diferenciální rovnice, která vyjadřuje změnu tlaku E s teplotou T ve stavu rovnováhy mezi dvěma fázemi dané látky. Obecně ji lze vyjádřit ve tvaru:
kde k, j postupně probíhá w, i, v, přičemž w značí kapalnou, i pevnou a v plynnou fázi, Lkj představuje latentní teplo pro přechod z fáze k do fáze j a α značí měrný objem příslušné fáze. V meteorologii se jedná o vyjádření závislosti tlaku nasycené vodní páry na teplotě T v K. Obvykle se udává jako diferenciální vyjádření teplotní závislosti tlaku nasycené vodní páry vzhledem k vodě ve tvaru
kde es je tlak nasycené vodní páry vzhledem k vodě, Rv značí měrnou plynovou konstantu vodní páry a Lwv latentní teplo výparu, které závisí na teplotě. Tento vztah lze užít i pro přechlazenou vodu. Pro vyjádření závislosti tlaku nasycené vodní páry vzhledem k ledu, je třeba nahradit latentní teplo výparu latentním teplem sublimace. Clausiova–Clapeyronova rovnice je jedním ze základních vztahů termodynamiky atmosféry a v literatuře najdeme několik typů jejího numerického řešení v závislosti na tom, jakou míru zjednodušení při řešení akceptujeme. Často používané zjednodušené řešení je Magnusův vzorec, Při přesnějším numerickém řešení používáme polynomiální vyjádření řešení uváděná v odborné literatuře.
rovnice Clausiova–Clapeyronova
angl: Clausius-Clapeyron equation; slov: Clausius-Clapeyronova rovnica; něm: Clausius-Clapeyronsche Gleichung f; rus: уравнение Клаузиуса-Клапейрона 1993-b2



