Sestavila a průběžné aktualizuje terminologická skupina České meteorologické společnosti (ČMeS)

Výklad hesel podle písmene d

X
data nástupu a ukončení charakteristických teplot
první a posledníden období s místně průměrnou denní teplotou vzduchu. Určují se z křivky ročního chodu teploty sestrojené z měs. průměrů teplot nebo výpočtem. Data nástupu a ukončení teploty 0 °C a vyšší, 5 °C a vyšší, 10 °C a vyšší atd. včetně trvání těchto teplot patří k významným teplotním a bioklimatickým charakteristikám. Např. období s teplotou 10 °C a vyšší je hlavním veget. obdobím, s teplotou 0 °C a nižší klimatickou zimou; sumy teplot z prvního období vyjadřují tepelnou potenci léta, z druhého tuhost zimy apod.
angl: dates of the beginning and the end of characteristic temperatures; slov: dátumy nástupu a ukončenia charakteristických teplôt; něm: Daten des Beginns und des Endes eines Schwellenwertes der Temperatur n/pl; fr: date de début et de fin de température caractéristique f  1993-a1
databáze klimatologická
nástroj pro správu, kontrolu a archivaci klimatologických dat. ČHMÚ používá vlastní databázovou aplikaci CLIDATA, která je ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací využívána ve více než 30 Národních meteorologických službách ve světě, kde nahrazuje dříve podporovanou databázovou aplikaci CLICOM. Viz též meteorologie v ČR.
angl: climatological database; slov: dBZ; něm: klimatologische Datenbasis f, klimatologische Datenbank f; fr: base de données climatologiques f  2014
dBZ
(decibel radarové odrazivosti) – jednotka radarové odrazivosti, používaná při radiolokaci především meteorologických cílů.
slov: dBZ; něm: Dezibel n, Dezibel n; fr: dBZ m; rus: децибел отражения (dBZ)  2014
debriefing
letecké meteorologii informace o met. podmínkách za letu, kterou posádka letadla předává po přistání letištní meteorologické služebně. Viz též briefing meteorologický.
Termín je přejat z angličtiny; skládá se z předpony de- „od, z“ (ve smyslu „z proběhlého letu“) a slovesa brief „podat stručnou informaci“ (z podst. jména brief „stručná informace“, které pochází z lat. breve „stručný dopis, shrnutí“, jež vzniklo substantivizací adjektiva brevis „krátký“).
angl: debriefing; slov: debriefing; něm: Abschlussbesprechung f, Auswertung f; fr: débriefing m; rus: отчет пилота о метеорологических условияхна трассе  1993-a2
deficit teploty rosného bodu
rozdíl teploty vzduchu a teploty rosného bodu. Patří mezi charakteristiky vlhkosti vzduchu užívané zejména na výškových mapách. Jako synonyma se někdy nesprávně používá označení sytostní doplněk.
angl: dew point deficit, dew point depression, dew point spread; slov: deficit teploty rosného bodu; něm: Taupunktdifferenz f; fr: dépression du point de rosée f, déficit du point de rosée m; rus: депрессия точки росы, дефицит точки росы  1993-a3
deficit vlhkosti půdy
rozdíl mezi množstvím vody obsažené v půdě a maximálním množstvím vody, které tato půda může zadržovat po odtoku vody vlivem gravitace. Viz též vlhkost půdy.
angl: soil moisture deficit; slov: deficit vlhkosti pôdy; rus: дефицит влажности почвы  2014
deformace fronty orografická
změna atmosférické fronty při jejím postupu přes orografickou překážku v důsledku rozdílného zpomalení postupu fronty v jejích různých úsecích. Deformuje se frontální čára a mění se i sklon frontální plochy, což se projevuje i v průběhu některých meteorologických prvků. Viz též sekluze.
angl: orographic deformation of front; slov: orografická deformácia frontu; něm: orographisch bedingte Deformation der Front f; fr: déformation (d'un front) orographique f; rus: орографическая деформация фронта  1993-a1
děj
viz též proces.
angl: process; slov: dej; něm: Prozess m; fr: processus m; rus: процесс  1993-a1
děj adiabatický
termodyn. vratný děj v dané soustavě (v meteorologii obvykle ve vzduchu), probíhající bez výměny tepla mezi touto soustavou a okolím. Pro adiabatický děj v ideálním plynu platí Poissonovy rovnice, které lze vyjádřit takto:
T=konst.pθ, p.ακ=konst.,
kde θ = R / cp, κ = cp / cv, T značí teplotu v K, p tlak, α měrný objem, R měrnou plynovou konstantu, cp měrné teplo při stálém tlaku, cv měrné teplo při stálém objemu. Z toho vyplývá, že při adiabatickém poklesu tlaku (expanzi plynu) dochází k poklesu teploty, tj. k adiabatickému ochlazování, při adiabatickém zvýšení tlaku (kompresi plynu) ke zvýšení teploty, tj. k adiabatickému oteplování. Přibližně adiabatické jsou např. procesy ve vzduchové částici nenasycené vodní párou během jejího vert. přemísťování v atmosféře. Pojem adiabatický děj poprvé použil jeden ze zakladatelů termodynamiky, skotský inženýr W. J. M. Rankine (1820–1872). Viz též děj pseudoadiabatický.
angl: adiabatic process; slov: adiabatický dej; něm: adiabatischer Prozess m; fr: processus adiabatique m, transformation adiabatique f; rus: адиабатический процесс  1993-a1
děj izentalpický
termodyn. děj, který probíhá při konstantní hodnotě entalpie. Adiabatický děj, který probíhá při konstantním tlaku, je dějem izentalpickým. V meteorologii např. izentalpické vypařování vodních kapek v nenasyceném vzduchu. Viz též děj adiabatický, děj izobarický.
angl: isenthalpic process; slov: izentalpický dej; něm: isenthalper Prozess m; fr: transformation isenthalpique f; rus: изэнтальпический процесс  1993-a3
děj izentropický
termodyn. děj, při němž zůstává konstantní hodnota entropie. V nenasyceném vzduchu je izentropickým každý adiabatický děj. Označení děj izentropický zavedl amer. fyzik J. W. Gibbs v r. 1883. Viz též izentropa.
angl: isentropic process; slov: izentropický dej; něm: isentroper Prozess m; fr: processus isentropique m; rus: изэнтропический процесс  1993-a1
děj izobarický
termodyn. děj, který probíhá při konstantním tlaku. Při izobarickém ději v ideálním plynu platí pro měrný objem α a teplotu T v K vztah
αα0 =TT0,
kde α0 a T0 jsou měrný objem a teplota v počátečním stavu.
angl: isobaric process; slov: izobarický dej; něm: isobarer Prozess m; fr: processus isobare m; rus: изобарический процесс  1993-a3
děj izochorický
termodyn. děj probíhající při konstantním objemu systému. Zahrnuje i děj izosterický.
slov: izochorický dej; něm: isochorer Prozess m  2017
děj izopyknický
termodyn. děj, který probíhá při konstantní hustotě. Je totožný s dějem izosterickým.
angl: isopycnic process; slov: izopyknický dej; něm: isopykner Prozess m; fr: processus isopycnique m; rus: изопикнический процесс  1993-a3
děj izosterický
termodyn. děj, který probíhá při konstantním měrném objemu systému. Při izosterickém ději v ideálním plynu platí pro tlak p a teplotu T v K vztah
pp0 =TT0,
kde p0 a T0 jsou tlak a teplota v počátečním stavu. Je totožný s dějem izopyknickým.
angl: isosteric process; slov: izosterický dej; něm: isosterer Prozess m; fr: processus isostérique m; rus: изостерический процесс  1993-a3
děj izotermický
termodyn. děj, který probíhá při konstantní teplotě. Při izotermickém ději v ideálním plynu platí zákon Boyleův–Mariotteův.
angl: isothermal process; slov: izotermický dej; něm: isothermer Prozess m; fr: processus isotherme m; rus: изотермический процесс  1993-a3
děj polytropní
vratný termodyn. děj v plynu, při němž zůstává konstantním měrné teplo a je splněna rovnice polytropy
p.αn=konst.,
kde p značí tlak, α měrný objem daného plynu a n blíže charakterizuje konkrétní probíhající děj. Speciálními případy polytropního děje jsou např. děj adiabatický (n = cp/cv, kde cp, resp. cv je měrné teplo plynu při stálém tlaku, resp. objemu), děj izotermický (n = 1), izobarický (n = 0) a izosterický (n → ∞).
angl: polytropic process; slov: polytropný dej; něm: polytroper Prozess m; fr: transformation polytropique f; rus: политропический процесс  1993-a1
děj pseudoadiabatický
termodyn. proces, při němž dochází k ochlazování nasyceného vzduchu, který je tepelně izolován od okolí, a veškerá zkondenzovaná voda je okamžitě ze vzduchu odstraněna. Latentní teplo kondenzace tedy ohřívá pouze vlhký vzduch. Pokles teploty vzduchu při pseudoadiabatickém výstupu je znázorněn pseudoadiabatou na termodynamickém diagramu. Dojde-li k následnému sestupu vzduchu, probíhá růst teploty prakticky po suché adiabatě, neboť všechna zkondenzovaná voda byla při pseudoadiabatickém výstupu odstraněna. Pseudoadiabatický děj je tedy nevratný, a proto není adiabatickým dějem. Pojem pseudoadiabatický děj zavedl něm. meteorolog W. Bezold v r. 1888.
angl: pseudo-adiabatic process; slov: pseudoadiabatický dej; něm: pseudoadiabatischer Prozess m; fr: transformation pseudoadiabatique f; rus: псевдоадиабатический процесс  1993-a2
děj ultrapolární
slov: ultrapolárny dej; fr: invasion d'air polaire f; rus: ультраполярное воздействие  1993-a1
dekáda
1. období deseti po sobě následujících dnů začínajících 1., 11. a 21. dne v měsíci (poslední dekáda končí posledním dnem v měsíci bez ohledu na jeho délku). Používá se při podrobnějším rozboru klimatického režimu jednoho nebo více meteorologických prvků, když kalendářní měsíc je pro daný účel považován za příliš dlouhý.
2. desetiletí (též decennium). Viz též pentáda.
Termín pochází z lat. decas (gen. decadis) „desítka, desetiletí“ (z řec. δεκάς [dekas, gen. dekados] „skupina desíti, desítka“).
angl: dekad; slov: dekáda; něm: Dekade f; fr: décade f; rus: декада  1993-a3
délka charakteristická
slov: charakteristická dĺžka; něm: charakteristische Länge f; fr: longueur caractéristique f; rus: характерная длина  1993-a3
délka Moninova–Obuchovova
slov: Moninova a Obuchovova dĺžka; něm: Monin-Obuchov-Länge f, Monin-Obukhov-Länge f; fr: longueur de Monin-Obukhov f; rus: длина Монина- Обухова  2014
délka Obuchovova
charakteristická veličina L rozměru délky používaná v teorii podobnosti. Je definována
L=u*3cpρΘ κgH,
kde u* značí frikční rychlost, cp měrné teplo vzduchu při stálém tlaku, ρ hustotu vzduchu, Θ potenciální teplotu, κ je von Kármánova konstanta, g velikost tíhového zrychlení a H vert. turbulentní tok tepla. Exaktní vysvětlení významu Obuchovovy délky plyne z rozměrové analýzy. Názorným způsobem, avšak poněkud zjednodušeně, ji lze interpretovat např. při stabilním zvrstvení ovzduší jako výšku nad zemským povrchem, kde produkce turbulentní kinetické energie, tj. kinetické energie příslušející turbulentním fluktuacím rychlosti proudění, následkem mech. tření proudícího vzduchu o zemský povrch, je přesně v rovnováze se zanikáním této energie působením stability zvrstvení. Viz též profil větru vertikální logaritmicko-lineární.
angl: Obukhov length; slov: Obuchovova dĺžka; něm: Obukhov-Länge f; fr: longueur d'Obukhov f; rus: длина Монина и Обухова  1993-b3
délka slunečního svitu
angl: duration of sunshine, sunshine duration; slov: dĺžka slnečného svitu; něm: Sonnenscheindauer f; fr: durée d'ensoleillement f, durée d'insolation f; rus: продолжительность солнечного сияния  1993-a1
délka směšovací
veličina v klasické teorii atm. turbulence, definovaná L. Prandtlem jako vzdálenost, na níž se individuální částice turbulentní proudící tekutiny (v meteorologii vzduchové částice) během pohybu napříč proudu beze zbytku smísí s okolním prostředím při zachování své konstantní hybnosti. Z hlediska formální analogie mezi charakteristikami vazkého laminárního proudění a turbulentního proudění se v jistém smyslu jedná o protějšek pojmu volná dráha molekuly. Obdobnou teorii směšovací délky vypracoval G. I. Taylor, jenž však místo konzervace hybnosti individuální částice tekutiny (vzduchu) uvažoval konzervaci vorticity. Směšovací délka se používá k vyjádření koeficientu turbulentní difuze. V teoriích turbulence se používá kromě směšovací délky podobná veličina nazývaná charakteristický rozměr turbulentních vírů nebo měřítko vírů, která se obvykle interpretuje jako střední rozměr turbulentních vírů.
angl: mixing length; slov: zmiešavacia dĺžka; něm: Mischungsweg m; fr: longueur de mélange f; rus: длина смешения, путь перемешивания  1993-a1
delta frontální zóny
oblast frontální zóny, v níž dochází k difluenci (rozbíhání) izohyps absolutní topografie, a tím i k dynamickému poklesu tlaku vzduchu, zejména v nižších hladinách atmosféry. Viz též pole deformační (výškové), vchod frontální zóny.
angl: delta region, exit region; slov: delta frontálnej zóny; něm: Delta der Frontalzone n; fr: région de sortie f; rus: дельта фронтальной зоны, область выхода, область дельты  1993-a1
den arktický
v Česku používaný charakteristický den, v němž maximální teplota vzduchu dosáhla hodnoty nejvýše –10 °C. Viz též ledový den.
slov: arktický deň  1993-a3
den bezsrážkový
charakteristický den, v němž byly srážky nulové, nebo denní úhrn srážek nedosáhl určité prahové hodnoty, tedy opak dne se srážkami.
angl: dry day; slov: bezzrážkový deň; něm: niederschlagsfreier Tag m; fr: jour sans précipitations m; rus: день без осадков  1993-a3
den dusný
charakteristický den, v němž nastaly met. podmínky pro pocit dusna. V Česku se za dusný den zpravidla považuje den, v němž tlak vodní páry ve 14 h dosáhl alespoň hodnoty 18,8 hPa. Viz též izohygroterma.
angl: sultry day; slov: dusný deň; něm: schwüler Tag m; fr: jour à temps lourd m, jour de chaleur étouffante m, jour de chaleur accablante m; rus: душный день  1993-a2
den horký
syn. den tropický – charakteristický den, v němž maximální teplota vzduchu dosáhla hodnoty 30,0 °C nebo vyšší. Uvedená prahová hodnota se používá ve středoevropských zemích, v oblastech s odlišným klimatem může být zavedena jiná (např. v Austrálii 35,0 °C). Podmnožinou horkých dní jsou velmi horké dny. Viz též noc tropická.
angl: hot day; slov: horúci deň; něm: heißer Tag m; fr: jour de chaleur  2020
den charakteristický
den, ve kterém došlo k dosažení nebo překročení určité prahové hodnoty meteorologického prvku, případně se vyskytl nebo naopak nevyskytl určitý meteorologický jev. Pomocí maximální teploty vzduchu vymezujeme arktický den, ledový den, letní den, horký den a velmi horký den, pomocí minimální teploty vzduchu pak mrazový den a den s tropickou nocí. Podle denního úhrnu srážek rozeznáváme dny bezsrážkové a dny se srážkami, podle jejich charakteru pak dny s deštěm, dny se sněžením, dny s krupobitím a případně i další obdobné charakteristické dny. Podle prům. oblačnosti nebo podle relativního trvání slunečního svitu rozlišujeme jasné, oblačné a zamračené dny. Mezi další charakteristické dny patří mj. dusný den, den s bouřkou, den s mlhou a den se sněhovou pokrývkou.
Roční a měsíční počty charakteristických dní patří ke klasickým klimatologickým indexům. Vymezení některých charakteristických dní je v mezinárodním kontextu jednotné, jiné mohou být založeny na prahových hodnotách přizpůsobených klimatu daného území.
slov: charakteristický deň; něm: klimatologischer Kenntag m  2020
den jasný
charakteristický den, v němž prům. oblačnost byla menší než 2 desetiny, případně relativní trvání slunečního svitu bylo větší než 0,8. Viz též den oblačný, den zamračený.
angl: clear day, day of clear sky; slov: jasný deň; něm: heiterer Tag m; fr: jour clair m, jour de ciel clair m; rus: безоблачный день, ясный день  1993-a3
den ledový
mezinárodně standardizovaný charakteristický den, v němž maximální teplota vzduchu nedosáhla hodnoty 0,0 °C, takže panoval celodenní mráz. Podmnožinou ledových dní jsou v české terminologii arktické dny. Viz též mrazový den.
angl: ice day; slov: ľadový deň; něm: Eistag m; fr: jour sans dégel m; rus: день без оттепели  1993-a3
den letní
mezinárodně rozšířený charakteristický den, v němž maximální teplota vzduchu dosáhla hodnoty 25,0 °C nebo vyšší. Toto vymezení je užíváno v Česku i v dalších zemích, v mezinárodní komunitě se nicméně za letní den považuje teprve den s překročením této prahové hodnoty. Podmnožinou letních dní jsou horké, popř. velmi horké dny.
angl: summer day; slov: letný deň; něm: Sommertag m; fr: jour de chaleur m, jour chaud m; rus: летний день  1993-a3
den meteorologický světový
slov: Svetový meteorologický deň; něm: Welttag der Meteorologie m, Internationaler Tag der Meteorologie m, Weltwettertag m; fr: journée mondiale de la météorologie f, journée internationale de la météorologie f, journée météorologique mondiale f; rus: Всемирный день метеорологии  1993-a1
den mrazový
mezinárodně standardizovaný charakteristický den, v němž minimální teplota vzduchu klesla pod 0,0 °C, takže se alespoň část dne vyskytl mráz. Podmnožinou mrazových dní jsou ledové, případně arktické dny.
angl: frost day; slov: mrazový deň; něm: Frosttag m; fr: jour de gelée m, jour de gel m; rus: день с морозом  1993-a3
den oblačný
v Česku používaný charakteristický den, v němž prům. oblačnost byla v intervalu od 2 do 8 desetin, případně relativní trvání slunečního svitu byl v intervalu od 0,2 do 0,8. Viz též den jasný, den zamračený.
slov: oblačný deň  1993-a3
den s bouřkou
charakteristický den, v němž byla na dané meteorologické stanici zaznamenána bouřka, a to bouřka blízká nebo vzdáená. Den, v němž byla pozorována pouze blýskavice, není tedy do dnů s bouřkou započítáván.
angl: thunderstorm day; slov: deň s búrkou; něm: Gewittertag m; fr: jour d'orage m; rus: грозовой день  1993-a2
den s deštěm
den se srážkami, v němž byly zaznamenány srážky v podobě trvalého deště nebo deště v přeháňkách. V Česku k zařazení mezi dny s deštěm stačí i neměřitelné srážky, v některých zemích je podmínkou dosažení určitého minimálního denního úhrnu srážek.
angl: rain day, wet day; slov: deň s dažďom; něm: Regentag m; fr: jour de pluie m, jour pluvieux m; rus: день с дождем  1993-a3
den s kroupami
angl: hailstorm day, hail day; slov: deň s krúpami; něm: Hageltag m  2020
den s krupobitím
syn. den s kroupami – charakteristický den, v němž došlo ke krupobití, a to buď na dané meteorologické stanici, nebo na rozsáhlejším uvažovaném území.
angl: hailstorm day, hail day; slov: deň s krúpami; něm: Hageltag m  2020
den s mlhou
charakteristický den, v němž byla kdykoliv během 24 hodin na meteorologické stanici zaznamenána mlha.
angl: fog day; slov: deň s hmlou; něm: Nebeltag m; fr: jour de brouillard; rus: туманный день  2020
den s tropickou nocí
slov: deň s tropickou nocou  1993-a3
den se sněhovou pokrývkou
charakteristický den, v němž byla v určitém termínu nejméně polovina povrchu půdy v blízkém okolí meteorologické stanice pokryta sněhovou pokrývkou, přičemž v některých zemích je stanovena prahová hodnota její výšky. V Česku se za den se sněhovou pokrývkou považuje den, v němž v klimatologickém termínu 7 h ležela na stanici souvislá sněhová pokrývka o výšce alespoň 1 cm. Za den se sněhovou pokrývkou se tedy nepovažuje den, v němž se sněhová pokrývka vyskytla, avšak nikoli v klimatologickém termínu 7 h, případně se vyskytl pouze sněhový poprašek.
angl: day with snow cover; slov: deň so snehovou pokrývkou; něm: Schneedeckentag m; fr: jour con capa de nieve m; rus: день со снежным покровом  1993-a3
den se sněžením
den se srážkami, v němž bylo pozorováno sněžení, případně padaly sněhově krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť nebo krupky, ledové jehličky nebo sníh s deštěm. V některých zemích (např. v Německu) je definice zúžena na dny, kdy se vyskytly výlučně tuhé srážky, přičemž denní úhrn srážek dosáhl určitého minimálního prahu (např. 0,1 mm).
angl: snow day; slov: deň so snežením; něm: Schneetag m; fr: jour de neige m; rus: день со снегопадом, день со снегом  1993-a3
den se srážkami
syn. den srážkový – mezinárodně rozšířený charakteristický den, v němž byly zaznamenány srážky nebo denní úhrn srážek dosáhl určité nízké prahové hodnoty. Podle předpisů WMO se tento úhrn vztahuje k období od 06:00 UTC daného dne do 06:00 UTC následujícího dne. Minimální denní úhrn srážek pro vymezení srážkových dní není mezinárodně stanoven, nejčastěji se vyskytují prahové hodnoty 0,1 mm, 0,2 mm nebo 1 mm. V datech ČHMÚ se jako den se srážkami označuje období mezi klimatologickými termíny 7 h daného dne a 7 h následujícího dne,  pokud  byly v tomto období zaznamenány alespoň neměřitelné srážky. Podle charakteru srážek dále rozlišujeme den s deštěm, den se sněžením a den s krupobitím. Viz též den bezsrážkový.
angl: precipitation day, wet day; slov: deň so zrážkami; něm: Niederschlagstag m; fr: jour de précipitations m; rus: день с осадками  1993-a3
den srážkový
angl: precipitation day, wet day; slov: zrážkový deň; něm: Niederschlagstag m; fr: jour de précipitation m; rus: день с осадками  1993-a1
den supertropický
hovorové označení pro velmi horký den.
  2020
den tropický
syn. den horký.
angl: hot day; slov: tropický deň; něm: heißer Tag m; fr: jour de chaleur m; rus: тропический день  1993-a3
den velmi horký
charakteristický den, v němž maximální teplota vzduchu dosáhla hodnoty 35,0 °C nebo vyšší. Uvedená prahová hodnota začíná být používána ve středoevropských zemích, v oblastech s odlišným klimatem může být zavedena jiná (např. v Kanadě 30,0 °C, v Austrálii 40,0 °C). Hovorové označení pro velmi horký den je den supertropický. Viz též den horký.
angl: very hot day, extremely hot day; slov: veľmi horúci deň; něm: extrem heißer Tag m  2020
den zamračený
charakteristický den, v němž prům. oblačnost byla větší než 8 desetin, případně relativní trvání slunečního svitu bylo menší než 0,2. Viz též den jasný, den oblačný.
angl: overcast day; slov: zamračený deň; něm: trüber Tag m; fr: jour à ciel couvert m, jour couvert m; rus: пасмурный день  1993-a3
dendrit
v meteorologii jeden ze základních tvarů ledových krystalků, který se tvoří v oblaku zejména v silně přesyceném vzduchu vzhledem k ledu. Ve finální podobě má tvar bohatě rozvětvené šesterečné hvězdice, jejímž základem je často ledová destička. Přednostní a tedy i rychlejší růst difuzí vodní páry v rozích šesterečné destičky je vyvolán větším gradientem hustoty vodní páry v této oblasti povrchu.  Dendritický růst je dále zesílen obtékáním krystalu při jeho pádu v atmosféře. Růst primárních šesti větví dendritu a jejich případné další větvení je příkladem růstové instability označované také jako instabilita při větvení, přičemž sekundární větvení může být již chaoticky nestejnoměrné. Jednotlivé dendrity bývají zejména v populární literatuře nesprávně označovány jako sněhové vločky
angl: dendrite, dendritic crystal; slov: dendrit; něm: Dendrit m; fr: dendrite f; rus: дендрит  2021
dendroklimatologie
odvětví klimatologie zabývající se vztahy mezi vývojem dřevin a klimatem. Studium přírůstkových kruhů (letokruhů) v kmenech stromů přispívá k poznání změn a kolísaní klimatu v minulosti a k zjišťování klimatických cyklů.
Termín se skládá z řec. δένδρον [dendron] „strom“ a slova klimatologie.
angl: dendroclimatology, tree-ring climatology; slov: dendroklimatológia; něm: Dendroklimatologie f; fr: dendroclimatologie f; rus: дендроклиматология  1993-a2
denostupeň
syn. graden.
Termín se skládá ze slov den a stupeň.
angl: degree-day; slov: dennostupeň; něm: Gradtagszahl f; fr: degré-jour m; rus: градусо-день  1993-a1
depegram
Termín pochází z angl. zkratky pro teplotu rosného bodu D(ew)P(oint) a řec. γράμμα [gramma] „písmeno, zápis“.
angl: depegram; slov: depegram; něm: Depegramm n; fr: dépégramme f; rus: депеграмма  1993-a1
depolarizace elektromagnetických vln
zmenšení polarizace elektromagnetických vln, způsobené zejména jejich mnohonásobným odrazem, rozptylem a ohybem na obecně nesférických částicích atmosférického aerosolu. Polarizace dopadající vlny se mění, např. kruhová se mění na eliptickou nebo se mění rovina polarizace dopadající vlny. Chaoticky rozmístěné elipsoidální částice vody, ledu a sněhu rozptylují dopadající energii více než sférické částice stejného objemu. Tak vzniká doplňková složka energie zpětného rozptylu, jejíž rovina polarizace je kolmá k rovině polarizace dopadající vlny. Jev popisujeme koeficientem depolarizace, který vyjadřuje vztah mezi příčně polarizovanou složkou rozptýlené energie a složkou energie polarizované v rovině dopadající vlny.
angl: depolarization of electromagnetic waves; slov: depolarizácia elektromagnetických vĺn; něm: Depolarisation von elektromagnetischen Wellen f; fr: dépolarisation des ondes électromagnétiques f; rus: деполяризация электромагнитных волн  1993-a2
depozice
1. v chemii atmosféry označení pro proces ukládání znečišťující příměsi na zemském povrchu, resp. hmotnost této příměsi, která je uložena na jednotku plochy za jednotku času; v obou těchto významech rozlišujeme depozici suchou a mokrou,
2. v meteorologii označení fázového přechodu vody, při němž roste led přímo z vodní páry (bez přítomnosti kapalné vody). Viz též sublimace.
Termín pochází z lat. depositio „odložení, uložení“, které je odvozeno od slovesa deponere „odložit, uschovat“ (z de „od, z“ a ponere „položit“).
angl: deposition; slov: depozícia; něm: Deposition f, Deposition f; fr: déposition f, condensation solide f; rus: депозиция, десублима́ция  2014
depozice mokrá
depozice ve smyslu ukládání atm. příměsi na zemském povrchu, k níž dochází prostřednictvím atmoférických srážek, popř. hmotnost příměsi, která je tímto způsobem uložena na jednotku plochy za jednotku času. Rozlišujeme vertikální mokrou depozici, která vzniká následkem vymývání příměsí padajícími srážkami, a horizontální mokrou depozici, která je spojena s usazenými srážkami. Na rozdíl od suché depozice probíhá mokrá depozice epizodicky.
angl: wet deposition; slov: mokrá depozícia; něm: nasse Deposition f; fr: dépôt humide m; rus: влажные выпадения (осаждения, накопления)  1993-a3
depozice suchá
depozice ve smyslu ukládání atm. příměsi na zemském povrchu, k níž dochází v období beze srážek, popř. hmotnost příměsi, která je tímto způsobem uložena na jednotku plochy za jednotku času. Týká se atmosférického aerosolu i plynů. Na rozdíl od mokré depozice je suchá depozice nepřetržitým procesem. Viz též spad prachu.
angl: dry deposition; slov: suchá depozícia; něm: trockene Deposition f; fr: dépôt sec m; rus: сухие выпадения (осаждения, накопления)  1993-a3
deprese
obecně snížení, např. hodnoty meteorologického prvku. Bez přívlastku se termín používá jako syn. tlakové deprese.
Termín pochází z lat. depressio „stlačení, potlačení“, které je odvozeno od slovesa deprimere „stlačovat“ (z de „od, z“ a premere „tlačit, tisknout“).
angl: depression; slov: depresia; něm: Depression f; fr: dépression f; rus: депрессия, минимум  1993-a3
deprese horizontu
slov: depresia horizontu; fr: dépression à l'horizon; rus: депрессия горизонта  1993-a1
deprese orografická
syn. deprese závětrná – v meteorologii a klimatologii se tímto termínem označuje tlaková deprese, která vzniká při proudění přes horskou překážku v závětří této překážky. Viz též brázda nízkého tlaku vzduchu dynamická.
angl: orographic depression; slov: orografická depresia; něm: orographisches Tief n; fr: dépression orographique f; rus: орографическая депрессия  1993-a3
deprese rovníková
syn. brázda rovníková, deprese ekvatoriální – mělký pás nízkého tlaku vzduchu mezi subtropickými pásy vysokého tlaku vzduchu obou polokoulí. Oblast rovníkové deprese je charakteristická téměř ideální barotropní atmosférou a vysokými hodnotami absolutní vlhkosti, které mohou i při nepatrné změně vertikální stability atmosféry způsobit výrazné výkyvy počasí. Osu rovníkové deprese tvoří intertropická zóna konvergence, která spolu s ní vykonává sezonní pohyb v meridionálním směru. Viz též cirkulace pasátová, buňka Hadleyova, klima dešťové tropické.
angl: equatorial depression, equatorial trough; slov: rovníková depresia; něm: äquatoriales Tief n , äquatoriale Tiefdruckrinne f; fr: dépression équatoriale f, dépression barique équatoriale f; rus: экваториальная депрессия, экваториальная ложбина  1993-a3
deprese termická
oblast sníženého tlaku vzduchu vlivem termických příčin především nad přehřátou pevninou v létě. Viz též cyklona termická.
angl: thermal depression; slov: termická depresia; něm: thermisches Tief n; fr: dépression thermique f; rus: термическая депрессия  1993-a1
deprese tlaková
označení útvaru nižšího tlaku vzduchu zpravidla bez přítomnosti atmosférických front.
Slovo deprese (z lat. depressio „stlačení, potlačení“) je zde ve významu snížení hodnoty tlaku vzduchu, nikoliv působení tlakové síly.
angl: baric depression; slov: tlaková depresia; něm: Tiefdruckgebiet n; fr: dépression barométrique f; rus: барическая депрессия  1993-a3
deprese tropická
1. první stadium tropické cyklony, vyznačující se uzavřenou cirkulací, přičemž desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru nepřesahuje 17 m.s–1;
2. nepřesné označení libovolné cyklony tropického původu.
angl: tropical depression; slov: tropická depresia; něm: tropische Zyklone f, tropisches Tief n, tropisches Tiefdruckgebiet n; fr: dépression tropicale f; rus: тропическая депрессия  1993-a3
deprese závětrná
angl: lee depression; slov: záveterná depresia; něm: Leezyklone f; fr: dépression sous le vent f, thalweg orographique m; rus: подветренная депрессия  1993-a1
derecho
[derečo] – rozsáhlá a rychle se pohybující větrná bouře spojená s linií silných konvektivních bouří. Derecho může produkovat škody do jisté míry srovnatelné s tornádem, které jsou však převážně orientované stejným směrem (ve směru postupu jevu). Aby se dala větrná bouře klasifikovat jako derecho, musí na většině dráhy bouře být pás škod nebo nárazů větru nad 25 m.s–1 alespoň 400 km dlouhý, s výskytem několika nárazů větru alespoň 33 m.s–1 nebo škodami odpovídajícími tornádu o síle alespoň F1. Rozložení škod v postižené oblasti by nemělo být náhodné z hlediska dob vzniku škod, ale mělo by jasně ukazovat na postup větrné bouře jakožto celku. Viz též bow echo, squall line.
Termín zavedl amer. fyzik G. D. Hinrichs v r. 1888, znovu pak v r. 1987 meteorologové R. H. Johns a W. D. Hirt. Je přejat ze špan. derecho „rovný, přímý“, které pochází z lat. directus téhož významu. Původ odkazuje k přímočarému působení silného větru (v protikladu k tornádu).
angl: derecho; slov: derecho; něm: Derecho n; fr: derecho m  2014
deskriptor
definuje nebo popisuje data, která jsou uvedena ve zprávách v kódu BUFR nebo CREX. Deskriptor může mít podobu deskriptoru datových prvků, replikačního deskriptoru, operátorového deskriptoru nebo sekvenčního deskriptoru.
Termín byl přejat z lat. descriptor „kdo popisuje, vysvětluje“.
angl: descriptor; slov: deskriptor; něm: Deskriptor m, Deskriptor m; fr: descripteur m; rus: дескриптор  2014
destička rosoměrná Duvdevaniho
zařízení k určování množství rosy. Je tvořeno dřevěnou destičkou opatřenou speciálním nátěrem, umístěnou vodorovně obvykle ve výšce porostů. Exponuje se po západu Slunce, měření se provádí v ranních hodinách. Vzhled povrchu orosené destičky se srovnává se sadou charakteristických fotografií, podle nichž se odhadne přibližné množství rosy. Uvedenou metodu měření rosy navrhl S. Duvdevani v Izraeli v r. 1947. V provozní praxi ČHMÚ se tato metoda nepoužívá.
angl: Duvdevani dew gauge, Duvdevani drosometer; slov: Duvdevaniho rosomerná doštička; něm: Duvdevani-Taumesser m, Duvdevani Drosometer n; fr: drosomètre Duvdevani m, drosomètre de Duvdevani m; rus: росомер Дувдевани  1993-a2
desublimace
nesprávné označení fázového přechodu plynného skupenství vody - vodní páry na skupenství pevné - led, viz též depozice, sublimace.
Termín se skládá z lat. předpony de- „z, od“ a slova sublimace.
angl: desublimation; slov: desublimácia; něm: Resublimation f; fr: déposition f, condensation solide f, sublimation inverse f; rus: десублимация  1993-a3
déšť
vodní srážky vypadávající z oblaků ve tvaru kapek o průměru větším než 0,5 mm nebo i menším, pokud jsou velmi rozptýlené. Viz též kapka dešťová, pól dešťů.
Termín pochází z praslovanského *dъždžь, jehož původ není jednoznačný.
angl: rain; slov: dážď; něm: Regen m; fr: pluie f; rus: дождь  1993-a1
déšť bahnitý
déšť, jehož kapky obsahují abnormálně velké množství jemných minerálních částic, zachycených při vzniku nebo pádu kapek v ovzduší znečištěném prachovou bouří.
angl: mud rain; slov: bahnitý dážď; něm: Schlammregen m; fr: pluie de boue f, pluie boueuse f; rus: грязевoй дождь  1993-a1
déšť červený
slov: červený dážď; fr: pluie rouge f; rus: красный дождь  1993-a1
déšť hnaný větrem
slov: dážď hnaný vetrom; něm: Schlagregen m; rus: косой дождь, косохлёст  1993-a1
déšť krajinný
zast. označení pro trvalý déšť.
angl: widespread rain; slov: krajinský dážď; něm: Landregen m; fr: pluie régionale f; rus: обложной дождь  1993-a3
déšť krvavý
syn. déšť červený – déšť zabarvený červeným prachem, popř. červenými řasami. Ve stř. Evropě je krvavý déšť zabarven především pouštním africkým prachem, pronikajícím do této oblasti ve vyšších vrstvách atmosféry při silném proudění již. směrů, zpravidla na přední straně výškových brázd. Po oschnutí dešťových kapek zůstává na povrchu předmětů nebo na sněhové pokrývce minerální vrstvička červeného zabarvení.
angl: blood rain; slov: krvavý dážď; něm: Blutregen m; fr: pluie de sang f, pluie rouge f; rus: кровaвый дождь  1993-a1
déšť kyselý
označení pro kapalné padající atm. srážky, které mají v důsledku antropogenního znečišťování ovzduší výrazně zvýšenou kyselost, tj. snížené pH. Kyselý déšť vzniká zejména rozpouštěním oxidů síry a dusíku ve srážkové vodě a představuje značné ekologické nebezpečí, poškozuje půdu a vegetaci, zamořuje povrchové vody, působí škody na architektonických objektech apod. Srážková voda má určitou přirozenou kyselost, způsobenou rozpuštěným oxidem uhličitým a dosahující hodnot pH 5,6 až 6,0, zatímco u kyselého deště může být pH sníženo až na hodnoty 3 až 4, v extrémních případech i menší. Termín kyselý déšť poprvé použil angl. chemik R. A. Smith, když ve 2. polovině 19. století popisoval znečištění ovzduší v Manchesteru. Viz též složení srážek chemické, chemie atmosféry.
angl: acid rain; slov: kyslý dážď; něm: sauerer Regen m; fr: pluie acide f; rus: кислотный дождь  1993-a1
déšť monzunový
angl: monsoon rain; slov: monzúnový dážď; něm: Monsunregen m; fr: pluie maussade f; rus: муссонный дождь  1993-a1
déšť mrznoucí
déšť, jehož kapky okamžitě mrznou při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, které nejsou uměle zahřívány nebo ochlazovány. Při mrznoucím dešti dochází buď k namrzání přechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je záporná nebo slabě nad 0 °C, nebo k namrzání nepřechlazených vodních kapek okamžitě při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je výrazně záporná. Průvodním jevem mrznoucího deště je ledovka. V letecké meteorologii je místo „mrznoucí“ používáno adjektivum „namrzající“.
angl: freezing rain; slov: mrznúci dážď; něm: gefrierender Regen m; fr: pluie verglaçante f; rus: замерзающий дождь  1993-a3
déšť namrzající
angl: freezing rain; slov: namŕzajúci dážď; něm: Eisregen m, Eisregen m; fr: pluie verglaçante f; rus: замерзающий дождь  2014
déšť občasný
angl: intermittent rain; slov: občasný dážď; něm: zeitweiliger Regen m; fr: pluie intermittente f; rus: временами дождь, дождь с перерывами  1993-a1
déšť přechlazený
déšť, tvořený přechlazenými vodními kapkami. Viz voda přechlazená.
angl: supercooled rain; slov: prechladený dážď; něm: unterkühlter Regen m; fr: pluie surfondue f; rus: переохлажденный дождь  1993-a1
déšť přívalový
syn. příval – déšť velké intenzity a v našich oblastech převážně krátkého trvání a malého plošného rozsahu. Většinou se jedná o silné konvektivní srážky. Přívalový déšť způsobuje prudké rozvodnění malých toků a značné zatížení kanalizačních sítí. Údaje o přívalových deštích (intenzita, trvání, četnost, doba opakování apod.) jsou nezbytné v hydrotechnických výpočtech. Kritéria přívalového deště nejsou jednotná, např. podle G. Hellmanna je za přívalový považován déšť s úhrnem srážek 10 až 80 mm za dobu kratší než 180 minut. Viz též vztah Wussovův, vztah Němcův, extrémy srážek, povodeň.
slov: lejak; fr: pluie torrentielle f, pluie intense f, pluie forte f; rus: ливень, ливневой дождь, проливной дождь  1993-a3
déšť trvalý
déšť se stř. velikostí kapek, vypadávající po delší dobu z oblaků druhu nimbostratus nebo altostratus. Trvá většinou několik hodin, někdy však i několik dní, během tohoto období se však mohou vyskytnout i krátké přestávky. Mívá zpravidla větší plošný rozsah a dosti stálou intenzitu, v našich oblastech obvykle slabou až mírnou. Vzniká před teplou frontou nebo v teplém sektoru cyklony, v oblasti studené fronty 1. druhu, zvlněné studené fronty, v oblasti výškové brázdy nebo výškové cyklony. K trvalosti deště významně přispívá orografie. Viz též srážky trvalé.
angl: continuous rain; slov: trvalý dážď; něm: Dauerregen m; fr: pluie soutenue f, pluie continue f; rus: обложной дождь  1993-a1
déšť umělý
angl: artificial rain; slov: umelý dážď; něm: künstlicher Regen m; fr: pluie artificielle f; rus: искусственный дождь  1993-a1
déšť zmrzlý
srážky z průhledných ledových částic kulového nebo nepravidelného tvaru o průměru 5 mm nebo menším. Při dopadu na tvrdou zemi obvykle odskakují a při nárazu je slyšet šum. Zmrzlý déšť vzniká zmrznutím dešťových kapek nebo značně roztálých sněhových vloček v blízkosti zemského povrchu. Zmrzlý déšť se nevyskytuje v přeháňkách.
angl: ice pellets; slov: zmrznutý dážď; něm: Eiskörner n/pl, gefrorener Regen m; fr: grésil m; rus: ледяная крупа  1993-b3
déšť žlutý
déšť žlutě zabarvený částicemi pylu, popř. žlutavým prachem apod. Na našem území se žlutý déšť vyskytuje obvykle v jarních měsících, v období hromadného rozkvětu jehličnatých stromů, hlavně smrků a borovic. Množství pylu, které žlutý déšť podmiňuje, závisí na povětrnostním průběhu zimy a jara; sytěji zbarvený žlutý déšť se vyskytuje obvykle jednou za 4 až 5 let.
angl: sulphur rain; slov: žltý dážď; něm: Schwefelregen m; fr: pluie de sable f, pluie de soufre f; rus: серный дождь  1993-a1
deště rovnodennostní
syn. deště zenitální – zesílení srážek, které nastává v některých oblastech s tropickým dešťovým klimatem v blízkosti rovníku asi měsíc po obou rovnodennostech, kdy zde Slunce v poledne vrcholí v zenitu. V době jednoho nebo obou slunovratů naopak dochází k zeslabení srážek.
angl: equinoctial rains; slov: dažde rovnodennosti; něm: Äquinoktialregen m; fr: pluies équinoxiales f; rus: равноденственные дожди  1993-a3
deště tropické
vydatné srážky v tropických oblastech; vázané na intertropickou zónu konvergence, jejíž pohyb způsobuje roční chod tropických dešťů, který je hlavním kritériem rozlišení typů tropického klimatu. Pouze v klimatu tropického dešťového pralesa se tropické deště vyskytují celoročně, někdy se dvěma maximy ve formě rovnodennostních dešťů. V ostatních oblastech jsou koncentrovány do delšího nebo kratšího období dešťů, což platí především pro oblasti s tropickým monzunovým klimatem. Tropické deště jsou provázeny silnými bouřkami a na pevnině mají výrazný denní chod s maximem v odpoledních hodinách. Viz též pól dešťů, extrémy srážek.
angl: tropical rain; slov: tropické dažde; něm: tropischer Regen m; fr: pluies tropicales f; rus: тропические дожди  1993-a3
deště zenitální
angl: zenithal rains; slov: zenitálne dažde; něm: Zenitalregen m; fr: pluies zénithales f; rus: зенитальные дожди  1993-a1
dešťoměr
nevh. označení pro srážkoměr.
slov: dážďomer  1993-a1
detekce blesků
přístrojová metoda zjišťování výskytu, polohy, času, popř. dalších charakteristik blesků nebo jejich dílčích výbojů. Detekci blesků dělíme na pozemní a družicovou.
angl: lightning detection; slov: detekcia bleskov; něm: Blitzortung f; fr: détection des éclairs f  2014
detekce blesků družicová
metoda detekce blesků pomocí přístrojů umístěných na meteorologických družicích. První pokusy o detekci blesků z družic byly realizovány přístroji umístěnými na družicích na nízkých oběžných drahách – především na družici TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission, vypuštěné v roce 1997) přístrojem Lightning Imaging Sensor. V současnosti se na geostacionárních družicích GOES-R využívá přístroj Geostationary Lightning Mapper (GLM). Ten nepřetržitě snímá většinu zemského disku, pozorovatelnou z dané družice, přičemž výboje blesků jsou zaznamenávány v blízkém infračerveném oboru v čáře atomárního kyslíku 774,4 nm. Rozlišení přístroje (přesnost detekce) je kolem 10 km, data jsou poskytována v téměř reálném čase, efektivita detekce je přibližně 90 % pro noční hodiny, resp. kolem 70 % pro denní hodiny. Vzhledem k povaze detekce (snímání v optickém oboru) tento přístroj detekuje celkovou bleskovou aktivitu, tj. nerozlišuje blesky mezi oblakem a zemí a blesky mezi oblaky. Meteosaty třetí generace (MTG) budou vybaveny obdobným přístrojem Lightning Imager (LI).
angl: satellite lightning detection; slov: družicová detekcia bleskov; něm: satellitengestützte Blitzortung f; fr: détection optique des éclairs par satellite f, détection de la foudre par satellite f  2014
detekce blesků pozemní
metoda detekce blesků pomocí čidla nebo sítě čidel umístěných na zemském povrchu. Čidla detekují v jistém frekvenčním rozsahu změny elmag. pole vyvolané dílčími výboji blesku, označované jako sfériky. Dle konstrukce čidla je zaznamenáván přesný čas, tvar zaznamenaného signálu a případně i směr, ze kterého byl sférik zaznamenán. Samostatná čidla určují polohu výboje ze směru, který musí být měřen, a vzdálenosti, která je odhadována na základě intenzity a tvaru detekovaného signálu. Dříve byly označovány též jako zaměřovače, resp. pelengátory bouřek.
Přesnější lokalizaci zajišťují sítě detekce blesků (někdy označovány též jako systémy detekce blesků), využívající centrální sběr a zpracování časově synchronizovaných měření více čidel, pokrývajících zájmové území. Vyhodnocení polohy je zde prováděno metodou času příchodu (angl. time of arrival), porovnávající časové rozdíly detekce sfériků na jednotlivých čidlech, nebo metodou určování směru (angl. direction finding), hledající průsečík směrů výbojů vyhodnocených na jednotlivých čidlech, případně kombinací obou metod.
Detekce blesků probíhá obvykle v pásmu velmi dlouhých až dlouhých vln (VDV-DV), popř. velmi krátkých vln (VKV). VDV-DV detekce je vhodná zejména pro detekci blesků mezi oblakem a zemí na velké ploše (státy, kontinenty, příp. globální), z části i pro detekci blesků mezi oblaky. Detekce v pásmu VKV se užívá především pro detailní prostorové studium všech typů výbojů na malých územích (řádu desítek až stovek km2), není však vhodná k detekci na velkém území a k rozlišování mezi blesky mezi oblakem a zemí a blesky mezi oblaky.
angl: ground-based lightning detection; slov: pozemná detekcia bleskov; něm: Blitzortungssysteme am Boden; fr: détection de la foudre m  2014
detekce meteorologických jevů dálková
angl: remote sensing; slov: diaľková detekcia meteorologických javov; něm: Fernerkundung von Wettererscheinungen f; fr: télédétection atmosphérique f; rus: дистанционное зондирование метеорологических явлений  1993-a3
detekce radarová
syn. radiolokace.
angl: radar detection; slov: rádiolokačná detekcia; něm: Radardetektion f; fr: radionavigation f, radiolocalisation f; rus: радиолокационное обнаружение  1993-b1
detekce Země dálková
starší, ne zcela vhodné označení pro distanční pozorovací metody, resp. distanční měření, používané zejména v souvislosti s družicovými pozorováními (nejen meteorologickými).
angl: remote sensing; slov: diaľková detekcia Zeme; něm: Fernerkundung f; fr: télédétection f; rus: дистанционное зондирование Земли  1993-a3
detektor počasí
(PWD) – zařízení používané ke zjišťování stavu počasí, průběhu počasí a meteorologické dohlednosti na automatických meteorologických stanicích. Detektor počasí určuje druh srážek kombinací údajů o intenzitě srážek a teplotě vzduchu a informace, získané pomocí dopředného rozptylu světla. Výsledky těchto tří nezávislých měření jsou zpracovány podle příslušných algoritmů tak, aby poskytovaly údaje o stavu počasí podle požadavků Světové meteorologické organizace. Detektor počasí je schopen identifikovat déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, smíšené srážky, sníh, zmrzlý déšť, mlhu, kouřmo a zákal. Zpracováním údajů o stavu počasí během stanoveného období lze získat i údaje o průběhu počasí. Viz též měření dohlednosti.
angl: present weather detector; slov: detektor počasia; něm: Wettererfassung f, Wettererfassung f; fr: capteur de temps présent m, capteur de conditions météorologiques actuelles m; rus: детектор погоды  2014
detektor srážek
součást váhového srážkoměru určená pro zjištění kapalných i tuhých srážek na principu změny vodivosti mezi hřebínky na detekční ploše.
angl: precipitation sensor; slov: detektor zrážok; rus: датчик осадков  2019
devon
čtvrtá geol. perioda paleozoika (prvohor) mezi silurem a karbonem, zahrnující období před 419–359 mil. roků. V tomto období se na pevninách rozšířil hmyz a objevily se první rostliny se semeny, díky nimž mohly být kolonizovány i sušší oblasti. Kromě rozvoje ryb se objevili i první obojživelníci.
angl: Devonian; slov: devón; něm: Devon n  2018
diagnóza počasí
angl: weather diagnosis; slov: diagnóza počasia; něm: Wetterdiagnose f; fr: analyse météorologique f, techniques diagnostiques de prévision météorologique pl; rus: диагноз погоды  1993-a1
diagram adiabatický
angl: adiabatic chart, adiabatic diagram; slov: adiabatický diagram; něm: Adiabatendiagramm n; fr: diagramme thermodynamique m; rus: адиабатная диаграмма, адиабатный график  1993-a1
diagram aerologický
termodynamický diagram používaný při vyhodnocování aerologických měření a při analýze fyz. stavu atmosféry, zvláště v předpovědní službě a při met. zabezpečení letectva. Na aerol. diagramu bývají zakresleny izobary, izotermy, suché adiabaty, pseudoadiabaty a izolinie některých charakteristik vlhkosti vzduchu. Aerol. diagram má obsahovat co nejvíce přímkových izolinií, aby zobrazování na něm bylo co nejjednodušší. Velikost úhlu mezi izotermami a suchými adiabatami by měla být co největší, aby diagram umožňoval snadné porovnání sklonu zakreslených křivek (především křivky teplotního zvrstvení) se sklonem adiabat. Za přednost aerol. diagramu se považuje, je-li energetickým diagramem. K nejčastěji používaným aerol. diagramům patří Stüveho diagram, emagram, zkosený diagram a tefigram. Méně často se používají např. pastagram, thetagram, Ambleúv diagram, Refsdalův diagram, Rossbyho diagram nebo Werenskioldův diagram.
angl: aerological diagram; slov: aerologický diagram; něm: aerologisches Diagramm n; fr: diagramme aérologique m; rus: аэрологическая диаграмма  1993-a3
diagram Ambleův
málo používaný druh aerologického diagramu s kosoúhlými souřadnicovými osami T, –ln p do izobarické hladiny 500 hPa a osami T, –p nad hladinou 500 hPa (T je teplota vzduchu, p tlak vzduchu). Autorem diagramu je O. Amble.
angl: Amble diagram; slov: Ambleov diagram; něm: Amble-Diagramm n; fr: diagramme d'Amble m, diagramme à axes obliques m; rus: диаграмма Амбля  1993-a2
diagram energetický
termodynamický diagram, na němž plocha vymezená uzavřenou křivkou, která vyjadřuje uzavřený transformační cyklus, je úměrná práci vykonané uzavřeným systémem (např. hmotností vzduchu), který byl tomuto cyklu podroben. Úměrnost plochy a práce musí platit po celé ploše diagramu. Na energetickém diagramu je možné kvalitativně určit mj. energii vertikální instability. Energetickým diagramem jsou např. emagram, zkosený diagram, tefigram a Refsdalův diagram.
angl: energy diagram; slov: energetický diagram; něm: Energiediagramm n; fr: diagramme enthalpique m; rus: энергетическая диаграмма  1993-a3
diagram fázový
grafické vyjádření vzájemných souvislostí mezi stavovými veličinami termodynamického systému. Nejčastěji se v tomto směru používají diagramy typu p – T, kdy na horiz. osu vynášíme teplotu T a na vert. osu tlak p. Obsahuje křivky rozhraní mezi jednotlivými fázemi, jde o křivku vypařování neboli křivku nasycených par, křivku sublimační a křivku tání. Jediným společným bodem všech těchto křivek je trojný bod. V meteorologii se s tímto diagramem setkáváme nejčastěji v souvislosti s fázemi vody, tzn. vodní párou, kapalnou vodou (v přechlazené nebo nepřechlazené variantě) a ledem.
angl: phase diagram; slov: fázový diagram; něm: Phasendiagramm n  2017
diagram Herlofsonův
zast. označení pro zkosený diagram.
angl: Herlofson diagram; slov: Herlofsonov diagram; něm: Herlofson-Diagramm n; fr: diagramme de Herlofson m, diagramme Skew T - log p m, diagramme Skew-T/log-P m; rus: диаграмма Герлофсона  1993-a3
diagram Hovmöllerův
grafické znázornění chodu meteorologického prvku podél určité linie, např. rovnoběžky. V takovém případě horizontální osa reprezentuje zeměp. délku, na vertikální ose figuruje čas (zpravidla shora dolů), hodnoty sledovaného meteorologického prvku jsou vyjádřeny pomocí barevné nebo šedé škály. Diagram zavedl dánský meteorolog E. A. Hovmöller. Viz též meteogram.
angl: Hovmöller diagram; slov: Hovmöllerov diagram; něm: Hovmöller Diagramm n; fr: diagramme de Hovmöller m  2014
diagram klimatologický
graf obsahující klimatologické informace. Jde o znázornění jednoho nebo více klimatických prvků nebo veličin v různých souřadnicových soustavách, nejčastěji v pravoúhlé nebo polární soustavě. Viz též klimagram.
angl: climatological diagram; slov: klimatologický diagram; něm: klimatologisches Diagramm n; fr: diagramme climatique m, climagramme m, climatogramme m; rus: климатическая диаграмма  1993-a2
diagram komfortu
syn. diagram pohodlí, diagram pohody – diagram se souřadnicemi teplota – vlhkost, který se používá především při hodnocení umělého mikroklimatu, vytvořeného klimatizací.
angl: comfort chart; slov: diagram komfortu; něm: Behaglichkeitsdiagramm n; fr: diagramme de confort m; rus: диаграмма комфорта, карта комфортности  1993-a2
diagram Möllerův
angl: Möller diagram; slov: Möllerov diagram; něm: Möller-Diagramm n; fr: diagramme de Möller m; rus: радиационная диаграмма Мюллера  1993-a1
diagram radiační
angl: radiation chart; slov: radiačný diagram; něm: Strahlungsdiagramm n; fr: diagramme de rayonnement m, diagramme d'émission m  1993-a1
diagram Refsdalův
syn. aerogram – málo používaný druh aerologického diagramu, který má na horizontální ose vyneseny hodnoty lnT, na vertikální ose hodnoty –T lnp, kde T je teplota vzduchu a p tlak vzduchu. Na tomto diagramu svírají izotermy a izobary ostrý úhel. Suché a nasycené adiabaty jsou zakřiveny a s izotermami svírají úhel menší než 45°. Refsdalův diagram je dále doplněn izoliniemi relativní vlhkosti vzduchu a stupnicemi potřebnými k vyhodnocování aerologických měření. Refsdalův diagram je energetickým diagramem; navrhl ho v r. 1935 A. Refsdal. Viz též emagram.
angl: Refsdal diagram; slov: Refsdalov diagram; něm: Refsdal-Diagramm n; fr: diagramme de Refsdal m; rus: диаграмма Рефсдаля  1993-a3
diagram Rossbyho
málo používaný druh aerologického diagramu, na jehož pravoúhlé souřadnicové osy jsou vyneseny stupnice směšovacího poměru vodní páry a logaritmu potenciální teploty suchého vzduchu. Izobary a izotermy tvoří kosoúhlou soustavu čar. Izolinie izobarické ekvivalentní potenciální teploty se při malých hodnotách směšovacího poměru silně zakřivují. Rossbyho diagram se používal hlavně při určování vzduchových hmot. Jeho autorem je amer. meteorolog švédského původu C. G. Rossby (1898–1957). Rossbyho diagram se někdy nevhodně označuje jako „Rossbygram“.
angl: Rossby diagram; slov: Rossbyho diagram; něm: Rossby-Diagramm n; fr: téphigramme m; rus: диаграмма Россби  1993-a3
diagram rozptýleného světla
angl: light scattering diagram, scattering indicatrix; slov: diagram rozptýleného svetla; něm: Streulichtdiagramm n; fr: diagramme de diffusion de la lumière m, diagramme de diffusion lumineuse m; rus: диаграмма рассеяния светa, диаграмма рассеянного света  1993-a1
diagram rozptylový
syn. diagram rozptýleného světla prostorový – diagram používaný při studiu různých problémů atmosférické optiky, který zobrazuje rozptylovou indikatrici. Střed diagramu leží v geometrickém středu částice rozptylující záření (nebo ve středu souboru takových částic). V každém směru se z něho vynáší na polopřímku množství záření rozptylovaného do jednotkového prostorového úhlu, jehož osou je zmíněná polopřímka. Protože se v atmosféře zpravidla setkáváme s rozptylem válcově symetrickým vzhledem ke směru rozptylovaných paprsků, zakresluje se obvykle pouze řez rozptylovým diagramem, který obsahuje rozptylovaný paprsek. Předpokladem této válcové symetrie je nulová polarizace světla před uvažovaným rozptylem, čemuž vcelku dobře vyhovují paprsky přímého slunečního záření. Viz též rozptyl elektromagnetického vlnění v atmosféře.
angl: scattering indicatrix; slov: rozptylový diagram; něm: Streulichtdiagramm n; fr: diagramme de diffusion m; rus: диаграмма диффузии  1993-a1
diagram skew-T
[skjú tý] – v odb. slangu označení pro zkosený diagram.
angl: skew-T diagram, skew T-log p diagram; slov: skew-T diagram; rus: косоугольная аэрологическая диаграмма, эмаграмма в косоугольной системе координат  2019
diagram Stüveho
druh aerologického diagramu, v němž je na horizontální ose lineárně vynášena teplota vzduchu T (obvykle v rozsahu +40 až –80 °C) a na vertikální ose tlak vzduchu p v exponenciální závislosti pκ, kde κ = 0,286 je podíl měrné plynové konstanty suchého vzduchu a měrného tepla suchého vzduchu při stálém tlaku. Suché adiabaty svírají s izotermami úhel přibližně 45°, pseudoadiabaty jsou mírně obloukovitě zakřiveny. Izolinie měrné vlhkosti neboli izogramy nasyceného vzduchu (g.kg–1) jsou představovány vzpřímenými křivkami mírně se odklánějícími doleva od vertikálně mířících izoterem. Stüveho diagram může dále obsahovat stupnici pro vynášení relativní vlhkosti vzduchu, stupnici výšky a jiné pomocné stupnice.
Přestože Stüveho diagram není energetickým diagramem, je často používán vzhledem k pravoúhlému souřadnicovému systému teploty a tlaku vzduchu s většinou přímkových nebo málo zakřivených izolinií. Jeho autorem je něm. meteorolog G. Stüve (1888–1935). V odb. slangu je Stüveho diagram nazýván též „Stüvegram“.
angl: Stüve diagram; slov: Stüveho diagram; něm: Stüve-Diagramm n; fr: diagramme de Stüve m; rus: диаграмма Штюве  1993-a3
diagram termodynamický
diagram používaný pro vyjádření termodyn. stavu vzduchu, charakterizovaného třemi proměnnými veličinami, a to tlakem, teplotou a vlhkostí vzduchu, nebo jinými veličinami, na kterých tento stav závisí. V meteorologii se termodyn. diagramy používají pro analýzu aerologických měření, proto jsou obvykle označovány jako aerologické diagramy, popřípadě adiabatické diagramy. Termodynamické diagramy se mohou dále využívat i k termodynamické klasifikaci vzduchových hmot, viz thetagram a diagram Rossbyho.
angl: thermodynamic diagram; slov: termodynamický diagram; něm: thermodynamisches Diagramm n; fr: diagramme thermodynamique m; rus: термодинамическая диаграмма  1993-a3
diagram Werenskioldův
málo používaný druh aerologického diagramu, v němž jsou na horizontální ose vyneseny hodnoty entropie a na vertikální ose tlak vzduchu ve tvaru p0,286. Osy tvoří pravoúhlý souřadnicový systém. Izotermy jsou křivky skloněné pod úhlem přibližně 45°. Autorem tohoto diagramu, který patří mezi energetické diagramy, je švédský meteorolog W. Werenskiold, který ho navrhl v letech 1937–1938. Viz též diagram Stüveho.
angl: Werenskiold diagram; slov: Werenskioldov diagram; něm: Werenskiold-Diagramm n; fr: diagramme pression-entropie m, diagramme de Werenskiold m; rus: диаграмма Вереншельда  1993-a3
diagram zkosený
varianta emagramu, jehož souřadnicové osy T, –log p jsou kosoúhlé (T je teplota vzduchu, p tlak vzduchu). Izobary zůstávají vodorovné, izotermy jsou však vůči vertikálám pootočeny nejčastěji o 45° ve směru pohybu hodinových ručiček, aby byly lépe znázorněny plochy mezi jednotlivými křivkami na diagramu. Zkosený diagram je vhodný např. pro grafické vyjádření velikosti CAPE a CIN. Zkosení izoterem navrhl v r. 1947 N. Herlofson (1947), proto byl zkosený diagram ve starší literatuře označován jako Herlofsonův diagram. V současném odb. slangu se běžně používá anglické označení skew-T diagram.
angl: skew-T diagram, skew T-log p diagram; slov: skosený diagram; rus: косоугольная аэрологическая диаграмма, эмаграмма в косоугольной системе координат  2019
diference psychrometrická
angl: psychrometric difference, wet-bulb depression; slov: psychrometrická diferencia; něm: Psychrometerdifferenz f; fr: différence entre la température humide de l'air et sa température sèche f, différence entre la concentration sèche et humide f; rus: психрометрическая разность, косохлёст  1993-a2
difluence
míra rozbíhavosti proudnic v poli proudění. Někdy se nesprávně zaměňuje s divergencí proudění. Viz též čára difluence.
Termín pochází z lat. diffluentia „rozlévání se, rozptylování se“, které je odvozeno od slovesa diffluere „rozlévat, rozptylovat“ (z dis- „roz-“ a fluere „téci“).
angl: diffluence; slov: difluencia; něm: Diffluenz f; fr: diffluence f; rus: диффлюэнция, расходимость  1993-a3
difluence orografická
syn. difluence topografická – rozbíhavé proudění vzduchu vyvolané orografickou překážkou, které se projevuje zředěním proudnic v určitém směru. Například v závětří hor, za průsmyky v horském masívu, za zúženými údolími orientovanými ve směru proudění a po obtečení horské překážky studeným vzduchem.
angl: orographic diffluence; slov: orografická difluencia; něm: orographische Diffluenz f; rus: орографическая диффлюэнция  1993-a2
difluence topografická
angl: topographic diffluence; slov: topografická difluencia; něm: topographische Diffluenz f; rus: топографическая диффлюэнция  1993-a1
difuze turbulentní
atm. děj, při kterém se částice původně shromážděné v daném objemu vzduchu rozptylují (zmenšuje se jejich koncentrace) působením turbulentních (vírových) pohybů různých měřítek. Intenzita turbulentní difuze je proměnlivá a závisí na vzniku a vývoji turbulentních pohybů. Ty jsou podmíněny buď mech. příčinami, např. při turbulentním obtékání vzduchu kolem překážek a nad drsným povrchem, nebo termicky při vzniku tepelně podmíněných vírových pohybů nad přehřátým nebo tepelně nehomogenním povrchem. Viz též rovnice difuze, rozptyl příměsí v ovzduší, turbulence, koeficient turbulentní difuze.
angl: turbulent diffusion; slov: turbulentná difúzia; něm: turbulente Diffusion f; fr: diffusion turbulente f; rus: турбулентная диффузия  1993-a1
difuze vodní páry
proces molekulární difuze směřující z oblasti vyšší koncentrace vodní páry do oblasti koncentrace nižší. Kvantitativně vystihuje difuzi vodní páry rovnice difuze.
Difuze vodní páry se významně uplatňuje při vzniku a počátečním růstu zárodečných vodních kapek a zárodečných ledových krystalů. Z makroskopického hlediska difuzní růst kapek, popř. krystalků, představuje fázový přechod kondenzace, popř. depozice. Tyto fázové přechody jsou důsledkem difuze molekul přesycené vodní páry k povrchu částic a jejich zabudování do molekulární struktury vody a ledu.
angl: water vapour diffusion; něm: Wasserdampf Diffusion; rus: диффузия водяного пара  2022
difuzometr
pyranometr měřící v krátkovlnném oboru pouze rozptýlené sluneční záření; je opatřen stínidlem ve tvaru prstence, posuvného ve směru rovnoběžném se zemskou osou nebo pohyblivým stínícím kotoučem, který zabraňuje dopadu přímého slunečního záření na čidlo. Jako difuzometr může být použit v podstatě každý pyranometr s vodorovným čidlem obráceným vzhůru po doplnění příslušným stínidlem.
Termín se skládá z lat. diffusio „rozprostření, rozptýlení“ a z řec. μέτρον [metron] „míra, měřidlo“.
angl: diffusiometer; slov: difúzometer; něm: Diffusiometer n; fr: diffusiomètre m, diffusomètre m; rus: диффузометр  1993-a3
difuzosféra
oblast nad turbopauzou do výšek přibližně nad 100 km, v níž je vert. rozložení atm. plynů určováno molekulární difuzí v poli zemské tíže a nikoliv turbulentním promícháváním. Prakticky se shoduje s heterosférou. Viz též turbosféra.
Termín se skládá z lat. diffusio „rozprostření, rozptýlení“ a z řec. σφαῖρα [sfaira] „koule, míč“ (přes lat. sphaera „koule, nebeská báň“).
angl: diffusosphere; slov: difúzosféra; něm: Heterosphäre f; fr: diffusosphère f; rus: диффузосфера  1993-a1
dipól indickooceánský
(IOD) – nepravidelně se vyskytující oscilace v tropickém Indickém oceánu, která se projevuje kolísáním teploty povrchu moře a následně i změnami charakteru počasí v přilehlých oblastech. Je určitou obdobou ENSO. Během kladné fáze je na západě Indického oceánu voda nadprůměrně teplá, takže se zvyšuje množství srážek na západě oceánu a v přilehlých oblastech východní Afriky; na východě indickooceánské oblasti je naopak teplota vody podnormální a srážek je méně, což vede často k nástupu sucha hlavně v Austrálii, Indonésii a Malajsii. Při záporné fázi je situace obrácená. Kladné či záporné fáze IOD nastupují zpravidla v květnu a červnu, vrcholu dosahují během září až listopadu a poté obvykle končí v souvislosti s koncem jara na jižní polokouli a nástupem tamních letních monzunů.
angl: Indian Ocean Dipole; slov: indickooceánsky dipól  2020
díra oblačná průletová
(z angl. cloud hole) – kruhová nebo eliptická bezoblačná mezera, v jejímž středu může být patrná virga. Jev byl identifikován v oblacích altocumulus nebo cirrocumulus, v nichž se mohou vyskytnout přechlazené vodní kapky, které nemrznou vzhledem k nedostatku ledových jader. Na družicových snímcích byl zaznamenán i v oblacích druhu altostratus či cirrostratus. Náhlý vzrůst koncentrace ledových jader může vyvolat vznik drobných ledových krystalků a jejich růst na úkor vypařujícich se kapek. Vypadávání krystalů může vytvořit virgu. Ke zvýšení koncentrace aktivních ledových jader nebo náhlému zmrznutí malých přechlazených kapek může dojít turbulencí a poklesem tlaku při průletu letadla. Jde o velmi řídký jev, který je však při svém výskytu na obloze jasně patrný a bývá občas nesprávně interpretován. Morfologicky byl jev zařazen v roce 2017 do kategorie zvláštnosti oblaků pod označením cavum. Viz též teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova, pruh rozpadový.
angl: cloud hole, fallstreak hole, punch hole, skypunch; slov: preletová oblačná diera; něm: Wolkenlücke f, Wolkenloch n; fr: trou de virga m  2014
díra ozonová
označení pro výrazné zeslabení ozonové vrstvy v oblasti Antarktidy, používané i v odborné literatuře. Ozonová díra je definována jako oblast s celkovým množstvím ozonu menším než 220 DU. Výskyt ozonové díry byl zjištěn počátkem 80. let na základě pozemních i družicových měření ozonu. Jedná se o rozsáhlou anomálii v ozonové vrstvě; pravidelně se vytváří během jarního období (srpen – listopad) nad jižními polárními oblastmi. Prostorový rozsah ozonové díry v období jejího maxima přesahuje 20 miliónů km2;. Snížení celkového obsahu ozonu v ozonové díře činí až 60 % a ve výškách 14–19 km je stratosférický ozon zcela rozložen. Doba trvání ozonové díry je úzce spjatá s existencí jižního cirkumpolárního víru. Ozonová díra vzniká rozkladem stratosférického ozonu sloučeninami chloru a bromu uvolňovaných fotochemickým rozkladem některých antropogenních látek (např. chlorované uhlovodíky – freony) vlivem ultrafialového slunečního záření. V těchto reakcích hrají důležitou katalytickou úlohu rovněž pevné částice stratosférické oblačnosti (heterogenní reakce) vznikající za velmi nízkých teplot (–78 až –90 °C) ve spodní stratosféře. Ozonová díra nad severním pólem nebyla dosud zjištěna v důsledku odlišných cirkulačních a teplotních vlastností severní polární stratosféry. Nad severním pólem se ozonová díra v rozsahu pozorovaném v oblasti Antarktidy nevyskytuje. V omezeném prostorovém rozsahu byl ale pozorován krátkodobý výskyt velmi nízkých hodnot celkového ozonu (např. jaro 2011).
angl: ozone hole; slov: ozónová diera; něm: Ozonloch n; fr: trou de la couche d'ozone m, appauvrissement de l'ozone m, appauvrissement de la couche d'ozone m, destruction de la couche d'ozone f, amincissement de la couche d'ozone m; rus: отверстие озона  2014
díra vzdušná
v letecké terminologii zastaralý a nevhodný název pro intenzívní sestupné pohyby působené termickou i mechanickou turbulencí zejména nad členitým terénem.
angl: air-pocket; slov: vzduchová diera; něm: Fallbö f, Luftloch n; fr: poche d'air f; rus: воздушная яма  1993-a1
distrometr
přístroj pro stanovení charakteristik padajících dešťových kapek, popř. i jiných srážkových částic, především krup, krupek a sněhových vloček. Podle fyzikálního principu, na němž je založeno měření charakteristik padajících kapek, lze identifikovat několik skupin měřících zařízení. Nejstarší metody využívají registraci kapek dopadajících na pevnou podložku. Předchůdcem distrometru bylo hodnocení stop kapek zachycených na obarvený filtrační papír. Významným pokrokem byl známý distrometr Josse a Waldvogela z roku 1967, který automaticky registroval a převáděl na elektrický signál deformační sílu úderu kapek dopadajících na podložku. Tento typ zařízení se často užívá jako referenční ve srovnávacích studiích. Využití piezoelektrických vlastností podložky je další modifikací tohoto principu.
Distrometry často souhrnně označované jako optické měří nejčastěji zeslabení záření při průchodu srážkových částic ozářenou oblastí. Používá se záření různých frekvencí a uspořádání světelných zdrojů. Hodnocení útlumu umožňuje určit nejen velikost, nýbrž i pádovou rychlost částice. Z časového záznamu základních charakteristik srážkových částic lze stanovit rozdělení jejich velikosti i další globální charakteristiky, jako jsou intenzita srážek, kapalný vodní obsah, koeficient radarové odrazivosti, útlum elektromagnetických vln srážkovými částicemi, kinetická energie částic aj. Zvláštním typem optického distrometru je videodistrometr, který pomocí vysokofrekvenčního snímkování srážkových částic navíc zjišťuje i jejich tvar.
