Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene l

X
La Nina
[la niňa] – studená fáze ENSO, provázená kladnou fází jižní oscilace, tedy zesílením Walkerovy cirkulace. Projevuje se v obecně chladnější východní části Tichého oceánu poklesem teploty povrchu moře podél rovníku oproti normálu až o více než 3 °C. Způsobuje zesílení srážek v záp. Tichomoří a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve vých. Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při záp. pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño.
česky: La Niña angl: La Niña slov: La Niña  2014
labile Luftmasse f
česky: hmota vzduchová labilní angl: unstable air mass slov: labilná vzduchová hmota rus: неустойчивая масса воздуха  1993-a1
Labilität der Atmosphäre f
méně vhodné označení pro vertikální instabilitu atmosféry.
česky: labilita atmosféry slov: labilita atmosféry rus: неустойчивость атмосферы  1993-a3
Labilitätsindex m
česky: index instability angl: instability index slov: index instability rus: индекс неустойчивости  1993-a1
Labradorstrom m
studený oceánský proud, který omývá východní pobřeží Kanady a způsobuje zde relativně chladnější léto. U Newfoundlandu se střetává s Golfským proudem, takže zde často dochází ke vzniku mořské mlhy.
česky: proud Labradorský angl: Labrador Current slov: Labradorský prúd  2017
lacunosus
(la) [lakunozus] – jedna z odrůd oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizována jako menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy, které mají v souvislé, obvykle v dosti tenké vrstvě, více méně pravidelně rozložené zaokrouhlené otvory, jejichž okraje jsou někdy vláknité (třásnité). Jednotlivé části oblaku a bezoblačné mezery jsou uspořádány tak, že působí dojmem sítě nebo včelího plástu. Vyskytuje se hlavně u druhů cirrocumulus a altocumulus; může se také vyskytnout, ačkoliv jen zřídka, u druhu stratocumulus.
česky: lacunosus angl: lacunosus slov: lacunosus rus: дырявые  1993-a2
Ladung einer Gewitterwolke f
horní část bouřkového oblaku nese převážně kladné náboje, zatímco dolní část náboje záporné. Tímto prostorovým rozdělením náboje je vytvořena hlavní el. struktura bouřkového oblaku, který se chová jako vert. el. dipól. Střed kladně nabitého pólu obvykle leží v oblasti izotermy –20 °C, střed záporně nabitého pólu je umístěn poněkud nad nulovou izotermou. Hodnota těchto nábojů odpovídá řádově několika stovkám coulombů. Kromě hlavního dipólu může vzniknout při základně oblaku menší centrum kladných nábojů. Viz též moment dipólu bouřkového oblaku.
česky: náboj bouřkového oblaku angl: thunderstorm cloud charge slov: náboj búrkového oblaku rus: разряд грозового облака  1993-a2
Ladungstrennung in einer Wolke durch induktive Prozesse f
česky: separace elektrického náboje v oblacích induktivní angl: charge separation in clouds slov: induktívna separácia elektrického náboja v oblakoch  2016
Ladungstrennung in einer Wolke f
procesy, jejichž prostřednictvím dochází v oblacích k oddělování kladného a záporného el. náboje a ke vzniku center zvýšené koncentrace těchto nábojů. Tyto procesy jsou předpokladem pro vznik oblačné elektřiny a bouřkové elektřiny. Z metodologického hlediska lze procesy rozdělit na dvě skupiny: jednak na ty, které mohou probíhat bez působení počátečního el. pole, a za druhé na ty, jež předpokládají iniciační roli již dříve existujícího el. pole. Někdy se v odborné literatuře v souvislosti s těmito dvěma skupinami dějů objevují označení neinduktivní, resp. induktivní separace el. náboje.
Do první skupiny patří především děje, jež zřejmě hrají podstatnou roli při vzniku bouřkové elektřiny a uplatňují se při intenzivním narůstání ledových částic v oblacích. Probíhají při vzájemných srážkách, odrazech a tříštění různě velkých ledových částic nebo v průběhu obalování ledových částic povrchovou vrstvou přechlazené vody při velmi intenzivním zachycování přechlazených vodních kapiček ledovými částicemi. V obou případech dochází k tomu, že relativně velké a rychle narůstající oblačné částice se nabíjejí záporně, zatímco malé částice kladně. K oddělování pak dochází působením pole zemské tíže za spolupůsobení vertikálních pohybů vzduchu v oblacích a turbulence.
Do druhé skupiny lze zařadit děje, které souvisejí s el. polarizací oblačných částic (hydrometeorů) v již existujícím el. poli, čímž v oblačném prostředí vznikají soustavy orientovaných el. dipólů. Následně pak jde např. o selektivní zachycování kladných nebo záporných iontů, o působení hrotových výbojů na koncích polarizovaných jehlicovitých ledových krystalů apod.
Procesy separace el. náboje v oblacích významně interagují s celkovou mikrostrukturou oblaků, a představují tak dnes její integrální součást.
česky: separace elektrického náboje v oblacích angl: charge separation in clouds slov: separácia elektrického náboja v oblakoch  2016
Lage der meteorologischen Station f
kvalitativní charakteristika místa, kde pracuje meteorologická stanice, a to z hlediska geogr. nebo expozičních podmínek. Poloha met. stanice z hlediska terénních podmínek může být vrcholová, údolní, svahová, nížinná, horská apod., z hlediska působení klimatických faktorů chráněná, otevřená, inverzní, větrná apod. Viz též stanice meteorologická reprezentativní, expozice meteorologických přístrojů, souřadnice meteorologické stanice.
česky: poloha meteorologické stanice angl: meteorological station site slov: poloha meteorologickej stanice rus: местоположение метеорологической станции  1993-a1
Lagrangesche Betrachtungsweise f
výpočetní model, v němž je prostorový transport určité příměsi nebo charakteristiky stavu atmosféry v poli proudění uvažován prostřednictvím lagrangeovského přístupu k popisu tohoto pole. Při tomto přístupu se modeluje pohyb individuálních částic prostředí (vzduchu) po jejich trajektoriích a v průběhu tohoto pohybu se uvažují změny probíhající v takto se pohybujících individuálních částicích. V současné době se pojem lagrangeovský model v meteorologii vyskytuje především v souvislostech s modely znečištění ovzduší. V příslušných modelech se pak zpravidla jako součást modelových algoritmů konstruují trajektorie vycházející ze zdrojů znečišťujících příměsí. Viz též model vlečkový.
česky: model lagrangeovský angl: lagrangian model slov: lagrangeovský model  2014
Lambrechtsches Polymeter n
vlasový vlhkoměr upravený pro přibližné určení teploty rosného bodu. Má zákl. stupnici relativní vlhkosti vzduchu doplněnou souběžnou pomocnou stupnicí přibližných rozdílů mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu. Tyto rozdíly podstatně závisí na relativní vlhkosti, v menší míře i na teplotě vzduchu. O přečtený rozdíl se sníží teplota vzduchu změřená na připojeném teploměru.
česky: polymetr Lambrechtův angl: Lambrecht polymeter slov: Lambrechtov polymeter rus: полимер Ламбрехта  1993-a3
laminare Bewegung f
proudění bez turbulentních vířivých pohybů. Jednotlivé makroskopické částice proudící tekutiny (ve vzduchu jednotlivé vzduchové částice) se pohybují ve vrstvách rovnoběžných se směrem proudění, mezi sousedními vrstvami se mohou vzájemně vyměňovat pouze molekuly, nikoli makroskopické částice. Proudnice mají hladký průběh a v případě vhodného obarvení proudící tekutiny je lze sledovat na značnou vzdálenost. V atmosféře se s laminárním prouděním setkáváme pouze v tzv. laminární vrstvě, která se někdy vytváří nad hladkými povrchy, např. nad vodním povrchem při slabém větru, uhlazenou sněhovou pokrývkou apod. a dosahuje tloušťky řádově 10–3 až 10–2 m. Nad laminární vrstvou existuje přechodová vrstva s nedokonale vyvinutou turbulencí. Laminární proudění samovolně přechází v turbulentní, jestliže Reynoldsovo číslo překročí kritickou mez. Viz též rychlost proudění kritická, proudění turbulentní.
česky: proudění laminární angl: laminar flow slov: laminárne prúdenie rus: безвихревое течение, ламинарный поток  1993-a1
laminare Strömung f
proudění bez turbulentních vířivých pohybů. Jednotlivé makroskopické částice proudící tekutiny (ve vzduchu jednotlivé vzduchové částice) se pohybují ve vrstvách rovnoběžných se směrem proudění, mezi sousedními vrstvami se mohou vzájemně vyměňovat pouze molekuly, nikoli makroskopické částice. Proudnice mají hladký průběh a v případě vhodného obarvení proudící tekutiny je lze sledovat na značnou vzdálenost. V atmosféře se s laminárním prouděním setkáváme pouze v tzv. laminární vrstvě, která se někdy vytváří nad hladkými povrchy, např. nad vodním povrchem při slabém větru, uhlazenou sněhovou pokrývkou apod. a dosahuje tloušťky řádově 10–3 až 10–2 m. Nad laminární vrstvou existuje přechodová vrstva s nedokonale vyvinutou turbulencí. Laminární proudění samovolně přechází v turbulentní, jestliže Reynoldsovo číslo překročí kritickou mez. Viz též rychlost proudění kritická, proudění turbulentní.
česky: proudění laminární angl: laminar flow slov: laminárne prúdenie rus: безвихревое течение, ламинарный поток  1993-a1
Landevorhersage f
letecká předpověď počasí obsahující předpovědi některých z těchto meteorologických prvků: přízemní vítr, dohlednost, význačné počasí (začátek a konec bouřky, mrznoucí srážky, húlava, kroupy, zvířený písek nebo prach aj.) a oblačnost. Období platnosti předpovědi nesmí přesahovat 2 hodiny. Tyto předpovědi jsou určeny pro letadla vzdálená od letiště přistání méně než 1 hodinu letu a vydávají se pravidelně, zpravidla každou půlhodinu, nebo nepravidelně pro jednotlivá přistávající letadla. Vydávají se v otevřené řeči nebo nejčastěji jako přistávací předpovědi typu „trend“, podle pokynů Mezinárodní organizace civilního letectví. Předpovědi typu „trend“ se připravují a mezi letišti se vyměňují spolu s let. met. zprávami v kódu METAR, k nimž jsou připojeny. Viz též indikátory změny v přistávacích a letištních předpovědích.
česky: předpověď přistávací angl: landing forecast slov: predpoveď pristávacia rus: прогноз в пункте посадки  1993-b3
Landewettervorhersage f
obvykle laický odhad budoucího počasí, který může být prováděn podle pozorování meteorologických prvků a jevů v daném místě nebo podle pozorování přírodních úkazů. Lidé žijící ve stálém styku s přírodou mohou někdy ze zvláštností průběhu počasí v určitém místě a na základě svých dlouhodobých zkušeností úspěšně odhadnout na krátkou dobu tamější budoucí počasí. Viz též počasí místní.
česky: předpověď počasí podle místního pozorování angl: single observer forecast, single station forecast slov: predpoveď počasia podľa miestneho pozorovania rus: прогноз по данным одного наблюдателя, прогноз по одной станции наблюдений  1993-a2
Landregen m
zast. označení pro trvalý déšť.
česky: déšť krajinný angl: widespread rain slov: krajinský dážď rus: обложной дождь fr: pluie régionale f  1993-a3
Landstation f
meteorologická stanice umístěná na pevnině, na pobřeží nebo na větších ostrovech. Mezi pozemní meteorologické stanice patří přízemní meteorologické stanice, aerologické stanice a stanice měřící v mezní vrstvě atmosféry.
česky: stanice meteorologická pozemní angl: land station slov: pozemná meteorologická stanica rus: континентальная станция, сухопутная станция  1993-a3
Landwind m
bríza vanoucí v noci z chladnější pevniny nad relativně teplejší povrch moře nebo jiné rozsáhlé vodní plochy. V důsledku menších nočních rozdílů teploty mezi pevninou a mořem a většího tření na souši je pevninská bríza v blízkosti pobřežní čáry slabší než mořská bríza a její směr je méně stálý. Výška vrstvy, v níž je patrná, je rovněž podstatně menší, činí asi jednu třetinu ve srovnání s mořskou brízou. Podobně menší je i horiz. dosah, směrem do moře zasahuje pevninská bríza maximálně 10 až 15 km. Viz též cirkulace brízová.
česky: bríza pevninská angl: land breeze slov: pevninská bríza rus: береговой бриз fr: brise de terre f  1993-a3
landwirtscchaftliche Dürre f
nedostatek vody v půdě projevující se nízkou půdní vlhkostí způsobený meteorologickým suchem. Z dalších vlivů mají značný význam vlastnosti půdy, způsob jejího obhospodařování a celá řada dalších faktorů. Posuzování agronomického sucha je úkolem agrometeorologie, přičemž je třeba uvažovat i poznatky hydropedologie, fyziologie rostlin apod. Viz též přísušek, sucho fyziologické, bilance půdní vody.
česky: sucho agronomické angl: agricultural drought slov: agronomické sucho rus: агрономическая засуха  1993-a3
Lang-Regenfaktor m
index humidity, který navrhl R. Lang (1920) ve tvaru
I=R/T,
kde R je prům. roč. úhrn srážek v mm a T prům. roč. teplota vzduchu ve °C. Tato veličina měla původně vyjadřovat podmínky pro vytváření půdního humusu; později byla použita pro klasifikaci klimatu v planetárním měřítku. K tomu však není vhodná, neboť je definována jen pro T > 0. V ČR je modifikovaný Langův dešťový faktor vypočtený z dat za vegetační období používán k charakteristice sucha v jednotlivých letech. Mapa Langova dešťového faktoru je součástí Atlasu podnebí Česka (2007), viz atlas klimatologický.
česky: faktor dešťový Langův angl: Lang's rain factor slov: Langov dažďový faktor rus: фактор дождя Ланга fr: facteur de pluie de Lang m, facteur pluviométrique de Lang m, facteur de pluviométrie de Lang m  1993-a3
Langevin-Ion n
česky: iont Langevinův angl: Langevin's ion slov: Langevinov ión rus: ион Ланжевена  1993-a1
langfristige Vorhersage f
předpověď počasí na období od 30 dnů do dvou let, především na měsíc, sezonu, rok. Zpočátku se pro dlouhodobou předpověď počasí používaly statist. metody studující změny meteorologických prvků v různých místech v závislosti na čase. Později byly rozvinuty statisticko-synoptické metody dlouhodobé předpovědi počasí, vycházející ze zákonitostí atmosférické cirkulace nad určitým územím, z nichž se nejvíce osvědčila metoda analogu. Od 90. let 20. stol. se začaly používat objektivní metody založené na ansámblové předpovědi počasí, používající numerické modely předpovědi počasí, většinou spojené s modely popisujícími proudění a teplotu hladiny oceánu. Viz též předpověď počasí krátkodobá, předpověď počasí střednědobá.
česky: předpověď počasí dlouhodobá angl: long-range weather forecast slov: dlhodobá predpoveď počasia rus: долгосрочный прогноз  1993-a3
Langfristprognose f
předpověď počasí na období od 30 dnů do dvou let, především na měsíc, sezonu, rok. Zpočátku se pro dlouhodobou předpověď počasí používaly statist. metody studující změny meteorologických prvků v různých místech v závislosti na čase. Později byly rozvinuty statisticko-synoptické metody dlouhodobé předpovědi počasí, vycházející ze zákonitostí atmosférické cirkulace nad určitým územím, z nichž se nejvíce osvědčila metoda analogu. Od 90. let 20. stol. se začaly používat objektivní metody založené na ansámblové předpovědi počasí, používající numerické modely předpovědi počasí, většinou spojené s modely popisujícími proudění a teplotu hladiny oceánu. Viz též předpověď počasí krátkodobá, předpověď počasí střednědobá.
česky: předpověď počasí dlouhodobá angl: long-range weather forecast slov: dlhodobá predpoveď počasia rus: долгосрочный прогноз  1993-a3
Langfristvorhersage f
předpověď počasí na období od 10 do 30 dnů, především s využitím metody ansámblové (skupinové) předpovědi počasí a při hodnocení lokální extremity také analýzy klimatických dat. Viz též předpověď počasí střednědobá, předpověď počasí dlouhodobá.
česky: předpověď počasí střednědobá prodloužená angl: extended weather forecast slov: strednedobá predĺžená predpoveď počasia  2014
Large Eddy Simulation f (LES)
(Large Eddy Simulation) – metoda modelování turbulence spočívající v aplikaci filtru (prostorového, časového), pomocí něhož dojde k rozdělení spektra velikostí třírozměrných turbulentních vírů na dvě části, tj. na víry velkých měřítek a vírové pohyby měřítek malých. Víry velkých měřítek jsou přitom v modelu řízeny přímo pohybovými (Navierovými-Stokesovými) rovnicemi pro okamžité hodnoty složek rychlosti proudění, zatímco malé víry jsou parametrizovány.
česky: metoda simulace velkých vírů LES angl: large eddy simulation method slov: metóda simulácie veľkých vírov LES  2014
Lärmfilterung f
česky: filtrace meteorologického šumu angl: noise filtering slov: filtrácia meteorologického šumu rus: отфильтровывание шумов, фильтрация шумa fr: débruitage m  1993-a1
Laser m
[lejzr] – pochází ze zkr. angl. názvu Light Amplificationby Stimulated Emission of Radiation. Laser je kvantový generátor světla, produkující monochromatické, koherentní záření s malou rozbíhavostí. Všechny lasery sice pracují na principu zesílení světla pomocí stimulované emise záření, ale liší se velmi výrazně svou konstrukcí i vlastnostmi.
Lasery lze rozdělit podle:
a) povahy aktivního prostředí (pevná látka, kapalina, plyn, polovodič);
b) vyzařované vlnové délky (viditelné světlo, infračervené, ultrafialové, nebo rentgenové záření);
c) způsobu čerpání energie (optickým zářením, elektrickým polem, jadernou energií, chemickou reakcí atd.);
d) režimu práce (spojitý, pulzní).
Vlastností laserových paprsku se v met. aplikacích využívá k přesnému měření vzdálenosti a poloh, nebo k určování fyz-chem. vlastností zkoumaného vzorku ovzduší. Je zákl. částí lidaru. Principu laseru se v met. službě používá rovněž ke čtení dokumentů, zákresům met. snímků, map apod.
česky: laser angl: laser slov: laser rus: лазер  1993-a3
Laser-Radar n
syn. lidar.
česky: lokátor laserový angl: lidar slov: laserový lokátor rus: лазерный локатор, лидар  1993-a3
latente Instabilität der Atmosphäre f
označuje případ, kdy se při převládajícím instabilním teplotním zvrstvení ovzduší vyskytují vrstvy se stabilním zvrstvením nejčastěji u povrchu země. Výstupné pohyby vzduchu se v tomto případě plně vyvinou až po rozrušení stabilních vrstev. Rozrušení zadržujících teplotních vrstev může být mechanické (např. horská překážka) nebo termické (prohřátí zemského povrchu), popř. dynamické (konvergence proudění). S tímto termínem se setkáváme již jen ojediněle.
česky: instabilita atmosféry latentní angl: latent instability of atmosphere slov: latentná instabilita ovzdušia  1993-a2
laterale Refraktion f
refrakce světelných paprsků působená horiz. nehomogenitami v poli hustoty vzduchu. Má značný význam např. při geodetických měřeních.
česky: refrakce boční angl: lateral refraction slov: bočná refrakcia rus: боковая рефракция, горизонтальная рефракция  1993-a1
lateraler Dispersionskoeffizient m
statist. veličina σy rozměru délky, používaná zejména při studiu horiz. rozptylu pasivní příměsi v atmosféře, která charakterizuje turbulentní stav atmosféry v horiz. rovině. Lze ji určit např. z měření pulzací horiz. složek vektoru větru; charakterizuje intenzitu rozptylu příměsí v ovzduší v horiz. směru kolmém na směr proudění. Viz též model Suttonův, koeficient vertikální disperze, pulzace větru.
česky: koeficient laterální disperze angl: lateral dispersion coefficient slov: koeficient laterálnej disperzie rus: коэффициент бокового рассеяния  1993-a1
Lee-Effekt m
souborné označení pro změny hodnot meteorologických prvků, které lze pozorovat v závětří různých překážek. V případě horských pásem dochází kvůli předchozímu působení návětrného efektu a změnám atmosférické cirkulace vlivem orografické překážky ke vzniku srážkového stínu. K závětrným efektům dále patří zmenšování oblačnosti, nárůst dohlednosti, oteplování a zmenšení vlhkosti vzduchu působením fénového efektu, výskyt padavého větru, vlnového proudění, závětrných vírů, rotorových oblaků apod. Za výraznějšími pohořími může docházet k orografické cyklogenezi, orografické okluzi a k přechodnému zeslabování atmosférických front. K závětrným efektům však patří i srážkový stín a deformace pole proudění za menšími přírodními nebo umělými překážkami, které prostřednictvím větrného stínu zmenšují i výpar. Při existenci převládajícího větru se závětrný efekt uplatňuje i v klimatických poměrech určité oblastí nebo místa.
česky: efekt závětrný angl: lee effect slov: záveterný efekt rus: подветренный эффект fr: effet sous le vent du relief m, effet orographique m  1993-a3
Lee-Trog m
česky: brázda závětrná angl: lee trough slov: záveterná brázda fr: dépression sous le vent f  1993-b3
Leewirkung m
souborné označení pro změny hodnot meteorologických prvků, které lze pozorovat v závětří různých překážek. V případě horských pásem dochází kvůli předchozímu působení návětrného efektu a změnám atmosférické cirkulace vlivem orografické překážky ke vzniku srážkového stínu. K závětrným efektům dále patří zmenšování oblačnosti, nárůst dohlednosti, oteplování a zmenšení vlhkosti vzduchu působením fénového efektu, výskyt padavého větru, vlnového proudění, závětrných vírů, rotorových oblaků apod. Za výraznějšími pohořími může docházet k orografické cyklogenezi, orografické okluzi a k přechodnému zeslabování atmosférických front. K závětrným efektům však patří i srážkový stín a deformace pole proudění za menšími přírodními nebo umělými překážkami, které prostřednictvím větrného stínu zmenšují i výpar. Při existenci převládajícího větru se závětrný efekt uplatňuje i v klimatických poměrech určité oblastí nebo místa.
česky: efekt závětrný angl: lee effect slov: záveterný efekt rus: подветренный эффект fr: effet sous le vent du relief m, effet orographique m  1993-a3
Leezyklone f
česky: deprese závětrná angl: lee depression slov: záveterná depresia rus: подветренная депрессия fr: dépression sous le vent f, thalweg orographique m  1993-a1
leichter Dunst m
lidový název pro zakalení vzduchu způsobené kondenzací vodní páry, která bezprostředně následuje po výparu vody z relativně teplejší vodní hladiny do chladnějšího vzdušného prostředí. Nad teplými povrchy moří se takto mluví o mořském oparu. Někdy se v analogickém smyslu hovoří i o ranním oparu nad krajinou, oparu nad lesy („lesy se paří“) apod. Viz též mlha z vypařování.
česky: opar slov: opar rus: дымка  1993-a2
leichter Frost m
zpravidla krátkodobé (několikahodinové) snížení teploty vzduchu při zemském povrchu ve vegetačním období pod 0 °C. Při mrazíku je teplota vzduchu ve výšce 2 m obvykle nad 0 °C. Vyskytuje se zvláště na počátku a konci vegetačního období, a to především v ranních hodinách. Hlavní příčinou mrazíku bývá radiační ochlazování. Z agromet. hlediska jsou jako škodlivé označovány mrazíky, klesne-li teplota vzduchu pod kritickou hranici, rozdílnou pro různé druhy rostlin a jejich vývojová stadia. Viz též ochrana před mrazíky.
česky: mrazík slov: mrazík, mrázik rus: заморозок  1993-a1
leichter Wind m
syn. vítr pobřežní – 1. vítr brízové cirkulace. Rozeznáváme brízu pevninskou a mořskou, případně jezerní. Její rychlost bývá většinou 3 až 5 m.s–1, v tropických oblastech i vyšší;
2. např. v angl., franc. a něm. jazykové oblasti obecné označení slabšího větru, ve spojení s příslušným přídavným jménem pak pro 2. až 6. stupeň Beaufortovy stupnice větru, např. light breeze (slabý vítr).
česky: bríza angl: breeze slov: bríza rus: бриз fr: brise f  1993-a3
leichtes Ion n
česky: iont lehký angl: fast ion, light ion, small ion slov: ľahký ión rus: легкий ион  1993-a1
Leipziger Schule f
směr a výsledky prací v Geofyz. ústavu v Lipsku, které předcházely norské meteorologické škole. Lipská meteorologická škola je spjata především s působením V. Bjerknese, který v letech 1913–1917 spolu se svým asistentem R. Wengerem sestavil a publikoval detailní synoptické mapy představující nové stadium při studiu atmosférických front. Na základě balonových výstupů bylo sestaveno 10 map barické topografie od 1 000 hPa do 100 hPa, byly kresleny izohypsy a izobary pro oblast Evropy i mapy proudnic a rychlostí větru při zemi. Tím byla zavedena metoda mapového zpracování aerol. údajů, která se brzy rozšířila v synoptické meteorologii. K představitelům školy meteorologické lipské patří také L. Weickmann, v Lipsku ve 20. letech působili i T. Bergeron a G. Swoboda.
česky: škola meteorologická lipská angl: Leipzig school of meteorology slov: lipská meteorologická škola rus: лейпцигская метеорологическая школа  1993-a1
Lenard-Effekt m
proces separace elektrického náboje nastávající při spontánním tříštění vodních kapek, které dorostou během svého pádu v atmosféře do kritické velikosti a stanou se hydrodynamicky nestabilní. Kapka se přitom rozpadá na několik větších zbytků a určitý počet maličkých kapiček. Lenardův efekt pak spočívá v tom, že větší zbytky rozpadlých kapek nesou kladný náboj, maličké kapičky náboj záporný, který kromě toho difunduje do okolí ve formě záporných iontů. Obdobný el. jev nazývaný rovněž Lenardův efekt vzniká i při tříštění vodních kapek dopadajících jako atm. srážky na zemský povrch, ve vodopádech, apod. Lenardův efekt poprvé popsal bratislavský rodák, něm. fyzik P. Lenard (1862–1947) v r. 1904.
česky: efekt Lenardův angl: Lenard effect, waterfall effect slov: Lenardov efekt rus: эффект Ленарда fr: effet Lenard m  1993-a3
lenticularis
(len) [lentykuláris] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má podobu čoček nebo mandlí, které jsou často velmi protáhlé a mají obvykle výrazné obrysy; někdy se u nich projevuje irisace (zbarvení). Oblaky tohoto tvaru jsou nejčastěji orografického původu, mohou se však vyskynout i v oblastech bez význačné orografie. Označení tvaru len se užívá hlavně u druhů cirrocumulus, altocumulus a stratocumulus. Termín lenticularis poprvé použil angl. meteorolog C. Ley v r. 1894. Viz též oblak orografický.
česky: lenticularis angl: lenticularis slov: lenticularis rus: лентикулярные, чечевицеобразные облака  1993-a2
Leste m
1. španělský námořnický výraz pro vých. vítr;
2. místní název pro horký, suchý vých. nebo jv. vítr na Madeiře a Kanárských ostrovech, vanoucí v kterékoli roční době kromě léta. Za tohoto větru klesá relativní vlhkost vzduchu pod 20 %. Vyskytuje se na přední straně cyklony postupující přes Atlantik k východu. Je podobný sciroccu ve Středomoří a větru leveche ve Španělsku.
česky: leste angl: leste slov: leste rus: лестэ  1993-a2
leuchtende Nachtwolken f/pl
(NLC, z angl. Noctilucent Clouds) syn. oblaky stříbřité – velmi tenké oblaky, které se vyskytují v horní části mezosféry ve výškách od 75 do 90 km. Poprvé byly zjištěny v r. 1885 a projevují se stříbřitě šedým až namodralým světélkováním na tmavém pozadí noční oblohy. Bývají pozorovány dosti vzácně, a to v sev. části oblohy mezi 50° a 75° s.š. a 40° a 60° j.š. v letních měsících, když je Slunce 5° až 13° pod obzorem. Typická doba pozorování NLC z území ČR je přibližně od poloviny června do poloviny července. Zpravidla se pohybují od východu na západ rychlostí od 50 do 250 m.s–1. V Praze je poprvé sledoval čes. geofyzik V. Láska 10. 6. 1885; systematickým pozorováním těchto oblaků se zabýval především něm. meteorolog O. Jesse, který je poprvé vyfotografoval. Předpokládalo se, že noční svítící oblaky jsou shluky částic vulkanického nebo kosmického prachu. V r. 1965 Chapman a Kendall publikovali novější hypotézu, podle níž jde o krystalky ledu, které se vytvářejí sublimací vodní páry, jež zde vzniká přímou syntézou z atm. kyslíku a vodíku pod vlivem velmi krátkých délek ze spektra slunečního záření, nebo se vodní pára do horní mezosféry dostává zdola turbulentní difúzí. Svým tvarem jsou noční svítící oblaky buď závojovité, nebo vytvářejí různě široké pásy s chuchvalcovitou či vlnovou strukturou, která vynikne zejména na fotografii.
česky: oblaky svítící noční angl: luminous night clouds, noctilucent clouds slov: nočné svetiace oblaky rus: ночные светящиеся облака  1993-a3
Levante f
syn. levanter – španělský název pro mírný až čerstvý vých. nebo sv. vítr ve Středomoří, v oblasti od již. Francie po Gibraltar. Při levante se vyskytuje velmi vlhké (mlhavé) a deštivé počasí, zvláště v období od října do prosince a od února do března. Prům. trvání levante bývá kolem 2 dní. Vyskytuje se při vysokém tlaku vzduchu nad stř. Evropou a cykloně v jz. oblasti Středozemního moře.
česky: levante angl: levante slov: levante, levanter rus: леванте  1993-a1
Leveche m
[leveš] – španělské označení pro scirocco. Je to horký a suchý vítr v pobřežních oblastech mezi Valencií a Malagou, nesoucí prach a písek z jv. až jz. kvadrantu. Vane na přední straně cyklony na jv. pobřeží Španělska, zasahuje však pouze několik kilometrů do vnitrozemí.
česky: leveche angl: leveche slov: leveche rus: левече  1993-a1
Licht n
elektromagnetické záření, na které reaguje lidské oko. Zahrnuje vlnové délky od 0,40 do 0,75 μm. Viz též záření viditelné.
česky: světlo angl: light slov: svetlo rus: свет  1993-a1
Lichtgeschwindigkeit in der Atmosphäre f
česky: rychlost světla v atmosféře angl: speed of light propagation in atmosphere slov: rýchlosť svetla v atmosfére  1993-a1
Lichtsäule f
syn. sloup světelný – poměrně často pozorovaný fotometeor patřící mezi halové jevy, který vzniká odrazem světla na horizontálně orientovaných stěnách ledových krystalků. Jeví se jako světlý pruh vycházející ze světelného zdroje (Slunce, vzácně i Měsíce) kolmo vzhůru nebo dolů a dosahující výšky až 20° nad nebo pod ním. Někdy je z halového sloupu lépe patrný horní úsek, jindy dolní. Jev je pozorován tehdy, když Slunce nebo Měsíc jsou blízko horizontu. Halový sloup je většinou bělavý nebo slabě načervenalý. Vzácnější je výskyt kříže, v jehož středu je Slunce. Ten vytváří halový sloup spolu s horiz. kruhem vedlejších sluncí neboli parhelickým kruhem. Pokud je světelným zdrojem Slunce, hovoříme též o slunečním sloupu, pokud je halový sloup vázán na Měsíc, nazývá se měsíční sloup.
česky: sloup halový angl: light pillar slov: halový stĺp rus: световой столб  1993-a3
Lichtsäule f
česky: sloup světelný angl: light pillar slov: svetelný stĺp rus: световой столб  1993-a1
Lidar n
syn. lokátor laserový, lokátor kvantový optický, lokátor kvantový světelný – zařízení pracující na principu vysílání laserových pulsů a detekci zpětně rozptýleného záření. Podobně jako u radiolokátoru, je ve vysílači lidaru generován pulz, jehož rozptyl reaguje na charakteristické fyz. a chem. vlastnosti prostředí, jímž prochází. Zpětné rozptýlené záření je přijímáno velmi citlivým a vysoce selektivním přijímačem. Ze zpoždění signálu a rychlosti světla lze určit vzdálenost od místa zpětného rozptylu signálu. Řada lidarů poskytuje i informace o změnách intenzity rozptýleného záření. Pomocí lidarů lze měřit řadu atmosférických parametrů: teplotu, tlak, vlhkost, koncentraci atm. plynů (např. ozonu, metanu, oxidů síry a dusíku atd.). Dále lze lidarů v meteorologii využívat k měření výšky základny oblaků, tvaru oblaků a tvaru kouřových vleček i k odhadu fyz. a chem. vlastností atmosférického aerosolu. Lidary jsou rovněž využívány na meteorologických družicích, kde kromě výše uvedených aplikaci jsou rovněž používány pro stanovení mikrofyzikálních vlastností oblačnosti. Označení lidar je akronym úplného angl. názvu light detection and ranging.
česky: lidar angl: lidar slov: lidar rus: лидар  1993-a0
Lidar n
syn. lidar.
česky: lokátor laserový angl: lidar slov: laserový lokátor rus: лазерный локатор, лидар  1993-a3
Liljequist-Nebensonne f
mimořádný halový jev, slabé, horizontálně protáhlé světelné skvrny na parhelickém kruhu ve větších úhlových vzdálenostech za paranthelii.
česky: parhelia Liljequistova angl: Liljequist parhelia slov: Liljequistovo parhélium  2014
Linienblitz m
blesk vyskytující se nejčastěji mezi oblakem a zemí, jehož viditelná část kanálu blesku není rozvětvena.
česky: blesk čárový angl: streak lightning slov: čiarový blesk rus: линейная молния fr: éclair rectiligne m  1993-a1
Linke-Blauskala f
stupnice devíti standardních barevných odstínů od bílé po ultramarínovou sloužící k odhadu stupně modře oblohy. V ČR se nepoužívá.
česky: stupnice modře oblohy Linkeho angl: Linke blue sky scale slov: Linkeho stupnica modrosti oblohy  1993-a3
Lithometeor n
meteor vytvořený soustavou částic, které jsou většinou pevného skupenství, ne však ledové. Tyto částice jsou rozptýleny ve vzduchu nebo zdviženy z povrchu země větrem. Podle klasifikace v rámci Mezinárodního atlasu oblaků mezi litometeory patří zákal, prachový zákal, kouř, zvířený prach nebo písek, prachová nebo písečná bouře a prachový nebo písečný vír. Viz též litosféra.
česky: litometeor angl: lithometeor slov: litometeor rus: литометеор  1993-a3
Lithosphäre f
vnější pevný obal Země, zahrnující zemskou kůru a nejsvrchnější část zemského pláště. Viz též biosféra, pedosféra, kryosféra.
česky: litosféra angl: lithosphere slov: litosféra rus: литосфера  1993-a3
Ljapunow-Exponenten m/pl
číselné charakteristiky, které v rámci teorie deterministického chaosu popisují citlivost procesů, které probíhají v daném systému, na jejich počáteční podmínky. Mají proto značný význam např. při hodnocení prediktability meteorologických předpovědí. Jejich zavedení vyplývá z příslušné matematické teorie.
česky: exponenty Ljapunovovy angl: Lyapunov exponents slov: Ljapunovove exponenty  2017
logarithmisch-lineares Windprofil n
zobecnění logaritmického vertikálního profilu větru pro libovolné teplotní zvrstvenípřízemní vrstvě atmosféry. Obvykle se uvádí ve tvaru:
v(z)=vκ (lnzz0+γz z0L),
kde v(z) je rychlost větru ve výšce z nad zemskýmpovrchem, v* značí frikční rychlost, κ von Kármánovu konstantu, z0 parametr drsnosti, γ bezrozměrnou empirickou konstantu a L Obuchovovu délku. V případě indiferentního teplotního zvrstvení nabývá L nekonečné hodnoty, a tento profil se redukuje na logaritmický profil.
česky: profil větru vertikální logaritmicko-lineární angl: log-linear profile of wind slov: logaritmicko-lineárny vertikálny profil vetra rus: логарифмическо-линейный профиль ветра  1993-a1
logaritmisches Windprofil n
teor. model změny rychlosti větru v s výškou zpřízemní vrstvě atmosféry, založený na zjednodušujících předpokladech a popsaný logaritmickou funkcí výšky. Je vyjádřen např. vztahem:
v(z)=v κlnz+z0z0,
kde v* je frikční rychlost, z0 parametr drsnosti povrchu, z výška a κ von Kármánova konstanta (κ ≈ 0,4). Skutečné rozdělení rychlosti větru v přízemní vrstvě atmosféry je při indiferentním teplotním zvrstvení velmi blízké logaritmickému vertikálnímu profilu větru.
česky: profil větru vertikální logaritmický angl: logarithmic profile of wind, logarithmic velocity profile slov: logaritmický vertikálny profil vetra rus: логарифмический профиль ветра, логарифмический профиль скорости  1993-a1
lokale Bewölkung f
oblačnost, která se vyskytuje v určité lokalitě nad plochou o velikosti od několika km2 do několika desítek km2, zatímco v okolních oblastech takovou oblačnost nepozorujeme. Vývoj místní oblačnosti je podmíněn vlastnostmi zemského povrchu a orografickými poměry bližšího i širšího okolí, přičemž se projevuje i vliv denní a roční doby. V rovinatých oblastech jde převážně o nízkou oblačnost kupovitou nebo vrstevnatou. Místní kupovité oblaky se vyvíjejí nad rychleji se ohřívajícím povrchem (např. nad tepelnými ostrovy měst) a může tak dojít až k vývoji oblaků cumulonimbus. V horských oblastech patří k místní oblačnosti i většinou vrstevnatá oblačnost na návětří hor, a dále rotorové a vlnové oblaky v horském závětří.
česky: oblačnost místní angl: local cloudiness slov: miestna oblačnosť rus: местная облачность  1993-a2
lokale Luftmasse f
vzduchová hmota setrvávající delší dobu v jedné oblasti. Je v tepelné a radiační rovnováze s aktivním povrchem. Vlastnosti místní vzduchové hmoty závisí na geogr. poloze a roč. době. Termín navrhl S. P. Chromov.
česky: hmota vzduchová místní angl: local air mass slov: miestna vzduchová hmota rus: местная воздушная масса  1993-a2
lokale Wettervorhersage f
předpověď počasí pro určité vymezené místo nebo malou oblast, např. pro dané letiště, rekreační středisko apod. Častěji než u oblastní předpovědi se při ní využívají pravděpodobnostní vyjádření výskytu meteorologického jevu.
česky: předpověď počasí místní angl: local forecast slov: miestna predpoveď počasia rus: местный прогноз  1993-a3
lokale Zirkulation f
proudění vzduchu nad omezeným územím, ovlivněné lokálními klimatickými faktory a podmíněné nehomogenitou zemského povrchu (pobřeží, orografie, rozdílný krajinný pokryv). Projevem místní cirkulace je místní vítr s rel. malým vertikálním rozsahem. Některé místní cirkulace mají denní periodicitu, neboť jsou vyvolány rozdíly v radiační bilanci, a jsou tudíž vázány na převážně anticyklonální počasí (bríza, svahový vítr, horský a údolní vítr, lesní vítr) Označujeme je též jako místní cirkulační systémy, neboť přízemní proudění je kompenzováno slabším protisměrným prouděním ve větších výškách. Směr proudění se v průběhu dne obvykle mění, to však nemusí být podmínkou. Dále existují místní cirkulace způsobené prouděním vzduchu přes horské překážky (padavý vítr) nebo přítomností ledovce (ledovcový vítr). Do místní cirkulace můžeme počítat i některé případy pouštního větru.
česky: cirkulace místní angl: local circulation slov: miestna cirkulácia rus: местная циркуляция fr: circulation atmosphérique régionale f, circulation atmosphérique locale f  1993-a3
lokale Zyklone f
česky: cyklona místní angl: local depression slov: miestna cyklóna rus: местный циклон fr: dépression locale f  1993-a1
lokaler Horizont m
syn. obzor lokální – obzor modifikovaný okolní orografií i dalšími, bližšími překážkami (budovami, stromy apod.).
česky: obzor místní angl: local horizon slov: miestny obzor  2016
lokaler Niederschlag m
srážky vypadávající na poměrně malou plochu, zpravidla s velmi rozdílnou intenzitou i dobou trvání. Místní srážky vypadávají z izolovaných oblaků druhu cumulonimbus a stratocumulus, zřídka i cumulus (zvláště v tropech), v zimním období i z oblaků druhu stratus. Může jít o srážky podmíněné orograficky, např. na pobřežích, návětrných svazích apod. Místní srážky mohou mít formu přeháněk, bouřkových srážek, krupobití, ale i pouze mrholení a v zimním období vypadávání sněhových krupek nebo sněhových zrn. Viz též srážky nefrontální.
česky: srážky místní angl: local precipitation slov: miestne zrážky rus: местные осадки  1993-a2
lokales Klima n
klima, které je mnohem těsněji vázáno na morfologii zemského povrchu, jeho geol. složení a rostlinnou pokrývku než mezoklima. Vyvíjí se také působením mikroklimatu, které je v jeho dosahu. Vert. je vymezeno výškou mezní vrstvy atmosféry. V rozsahu místního klimatu mohou vznikat místní cirkulace, např. horský a údolní vítr, vytvářet se jezera studeného vzduchu apod. Místní klima v uvedeném pojetí je syn. topoklimatu. V odb. literatuře však není vztah místního klimatu k mezoklimatu a topoklimatu jednoznačně stanoven. Někteří autoři považují naopak za syn. termíny místní klima a mezoklima. Viz též počasí místní.
česky: klima místní angl: local climate slov: miestna klíma  1993-b3
lokales Zirkulationssystem n
česky: systém cirkulační místní angl: local circulation system slov: miestny cirkulačný systém rus: местная система циркуляции  1993-a3
Lokalwetter n
počasí v určité oblasti (řádově od několika km2 do několika tisíc km2), odlišné od počasí v sousedních oblastech, a to za téže povětrnostní situace. Je podmíněno především vlastnostmi aktivního povrchu a orografickými podmínkami blízkého a vzdálenějšího okolí. V hodnotách některých meteorologických prvků se též uplatňuje denní a roč. doba. Zvláštnosti místního počasí se projevují ve směru a rychlosti větru, v dohlednosti, v množství a výšce oblaků, v intenzitě a trvání srážek, v teplotě vzduchu apod. Viz též vlivy místní, klima místní.
česky: počasí místní angl: local weather slov: miestne počasie rus: местная погода  1993-a1
lonosphärengezeiten pl
kolísání ionosféry způsobené gravitačním vlivem Měsíce a gravitačním i radiačním vlivem Slunce.
česky: slapy ionosférické angl: ionospheric tides slov: ionosférické slapy rus: ионосферные приливы  1993-a3
lonosphärensturm m
prudké a nepravidelné změny koncentrace iontů v ionosféře, spojené s poruchami v celé horní atmosféře, včetně magnetosféry a termosféry. Hlavním spouštěcím mechanizmem ionosférických bouří je sluneční vítr, který působí na magnetosféru. Důsledkem těchto interakcí je přenos energie do Zemské atmosféry. Nejvíce se projevuje v poruchách vrstvy F2. Korpuskule pronikají buď z interplanetárního prostoru, nebo z vnějšího zemského radiačního pásu. Ionosférické bouře jsou doprovázeny magnetickými bouřemi, tj. poruchami v zemském magnetickém poli, které se často projevují polárními zářemi a kolísáním intenzity radiového příjmu. Jev trvá většinou několik dnů.
česky: bouře ionosférická angl: ionospheric storm slov: ionosférická búrka rus: ионосферная буря fr: tempête magnétique f, orage magnétique m  1993-a3
low level jet m
syn. proudění tryskové v mezní vrstvě – výrazné zesílení horiz. proudění vzduchu ve spodní troposféře, nejčastěji v horní části mezní vrstvy atmosféry, které se projevuje lokálním maximem ve vertikálním profilu větru, ale většinou neodpovídá definici tryskového proudění podle WMO. Obvykle souvisí s výškovými nebo přízemními inverzemi teploty vzduchu, přičemž hladina max. rychlosti větru bývá blízká horní hranici inverze. Nízkohladinové tryskové proudění má různé příčiny, jednou z nich jsou setrvačné oscilace rychlosti proudění, které se projevují zejména v nočních hodinách a jsou způsobeny Coriolisovou silou při zeslabeném turbulentním tření. Orografické příčiny se uplatňují např. v předpolí horské překážky, která při stabilním teplotním zvrstvení blokuje proudění směřující kolmo na překážku, stáčí ho podél překážky a zrychluje ho. Nízkohladinové tryskové proudění se může vyskytovat i v oblasti místní cirkulace, která má denní periodicitu. Je ovlivňováno teplotním zvrstvením ve spodní troposféře, baroklinitou a nestacionárností dějů v mezní vrstvě atmosféry. Viz též košava.
 
česky: proudění tryskové nízkohladinové angl: low-level jet stream slov: nízkohladinové dýzové prúdenie  1993-a3
Lowitz-Bogen m
řidčeji se vyskytující halový jev v podobě oblouků směřujících od parhelií šikmo tečně (obecně nahoru i dolů) k malému halu. Obvykle se však vyskytují spíše ve směru dolů. Jsou nazvány podle petrohradského přírodovědce J. T. Lowitze, jenž je poprvé popsal r. 1794.
česky: oblouky Lowitzovy angl: arcs of Lowitz slov: Lowitzove oblúky rus: дуги Ловица  1993-a3
Luft f
1. zast. výraz pro vzduch nebo ovzduší;
2. lid. název pro větrné počasí, popř. vichřici. Název je odvozen od slova vítr.
česky: povětří slov: povetrie  1993-a1
Luftballon m
česky: aerostat angl: aerostat slov: aerostat rus: аэростат fr: aérostat m  1993-a2
Luftdichte f
syn. hmotnost vzduchu – měrná hmotnost jednotky objemu vzduchu. Udává se v kg.m–3 a je převrácenou hodnotou měrného objemu vzduchu. Plochy konstantní hustoty vzduchu se nazývají plochami izopyknickými. Viz též inverze hustoty vzduchu.
česky: hustota vzduchu angl: air density slov: hustota vzduchu rus: плотность воздуха  1993-a3
Luftdichteinversion f
růst hustoty vzduchu v dané vrstvě atmosféry s výškou. Nastává tehdy, když teplota vzduchu s výškou klesá o více než o 3,42 °C na 100 m, což se v reálné atmosféře zpravidla vyskytuje pouze za silného přehřátí rel. tenké vrstvy vzduchu v bezprostřední blízkosti zemského povrchu. Při inverzi hustoty vzduchu vzniká jev zrcadlení. Viz též gradient autokonvekční.
česky: inverze hustoty vzduchu angl: air density inversion slov: inverzia hustoty vzduchu rus: инверсия плотности воздуха  1993-a1
Luftdruckmessung f
česky: barometrie angl: barometry slov: barometria rus: барометрия fr: baromètrie f  1993-a1
Luftdruckmessung f
určení hydrostatického tlaku v určitém místě atmosféry. Tlak vzduchu se měří v N.m–2, tj. v pascalech (Pa). V meteorologii je povolena jednotka hPa, která souvisí s dalšími jednotkami používanými v dřívější době těmito převodními vztahy:
1hPa=1mbar(milibar)= 103dyn.cm2=0,75006 torr.
Tlak vzduchu na met. stanicích se měří staničními tlakoměry s přesností na desetiny hPa. V dříve používaných rtuťových tlakoměrech bylo nutné odečtený údaj tlaku redukovat na teplotu rtuti 0 °C a započítat přístrojovou opravu. Ve volné atmosféře se tlak vzduchu měří aneroidovými tlakoměry neboli aneroidy, popř. hypsometry. Viz též redukce tlaku vzduchu na dohodnutou hladinu.
česky: měření tlaku vzduchu angl: air pressure measurement slov: meranie tlaku vzduchu rus: измерение давления воздуха  1993-a3
Luftdrucksattel m
syn. sedlo tlakové – oblast v tlakovém poli mezi dvěma oblastmi nízkého tlaku vzduchu a dvěma oblastmi vysokého tlaku vzduchu rozloženými přibližně šachovnicově. Izobarické plochy v barickém sedle mají charakteristický tvar sedla. Bod ve středu sedla se nazývá hyperbolický bod. Barické sedlo je jedním z tlakových útvarů. Viz též pole deformační.
česky: sedlo barické angl: col, saddle point slov: barické sedlo rus: барическая седловина, седловина  1993-a1
Luftdrucksattel m ?
česky: sedlo tlakové slov: tlakové sedlo rus: седловина  1993-a1
Luftdruckstufe f
syn. stupeň tlakový – převrácená hodnota vert. tlakového gradientu, tj. vert. vzdálenost, která odpovídá poklesu tlaku vzduchu o jednotkovou hodnotu, zpravidla 1 hPa. Velikost barického stupně závisí na hustotě vzduchu, proto roste s nadm. výškou. Při hladině moře je jeho hodnota přibližně 8 m.hPa–1; v teplejším a vlhčím vzduchu je větší než v chladnějším a sušším vzduchu.
česky: stupeň barický angl: baric step slov: barický stupeň rus: барическая ступень  1993-a3
Luftdruckstufe f
česky: stupeň tlakový slov: tlakový stupeň  1993-a3
Luftdrucktendenzgleichung f
rovnice vyjadřující časovou změnu tlaku vzduchu v daném bodě atmosféry. Má tvar
p(z)t =gzρ( H.v) dzgz ρ(v.H ρ)dz+ρgvz,
kde p(z) značí atm. tlak v bodě o vert. souřadnici z, t čas, g velikost tíhového zrychlení, ρ hustotu vzduchu, v je horiz. rychlost proudění, vz vert. složka rychlosti proudění,H.v vyjadřuje horiz. divergenci proudění a Hρ horiz. gradient hustoty vzduchu. Členy na pravé straně po řadě vyjadřují vliv horiz. divergence proudění, advekce hustoty vzduchu a vertikálních rychlostí na mechanismus tlakových změn v atmosféře. Rovnice tlakové tendence patří k základním vztahům v dynamické meteorologii. Odvodil ji M. Margules a upravil J. Bjerknes (1937).
česky: rovnice tlakové tendence angl: pressure tendency equation slov: rovnica tlakovej tendencie rus: уравнение барической тенденции  1993-a1
Lufthygiene f
dílčí část vědního oboru hygieny, jež se zabývá studiem vztahů mezi znečišťujícími látkami ve venkovním a vnitřním ovzduší a reakcí lidského organizmu na ně, popř. na produkty vzniklé při jejich transformaci v atmosféře. Dále se hygiena ovzduší zabývá zjišťováním biologické a fyziologické odezvy organismu na koncentrace znečišťujících látek a stanovením limitních koncentrací pro potřeby sledování a řízení kvality ovzduší. Hygiena ovzduší spolupracuje s meteorologií zejména při studiu vlivu met. faktorů na stav, transport a transformaci znečišťujících látek v ovzduší. Viz též ochrana čistoty ovzduší, šíření znečišťujících látek, znečištění ovzduší.
česky: hygiena ovzduší angl: hygiene of atmosphere slov: hygiena ovzdušia rus: гигиена воздуха  1993-a2
Luftloch n
v letecké terminologii zastaralý a nevhodný název pro intenzívní sestupné pohyby působené termickou i mechanickou turbulencí zejména nad členitým terénem.
česky: díra vzdušná angl: air-pocket slov: vzduchová diera rus: воздушная яма fr: poche d'air f  1993-a1
Luftmasse f
množství vzduchu v troposféře, souměřitelné co do plošných rozměrů s velkými plochami moří a pevnin, které má zhruba stejné vlastnosti a pohybuje se ve směru všeobecné cirkulace atmosféry. Vzduchová hmota vzniká v ohnisku, tedy oblasti, kde přijímá své charakteristické vlastnosti. Pro vznik vzduchové hmoty je důležitá cirkulační soustava, která zaručuje, že vzduch v dané oblasti setrvá dostatečně dlouho, aby vertikální gradient teploty a rozdělení vlhkosti dosáhly rovnovážného stavu se svým podkladem. Při pohybu dochází k transformaci vzduchové hmoty. Uvnitř vzduchové hmoty jsou prostorové změny meteorologických prvků pomalé a spojité, zatímco na rozhraní se sousední vzduchovou hmotou se mění prudce. Na rozhraní vzduchových hmot leží většinou atmosférická fronta, případně vlhkostní rozhraní. V rámci klasifikace vzduchových hmot se určitá vzduchová hmota může stručně označovat i jako „vzduch" s blíže určujícím přídavným jménem. Viz též vlastnosti vzduchových hmot konzervativní, homology vzduchových hmot.
.
česky: hmota vzduchová angl: air mass slov: vzduchová hmota rus: воздушная масса  1993-a3
Luftmassenanalyse f
česky: analýza vzduchových hmot angl: air mass analysis slov: analýza vzduchových hmôt rus: анализ воздушных масс fr: analyse des masses d'air f  1993-a1
Luftmassengewitter n
syn. bouřka nefrontální – bouřka, která se vyskytuje v souvislosti s vývojem srážkových konvektivních oblaků druhu Cbinstabilní vzduchové hmotě bez vazby na atmosférické fronty. Vzniká zejména následkem termické konvekce v místech příznivých pro rychlé oteplování velkých objemů vzduchu.
česky: bouřka uvnitř vzduchové hmoty angl: air-mass thunderstorm slov: búrka vo vnútri vzduchovej hmoty rus: внутримассовая гроза fr: orage de masse d'air m  1993-a3
Luftmassenhomologen f/pl
klimatologicky zpracované prům. vertikální profily teploty vzduchu v troposféře pro různé vzduchové hmoty, tříděné podle teplotních charakteristik (arktické, polární, tropické) a podle vlhkosti (maritimní, kontinentální) v jednotlivých měsících nebo ročních dobách v dané oblasti (místě). Porovnáním aktuální křivky radiosondážního měření s homologem se určoval typ a vert. rozsah vzduchové hmoty. Z historického hlediska zajímavý pojem s jehož používáním se přestalo ve druhé polovině 20. století.
česky: homology vzduchových hmot angl: air mass homologues slov: homology vzduchových hmôt rus: гомологи воздушных масс, идентификация воздушных масс  1993-a3
Luftmassenklassifikation f
česky: klasifikace vzduchových hmot angl: air masses classification slov: klasifikácia vzduchových hmôt rus: классификация воздушных масс  1993-a1
Luftmassennebel m
mlha vznikající mimo oblasti atmosférických front. Patří k ní např. mlha radiační, advekční a svahová. Viz též klasifikace mlh Willettova, mlha frontální.
česky: mlha uvnitř vzduchové hmoty angl: airmass fog slov: hmla vo vnútri vzduchovej hmoty rus: внутримассовый туман  1993-a3
Luftpaket n
v meteorologii označení pro modelový objem vzduchu, o němž předpokládáme, že:
a) je dostatečně velký, takže jeho stav lze popsat hodnotami makroskopických proměnných;
b) je dostatečně malý, aby při svém pohybu nevyvolával kompenzační pohyby v okolním vzduchu.
Uvnitř vzduchové částice tedy neuvažujeme prostorové změny makroskopických proměnných (teploty, tlaku, hustoty a vlhkosti vzduchu, koncentrace znečištění apod.). Pojem vzduchová částice využíváme hlavně při modelování procesů spojených s pohybem vzduchu, zejména se změnou stavových proměnných při vertikálních pohybech. Viz též metoda částice.
česky: částice vzduchová angl: air parcel slov: vzduchová častica rus: воздушная частица, , частица воздуха fr: parcelle d'air f, particule d'air f  1993-a3
Luftplankton f
česky: aeroplankton slov: aeroplanktón rus: атмосферный планктон, воздушный планктон fr: plancton aérien m, aéroplancton m  1993-a2
Luftplankton n
aeroplankton – mikroorganismy a jejich části udržující se poměrně dlouho ve vzduchu a tvořící součást atmosférického aerosolu. Hlavními složkami atmosférického planktonu jsou pylová zrna, viry, bakterie, řasy, plísně, spory, výtrusy, mikroskopičtí živočichové apod. Koncentrace a složení atmosférického planktonu se mění s denní i roč. dobou, s charakterem krajiny a značně závisí na počasí.
česky: plankton atmosférický angl: aeroplancton slov: atmosférický planktón rus: воздушный планктон  1993-a3
Luftteilchenmethode f
metoda hodnocení stabilitních podmínek, nejčastěji vertikální stability atmosféry. V tom případě je založena na porovnání hodnot adiabatického teplotního gradientu a vertikálního teplotního gradientu v dané hladině nebo vrstvě atmosféry. Metoda částice předpokládá adiabatickou změnu teploty při vert. pohybu vzduchové částice. Tlak vzduchu v částici se okamžitě přizpůsobuje tlaku vzduchu v okolí, které je v hydrostatické rovnováze. Zrychlení vert. pohybu vzduchové částice lze vyjádřit vztahem
adv dt=gT-TT,
kde g značí tíhové zrychlení, T' teplotu částice a T teplotu okolního vzduchu. Při instabilním teplotním zvrstvení atmosféry je hodnota zrychlení kladná, při indiferentním nulová a stabilnímu zvrstvení odpovídá hodnota záporná. Viz též rovnice hydrostatické rovnováhy, metoda vrstvy, metoda vtahování, CAPE.
česky: metoda částice angl: parcel method slov: metóda častice rus: метод частицы  1993-a3
Luftzug m
1. proudění vzduchu v uzavřených objektech (budovy, sila, doly, tunely apod.), vyvolané zpravidla rozdílnou teplotou nebo rozdílným tlakem vzduchu uvnitř a vně těchto objektů. Subjektivně může být pociťováno příjemně i nepříjemně;
2. nevhodný název pro proudění vzduchu zesílené vlivem místních zvláštností terénu, např. na vrcholech kopců, v sedlech, průsmycích apod. Viz též efekt tryskový, efekt nálevkový.
česky: průvan angl: draught slov: prievan  1993-a1
Luv f
svah spolu s předpolím orografické překážky, orientovaný proti směru proudění, v klimatologickém smyslu proti směru převládajícího větru, kde se již projevuje návětrný efekt. Návětří se vyznačuje především větší oblačností a většími úhrny srážek než závětří.
česky: návětří angl: windward side slov: návetrie, náveterná strana rus: наветренная сторона  1993-a3
Luveffekt m
souborné označení pro změny hodnot meteorologických prvků na návětří orografických překážek, tedy i v jejich předpolí. Návětrný efekt způsobuje mj. zvětšování oblačnosti a snižování výšky základny oblaků. Podílí se na orografickém zesílení srážek a tím i následně na vzniku závětrného efektu. Návětrný efekt působíi na strmých mořských pobřežích, v Evropě např. ve Skotsku a v Norsku. Viz též srážky orografické, efekt nálevkový.
česky: efekt návětrný angl: windward effect slov: náveterný efekt rus: наветренный еффект fr: effet au vent du relief m, effet orographique m  1993-a3
Luvwirkung f
souborné označení pro změny hodnot meteorologických prvků na návětří orografických překážek, tedy i v jejich předpolí. Návětrný efekt způsobuje mj. zvětšování oblačnosti a snižování výšky základny oblaků. Podílí se na orografickém zesílení srážek a tím i následně na vzniku závětrného efektu. Návětrný efekt působíi na strmých mořských pobřežích, v Evropě např. ve Skotsku a v Norsku. Viz též srážky orografické, efekt nálevkový.
česky: efekt návětrný angl: windward effect slov: náveterný efekt rus: наветренный еффект fr: effet au vent du relief m, effet orographique m  1993-a3
Luxmeter n
v meteorologii přístroj k měření osvětlení viditelným zářením Slunce vyjádřeným v luxech. Je založen na fotoelektrickém principu.
česky: luxmetr angl: luxmeter slov: luxmeter rus: люксметр  1993-a3
Lysimeter n
přístroj k přímému měření evapotranspirace. Nejčastěji se měří množství proteklé vody nebo změna váhy půdního vzorku se zkoumanou plodinou v nádobě lyzimetru. Měření se většinou provádí pod travnatým povrchem. Podle velikosti výparoměrné plochy se lyzimetry dělí na malé (< 0,5 m2), standardní (0,5–1 m2) a velké (> 1 m2). K nejrozšířenějším patří tzv. gravitační lyzimetry, ve kterých se registruje rozdíl mezi množstvím přirozeně i uměle dodané vody a vody odteklé z nádoby lyzimetru.
česky: lyzimetr angl: lysimeter slov: lyzimeter rus: лизиметр  1993-a3
podpořila:
spolupracují: