Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

rozhraní vlhkostní
úzká přechodová zóna v mezosynoptickém nebo až synoptickém měřítku mezi vzduchovými hmotami, které se výrazněji liší v množství obsažené vodní páry. Pro vlhkostní rozhraní je typický zvětšený horiz. gradient charakteristik vlhkosti vzduchu; např. gradient teploty rosného bodu může dosahovat hodnot až 10 °C na 10 km. V blízkosti vlhkostního rozhraní dochází podobně jako v případě atmosférické fronty často ke stáčení větru, naopak výskyt brázdy nízkého tlaku vzduchu podél rozhraní není typický. Rozdíly v teplotě vzduchu mezi suchou a vlhkou stranou bývají poměrně malé, přičemž vzduch na suché straně bývá ve dne o něco teplejší a v noci o něco chladnější než na vlhké straně. Ve stř. zeměp. šířkách je hlavním mechanizmem formování vlhkostního rozhraní velkoprostorové konfluentní proudění z různých ohnisek vzniku vzduchových hmot. Vlhkostní rozhraní lze typicky detekovat v místech styku tropického mořského a pevninského vzduchu, ale také v zónách, kde se setkává vzduch pocházející z oblastí s rozdílnou vlhkostí půdy a s různým vegetačním pokryvem i využíváním krajiny člověkem. Kvazistacionární vlhkostní rozhraní, charakteristické pouze reverzibilním denním chodem pohybu, se často vyskytuje na jaře a v létě východně od Skalnatých hor, kde bývá nezřídka odpovědné za explozivní zesílení konvektivních bouří provázených tornády a krupobitím. Vlhkostní rozhraní se objevují i v jiných částech světa, např. na severu Indie, ve vých. oblastech Číny a na Pyrenejském poloostrově. Viz též pole frontogenetické.
angl: dewpoint front, dryline slov: vlhkostné rozhranie  2019
podpořila:
spolupracují: