vzorec, který vyjadřuje úhel sklonu frontální plochy v závislosti na rychlosti proudění a teplotě vzduchových hmot po obou stranách frontální plochy. Pro stacionární frontu ho odvodil M. Margules (1906) ve tvaru
kde α je úhel sklonu atmosférické fronty, λ Coriolisův parametr, g velikost tíhového zrychlení, T1 teplota v K a v1 rychlost proudění studeného vzduchu, T2 teplota a v2 rychlost proudění teplého vzduchu. Předpokládá se při tom, že obě proudění jsou geostrofická a rovnoběžná s frontální plochou. Viz též vítr geostrofický.
vzorec Margulesův
angl: Margules formula; slov: Margulesova rovnica; něm: Margules-Gleichung f; rus: уравнение Маргулеса 1993-b2