Termín pochází z angl. disdrometer, což je akronym slov distribution „rozdělení“, drop „kapka“ a meter „měřič“, tedy „měřič rozdělení kapek“. Do češtiny se termín dostal přes němčinu, což vysvětluje změnu souhlásky (něm. Tropfen „kapka“). Varianta distrometer se někdy vyskytuje i v anglických textech, což lze vysvětlit důrazem na slovo distribution, a to obecně různých typů částic bez omezení pouze na kapky.
angl: disdrometer, capteur de gouttelettes; něm: Distrometer m; fr: disdromètre; rus: дисдрометр  2021
divergence horizontální
angl: horizontal divergence; slov: horizontálna divergencia; něm: horizontale Divergenz f; fr: divergence horizontale f; rus: горизонтальная дивергенция  1993-a2
divergence proudění
divergence ve standardní souřadnicové soustavě je dána vztahem
D=vx x+vy y+vz z,
kde vx, vy, vz jsou složky vektoru rychlosti proudění příslušející souřadným osám x, y, z. Veličinu
DH=vx x+vy y,
nazýváme horiz. divergencí. Při DH > 0 mluvíme o divergentním proudění, v opačném případě při DH < 0 mluvíme o konvergentním proudění. Zápornou divergenci, resp. zápornou horiz. divergenci též nazýváme konvergencí, resp. horiz. konvergencí. Pro označení divergence rychlosti proudění v se v literatuře nejčastěji užívá symbol ∇.v nebo div v, analogicky ∇H v nebo divH v jde-li o horiz. divergenci. V p-systému musíme místo horiz. divergence používat divergenci izobarickou, kterou obvykle značíme ∇pv nebo divp v. Divergence proudění má značný význam pro mechanismus tlakových změn v atmosféře, nenulová horiz. (v p-systému izobarická) divergence je spojena s vertikálními pohyby ve vzduchové hmotě a podílí se tak mimo jiné na vytváření podmínek pro vznik a vývoj oblačnosti. Viz též rovnice divergence.
angl: divergence of wind; slov: divergencia prúdenia; něm: Strömungsdivergenz f; fr: divergence du vent f, divergence des vents f; rus: дивергенция ветра  1993-a3
dny psí
lid. označení pro období největších veder, používané zejména v některých oblastech stř. a již. Evropy. Název se traduje od starověku. Řekové a Římané totiž dávali výskyt veder do souvislosti s východem hvězdy Sírius nazývané též „Psí hvězda" (canis – lat. pes), v jejíž blízkosti se Slunce na obloze nachází od 22. července do 23. srpna. Na sev. polokouli připadá období veder zpravidla na červenec a na prvou dekádu srpna, přičemž jeho délka a výraznost závisí především na stupni kontinentality daného místa a na cirkulačních poměrech.
angl: dog days, hot days; slov: kanikula; něm: Hundstage m/pl; fr: canicule f; rus: самые жаркие дни, собачья погода  1993-a1
doba dešťů
slov: doba dažďov; něm: Regenzeit f; fr: saison humide f, saison des pluies f  1993-a1
doba ledová
syn. glaciál.
angl: glacial age; slov: doba ľadová; něm: Eiszeit f, Glazial n; fr: période glaciaire f, glaciation f; rus: ледниковая эпоха  1993-a2
doba ledová malá
(LIA) – období rychlého růstu ledovců na mnoha místech na Zemi, umísťované tradičně zhruba mezi roky 1550 a 1850, přičemž sporné je především vymezení jejího počátku, který bývá někdy umísťován již do závěru 13. století. Nejde zřejmě o souvislou klimatickou anomálii na celé Zemi, spíše o seskupení regionálně diferencovaných a opakovaných poklesů teploty vzduchu i změn srážkových poměrů. Přinejmenším v severoatlantickém prostoru se zřejmě ochladilo o 1 – 2 °C oproti předchozímu středověkému teplému období. Ve větší míře se zde vyskytovaly tuhé zimy i jiné nepříznivé projevy počasí, došlo k nárůstu horského zalednění i zamrzání okrajových moří. Zhoršení přírodních podmínek v tomto regionu mělo zřejmě i negativní socio-ekonomické dopady.
angl: little ice age; slov: malá doba ľadová; něm: kleine Eiszeit f; fr: petit âge glaciaire m; rus: малый (короткий) ледниковый период  1993-a3
doba meziledová
angl: interglacial, interglacial period; slov: medziľadová doba; něm: Interglazial n, Zwischeneiszeit f; fr: période interglaciaire f, interglaciation f; rus: интергляциал, интергляциальная фаза, межледниковый период  1993-a1
doba odběrová
syn. doba vzorkovací – délka časového intervalu, po který se v aerochemických měřeních odebírá jeden vzorek. Měření se pak vztahuje k celému časovému intervalu. V praxi se užívá 30 minut, 1 hodina, 24 hodin, nebo i více (týden, měsíc).
angl: sampling interval; slov: doba odberu; něm: Beprobungszeitpunkt m, Probenahmezeit f; fr: période d'échantillonnage f; rus: период отбора (проб)  1993-a2
doba platnosti předpovědi
časový interval, ve kterém se předpokládá uskutečnění vývoje počasí uvedeného v předpovědi. Podle doporučení Světové meteorologické organizace je v tabulce uvedena doba platnosti stanovená pro jednotlivé typy předpovědí. Viz též předstih předpovědi.
Definice doby platnosti předpovědi
Nowcasting 0 až 2 hodiny
Velmi krátkodobá předpověď počasí 0 až 12 hodin
Krátkodobá předpověď počasí 12 až 72 hodin
Střednědobá předpověď počasí 72 až 240 hodin
Prodloužená střednědobá předpověď počasí 10 dní až 30 dní
Dlouhodobá předpověď počasí 30 dní až 2 roky
Měsíční výhled 1 měsíc (nikoliv nutně hned následující měsíc)
Výhled na 3 měsíce nebo 90 dní 90 dní (nikoliv nutně hned následujících 90 dní)
Sezonní výhled Jaro, léto, podzim, zima (např. zima na sev. polokouli = prosinec, leden, únor)
Klimatologická předpověď počasí Více než 2 roky
angl: meteorological forecasting range; slov: doba platnosti predpovede; něm: Vorhersagezeitraum m; fr: période de validité de la prévision f; rus: заблаговременность прогноза  1993-a3
doba poledová
viz holocén.
angl: postglacial age; slov: poľadová doba; něm: Postglazial n, Nacheiszeit f; fr: période Holocène f, période postglaciaire f  1993-a3
doba polovičních srážek
syn. poločas srážkový – jeden z indexů kontinentality, který navrhl B. Hrudička (1933) k vyjádření ombrické kontinentality klimatu. Je to počet dní od počátku teplého pololetí (na sev. polokouli od 1. dubna), během kterých spadne polovina roč. srážkového úhrnu. Počítá se z prům. měs. úhrnů srážek, přičemž úhrn za měsíc, v němž je polovina překročena, se rozdělí do jednotlivých dní. V kontinentálním klimatu je doba polovičních srážek kratší oproti oblastem, kde dominuje oceánita klimatu. V členitém terénu se v době polovičních srážek odrážejí i návětrné a závětrné efekty.
angl: time of half-precipitation; slov: doba polovičných zrážok; fr: durée en mois pour atteindre la demie de la moyenne annuelle de précipitation calculée à partir d'avril f; rus: время половинных осадков  1993-a3
doba roční
označení pro jednu ze čtyř klimatických sezon ve vyšších zeměp. šířkách.
slov: ročné obdobie; něm: Jahreszeit f; fr: saison f  2014
doba slunečního svitu
časový interval, po který svítilo slunce, vyjádřený zpravidla v pravém slunečním čase, např. od 10.45 do 11.32 h. Viz též trvání slunečního svitu.
angl: sunshine duration; slov: doba slnečného svitu; něm: Sonnenscheindauer f; fr: durée d'ensoleillement f, durée d'insolation f; rus: продолжительность солнечного сияния  1993-a1
doba sucha
slov: doba sucha; něm: Trockenzeit f; fr: saison sèche f  1993-a3
doba vegetační
slov: vegetačná doba; něm: Vegetationszeit f; fr: saison de végétation f  1993-a1
doba vzorkovací
slov: doba vzorkovania; fr: période d'échantillonnage f  1993-a1
doby roční fenologické
období roku vymezená etapami vývoje přírody. Fenologické roční doby jsou odděleny významnými fenologickými fázemi.
angl: phenological seasons; slov: fenologické ročné doby; něm: phänologische Jahreszeiten f/pl; fr: stade phénologique f; rus: фенологические сезоны  1993-a1
dohlednost
1. podle definice Světové meteorologická organizace největší vzdálenost, na kterou lze vidět a rozeznat černý předmět vhodných rozměrů umístěný u země, pokud je pozorován za denního světla proti obloze horizontu, nebo který je možné vidět a rozeznat v noci, pokud je umělé osvětlení na úrovni normálního denního světla;
2. pro letecké účely je za dohlednost považována větší z:
(a) největší vzdálenosti, na kterou je možné spolehlivě vidět a rozeznat na světlém pozadí černý předmět vhodných rozměrů umístěný u země, a
(b) největší vzdálenosti, na kterou je možně spolehlivě rozeznat na neosvětleném pozadí světla o svítivosti přibližně 1 000 cd.
Tyto dvě vzdálenosti jsou odlišné v atm. podmínkách charakterizovaných stejným koeficientem zeslabení. Vzdálenost (a) objektivizuje meteorologický optický dosah a vzdálenost (b) kolísá v závislosti na intenzitě osvětlení pozadí.
angl: visibility; slov: dohľadnosť; něm: Sichtweite f; fr: visibilité f; rus: видимость, дальность видимости  1993-a3
dohlednost dráhová (RVR)
vzdálenost, na kterou pilot letadla nacházejícího se na ose vzletové nebo přistávací dráhy, vidí denní dráhové označení nebo návěstidla ohraničující vzletovou nebo přistávací dráhu, nebo vyznačující její osu. Dráhová dohlednost se dříve určovala vizuálně, nyní se na většině letišť určuje pomocí transmisometrů, umístěných obvykle na obou koncích a uprostřed vzletové nebo přistávací dráhy.
angl: runway visual range; slov: dráhová dohľadnosť (RVR); něm: Pistensichtweite f; fr: portée visuelle de piste (PVP) f; rus: максимальнaя дальность видимости ВПП  1993-b3
dohlednost letová
dohlednost pozorovaná z kabiny letícího letadla ve směru letu. V oblacích druhu cirrus, cirrostratus a cirrocumulus bývá několik stovek metrů, v oblacích druhu altocumulus a altostratus desítky až stovky metrů a v základnách oblaků druhu cumulonimbus klesá někdy až na 10 metrů. Letová dohlednost se snižuje zejména pod vrstvami inverzí teploty vzduchu vlivem prachu, kouře a vodní páry. Ve vysokých vrstvách troposféry a ve stratosféře lze letovou dohlednost určovat podle barvy oblohy a jasu hvězd.
angl: flight visibility; slov: letová dohľadnosť; něm: Flugsicht f; fr: visibilité en vol f  1993-b3
dohlednost meteorologická
ve dne největší vzdálenost, na kterou lze spolehlivě rozeznat černý předmět o úhlové velikosti mezi 0,5 až 5°, umístěný u země na pozadí mlhy nebo oblohy; v noci největší vzdálenost, na kterou jsou spolehlivě rozeznatelná světla určité stálé a směrově málo proměnlivé svítivosti.
Tato definice je závislá na vlastnostech lidského oka. Pro účely vizuálního pozorování meteorologické dohlednosti se předpokládá, že pozorovatel má normální zrak. Pro účely přístr. měření meteorologické dohlednosti ve dne se definuje práh kontrastové citlivosti hodnotou 0,025, v noci se definuje prahová hodnota osvětlení např. za občanského soumraku 106 luxů a za tmavé noci při svitu hvězd 107,5 luxů. Použití těchto hodnot zaručuje srovnatelnost výsledků vizuálních a přístr. pozorování. Meteorologická dohlednost závisí na množství vody v různých fázích, prachu, kouře a mikroorganismů v ovzduší mezi pozorovatelem a pozorovaným předmětem. Může proto nabývat v různých směrech různých hodnot. Vyjadřuje se v m, popř. v km.
letecké meteorologii jsou zavedeny termíny dohlednost, dráhová dohlednost (RVR), šikmá dohlednost a letová dohlednost. Obj. fyz. veličinou, charakterizující stav opt. průzračnosti atmosféry, je meteorologický optický dosah. Viz též měření dohlednosti, měření dráhové dohlednosti, měřič průzračnosti, objekt pro zjišťování dohlednosti, vztah Allardův, vztah Koschmiederův.
angl: meteorological visibility; slov: meteorologická dohľadnosť; něm: meteorologische Sichtweite f; fr: visibilité météorologique f; rus: метеорологическая видимость , метеорологическая дальность видимости  1993-a3
dohlednost převládající
V letecké meteorologii nejvyšší hodnota dohlednosti pozorovaná v souladu s definicí „Dohlednost“, které je dosaženo nejméně na polovině kruhového horizontu nebo nejméně na polovině letištní plochy. Tyto oblasti mohou tvořit spojitý sektor nebo mohou být složeny z několika nespojitých sektorů. Tato hodnota může být vyhodnocena pozorovatelem nebo přístrojovým systémem. K získání co nejlepšího odhadu převládající dohlednosti se tam, kde jsou instalovány, používají přístroje.
angl: prevailing visibility; slov: prevládajúca dohľadnosť; něm: vorherrschende Sichtbedingungen f/pl; fr: visibilité dominante f  2014
dohlednost šikmá
dohlednost ve směru odkloněném o určitý ostrý úhel od horiz. roviny. V letecké meteorologii se určuje z vyvýšeného bodu směrem k zemskému povrchu jako vzdálenost k nejdále viditelnému bodu na zemi. Šikmá dohlednost pozorovaná z kabiny letícího letadla ve směru přistání v závěrečné fázi letu je přistávací dohlednost. Šikmá dohlednost pozorovaná z letištní budovy Řízení letového provozu je věžová dohlednost.
angl: slant visibility, oblique visibility; slov: šikmá dohľadnosť; něm: Schrägsicht f; fr: visibilité oblique f; rus: косая видимость  1993-b3
dohlednost technická
vzdálenost, ve které lze bezpečně rozeznat světelné zdroje. Tato dohlednost je závislá nejen na průzračnosti atmosféry, ale také na intenzitě a barvě světla světelného zdroje. Používá se v letecké meteorologii.
angl: technical visibility; slov: technická dohľadnosť; něm: technische Sichtbedingungen f/pl  1993-b3
dohlednost vertikální
největší vzdálenost, na niž pozorovatel vidí a identifikuje objekt ležící na vertikále nad ním.
angl: vertical visibility; slov: vertikálna dohľadnosť; něm: Vertikalsicht f; fr: visibilité verticale f; rus: вертикальная видимость  1993-b3
dohlednost vodorovná
viz dohlednost.
angl: horizontal visibility; slov: vodorovná dohľadnosť; něm: Horizontalsicht f; fr: visibilité horizontale f; rus: горизонтальная видимость  1993-b3
dohlednost výborná
syn. dohlednost mimořádná – dohlednost nejméně 50 km na stanicích s neomezeným obzorem. Např. na Milešovce (837 m n. m.) se v období 1951–1960 vyskytovala prům. 34 dnů za rok.
 
angl: exceptional visibility; slov: výborná dohľadnosť; něm: außergewöhnliche Sicht f, ungewöhnliche Fernsicht f; fr: visibilité exceptionnelle f  1993-b3
dokumentace letová meteorologická
soubor mapových, tabulkových, popř. i dalších met. informací, které v souladu s příslušnými předpisy poskytuje letecká meteorologická služba při předletové přípravě posádkám letadel. Příslušné formuláře, měřítka map, soustava jednotek, čas vydávání předpovědí, symbolika, zkratky a další náležitosti dokumentace jsou stanoveny příslušnými doporučeními Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), resp. národními předpisy. Poskytovaná dokumentace letecké meteorologie musí zahrnovat tyto informace: předpovědi výškového větru a teploty vzduchu ve výšce ve standardních izobarických hladinách a význačných jevů počasí (např. mapu význačného počasí), zprávy METAR nebo SPECI (včetně předpovědí trend, vydávané v souladu s regionálními postupy ICAO) pro letiště odletu a předpokládaného přistání a pro náhradní letiště při vzletu, na trati a určení; předpovědi TAF nebo opravené předpovědi TAF pro letiště odletu nebo předpokládaného přistání a pro náhradní letiště při vzletu, na trati a určení; informace SIGMET a příslušná mimořádná hlášení z letadel týkající se celé trati letu; informační zprávy o vulkanickém popelu a tropických cyklonách týkající se celé trati letu. Pro lety v nízkých hladinách pak i oblastní předpovědi GAMET a/nebo oblastní předpovědi pro lety v nízkých hladinách v mapovém formátu připravené jako podklad pro vydání informací AIRMET a informace AIRMET pro lety v nízkých hladinách, týkající se celé trati letu v souladu s regionálními postupy ICAO.
angl: flight meteorological documentation; slov: meteorologická letová dokumentácia; něm: flugmeteorologische Dokumentation f; fr: bulletin aéronautique m, bulletin d'information prévol m; rus: полетная метеорологическая документация  1993-a3
doldrums
Termín byl původně užíván v prostředí mořeplavby jako expresivní označení stavu, kdy plachetnice nemohou plout vpřed vlivem bezvětří nebo kvůli proměnlivému větru. Od 2. pol. 19. stol. je doložen i jako označení oblasti rovníkových tišin, kde k tomuto jevu dochází. Vznikl  zřejmě ze staroangl. dold, pravděpodobně příbuzného s dull „tupý“.
slov: doldrums; něm: tropische Kalmen f/pl; fr: calmes équatoriaux pl, pot au noir m  1993-a2
doplněk sytostní
charakteristika vlhkosti vzduchu, která vyjadřuje, jaké množství vodní páry je třeba dodat do vzduchu, aby se stal nasyceným při konstantní teplotě. Většinou se definuje jako rozdíl tlaku nasycené vodní páry a skutečného tlaku vodní páry při dané teplotě, tzn. doplněk tlaku páry. Setkáme se však i s vyjádřením sytostního doplňku směšovacího poměru či měrné vlhkosti, který je stanoven při zachování teploty a tlaku vzduchu. Někdy se nesprávně zaměňuje za deficit teploty rosného bodu.
angl: saturation deficit; slov: sýtostný doplnok; něm: Sattigungsdefizit n; fr: rapport de mélange saturant m; rus: дефицит влажности  1993-a3
dosah optický meteorologický
(Meteorological Optical Range, MOR) – délka dráhy v atmosféře, podél níž se světelný tok ve svazku vytvořeném žárovkou o barevné teplotě 2 700 K zeslabí na 5 % původní hodnoty. Viz též dohlednost meteorologická.
angl: meteorological optical range (MOR); slov: meteorologický optický dosah; něm: Normsichtweite f; fr: portée optique météorologique (POM) f; rus: метеорологическая оптическая дальность (МОД)  1993-a3
doutník Minnaertův
světelná skvrna doutníkového tvaru s ostře ohraničeným okrajem vytvářející se na povrchu s vysokou odrazivostí pro světelné paprsky, v přírodě nejčastěji na sněhové pokrývce. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na ledových krystalcích při lámavém úhlu 60°, tj. v tomto směru obdobně jako malé halo, avšak na krystalek dopadající paprsky musí tvořit rozbíhavý svazek, nejsou tedy vzájemně rovnoběžné, jako např. paprsky přímého slunečního záření. Světelné paprsky v tomto případě zpravidla pocházejí z umělého světelného zdroje malých rozměrů, nalézajícího se v relativně nevelké vzdálenosti. K jejich lomu pak dochází na ledových krystalcích rozptýlených v přízemních hladinách atmosféry. Popisy a výklad tohoto jevu se dnes sporadicky vyskytují v meteorologické literatuře v souvislosti s halovými jevy.
angl: Minnaert's cigar; slov: Minnaertova cigara; něm: Minnaert Zigarre f; fr: halo de lumière divergente m; rus: сигара Миннарта  2014
downburst
[daunbé(r)st] – extrémně silný sestupný konvektivní proud v rámci konvektivní bouře, který je příčinou vzniku ničivých divergujících větrů u zemského povrchu. Horiz. průměr tohoto jevu se pohybuje v rozmezí metrů až desítek kilometrů. Downburst je vázán na konvektivní oblaky, ne však vždy nutně druhu cumulonimbus. Podle horiz. rozsahu ničivých větrů se downburst dělí na macroburstmicroburst. Pro termín downburst, převzatý z angličtiny, se občas používá čes. termín propad studeného vzduchu.
Termín zavedi japonsko-amer. meteorolog T. T. Fujita v r. 1976. Odvodil ho od termínu downdraft, aby odlišil jeho zvlášť intenzivní případy. Skládá se z angl. down „dole, dolů“ a burst „výbuch, poryv“.
angl: downburst; slov: downburst; něm: starker Abwind m; fr: rafale descendante f; rus: нисходящий порыв  1993-a3
downdraft
v odborném slangu označení pro sestupný konvektivní proud.
Termín je přejat z angličtiny. Skládá se z angl. down „dole, dolů“ a draft, které ve starší podobě draught znamená mj. „tah“ (např. v komíně).
angl: downdraft; slov: downdraft; něm: Abwind m, Downdraft m  2015
downwelling
mezinárodně užívané označení pro pokles povrchové vody do hlubin světového oceánu v rámci jeho termohalinní cirkulace. Dochází k němu především v severním Atlantiku (voda pocházející z Golfského proudu) a při pobřeží Antarktidy (v prostoru uzavřeném Západním příhonem). V těchto oblastech nárůstá hustota oceánské vody díky intenzinímu výparu, který způsobuje její ochlazování i nárůst salinity.
Termín je přejat z angličtiny, kde vznikl podle vzoru staršího slova upwelling. Skládá se ze slov down „dole, dolů“ a well  „prýštět, trýskat“ (od well „studna“).
angl: downwelling; slov: downwelling; něm: Absinken n  2017
dóza Vidieho
slov: Vidieho dóza; něm: Vidie Dose f, Druckdose f; fr: capsule de Vidie f, capsule anéroïde f; rus: анероидная коробка, коробка Види, мембранная коробка  1993-a1
dozimetr kolorimetrický
syn. UV dozimetr.
angl: colorimetric dozimeter; slov: kolorimetrický dozimeter; něm: kolorimetrisches Dosimeter n; fr: dosimètre colorimétrique m; rus: колориметрический дозиметр  1993-a1
dozimetr pasivní
difuzní zařízení k odběru vzorků plynů z atmosféry rychlostí danou fyzikálním procesem difuze plynu ve stagnantní vrstvě vzduchu nebo porézního materiálu nebo permeací přes membránu, aniž dochází k aktivnímu pohybu vzduchu zařízením. Molekuly plynu jsou transportovány molekulární difuzí, která je funkcí teploty a atmosférického tlaku. Průměrná koncentrace sledované látky vážená časem se vypočítá na základě Fickova prvního zákona difuze.
slov: pasívny dozimeter; něm: passives Dosimeter n; fr: dosimètre passif m; rus: пассивный, дифузный дозиметр  2014
dráha anticyklon
koridor se zvýšenou frekvencí pohybu středů anticyklon přes určitou geogr. oblast. Na rozdíl od drah cyklon směřují dráhy anticyklon většinou do nižších zeměp. šířek. B. P. Multanovskij, který dráhy anticyklon označil jako osy anticyklonálních procesů nebo osy anticyklon, rozlišil v Evropě tři zákl. skupiny drah anticyklon: azorská, směřující k východoseverovýchodu, normální polární, směřující k jihovýchodu, a ultrapolární, směřující k jihu až jihozápadu.
angl: trajectory of anticyclones; slov: dráha anticyklón; něm: Antizyklonenbahn f, Zugstrasse der Hochdruckgebiete f; fr: trajectoire des anticyclones f; rus: путЬ антициклонов, траектория антициклонов  1993-b2
dráha cyklon
koridor se zvýšenou frekvencí pohybu cyklon, určený na základě studia trajektorií cyklon za delší období. Trajektorie konkrétní cyklony se přitom od typické dráhy může značně lišit. Pro tropické cyklony na sev. polokouli jsou charakteristické přibližně parabolické dráhy nejprve k severozápadu, posléze k severovýchodu, s bodem ohybu nejčastěji mezi 20° a 30° zeměp. šířky. V mimotropických oblastech dráhy cyklon směřují většinou od západu na východ ve směru řídícího proudění. Dráhy cyklon v Evropě popsal W. J. Bebber (1891). Dodnes se používá jeho označení dráha Vb [pět bé] pro pohyb janovské cyklony přes Jaderské moře a Maďarsko k severovýchodu, viz situace Vb.
angl: cyclone track; slov: dráha cyklón; něm: Zugstrasse der Tiefdruckgebiete f, Zyklonenbahn f; fr: cheminement des cyclones m, trajectoire des cyclones f; rus: траектория циклонов  1993-b3
dráha větru
délka křivky, kterou opisuje vzduchová částice za určitý časový interval.
angl: run of wind; slov: dráha vetra; něm: Windweg m; fr: trajectoire d'une parcelle d'air f; rus: пробег ветра  1993-a3
dráha vírová Kármánova
angl: Kármán vortex street; slov: Kármánova vírová dráha; něm: Kármánsche Wirbelstraße; fr: allée de tourbillons de Karman; rus: вихревая дорожка Кармана  2020
drak meteorologický
zařízení těžší než vzduch, které se ve vzduchu udržuje pomocí aerodynamického vztlaku a s pozemním stanovištěm je spojeno lanem; před zavedením radiosondážních měření bylo používáno k drakové sondáži atmosféry. Meteorologický drak je kombinací vztlakových a stabilizačních ploch, přičemž buňková konstrukce draka je potažena bavlněným plátnem o ploše 5 až 8 m2. Drakové výstupy dosahovaly prům. výšky 3 km, prům. doba trvání výstupu činila asi 3 hodiny.
angl: meteorological kite; slov: meteorologický šarkan; něm: meteorologischer Drachen m; fr: cerf-volant météorologique m; rus: змей, воздушный змей  1993-a3
dron meteorologický
dron využívaný pro met. měření a pozorování. Viz též stanice meteorologická letadlová.
angl: meteorological dron; slov: meteorologický dron; něm: Meteodrohne f  2018
dropsonda
Termín pochází z angl. dropsonde, doloženého poprvé v odborném tisku v r. 1946. Skládá se z angl. slovesa drop „shodit, spustit“ a slova sonda.
angl: dropsonde; slov: dropsonda; něm: Dropsonde f; fr: dropsonde f; rus: сбрасываемый радиозонд  1993-a1
drosograf
registrátor množství rosy pracující zpravidla na váhovém principu. V ČR byly dříve používány drosografy jiného principu, jejichž deformačním čidlem byl konopný provázek. Drosograf umožňuje sledovat časový průběh nárůstu, popř. i vypařování rosy na umělých tělesech. Výsledky nesouhlasí přesně se stavem orosení porostů. Někdy se drosograf označuje nevhodným hybridním názvem rosograf.
Termín se skládá z řec. δρόσος [drosos] „rosa" a z komponentu -γραφos [-grafos], odvozeného od slovesa γράφειν [grafein] „psát“.
angl: drosograph; slov: rosograf; něm: Drosograph m; fr: drosographe m; rus: росограф, самописец росы  1993-a2
drosogram
záznam drosografu.
Termín vznikl odvozením od termínu drosograf, analogicky k pojmům telegram a telegraf. Skládá se z řec. δρόσος [drosos] „rosa“ a γράμμα [gramma] „písmeno, zápis“.
angl: drosogram; slov: rosogram; fr: drosogramme m; rus: росограмма  1993-a1
drosometr
syn. rosoměr.
Termín se skládá z řec. δρόσος [drosos] „rosa“ a μέτρον [metron] „míra, měřidlo“.
angl: drosometer; slov: rosometer; něm: Taumesser m, Drosometer m; fr: drosomètre m; rus: дрозомер, росомер  1993-a1
drsnost klimatu
neurčitý souhrnný pojem pro nepříznivé klimatické podmínky určitého místa nebo oblasti. Projevuje se velmi nízkými či naopak vysokými hodnotami klimatických prvků (teploty vzduchu, relativní vlhkosti, atmosférických srážek apod.), případně velkou četností nebezpečných meteorologických jevů. V bioklimatologii je drsnost klimatu hodnocena nejrůznějšími indexy a odvozenými veličinami, viz např. diagram komfortu, teplota efektivní. Viz též tuhost zimy.
angl: hardness of the climate, severity of the climate; slov: drsnosť klímy; něm: Rauigkeit des Klimas f; fr: rigueur climatique f, sévérité du climat f, rudesse du climat f, dureté du climat f; rus: жестокость климата, суровость климата  1993-a3
drsnost povrchu
charakteristika nerovností aktivního povrchu, vystupujících jako činitel brzdící proudění vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry. Kvantit. je určována parametrem drsnosti z0. Někdy se tento parametr uvádí jako drsnost malých měřítek, která je v přízemní vrstvě vyvolána rostlinným porostem, nerovnostmi půdy, malými objekty apod. Drsnost velkých měřítek v mezní vrstvě atmosféry, pro kterou se zavádějí jiné kvantit. charakteristiky, je způsobována vert. členitým terénem, velkými objekty aj. Viz též stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry.
angl: surface roughness; slov: drsnosť povrchu; něm: Oberflächenrauigkeit f, Rauigkeit der Oberfläche f; fr: rugosité de surface f, rugosité surfacique f; rus: шероховатость подстилающей поверхности  1993-a1
drsnost zimy
syn. tuhost zimy.
angl: severity of winter; slov: drsnosť zimy; něm: Winterstrenge f; fr: rigueur hivernale f, rudesse de l'hiver f; rus: суровость зимы  1993-a1
druh fronty
angl: type of front; slov: druh frontu; něm: Frontenart f; fr: type de fronts m, types de fronts pl; rus: вид фронта  1993-a1
druh srážek
označení jednotlivých srážkových jevů, např. déšť, přeháňka deště se sněhem, sněhová zrna, kroupy, rosa, ledovka. Druh srážek se uvádí v měsíčním výkazu meteorologických pozorování pomocí definovaných značek. Viz též klasifikace srážek.
angl: form of precipitation; slov: druh zrážok; něm: Niederschlagstyp, Niederschlagstyp m; fr: type de précipitations m; rus: вид осадков, тип осадков  2014
druhohory
syn. mezozoikum.
angl: Mesozoic; slov: druhohory; něm: Mesozoikum n  2018
druhy oblaků
základní charakteristika oblaku podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků Světové meteorologické organizace. Vystihuje podstatné znaky vzhledu oblaku, které se jeví pozorovateli na zemském povrchu. Každý oblak, který se vyskytuje v troposféře, lze zařadit do jednoho z následujících 10 druhů: cirrus (Cu), cirrocumulus (Cc), cirrostratus (Cs), altocumulus (Ac), altostratus (As), nimbostratus (Ns), stratocumulus (Sc), stratus (St), cumulus (Cu), cumulonimbus (Cb). Jeden a týž oblak nemůže současně náležet k více druhům, tzn., že označení druhů se u téhož oblaku vzájemně vylučují. Pro bližší popis oblaku se užívají další charakteristiky, tj. tvar oblaků, odrůda oblaků, zvláštnosti oblaků, průvodní oblaky a případně mateřský oblak.
angl: cloud genera; slov: druhy oblakov; něm: Wolkengattungen f/pl; fr: genres de nuages pl; rus: виды облаков, роды облаков  1993-a2
družice meteorologická
umělá družice Země určená primárně pro využití v meteorologii a klimatologii. Podle oběžné dráhy se družice dělí na družice geostacionární a družice na nízkých dráhách (nejčastěji polárních), podle zaměření rozlišujeme družice operativní a výzkumné. Většina současných meteorologických družic má na své palubě řadu přístrojů umožňujících dálkový průzkum Země (DPZ) i v jiných oborech. Kromě primárních přístrojů, zaměřených na meteorologické využití, jde rovněž o přístroje pro jiné obory – systémy pro monitorování stavu hladiny světových moří a oceánů, astronomické a geofyzikální přístroje, systémy pro přenos nouzových signálů, aj.
angl: meteorological satellite, meteorological spacecraft; slov: meteorologická družica; něm: meteorologischer Satellit m, Wettersatellit m; fr: satellite météorologique m; rus: метеорологический спутник  1993-a3
družice meteorologická geostacionární
meteorologická družice na geostacionární dráze. Parametry geostacionární dráhy (kruhová dráha o poloměru 42 168 km, jejíž rovina je totožná s rovinou zemského rovníku) zajišťují, že družice zdánlivě „visí“ ve výšce přibližně 35 790 km nad pevným místem na zemském povrchu.
angl: geostationary meteorological satellite; slov: geostacionárna meteorologická družica; něm: geostationärer Wettersatellit m; fr: satellite météorologique géostationnaire m, satellite météorologique en orbite géostationnaire m; rus: геостационарный метеорологический спутник  1993-a3
družice meteorologická geosynchronní
meteorologická družice, jejíž oběžná doba je totožná s dobou rotace Země. Termín se často nesprávně zaměňuje s pojmem meteorologická družice geostacionární.
angl: earth-synchronous meteorological satellite, geosynchronous meteorological satellite; slov: geosynchrónna meteorologická družica; něm: geosynchroner Wettersatellit m; fr: satellite géosynchrone m, satellite météorologique en orbite géosynchrone permanente m; rus: геосинхронный метеорологический спутник  1993-a3
družice meteorologická kvazipolární
angl: near-polar orbiting meteorological satellite; slov: kvázipolárna meteorologická družica; něm: quasipolar-umlaufender Wettersatellit m; fr: satellite défilant héliosynchrone m, satellite défilant m, satellite à défilement m, satellite à orbite polaire m, satellite circumpolaire m; rus: квазиполярный метеорологический спутник  1993-a3
družice meteorologická polární
zkrácené označení pro meteorologickou družici na polární dráze. Družice s oběžnou dráhou přibližně kolmou na zemský rovník, takže při každém obletu Země přelétá (mimo jiné) i její polární oblasti – odtud název dráhy, resp. skupiny družic. Operativní meteorologické družice na polárních dráhách mají zpravidla oběžnou dobu blízkou 100 minutám a výšku kruhové dráhy přibližně v rozmezí 700 až 1 000 km. Dráha je zpravidla heliosynchronní.
slov: polárna meteorologická družica; něm: polarumlaufender Wettersatellit m; fr: satellite météorologique polaire m; rus: полярные орбитальные спутники  1993-a3
družice meteorologická stacionární
nepřesné (zkrácené) označení družice meteorologické geostacionární.
slov: stacionárna meteorologická družica; něm: geostationärer Wettersatellit m; fr: satellite météorologique stationnaire m; rus: геостационарные спутники  1993-a3
dryline
slang. označení pro vlhkostní rozhraní.
Termín je přejat z angličtiny, vznikl v USA. Skládá se z angl. dry „suchý“ a line „čára“.
angl: dryline, dry line; slov: dryline; něm: dryline f; fr: front de point de rosée m, ligne sèche f; rus: сухая линия  2015
duha
jeden z fotometeorů. Je charakterizován jako skupina koncentrických oblouků barevného spektra kolem antisolárního bodu nebo kolem Slunce. Vzniká lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Obvykle se vyskytuje duha hlavní a duha vedlejší, které se objevují na opačné straně oblohy než je světelný zdroj. Střed jejich oblouků leží na přímce, jež prochází zdrojem světla a okem pozorovatele. Spektrum velikosti kapek ovlivňuje barvu, intenzitu a šířku barevných oblouků. Viz též oblouky duhové podružné.
O vysvětlení duhy se pokoušeli již předaristotelští učenci, např. Anaximenés z Mílétu v 6. stol. př. n. l. Rozsáhlý výklad podává ve svých Meteorologikách Aristotelés ze Stageiry (384–322 př. n. l.); k objasnění příčin vzniku duhy významně přispěl zejména R. Descartes v letech 1635–1637. Český termín pochází z praslovanského *dǫga „oblouk“.
angl: rainbow; slov: dúha; něm: Regenbogen m; fr: arc-en-ciel m; rus: радуга  1993-a3
duha bílá
syn. duha mlhová – hlavní duha, vznikající lomem, vnitřním odrazem a v malé míře ohybem světla na nepatrných vodních kapičkách mlhy nebo kouřma. Tato homogenita spektra kapiček způsobuje, že bílá duha tvoří bělavý oblouk, jen někdy ohraničený tenkým červeným pruhem na vnější a slabě namodralým na vnitřní straně.
angl: white rainbow; slov: biela dúha; něm: Nebelbogen m; fr: arc blanc m, arc-en-ciel blanc m; rus: белая радуга  1993-a3
duha hlavní
syn. duha primární – duha vytvořená lomem a jedním vnitřním odrazem světla na dešťových kapkách. Rozdělení velikosti dešťových kapek určuje, které barvy jsou zastoupeny a jak široký pruh zaujímají. Vždy je však fialová barva na vnitřní (úhlový poloměr oblouku 40°) a červená na vnější (úhlový poloměr oblouku 42°) straně duhového oblouku.
angl: primary rainbow; slov: hlavná dúha; něm: Hauptregenbogen m; fr: arc primaire m; rus: основная радуга, первая радуга  1993-a2
duha kolem Slunce
syn. duha terciární – duha vzniklá lomem a trojnásobným vnitřním odrazem slunečních paprsků na dešťových kapkách. Nachází se na opačné straně oblohy než duha hlavní a duha vedlejší v úhlové vzdálenosti asi 43° od Slunce. Je to vzácný opt. úkaz.
angl: tertiary rainbow; slov: dúha okolo Slnka; něm: tertiärer Regenbogen m; fr: arc tertiaire m; rus: третичная радуга  1993-a1
duha měsíční
duha v měs. světle. Její barvy jsou velmi chudé.
angl: lunar rainbow, moon bow; slov: mesačná dúha; něm: Mondregenbogen m; fr: arc-en-ciel lunaire m; rus: лунная радуга  1993-a1
duha mlhová
syn. duha bílá.
angl: fog bow; slov: dúha na pozadí hmly; něm: Nebelbogen m; fr: arc blanc m; rus: туманная радуга  1993-a1
duha primární
syn. duha hlavní.
angl: primary rainbow; slov: primárna dúha; něm: Hauptregenbogen m, primärer Regenbogen m; fr: arc primaire m; rus: основная радуга  1993-a1
duha sekundární
1. syn. duha vedlejší;
2. v mn. č. označení pro podružné duhové oblouky, které se vyskytují na vnitřní straně duhy hlavní a na vnější straně duhy vedlejší. Jde o interferenční jev související s uplatněním optického principu minimální odchylky.
angl: secondary rainbow; slov: sekundárna dúha; něm: sekundärer Regenbogen m; fr: arc secondaire m; rus: вторичная радуга  1993-a3
duha terciární
angl: tertiary rainbow; slov: terciárna dúha; něm: tertiärer Regenbogen m; fr: arc tertiaire m; rus: третичная радуга  1993-a1
duha vedlejší
syn. duha sekundární – méně jasná duha, objevující se současně s hlavní duhou, téměř dvojnásobně široká, s červenou barvou na vnitřní straně (úhlový poloměr oblouku asi 50°) a fialovou barvou na vnější straně (úhlový poloměr oblouku asi 54°). Vzniká následkem lomu a dvojnásobného vnitřního odrazu světla na dešťových kapkách.
slov: vedľajšia dúha; něm: Nebenregenbogen m; fr: arc secondaire m; rus: вторичная радуга  1993-a1
duplicatus
(du) [duplikátus] – jedna z odrůd oblaku podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizována jako menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy naskládané hustě nad sebou v malých vzdálenostech, někdy částečně spojené. Vyskytuje se u druhů cirrus, cirrostratus, altocumulus a stratocumulus.
Termín navrhl franc. meteorolog A. Maze na mezinárodním met. kongresu v Paříži v r. 1889 jako označení odrůdy oblaku druhu cirrus. Je přejat z lat. duplicatus „zdvojený, dvojitý“ (příčestí trpné slovesa duplicare „rozdvojovat, zvětšovat“).
angl: duplicatus; slov: duplicatus; něm: duplicatus; fr: duplicatus m; rus: двойные облака  1993-a2
dusno
subj. nepříjemný pocit, vyvolaný kombinovaným účinkem teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu a malé rychlosti větru na lidský organismus. Je do jisté míry opakem zchlazování, protože čím je menší zchlazování, tím je větší dusno. Dusno se charakterizuje buď pomocí izobarické ekvivalentní teploty (např. F. Linke považoval za začátek dusna 56 °C), nebo jen pomocí tlaku vodní páry. Za hranici dusna se obecně přijala hodnota tlaku vodní páry 18,8 hPa (dříve 14,08 torr). Podle K. Scharlana (1942) nastávají podmínky pro pocit dusna např. tehdy, když při relativní vlhkosti vzduchu r = 100 % je teplota vzduchu t = 16,5 °C, dále při r = 70 % a t = 22,2 °C, při r = 50 % a t = 27,9 °C, popř. při r = 30 % a t = 36,9 °C. Dusno vzniká nejčastěji v létě v dopoledních hodinách, zpravidla před konvektivní bouří (bouřkou z tepla). Viz též den dusný, teplota pocitová.
Termín je odvozen od slovesa dusit, které se vyvinulo z praslovanského *dušiti, z něhož pocházejí např. slova duch, dech a vzduch. Doslova jsou to tedy „podmínky, kdy člověk těžce dýchá“.
angl: muggy, sultriness; slov: dusno; něm: Schwüle f; fr: temps lourd m; rus: духота, зной  1993-a3
dvojpilotáž
synchronní pilotovací měření dvěma optickými pilotovacími teodolity umístěnými na konci základny s přesně zjištěnými koncovými body. Pomocí délky průmětu základny a čtyř zjištěných úhlových souřadnic, tj. dvou azimutálních a dvou výškových úhlů zaměřovaného pilotovacího prostředku (zpravidla pilotovacího balonu), se trigonometricky vyhodnocují prostorové souřadnice pilotovacího prostředku jako zákl. parametry pro výpočet výškového větru. Ve srovnání s jednopilotáží, poskytuje dvoupilotáž přesnější výsledky, poněvadž nemusí vycházet z předpokladu konstantní stoupací rychlosti zaměřovaného pilotovacího prostředku.
Termín se skládá z komponentu dvoj- a slova pilotáž.
angl: two-theodolite method of upper winds measurement; slov: dvojpilotáž; něm: Doppelanschnitt m; fr: sondage à deux théodolites m; rus: базисное шаропилотное наблюдение  1993-a1
dynamika atmosféry
část meteorologie, zabývající se příčinami pohybů vzduchu v zemské atmosféře. Poznatky dynamiky atmosféry a jejich mat. formulace vytvořily základ dynamické meteorologie, jejíž praktickou aplikací jsou zejména dyn. metody předpovědi počasí. V širším smyslu se do dynamiky atmosféry zahrnuje i kinematika a statika atmosféry.
angl: atmospheric dynamics, dynamics of the atmosphere; slov: dynamika atmosféry; něm: atmosphärische Dynamik f, Dynamik der Atmosphäre f; fr: dynamique de l'atmosphère f, mouvements de l'atmosphère pl; rus: динамика атмосферы  1993-a1
dynamika fronty
souborné označení pro časové změny vlastností atmosférické fronty v důsledku změn vlastností vzduchových hmot, které fronta odděluje, vlastností aktivního povrchu, a tlakového pole v oblasti fronty. Projevuje se změnou výraznosti fronty, změnou sklonu fronty (frontální plochy), deformací frontální čáry a tomu odpovídajícím průběhem počasí. Viz též frontogeneze, frontolýza, zostření fronty.
angl: dynamic of front; slov: dynamika frontu; něm: Dynamik der Front f; rus: динамика фронта  1993-a2
dynamika oblaků
část fyziky oblaků a srážek, která aplikuje principy dynamiky kapalin na vývoj oblaků a srážek. Studuje vlastnosti pole proudění v oblaku i v jeho okolí, které jsou důsledkem nehydrostatických změn tlaku vzduchu, a jejichž důsledkem je časově a prostorově proměnné rozložení teploty, vlhkosti a mikrofyzikálních charakteristik oblaku. Viz též mikrofyzika oblaků a srážek.
angl: cloud dynamics; slov: dynamika oblakov; něm: Wolkendynamik f, Wolkendynamik f; fr: dynamique des nuages f; rus: динамика облаков  2014
podpořila:
spolupracují: