hladinách atmosféry. Popisy a výklad tohoto jevu se dnes sporadicky vyskytují v meteorologické literatuře v souvislosti s halovými jevy.
angl: Minnaert's cigar něm: Minnaert Zigarre f rus: сигара Миннарта fr: halo de lumière divergente m slov: Minnaertova cigara  2014
downburst
[daunbé(r)st] – extrémně silný sestupný proud u konvektivní bouře, který je příčinou vzniku ničivých divergujících větrů u zemského povrchu. Horiz. průměr tohoto jevu se pohybuje v rozmezí metrů až desítek kilometrů. Downburst je vázán na konvektivní oblaky, ne však vždy nutně druhu cumulonimbus. Podle horiz. rozsahu ničivých větrů se downburst dělí na macroburstmicroburst. Pro termín downburst, převzatý z angličtiny, se občas používá čes. termín propad studeného vzduchu.
angl: downburst slov: downburst něm: starker Abwind m rus: нисходящий порыв fr: rafale descendante f  1993-a3
downdraft
v odborném slangu označení pro proud konvektivní sestupný.
něm: Abwind m, Downdraft m slov: downdraft  2015
downwelling
mezinárodně užívané označení pro pokles povrchové vody do hlubin světového oceánu v rámci jeho termohalinní cirkulace. Dochází k němu především v severním Atlantiku (voda pocházející z Golfského proudu) a při pobřeží Antarktidy (v prostoru uzavřeném Západním příhonem). V těchto oblastech nárůstá hustota oceánské vody díky intenzinímu výparu, který způsobuje její ochlazování i nárůst salinity.
angl: downwelling něm: Absinken n slov: downwelling  2017
dóza Vidieho
slov: Vidieho dóza něm: Vidie Dose f, Druckdose f rus: анероидная коробка, коробка Види, мембранная коробка fr: capsule de Vidie f, capsule anéroïde f  1993-a1
dozimetr kolorimetrický
syn. UV dozimetr.
angl: colorimetric dozimeter slov: kolorimetrický dozimeter něm: kolorimetrisches Dosimeter n rus: колориметрический дозиметр fr: dosimètre colorimétrique m  1993-a1
dozimetr pasivní
difuzní zařízení k odběru vzorků plynů z atmosféry rychlostí danou fyzikálním procesem difuze plynu ve stagnantní vrstvě vzduchu nebo porézního materiálu nebo permeací přes membránu, aniž dochází k aktivnímu pohybu vzduchu zařízením. Molekuly plynu jsou transportovány molekulární difuzí, která je funkcí teploty a atmosférického tlaku. Průměrná koncentrace sledované látky vážená časem se vypočítá na základě Fickova prvního zákona difuze.
slov: pasívny dozimeter něm: passives Dosimeter n rus: пассивный, дифузный дозиметр fr: dosimètre passif m  2014
dráha větru
délka křivky, kterou opisuje vzduchová částice za určitý časový interval.
angl: run of wind slov: dráha vetra něm: Windweg m rus: пробег ветра fr: trajectoire d'une parcelle d'air f  1993-a3
dráhy anticyklon
prům. typické dráhy středů anticyklon pohybujících se v určité geogr. oblasti. Na rozdíl od drah cyklon většinou směřují do nižších zeměp. šířek. B. P. Multanovskij, který dráhy anticyklon označil jako osy anticyklonálních procesů nebo osy anticyklon, rozlišil v Evropě tři zákl. skupiny drah anticyklon: azorská, směřující k východoseverovýchodu, normální polární, směřující k jihovýchodu, a ultrapolární, směřující k jihu nebo jihozápadu.
angl: trajectories of anticyclones slov: dráhy anticyklón něm: Antizyklonenbahnen f/pl, Zugstrassen der Hochdruckgebiete f/pl rus: пути антициклонов, траектории антициклонов fr: trajectoire des anticyclones f  1993-a1
dráhy cyklon
koridory se zvýšenou frekvencí pohybu cyklon, určené na základě studia trajektorií cyklon za delší období. Trajektorie konkrétní cyklony se přitom od typické dráhy může značně lišit. Pro tropické cyklony na sev. polokouli jsou charakteristické přibližně parabolické dráhy nejprve k severozápadu, posléze k severovýchodu, s bodem ohybu nejčastěji mezi 20° a 30° s. š. V mimotropických oblastech dráhy cyklon směřují většinou od západu na východ ve směru řídícího proudění. Dráhy cyklon v Evropě popsal W. J. Bebber (1891) dodnes se používá jeho označení dráha Vb [pět b] pro pohyb janovské cyklony přes Jaderské moře a Maďarsko k severovýchodu, viz situace Vb.
angl: cyclone tracks slov: dráhy cyklón něm: Zugstrassen der Tiefdruckgebiete f/pl, Zyklonenbahnen f rus: траектории циклонов fr: cheminement des cyclones m, trajectoire des cyclones f  1993-a3
drak meteorologický
zařízení těžší než vzduch, které je kombinací vztlakových a stabilizačních ploch; dříve se používalo k vynášení meteorografů nad zemský povrch. Vystupuje účinkem větrů a s pozemním stanovištěm je spojeno lanem. Buňková konstrukce met. draka je potažena bavlněným plátnem o ploše 5 až 8 m2. Drakové výstupy dosahovaly prům. výšky 3 km. Prům. doba trvání výstupu činila asi 3 hodiny. Drakové výstupy byly předchůdcem radiosondážních měření. Viz též sondáž draková.
angl: meteorological kite slov: meteorologický šarkan něm: meteorologischer Drachen m rus: змей, воздушный змей fr: cerf-volant météorologique m  1993-a2
dron meteorologický
dron využívaný pro met. měření a pozorování. Viz též stanice meteorologická letadlová.
angl: meteorological dron něm: meteorologische Drohne f slov: meteorologický dron  2018
dropsonda
angl: dropsonde slov: dropsonda něm: Dropsonde f rus: сбрасываемый радиозонд fr: dropsonde f  1993-a1
drosograf
registrátor množství rosy pracující zpravidla na váhovém principu. V ČR byly dříve používány drosografy jiného principu, jejichž deformačním čidlem byl konopný provázek. Drosograf umožňuje sledovat časový průběh nárůstu, popř. i vypařování rosy na umělých tělesech. Výsledky nesouhlasí přesně se stavem orosení porostů. Někdy se drosograf označuje nevhodným hybridním názvem rosograf.
angl: drosograph slov: rosograf něm: Drosograph m rus: росограф, самописец росы fr: drosographe m  1993-a2
drosogram
záznam drosografu.
angl: drosogram slov: rosogram rus: росограмма fr: drosogramme m  1993-a1
drosometr
syn. rosoměr.
angl: drosometer slov: rosometer něm: Taumesser m, Drosometer m rus: дрозомер, росомер fr: drosomètre m  1993-a1
drsnost klimatu
neurčitý souhrnný pojem pro nepříznivé klimatické podmínky určitého místa nebo oblasti. Projevuje se velmi nízkými či naopak vysokými hodnotami klimatických prvků (teploty vzduchu, relativní vlhkosti, atmosférických srážek apod.), případně velkou četností nebezpečných meteorologických jevů. V bioklimatologii je drsnost klimatu hodnocena nejrůznějšími indexy a odvozenými veličinami, viz např. diagram komfortu, teplota efektivní. Viz též tuhost zimy.
angl: hardness of the climate, severity of the climate slov: drsnosť klímy něm: Klimastrenge f rus: жестокость климата, суровость климата fr: rigueur climatique f, sévérité du climat f, rudesse du climat f, dureté du climat f  1993-a3
drsnost povrchu
charakteristika nerovností aktivního povrchu, vystupujících jako činitel brzdící proudění vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry. Kvantit. je určována parametrem drsnosti z0. Někdy se tento parametr uvádí jako drsnost malých měřítek, která je v přízemní vrstvě vyvolána rostlinným porostem, nerovnostmi půdy, malými objekty apod. Drsnost velkých měřítek v mezní vrstvě atmosféry, pro kterou se zavádějí jiné kvantit. charakteristiky, je způsobována vert. členitým terénem, velkými objekty aj. Viz též stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry.
angl: surface roughness slov: drsnosť povrchu něm: Oberflächenrauigkeit f, Rauigkeit der Oberfläche f rus: шероховатость подстилающей поверхности fr: rugosité de surface f, rugosité surfacique f  1993-a1
drsnost zimy
syn. tuhost zimy.
angl: severity of winter slov: drsnosť zimy něm: Winterhärte f, Winterstrenge f rus: суровость зимы fr: rigueur hivernale f, rudesse de l'hiver f  1993-a1
druh fronty
angl: type of front slov: druh frontu něm: Frontenart f rus: вид фронта fr: type de fronts m, types de fronts pl  1993-a1
druh srážek
označení jednotlivých srážkových jevů, např. déšť, přeháňka deště se sněhem, sněhová zrna, kroupy, rosa, ledovka. Druh srážek se uvádí v měsíčním výkazu meteorologických pozorování pomocí definovaných značek. Viz též klasifikace srážek.
angl: form of precipitation slov: druh zrážok rus: вид осадков, тип осадков něm: Niederschlagstyp, Niederschlagstyp m fr: type de précipitations m  2014
druhohory
syn. mezozoikum.
angl: Mesozoic něm: Mesozoikum n slov: druhohory  2018
druhy oblaků
základní charakteristika oblaku podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků Světové meteorologické organizace. Vystihuje podstatné znaky vzhledu oblaku, které se jeví pozorovateli na zemském povrchu. Každý oblak, který se vyskytuje v troposféře, lze zařadit do jednoho z následujících 10 druhů: cirrus (Cu), cirrocumulus (Cc), cirrostratus (Cs), altocumulus (Ac), altostratus (As), nimbostratus (Ns), stratocumulus (Sc), stratus (St), cumulus (Cu), cumulonimbus (Cb). Jeden a týž oblak nemůže současně náležet k více druhům, tzn., že označení druhů se u téhož oblaku vzájemně vylučují. Pro bližší popis oblaku se užívají další charakteristiky, tj. tvar oblaků, odrůda oblaků, zvláštnosti oblaků, průvodní oblaky a případně mateřský oblak.
angl: cloud genera slov: druhy oblakov něm: Wolkengattungen f/pl rus: виды облаков, роды облаков fr: genres de nuages pl  1993-a2
družice meteorologická
umělá družice Země určená primárně pro využití v meteorologii a klimatologii. Podle oběžné dráhy se družice dělí na družice geostacionární a družice na nízkých dráhách (nejčastěji polárních), podle zaměření rozlišujeme družice operativní a výzkumné. Většina současných meteorologických družic má na své palubě řadu přístrojů umožňujících dálkový průzkum Země (DPZ) i v jiných oborech. Kromě primárních přístrojů, zaměřených na meteorologické využití, jde rovněž o přístroje pro jiné obory – systémy pro monitorování stavu hladiny světových moří a oceánů, astronomické a geofyzikální přístroje, systémy pro přenos nouzových signálů, aj.
angl: meteorological satellite, meteorological spacecraft slov: meteorologická družica něm: meteorologischer Satellit m, Wettersatellit m rus: метеорологический спутник fr: satellite météorologique m  1993-a3
družice meteorologická geostacionární
meteorologická družice na geostacionární dráze. Parametry geostacionární dráhy (kruhová dráha o poloměru 42 168 km, jejíž rovina je totožná s rovinou zemského rovníku) zajišťují, že družice zdánlivě „visí“ ve výšce přibližně 35 790 km nad pevným místem na zemském povrchu.
angl: geostationary meteorological satellite slov: geostacionárna meteorologická družica něm: geostationärer Wettersatellit m rus: геостационарный метеорологический спутник fr: satellite météorologique géostationnaire m, satellite météorologique en orbite géostationnaire m  1993-a3
družice meteorologická geosynchronní
meteorologická družice, jejíž oběžná doba je totožná s dobou rotace Země. Termín se často nesprávně zaměňuje s pojmem meteorologická družice geostacionární.
angl: earth-synchronous meteorological satellite, geosynchronous meteorological satellite slov: geosynchrónna meteorologická družica něm: geosynchroner Wettersatellit m rus: геосинхронный метеорологический спутник fr: satellite géosynchrone m, satellite météorologique en orbite géosynchrone permanente m  1993-a3
družice meteorologická kvazipolární
angl: near-polar orbiting meteorological satellite slov: kvázipolárna meteorologická družica něm: quasipolar-umlaufender Wettersatellit m rus: квазиполярный метеорологический спутник fr: satellite défilant héliosynchrone m, satellite défilant m, satellite à défilement m, satellite à orbite polaire m, satellite circumpolaire m  1993-a3
družice meteorologická polární
zkrácené označení pro meteorologickou družici na polární dráze. Družice s oběžnou dráhou přibližně kolmou na zemský rovník, takže při každém obletu Země přelétá (mimo jiné) i její polární oblasti – odtud název dráhy, resp. skupiny družic. Operativní meteorologické družice na polárních dráhách mají zpravidla oběžnou dobu blízkou 100 minutám a výšku kruhové dráhy přibližně v rozmezí 700 až 1 000 km. Dráha je zpravidla heliosynchronní.
slov: polárna meteorologická družica něm: polarumlaufender Wettersatellit m rus: полярные орбитальные спутники fr: satellite météorologique polaire m  1993-a3
družice meteorologická stacionární
nepřesné (zkrácené) označení družice meteorologické geostacionární.
slov: stacionárna meteorologická družica něm: geostationärer Wettersatellit m rus: геостационарные спутники fr: satellite météorologique stationnaire m  1993-a3
dryline
pomyslná čára označující úzkou přechodovou zónu oddělující suchý a vlhký vzduch. Vytváří se v nižších hladinách. Bývá obvykle několik set km dlouhá a desítky km široká. Dryline se vyskytuje v různých částech světa, ale nejtypičtější je pro oblast tzv. Plání v USA, kde odděluje vlhký vzduch proudící z Mexického zálivu a suchý kontinentální vzduch proudící ze západu. Je důležitým faktorem v četnosti výskytu silných konvektivních bouří. Obvykle se během dne posouvá mírně k východu, v noci naopak ustupuje k západu. Český ekvivalent termínu není zaveden.
angl: dryline, dry line něm: dryline f rus: сухая линия fr: front de point de rosée m, ligne sèche f slov: dryline  2015
duha
jeden z fotometeorů. Je charakterizován jako skupina koncentrických oblouků barevného spektra kolem antisolárního bodu nebo kolem Slunce. Vzniká lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Obvykle se vyskytuje duha hlavní a duha vedlejší, které se objevují na opačné straně oblohy než je světelný zdroj. Střed jejich oblouků leží na přímce, jež prochází zdrojem světla a okem pozorovatele. Spektrum velikosti kapek ovlivňuje barvu, intenzitu a šířku barevných oblouků. První fyz. objasnění vzniku duhy podal R. Descartes v letech 1635–1637. Viz též oblouky duhové podružné.
angl: rainbow slov: dúha něm: Regenbogen m rus: радуга fr: arc-en-ciel m  1993-a3
duha bílá
syn. duha mlhová – hlavní duha, vznikající lomem, vnitřním odrazem a v malé míře ohybem světla na nepatrných vodních kapičkách mlhy nebo kouřma. Tato homogenita spektra kapiček způsobuje, že bílá duha tvoří bělavý oblouk, jen někdy ohraničený tenkým červeným pruhem na vnější a slabě namodralým na vnitřní straně.
angl: white rainbow slov: biela dúha něm: Nebelbogen m rus: белая радуга fr: arc blanc m, arc-en-ciel blanc m  1993-a3
duha hlavní
syn. duha primární – duha vytvořená lomem a jedním vnitřním odrazem světla na dešťových kapkách. Spektrum velikosti kapek určuje, které barvy jsou zastoupeny a jak široký pruh zaujímají. Vždy je však fialová barva na vnitřní (úhlový poloměr oblouku 40°) a červená na vnější (úhlový poloměr oblouku 42°) straně duhového oblouku.
angl: primary rainbow slov: hlavná dúha něm: Hauptregenbogen m rus: основная радуга, первая радуга fr: arc primaire m  1993-a1
duha kolem Slunce
syn. duha terciární – duha vzniklá lomem a trojnásobným vnitřním odrazem slunečních paprsků na dešťových kapkách. Nachází se na opačné straně oblohy než duha hlavní a duha vedlejší v úhlové vzdálenosti asi 43° od Slunce. Je to vzácný opt. úkaz.
angl: tertiary rainbow slov: dúha okolo Slnka něm: tertiärer Regenbogen m rus: третичная радуга fr: arc tertiaire m  1993-a1
duha měsíční
duha v měs. světle. Její barvy jsou velmi chudé.
angl: lunar rainbow, moon bow slov: mesačná dúha něm: Mondregenbogen m rus: лунная радуга fr: arc-en-ciel lunaire m  1993-a1
duha mlhová
syn. duha bílá.
angl: fog bow slov: dúha na pozadí hmly něm: Nebelbogen m rus: туманная радуга fr: arc blanc m  1993-a1
duha primární
syn. duha hlavní.
angl: primary rainbow slov: primárna dúha něm: Hauptregenbogen m, primärer Regenbogen m rus: основная радуга fr: arc primaire m  1993-a1
duha sekundární
1. syn. duha vedlejší;
2. v mn. č. označení pro podružné duhové oblouky, které se vyskytují na vnitřní straně duhy hlavní a na vnější straně duhy vedlejší. Jde o interferenční jev související s uplatněním optického principu minimální odchylky.
angl: secondary rainbow slov: sekundárna dúha něm: sekundärer Regenbogen m rus: вторичная радуга fr: arc secondaire m  1993-a3
duha terciární
angl: tertiary rainbow slov: terciárna dúha něm: tertiärer Regenbogen m rus: третичная радуга fr: arc tertiaire m  1993-a1
duha vedlejší
syn. duha sekundární – méně jasná duha, objevující se současně s hlavní duhou, téměř dvojnásobně široká, s červenou barvou na vnitřní straně (úhlový poloměr oblouku asi 50°) a fialovou barvou na vnější straně (úhlový poloměr oblouku asi 54°). Vzniká následkem lomu a dvojnásobného vnitřního odrazu světla na dešťových kapkách.
slov: vedľajšia dúha něm: Nebenregenbogen m rus: вторичная радуга fr: arc secondaire m  1993-a1
duplicatus
(du) [duplikátus] – jedna z odrůd oblaku podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizována jako menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy naskládané hustě nad sebou v malých vzdálenostech, někdy částečně spojené. Vyskytuje se u druhů cirrus, cirrostratus, altocumulus a stratocumulus.
angl: duplicatus slov: duplicatus něm: duplicatus rus: двойные облака fr: duplicatus m  1993-a2
dusno
subj. nepříjemný pocit, vyvolaný kombinovaným účinkem teploty vzduchu, poměrné vlhkosti vzduchu a malé rychlosti větru na lidský organismus. Je do jisté míry opakem zchlazování, protože čím je menší zchlazování, tím je větší dusno. Dusno se charakterizuje buď pomocí izobarické ekvivalentní teploty (např. F. Linke považoval za začátek dusna 56 °C), nebo jen pomocí tlaku vodní páry. Za hranici dusna se obecně přijala hodnota tlaku vodní páry 18,8 hPa (dříve 14,08 torr). Podle K. Scharlana (1942) nastávají podmínky pro pocit dusna např. tehdy, když při poměrné vlhkosti vzduchu r = 100 % je teplota vzduchu t = 16,5 °C, dále při r = 70 % a t = 22,2 °C, při r = 50 % a t = 27,9 °C, popř. při r = 30 % a t = 36,9 °C. Dusno vzniká nejčastěji v létě v dopoledních hodinách, zpravidla před konvektivní bouří (bouřkou z tepla). Viz též den dusný, teplota ekvivalentní.
angl: muggy, sultriness slov: dusno něm: Schwüle f rus: духота, зной fr: temps lourd m  1993-a1
dvojpilotáž
synchronní pilotovací měření dvěma optickými pilotovacími teodolity umístěnými na konci základny s přesně zjištěnými koncovými body. Pomocí délky průmětu základny a čtyř zjištěných úhlových souřadnic, tj. dvou azimutálních a dvou výškových úhlů zaměřovaného pilotovacího prostředku (zpravidla pilotovacího balonu), se trigonometricky vyhodnocují prostorové souřadnice pilotovacího prostředku jako zákl. parametry pro výpočet výškového větru. Ve srovnání s jednopilotáží, poskytuje dvoupilotáž přesnější výsledky, poněvadž nemusí vycházet z předpokladu konstantní stoupací rychlosti zaměřovaného pilotovacího prostředku.
angl: two-theodolite method of upper winds measurement slov: dvojpilotáž něm: Doppelanschnitt m rus: базисное шаропилотное наблюдение fr: sondage à deux théodolites m  1993-a1
dynamika atmosféry
část meteorologie, zabývající se příčinami pohybů vzduchu v zemské atmosféře. Poznatky dynamiky atmosféry a jejich mat. formulace vytvořily základ dynamické meteorologie, jejíž praktickou aplikací jsou zejména dyn. metody předpovědi počasí. V širším smyslu se do dynamiky atmosféry zahrnuje i kinematika a statika atmosféry.
angl: atmospheric dynamics, dynamics of the atmosphere slov: dynamika atmosféry něm: atmosphärische Dynamik f, Dynamik der Atmosphäre f rus: динамика атмосферы fr: dynamique de l'atmosphère f, mouvements de l'atmosphère pl  1993-a1
dynamika fronty
souborné označení pro časové změny vlastností atmosférické fronty v důsledku změn vlastností vzduchových hmot, které fronta odděluje, vlastností aktivního povrchu, a tlakového pole v oblasti fronty. Projevuje se změnou výraznosti fronty, změnou sklonu fronty (frontální plochy), deformací frontální čáry a tomu odpovídajícím průběhem počasí. Viz též frontogeneze, frontolýza, zostření fronty.
angl: dynamic of front slov: dynamika frontu něm: Dynamik der Front f rus: динамика фронта  1993-a2
dynamika oblaků
část fyziky oblaků a srážek, která aplikuje principy dynamiky kapalin na vývoj oblaků a srážek. Studuje vlastnosti pole proudění v oblaku i v jeho okolí, které jsou důsledkem nehydrostatických změn tlaku vzduchu, a jejichž důsledkem je časově a prostorově proměnné rozložení teploty, vlhkosti a mikrofyzikálních charakteristik oblaku. Viz též mikrofyzika oblaků a srážek.
angl: cloud dynamics slov: dynamika oblakov rus: динамика облаков něm: Wolkendynamik f, Wolkendynamik f fr: dynamique des nuages f  2014
podpořila:
spolupracují: