Sestavila a průběžné aktualizuje terminologická skupina České meteorologické společnosti (ČMeS)

Výklad hesel podle písmene s

X
s'acclimater, acclimation
postupné přizpůsobování živých organizmů změněným podmínkám (např. aklimatizace výšková).
Termín se skládá z lat. předpony ad- s významem „k, při“ a z řec. κλίμα [klíma, gen. klímatos] „pás Země“.
česky: aklimatizace; angl: acclimatization; slov: aklimatizácia; něm: Akklimatisation f; rus: акклиматизация  1993-a3
saison de végétation f
česky: doba vegetační; slov: vegetačná doba; něm: Vegetationszeit f  1993-a1
saison des pluies f
česky: doba dešťů; slov: doba dažďov; něm: Regenzeit f  1993-a1
saison f
označení pro jednu ze čtyř klimatických sezon ve vyšších zeměp. šířkách.
česky: doba roční; slov: ročné obdobie; něm: Jahreszeit f  2014
saison humide f
česky: doba dešťů; slov: doba dažďov; něm: Regenzeit f  1993-a1
saison sèche f
česky: doba sucha; slov: doba sucha; něm: Trockenzeit f  1993-a3
satellite à défilement m
česky: družice meteorologická kvazipolární; angl: near-polar orbiting meteorological satellite; slov: kvázipolárna meteorologická družica; něm: quasipolar-umlaufender Wettersatellit m; rus: квазиполярный метеорологический спутник  1993-a3
satellite à orbite polaire m
česky: družice meteorologická kvazipolární; angl: near-polar orbiting meteorological satellite; slov: kvázipolárna meteorologická družica; něm: quasipolar-umlaufender Wettersatellit m; rus: квазиполярный метеорологический спутник  1993-a3
satellite circumpolaire m
česky: družice meteorologická kvazipolární; angl: near-polar orbiting meteorological satellite; slov: kvázipolárna meteorologická družica; něm: quasipolar-umlaufender Wettersatellit m; rus: квазиполярный метеорологический спутник  1993-a3
satellite défilant héliosynchrone m
česky: družice meteorologická kvazipolární; angl: near-polar orbiting meteorological satellite; slov: kvázipolárna meteorologická družica; něm: quasipolar-umlaufender Wettersatellit m; rus: квазиполярный метеорологический спутник  1993-a3
satellite défilant m
česky: družice meteorologická kvazipolární; angl: near-polar orbiting meteorological satellite; slov: kvázipolárna meteorologická družica; něm: quasipolar-umlaufender Wettersatellit m; rus: квазиполярный метеорологический спутник  1993-a3
satellite géosynchrone m
meteorologická družice, jejíž oběžná doba je totožná s dobou rotace Země. Termín se často nesprávně zaměňuje s pojmem meteorologická družice geostacionární.
česky: družice meteorologická geosynchronní; angl: earth-synchronous meteorological satellite, geosynchronous meteorological satellite; slov: geosynchrónna meteorologická družica; něm: geosynchroner Wettersatellit m; rus: геосинхронный метеорологический спутник  1993-a3
satellite météorologique en orbite géostationnaire m
meteorologická družice na geostacionární dráze. Parametry geostacionární dráhy (kruhová dráha o poloměru 42 168 km, jejíž rovina je totožná s rovinou zemského rovníku) zajišťují, že družice zdánlivě „visí“ ve výšce přibližně 35 790 km nad pevným místem na zemském povrchu.
česky: družice meteorologická geostacionární; angl: geostationary meteorological satellite; slov: geostacionárna meteorologická družica; něm: geostationärer Wettersatellit m; rus: геостационарный метеорологический спутник  1993-a3
satellite météorologique en orbite géosynchrone permanente m
meteorologická družice, jejíž oběžná doba je totožná s dobou rotace Země. Termín se často nesprávně zaměňuje s pojmem meteorologická družice geostacionární.
česky: družice meteorologická geosynchronní; angl: earth-synchronous meteorological satellite, geosynchronous meteorological satellite; slov: geosynchrónna meteorologická družica; něm: geosynchroner Wettersatellit m; rus: геосинхронный метеорологический спутник  1993-a3
satellite météorologique géostationnaire m
meteorologická družice na geostacionární dráze. Parametry geostacionární dráhy (kruhová dráha o poloměru 42 168 km, jejíž rovina je totožná s rovinou zemského rovníku) zajišťují, že družice zdánlivě „visí“ ve výšce přibližně 35 790 km nad pevným místem na zemském povrchu.
česky: družice meteorologická geostacionární; angl: geostationary meteorological satellite; slov: geostacionárna meteorologická družica; něm: geostationärer Wettersatellit m; rus: геостационарный метеорологический спутник  1993-a3
satellite météorologique m
umělá družice Země určená primárně pro využití v meteorologii a klimatologii. Podle oběžné dráhy se družice dělí na družice geostacionární a družice na nízkých dráhách (nejčastěji polárních), podle zaměření rozlišujeme družice operativní a výzkumné. Většina současných meteorologických družic má na své palubě řadu přístrojů umožňujících dálkový průzkum Země (DPZ) i v jiných oborech. Kromě primárních přístrojů, zaměřených na meteorologické využití, jde rovněž o přístroje pro jiné obory – systémy pro monitorování stavu hladiny světových moří a oceánů, astronomické a geofyzikální přístroje, systémy pro přenos nouzových signálů, aj.
česky: družice meteorologická; angl: meteorological satellite, meteorological spacecraft; slov: meteorologická družica; něm: meteorologischer Satellit m, Wettersatellit m; rus: метеорологический спутник  1993-a3
satellite météorologique polaire m
zkrácené označení pro meteorologickou družici na polární dráze. Družice s oběžnou dráhou přibližně kolmou na zemský rovník, takže při každém obletu Země přelétá (mimo jiné) i její polární oblasti – odtud název dráhy, resp. skupiny družic. Operativní meteorologické družice na polárních dráhách mají zpravidla oběžnou dobu blízkou 100 minutám a výšku kruhové dráhy přibližně v rozmezí 700 až 1 000 km. Dráha je zpravidla heliosynchronní.
česky: družice meteorologická polární; slov: polárna meteorologická družica; něm: polarumlaufender Wettersatellit m; rus: полярные орбитальные спутники  1993-a3
satellite météorologique stationnaire m
nepřesné (zkrácené) označení družice meteorologické geostacionární.
česky: družice meteorologická stacionární; slov: stacionárna meteorologická družica; něm: geostationärer Wettersatellit m; rus: геостационарные спутники  1993-a3
senseur m
syn. senzor, snímač – část přístroje, která měří určitou fyz. veličinu. V případě el. přístrojů čidlo převádí el. signál na kvantitativní hodnotu, která je zaznamenávána jinou částí přístroje a následně přenášena k dalšímu zpracování.
Termín vznikl jako novotvar od zast. slovesa čít ve smyslu „vnímat“ (srov. čich).
česky: čidlo; angl: sensor; slov: čidlo; něm: Fühler m  2014
service central de prévision m
středisko, kde se soustřeďují meteorologické informace a/nebo vypracovávají meteorologické předpovědi. Obvykle je předpovědní centrum blíže označováno podle území, které zabezpečuje, podle umístění centra nebo podle bližšího určení účelu, k jakému vydávané předpovědi slouží. Viz též centrum meteorologické světové, regionální, národní.
česky: centrum předpovědní; angl: central forecasting office, forecasting center; slov: predpovedné centrum; něm: Vorhersagezentrum n; rus: прогностический центр  1993-a3
sévérité du climat f
neurčitý souhrnný pojem pro nepříznivé klimatické podmínky určitého místa nebo oblasti. Projevuje se velmi nízkými či naopak vysokými hodnotami klimatických prvků (teploty vzduchu, relativní vlhkosti, atmosférických srážek apod.), případně velkou četností nebezpečných meteorologických jevů. V bioklimatologii je drsnost klimatu hodnocena nejrůznějšími indexy a odvozenými veličinami, viz např. diagram komfortu, teplota efektivní. Viz též tuhost zimy.
česky: drsnost klimatu; angl: hardness of the climate, severity of the climate; slov: drsnosť klímy; něm: Rauigkeit des Klimas f; rus: жестокость климата, суровость климата  1993-a3
simoun m
syn. samum.
česky: hakím; slov: hakim; rus: самум, самун, симун  1993-a1
situation météorologique générale f
Termín byl přejat z němčiny. Skládá se ze slov gross „velký“, Wetter „počasí“ a Lage „poloha, situace“, ve smyslu „povětrnostní situace velkého měřítka“.
česky: Grosswetterlage; angl: general weather situation; slov: Grosswetterlage; něm: Großwetterlage f; rus: общее синоптическое положение  1993-a1
Société de bioclimatologie tchèque
(ČBkS) – vědecká společnost sdružující zájemce o bioklimatologii v ČR, popř. čestné členy ze zahraničí. Je následnickou organizací Československé bioklimatologické společnosti (ČSBkS), která vznikla v roce 1965 sloučením Bioklimatologické komise ČSAV, založené v r. 1953, a bioklimatologické odborné skupiny Československé meteorologické společnosti při ČSAV, založené v r. 1959. ČBkS spolupracuje se Slovenskou bioklimatologickou společností (SBkS), s níž původně tvořila jednu společnost pod společným názvem ČSBkS. Prvním předsedou ČSBkS byl prof. RNDr. Ing. V. Novák, DrSc.
česky: Česká bioklimatologická společnost; angl: Czech Bioclimatological Society; slov: Česká bioklimatologická spoločnosť; něm: Tschechische bioklimatologische Gesellschaft f; rus: Чехословацкое биоклиматологическое Общество  1993-b3
Société européenne de météorologie f
(EMS) – společnost sdružující národní meteorologické společnosti evropského regionu WMO (mj. ČMeS, SMS) jako členy EMS a jako přidružené členy EMS také různé instituce a firmy, které se zabývají meteorologií. Přidruženými členy EMS jsou především národní meteorologické služby (mj. ČHMÚ), výrobci měřících přístrojů a pozorovací techniky, nebo mezinárodní organizace jako ECMWF, EUMETSAT, ESA apod. EMS byla založena r. 1999 v Norrköpingu po více než tříletém úsilí R. Morina, který se stal jejím prvním prezidentem. Vrcholným orgánem EMS je Valné shromáždění členů, tedy zástupců členských národních společností. Řídící jednotkou je Rada EMS, která má zpravidla 9 členů, tři stálé (zástupci zakládajících velkých společností, které od založení EMS přispívají do jejího rozpočtu vedle běžného členského poplatku fixní sumou 5000 EUR ročně) a šest rotujících s funkčním obdobím dva roky. Hlavním cílem EMS je posilovat zvláště evropskou spolupráci v meteorologii a příbuzných vědách s cílem zlepšit a rozšířit služby poskytované veřejnosti. Hlavní akcí, kterou EMS pořádá, je Výroční setkání, tj. sympozium konané každý rok střídavě spolu s Evropskou konferencí aplikované meteorologie (ECAM) a Evropskou konferencí aplikované klimatologie (ECAC).
česky: Evropská meteorologická společnost; angl: European Meteorological Society; slov: Európska meteorologická spoločnosť; něm: Europäische meteorologische Gesellschaft f; rus: Европейское метеорологическое общество  2014
Société météorologique européenne f
(EMS) – společnost sdružující národní meteorologické společnosti evropského regionu WMO (mj. ČMeS, SMS) jako členy EMS a jako přidružené členy EMS také různé instituce a firmy, které se zabývají meteorologií. Přidruženými členy EMS jsou především národní meteorologické služby (mj. ČHMÚ), výrobci měřících přístrojů a pozorovací techniky, nebo mezinárodní organizace jako ECMWF, EUMETSAT, ESA apod. EMS byla založena r. 1999 v Norrköpingu po více než tříletém úsilí R. Morina, který se stal jejím prvním prezidentem. Vrcholným orgánem EMS je Valné shromáždění členů, tedy zástupců členských národních společností. Řídící jednotkou je Rada EMS, která má zpravidla 9 členů, tři stálé (zástupci zakládajících velkých společností, které od založení EMS přispívají do jejího rozpočtu vedle běžného členského poplatku fixní sumou 5000 EUR ročně) a šest rotujících s funkčním obdobím dva roky. Hlavním cílem EMS je posilovat zvláště evropskou spolupráci v meteorologii a příbuzných vědách s cílem zlepšit a rozšířit služby poskytované veřejnosti. Hlavní akcí, kterou EMS pořádá, je Výroční setkání, tj. sympozium konané každý rok střídavě spolu s Evropskou konferencí aplikované meteorologie (ECAM) a Evropskou konferencí aplikované klimatologie (ECAC).
česky: Evropská meteorologická společnost; angl: European Meteorological Society; slov: Európska meteorologická spoločnosť; něm: Europäische meteorologische Gesellschaft f; rus: Европейское метеорологическое общество  2014
Société météorologique tchécoslovaque, Académie tchécoslovaque des sciences f
(ČSMS) – předchůdce České meteorologické společnosti, vědecká společnost při Československé akademii věd sdružující zájemce o meteorologii v tehdejším Československu, popř. čestné členy ze zahraničí. ČSMS vznikla v r. 1958 a jejím prvním předsedou byl prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc.
česky: Československá meteorologická společnost při ČSAV; angl: Czechoslovak Meteorological Society of the Czechoslovak Academy of Sciences; slov: Československá meteorologická spoločnosť pri ČSAV; něm: Tschechoslowakische meteorologische Gesellschaft bei der Tschechoslowakischen Akademie der Wissenschaften f; rus: Чехословацкое метеорологическое Общество при ЧСАН  1993-a3
Société météorologique tchèque f
(ČMeS) – vědecká společnost sdružující zájemce o meteorologii v ČR, popř. čestné členy ze zahraničí. Vznikla r. 1993 jako nástupnická organizace Československé meteorologické společnosti. Její náplní je vědecká činnost, výměna informací mezi pracovníky z různých pracovišť a popularizace meteorologie. Ve své činnosti využívá různé formy přednáškové činnosti, jako např. semináře, konference i akce s mezinárodní účastí. Je řízena hlavním výborem v čele s předsedou. Základním dokumentem ČMeS jako zapsaného spolku jsou stanovy schválené Ministerstvem vnitra ČR. ČMeS je členem Rady vědeckých společností při Akademii věd ČR a členem Evropské meteorologické společnosti. Členové ČMeS jsou organizačně začleněni do poboček (Praha, Brno, Hradec Králové, Ostrava).
česky: Česká meteorologická společnost; angl: Czech Meteorological Society; slov: Česká meteorologická spoločnosť; něm: Tschechische meteorologische Gesellschaft f; rus: Ческое метеорологичекое Общество  2014
solution de Mie f
zvětšování podílu dopředného rozptylu záření na jeho celkovém rozptylu. K tomuto zvětšování dochází při rozptylu na kulových částicích, pro jejichž poloměr r platí nerovnost 2πr  λ,kde λ je vlnová délka rozptylovaného záření, jestliže hodnota 2πr / λ roste. Dopředným rozptylem rozumíme rozptyl do směrů, které se směrem původního paprsku svírají úhel menší než 90°. Mieův efekt lze vysvětlit pomocí teorie Mieova rozptylu. V meteorologii se s ním setkáváme zejména při rozptylu přímého slunečního záření na oblačných částicích, na kapičkách mlhy nebo na různých aerosolových částicích v atmosféře. Prostřednictvím Mieova efektu se vysvětlují vzácné optické atmosférické jevy modré nebo zelené slunce a modrý nebo zelený měsíc. Viz též rozptyl elektromagnetického vlnění v atmosféře.
česky: efekt Mieův; angl: Mie effect; slov: Mieho efekt; něm: Mie-Effekt m; rus: эффект Ми  1993-a3
sondage à deux théodolites m
synchronní pilotovací měření dvěma optickými pilotovacími teodolity umístěnými na konci základny s přesně zjištěnými koncovými body. Pomocí délky průmětu základny a čtyř zjištěných úhlových souřadnic, tj. dvou azimutálních a dvou výškových úhlů zaměřovaného pilotovacího prostředku (zpravidla pilotovacího balonu), se trigonometricky vyhodnocují prostorové souřadnice pilotovacího prostředku jako zákl. parametry pro výpočet výškového větru. Ve srovnání s jednopilotáží, poskytuje dvoupilotáž přesnější výsledky, poněvadž nemusí vycházet z předpokladu konstantní stoupací rychlosti zaměřovaného pilotovacího prostředku.
Termín se skládá z komponentu dvoj- a slova pilotáž.
česky: dvojpilotáž; angl: two-theodolite method of upper winds measurement; slov: dvojpilotáž; něm: Doppelanschnitt m; rus: базисное шаропилотное наблюдение  1993-a1
stade phénologique f
období roku vymezená etapami vývoje přírody. Fenologické roční doby jsou odděleny významnými fenologickými fázemi.
česky: doby roční fenologické; angl: phenological seasons; slov: fenologické ročné doby; něm: phänologische Jahreszeiten f/pl; rus: фенологические сезоны  1993-a1
stade phénologique m
syn. fenofáze – významný, dobře pozorovatelný a periodicky se opakující životní projev rostlin a živočichů, který je podmíněn střídáním sezon a změnami počasí (vývojem povětrnosti), jako např. kvetení, olistění, přílet ptactva aj. Mezi fenologické fáze v širším smyslu patří i polní práce související s pěstováním polních kultur, např. setí, sklizeň aj. Podle objektu fenologických pozorování rozlišujeme fytofenofáze a zoofenofáze. Viz též fytofenologie, zoofenologie, fenogram, izofena.
česky: fáze fenologická; angl: phenological phase, phenophase; slov: fenologická fáza; něm: phänologische Phase f; rus: фенологическая фаза, фенофаза  1993-a1
stade phénologique m
Termín se skládá z řec. komponentu φαίνο- [faino-], odvozeného od slovesa φαίνειν [fainein] „jevit se“ (srov. fenomén), a z φάσις [fasis] „objevení se, východ (o hvězdách), fáze (Měsíce)“, které je rovněž příbuzné s výše uvedeným slovesem φαίνειν.
česky: fenofáze; slov: fenofáza; něm: phänologische Phase f; rus: фенологическая фаза  1993-a1
stratus fractus m
(Fs) – starší neplatné označení pro stratus fractus (St fra).
Termín zavedla Mezinárodní komise pro studium oblaků v r. 1930, zrušen byl v r. 1949. Skládá se ze slov fractus a stratus.
česky: fractostratus; angl: fractostratus; slov: fractostratus; něm: Fraktostratus m; rus: разорванно-слоистые облака  1993-a2
sublimation inverse f
nesprávné označení fázového přechodu plynného skupenství vody - vodní páry na skupenství pevné - led, viz též depozice, sublimace.
Termín se skládá z lat. předpony de- „z, od“ a slova sublimace.
česky: desublimace; angl: desublimation; slov: desublimácia; něm: Resublimation f; rus: десублимация  1993-a3
système cyclonique m
syn. níže tlaková – oblast se sníženým tlakem vzduchu, která se projevuje na synoptické mapě alespoň jednou uzavřenou izobarou nebo izohypsou, přičemž tlak vzduchu uvnitř je nižší než v okolí. Pro cyklonu je charakteristická cirkulace vzduchu proti směru pohybu hod. ručiček na sev. polokouli a ve směru pohybu hod. ručiček na již. polokouli. Cyklona je základním tlakovým útvarem. Středy cyklony se označují na synop. mapách v ČR písmenem „N“ (níže), na mapách z angl. jazykové oblasti písmenem „L“ (low), na mapách z něm. jazykové oblasti písmenem „T“ (Tief), na mapách z rus. jazykové oblasti písmenem „H“ (nizkoje davlenije) a na mapách ze španělské jazykové oblasti písmenem „B“ (baja). Ke vzniku cyklony vedou složité procesy v atmosféře označované jako cyklogeneze. Viz též počasí cyklonální, stadia vývoje cyklony, model cyklony, osa cyklony.
Termín pochází z angl. cyclone. Zavedl jej brit. námořní kapitán H. Piddington v r. 1848 jakožto pojem zahrnující všechny rotující větrné bouře. Odvodil jej z řec. κύκλος [kyklos] „kruh, kruhový pohyb“ (srov. cyklus). Termín do češtiny pronikl zřejmě přes němčinu, a to kromě ženského i v mužském rodě (mužský tvar cyklon má dnes užší význam).
česky: cyklona; angl: cyclone, depression, low; slov: cyklóna; něm: Tief n, Zyklone f; rus: депреcсия, циклон  1993-a3
système de covariance des turbulences m
název pro zařízení, které zjišťuje turbulentní toky např. hybnosti, tepla, vodní páry, popř. znečišťujících příměsí v přízemní vrstvě atmosféry. Je tvořeno několika čidly, zpravidla ultrazvukovým (akustickým) anemometrem a analyzátorem plynů nebo aerosolu, které pracují s frekvencí vzorkování řádově 101 Hz a z jejichž výstupních signálů jsou pomocí počítače vyhodnocovány požadované údaje.
česky: eddy kovarianční systém; angl: eddy covariance system; slov: eddy kovariančný systém; něm: Eddy-Kovarianz-Methode f, Eddy-Kovarianz-Anlage f  2014
podpořila:
spolupracují: