Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

hranice atmosféry horní
teoretická kulová plocha obepínající vesmírné těleso v takové výšce, kde již z daného hlediska nemusíme uvažovat vliv jeho atmosféry. Vzhledem k tomu, že atmosféra Země plynule přechází do meziplanetárního prostoru, není určení její horní hranice jednoznačné. Můžeme ji umístit do výšky cca 30.000 km, kde se ztrácejí poslední volné atomy vodíku, které ještě do jisté míry rotují spolu se zemským tělesem. Pro účely různých oborů ji však uvažujeme podstatně níže. Např. v aktinometrii zpravidla znamená hladinu (výšku), nad níž z energetického hlediska lze zanedbat vliv ovzduší na sluneční záření, např. při určování solární konstanty, z hlediska vlivu na rozptyl a absorpci záření apod. Tyto podmínky bývají v dostatečné míře splněny již v mezosféře a nad ní.
angl: outer limits of the atmosphere, upper boundary of the atmosphere slov: horná hranica atmosféry něm: Obergrenze der Atmosphäre f rus: верхняя граница атмосферы  1993-a3
podpořila:
spolupracují: