Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene k

X
k-epsilon-Modell n
česky: modely k-epsilon angl: k-epsilon models slov: modely k-epsilon  2014
K-index m
index instability definovaný podle vzorce:
KI=T850-T 500+TD850-( T700-TD700 ),
kde T850, resp. T700 a T500, jsou hodnoty teploty vzduchuhladinách 850 hPa, resp. 700 a 500 hPa a TD850, resp. TD700, je teplota rosného bodu v hladině 850 hPa, resp. 700 hPa. V praxi se neočekávají bouřky pro hodnotu K-indexu nižší než 20, pro hodnoty indexu mezi 20 a 25 se očekávají ojedinělé bouřky, pro hodnoty indexu 25 až 30 bouřky místy a pro hodnoty K-indexu nad 30 se očekávají četné bouřky. K-index formuloval J. J. George v roce 1960.
česky: K-index angl: K-index slov: K-index rus: индекс К, К — индекс неустойчивости  2014
k-omega-Modell n
(GCM) syn. modely klimatu dynamické – modely, využívané k simulaci klimatu nebo cirkulace atmosféry. Vycházejí z pohybových rovnic, rovnic termodynamiky, stavové rovnice, rovnic přenosů radiační energie, rovnice tepelné bilance zemského povrchu a rovnice vodní bilance zemského povrchu. Zahrnují též prognostickou rovnici pro vodní páru. Výpočetní oblastí je obvykle celý zemský povrch, popř. jedna z polokoulí. Využívají se především ke studiu antropogenních vlivů na klima. Viz též faktory klimatu antropogenní, modely klimatu energetické bilanční, modely klimatu radiačně-konvekční.
česky: modely klimatu cirkulační angl: general circulation models (GCM) slov: cirkulačné modely klímy rus: модель общей циркуляции (МОЦ)  1993-b3
kahler Boden m
půda nepokrytá vegetací, nechráněná, nestíněná a vystavená vlivům počasí.
česky: půda holá angl: bare soil slov: holá pôda rus: обнаженная почва  1993-a3
Kahlfrost m
mráz (teplota vzduchu nižší než 0,0 °C) bez přítomnosti sněhové pokrývky.
česky: holomráz angl: black frost slov: holomráz rus: мороз без инея  1993-a1
Kalender der Grosswetterlagen m
přehled o výskytu povětrnostních situací v dané oblasti za určité období. Pro jednotlivé dny jsou uvedeny zkratkami, popř. značkami synoptické typy stanovené na základě určité typizace povětrnostních situací, záznamy o přestavbě povětrnostních situací apod. Některé typizace neuvádějí povětrnostní situace ve dnech, v nichž je situace nevyhraněná. Nejdelší kalendář povětrnostních situací, používaný ve stř. Evropě, vychází z typizace povětrnostních situací Evropy P. Hessa a H. Brezowského; začíná r. 1881 a je průběžně doplňován a publikován. V ČR je vypracován kalendář povětrnostních situací pracovníky předpovědní služby podle typizace povětrnostních situací HMÚ, počínaje r. 1946. V letech 1946–1990 byl sestavován jednotný kalendář pro celé území tehdejšího Československa, od roku 1991 je sestavován po vzájemné konzultaci meteorologů z ČHMÚ a SHMÚ zvlášť pro území České republiky a zvlášť pro území Slovenské republiky a každoročně je doplňován a publikován na webu ČHMÚ. Druhý československý kalendář povětrnostních situací, zpracovaný podle typizace povětrnostních situací M. Končeka a F. Reina, byl publikován za období 1950–1971. Viz též katalog povětrnostních situací.
česky: kalendář povětrnostních situací angl: synoptic situations calendar slov: kalendár poveternostných situácií rus: календарь синоптических положений (ситуаций)  1993-a3
Kalibration f
dříve používaný termín pro kalibraci meteorologických přístrojů.
česky: cejchování angl: calibration, test slov: ciachovanie rus: калибровка fr: étallonage m, calibration f  1993-a3
Kalibrierungsprotokoll n
výsledek kalibrace meteorologických přístrojů obsahující přesnou identifikaci meteorologického přístroje, popis a výsledky provedené kalibrace. Stanovené přístrojové opravy musí být použity při každém měření. Platnost kalibrace je časově omezena.
česky: protokol kalibrační slov: kalibračný protokol  2014
Kalibrrierung (Eichung) der Satellitendaten f
převod dat získaných přístroji meteorologických družic na standardní fyzikální veličiny, např. intenzitu záření, jasovou (radiační) teplotu, odrazivost (albedo) aj.
česky: kalibrace družicových dat angl: satellite data calibration slov: kalibrácia družicových dát rus: калибровка спутниковых ганных  1993-a3
Kalibrrierung (Eichung) meteorologischer Geräte f
je soubor úkonů, kterými se za specifikovaných podmínek stanoví vztah mezi hodnotami měřených meteorologických veličin a odpovídajícími hodnotami, které jsou dány etalony (standardy). Výsledkem kalibračních procesů jsou přístrojové opravy, které je nutno započítat k výsledkům měření. Každý meteorologický přístroj má stanoven tzv. kalibrační interval. V případě podezření, že přístroj neměří správně, je nutné jej neprodleně vyměnit a požádat odborné pracoviště (kalibrační laboratoř) o rekalibraci.
česky: kalibrace meteorologických přístrojů angl: calibration of meteorological instruments slov: kalibrácia meteorologických prístrojov rus: колибровка метеорологическых приборов  2014
Kalifornischr Strom m
studený oceánský proud ve východním segmentu severopacifického subtropického koloběhu oceánské vody. Je pokračováním té části Severního tichomořského proudu, která míří podél západního pobřeží Severní Ameriky k jihu. Přispívá mj. k ariditě klimatu Kalifornského poloostrova. V tropech se vlivem pasátů stáčí k jihozápadu a přechází do Severního rovníkového proudu.
česky: proud Kalifornský angl: California Current slov: Kalifornský prúd  2017
Kalman-Filter m
(KF) – rekurzivní algoritmus, který dává optimální odhad (ve smyslu minimalizace střední kvadratické odchylky) stavového vektoru lineárního dynamického systému (např. lineárního modelu) za předpokladu, že chyba lineárního modelu popisujícího dynamický systém má Gaussovo rozdělení a naměřené hodnoty stavového vektoru mají chybu s Gaussovým rozdělením nezávislou na chybě modelu. KF poskytuje optimální odhady pro minulé, současné i budoucí stavy systému společně s odhadem jejich chyby. Proto je KF filtr vhodný pro asimilaci dat do numerického modelu předpovědi počasí. Kromě toho se KF používá i v jiných meteorologických aplikacích jako je např. statistický postprocessing prognostických dat numerických modelů počasí, downscaling apod. Z řady nemeteorologických aplikací se KF využívá např. pro lokalizaci cílů a jejich pohybu na základě radarových měření. Pro nelineární dynamické systémy (nelineární modely) existují různé modifikace základního algoritmu. Zobecněný KF (EKF) linearizuje model v okolí aktuálního stavového vektoru a na tento model aplikuje KF. Vzhledem k tomu, že modely předpovědi počasí jsou silně nelineární, EKF nedává přijatelné výsledky a v meteorologických aplikacích se nepoužívá. Ansámblový KF (EnKF) aplikuje model na ansámbl počátečních stavových vektorů a určuje odhad chyby předpovědi modelu pomocí vyhodnocení získaného ansámblu předpovědí. Přitom se předpokládá Gaussovo rozdělení obou ansámblů. Zobecněním EnKF je částicový KF (PKF), který se liší od EnKF tím, že se neomezuje na Gaussovo rozdělení, což ovšem výrazně navyšuje časovou náročnost výpočtu. V současné době nejpoužívanější metoda aplikace KF v asimilaci dat je LETKF, což je z výpočetního hlediska velmi efektivní aplikace EnKF.
česky: filtr Kalmánův angl: Kalman filter slov: Kalmánov filter rus: фильтр Калмана fr: filtre de Kalman m  2014
Kalme f
vítr o prům. rychlosti 0,0 až 0,2 m.s–1 (méně než 1 km.h–1). Odpovídá nultému stupni Beaufortovy stupnice větru. Viz též calm.
česky: bezvětří angl: calm slov: bezvetrie rus: безветрие, штиль fr: calme m  1993-a3
Kalme f
1. syn. bezvětří;
2. v letecké meteorologii měřená nebo předpovídaná rychlost větru menší než 0,5 m.s–1 (menší než 1 kt) musí být indikována jako „CALM“.
česky: calm angl: calm slov: kalm rus: калм fr: calme m  1993-a3
Kalme f
česky: kalm angl: calm slov: kalm rus: затишье  1993-a3
Kalmenzone f
česky: pásmo tišin angl: calm belt slov: pásmo tíšin rus: зона затишья, зона штилей  1993-a1
kalte Antizyklone f
anticyklona, která je termicky symetrická a vyskytuje se v rel. chladnějším vzduchu vzhledem k okolí. Má malý vert. rozsah a je dobře vyjádřena obvykle jen do výšky 1 až 2 km. Do studených anticyklon patří především arktické a antarktické anticyklony a zimní kontinentální anticyklony.
česky: anticyklona studená angl: cold anticyclone slov: studená anticyklóna rus: холодный антициклон fr: anticyclone thermique m, anticyclone à cœur froid m  1993-a3
kalte Winddrehung f
slang. označení pro stáčení větru s výškou působené studenou advekci. Jestliže se advekce teploty vyskytuje v určité vrstvě atmosféry, je vektor větru na horní hranici vrstvy dán vektorovým součtem vektoru větru na spodní hranici vrstvy a vektoru termálního větru. Při studené advekci se na sev. polokouli vítr stáčí s rostoucí výškou vlevo, na již. polokouli vpravo. Ke stáčení větru s výškou může docházet pouze v baroklinní atmosféře. Viz též stáčení větru teplé.
česky: stáčení větru studené slov: studené stáčanie vetra  1993-a3
kalte Zyklone f
syn. cyklona vysoká – cyklona, která se vyskytuje v celém svém vert. rozsahu v rel. chladnějším vzduchu vzhledem k okolí. Studené cyklony jsou termicky symetrické, řídicí nebo izolované cyklony, v nichž se frontální systémy mohou vyskytovat pouze na jejich okrajích. Pro studené cyklony je typický růst velikosti cyklonální cirkulace s výškou.
česky: cyklona studená angl: cold low, cold-core cyclone slov: studená cyklóna rus: холодная депресия, холодный циклон fr: dépression à coeur froid f, cyclone à noyau froid m  1993-a3
Kältehoch n
anticyklona, která je termicky symetrická a vyskytuje se v rel. chladnějším vzduchu vzhledem k okolí. Má malý vert. rozsah a je dobře vyjádřena obvykle jen do výšky 1 až 2 km. Do studených anticyklon patří především arktické a antarktické anticyklony a zimní kontinentální anticyklony.
česky: anticyklona studená angl: cold anticyclone slov: studená anticyklóna rus: холодный антициклон fr: anticyclone thermique m, anticyclone à cœur froid m  1993-a3
Kältepol m
místo nebo oblast na Zemi, popř. na dané polokouli, kde bylo zaznamenáno absolutní minimum teploty vzduchu, viz extrémy teploty vzduchu. Méně často se za póly chladu považují místa s nejnižší prům. roč. teplotou vzduchu. Z obou hledisek je pólem chladu východní vnitrozemí Antarktidy, resp. zdejší ruská stanice Vostok s prům. roč. teplotou vzduchu –55 °C a s naměřeným absolutním minimem –89,2 °C. Na sev.polokouli lze z těchto hledisek rozlišit dva póly chladu. Jedním je východní Sibiř, kde stanice Ojmiakon, vyznačující se zřejmě největší termickou kontinentalitou klimatu na Zemi, zaznamenala abs. minimum teploty vzduchu –67,7 °C. Druhým pólem chladu severní polokoule je severnívnitrozemí Grónska, kde prům. roč. teplota vzduchu klesá až pod –30 °C.
česky: pól chladu angl: cold pole slov: pól zimy rus: полюс холода  1993-a3
kaltes Förderband n
relativní proudění obecně studeného a zpočátku i suchého vzduchu ve frontální cykloně popisované v teorii přenosových pásů. Formuje se na přední straně cyklony v přízemních hladinách a je pro něj charakteristické, že hodnoty izobarické vlhké potenciální teploty jsou o několik stupňů nižší než uvnitř teplého přenosového pásu. Studený přenosový pás směřuje nejprve k západu a v blízkosti teplé fronty (resp. její frontální čáry) začíná stoupat a stáčet se cyklonálně kolem středu cyklony, přičemž podchází teplý přenosový pás. V této oblasti se díky srážkám produkovaným teplým přenosovým pásem sytí vlhkostí. Při dalším výstupu vzduchu se tato vlhkost může stát zdrojem pro vznik oblaků zejména nízkého a středního patra. V místě, kde studený přenosový pás vystupuje zpod teplého přenosového pásu, se proud často rozděluje do dvou větví charakterizovaných různou výškou nad zemským povrchem. Vyšší větev se anticyklonálně stáčí, až je téměř rovnoběžná s teplým přenosovým pásem. Nižší větev se stáčí cyklonálně a směřuje do středu cyklony. Rozhraní mezi vzduchem v nižší větvi studeného přenosového pásu a vzduchovou hmotou v týlu vyvíjející se cyklony lze označit za atmosférickou frontu, která je v klasickém koncepčním modelu norské meteorologické školy analyzována jako okluzní fronta. Avšak měření dokazují, že formování této fronty nekoresponduje s okluzním procesem jako situace, kdy je teplý vzduch vytlačován studenější vzduchovou hmotou na přední straně a v týlu cyklony vzhůru.
česky: pás přenosový studený angl: cold conveyor belt slov: studený prenosový pás rus: холодная несущая полоса  2014
kaltes Halbjahr n
na sev. polokouli období od 1. října do 31. března, někdy nevhodně označované jako zimní pololetí. Viz též sezona.
česky: pololetí chladné angl: cold half-year slov: chladný polrok rus: холодное полугодие  1993-a3
Kaltfront 1. Art f
studená fronta s výstupnými pohyby teplého vzduchu podél frontální plochy v celém jejím výškovém rozsahu. Je anafrontou a její oblačný systém je tvořen zpravidla oblaky druhu cumulonimbus přecházejícími v druhy nimbostratus, altostratus a cirrostratus. Srážkové pásmo studené fronty prvního druhu bývá široké 300 až 400 km a vyskytuje se za frontální čárou. Srážky na čele fronty mají charakter přeháněk, dále za frontou přecházejí v trvalé srážky. Tato fronta se pohybuje zpravidla pomaleji než studená fronta druhého druhu.
česky: fronta studená prvního druhu angl: cold front 1st type, slowly moving cold front slov: studený front prvého druhu rus: холодный фронт первого рода fr: front froid principal m  1993-a1
Kaltfront 2. Art f
studená fronta s výstupnými pohyby teplého vzduchu pouze ve spodní části frontální plochy (do výšky 2 km až 3 km) a sestupnými pohyby ve vyšších vrstvách. Ve spodní části je anafrontou, v horní katafrontou. Její oblačný systém je zpravidla tvořen kumulonimby vázanými na čelo fronty, za čelem fronty se rychle vyjasňuje. Šířka oblačného pásma bývá jen několik desítek km, srážky jsou však intenzívní a mají přeháňkový charakter. Tato fronta se pohybuje obvykle rychleji než studená fronta prvního druhu.
česky: fronta studená druhého druhu angl: cold front, 2nd type, fast moving cold front slov: studený front druhého druhu rus: холодный фронт второго рода fr: front froid secondaire m  1993-a1
Kaltfront f
fronta nebo její část, která se pohybuje směrem na stranu teplého vzduchu. Vzniká obvykle na hlavní frontětýlu cyklony. Na studené frontě se oblačnost vytváří především ve výstupné části teplého přenosového pásu. Typická oblačnost v blízkosti frontální čáry je charakteristická výskytem oblaků druhu cumulonimbus, v letním období je obvykle doprovázená bouřkami, húlavami, dešti v přeháňkách, popř. kroupami. Intenzita těchto jevů souvisí se sklonem fronty a mírou stability teplého vzduchu vytlačovaného klínem studeného vzduchu. Na oblast oblaků druhu cumulonimbus někdy navazuje oblačnost druhu nimbostratus, altostratus a cirrostratus, někdy však za touto oblastí následuje rychlé vyjasňování. Podle rozložení výstupných pohybů podél celé frontální plochy rozeznáváme studenou frontu charakteru anafronty a studenou frontu charakteru katafronty, přičemž jedna studená fronta může být v určité části anafrontou a v jiné katafrontou. Někteří autoři hovoří o dělení na studenou frontu prvního druhu a studenou frontu druhého druhu. U studené fronty pozorujeme obvykle pokles tlaku vzduchu před frontou a rychlý vzestup za ní. Viz též fronta teplá.
česky: fronta studená angl: cold front slov: studený front rus: холодный фронт fr: front froid m  1993-a3
Kaltfrontgewitter n
vzniká nejčastěji v konvektivních bouřích na čele studené fronty, případně v oblačnosti druhu nimbostratus, v oblasti vynucených výstupů teplého vzduchu vzhůru před přitékajícím studeným vzduchem. Čím je teplý vzduch s instabilním teplotním zvrstvením vlhčí, tím se vyvíjejí mohutnější Cb s intenzivnějšími bouřkovými projevy. Bouřky studené fronty se mohou vyskytnout nad libovolným terénem v kteroukoliv denní dobu. Nejintenzivnější bývají v odpoledních a večerních hodinách. Mohou být uspořádány do pásu podél frontálního rozhraní v délce i několika stovek km. Bouřky studené okluzní fronty se v podstatě neliší od bouřky studené fronty. Viz též bouřka teplé fronty.
česky: bouřka studené fronty angl: cold front thunderstorm slov: búrka studeného frontu rus: гроза на холодном фронтe fr: orage de front froid m, orage à front froid m  1993-a3
Kaltfrontokklusion f
zkrácené označení pro okluzní frontu charakteru studené fronty.
česky: okluze studená angl: cold occlusion slov: studená oklúzia rus: окклюзия по типу холодного фронта  1993-a2
Kaltfrontwelle f
česky: fronta studená zvlněná angl: waving cold front slov: zvlnený studený front rus: холодный волновой фронт fr: front froid ondulant m  1993-a1
Kaltluftadvektion f
advekce působící v daném místě ochlazování, takže záporně vzatý skalární součin rychlosti větru a teplotního gradientu je záporný. Viz též úhel advekce.
česky: advekce studená angl: cold advection slov: studená advekcia rus: адвекция холода fr: advection d'humidité f  1993-a3
Kaltluftfilm m
slangové označení pro tenkou vrstvu studeného vzduchu, která se za vhodných podmínek udržuje nad zemským povrchem a neúčastní se všeobecného proudění vzduchu. Její tloušťka kolísá od několika metrů do několika stovek metrů. Vytváří se nejčastěji v zimě ve studených anticyklonách nad prochlazenou pevninou, v uzavřených terénních sníženinách, kde zejména v nočních hodinách studený vzduch stéká ze svahů do nižších poloh, nebo pod rozhraním teplé fronty v případě, kdy je její nejspodnější část výrazně zpomalována oproti ostatním částem fronty v důsledku tření o zemský povrch. V bláně studeného vzduchu zpravidla pozorujeme inverzi teploty vzduchu nebo izotermii. Viz též jezero studeného vzduchu.
česky: blána studeného vzduchu angl: film of cold air slov: blana studeného vzduchu rus: пленка холодного воздуха fr: film d'air froid m  1993-a3
Kaltluftkeil m
označení pro typický tvar studené vzduchové hmoty, postupující za studenou frontou na místo teplého vzduchu. O klínu studeného vzduchu lze však hovořit i pod teplou frontou, kdy studený vzduch ustupuje. Viz též profil atmosférické fronty, čelo studeného vzduchu, „blána“ studeného vzduchu.
česky: klín studeného vzduchu angl: wedge of cold air slov: klin studeného vzduchu rus: клин холодного воздуха  1993-a1
Kaltluftsee m
studený vzduch nahromaděný v konkávním (vydutém) útvaru reliéfu, obvykle kotlině nebo úzkém údolí, především v důsledku jeho stékání z okolních vyšších poloh ke dnu sníženiny. Ke stékání vzduchu dochází po jeho ochlazení na svazích při nočním vyzařování. K vytváření jezera studeného vzduchu přispívá i to, že údolní a kotlinové polohy jsou málo ventilovány, mají zkrácenou dobu oslunění, jsou vlhké apod. Polohy, v nichž teplota vzduchu v chladném období klesá častěji pod bod mrazu než v okolí, nebo v nichž zimní mrazy značně zesilují, jsou označovány jako mrazové kotliny. Pro jezero studeného vzduchu jsou typické inverze teploty vzduchu. Termín jezero studeného vzduchu lze označit jako odborný slang.
česky: jezero studeného vzduchu angl: pool of cold air slov: jazero studeného vzduchu rus: озеро холодного воздуха  1993-a2
Kaltlufttropfen m
studený vzduch, který se projevuje ve stř. a horní troposféře a často způsobuje vznik výškové cyklony, v jejímž středu je vzduch nejstudenější. Kapka studeného vzduchu bývá tvořena vzduchem, který se oddělil od výškové brázdy a postoupil (slangově „skápl“) do nižších zeměp. šířek. Někdy vzniká jako relikt cyklony vyplněné studeným vzduchu, jejíž přízemní střed se vyplnil. Kapka studeného vzduchu se zpravidla pohybuje ve směru přízemního proudění, ale nižší rychlostí. Někdy lze směr a rychlost pohybu jen obtížně předpovídat. Bývá spojena s výraznými projevy počasí, zejména s trvalými nefrontálními srážkami. Povětrnostní situace spojená s kapkou studeného vzduchu se u nás vyskytuje jen několikrát za rok, převážně v zimní polovině roku.
česky: kapka studeného vzduchu angl: cold-air drop slov: kvapka studeného vzduchu rus: капля холодного воздуха  1993-a3
Kaltluftzunge f
oblast, do které pronikla studená vzduchová hmota tak výrazným způsobem, že izotermy na přízemní nebo výškové mapě, popř. izohypsy na mapě relativní topografie mají protáhlý tvar jazyka. Jazyk studeného vzduchu se nejčastěji vyskytuje v týlu termicky asymetrické cyklony. Viz též kapka studeného vzduchu.
česky: jazyk studeného vzduchu angl: cold tongue slov: jazyk studeného vzduchu rus: клин холодного воздуха, язык холода  1993-a2
Kaltzeit n
syn. doba ledová – období relativního nárůstu zalednění na Zemi. V geol. minulosti nastal tento jev vícekrát, pravidelně se opakoval v rámci kvartérního klimatického cyklu. Tehdy prům. teplota vzduchu na Zemi klesala až o 10 °C oproti současnosti. Docházelo k mohutnému rozvoji zalednění, především k postupu pevninského ledovce, k periglaciálním jevům a k výraznému poklesu mořské hladiny o více než 100 metrů oproti interglaciálům. V drsném a suchém kontinentálním klimatu se šířila step a tundra, probíhaly intenzívní zvětrávací pochody, zvané zesprašnění, rozvíjela se geol. činnost větru (eolická činnost) a vytvářely se surové půdy.
česky: glaciál angl: glacial, ice age slov: glaciál rus: гляциал, ледниковый период fr: période glaciaire f, glaciation f  1993-a3
Kambrium n
nejstarší geol. perioda paleozoika (prvohor), zahrnující období před 541 – 485 mil. roků. Vyznačuje se velmi teplým klimatem a prudkým rozvojem mořských rostlin a živočichů s pevnými schránkami, mj. trilobitů, označovaným jako kambrická exploze.
česky: kambrium angl: Cambrian slov: kambrium  2018
Kamsin m
suchý a horký již. až jv. pouštní vítr, vanoucí v Egyptě a nad Rudým mořem při postupu cyklony Středomořím dále k východu. Přináší velké množství prachu a písku, po přechodu studené fronty často následuje písečná bouře. Vyskytuje se nejčastěji na podzim v souvislosti se zvýšenou cyklonální činností na středomořské frontální zóně. Viz též scirocco.
česky: chamsin angl: chamsin, khamsin slov: chamsin rus: хамсин  1993-a3
Kanada-Antizyklone f
syn. anticyklona severoamerická – kontinentální anticyklona vytvářející se v zimním období nad sev. částí severoamer. kontinentu. Její střed leží převážně v oblasti mezi Skalnatými horami a Velkými kanadskými jezery. V trvání ani v horiz. rozsahu se nevyznačuje takovou pravidelností jako sibiřská anticyklona. Kanadská anticyklona se může vyskytovat nad větší částí Sev. Ameriky nebo se rozpadávat na několik samostatných anticyklon. I přes značnou rozlohu má kanadská anticyklona malý vert. rozsah, většinou pod 2000 m. Patří mezi studené anticyklony s výraznou inverzí teploty vzduchu ve výškách 1 000 až 1 500 m. Je jedním ze sezonních akčních center atmosféry.
česky: anticyklona kanadská angl: Canadian anticyclone slov: kanadská anticyklóna rus: канадский антициклон fr: anticyclone d'Amérique du Nord m, anticyclone canadien m  1993-a3
Kanarenstrom m
studený oceánský proud ve východním segmentu severoatlantského subtropického koloběhu oceánské vody. Odděluje se ze Severoatlantského proudu před jeho přiblížením k břehům Evropy a směřuje k jihu, ohřívá se, posléze je působením pasátů stáčen k jihozápadu a přechází do Severního rovníkového proudu. Svými ochlazujícími účinky přispívá k ariditě klimatu pobřeží severní Afriky a těch ostrovů Makaronézie, které se nevyznačují výraznou orografií.
česky: proud Kanárský angl: Canary Current slov: Kanársky prúd  2017
Känozoikum n
současná geol. éra v rámci fanerozoika, která navázala na mezozoikum před 66 mil. roků. Zahrnuje periody paleogén, neogén (dohromady tradičně označované jako terciér neboli třetihory) a kvartér (čtvrtohory). Během kenozoika se kontinenty přesunuly do dnešní polohy, což podstatně ovlivnilo všeobecnou cirkulaci atmosféry a oceánské proudy. Dochází k mohutnému rozvoji ptáků a savců. Klima se vyznačuje teplými a chladnými výkyvy s převahou k celkovému postupnému ochlazování.
česky: kenozoikum angl: Cenozoic slov: kenozoikum  2018
Kapillare des Thermometers f
skleněná trubička o malém kruhovém, eliptickém nebo prizmatickém průřezu s vnitřním kapilárním otvorem, spojená s nádobkou kapalinového teploměru. Do kapiláry teploměru je vytlačována z nádobky při vzrůstající teplotě teploměrná kapalina.
česky: kapilára teploměru angl: capillary tube of the thermometer slov: kapilára teplomera rus: капиллярная трубка термометра  1993-a1
Karbon n
pátá geol. perioda paleozoika (prvohor) mezi devonem a permem, zahrnující období před 359 – 299 mil. roků. Na kontinentech panovalo velmi teplé a humidní klima, které umožnilo všeobecné rozšíření bujných bažinatých lesů. Zuhelnatělé rostliny z tohoto období vytvořily ložiska černého uhlí, které dalo periodě název. Na pevnině žili obojživelníci a objevili se první plazi.
česky: karbon angl: Carboniferous slov: karbón  2018
Kármán-Konstante f
jedna z význačných aerodyn. veličin. Nemá fyz. rozměr a její hodnota je blízká 0,4. Vystupuje jako konstanta úměrnosti κ ve vztahu pro směšovací délku l turbulentních elementů
l=κ.(z+z0),
kde z značí výšku nad zemským povrchem a z0 parametr drsnosti zemského povrchu. V met. aplikacích se vyskytuje ve vztazích vyjadřujících vert. průběh rychlosti proudění v přízemní vrstvě atmosféry. Viz též měřítko vírů v atmosféře.
česky: konstanta von Kármánova angl: Karman constant slov: von Kármánova konštanta rus: постоянная Кармана  1993-a3
Karte der absoluten Topographie f
výšková synoptická mapa některých standardních izobarických hladin, na níž je zakreslena výška této hladiny nad hladinou moře pomocí absolutních izohyps. Může obsahovat též údaje o teplotě a vlhkosti vzduchu, směru a rychlosti větru, při synoptické analýze se zakreslují i izotermy, popř. jiné izolinie. K nejčastěji používaným mapám absolutní (barické) topografie (zkr. AT) v předpovědní praxi patří mapy AT 850, 700, 500 a 300 hPa. Jsou sestaveny buď na základě měření v některých z hlavních synoptických termínů, nebo jsou sestaveny pro některé z budoucích termínů (např. za 24, 48, 72 hodin atd.), pak hovoříme o předpovědních mapách. V met. praxi se dnes zpravidla tyto mapy vytvářejí jako jeden z výstupů numerických předpovědních modelů, ať už ve formě analýzy nebo předpovědní mapy. Viz též mapa barické topografie, mapa relativní (barické) topografiemapa termobarického pole, výška geopotenciální.
česky: mapa absolutní (barické) topografie angl: constant pressure chart, isobaric chart, isobaric contour chart slov: mapa absolútnej topografie rus: карта абсолютной топографии, карта изогипс  1993-a3
Karte der relativen Topographie f
výšková synoptická mapa, do níž je pomocí relativních izohyps zakreslena tloušťka vrstvy mezi dvěma standardními izobarickými hladinami. Vzdálenost dvou izobarických hladin, neboli tloušťka vrstvy vzduchu mezi nimi, je úměrná prům. virtuální teplotě vzduchu v dané vrstvě. V praxi se nejčastěji používá mapa relativní topografie mezi hladinami 500 a 1 000 hPa, označovaná jakoRT1000500 . Tato mapa se většinou sestavuje v kombinaci s mapou absolutní topografie 700 hPa a nazývá se mapou termobarického pole spodní poloviny troposféry. Viz též mapa barické topografie, výška geopotenciální.
česky: mapa relativní (barické) topografie angl: thickness chart slov: mapa relatívnej topografie rus: карта относительной топографии  1993-b3
Karte der Tropopausenhöhe f
česky: mapa topografie tropopauzy angl: tropopause topography chart slov: mapa topografie tropopauzy rus: карта топографии тропопаузы  1993-a1
Karte des Frontenverlaufs f
synoptická mapa, do níž jsou zakresleny hodnoty výšky frontální plochy nad hladinou moře určené z radiosondážních měření v různých místech v témže synoptickém termínu nebo na základě výstupů z numerických předpovědních modelů. Hodnoty stejné výšky frontální plochy se spojují izohypsami. Sestavuje se pouze pro speciální účely. Viz též výška geopotenciální.
česky: mapa topografie fronty angl: frontal contour chart slov: mapa topografie frontu rus: карта топографии фронта  1993-a3
Karte des thermobarischen Feldes f
výšková synoptická mapa na níž jsou vedle absolutních izohyps dané izobarické hladiny zakresleny buď izotermy v této hladině, nebo relativní izohypsy zvolené vrstvy omezené dvěma izobarickými hladinami. Izohypsy se zpravidla zakreslují po 40 geopotenciálních metrech do hladiny 500 hPa a pro výše ležící hladiny obvykle po 80 geopotenciálních metrech. V meteorologické službě se používá zejména mapa AT 700 (absolutní topografie hladiny 700 hPa) se zakreslením RT1000500 (relativní topografie hladiny 500 hPa nad hladinou 1 000 hPa), která bývá označována jako mapa termobarického pole spodní poloviny troposféry, a dále též mapa izohyps a izoterm v hladině 850 hPa. Izohypsy abs. topografie se zakreslují plnou černou čarou, zatímco izohypsy rel. topografie a izotermy červenou, popř. přerušovanou černou čarou. Z úhlů, které svírají abs. a rel. izohypsy, a z hustoty izohyps lze usuzovat o tlakových a teplotních změnách v atmosféře.
česky: mapa termobarického pole angl: thermobaric field chart slov: mapa termobarického poľa rus: карта термобарического поля  1993-a3
Karte signifikanter Wettererscheinungen f
letecká povětrnostní mapa obsahující grafický popis význačného počasí pro letový provoz. Mapa význačného počasí pro letové hladiny mezi FL100-270 nebo nad FL270 označované SWM nebo SWH (Significant weather chart for Middle or High levels) obsahující hranice oblastí s význačným počasím, údaje o výšce základny význačných oblaků a jejich horní hranici, údaje o výšce tropopauzy, o vrstvách s výskytem námrazy a turbulence, o oblastech s výskytem tropických, písečných nebo prachových bouří, o poloze tryskového proudění (jet streamu) nebo o poloze vulkanických erupcí s vyznačením výraznosti příslušného jevu pomocí mezinárodně přijatých symbolů. Mapy význačného počasí jsou jedním ze základních materiálů letecké meteorologické dokumentace. Označují se jako SW mapy (Significant weather chart). Viz též jevy počasí význačné.
česky: mapa význačného počasí angl: significant weather chart slov: mapa význačného počasia rus: карта опасных явлений погоды  1993-a3
Katafront f
atmosferická fronta se sestupnými pohyby teplého vzduchu nad frontální plochou. Ke katafrontám patří horní části mnohých studených front, zejména studených front druhého druhu. Sklon katafronty je menší než sklon stacionární fronty, tangens úhlu sklonu katafronty je řádově 0,001. Termín katafronta zavedl švédský meteorolog T. Bergeron v letech 1934–1936. Viz též anafronta, sklon atmosférické fronty.
česky: katafronta angl: katabatic front, katafront slov: katafront rus: катабатический фронт, катафронт  1993-a1
Katallobare f
izalobara spojující místa se stejnou zápornou hodnotou změny tlaku vzduchu za daný časový interval, např. za 3, 6 nebo 24 h. Viz též analobara.
česky: katalobara angl: katallobar slov: katalobara rus: каталлобара  1993-a2
Katalog der Grosswetterlagen m
zákl. dokument o typizaci povětrnostních situací. Kromě zásad a metodiky typizace obsahuje podrobný popis jednotlivých synoptických typů, zvláště jejich cirkulační charakteristiku, údaje o jejich výskytu a trvání, průběh počasí v jednotlivých typech apod. Součástí katalogu povětrnostních situací jsou přízemní a výškové synoptické mapy, popř. schematické kinematické mapy ze dnů s typickou situací. Doplňkem katalogu povětrnostních situací bývá kalendář povětrnostních situací. Ve stř. Evropě je nejrozšířenější Katalog der Großwetterlagen Europas, jehož autory jsou P. Hess a H. Brezowsky (1952), v ČR Katalog povětrnostních situací pro území ČSSR (HMÚ, 1968). V polovině 90. let došlo k rozšíření českého katalogu o pět dalších situací a díky tomu jsou nyní u nás typizovány všechny dny.
česky: katalog povětrnostních situací angl: synoptic situation catalogue slov: katalóg poveternostných situácií rus: каталог синоптических положений  1993-a2
Katathermometer n
v současnosti již nepoužívaný přístroj sloužící ke stanovení klimatického zchlazování. V podstatě šlo o zjednodušený alkoholový nebo toluenový teploměr pouze s dvěma ryskami označujícími body stupnice 35 °C a 38 °C. Zahřátím v termosce s teplou vodou se ponechala zbarvená kapalina vystoupit až do rozšířeného vrcholu kapiláry. Po osušení se přístroj volně zavěsil a stopkami se určil čas, za který kapalina v teploměru klesla od hořejší značky k dolní. Velikost zchlazování (mgcal.cm–2.sec–1) se vypočítala tak, že přístrojová konstanta, obvykle vyleptaná na skle přístroje, se dělila zjištěným časem ve vteřinách. K určení zchlazování vlhkého povrchu tělesa cca 36,5 °C teplého se přes nádobku katateploměru přetahoval navlhčený obal z tenkého tkaniva.
česky: katateploměr angl: katathermometer slov: katateplomer rus: кататермометр  1993-a3
kein messbarer Niederschlag m
srážky, při kterých je množství srážek za daný časový interval menší než 0,1 mm. Viz měření srážek.
česky: srážky neměřitelné angl: trace slov: nemerateľné zrážky rus: неизмеримое количество осадков  1993-a3
Kelvin-Helmholtz-Instabilität f
česky: instabilita Kelvinova–Helmholtzova angl: Kelvin–Helmholtz instability slov: Kelvinova–Helmholtzova instabilita  2014
Kelvin-Helmholtz-Wolken f/pl
česky: oblaky Kelvinovy–Helmholtzovy angl: Kelvin-Helmholtz clouds slov: Kelvinove-Helmholtzove oblaky  2014
Kelvin-Temperaturskala f
česky: stupnice teplotní absolutní angl: absolute temperature scale, Kelvin temperature scale slov: absolútna teplotná stupnica rus: абсолютная температурная шкала  1993-a1
Kelvin-Temperaturskala f
syn. stupnice teplotní absolutní, stupnice teplotní termodynamická – základní fyzikální teplotní stupnice. Vyjadřuje tzv. termodynamickou teplotu, označovanou též jako Kelvinova teplota nebo slangově absolutní teplota. Jednotkou této stupnice je kelvin (K); navrhl ji v roce 1848 angl. fyzik W. Thomson, pozdější lord Kelvin. Nulová hodnota (0 K) je přiřazena absolutní nule, tj. nejnižší teplotě, jíž lze teoreticky dosáhnout. Druhým referenčním bodem je trojný bod vody (273,16 K). V binárních kódech GRIB a BUFR se teploty uvádějí výhradně v K. Mezi Kelvinovou teplotní stupnicí a Celsiovou teplotní stupnicí platí vztah T(°C)=T(K)273,15.
česky: stupnice teplotní Kelvinova angl: Kelvin temperature scale slov: Kelvinova teplotná stupnica rus: температурная шкала Кельвина  1993-b3
Kennziffer der Station f
označení met. stanice čísly nebo písmeny, které nahrazuje nebo doplňuje její název při předávání zpráv o počasí. Číselné označení WMO se skládá z dvoumístného oblastního indikativu a trojmístného indikativu stanice. Oblastní indikativ může být společný pro několik menších zemí (např. oblastní indikativ 11 je určen pro Rakousko, Českou republiku a Slovensko). Vlastní indikativ stanice je určen pro Českou republiku v rozsahu 400–799 (např. Praha-Ruzyně má 518, takže úplné WMO označení je 11518).Oblastní indikativy i indikativy stanic přiděluje Světová meteorologická organizace. Písmenné označení stanice CCCC (směrovací značka ICAO) se používá při předávání met. zpráv určených k zabezpečení letectví. Skládá se ze čtyř písmen, z nichž první dvě udávají stát (Česká republika má přiděleno LK) a další dvě označují letiště (např. Praha-Ruzyně má PR). Směrovací značky ICAO přiděluje Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
česky: indikativ stanice angl: station designator, station index number, station number slov: indikatív stanice rus: индекс станции (международный, местный), номер станции, числовой индекс станции  1993-a3
Kern-Bogen m
velmi vzácný halový jev popisovaný v odb. literatuře pouze na základě dvou pozorování z let 1895 a 1970. Jeví se jako bělavý oblouk v poloze protilehlé k cirkumzenitálnímu oblouku.
česky: oblouk Kernův angl: Kern arc slov: Kernov oblúk  2014
Kernzähler m
syn. konimetr – přístroj nebo pomůcka pro měření spadu prachu nebo obsahu poletavého prachu v atmosféře. Větší částice prachu jsou zachycovány do sedimentačních nádob zčásti naplněných záchytným roztokem, které jsou umístěny v prašné lokalitě, nejčastěji na sloupech ve výši několika metrů nad zemí. Malé prachové částice neboli poletavý prach jsou nejčastěji zachycovány na filtr, přes který je prosáván definovaný objem vzduchu. Filtr může být pevný a je exponován po dobu několika hodin až dní. Zachycené množství prachu je pak zjišťováno váhově (gravimetricky), popř. opticky měřením zákalu filtru. Pohyblivý filtrační pás, přes který je prosáván vzduch, umožňuje průběžné měření poletavého prachu sledováním opt. zákalu filtru nebo měřením útlumu záření beta zachyceného prašnou stopou. Dříve bylo často užíván rovněž Aitkenův počítač jader, který však měří mimo poletavý prach i ostatní složky atmosférického aerosolu. Viz též měření znečištění ovzduší.
česky: prachoměr angl: dust counter, nuclei counter slov: prachomer rus: пылемер  1993-a2
Kernzähler nach Aitken m
přístroj ke zjišťování koncentrace kondenzačních jader ve vzduchu. Je tvořen komůrkou, v níž se sledovaný vzorek nenasyceného vzduchu prudce ochladí vynucenou adiabatickou expanzí. Ochlazením dojde ke kondenzaci vodní páry na kondenzačních jádrech a vzniku zárodečných kapiček, které vypadávají na skleněnou destičku. Pomocí mikroskopu se určí počet kapiček usazených na plošné jednotky destičky a následně objemová koncentrace kondenzačních jader. Přístroj zkonstruoval skotský meteorolog J. Aitken (1839–1919) v roce 1880 a jeho původním účelem bylo měření koncentrace částic atmosférického prachu.
česky: počítač jader Aitkenův angl: Aitken counter of nuclei slov: Aitkenov počítač jadier rus: счетчик ядер Айткена  1993-a2
Khamsin m
suchý a horký již. až jv. pouštní vítr, vanoucí v Egyptě a nad Rudým mořem při postupu cyklony Středomořím dále k východu. Přináší velké množství prachu a písku, po přechodu studené fronty často následuje písečná bouře. Vyskytuje se nejčastěji na podzim v souvislosti se zvýšenou cyklonální činností na středomořské frontální zóně. Viz též scirocco.
česky: chamsin angl: chamsin, khamsin slov: chamsin rus: хамсин  1993-a3
Kinematik der Atmosphäre f
část dynamické meteorologie, která se zabývá popisem pohybu vzduchových částiczemské atmosféře bez ohledu na jeho příčiny. Poznatky kinematiky atmosféry vyplývají z klasické mechaniky a aplikují se prakticky ve všech odvětvích meteorologie.
česky: kinematika atmosféry angl: kinematics of atmosphere slov: kinematika atmosféry rus: кинематика атмосферы  1993-a2
kinematische Karte f
obecně met. mapa zobrazující pohybové pole v atmosféře, např. pomocí izotach, proudnic apod. V met. službě se kinematické mapy používaly dříve pro prognostické účely, kdy znázorňovaly např. prognostické trajektorie středů tlakových útvarů a jiných met. objektů, jako jsou atmosferické fronty, pole srážek apod. V současné době slouží už pouze k diagnostickým účelům, při typizaci povětrnostních situací.
česky: mapa kinematická angl: kinematic chart slov: kinematická mapa rus: кинематическая карта  1993-a3
kinematischer Viskositätskoeffizient m
česky: koeficient kinematické vazkosti angl: kinematic viscosity coefficient slov: koeficient kinematickej viskozity rus: коэффициент кинематической вязкости  1993-a1
kinetische Energie f
energie související s pohybem tělesa nebo vhodného systému. Zdrojem kinetické energie atmosférického proudění je dostupná potenciální energie. Kinetická energie proudícího vzduchu posléze postupně disipuje v kinetickou energii stále se zmenšujících turbulentních vírů (viz energie turbulence), přičemž nejmenší z nich zanikají působením vazkosti vzduchu a transformují se tak v nízkopotenciálové teplo.
česky: energie kinetická angl: kinetic energy fr: énergie cinétique f slov: kinetická energia  2017
kinetische Erwärmung des Flugzeuges f
zvýšení teploty povrchu letadla, především náběžných hran křídel, vlivem jeho pohybu vzduchem. Velikost kinetického ohřevu letadla se přibližně určí ze vztahu
ΔT=ν22000,
kde ΔT je kinetický ohřev v K a v je rychlost pohybu letadla v m.s–1. V oblacích, v důsledku spotřeby tepla na vypařování oblačných částic, které se dostanou do styku s povrchem letadla, se kinetický ohřev letadla snižuje přibližně na polovinu. V letecké meteorologii má velikost kinetického ohřevu letadla význam pro předpověď námrazy na letadle. Viz intenzita námrazy na letadlech.
česky: ohřev letadla kinetický angl: kinetic aircraft heating slov: kinetický ohrev lietadla rus: кинетический нагрев самолета  1993-a1
Klareis n
jeden z námrazových jevů. Hladká, kompaktní, obvykle průsvitná usazenina ledu s drsným povrchem. Průsvitná námraza je podobná ledovce, vytváří se však poměrně pomalým mrznutím kapek mlhy nebo oblaku při teplotách mezi –3 a 0 °C (řidčeji při teplotách do –10 °C). Při těchto teplotách mají kapky možnost před změnou své fáze zaplnit všechny skuliny na povrchu předmětů i mezi již zmrzlými kapkami. Narůstá zejména na hranách předmětů obrácených proti větru, je velmi přilnavá, odolává i silnému větru a od povrchu předmětu může být oddělena jedině rozbitím nebo táním. Působí škody na vegetaci, trhá el. a telefonní vedení, ohrožuje letecký provoz.
česky: námraza průsvitná angl: clear ice slov: priesvitná námraza rus: прозрачный лед  1993-a3
klarer Himmel m
viz oblačnost.
česky: jasno angl: clear sky slov: jasno rus: ясно  1993-a1
Klassifikation der Instabilität (Stabilität) der Luft nach Normand f
hodnocení vertikální instability (stability) atmosféry na základě velikosti tzv. „kladných“ a „záporných“ ploch na termodynamickém diagramu, které jsou ohraničeny stavovou křivkou vystupující vzduchové částice a křivkou teplotního zvrstvení (stratifikace). Za kladné se považují plochy, kdy stavová křivka je vpravo od křivky zvrstvení, tzn. na straně s vyšší teplotou vzduchu; v opačném případě jde o plochu zápornou. Z tohoto hlediska rozlišil C. W. B. Normand tyto druhy instability ovzduší:
a) abs. stabilitu, kdy neexistují „kladné“, ale pouze „záporné“ plochy;
b) abs. instabilitu, kdy existují pouze „kladné“ a neexistují „záporné“ plochy;
c) podmíněnou instabilitu latentního typu, kdy existují „kladné“ i „záporné“ plochy a „kladné“ plochy jsou větší než „záporné“;
d) podmíněnou instabilitu pseudolatentního typu, kdy existují „kladné“ i „záporné“ plochy, ale „kladné“ plochy jsou menší než „záporné“.
Toto dělení má spíše historickou hodnotu a v současné době se používá jen velmi zřídka. Viz též teplotní zvrstvení atmosféry, metoda částice, metoda vrstvy, CAPE.
česky: klasifikace instability (stability) atmosféry Normandova angl: atmospheric instability (stability) classification by Normand slov: Normandova klasifikácia instability (stability) ovzdušia rus: классификация неустойчивости (устойчивости) атмосферы Нормана  1993-b3
Klassifikation der Schichtung der Luft f
česky: klasifikace zvrstvení ovzduší angl: classification of the atmospheric stratification slov: klasifikácia zvrstvenia ovzdušia rus: классификация стратификации атмосферы  1993-a3
Klassifikation von atmosphärischen Fronten f
vzhledem k širokému komplexu dějů probíhajících v oblasti atmosferických front používáme při jejich klasifikaci různá hlediska:
a) v závislosti na délce front a jejich významu pro cirkulační děje v atmosféře rozlišujeme hlavní (základní) fronty, podružné a okluzní fronty a čáry instability;
b) podle směru přesunu rozlišujeme teplé fronty, pohybující se na stranu studené vzduchové hmoty, studené fronty, pohybující se na stranu teplé vzduchové hmoty a málo pohyblivé neboli kvazistacionární fronty. Přitom jedna a táž hlavní fronta může být v některých částech málo pohyblivá, v jiných teplá nebo studená;
c) v závislosti na vert. rozsahu rozeznáváme troposférické fronty, zasahující prakticky celou tloušťku troposféry, přízemní fronty, sahající od zemského povrchu do výšky 2 až 3 km a výškové fronty, které se projevují jen ve stř. a vysoké troposféře. Hlavní fronty jsou obvykle troposférické, podružné přízemní;
d) podle směru vertikálních pohybů teplého vzduchu na frontálním rozhraní rozeznáváme anafronty a katafronty. Klasifikace atm. front je relativní, neboť lze často pozorovat přeměny částí front jednoho typu na jiný. Např. při změně cirkulačních podmínek se část studené fronty mění na teplou nebo naopak. Lze pozorovat i transformaci fronty, při níž např. podružná fronta získává vlastnosti fronty hlavní. Fronta jednoho typu může být jak výrazná, tj. se všemi příznaky v polích meteorologických prvků, tak rozpadávající se.
česky: klasifikace atmosférických front angl: classification of atmospheric fronts slov: klasifikácia atmosférických frontov rus: классификация атмосферных фронтов  1993-a3
Klassifikation von atmosphärischen Ionen f
podle velikosti (poloměru r) dělíme ionty přítomné v atmosféře na:
a) lehké (r < 10–9 m);
b) střední, u nichž někdy dále rozlišujeme ionty malé (r = 10–9 m až 8.10–9 m), a ionty velké (r = 8.10–9 až 2,6.10–8 m);
c) těžké (r = 2,6.10–8 až 5,5.10–8 m);
d) ultratěžké (r > 5,5.10–8 m).
Klasifikace atmosférických iontů, v uvedené podobě označovaná jako klasifikace Israëlova, je v odborné literatuře používána nejčastěji. U některých autorů se však vyskytují určité modifikace. Užívá se např. též dělení na ionty malé, odpovídající svou velikostí shlukům molekul, a ionty velké (Langevinovy), zahrnující zhruba ionty těžké a ultratěžké, které svojí velikostí obvykle odpovídají rozměrům Aitkenových jader. Viz též ionty atmosférické, ionizace atmosférická.
česky: klasifikace atmosférických iontů angl: classification of atmospheric ions slov: klasifikácia atmosférických iónov rus: классификация атмосферных ионов  1993-a2
Klassifikation von Eiskristallformen f
česky: klasifikace tvarů ledových krystalků angl: classification of ice crystal shapes slov: klasifikácia tvarov ľadových kryštálikov rus: классификация форм ледяных кристаллов  1993-a1
kleine Eiszeit f
(LIA) – období rychlého růstu ledovců na mnoha místech na Zemi, umísťované tradičně zhruba mezi roky 1550 a 1850, přičemž sporné je především vymezení jejího počátku, který bývá někdy umísťován již do závěru 13. století. Nejde zřejmě o souvislou klimatickou anomálii na celé Zemi, spíše o seskupení regionálně diferencovaných a opakovaných poklesů teploty vzduchu i změn srážkových poměrů. Přinejmenším v severoatlantickém prostoru se zřejmě ochladilo o 1 – 2 °C oproti předchozímu středověkému teplému období. Ve větší míře se zde vyskytovaly tuhé zimy i jiné nepříznivé projevy počasí, došlo k nárůstu horského zalednění i zamrzání okrajových moří. Zhoršení přírodních podmínek v tomto regionu mělo zřejmě i negativní socio-ekonomické dopady.
česky: doba ledová malá angl: little ice age slov: malá doba ľadová rus: малый (короткий) ледниковый период fr: petit âge glaciaire m  1993-a3
kleiner Hagel m
viz krupky.
česky: krupky námrazové angl: small hail slov: námrazové krúpky rus: ледяная крупа  1993-a3
kleiner Ring m
syn. halo 22°, kolo malé – fotometeor, projevující se jako bělavý nebo duhově zbarvený světelný kruh kolem zdroje světla (Slunce nebo Měsíce) v úhlové vzdálenosti 22°. Vnitřní strana má červený, vnější fialový nádech. Plocha uvnitř kruhu se jeví poněkud tmavší než okolní obloha. Patří k častým halovým jevům. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků, kdy paprsek do krystalku vstupuje i z něho vystupuje stěnami pláště, tzn. že jde o lom na hranolu s lámavým úhlem 60°. V české literatuře se jako synonymum někdy vyskytuje malé kolo, z čehož však mohou vznikat nedorozumění, neboť do vydání české verze Mezinárodního atlasu oblaků v r. 1965 se termínem malé kolo rozuměla koróna, zatímco velké kolo se používalo jak pro velké halo, tak pro malé halo.
česky: halo malé angl: halo of 22°, small halo slov: malé halo rus: гало в 22°, малое гало fr: petit halo m, halo de 22° m  1993-a3
kleiner Ring m
syn. halo malé – ve starší české literatuře někdy užíváno jako synonymum pro korónu.
česky: kolo malé angl: halo of 22°, small halo slov: halo 22° rus: гало в 22°, малое гало  1993-a3
Kleintrombe f
česky: rarášek angl: dust devil slov: rarášok rus: пыльный вихрь  1993-a2
Klima der freien Atmosphäre n
nevh. označení pro charakteristiky dlouhodobého režimu proudění vzduchu, teplotního, tlakového a vlhkostního pole v troposféře nad mezní vrstvou a ve stratosféře. Klima volné atmosféry je předmětem studia aeroklimatologie, které se opírá o výsledky aerologických pozorování. Viz též klimatologie volné atmosféry.
česky: klima volné atmosféry angl: climate of free atmosphere slov: klíma voľnej atmosféry rus: климат свободной атмосферы  1993-b3
Klima der mittleren Breiten n
Alisovově klasifikaci klimatu jedno ze čtyř hlavních klimatických pásem, charakteristické celoroční přítomností vzduchu mírných šířek. Z důvodu různé kontinentality klimatu se značně liší oblasti ve vnitrozemí a při pobřeží, dále pak i západní a východní pobřeží mezi sebou. V efektivní Köppenově klasifikaci klimatu jsou proto mírné zeměpisné šířky rozděleny mezi tři klimatická pásma: mírné dešťové klima, chladné suché klima a boreální klima.
česky: klima mírných šířek angl: climate of middle latitudes slov: klíma miernych šírok rus: климат умеренных широт  1993-b3
Klima im Holozän n
syn. čtvrtohory mladší – současná geol. epocha, označovaná dříve též jako doba poledová neboli postglaciál, trvající od konce posledního glaciálu před 11,7 tisíci roků. Holocén představuje v rámci kvartéru zatím poslední interglaciál, takže kolísání klimatu během holocénu je méně výrazné než během kvartéru jako celku. Holocén byl tradičně členěn pomocí pylové analýzy do klimatických fází, které však zřejmě neměly globální charakter. V severní části Evropy po preboreálu a boreálu (do cca 8 000 BP) se spíše kontinentálním klimatem následoval atlantik (do cca 5 000 BP), který bývá dáván do souvislosti s hlavním holocenním klimatickým optimem. Mladšími klimatickými fázemi byly subboreál (do cca 2 500 BP) a subatlantik (do současnosti). Příznivější klimatické podmínky v holocénu umožnily nástup zemědělství (tzv. neolitická revoluce) a civilizace, čímž se lidská aktivita zařadila mezi podstatné klimatické faktory.
česky: holocén angl: Holocene slov: holocén rus: климат Голоцена  1993-b3
Klima im Quartär n
syn. kvartér.
česky: čtvrtohory angl: Quarternary slov: štvrtohory rus: климат четвертичного периода  1993-b3
Klima im Quartär n
syn. čtvrtohory – současná geol. perioda v rámci kenozoika, která začala před 2,588 mil. roků. Zahrnuje epochy pleistocén (starší čtvrtohory) a holocén (mladší čtvrtohory). Kvartér je relativně chladným obdobím vyznačujícím se velkými výkyvy klimatu na celé zeměkouli v rámci kvartérního klimatického cyklu. To se projevovalo šířkovým posunem klimatických pásem a změnami v rozsahu kontinentálního zalednění. V mírných zeměp. šířkách docházelo k opakovanému střídání studených a teplých fází – glaciálů a interglaciálů. V nižších zeměpisných šířkách se střídaly vlhčí pluviály a sušší interpluviály. Viz též paleoklima.
česky: kvartér angl: Quaternary slov: kvartér rus: четвертичный период, климат четвертичного периода, четвертичный климат  1993-b3
Klima in der atmosphaerischen Grenzschicht n
nevhodné označení pro klima posuzované z hlediska faktorů projevujících se typicky v mezní vrstvě atmosféry a souvisejících s bezprostředním působením aktivního povrchu na procesy v atmosféře. Jedná se zejména o klimatologické hodnocení režimů proudění vzduchu, teplotního zvrstvení ovzduší, prostorového rozptylu znečišťujících příměsí, denních a roč. změn teploty a vlhkosti vzduchu v mezní vrstvě, které jsou ovlivňovány tvarem reliéfu a drsností zemského povrchu, jeho teplotou, schopností odrážet sluneční záření, vypařovat vodu, vlastnostmi půdy apod. Viz též klimatologie mezní vrstvy atmosféry.
česky: klima mezní vrstvy atmosféry angl: boundary layer climate slov: klíma hraničnej vrstvy atmosféry rus: климат приземного слоя воздуха  1993-b2
Klima n
syn. podnebí – dlouhodobý charakteristický režim počasí na Zemi nebo její části, daný variabilitou stavů klimatického systému. Studiem klimatu se zabývá klimatologie. Geneze klimatu je podmíněna společným působením klimatických faktorů a klimatických zpětných vazeb. Klima se projevuje v hodnotách klimatických prvků a z nich odvozených klimatologických indexů, přičemž je jedinečným znakem Země jako celku i každého místa na Zemi. Proces kategorizace klimatu vymezuje různá prostorová měřítka, v nichž pomocí klasifikace klimatu rozlišujeme klimatické typy uspořádané do klimatických pásem. Jejich tvar je podmíněn zonalitou klimatu, která je narušována především rozdíly v kontinentalitě klimatu. Na většině míst je podstatným znakem sezonalita klimatu. Klima podmiňuje ráz a klimatický potenciál krajiny, přičemž značnou roli hraje humidita klimatu. Dynamika klimatických faktorů způsobuje vývoj klimatu. Proměnlivost všeobecné cirkulace atmosféry je vyjádřena klimatickými oscilacemi, které jsou jednou z příčin kolísání klimatu. K eliminaci krátkodobých výkyvů je klima hodnoceno pomocí klimatologických normálů. Jednosměrné změny působení klimatických faktorů vedou ke změnám klimatu, k nimž přispívá i člověk antropogenní změnou klimatu. Viz též klimagram, atlas podnebí, modely klimatu.
česky: klima angl: climate slov: klíma  1993-a3
Klima n
syn. klima.
česky: podnebí angl: climate slov: podnebie rus: климат  1993-a2
Klima-Gefahr f
hydrometeorologické ohrožení atmosférického původu v délce měsíců, sezon až roků, takže k jeho predikci může sloužit pouze dlouhodobá předpověď počasí. Bývá provázeno časově omezeným výskytem výrazných klimatických anomálií a mívá kumulativní efekt. Pokud příslušný proces nebo jev dosahuje mimořádné intenzity, bývá označován jako klimatický extrém. Typickým příkladem tohoto druhu ohrožení je meteorologické sucho.
česky: ohrožení klimatické angl: climate hazard slov: klimatické ohrozenie  2016
Klimaanomalie f
odchylka klimatického prvku od jeho průměrné hodnoty, a to v časovém nebo prostorovém smyslu:
a) statisticky odlehlá hodnota klimatického prvku v určitém období oproti dlouhodobému průměru, příp. klimatologickému normálu pro danou oblast. Tyto klimatické anomálie jsou důsledkem kolísání klimatu a lze je rozeznat v různých časových měřítkách. Výrazné klimatické anomálie způsobují klimatická ohrožení;
b) odchylka klimatologického normálu v určité oblasti oproti širšímu okolí, např. dané rovnoběžce (šířková anomálie), nadm. výšce (výšková anomálie) apod. V tomto smyslu jsou klimatické anomálie způsobeny vlivem klimatických faktorů, jimiž se dané místo nebo oblast liší od svého okolí. Zast. označení pro oblast s kladnou klimatickou anomálií je pleión (např. hyetopleión v případě atmosférických srážek, termopleión u teploty vzduchu); oblast se zápornou anomálií byla v minulosti analogicky označována jako meión nebo též antipleión. Viz též izanomála.
česky: anomálie klimatická angl: climatic anomaly slov: klimatická anomália rus: климатическая аномалия fr: anomalie climatique f  1993-a3
Klimaaridität f
syn. suchost klimatu – vlastnost klimatu způsobená neúměrně velkým potenciálním výparem oproti spadlým srážkám (opak humidity klimatu). Aridita klimatu může být podmíněna všeobecnou cirkulací atmosféry, vzdáleností od oceánů a jejich vlastnostmi nebo orograficky v důsledku závětrného efektu. Oblasti s aridním klimatem, popř. semiaridním klimatem se vymezují pomocí nejrůznějších indexů humidity. Aridita klimatu je jeho trvalou vlastností, čímž se liší od sucha.
česky: aridita klimatu angl: aridity of climate slov: aridita klímy rus: аридность климата, засушливость климата fr: aridité climatique f  1993-a3
Klimaatlas m
syn. atlas podnebí – ucelený soubor map převážně s klimatologickou tematikou. Obsahuje zejména mapy měs. a roč. charakteristik hlavních klimatických prvků odvozených z dostatečně dlouhého období. Zákl. klimatologickým atlasem pro naše území je Atlas podnebí Česka (ČHMÚ Praha, ÚP Olomouc, 2007), vydaný jako encyklopedické dílo obsahující nejen mapy v měřítcích 1 : 1 mil., 1 : 2 mil. a 1 : 5 mil., nýbrž i obsáhlou textovou, tabulkovou a grafickou část. Atlas byl vydán v česko-anglické mutaci (Climate Atlas of Czechia). Základním zpracovaným obdobím je 1961 – 2000. Předcházejícím mapovým dílem české klimatologie byl Atlas podnebí Československé republiky (Praha, ÚSGK 1958), který obsahoval 89 klimatologických, fenologických a jiných map v měřítku 1 : 1 mil. a 11 listů diagramů. Mapy teplotních a srážkových charakteristik byly sestaveny většinou z období 1901 – 1950. Charakter specializovaného klimatologického atlasu má mapová příloha studie M. Kurpelové, L. Coufala aj. Čulíka „Agroklimatické podmienky ČSSR“ (Bratislava, HMÚ 1975) obsahující mapy agroklimatických charakteristik v měřítku 1 : 1 mil. z období 1931–1960.
česky: atlas klimatologický slov: klimatologický atlas rus: климатологический атлас fr: atlas climatologique m  1993-a1
Klimaatlas m
česky: atlas podnebí angl: climatological atlas slov: atlas podnebia rus: климатический атлас fr: atlas climatique m  1993-a3
Klimabedingungen f/pl
charakteristika klimatu určitého místa nebo oblasti s ohledem na jeho vliv na jiné přírodní jevy (např. vznik půd) nebo na činnost člověka (např. zemědělství). Termín je často nesprávně zaměňován s termínem povětrnostní podmínky.
česky: podmínky klimatické angl: climatic conditions slov: klimatické podmienky rus: климатические условия  1993-a3
Klimaelement n
statistická charakteristika odvozená z měření nebo pozorování meteorologického prvku (popř. sám met. prvek), využívaná pro klimatologické účely, např. prům. denní teplota vzduchu, roč. úhrn srážek, složky tepelné a vláhové bilance apod. Viz též faktor klimatický, rozložení klimatického prvku, řada klimatologická.
česky: prvek klimatický angl: climatic element slov: klimatický prvok rus: климатический элемент  1993-a3
Klimafaktor m
1. syn. faktor klimatotvorný, faktor klimagenní – činitel podílející se na genezi klimatu. Změna jednoho nebo více faktorů (v angličtině tzv. forcing) má za následek odpovídající vývoj klimatu ve formě kolísání klimatu, případně jednosměrné změny klimatu. Ta probíhá tak dlouho, dokud prostřednictvím záporných klimatických zpětných vazeb nedojde k opětovnému ustavení rovnováhy klimatického systému. Klimatické faktory se zpravidla navzájem ovlivňují, nicméně lze rozlišit jejich skupiny podle několika kritérií. Nejčastěji se uvádějí astronomické, geografické a antropogenní klimatické faktory, dále podle mechanizmu působení radiační a cirkulační klimatické faktory. Podle měřítka působení můžeme rozlišit faktory od globálních po lokální, z časového hlediska kontinuální a epizodické. Některé klimatické faktory působí v daném místě bezprostředně, působení jiných faktorů se přenáší do určité oblasti prostřednictvím dálkových vazeb.
2. v klimatologii nevhodné označení pro vliv klimatu na určitou lidskou aktivitu, např. na hustotu osídlení, zemědělství nebo cestovní ruch.
česky: faktor klimatický angl: climatic factor, climatic control slov: klimatický faktor rus: климатический фактор fr: facteur climatique m, facteur du climat m  1993-a3
Klimagebiet n
oblast na zemském povrchu s poměrně homogenním klimatem, oddělená od sousední oblasti klimatickou hranicí. Při klasifikaci klimatu jsou klimatické oblasti největšími jednotkami klimatických pásem.
česky: oblast klimatická angl: climatic region slov: klimatická oblasť rus: климатическая область, климатический регион  1993-a3
klimagenetischer Prozess m
česky: proces klimatogenetický angl: climagenetic process slov: klimatogenetický proces rus: климатообразующий процесс  1993-a3
Klimageomorphologie f
dílčí disciplína geomorfologie, která studuje vznik a vývoj tvarů zemského povrchu v závislosti na klimatu a jeho změnách v geol. minulosti. Viz též oblast klimatomorfogenetická.
česky: geomorfologie klimatická angl: climatic geomorphology slov: klimatická geomorfológia rus: климатическая геоморфология fr: géomorphologie climatique f  1993-a2
Klimageschichte f
vžitý název pro klima v době historické, pro kterou existují historické dokumentární prameny, avšak ještě se neprováděla pravidelná met. přístrojová měření (v českých zemích zhruba do konce 18. století). Viz též klimatologie historická, období teplé středověké, doba ledová malá.
česky: klima historické angl: historical climate slov: historická klíma  1993-b3
Klimahauptstation f
meteorologická stanice, na níž je prováděno klimatologické pozorování podle úplného programu a která má nepřetržitý provoz a úplné přístr. vybavení. Doporučený rozsah meteorologických prvků měřených nebo pozorovaných na základní klimatologické stanici: stav a průběh počasí, množství a druh oblačnosti, výška základny oblačnosti, směr a rychlost větru, teplota, vlhkost a tlak vzduchu, dohlednost, množství srážek, sněhová pokrývka, sluneční svit a teplota půdy v hloubkách 5, 10, 20, 50, 100, 150 a 300 cm. Základní klimatologické stanice v ČR neměří teplotu půdy v hloubkách 150 a 300 cm; dohlednost, druh oblačnosti a výška základny oblačnosti se pozorují jen na profesionálních meteorologických stanicích.
česky: stanice klimatologická základní angl: principal climatological station slov: základná klimatologická stanica rus: основная климатологическая станция  1993-a3
Klimahumidität f
vlhkost klimatu – vlastnost klimatu způsobená neúměrně velkým množstvím vypadlých srážek oproti výparu (opak aridity klimatu). Jde o významnou charakteristiku klimatu podmíněnou srážkami, teplotou a vlhkostí vzduchu, oblačností, větrnými poměry, vlastnostmi půdy, expozicí území apod. Oblasti s humidním klimatem, popř. subhumidním klimatem nebo perhumidním klimatem, se vymezují pomocí nejrůznějších indexů humidity. Humidita klimatu se může projevovat celoročně nebo pouze v určité části roku, kterou označujeme jako období dešťů, střídané obdobím sucha.
česky: humidita klimatu angl: humidity of climate slov: humidita klímy rus: гумидность климата  1993-a3
Klimainformationen für einen Flughafen f/pl
soubor tabelárních výsledků statist. zpracování dlouhodobých řad met. měření na daném letišti, vypracovaný v souladu s Technickými pravidly WMO – No. 49, VOL II, kapitola C.3.2 Aeronautical Climatology. Letištní klimatologický přehled se pro mezinárodní letiště zpracovává závazně a tabulky mají stanovenou skladbu. Tabulky modelu A obsahují výsledky zpracování četnosti výskytu (v procentech) dráhové dohlednosti nebo dohlednosti a výšky základny význačné oblačnosti (BKN nebo OVC) ve stanovených intervalech. Tabulky modelu B poskytují přehled o četnostech výskytu dohledností ve stanovených intervalech a termínech. Tabulky modelu C dávají informace o četnosti výskytu výšek základny význačné oblačnosti ve stanovených intervalech a termínech. V tabulkách modelu D je zachycena současná četnost výskytu směru větru (ve 30° intervalech) a rychlosti větru ve stanovených intervalech a tabulky modelu E udávají četnost výskytu teploty ve stanovených intervalech (po 5 °C) a termínech. Viz též klimatografie, meteorologie letecká.
česky: přehled letištní klimatologický angl: aerodrome climatologic summaries slov: klimatologický letištný prehľad rus: авиационные климатологические сводки>  1993-a3
Klimakammer f
zařízení umožňující v uzavřeném prostoru vytvořit požadované hodnoty teploty, vlhkosti a tlaku vzduchu, popř. alespoň jednoho z těchto prvků. Podle toho, o který prvek se jedná, rozlišuje se termostat, hygrostat a barostat (termokomora, hygrokomora a barokomora). V meteorologii se užívá při kalibraci nebo zkoušení přístrojů. Užívá se též v klimatoterapii. Viz též klimatizace, mikroklima uzavřených prostor.
česky: komora klimatizační angl: climate test chamber slov: klimatizačná komora rus: камера для кондиционирования воздуха  1993-a3
Klimakarte f
česky: mapa klimatická angl: climatic chart slov: klimatická mapa rus: карта климатов, климатическая карта  1993-a1
Klimakarte f
mapa podávající klimatologické informace. Rozlišujeme klimatologické mapy dvojího druhu:
a) mapy plošného (geografického) rozložení klimatologických charakteristik jednotlivých meteorologických prvků a jevů, popř. jejich kombinací, tj. klimatologických indexů. Charakteristiky jsou vypočítány z dlouholetých řad meteorologických pozorování, zpravidla z jednotně stanovených tzv. normálních období. Na klimatologické mapě se především znázorňují průměry, extrémy, amplitudy, data výskytu, trvání jevu apod. Uvedené mapy mají většinou analytický charakter. Nejrozšířenější metodou znázorňování je metoda izolinií;
b) mapy klimatické, tj. mapy geogr. rozložení klimatických typů, podtypů a dalších klimatických jednotek stanovených a vymezených podle zásad některé z klasifikací klimatu. Viz též mapa průměrová, atlas klimatologický, rajonizace klimatologická, normál klimatologický.
česky: mapa klimatologická angl: climatological chart slov: klimatologická mapa rus: климатологическая карта  1993-a1
Klimaklassifikation f
členění klimatu podle jeho horiz. a vert. rozsahu nebo působících klimatických faktorů, popř. metodiky jeho výzkumu. Nejčastěji používanými kategoriemi klimatu jsou makroklima, mezoklima, místní klima a mikroklima. Jako rozlišovací znaky pro vymezování kategorií klimatu se zpravidla volí prostorová, časová a energ. hlediska. Mezi kategoriemi však nelze vést přesnou hranici již vzhledem k velké proměnlivosti jejich rozměrů, vyplývající ze závislosti na vlastnostech aktivního povrchu. To vysvětluje značnou nejednotnost v kategorizacích klimatu od různých autorů. Viz též topoklima, klima globální, klima mezní vrstvy atmosféry, kryptoklima, klima půdní, klasifikace klimatu.
česky: kategorizace klimatu slov: kategorizácia klímy  1993-b2
Klimaklassifikation f
členění Země nebo její části do regionů relativně homogenních z hlediska geneze klimatu (genetické klasifikace klimatu) nebo jeho projevů (efektivní nebo též konvenční klasifikace klimatu). Z hlediska kategorizace klimatu rozlišujeme globální a regionální klasifikace klimatu. Hlavními vymezovanými jednotkami jsou klimatické oblasti sdružené do klimatických pásem, dále pak klimatické typy. Kritériem pro jejich stanovení mohou být hodnoty vybraných klimatických prvků, klimatologických indexů apod. Regionální klasifikace klimatu s výrazně aplikačním zaměřením je někdy označována i jako klimatologická rajonizace.
česky: klasifikace klimatu angl: classification of climate slov: klasifikácia klímy rus: классификация климатов  1993-b2
Klimaklassifikation nach Alisov f
genetická klasifikace klimatu, navržená B. P. Alisovem v 50. letech 20. století (v češtině Alisov, 1954). Vychází z geografické klasifikace vzduchových hmot. Rozlišuje sedm klimatických pásem oddělených zimní a letní polohou klimatologických front. Ve čtyřech hlavních pásmech celoročně převažuje jedna vzduchová hmota, pro tři vložená vedlejší pásma je charakteristické jejich sezonní střídání. Je vymezeno klima ekvatoriální, subekvatorální neboli rovníkových monzunů, tropické, mírných šířek, subarktické (bez ekvivalentu na jižní polokouli) a arktické, resp. antarktické. Klimatická pásma se dále mohou dělit do klimatických typů na kontinentální, oceánské, západních pobřeží a východních pobřeží.
česky: klasifikace klimatu Alisovova angl: Alisov`s classification of climate slov: Alisovova klasifikácia klímy rus: классификация климатa по Алисову  1993-b3
Klimaklassifikation nach Berg f
efektivní klasifikace klimatu, sestavená L. S. Bergem (1925) na základě poznatků o rozšíření přírodních krajinných celků (zón) Země. Rozlišuje klima velkých a malých nadmořských výšek, v jejich rámci pak dvanáct klimatických typů: klima tundry, tajgy, listnatých lesů mírných šířek, monzunové klima mírných šířek, stepní klima, středomořské klima, klima vlhkých subtropických lesů, mimotropických pouští v nitrech pevnin, tropických pouští, klima savanové a klima vlhkých tropických pralesů. Některé Bergovy klimatické typy se shodují s typy Köppenovy klasifikace klimatu, na rozdíl od ní však hranice klimatických oblastí nejsou určeny hodnotami klimatických prvků, nýbrž znaky krajiny, jako je rozsah typů vegetace, půdních druhů atd.
česky: klasifikace klimatu Bergova angl: Berg`s classification of climate slov: Bergova klasifikácia klímy rus: классификация климатов Берга  1993-b2
Klimaklassifikation nach Flohn f
ryze genetická klasifikace klimatu Země, sestavená H. Flohnem (1950) na základě všeobecné cirkulace atmosféry. Vychází z existence čtyř druhů zemských větrných pásů, které se během roku šířkově posouvají v závislosti na výšce Slunce. Jsou to:
1. rovníkový pás záp. větrů;
2. pás vých. větrů neboli pasátový pás;
3. mimotropický pás záp. větrů;
4. polární pás vých. větrů.
Oblasti, v nichž po celý rok převládá jeden z uvedených větrných pásů, mají podle Flohna stálé (homogenní) klima, zatímco oblasti, v nichž se sezonně střídají sousední větrné pásy, mají klima alternující (heterogenní). Např. střídáním tropického pásu vých. větrů a mimotropického pásu záp. větrů vzniká tropický pás zimních dešťů (středomořské klima) s letním pasátem a zimními záp. větry. Flohn klasifikaci navrhl pro tzv. ideální kontinent a pro světové moře; pro skutečné kontinenty a oceány byla rozpracována dalšími klimatology, zejm. E. Kupferem (1954).
česky: klasifikace klimatu Flohnova angl: Flohn climate classification slov: Flohnova klasifikácia klímy rus: классификация климатов Флона  1993-b2
Klimaklassifikation nach Köpppen f
jediná celosvětově rozšířená efektivní klasifikace klimatu, postupně vytvářená W. Köppenem (ve finální verzi Köppen, 1936). Další dílčí úpravy provedl R. Geiger (1961), proto bývá někdy označována i jako Köppenova-Geigerova. Původní Köppenova klasifikace vycházela čistě z fytogeografického hlediska, později byla vztažena k rozložení teploty vzduchu a srážek na Zemi. Rozlišuje pět hlavních klimatických pásem, označených velkými písmeny:
A – tropické dešťové klima;
B – suché klima;
C – mírné dešťové klima;
D – boreální klima;
E – sněhové klima.
Hlavní klimatická pásma se dále dělí do klimatických typů, jejichž hranice jsou určeny např. izotermami prům. měs. teploty vzduchu nejteplejších a nejchladnějších měsíců nebo poměrem úhrnů srážek v zimě a v létě. Viz též klasifikace klimatu Trewarthaova.
česky: klasifikace klimatu Köppenova angl: Köppen`s classification of climate slov: Köppenova klasifikácia klímy rus: классификация климатов Кеппена  1993-b2
Klimaklassifikation nach Penck f
česky: klasifikace klimatu Penckova slov: Penckova klasifikácia klímy rus: классификация климатов Пенка  1993-b2
Klimaklassifikation nach Thornthwaite f
efektivní klasifikace klimatu, navržená C. W. Thornthwaitem (1948) pro biologické a zeměd. aplikace. V původní verzi (1931) byla založena na indexu srážkové účinnosti, později (1948) na Thornthwaiteově indexu vlhkosti (Im), přičemž zahrnuje následující klimatické typy:
Klimatický typ Im
A perhumidní Im ≥ 100
B4 humidní 80 ≤ Im < 100
B3 humidní 60 ≤ Im < 80
B2 humidní 40 ≤ Im < 60
B1 humidní 20 ≤ Im < 40
C2 vlhko-subhumidní 0 ≤ Im < 20
C1 sucho-subhumidní –20 ≤ Im < 0
D semiaridní –40 ≤ Im < –20
E aridní –60 ≤ Im < –40

Kromě této klasifikace použil týž autor k vyjádření humidity klimatu také samotnou hodnotu ročního potenciálního výparu, viz megatermické klima, mezotermické klima, mikrotermické klima, klima tundryklima trvalého mrazu.
česky: klasifikace klimatu Thornthwaiteova slov: Thornthwaiteova klasifikácia klímy rus: классификация климатов Торнтвейта  1993-b2
Klimaklassifikation nach Trewartha f
efektivní klasifikace klimatu Země, kterou vytvořil G. T. Trewartha (poslední verze z r. 1980). Někdy bývá označována jako Köppenova-Trewarthaova klasifikace klimatu, neboť vznikla modifikaci Köppenovy klasifikace klimatu. Oproti ní rozeznává šest hlavních klimatických pásem, označených písmeny A–F. Pásma A a B jsou v obou klasifikacích vymezena a členěna obdobně, Köppenovu pásmu E odpovídá Trewarthaovo F. Hlavní odlišností Trewarthaovy klasifikace klimatu je rozčlenění dvou Köppenových pásem (C a D) do tří (C–E). Vyčleněno bylo samostatné pásmo subtropického klimatu, v němž alespoň osm měsíců průměrná měsíční teplota vzduchu přesahuje 10 °C. Hranicí pro kontinentální typ mírného klimatu D je průměrná měsíční teplota vzduchu nejchladnějšího měsíce 0 °C, přičemž tuto prahovou hodnotu převzali i někteří současní autoři pro rozlišení mírného dešťového a boreálního klimatu v Köppenově klasifikaci klimatu. Trewarthaova klasifikace klimatu někdy vymezuje i pásmo H, popř. G, sdružující oblasti s významným vlivem nadmořské výšky na klima.
česky: klasifikace klimatu Trewarthaova slov: Trewarthaova klasifikácia klímy rus: классификация климатов Треварта  1993-b2
Klimakurort m
místo s léčivým klimatem, v němž je zákl. léčebnou metodou klimatická léčba neboli klimatoterapie, kde jsou pro tuto metodu odpovídající léčebná zařízení, je zajištěna odb. lékařská péče a jemuž byl ministerstvem zdravotnictví udělen lázeňský statut. Na klimatické lázně se kladou vyšší požadavky z ekologického hlediska než na přírodní léčebné lázně minerální. Viz též místo klimatické.
česky: lázně klimatické angl: climatic health resort slov: klimatické kúpele rus: климатический курорт  1993-a1
Klimamodell n
česky: modely podnebí angl: climate models slov: modely podnebia rus: модели климата  1993-a3
Klimamodelle n/pl
soubory fyz. a chem. vztahů vyjadřujících vazby mezi složkami klimatického systému, reprezentované ve formě mat. rovnic. Zpravidla je dělíme na modely klimatu cirkulační (dynamické), vycházející z popisu všeobecné atmosférické cirkulace, a na modely zabývající se jednotlivými vazbami nebo malým počtem jednoduše propojených vazeb. Z těchto tzv. jednoduchých modelů jsou nejrozšířenější bilanční energetické a radiačně-konv. modely klimatu. Modely klimatu se používají ke studiu hypotetických změn klimatu vyvolaných změnami modelových parametrů. Viz též systém klimatický.
česky: modely klimatu angl: climate models slov: modely klímy rus: модели климата  1993-a1
klimamorphogenetisches Gebiet n
oblast, v níž je reliéf zemského povrchu utvářen exogenními geomorfologickými procesy, které jsou klimaticky podmíněny. Poloha a velikost takové oblasti se mění v souvislosti se změnami klimatu. Dnešní reliéf povrchu pevnin je zpravidla polygenetický v důsledku pohybu klimatických pásem během geol. minulosti a současného působení endogenních sil. Viz též klimatická geomorfologie, klasifikace klimatu geomorfologická.
česky: oblast klimatomorfogenetická angl: climamorphogenetic region slov: klimatomorfogenetická oblasť rus: климаморфогенетическая область  1993-a3
Klimaoptimum n
obecně období s teplejším a vlhčím klimatem oproti předchozí i následující době, a to v různých časových měřítkách. Nejčastěji se tak označuje fáze ve vývoji klimatu holocénu, která trvala cca 7 000–5 000 BP, tedy během tzv. atlantiku. Na sev. polokouli byla teplota vzduchu mírně vyšší než v současnosti, v Arktidě až o několik °C, oteplení se však zřejmě projevovalo pouze v teplém pololetí. Klimatické optimum se projevilo silným ústupem ledovců a zvýšením hladiny světového oceánu. V nižších zeměp. šířkách bylo horké suché klima do značné míry nahrazeno klimatem savan. Za klimatické optimum v širším smyslu může být dále považována např. perioda křídy v druhé polovině mezozoika (druhohor), naopak sporné je označení malé neboli středověké klimatické optimum, používané někdy pro středověké teplé období.
česky: optimum klimatické angl: climatic optimum slov: klimatické optimum rus: климатический оптимум  1993-a3
Klimarauschen n
proměnlivost stavu klimatického systému v malých měřítcích, která má malou či žádnou organizovanou strukturu v čase či prostoru. Malé měřítko klimatického šumu je uvažováno relativně vzhledem k měřítkům studovaného klimatického signálu. Oddělení klimatického šumu od klimatického signálu je jeden ze základních úkolů analýzy klimatických dat. Viz šum meteorologický.
česky: šum klimatický angl: climatic noise slov: klimatický šum rus: климатический шум  1993-a3
Klimareferenzstation f
klimatologická stanice, která má homogenní řadu pozorování po dobu alespoň 30 let a pracuje za přesně stanovených podmínek. Údaje z těchto stanic jsou navzájem dobře srovnatelné a tvoří základ jak pro zpracování klimatografií, tak pro sledování klimatických změn. Referenční klimatologické stanice by měly být umístěny tak, aby vliv lidské činnosti na jejich měření byl minimální.
česky: stanice klimatologická referenční angl: reference climatological station slov: referenčná klimatologická stanica rus: опорная климатологическая станция  1993-a3
Klimaregime n
souhrnné označení vlastností klimatu charakterizujících jeho dynamiku, tj. denní a roč. chod jednotlivých meteorologických (klimatických) prvků, charakteristický průběh počasí, intersekvenční proměnlivost meteorologických prvků apod.
česky: režim klimatický angl: climatic regime slov: klimatický režim rus: режим климата  1993-a1
Klimascheide f
výrazná orografická překážka (vysoké, protáhlé pohoří), stojící v cestě obvykle převládajícímu větru a tvořící klimatický předěl mezi oblastí návětří a závětří. Velmi studené vzduchové hmoty jsou nuceny klimatickou bariéru obtékat. Výraznou klimatickou bariérou v Evropě je např. Skandinávské pohoří, které způsobuje poměrně vysokou kontinentalitu klimatu vých. Švédska a Finska. Viz též efekt návětrný, efekt závětrný.
česky: bariéra klimatická angl: climatic barrier slov: klimatická bariéra rus: климатический барьер fr: barrière orographique f  1993-a2
Klimascheide f
zóna oddělující různé klimatické oblasti. Může mít charakter výrazného klimatického předělu nebo pozvolného přechodu. Při klasifikaci klimatu je aproximována linií, jejíž poloha bývá stanovena konvenčně.
česky: hranice klimatická angl: climatic divide slov: klimatická hranica rus: климатическая граница  1993-a3
Klimascheide f
výrazná klimatická hranice, způsobená nejčastěji klimatickou bariérou nebo výrazným rozhraním aktivního povrchu, především na pobřeží oceánů. Např. pohoří rovnoběžkového směru (Alpy, Himaláje aj.) zvýrazňují šířkovou zonalitu klimatu; v případě poledníkového směru (Kordillery, Skandinávské pohoří aj.) tvoří často předěl mezi oceánickým a kontinentálním klimatem.
česky: předěl klimatický angl: climatic divide slov: klimatický predel rus: климатический раздел  1993-a3
Klimaschwankung f
česky: fluktuace klimatu slov: fluktuácia klímy rus: флуктуация климата fr: variations climatiques pl (f)  1993-a2
Klimaschwankungen f/pl
syn. fluktuace klimatu – vývoj klimatu ve formě nepravidelných, případně periodických víceletých výkyvů klimatu kolem průměrného stavu; v druhém případě někdy mluvíme o klimatických cyklech. Tzv. sekulární kolísání klimatu se odehrávají v měřítku desítek, stovek roků nebo ještě podstatně delších časových úsecích. Tento vývoj nemá jednostranný neboli progresivní charakter, čímž se liší od změn klimatu. Kolísání klimatu zasahují různě velké oblasti Země a projevují se výkyvy klimatických prvkůklimatologických řadách. Příčinami kolísání klimatu mohou být oscilace, spojené s dlouhodobějšími výkyvy všeobecné cirkulace atmosféry.
česky: kolísání klimatu angl: climatic fluctuations slov: kolísanie klímy rus: климатические флуктуации, колебания климата  1993-a3
Klimasignal n
potenciálně předpověditelná složka klimatu související se změnami vnější části úplného klimatického systému. Časové řady klimatických prvků obsahují vedle této složky, která je z pohledu několika desetiletí většinou velmi malá, jistou nepředpověditelnou složku, zvanou klimatický šum, která je v mnoha případech větší než klimatický signál. Klimatický šum souvisí s vlastní dynamikou vnitřní části úplného klimatického systému projevující se specifickým sledem počasí v každém měsíci, sezoně, roce apod.
česky: signál klimatický angl: climatic signal slov: klimatický signál rus: климатический сигнал  1993-a3
Klimastation f
místo, které má blíže nespecifické léčivé klima s příznivým léčebným nebo alespoň rekreačním účinkem na organizmus, ale nemá z tohoto hlediska udělen lázeňský statut. Viz též lázně klimatické.
česky: místo klimatické slov: klimatické miesto rus: климатическое место  1993-a1
Klimastrenge f
neurčitý souhrnný pojem pro nepříznivé klimatické podmínky určitého místa nebo oblasti. Projevuje se velmi nízkými či naopak vysokými hodnotami klimatických prvků (teploty vzduchu, relativní vlhkosti, atmosférických srážek apod.), případně velkou četností nebezpečných meteorologických jevů. V bioklimatologii je drsnost klimatu hodnocena nejrůznějšími indexy a odvozenými veličinami, viz např. diagram komfortu, teplota efektivní. Viz též tuhost zimy.
česky: drsnost klimatu angl: hardness of the climate, severity of the climate slov: drsnosť klímy rus: жестокость климата, суровость климата fr: rigueur climatique f, sévérité du climat f, rudesse du climat f, dureté du climat f  1993-a3
Klimatherapie f
syn. léčba klimatická – léčebná metoda, jež využívá příznivých vlastností klimatu k léčbě některých chorobných stavů nebo k prevenci. Provádí se buď v klimatických lázních v přírodních podmínkách (tzv. klimatoterapie přirozená), nebo v klimatizačních komorách za uměle vytvořených podmínek (tzv. klimatoterapie umělá).
česky: klimatoterapie angl: climatotherapy slov: klimatoterapia rus: климатотерапия  1993-a1
klimatische Exposition f
1. orientace svahů nebo různých povrchů vzhledem ke světovým stranám a jejich sklon k rovině horizontu, což je v daném místě a čase určující pro příjem slunečního záření, pro světelné poměry, vystavení větrům a srážkám. Klimatická expozice je velmi významným klimatickým faktorem, který se uplatňuje ve všech měřítkách klimatu. Bývá zejména předmětem studia topoklimatologie. Viz též klima svahové;
2. v pojetí A. Gregora poloha met. stanice v terénu, která rozhoduje o její reprezentativnosti pro užší nebo širší okolí.
česky: expozice klimatická angl: exposure slov: klimatická expozícia fr: exposition des versants f  1993-a1
klimatische Schneegrenze f
syn. čára sněžná teoretická – dolní sněžná čára, nad níž se po celý rok částečně uchovávají tuhé srážky na horiz. nezastíněném povrchu. Poloha klimatické sněžné čáry závisí pouze na klimatických podmínkách, a to na množství spadlých tuhých srážek, teplotě vzduchu, množství slunečního záření, oblačnosti, kontinentalitě klimatu aj. V polárních oblastech leží na hladině moří, nejvýše v Andách (6 400 m).
česky: čára sněžná klimatická angl: climatic snow line slov: klimatická snežná čiara rus: климатическая снеговая линия fr: limite pluie/neige f  1993-a2
klimatische Waldgrenze f
hranice, za níž klimatické podmínky vylučují existenci zapojeného lesa. Na klimatickou hranici lesa mají z klimatických podmínek rozhodující vliv zejména teplotní poměry ve vegetačním období. Např. na sev. polokouli polární hranice lesa odpovídá červencové izotermě 10 °C. Z dalších podmínek je významný vítr, který mnohde určuje horní hranici lesa. V suchých oblastech je klimatická hranice lesa podmíněna zejména množstvím srážek a vlhkostí vzduchu.
česky: hranice lesa klimatická angl: climatic forest line slov: klimatická hranica lesa rus: климатическая граница леса  1993-a1
Klimatisierung f
technická zařízení a jejich činnost směřující k vytváření umělých nebo upravených podmínek ovzduší. Klimatizace se provádí v uzavřených prostorách ve snaze zlepšit mikroklima pracovního nebo obytného prostředí, zejména teplotu a vlhkost vzduchu. Spočívá zejména ve vytápění (ohřívání) nebo ochlazování, vysušování nebo zvlhčování vzduchu.
česky: klimatizace angl: air-conditioning, climatization slov: klimatizácia rus: климатизация, кондиционирование воздуха  1993-a1
Klimatographie f
popis klimatu převážně v tabelární a mapové formě pomocí vybraných charakteristik klimatických prvků a jevů, sestavený pro stanici, oblast nebo celou Zemi (např. klimatografie letišť, okresů apod.).
česky: klimatografie angl: climatography slov: klimatografia rus: климатография  1993-a1
Klimatologe m
pracovník kvalifikovaný pro práci v klimatologii. Viz též meteorolog.
česky: klimatolog angl: climatologist slov: klimatológ rus: климатолог  1993-a1
Klimatologie der atmosphärischen Grenzschicht f
část klimatologie pojednávající zpravidla v měřítku mezoklimatu o klimatických charakteristikách mezní vrstvy atmosféry. Určujícími veličinami jsou většinou vertikální profily vektoru větru, stability teplotního zvrstvení ovzduší, turbulentního toku tepla, vodní páry atd. Součástí této vědní disciplíny je i klimatologie znečištění ovzduší, poskytující dlouhodobé charakteristiky imisí a potenciálu znečištění ovzduší. Viz též klima mezní vrstvy atmosféry.
česky: klimatologie mezní vrstvy atmosféry angl: boundary layer climatology, climatology of atmospheric boundary layer slov: klimatológia hraničnej vrstvy atmosféry rus: климатология пограничного слоя атмосферы  1993-a1
Klimatologie der freien Atmosphäre f
syn. aeroklimatologie – část klimatologie, která pojednává o klimatol. charakteristikách meteorologických prvků a veličin ve volné atmosféře. Pozornost se věnuje především dlouhodobým charakteristikám polí meteorologických prvků (veličin) v jednotlivých výškových a izobarických hladinách a vertikálních řezech atmosférou nebo statistickým charakteristikám odvozených met. veličin s cílem např. jejich parametrizace v systémech (předpovědních) rovnic dynamiky atmosféry. Viz též aerologie.
česky: klimatologie volné atmosféry slov: klimatológia voľnej atmosféry rus: аэроклиматология, климатология свободной атмосферы  1993-a2
Klimatologie der Grenzschicht der Atmosphäre f
část klimatologie pojednávající zpravidla v měřítku mezoklimatu o klimatických charakteristikách mezní vrstvy atmosféry. Určujícími veličinami jsou většinou vertikální profily vektoru větru, stability teplotního zvrstvení ovzduší, turbulentního toku tepla, vodní páry atd. Součástí této vědní disciplíny je i klimatologie znečištění ovzduší, poskytující dlouhodobé charakteristiky imisí a potenciálu znečištění ovzduší. Viz též klima mezní vrstvy atmosféry.
česky: klimatologie mezní vrstvy atmosféry angl: boundary layer climatology, climatology of atmospheric boundary layer slov: klimatológia hraničnej vrstvy atmosféry rus: климатология пограничного слоя атмосферы  1993-a1
Klimatologie der Luftverunreinigung f
syn. klimatologie imisí – vědní obor, který se zabývá dlouhodobým režimem výskytu znečišťujících příměsí ve spodních vrstvách atmosféry a dlouhodobým režimem met. dějů podmiňujících znečištění ovzduší, šíření a rozptyl příměsi (škodlivin). Viz též klimatologie mezní vrstvy atmosféry, emise, imise, transport znečišťujících příměsí, tvar kouřové vlečky.
česky: klimatologie znečištění ovzduší angl: air pollution climatology slov: klimatológia znečistenia ovzdušia rus: климатология загрязнения атмосферы  1993-a2
Klimatologie f
věda o klimatu, studující dlouhodobé aspekty a celkové účinky met. procesů probíhajících na Zemi. Vzhledem k tomu, že met. děje probíhají v konkrétních podmínkách Země a jsou tudíž modifikovány geogr. faktory, označil K. Knoch (1930) klimatologii za regionální meteorologii. Z tohoto hlediska stojí klimatologie na rozhraní geofyz. a geogr. disciplín.
K hlavním úkolům klimatologie patří:
a) studium geneze klimatu na Zemi jako planetě i v jejích jednotlivých částech, tj. studium klimatogenetických procesů;
b) popis a objasnění klimatických zvláštností oblastí Země od velikosti kontinentů a oceánů až po nejmenší měřítka;
c) třídění neboli klasifikace klimatu a vymezování klimatických oblastí, tj. klimatologická rajonizace (regionalizace);
d) studium klimatu v dobách historických a geologických, kolísání klimatu a změn klimatu, které směřuje i k pokusům o jejich předpověď, v poslední době s využitím mat. modelů klimatu.
Klimatologie ve svém vývoji prošla od původně popisného zaměření do stadia analytického s širokým praktickým uplatněním. Z různých hledisek se dělí na klimatologii obecnou a regionální, teoretickou a aplikovanou, podle měřítka klimatu na makroklimatologii, mezoklimatologii, popř. topoklimatologii a na mikroklimatologii. Podle metodického přístupu hovoříme např. o klimatologii klasické, dynamické, synoptické, komplexní. Popisem klimatu se zabývá klimatografie. Viz též bioklimatologie, dendroklimatologie, paleoklimatologie, kategorizace klimatu.
česky: klimatologie angl: climatology slov: klimatológia rus: климатология  1993-a2
klimatologische Beobachtung f
meteorologické pozorování prováděné především na klimatologických stanicíchklimatologických termínech. Mezi klimatologická pozorování v širším smyslu patří i ambulantní terénní meteorologická měření, jejichž účelem je bližší poznání mikroklimatu, topoklimatu, popř. mezoklimatu.
česky: pozorování klimatologické angl: climatological observation slov: klimatologické pozorovanie rus: климатологическое наблюдение  1993-a1
klimatologische Beobachtungsreihe f
chronologicky nebo podle velikosti uspořádaná posloupnost klimatických prvků. Mezi nejčastěji používané klimatologické řady patří např. řada denních, pentádních, dekádních, měs. a roč. průměrů teploty vzduchu, řada měs. a roč. úhrnů srážek, řada roč. amplitud teploty vzduchu apod. Při vytváření klimatologické řady z řad met. pozorování a při jejich klimatologickém zpracování se většinou vychází z metod mat. statistiky. V některých případech může klimatologická řada splývat s řadou met. pozorování.
česky: řada klimatologická angl: series of climatological observations (values) slov: klimatologický rad rus: климатологический ряд, ряд климатических данных  1993-a2
klimatologische Datenbasis f
nástroj pro správu, kontrolu a archivaci klimatologických dat. ČHMÚ používá vlastní databázovou aplikaci CLIDATA, která je ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací využívána ve více než 30 Národních meteorologických službách ve světě, kde nahrazuje dříve podporovanou databázovou aplikaci CLICOM. Viz též meteorologie v ČR.
česky: databáze klimatologická angl: climatological database slov: dBZ fr: base de données climatologiques f  2014
klimatologische Datenbasis f
nástroj pro správu, kontrolu a archivaci klimatologických dat. ČHMÚ používá vlastní databázovou aplikaci CLIDATA, která je ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací využívána ve více než 30 Národních meteorologických službách ve světě, kde nahrazuje dříve podporovanou databázovou aplikaci CLICOM. Viz též meteorologie v ČR.
česky: databáze klimatologická angl: climatological database slov: dBZ fr: base de données climatologiques f  2014
klimatologische Ergänzungsstation f
meteorologická stanice, na níž se provádí klimatologické pozorování v částečně omezeném rozsahu a nemusí být prováděno nepřetržitě. Rovněž tech. vybavení nemusí být kompletní, ale měření max. a min. teplot a množství srážek je povinné. Doplňkové klimatologické stanice slouží k doplnění sítě základních klimatologických stanic.
česky: stanice klimatologická doplňková angl: ordinary climatological station slov: doplnková klimatologická stanica rus: дополнительная климатологическая станция, обычная климатологическая станция  1993-a3
klimatologische Front f
prům. sezonní nebo charakteristická geogr. poloha hlavních atmosférických front, popř. frontálních zón v určité oblasti, zpravidla v místech max. tlakového gradientu mezi klimatickými akčními centry atmosféry. Klimatologické fronty se znázorňují na klimatologických mapách, na rozdíl od reálných atm. front zakreslovaných do synoptických map. Klimatologické fronty se rozpadají na větve, např. polární klimatologická fronta se dělí na atlantickou polární frontu, středomořskou polární frontu aj. Viz též klasifikace klimatu Alisovova.
česky: fronta klimatologická angl: climatological front slov: klimatologický front rus: климатологический фронт fr: front climatologique m  1993-a3
klimatologische Regionalisierung f
vyčleňování klimatických oblastí, podoblastí, okresů apod. v různých měřítkách klimatu vyznačujících se určitou homogenitou klimatických veličin. Klimatologické rajonizace jsou buď obecné, vystihující celkovou prostorovou diferenciaci klimatu, nebo jsou provedeny pro speciální účely, např. zemědělství, stavebnictví aj. Místo termínu rajonizace někteří autoři používají ve stejném smyslu pojmu regionalizace, jiní oba pojmy významově odlišují. Viz též hranice klimatická, kategorizace klimatu, klasifikace klimatu.
česky: rajonizace klimatologická angl: climatological regionalization slov: klimatologická rajonizácia rus: климатологическое районирование  1993-a1
klimatologische Regionalisierung f
česky: regionalizace klimatologická angl: climatological regionalization slov: klimatologická regionalizácia rus: климатологическая регионализация  1993-a1
klimatologische Station f
meteorologická stanice, jejímž úkolem je provádět klimatologická pozorování a měření v pevně stanovených termínech, v ČR zpravidla v klimatologických termínech. Data jsou předávána do zpracovatelských center a slouží pro získávání režimových časových a prostorových met. a klimatologických informací. Klimatologické stanice se dělí podle rozsahu a zaměření činnosti na klimatologické stanice základní, doplňkové a srážkoměrné.
česky: stanice klimatologická angl: climatological station slov: klimatologická stanica rus: климатологическая станция  1993-a3
klimatologische Wettervorhersage f
předpověď počasí tvořená na základě klimatologických charakteristik daného místa v průběhu kalendářního roku. V oblastech nebo obdobích s velkou proměnlivostí počasí vykazuje velkou neurčitost. Nesmí být zaměňována za scénáře změn klimatu.
česky: předpověď počasí klimatologická angl: climatological weather forecast slov: klimatologická predpoveď počasia  2014
klimatologischer Extremwert m
česky: extrém klimatický angl: climate extreme slov: klimatický extrém  2016
klimatologischer Index m
veličina sloužící k vyhodnocení některé vlastnosti klimatu, nebo ke stanovení fáze určité oscilace. V prvním případě jde především o indexy humidity a indexy kontinentality, v druhém případě o nejrůznější indexy cirkulace.
česky: index klimatologický angl: climatic index, climatological index slov: klimatologický index rus: климатический индекс  1993-a3
klimatologischer Normalwert m
klimatologická charakteristika získaná z mnohaletých pozorování, zpravidla za 30 let, aby se eliminovaly její krátkodobé výkyvy. Pro studium klimatu různých míst je třeba, aby se klimatologické normály vztahovaly ke stejnému období. Podle doporučení Světové meteorologické organizace (WMO) jsou standardní klimatologické normály počítány z třicetiletí 1901–1930, 1931–1960, 1961–1990, atd. Pokud nejsou k dispozici údaje dané stanice z celého období, aktuálně z období 1961–1990, WMO doporučuje výpočet tzv. prozatímních klimatologických normálů za období alespoň deseti let, které začíná 1. ledna roku, který končí číslem 1 (např. z období od 1. ledna 1991 do 31. prosince 2010). V běžné klimatologické praxi v České republice se před výpočtem normálu ze stanice s neúplnou řadou provádí doplnění dat pomocí nejvhodnější okolní stanice (např. pomocí lineární regrese). WMO nově doporučuje počítat normály za vždy nejnovější třicetiletí (1971–2000, 1981–2010, atd.) místo za období stanovené pro výpočet standardních klimatologických normálů.
česky: normál klimatologický angl: climatological normal slov: klimatologický normál rus: климатическая норма  1993-a3
klimatologischer Wirkungsfaktor m
1. syn. faktor klimatotvorný, faktor klimagenní – činitel podílející se na genezi klimatu. Změna jednoho nebo více faktorů (v angličtině tzv. forcing) má za následek odpovídající vývoj klimatu ve formě kolísání klimatu, případně jednosměrné změny klimatu. Ta probíhá tak dlouho, dokud prostřednictvím záporných klimatických zpětných vazeb nedojde k opětovnému ustavení rovnováhy klimatického systému. Klimatické faktory se zpravidla navzájem ovlivňují, nicméně lze rozlišit jejich skupiny podle několika kritérií. Nejčastěji se uvádějí astronomické, geografické a antropogenní klimatické faktory, dále podle mechanizmu působení radiační a cirkulační klimatické faktory. Podle měřítka působení můžeme rozlišit faktory od globálních po lokální, z časového hlediska kontinuální a epizodické. Některé klimatické faktory působí v daném místě bezprostředně, působení jiných faktorů se přenáší do určité oblasti prostřednictvím dálkových vazeb.
2. v klimatologii nevhodné označení pro vliv klimatu na určitou lidskou aktivitu, např. na hustotu osídlení, zemědělství nebo cestovní ruch.
česky: faktor klimatický angl: climatic factor, climatic control slov: klimatický faktor rus: климатический фактор fr: facteur climatique m, facteur du climat m  1993-a3
klimatologisches Diagramm n
graf obsahující klimatologické informace. Jde o znázornění jednoho nebo více klimatických prvků nebo veličin v různých souřadnicových soustavách, nejčastěji v pravoúhlé nebo polární soustavě. Viz též klimagram.
česky: diagram klimatologický angl: climatological diagram slov: klimatologický diagram rus: климатическая диаграмма fr: diagramme climatique m, climagramme m, climatogramme m  1993-a2
klimatologisches Messnetz n
systém klimatologických stanic na daném území. Klimatologické stanice se dělí podle rozsahu a zaměření činnosti na klimatologické stanice základní, doplňkové a srážkoměrné. V ČR tvoří síť klimatologických stanic kromě profesionálních stanic i další stanice, z nichž některé pozorují ve třech termínech denně, jiné pouze v ranním termínu, např. srážkoměrné. Do sítě klimatologických stanic patří i dlouhodobě měřící totalizátory; rovněž se využívají data ze stanic zřizovaných pro zvláštní účely podle potřeby uživatelů, někdy i na kratší (několikaletá) období.
česky: síť klimatologických stanic angl: climatological network slov: sieť klimatologických staníc rus: сеть климатических станций  1993-a3
klimatologisches Netz n
systém klimatologických stanic na daném území. Klimatologické stanice se dělí podle rozsahu a zaměření činnosti na klimatologické stanice základní, doplňkové a srážkoměrné. V ČR tvoří síť klimatologických stanic kromě profesionálních stanic i další stanice, z nichž některé pozorují ve třech termínech denně, jiné pouze v ranním termínu, např. srážkoměrné. Do sítě klimatologických stanic patří i dlouhodobě měřící totalizátory; rovněž se využívají data ze stanic zřizovaných pro zvláštní účely podle potřeby uživatelů, někdy i na kratší (několikaletá) období.
česky: síť klimatologických stanic angl: climatological network slov: sieť klimatologických staníc rus: сеть климатических станций  1993-a3
Klimatop m
klimatická (mikroklimatická) složka abiotických vlastností nejmenší prostorové jednotky, kterou lze považovat za homogenní, tj. ekotopu. Název vyjadřuje soubor klimatických vlastností stanoviště. Termínu se užívá v ekologii a ekologické klimatologii. Viz též energotop.
česky: klimatop angl: climatology of free atmosphere, climatope slov: klimatop rus: климатоп  1993-a1
Klimaverhältnisse n/pl
syn. klima.
česky: poměry klimatické angl: climatic conditions slov: klimatické pomery rus: климатические условия  1993-a3
Klimazone f
skupina klimatických oblastí se stejným charakterem makroklimatu, uspořádaných v důsledku zonality klimatu přibližně ve směru rovnoběžek a s ohledem na nadmořskou výšku. Tato pásma jsou základními jednotkami globálních klasifikací klimatu, přičemž se zpravidla dělí do více klimatických typů. Kromě fyzických (skutečných) klimatických pásem, podmíněných též působením azonálních klimatických faktorů, je možné klima Země aproximovat pomocí solárních (matematických) klimatických pásem, která odpovídají solárnímu klimatu. Viz též pásmo teplotní.
česky: pásmo klimatické angl: climatic zone slov: klimatické pásmo rus: климатическая зона  1993-a3
Klimazyklus des Quartärs m
syn. cyklus klimatický čtvrtohorní – opakování obdobných klimatických poměrů a klimatických změnkvartéru (čtvrtohorách). Klimatické výkyvy různého řádu se opakovaly v zákonitém sledu a podmínily i periodický vývoj sedimentů, půd a bioty. Periodicita klimatu kvartéru se projevuje v tom, že časově od sebe vzdálená období si mohou být z hlediska klimatu mnohem podobnější než období následující přímo po sobě. Např. různé glaciály měly klima velmi podobné, a přitom výrazně odlišné od klimatu interglaciálů, přičemž perioda tohoto cyklu je cca 100 000 let. Opakovaně se též vyskytovala kratší zakolísání klimatu trvající obvykle stovky roků: chladnější a sušší stadiály a teplejší interstadiály. Viz též teorie paleoklimatu.
česky: cyklus klimatický kvartérní angl: quarternary climatic cycle slov: kvartérny klimatický cyklus rus: четвертичный климатический цикл fr: variations climatiques quaternaires pl  1993-a3
Klimazyklus des Quartärs m
česky: cyklus klimatický čtvrtohorní slov: štvrtohorný klimatický cyklus rus: четвертичный климатический цикл fr: variations climatiques du Quaternaire pl  1993-a1
Klimazyklus m
skutečný nebo předpokládaný rytmus hodnot klimatických prvků v sekulárních pozorováních. Viz též rytmy povětrnostní, perioda, periodicita.
česky: cyklus klimatický angl: climatic cycle slov: klimatický cyklus rus: климатический цикл fr: oscillation climatique f  1993-a1
Klimogramm n
syn. klimogram – graf znázorňující roční chod klimatických prvků pomocí jejich měsíčních průměrů nebo úhrnů.
1. v dnes obecně rozšířeném klimagramu osa x reprezentuje dvanáct měsíců; na jednu osu y se pak vynášejí měsíční průměry teploty vzduchu (většinou znázorněny lomenou čarou), na druhou průměrné měsíční úhrny srážek (znázorňovány též lomenou čarou, barevnou plochou nebo ve formě histogramu). Tento druh klimagramu byl dříve používán hlavně v bioklimatologii, odkud také pochází jeho standardizovaná verze, tzv. Walterův klimagram. V něm jsou teplota vzduchu a úhrny srážek zobrazovány v poměru 1 : 2; část roku, kdy je křivka srážek pod křivkou teploty vzduchu, lze považovat za období s nedostatkem srážek.
2. původní klimagram má formu bodového grafu, kdy hodnoty dvou klimatických prvků, nejčastěji opět teploty vzduchu a srážek, jsou vynášeny na horiz., resp. vert. osu. Jednotlivé body, spojené lomenou čárou, reprezentují kalendářní měsíce, což umožňuje porovnat klima dvou nebo více míst v jednom grafu.
česky: klimagram angl: climagram, climatogram, climogram slov: klimagram, klimogram rus: климатограмма  1993-a3
Klimogramm n
syn. klimagram.
česky: klimogram slov: klimogram rus: климограмма  1993-a1
Knoten m
syn. uzel.
česky: knot angl: knot slov: knôt rus: узел  1993-a1
Koagulation f
souhrnné označení mikrofyzikálních procesů, při nichž vodní kapky nebo ledové částice v oblaku rostou zachycováním jiných oblačných částic při vzájemných nárazech. Vyskytuje se ve starší meteorologické literatuře. V současné době označujeme procesy růstu vodních kapek při jejich vzájemných nárazech jako koalescence, vznik shluků ledových krystalů jako agregace a růst krupek a krup namrzáním přechlazených kapek jako zachycování nebo sběr.
česky: koagulace angl: coagulation slov: koagulácia rus: коагуляция  1993-a3
Koaleszenz f
ve fyzice oblaků a srážek splývání vodních kapek, k němuž může dojít při vzájemných kolizích kapek v oblaku. Koalescence je základním mechanizmem růstu kapek do velikosti srážkových částic zejména v konvektivních oblacích. Navazuje na počáteční stadium růstu zárodečných kapiček difuzí a kondenzací vodní páry. V tropických oblacích koalescence stačí k vyvolání dešťové srážky. Uplatňuje se však i v kapalné části oblaků mírných šířek, kde při nižší absolutní vlhkosti než v tropech je vznik srážek podmíněn přítomností ledové fáze. Výsledkem koalescence vodních kapek je růst šířky spektra velikosti oblačných kapiček zvýšením rychlosti růstu zejména větších kapek.
Z hlediska příčiny rozlišujeme koalescenci:
a) gravitační, při níž dochází ke srážkám kapek, které mají odlišnou velikost a tedy i pádovou rychlost;
b) turbulentní, vyvolanou turbulentními fluktuacemi rychlosti proudění vzduchu;
c) elektrostatickou, v důsledku elektrostatického přitahování mezi opačně nabitými kapičkami nebo mezi nabitou a el. neutrální kapičkou;
d) spontánní, působenou nepravidelnými pohyby nejmenších zárodečných kapiček (Brownův pohyb) aj.
Dominantním procesem růstu kapek koalescencí v oblacích je gravitační koalescence. Rychle padající velké kapky mohou zachytit malé kapičky vyskytující se v objemu vzduchu vymývaném velkou kapkou. Při matematickém modelování rozlišujeme model spojité koalescence, při níž všechny kapky dané velikosti rostou stejnou rychlostí, a model kvazistochastické koalescence, který bere v úvahu pravděpodobnostní vlastnosti procesu koalescence. Starší meteorologické práce užívají pro koalescenci termín koagulace. Viz též účinnost koalescenční (zachycovací), účinnost srážková, účinnost sběrová, pádová rychlost oblačných částic.
česky: koalescence angl: coalescence slov: koalescencia rus: коалесценция, слияниe  1993-a3
Koeffizient m
syn. koeficient.
česky: součinitel slov: súčiniteľ  1993-a3
Koeffizient nach Minář m
česky: koeficient Minářův angl: Minář coefficient slov: Minářov koeficient  1993-a1
kolloidale Instabilität (in Wolken) f
vlastnost oblaku, která vystihuje nestabilitu spektra velikosti oblačných elementů i jejich fázového složení. Při vývoji oblaku roste část oblačných elementů na úkor ostatních a až ve formě srážek vypadává z oblaku. Typickým příkladem koloidní instability oblaku je růst kapek koalescencí, agregace ledových krystalů a růst ledových krystalů na úkor přechlazených vodních kapek ve smíšeném oblaku v důsledku rozdílného tlaku nasycené vodní páry nad vodou a ledem. Viz též teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova.
česky: instabilita oblaku koloidní angl: colloidal instability of cloud slov: koloidálna instabilita oblaku rus: коллоидальная неустойчивость облака  1993-a3
Kolmogorov Hypothese f
z hlediska turbulentního proudění v atmosféře má značný význam tzv. první a druhá Kolmogorovova hypotéza. První hypotéza říká, že: „Při dostatečně velkém Reynoldsově čísle má v každém turbulentním proudění statistika pohybů malých měřítek (tj. malých vírových turbulentních elementů) univerzální charakter určený jednoznačně kinematickou vazkostí proudící tekutiny a rychlostí disipace“, zatímco druhou hypotézu lze aplikovat na větší turbulentní víry, pro něž podle ní platí: „V každém turbulentním proudění má při dostatečně velkém Reynoldsově čísle statistika pohybů od jisté definované velikosti měřítka univerzální charakter, který závisí na disipaci turbulentní kinetické energie, nikoli však na kinematické vazkosti.“ Tyto hypotézy mají při modelování turbulentního proudění mj. ten praktický důsledek, že je-li dosaženo Reynoldsova čísla dostatečně velkého pro plně vyvinutou turbulenci, je možné zanedbat změny charakteristik turbulence s dalším růstem tohoto čísla.
česky: hypotéza Kolmogorovova angl: Kolmogorov hypothesis slov: Kolmogorovova hypotéza  2014
kolorimetrisches Dosimeter n
syn. UV dozimetr.
česky: dozimetr kolorimetrický angl: colorimetric dozimeter slov: kolorimetrický dozimeter rus: колориметрический дозиметр fr: dosimètre colorimétrique m  1993-a1
komplexe Klimatologie f
klimatologická metoda, jíž se studuje klima nikoliv podle jednotlivých klimatických prvků, nýbrž podle jejich souborů vytvářených na základě předem stanovených intervalů jejich hodnot. Zákl. jednotkami klimatologického zpracování jsou pak třídy a typy počasí charakterizující počasí jednotlivých dní. Klima, jakožto dlouhodobý režim počasí, je z komplexně klimatologického hlediska vyjadřováno četnostmi různých tříd a typů počasí, jejichž výskyt může být hodnocen metodami klasické nebo dynamické klimatologie. Zakladatelem komplexní klimatologie je sovětský klimatolog E. E. Fedorov (1921–1985). Komplexní klimatologií pro území ČR a SR zabýval především slovenský klimatolog Š. Petrovič, který touto metodou zpracoval zejména klima lázní na Slovensku.
česky: klimatologie komplexní angl: complex climatology slov: komplexná klimatológia rus: комплексная климатология  1993-a1
komplexe meteorologische Radiosondierung f
radiosondážní měření zákl. meteorologických prvků prováděné současně s měřením výškového větru radiotech. prostředky. Je zákl. měřením konaným na radiosondážních stanicích, na jehož podkladě se sestavuje zpráva z pozemní stanice o tlaku, teplotě, vlhkosti a větru ve vyšších hladinách (TEMP, TEMP SHIP).
česky: radiosondáž meteorologická komplexní angl: rawinsonde observation slov: komplexná meteorologická rádiosondáž rus: радиозондовое и радиоветровое наблюдение  1993-a1
Kondensationskerne m/pl
v meteorologii aerosolové částice, které mají fyz. a chem. vlastnosti vhodné k tomu, aby se staly centry kondenzace vodní páry heterogenní nukleací vody. Bez přítomnosti kondenzačních jader by bylo ke vzniku vodních kapiček homogenní nukleací vody třeba přesycení vodní páry řádu 102 %, které se však v přírodních atmosférických podmínkách prakticky nevyskytuje. Část kondenzačních jader je pevninského, popř. i antropogenního původu (např. některé produkty umělých spalovacích procesů rozptýlené ve vzduchu), avšak značný význam se přisuzuje hygroskopickým a ve vodě rozpustným krystalkům mořských solí, které se do atmosféry dostávají následkem vypařování vodních kapek odstřikujících z mořské pěny. Kondenzační jádra lze klasifikovat z mnoha hledisek. Nejčastější je dělení podle:
a) velikosti na jádra Aitkenova (s poloměrem r < 10–7 m), velká kondenzační jádra (10–7 ≤ r ≤ 10–6 m) a obří kondenzační jádra (r > 10–6 m);
b) skupenství na jádra kapalná a tuhá, resp. smíšená z obou fází;
c) povrchových vlastností na jádra nerozpustná, ale smáčitelná vodou, jádra rozpustná a jádra tvořená kapičkami roztoků solí, kyselin apod.;
d) el. vlastností na jádra neutrální a nabitá (ionty);
e) chem. a fyz. vlastností na jádra přechodná a trvalá.
Nukleační schopnost kondenzačních jader popisujeme pomocí tzv. spektra aktivity jader, které udává počet kondenzačních jader v jednotce objemu vzduchu aktivních při daném přesycení. Obvyklým vyjádřením spektra aktivity je vztah ve tvaru n = n0Sk, kde n udává objemovou koncentraci jader aktivních při přesycení S [%] a empirické parametry n0 a k jsou nejčastěji udávány odděleně pro maritimní a kontinentální kondenzační jádra. Viz též aerosol atmosférický.
česky: jádra kondenzační angl: condensation nuclei slov: kondenzačné jadrá rus: ядра конденсации  1993-a3
Kondensationsniveau n
hladina v atmosféře, určená svou výškou, popř. tlakem vzduchu, v níž se vzduch stává nasyceným vodní párou při adiabatickém ději. Přechod do nasyceného stavu je vyvolán ochlazením vzduchu při adiabatické expanzi. Podle podmínek, za nichž adiabatický děj probíhá, rozlišujeme kondenzační hladinu výstupnou, konvekční a turbulentní. Viz též kondenzace vodní páry.
česky: hladina kondenzační angl: condensation level slov: kondenzačná hladina rus: уровень конденсации  1993-a3
Kondensstreifen m
česky: pás kondenzační slov: kondenzačný pás  1993-a1
Kondensstreifen m
syn. pás kondenzační, stopa kondenzační – umělý oblak vzhledu cirrucirrocumulu, který vzniká za letadlem nebo raketou v horní troposféře a ve spodní stratosféře. Kondenzační pruhy bývají zpočátku široké 5 až 10 m a vytvářejí se ve vzdálenosti 50 až 100 m za letadlem. Jejich trvání zpravidla nepřesahuje 40 minut. Nejčastěji se vyskytují při teplotě –40 až –50 °C ve výšce 7 až 12 km. Vert. tloušťka vrstvy s vhodnými podmínkami pro vznik kondenzačních pruhů bývá asi 2 km. Kondenzační pruh vzniká kondenzací vodní páry na kondenzačních jádrech, která dodávají letadla a rakety do ovzduší, a následným mrznutím vzniklých přechlazených kapek. Jeho vznik je ovlivňován i poklesem tlaku vzduchu v oblasti adiabatického rozpínání vzduchu. Z angl. condensation trail vznikl mezinárodně často používaný termín (zkratka) contrail. Ve starší české literature se lze setkat s nevhodným označením „kondenzační sledy“, které vzniklo přímým převzetím ruského termínu.
česky: pruh kondenzační angl: condensation trail , contrail slov: kondenzačný pruh rus: адиабатический след, конденсационный след  1993-a3
Kondensstreifen m
nevhodné označení, viz pruh kondenzační, pás kondenzační.
česky: sledy kondenzační slov: kondenzačné stopy rus: конденсационные следы  1993-a3
Kondensstreifen m
česky: stopa kondenzační angl: condensation trail, contrail slov: kondenzačná stopa  1993-a2
konfluente Strömung f
proudění charakterizované sbíhajícími se proudnicemi. Viz též proudění difluentní.
česky: proudění konfluentní angl: confluent flow slov: konfluentné prúdenie rus: сходимый поток  1993-a1
Konfluenz f
míra sbíhavosti proudnic v poli proudění. Někdy se nesprávně zaměňuje s konvergencí proudění. Viz též čára konfluence.
česky: konfluence angl: confluence slov: konfluencia rus: конфлюэнция, сходимость  1993-a2
Konfluenzlinie f
čára na přízemní nebo výškové mapě, podél níž dochází ke sbíhání proudnic. V oblastech přízemní čáry konfluence zpravidla vznikají výstupné pohyby vzduchu, které podmiňují např. vývoj konvektivních oblaků. Viz též čára difluence.
česky: čára konfluence angl: confluence line slov: čiara konfluencie rus: линия конфлюэнции fr: axe de confluence m  1993-a2
Konimeter n
syn. prachoměr.
česky: konimetr angl: konimeter slov: konimeter rus: кониметр  1993-a1
Kontaktanemometer n
miskový nebo lopatkový anemometr, v němž se mžikově uzavírá el. kontakt po určitém konstantním počtu otáček rotujícího čidla. Uzavření kontaktu bývá indikováno pomocí světelných nebo zvukových signálů. Doba mezi dvěma po sobě následujícími signály se měří stopkami nebo jsou el. impulzy zaznamenávány na registrační válec s konstantní rotační rychlostí. Jde o přístroj, který se už v současném meteorologickém provozu nepoužívá.
česky: anemometr kontaktový angl: contact-cup anemometer slov: kontaktový anemometer rus: контактный анемометр fr: anémomètre à contacts m  1993-a3
Kontamination f
v čes. met. literatuře méně používaný termín pro znečištění ovzduší.
česky: kontaminace angl: contamination slov: kontaminácia rus: загрязнение  1993-a3
kontinentale Antizyklone f
studená anticyklona vytvářející se nad prochlazenou pevninou v zimě. Je obvykle sezonním akčním centrem atmosféry. Mezi kontinentální anticyklony patří zejména sibiřská a kanadská anticyklona.
česky: anticyklona kontinentální angl: continental anticyclone slov: kontinentálna anticyklóna rus: континентальный антициклон fr: anticyclone continental m  1993-a3
kontinentales Klima n
syn. klima pevninské – klima s výraznou kontinentalitou klimatu.
česky: klima kontinentální angl: continental climate slov: kontinentálná klíma rus: континентальный климат  1993-b3
kontinentales Klima n
česky: klima pevninské angl: continental climate slov: pevninská klíma rus: континентальный климат  1993-b3
Kontinentalität des Klimas f
souhrn vlastností klimatu podmíněných působením pevniny na procesy geneze klimatu, a to v protikladu k oceánitě klimatu. Obecně vzrůstá směrem od oceánu do nitra pevniny, přičemž je charakteristická pro vnitrozemí rozlehlých pevnin a pro oblasti ležící od pobřeží proti směru převládajícího větru. Relativně kontinentální je i klima pobřeží omývaných studenými oceánskými proudy. Mezi oceánickým a kontinentálním klimatem může existovat široké pásmo přechodného klimatu nebo naopak výrazný klimatický předěl, způsobený nejčastěji meridionálně orientovanou klimatickou bariérou. V členitém reliéfu je míra kontinentality značně heterogenní v závislosti na jeho tvarech. Kontinentalita klimatu se projevuje v ročním, případně i denním chodu řady klimatických prvků, přičemž tyto projevy nemusí být stejně výrazné. Z tohoto hlediska rozlišujeme především kontinentalitu klimatu termickou a ombrickou, dále pak barickou, vyjádřenou v tlakovém poli přítomností sezonních akčních center atmosféry. Kromě toho se kontinentalita klimatu projevuje v průměru menší relativní vlhkostí vzduchu, menší rychlostí větru a menší oblačností v létě a ve dne. Dynamická klimatologie rozeznává dynamickou kontinentalitu podle četnosti výskytu pevninského, resp. mořského vzduchu. Pro vyjádření míry kontinentality klimatu bylo navrženo mnoho indexů kontinentality, ta nicméně může kolísat během roku nebo se měnit v čase v souvislosti s kolísáním klimatu, případně změnami klimatu.
česky: kontinentalita klimatu angl: continentality of climate slov: kontinentalita klímy rus: континентальность климата  1993-a3
Kontinentalitätsindex m
klimatologický index, který vyjadřuje míru kontinentality klimatu, tedy v opačném smyslu i oceánity klimatu. Nejčastěji bývá sledována termická kontinentalita klimatu, a to zpravidla některým z řady empir. vzorců, které hodnotí roční chod teploty vzduchu, přičemž eliminují zonalitu prům. roční amplitudy potenciální insolace. Klasický index L. Gorczyńského (1920) má původní podobu
KG=&ThickSpace;1 ,7Asin&phi;-20.4,
kde A značí prům. roční amplitudu teploty vzduchu, tedy rozdíl prům. měs. teploty vzduchu nejteplejšího a nejchladnějšího měsíce, a φ vyjadřuje zeměpisnou šířku. Index měl nabývat hodnot mezi 0 a 100, v případě silně oceánického klimatu se však vyskytují i záporné hodnoty, proto byly konstanty později různě upravovány. Index navíc nelze aplikovat na oblasti v blízkosti rovníku, proto se pro globální studie častěji používá index upravený Johanssonem (1926), nazývaný Conradův index
KC=&ThickSpace;1,7Asin (&phi;+10)-14.
Jiné indexy kontinentality jsou založeny na porovnání teploty vzduchu na jaře a na podzim, viz např. termodromický kvocient. Ombrická kontinentalita klimatu se hodnotí vzhledem k ročnímu chodu srážek, např. prostřednictvím doby polovičních srážek nebo analýzou relativních srážek pomocí Markhamova indexu.
česky: index kontinentality angl: continentality index slov: index kontinentality rus: индекс континентальности  1993-a3
kontinuierlicher Blitzentladestrom m
proud v kanálu blesku mezi jednotlivými dílčími výboji blesku, jímž nastává neutralizace nábojů. Amplituda tohoto proudu dosahuje jenom několika desítek ampérů, avšak náboj dosahuje podstatné části náboje celkového bleskového výboje.
česky: proud bleskového výboje souvislý slov: súvislý prúd bleskového výboja rus: непрерывный ток грозового разряда  1993-a1
Kontinuitätsgleichung f
vyjádření zákona zachování hmotnosti při proudění vzduchu. V z-systému píšeme rovnici kontinuity ve tvaru
ρt =.(ρv)
kde v značí vektor rychlosti proudění a ρ je hustota vzduchu. Pro nestlačitelnou tekutinu se rovnice kontinuity zjednoduší na tvar
.v=0,
se kterým dobře vystačíme u většiny met. procesů. V p-systému má rovnice kontinuity tvar
p.v= ωp,
kde ω ≡ dp / dt značí vertikální rychlost v p-systému, p tlak vzduchu a p gradient v dané izobarické hladině. Aplikujeme-li anelastickou aproximaci, používá se rovnice kontinuity ve tvaru, který dostaneme z jejího obecného vyjádření v z-systému tak, že parciální časovou derivaci hustoty vzduchu položíme rovnu nule, ale na druhé straně vztahu nevytýkáme hustotu vzduchu jako konstantu z operátoru divergence. Rovnice kontinuity patří k základním rovnicím.
česky: rovnice kontinuity angl: continuity equation slov: rovnica kontinuity rus: уравнение неразрывности  1993-a3
Kontraktionsachse f
syn. osa kontrakce – čára ve výškovém deformačním poli, podél níž dochází k difluenci proudění. Čím izotermy svírají s osou stlačení větší úhel (max. 90°), tím vznikají ve směru osy stlačení lepší podmínky pro frontogenezi. Osa stlačení je kolmá k ose roztažení.
česky: osa stlačení angl: axis of contraction, axis of shrinking slov: os stlačenia rus: ось сжатия  1993-a3
Konvektion f
v meteorologii vzestupné a kompenzační sestupné pohyby vzduchu v atmosféře, přičemž vzestupné pohyby mívají větší rychlost. Konvekce je v obvyklém fyzikálním smyslu vyvolávána kladným vztlakem, vznikajícím následkem horiz. nehomogenit hustoty vzduchu při zemském povrchu a ve volné atmosféře. Tyto nehomogenity se projevují hlavně jako nehomogenity teplotní. V meteorologii se však do pojmu konvekce běžně zahrnují i vzestupné pohyby v oblastech frontálních či jiných atmosférických rozhraní, dále pak vert. pohyby vzduchu při obtékání orografických překážek, popř. při proudění nad povrchem s prostorově proměnnou drsností. Podstatným mechanizmem pro vývoj konvekce jsou vynucené vzestupné pohyby na frontálních či jiných atmosférických rozhraních. Konvekce při zemském povrchu vzniká též vlivem orografie, popř. vlivem proměnné drsností povrchu. Vývoj konvekce je významně podporován baroklinitou v atmosféře, sbíhavostí v poli proudění ve spodní troposféře a odchylkami od hydrostatické rovnováhy při rychlejším poklesu atmosférického tlaku s výškou (oblasti výškových cyklon a brázd nízkého tlaku).
Konvekci v atmosféře dělíme z různých hledisek, např. podle vertikálního rozsahu na konvekci mělkou a konvekci vertikálně mohutnou nebo podle iniciačního mechanizmu na konvekci termickou a konvekci vynucenou aj. Konvekce se významně podílí na vertikálním transportu hybnosti, tepla, vlhkosti a dalších komponent atmosféry od zemského povrchu do vyšších hladin a patří k jevům mezosynoptického měřítka nebo mikroměřítka. Rychlosti vzestupných pohybů jsou řádu jednotek až desítek m.s–1. V extrémních případech dosahují až hodnot kolem 65 m.s–1. Viz též komín termický, oblak konvektivní, bouře konvektivní. Mimo meteorologii se s konvekcí setkáváme v astronomii, geofyzice i v dalších oborech.
česky: konvekce angl: convection slov: konvekcia rus: конвекция  1993-a3
Konvektionskondensationsniveau n
kondenzační hladina dosažená vzduchovou částicí, jejíž počáteční teplota odpovídá hodnotě konvekční teploty a vlhkost odpovídá hodnotě přízemní vlhkosti, při výstupu z přízemní hladiny. Na termodynamickém diagramu určujeme konv. kondenzační hladinu průsečíkem izogramy vedené z teploty přízemního rosného bodu a křivky teplotního zvrstvení. Viz též teplota konvekční kondenzační hladiny.
česky: hladina kondenzační konvekční angl: convective condensation level slov: konvekčná kondenzačná hladina rus: конвективный уровень конденсации  1993-a3
Konvektionsobergrenze f
hladina (výška), ve které ustávají konv. výstupné pohyby. Pojem horní hladina konvekce se nejčastěji užívá v souvislosti s termickou konvekcí, vyvolanou nerovnoměrným radiačním ohříváním zemského povrchu. Výšku horní hladiny konvekce určujeme na termodynamickém diagramu metodou částice. Lze využít i vhodnou aplikaci metody vrstvy nebo metody vtahování. Viz též hladina volné konvekce.
česky: hladina konvekce horní angl: convection level slov: horná hladina konvekcie rus: верхний уровень конвекции  1993-a2
Konvektionszelle f
cirkulační element vytvářející základní jednotku buněčné konvekce a obsahující výstupný i sestupný proud vzduchu. V tomto směru může být typickým příkladem Bénardova buňka. Někteří autoři do tohoto pojmu zahrnují i jednoduché cely vyskytující se buď samostatně nebo jako součást multicely, popř. i strukturálně podstatně složitější cirkulaci supercely. Viz též bouře konvektivní.
česky: buňka konvekční angl: convective cell slov: konvekčná bunka rus: конвективная ячейка, ячейка конвекции fr: cellule convective f, cellule de convection f  1993-a3
konvektive Instabilität der Atmosphäre f
česky: instabilita atmosféry konvekční angl: convective instability slov: konvekčná instabilita ovzdušia rus: конвективная неустойчивость атмосферы  1993-a2
konvektive Wolke f
syn. oblak konvekční – oblak, jehož vývoj je důsledkem výstupných pohybů vzduchu vyvolaných konvekcí. Typickými konv. oblaky jsou oblaky druhu cumulus a cumulonimbus.
česky: oblak konvektivní angl: convective cloud slov: konvekčný oblak rus: конвективное облако  1993-b3
konvektiver Abwind m
syn. downdraft – vertikální sestupný proud, typický pro konvektivní bouře, zpravidla doprovázený silnými srážkami (deštěm či kroupami). Maximální vertikální rychlosti sestupných proudů dosahují přibližně polovičních hodnot rychlosti vzestupných proudů. Pro extrémně silné sestupné konv. proudy se používá termín downburst, popř. microburst. V supercele rozlišujeme přední a zadní sestupný proud. Slangově se v češtině používá původní angl. termín downdraft [daundraft].
česky: proud konvektivní sestupný angl: downdraft slov: zostupný konvektívny prúd rus: нисходящий поток  2014
konvektiver Aufwind m
syn. updraft – vertikální vzestupný proud, vyvolaný instabilitou okolního prostředí, který dává vznik oblakům cumulus a cumulonimbus. V případě silnějších vzestupných proudů uvnitř konvektivních bouří mohou hodnoty maxima vertikální rychlosti dosáhnout až kolem 60 m.s-1. Projevem nejvyšších partií vzestupných proudů konv. bouří jsou přestřelující vrcholy – nejsilnější vzestupné konv. proudy generují nejvýraznější přestřelující vrcholy. Slangově se v češtině používá původní angl. termín updraft.
česky: proud konvektivní vzestupný angl: updraft slov: vzostupný konvektívny prúd  2014
konvektiver Niederschlag m
syn. srážky konvektivní – srážky vypadávající ze srážkových kupovitých oblaků, zejména z oblaků druhu cumulonimbus. Mohou mít formu přeháněk s omezeným plošným rozsahem, krátkou dobou trvání a rozdílnou intenzitou. Mohou však dosáhnout i formy přívalového deště. Bývají doprovázeny bouřkou. Ve stř. zeměp. šířkách jsou v létě tvořeny deštěm, někdy s kroupami, v přechodných roč. dobách a v zimě zpravidla mokrým sněhem nebo sněhovými krupkami. V nízkých zeměp. šířkách, kde se mohou srážkové částice vyvinout i v teplých oblacích, vypadávají silné konv. srážky i z oblaků cumulus congestus. Viz též intenzita srážek, teorie vzniku srážek koalescencí.
česky: srážky konvekční angl: convective precipitation slov: konvekčné zrážky rus: конвективные осадки  1993-a3
konvektiver Sturm m
syn. bouře konvekční – souhrnné obecné označení pro meteorologické jevy, které se vyskytují při vývoji konvektivních oblaků druhu cumulonimbus nebo jejich soustav. Zahrnuje např. výskyt bouřky, tornáda, krup, prudkého nárazovitého větru nebo přívalového deště. Nepřesně se pro termín konv. bouře používá jako synonymum či hovorové označení termín bouřka. Jako bouře velmi silné intenzity (angl. severe storms) jsou zpravidla označovány konv. bouře splňující alespoň jedno z těchto kritérií: výskyt tornáda, výskyt krup o průměru větším než 2 cm, výskyt ničivého větru o rychlosti přesahující 25 m.s–1. Viz též multicela, supercela, gust fronta, downburst, jednoduchá cela.
česky: bouře konvektivní angl: convective storm slov: konvekčná búrka rus: конвективная буря fr: orage m  1993-a3
konvektiver Sturm m
syn. bouře konvekční – souhrnné obecné označení pro meteorologické jevy, které se vyskytují při vývoji konvektivních oblaků druhu cumulonimbus nebo jejich soustav. Zahrnuje např. výskyt bouřky, tornáda, krup, prudkého nárazovitého větru nebo přívalového deště. Nepřesně se pro termín konv. bouře používá jako synonymum či hovorové označení termín bouřka. Jako bouře velmi silné intenzity (angl. severe storms) jsou zpravidla označovány konv. bouře splňující alespoň jedno z těchto kritérií: výskyt tornáda, výskyt krup o průměru větším než 2 cm, výskyt ničivého větru o rychlosti přesahující 25 m.s–1. Viz též multicela, supercela, gust fronta, downburst, jednoduchá cela.
česky: bouře konvektivní angl: convective storm slov: konvekčná búrka rus: конвективная буря fr: orage m  1993-a3
konvektives Gewitter n
syn. bouřka konvekční – nepřesné zkrácené označení pro konvektivní bouři. Viz též bouřka.
česky: bouřka konvektivní angl: convective thunderstorm slov: konvekčná búrka rus: конвективная гроза fr: orage m, orage de convection m  1993-b3
konvektives Gleichgewicht n
česky: rovnováha konvekční angl: convective equilibrium slov: konvekčná rovnováha rus: конвективное равновесие  1993-a3
konventionelle Klimaklassifikation f
česky: klasifikace klimatu konvenční slov: konvenčná klasifikácia klímy  1993-b2
konvergierende Strömung f
česky: proudění konvergující angl: convergent flow slov: konvergujúce prúdenie rus: сходимый поток  1993-a1
Koordinaten der meteorologischen Station f/pl
zeměp. šířka, zeměp. délka, nadmořská výška stanice (ELEV) a nadmořská výška tlakoměru, v případě leteckých meteorologických stanic také nadm. výška letiště. Zeměp. šířka, zeměp. délka a nadm. výška stanice se vztahují k bodu pozemku stanice, kde je umístěn srážkoměr; nemá-li stanice srážkoměr, k bodu pozemku stanice, kde je umístěn staniční teploměr. Souřadnice met. stanic jsou uvedeny v publikaci Světové meteorologické organizace WMO No. 9 – Volume A – Observing stations. Viz též metadata meteorologické stanice, indikativ stanice, poloha meteorologické stanice.
česky: souřadnice meteorologické stanice angl: coordinates of meteorological station slov: súradnice meteorologickej stanice rus: координаты метеорологической станции  1993-a3
koordinierte Weltzeit f
(UTC) – mezinárodní časový standard, který je měřen pomocí atomových hodin, a proto je nezávislý na rychlosti rotace Země. Vzhledem ke změnám v rotaci Země se UTC liší od tzv. univerzálního času UT1. Ten je založen na rotaci Země, měřen v současné době interferometricky z pozorování vzdálených kvasarů a přepočítán z míst pozorování na Greenwichský poledník, včetně opravy eliminující vliv pohybu pólů na zeměpisnou délku. Pro zachování synchronizace dne a noci se UTC upravuje přibližně jednou za rok pomocí jednosekundových oprav (tzv. přestupných sekund) tak, aby rozdíl mezi UTC a univerzálním časem UT1 nepřesáhl hodnotu 0,8 sekundy. O provedení úpravy UTC rozhoduje mezinárodní organizace IERS (International Earth Rotation and Reference Systems Service) podle měření rotace Země. Vzhledem k tomu, že se rotace Země mírně zpomaluje, jsou přestupné sekundy vždy přidávány, teoreticky se však počítá i s odečtením přestupné sekundy. UTC je základem systému občanského času a jednotlivá časová pásma jsou definována odchylkami od UTC, např. středoevropský čas SEČ = UTC + 1. Údaje z meteorologických pozorování pro mezinárodní výměnu jsou uváděna s časovou identifikací v UTC.
česky: čas světový koordinovaný angl: Universal Time Coordinated slov: koordinovaný svetový čas rus: координированное мировое время, всемирное координированное время fr: temps universel coordonné m  1993-a3
Kopernikus
program Evropské komise, dříve označovaný jako GMES (Global Monitoring for Environment and Security), zaměřený na získávání údajů o životním prostředí (včetně atmosféry a oceánů), především pomocí metod distančního měření. Program vychází z úzké spolupráce s ESA, z dalších partnerů se např. předpokládá zapojení organizace EUMETSAT při vývoji a provozu některých z družic/přístrojů Sentinel.
česky: Copernicus slov: Copernicus rus: Программа Коперник, ранее известная как GMES (Глобальный мониторинг окружающей среды и безопасности) fr: Copernicus m  2014
Kopernikus m
program Evropské komise, dříve označovaný jako GMES (Global Monitoring for Environment and Security), zaměřený na získávání údajů o životním prostředí (včetně atmosféry a oceánů), především pomocí metod distančního měření. Program vychází z úzké spolupráce s ESA, z dalších partnerů se např. předpokládá zapojení organizace EUMETSAT při vývoji a provozu některých z družic/přístrojů Sentinel.
česky: Copernicus slov: Copernicus rus: Программа Коперник, ранее известная как GMES (Глобальный мониторинг окружающей среды и безопасности) fr: Copernicus m  2014
Korona f
fotometeor, vznikající ohybem světla na vodních kapičkách kouřma, mlhy nebo oblaků; je tvořený jedním nebo více sledy (sériemi) soustředných barevných kruhů (prstenců) poměrně malého průměru kolem Slunce nebo Měsíce; sérií bývá jen zřídka více než tři. V každé sérii je uvnitř fialová nebo modrá barva, vnější kruh je červený a mezi nimi se vyskytují ostatní barvy. Velikost a jas barev koróny závisí na spektru velikostí vodních kapiček. V případě kapiček o shodných velikostech je koróna nejvýraznější. Úplné vysvětlení koróny na základě ohybu světla podal franc. fyzik E. Verdet v r. 1852. Viz též aureola, kolo malé.
česky: koróna angl: corona slov: koróna rus: венец, корона  1993-a3
Korrektur der Höhenmessung f
z met. hlediska oprava údaje aneroidového výškoměru při zjišťování skutečných výšek nebo výškových rozdílů. Protože stupnice přístroje je konstruována podle rozložení tlaku vzduchu ve standardní atmosféře, má na tyto opravy vliv kolísání atm. tlaku v počátečním bodě nastavení a skutečný průběh teploty vzduchu ve vrstvě změřeného výškového rozdílu. Např. pro daný konstantní rozdíl výšek je hodnota barometrického rozdílu různá, při nadnormálním tlaku je vyšší než za normálu, stejně tak při chladnějším vzduchu a naopak. Podobně platí odvozené vztahy pro přepočet výšek z naměřeného barometrického rozdílu. Je proto nutné při přesném měření započítat opravy, které se dají odvodit např. z výpočtů podle barometrické formule.
česky: opravy údaje výškoměru angl: altimeter corrections slov: korekcia údaja výškomeru rus: поправки высотомера  1993-a1
Korrektur der Satellitendaten f
potlačení či odstranění různých chyb a nepřesností měření přístroji na meteorologických družicích, případně cílená úprava některých jejich vlastností. Zahrnuje např. geometrické korekce, filtraci šumu, odstranění chybných dat, konverzi dat na určitou nominální polohu družice (u geostacionárních družic), aj.
česky: korekce družicových dat angl: satellite data corrections slov: korekcie družicových údajov rus: поправка (исправление) спутниковых данных  1993-a3
Korrektur des Quecksilberbarometers
jedná se o opravu tlaku vzduchu na tíhové zrychlení, opravu tlaku vzduchu na teplotu, opravu tlaku vzduchu na kapilaritu a opravu tlaku vzduchu na vakuum. Oprava tlaku vzduchu na tíhové zrychlení převádí měřený údaj tlaku vzduchu na hodnotu, kterou by měl v místě s tíhovým zrychlením g = 9,80665 m.s–2. Oprava tlaku vzduchu na teplotu převádí měřený údaj tlaku vzduchu na hodnotu, kterou by měl při teplotě 0 °C. Oprava tlaku vzduchu na kapilaritu eliminuje vliv kapilární síly v menisku na horním konci rtuťového sloupce a je zahrnuta do přístrojové opravy. Oprava tlaku vzduchu na vakuum převádí měřený údaj tlaku vzduchu na hodnotu při dokonalém vakuu v barometrické trubici.
česky: opravy tlaku vzduchu měřeného rtuťovým tlakoměrem angl: mercury barometer correction slov: opravy tlaku vzduchu meraného ortuťovým tlakomerom rus: поправки показаний ртутного барометра  2014
Košava m
mírný až silný nárazovitý vítr jv. směru v sev. Srbsku. Vyskytuje se v chladném pololetí (od října do dubna), nejčastěji trvá 2 až 3 dny, výjimečně až 30 dnů. Jeho nárazy dosahují 25 až 35 m.s–1, max. rychlosti dosahuje košava ve výšce kolem 300 m nad zemí. Jde o nízkohladinové tryskové proudění v mezní vrstvě atmosféry na okraji anticyklony nad Ukrajinou, zesilované orografií Karpat a Balkánu. Oblast, v níž se košava projevuje, mívá délku zpravidla kolem 300 km a šířku kolem 200 km. Při košavě převládá málooblačné počasí beze srážek s teplotami vzduchu závisejícími na charakteru advehované vzduchové hmoty. Košava působí značné škody v zemědělství (odnos osevů, nánosy písku), v dopravě a energetice (při teplé advekci škody způsobené námrazou na el. vedení).
česky: košava angl: kossava slov: košava rus: кошава  1993-a1
kosmische Meteorologie f
specializovaná oblast meteorologie využívající družicová meteorologická měření. Jedná se spíš o charakteristiku způsobu získávání, zpracování a interpretace dat, než o samostatnou meteorologickou disciplínu.
česky: meteorologie družicová angl: satellite meteorology slov: družicová meteorológia rus: спутниковая метеорология  1993-a3
kosmische Meteorologie f
starší označení pro část meteorologie, která studuje jevy, vyskytující se úplně nebo zčásti mimo atmosféru Země. V současné době se tento termín neužívá a uvedené problémy jsou zahrnuty do pojmů družicová meteorologie a kosmické počasí.
česky: meteorologie kosmická angl: cosmical meteorology slov: kozmická meteorológia rus: космическая метеорология  1993-a3
kosmische Strahlen m
česky: paprsky kosmické angl: cosmic rays slov: kozmické lúče rus: космические лучи  1993-a1
kosmische Strahlen m
česky: paprsky kosmické angl: cosmic rays slov: kozmické lúče rus: космические лучи  1993-a1
kosmischer Staub m
velmi malé částice pevných kosmických látek, jež dopadají do zemské atmosféry a na zemský povrch. Roč. množství činí 104 až 106 t. Jsou to produkty rozpadu asteroidů, komet, meteoritů apod. Byly pozorovány i oblaky kosmického prachu, tzv. meteorický prach.
česky: prach kosmický angl: cosmic dust slov: kozmický prach rus: космическая пыль  1993-a3
Kranz m
1. vnitřní barevný sled koróny. Obvykle se vyznačuje zřetelným vnějším kruhem červenavé nebo hnědavé barvy, jehož poloměr nebývá větší než 5°. Čím menší je tento kruh, tím větší jsou vodní kapičky, na nichž dochází k ohybu světla. V tom spočívá diagnostický význam aureoly i korón;
2. oblast na obloze sahající do vzdálenosti několika úhlových stupňů od slunečního disku, z níž vychází cirkumsolární záření.
česky: aureola angl: aureole slov: aureola rus: ореол fr: auréole coronitique f  1993-a1
Kreide f
nejmladší geol. perioda mezozoika (druhohor), zahrnující období před 145 – 66 mil. roků. Do té doby blízko sebe ležící pozůstatky superkontinentu Pangea se od sebe postupně vzdálily, takže uspořádání kontinentů se začalo blížit dnešnímu. Tehdejší klimatické optimum dalo vzniknout mj. mohutným vápencovým souvrstvím i ložiskům ropy.
česky: křída angl: Cretaceous slov: krieda  2018
kritische Strömungsgeschwindigkeit f
rychlost, při níž přechází laminární prouděníproudění turbulentní. V meteorologii se s ní setkáváme např. při fyzikálním modelování procesů v mezní vrstvě atmosféry pomocí aerodyn. nebo viskózních modelů. Viz též turbulence, číslo Reynoldsovo.
česky: rychlost proudění kritická angl: critical velocity of flow, critical velocity of streaming slov: kritická rýchlosť prúdenia rus: критическая скорость течения  1993-a2
kritischer Punkt m
česky: bod kritický angl: crititcal point slov: kritický bod  2017
Kryogramm n
záznam kryografu.
česky: kryogram angl: cryogram slov: kryogram rus: криограмма  1993-a1
Kryograph m
registrační půdní mrazoměrměření promrzání půdy. Jeho záznam se označoval jako kryogram.
česky: kryograf angl: cryograph slov: kryograf rus: криограф  1993-a3
Kryometer n
česky: kryometr angl: cryometer slov: kryometer rus: криометр  1993-a3
Kryopedometer n
syn. kryometr, kryopedometr – přístroj na měření promrzání půdy. V současnosti jsou k tomuto účelu používány elektronické přístroje využívající specifických vlastností vody při změně skupenství (změny vodivosti).
Klasický půdní mrazoměr používaný v Česku byl tvořen hadičkou s pěnovou náplní nasycenou destilovanou vodou, která se zasouvala do novodurové trubky trvale zapuštěné v zemi; hadička měla na svém povrchu centimetrové měřítko s nulou v úrovni zemského povrchu. Po vytažení hadičky ze země se délka zmrzlého vodního sloupce určila hmatem. Viz též kryograf.
česky: mrazoměr půdní angl: cryopedometer slov: pôdny mrazomer rus: криопедометр, мерзлотомер  1993-a3
Kryosphäre f
nesouvislý obal Země tvořený ledem (především v ledovcích), sněhem a permafrostem. Kryje se tedy s částí hydrosféry, pedosféry a litosféry. Klimatickými podmínkami utváření kryosféry se zabývá glacioklimatologie.
česky: kryosféra angl: cryosphere slov: kryosféra rus: криосфера  1993-a3
Kryptoklima n
označení pro mikroklima uzavřených prostor, které zavedli angl. meteorologové C. E. P. Brooks a G. J. Evans v r. 1956.
česky: kryptoklima angl: cryptoclimate slov: kryptoklíma rus: криптоклимат  1993-a1
Kugelblitz m
jev, který bývá popisován jako koule o průměru většinou 10 až 20 cm (někdy také 1 až 2 cm nebo někdy až 1,5 m), obvykle červené, oranžové nebo žluté barvy. Vyskytuje se za bouřky a často, ne však vždy, po úderu blesku v jeho blízkosti. Koule rychle sestupuje z oblaku a pak volně pluje vzduchem a často vniká do domů komínem, otevřenými dveřmi nebo okny. Dopadne-li koule do nádoby s vodou, dojde ke značnému zahřátí vody. Na lidském těle působí těžké popáleniny. Zánik koule bývá provázen někdy praskáním, rachotem až explozí, někdy zanikne tiše, zpravidla však zanechá ostrý zápach. Uvedené poznatky jsou zobecněním několika tisíc subj. pozorování. Dosud se nepodařilo u kulového blesku změřit žádnou el. veličinu. Vznik kulového blesku vysvětluje několik desítek teorií, od chem. reakcí až po vlnovod s dodávanou vnější energií o frekvenci několika stovek MHz (podle P. L. Kapici). Někteří současní autoři dávají kulový blesk do přímé souvislosti s běžnými blesky, např. v tom smyslu, že svinutím kanálu blesku vznikne uzavřený útvar plazmy, který je následně po určitou dobu schopen vlastní existence. V literatuře se dnes uplatňují i představy, že kulový blesk vzniká po úderu obyčejného blesku do místa, kde je v zemi silně omezena možnost rychlého prostorového rozložení el. náboje přeneseného bleskem. V omezeném objemu těsně pod zemským povrchem pak může dojít k bouřlivým dějům, které vytvoří přibližně kulový útvar plazmy, jenž přejde do vzduchu a je v něm dále unášen. Barva takto vzniklého kulového blesku pak může souviset se spalováním místních složek půdy při původním úderu blesku. Kulový blesk poprvé popsal franc. fyzik F. D. Arago v r. 1838.
česky: blesk kulový angl: ball lightning slov: guľový blesk rus: шаровая молния fr: éclair en boule m, éclair globulaire m, foudre globulaire f  1993-a3
Kugelkondensator m
zemský pojem používaný při popisu základní el. struktury atmosféry, zejména v souvislosti s elektřinou klidného ovzduší. Záporná deska je tvořena zemským povrchem, kladná deska elektrosférou.
česky: kondenzátor sférický angl: earth condensator rus: земной кондесатор slov: sférický kondenzátor  2016
Kugelpyranometer n
syn. pyranometr sférický – přístroj k měření krátkovlnného záření dopadajícího z prostorového úhlu 4π na kulový povrch. Mezi kulové pyranometry patří lucimetry. Viz též záření cirkumglobální.
česky: pyranometr kulový angl: spherical pyranometer slov: guľový pyranometer rus: сферический пиранометр  1993-a1
Kugelpyranometer n
česky: pyranometr sférický angl: spherical pyranometer slov: sférický pyranometer  1993-a1
Kühlung f
česky: refrigerace angl: refrigeration slov: refrigerácia rus: рефрижерация  1993-a1
künstliche Radioaktivität f
radioaktivita atmosféry vyvolaná lidskou činností, např. nukleárními nebo termonukleárními výbuchy, únikem z jaderných reaktorů, manipulací s radioaktivními materiály apod.
česky: radioaktivita atmosféry umělá angl: artificial radioactivity slov: umelá rádioaktivita atmosféry rus: искусственная радиоактивность атмосферы  1993-a2
künstliche Wetterbeeinflussung f
každý umělý zásah člověka do přirozeného průběhu atm. procesů cestou zpravidla krátkodobé a lokální změny fyz. nebo chem. vlastností části atmosféry technickými prostředky. Je to především ovlivňování vývoje oblaků, srážek a mlh, zeslabení nebo likvidace přízemních mrazíků apod. Patří sem i tzv. antropogenní ovlivňování počasí jako označení pro obvykle nežádoucí ovlivňování průběhu počasí negativními účinky lidské činnosti, zejména průmyslu a energetiky. Umělé ovlivňování počasí může mít význam v různých oborech, zejména v zemědělství, dopravě, ve vojenství atd. Viz též infekce oblaků umělá, ventilátory protimrazové.
česky: ovlivňování počasí umělé angl: artificial weather modification slov: umelé ovplyvňovanie počasia rus: искусственное воздействие на погоду  1993-a3
künstliche Wolke f
oblak vznikající v důsledku lidské činnosti. Mezi umělé oblaky řadíme kupovité oblaky vytvářející se nad komíny nebo chladícími věžemi průmyslových a energetických komplexů, při požárech způsobených člověkem, jaderných výbuších, dále kondenzační pruhy za letadly apod. Většinou jde o místní oblačnost. Viz též oblak průmyslový, oblak radioaktivní.
česky: oblak umělý angl: artificial cloud slov: umelý oblak rus: искусственное облако  1993-a3
künstlicher Regen m
česky: déšť umělý angl: artificial rain slov: umelý dážď rus: искусственный дождь fr: pluie artificielle f  1993-a1
Kurortklimatologie f
syn. balneoklimatologie - část lékařské klimatologie zabývající se klimatem lázeňských míst jako jedním z hlavních činitelů komplexní lázeňské léčby. Do lázeňské klimatologie spadá i vyhledávání míst s příznivým klimatem k využití pro klimatickou lázeňskou léčbu, resp. rekreaci. Viz též klimatoterapie.
česky: klimatologie lázeňská angl: balneoclimatology slov: kúpeľná klimatológia rus: климатология курортов  1993-a1
Kuroschio m
teplý oceánský proud v západním segmentu severopacifického subtropického koloběhu oceánské vody. Směřuje z oblasti Filipín k jihovýchodnímu pobřeží Japonska, jehož klima zmirňuje. Setkává se zde se studeným proudem Ojašio a míří k východu, kde přechází do Severního tichomořského proudu.
česky: proud Kurošio angl: Kuroshio Current slov: prúd Kurošio  2017
Kürzestfristvorhersage f
předpověď počasí na dobu 0 až 12 hodin nebo kratší, např. na dobu 0 až 6 hodin. Mezi tento druh předpovědí patří např. letecké předpovědi počasí, předávané ve formě předpovědí typu trend nebo TAF, specializované předpovědi pro zimní údržbu silnic, popř. předpovědi pro další aktivity ovlivňované počasím. Často se využívá objektivní extrapolační nowcasting srážek nebo oblačnosti využívající zejména metod dálkové detekce. V současné době se provozují též hybridní systémy optimálně využívající jak metod dálkové detekce, tak numerických modelů předpovědi počasí. Viz též předpověď počasí krátkodobá, nowcasting.
česky: předpověď počasí velmi krátkodobá angl: very short-range weather forecast slov: veľmi krátkodobá predpoveď počasia rus: очень краткосрочный прогноз погоды, сверхкраткосрочный прогноз погоды  1993-a3
kurzfristige Vorhersage f
předpověď budoucího stavu počasí v daném místě nad určitou oblastí nebo územím na období od 12 hodin do 3 dnů. Pro její zpracování se v současnosti používá především numerických předpovědí počasí. Viz též předpověď počasí střednědobá, dlouhodobá, velmi krátkodobá.
česky: předpověď počasí krátkodobá angl: short-range forecast slov: krátkodobá predpoveď počasia rus: краткосрочный прогноз  1993-a3
Kurzzeitkonzentration von Fremdstoffen in der Luft f
stř. hodnota koncentrace znečišťující látky v ovzduší zjištěná na stanoveném místě v časovém intervalu řádu minut (v ČR obvykle 60 min. apod.). Vyjadřuje krátkodobé extrémní hodnoty znečištění ovzduší způsobem postačujícím pro praxi.
česky: koncentrace znečišťující látky v ovzduší krátkodobá angl: short-term concentration of heterogeneous matter in atmosphere slov: krátkodobá koncentrácia znečisťujúcich látok v ovzduší rus: кратковременная концентрация инородного вещества в воздухе  1993-b3
Küstennebel m
podle S. P. Chromova advekční mlha, která se tvoří v mořském vzduchu postupujícím z teplého moře nad chladnou pevninu, často daleko do vnitrozemí. Bývá spojena se silným větrem a má značný vert. rozsah. Někteří autoři rozšiřují význam pojmu pobřežní mlha na všechny mlhy vznikající v pobřežních oblastech následkem teplotních rozdílů mezi mořem a pevninou i na mořské mlhy pronikající nad pevninu. Viz též garua.
česky: mlha pobřežní angl: coastal fog slov: pobrežná hmla rus: береговой туман  1993-a2
Küstenzirkulation f
česky: cirkulace pobřežní angl: coastal circulation slov: pobrežná cirkulácia rus: береговая циркуляция, побережная циркуляция fr: circulation côtière f  1993-a1
podpořila:
spolupracují: