Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

radiosonda
met. přístroj používaný k měření meteorologickch prvkůmezní vrstvě atmosféry a ve volné atmosféře, který hodnoty měřených veličin předává aerologické stanici pomocí malého vysílače. Radiosonda nejčastěji měří teplotu, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, popř. i jiné prvky, jako ozon, záření, el. potenciál aj. Konstrukčně se radiosondy skládají z čidel na měření met. prvků, z převodníku, z vysílače event. z přijímače signálu navigačního systému a z baterie. Od vypuštění první radiosondy v roce 1930 do současné doby bylo zkonstruováno množství různých typů radiosond a jejich modifikací. Ještě v osmdesátých letech 20. století se vypouštělo 36 typů radiosond. Podle použitého typu převodníku se radiosondy dělí na chronometrické, s morseovým kódem, frekvenční a modulační (analogové a digitální). Nosičem radiosondy je nejčastěji radiosondážní balon, letoun nebo raketa. Pojem radiosonda zavedl do mezinárodního používání něm. meteorolog H. Hergesell. Viz též měření radiosondážní.
angl: radiosonde slov: rádiosonda rus: радиозонд něm: Radiosonde f  1993-a3
podpořila:
spolupracují: