Elektronický meteorologický slovník

1. symbol pro vyjádření směru a rychlosti větru na synoptických mapách, aerologických diagramech apod. Základem symbolu je čára ze směru, odkud vítr vane. Na tomto konci se k ní směrem do nižšího tlaku vzduchu připojují čárky a případně i trojúhelníky, které v součtu zaokrouhleně vyjadřují rychlost větru. Kratší čárka znamená 2,5 m.s^–1 (v některých zemích 5 uzlů), delší čárka 5 m.s^–1 (10 kt); trojúhelník označuje 25 m.s^–1 (50 kt), nahrazuje tedy pět delších čárek.
2. v předpisu L3 – Meteorologie a ve starší met. literatuře označení pouze pro výše zmíněný trojúhelník. Čára ve směru větru je pak označována jako šipka větru, příčné čárky jako opeření šipky větru.
Viz též model staniční.