Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene m

X
Mach-Zahl f
relativní číslo, vyjadřující poměr rychlosti proudění, resp. rychlosti letu v k rychlosti zvuku c.
M=vc.
Pro mezinárodní standardní atmosféru ICAO je hodnota c dána vztahem
c=20,046794T,
kde T je teplota vzduchu v K; c vychází v m.s–1. Viz též vlna rázová, třesk sonický, kritéria podobnostní.
česky: číslo Machovo angl: Mach number slov: Machovo číslo rus: число Маха fr: nombre de Mach m  1993-a1
mächtige Wolken f/pl
vert. silně vyvinuté kupovité nebo vrstevnaté oblaky, zejména druhu cumulonimbus, cumulus congestus nebo nimbostratus.
česky: oblačnost mohutná slov: mohutná oblačnosť rus: мощная облачность  1993-a1
Macroburst m
[makrobé(r)st] – downburst velkého měřítka s horiz. průměrem přesahujícím cca 4 km. Ničivé větry trvají zpravidla 5 až 30 minut a dosahují rychlosti až 60 m.s–1. Macroburst je nebezpečný meteorologický jev, který může ovlivnit rozsáhlé území a způsobit podobné škody jako tornádo.
česky: macroburst angl: macroburst slov: macroburst rus: макропорыв, макрошквал  1993-a2
Magnetopause f
vnější hranice magnetosféry, ležící ve výšce řádově 10 zemských poloměrů na denní straně Země, na noční straně tvořící magnetický chvost Země dlouhý několik stovek tisíc km. Poloha magnetoupauzy je dána podmínkou rovnosti tlaku slunečního větru a tlaku magnetického pole Země.
česky: magnetopauza angl: magnetopause slov: magnetopauza rus: магнитопауза  1993-a3
Magnetosphäre f
oblast atmosféry Země, v níž magnetické pole Země rozhodujícím způsobem ovlivňuje pohyb elektronů a iontů. Magnetosféra vytváří ochranný obal proti působení slunečního větru. Magnetická sílá odklání částice slunečního větru, který se převážně skládá z rychlých protonů a elektronů, a brání jejich vniknutí do zemské atmosféry. Díky neustálému tlaku, který na magnetosféru vyvíjí sluneční vítr, dochází k částečné deformaci této vrstvy tak, že na denní straně je stlačena na tloušťku odpovídající přibližně deseti zemským poloměrům (tj. ca 60 000 km) a siločáry magnetického pole jsou zde uzavřené křivky, zatímco na noční odvrácené straně se vytváří dlouhý ohon, který zasahuje hluboko do meziplanetárního prostoru (až 600 000 km). Ve vyšších zeměpisných šířkách se vytvářejí kaspy (cusps), které oddělují uzavřené siločáry magnetického pole Země od otevřených, pocházejících ze Slunce. V místech kaspů může docházet k průniku nabitých částic do magnetosféry. Směrem dolů interaguje zemská magnetosféra s ionosférou.
česky: magnetosféra zemská angl: earth magnetosphere slov: zemská magnetosféra rus: магнитосфера  1993-a3
Main Trunk
spojovací okruh mezi světovými meteorologickými centry Světové služby počasí, který je vyhrazený pro přenos met. dat a informací. Tento okruh prochází např. regionálním telekomunikačním centrem Světové služby počasí v Praze.
česky: okruh spojovací hlavní angl: Main Trunk slov: hlavný spojovací okruh rus: главная магистральная цепь  1993-a3
Makroklima n
klima utvářené převážně vlivy atm. vírů s vert. osou v oblastech o horiz. rozměru aspoň stovek km. Určujícím faktorem makroklimatu je všeobecná cirkulace atmosféry a energetická bilance závisející na zeměp. šířce a na rozložení pevnin a oceánů. Horní hranicí makroklimatu je tropopauza, dolní hranicí je výška, nad níž aktivní povrch již nepodmiňuje utváření mezoklimatu, která tedy závisí na vert. rozsahu jednotlivých druhů mezoklimatu. Met. měření na stanicích konaná ve výšce 2 m nad zemí je možno považovat za makroklimatologicky reprezentativní jen v případě, že výstižně charakterizují klimatické poměry dostatečně širokého okolí nebo je zpracován jejich dostatečný soubor. V názorech na horiz. i vert. rozměr makroklimatu existuje mezi autory značná nejednotnost způsobená i tím, že k definování makroklimatu lze přistupovat z různých hledisek. Pod pojem makroklima můžeme zahrnout mnohé jiné kategorie klimatu, jako např. klima velkoprostorové, zonální (zón), geogr. oblastí, rozsáhlých krajin, klima světové aj. Čes. pojem velkopodnebí se pro makroklima neujal. Viz též kategorizace klimatu, makroklimatologie, víry v atmosféře.
česky: makroklima angl: macroclimate slov: makroklíma rus: макроклимат  1993-a2
Makroklimatologie f
část klimatologie zabývající se makroklimatem. Studuje vlastnosti klimatických pásem Země, klima pevnin a oceánů a jejich částí většího plošného rozsahu. Lze však hovořit např. nejen o makroklimatologii stř. zeměp. šířek, nýbrž i o makroklimatologii Čech, Moravy apod. Viz též mezoklimatologie, mikroklimatologie.
česky: makroklimatologie angl: macroclimatology slov: makroklimatológia rus: макроклиматология  1993-a1
Makrometeorologie f
část meteorologie pojednávající o met. dějích velkého měřítka. Jedná se o děje charakterizované přítomností vírových pohybů v atmosféře s vert. osou rotace a s poloměry řádu nejméně stovek km. Viz též mezometeorologie, mikrometeorologie.
česky: makrometeorologie angl: macrometeorology slov: makrometeorológia rus: макрометеорология  1993-a1
makroskopische Skala f
česky: makroměřítko angl: macroscale slov: makromierka  2018
makroskopisches Modell n
pojem někdy používaný v souvislosti s modely proudění v tekutinách. Odpovídá zákl. úrovni popisu proudění, kdy se zcela abstrahuje od přímého vyjádření molekulárních dějů a proudící tekutina se v plném rozsahu uvažuje jako kontinuum.
česky: model makroskopický angl: macroscopic model slov: globálny model predpovede počasia  2014
mamma
(mam) – jedna ze zvláštností oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Má tvar zaoblených výběžků podoby prsů, které visí na spodní straně oblaku. Vyskytuje se u druhů cirrus, cirrocumulus, altocumulus, altostratus, stratocumulus a nejčastěji cumulonimbus.
česky: mamma angl: mamma slov: mamma rus: вымеобразные облака  1993-a2
Manometer n
přístroj určený k měření rozdílu tlaku buď mezi dvěma uzavřenými prostory, nebo uzavřeným prostorem a okolní atmosférou. Jako manometr může sloužit po malých konstrukčních úpravách tlakoměr.
česky: manometr angl: manometer slov: manometer rus: манометр  1993-a2
Margules-Gleichung f
vzorec, který vyjadřuje úhel sklonu frontální plochy v závislosti na rychlosti proudění a teplotě vzduchových hmot po obou stranách frontální plochy. Pro stacionární frontu ho odvodil M. Margules (1906) ve tvaru
tgα=λg v1T2v2 T1T2T1,
kde α je úhel sklonu atmosférické fronty, λ Coriolisův parametr, g velikost tíhového zrychlení, T1 teplota v K a v1 rychlost proudění studeného vzduchu, T2 teplota a v2 rychlost proudění teplého vzduchu. Předpokládá se při tom, že obě proudění jsou geostrofická a rovnoběžná s frontální plochou. Viz též vítr geostrofický.
česky: vzorec Margulesův angl: Margules formula slov: Margulesova rovnica rus: уравнение Маргулеса  1993-b2
maritime Meteorologie f
speciální disciplína meteorologie zabývající se interakcemi mezi moři (oceány) a atmosférou, tj. zvláštnostmi vlivu moří a oceánů na atm. procesy jak místního rozsahu (pobřežní cirkulační systémy a jevy), tak procesy všeobecné cirkulace atmosféry. Součástí mořské meteorologie je meteorologie námořní. Mořská meteorologie vychází ze systému met. pozorování přímo na oceánech (pomocí bójí) a také z informací meteorologických družic či specializovaných družic pro sledování oceánů, ze zpráv z letadel a z měření meteorologických radiolokátorů. Pozorování na meteorologických lodích se v polovině 20. století rozvinulo zejména v sev. části Atlantského oceánu. Síť devíti stálých lodí NAOS (North atlantic observation system), vytvořená roku 1948, sloužila především zabezpečování letecké dopravy mezi Evropou a Amerikou. V souvislosti s rozvojem nových zabezpečovacích systémů byla síť NAOS redukována. Od roku 1978 byly v rámci NAOS v činnosti tyto stálé lodě: C (Sovětský svaz, 52°45' s. š., 35°30' z. d.), L (Velká Británie, 57° s. š., 20° z. d.), M (Nizozemsko, Norsko a Švédsko, 66° s. š., 2° v. d.) a R (Francie, 47° s. š., 17° z. d.). Činnost stacinonárních lodí skončila na konci roku 2009, kdy svůj provoz ukončila norská loď Polarfront. Pravidelné informace o povětrnostních podmínkách se ale stále získávají z výzkumných, obchodních a oceánských lodí. Viz též loď meteorologická.
česky: meteorologie mořská angl: marine meteorology slov: morská meteorológia rus: морская метеорология  1993-a3
maritime Meteorologie f
odvětví aplikované meteorologie, jež využívá zejména poznatků synoptické a dynamické meteorologie pro řešení speciálních otázek souvisejících s lodní dopravou po mořích a oceánech. Jejím cílem je přispět k bezpečnosti a hospodárnosti lodního provozu.
česky: meteorologie námořní angl: naval meteorology slov: námorná meteorológia rus: морская метеорология  1993-a3
maritimes Klima n
česky: klima maritimní angl: maritime climate slov: maritímna klíma rus: морской климат  1993-b2
maritimes Klima n
syn. klima maritimní – klima s výraznou oceánitou klimatu.
česky: klima oceánické angl: maritime climate, oceanic climate slov: oceánska klíma  1993-b3
maritimes Klima n
klima pobřežních oblastí. V případě oceánů a okrajových moří jde o oceánické klima; pobřeží omývaná studenými oceánskými proudy a pobřeží vnitřních moří mají oproti tomu větší kontinentalitu klimatu.
česky: klima přímořské angl: maritime climate slov: prímorská klíma rus: климат приморский (морских побережий)  1993-b3
Maritimität f
česky: maritimita klimatu slov: maritimita klímy rus: океаничность  1993-b2
Maritimität f
syn. maritimita klimatu – souhrn vlastností klimatu podmíněných působením oceánu na procesy geneze klimatu, v protikladu ke kontinentalitě klimatu. Hlavními faktory jsou oproti pevnině velká tepelná setrvačnost vody v důsledku jejího měrného tepla, průsvitnosti a promíchávání, dále větší výpar a menší turbulentní tření v atmosféře nad mořskou hladinou. Oceánita klimatu je typická pro pobřeží oceánů, pokud nejsou výrazně ovlivňována studenými oceánskými proudy, může však zasahovat ve směru převládajícího proudění dále na pevninu, čemuž napomáhá případná přítomnost rozsáhlých vodních ploch, především vnitřních moří. Velkou oceánitu klimatu mívají hřebeny hor, a to i ve značné vzdálenosti od oceánu. V oblastech s oceánickým klimatem se vyskytuje nevýrazný roční i denní chod teploty vzduchu s opožďováním jejího roč. maxima a minima oproti slunovratům. Dalšími projevy oceánity klimatu jsou větší vlhkost vzduchu, rychlost větru a množství srážek. Ty v takových oblastech bývají rovnoměrněji rozloženy během roku, přičemž ve středních zeměpisných šířkách se případné srážkové maximum vyskytuje v zimě. Viz též index kontinentality.
česky: oceánita klimatu angl: oceanicity, oceanity slov: oceánita klímy rus: океаничность  1993-a3
Marshall-Palmer-Spektrum n
česky: spektrum Marshallovo a Palmerovo slov: Marshall-Palmerovo spektrum  2014
Marshall-Palmer-Verteilung f
spektrum velikosti dešťových kapek, které stanovili J. S. Marshall a W. M. Palmer v roce 1948 na základě měření na zemském povrchu. Vyjadřuje hustotu rozdělení četnosti f(D) [m–3mm–1] pro dešťové kapky o ekvivalentním průměru D [mm] a má tvar:
f(D)=N0exp(λD),
přičemž parametry rozdělení nabývají hodnot N0 = 800 m–3mm–1 a λ = 4,1IR–0,21 mm–1, kde IR [mm.h–1] značí intenzitu srážek. Marshallovo–Palmerovo rozdělení velikosti kapek se i v současnosti považuje za vhodnou reprezentaci časově a prostorově středovaného spektra velikosti dešťových kapek, zejména u deště z vrstevnaté oblačnosti středních zeměpisných šířek.
česky: rozdělení Marshallovo–Palmerovo angl: Marshall and Palmer distribution slov: rozloženie Marshalla a Palmera rus: распределение Маршала и Палмера  1993-b3
Marshall-Palmer-Verteilung f
česky: spektrum Marshallovo a Palmerovo slov: Marshall-Palmerovo spektrum  2014
maskierte Front f
atmosférická fronta, jejíž polohu nelze pomocí příznaků na přízemní synoptické mapě určit buď vůbec, nebo jen velmi obtížně, popř. o níž přízemní pozorování dávají nesprávné představy. Nejčastější příčinou maskované fronty bývá bezprostřední vliv zemského povrchu na teplotu přízemních vrstev vzduchu (výskyt přízemních radiačních inverzí teploty vzduchu, silné ohřívání vzduchu nad pevninou v létě, popř. vliv fénu). Pro správné určení maskované fronty musíme mít k dispozici výškové synoptické mapy a vyhodnocené křivky teplotního zvrstvení atmosféry.
česky: fronta maskovaná angl: masked front slov: maskovaný front rus: маскированный фронт fr: front masqué m, front diffus m  1993-a3
Matschwetter n
obecné označení pro počasí nepříznivé pro pobyt venku, vyznačující se padáním sněhu s deštěm, často za silnějšího nárazovitého větru. Nemá charakter odborného termínu.
česky: plískanice angl: sleet slov: čľapkanica rus: мокрый снег, слякоть  1993-a2
Maximalwindkarte f
met. mapa, na které jsou zobrazeny výšky s maximální rychlostí větru, dále je na nich zobrazena velikost maximální rychlosti větru, v závislosti na směru větru, a rychlost větru ve stanovených hladinách nad i pod hladinou maximálního větru. Využívá se zejména při meteorologickém zabezpečení letectva. Viz též vítr maximální.
česky: mapa maximálního větru a střihu angl: maximum-wind chart slov: mapa maximálneho vetra a strihu rus: карта максимальных ветров  1993-b3
mechanische Konvektion f
v met. nevhodné a jen zřídka se vyskytující označení pro vynucenou konvekci. Využívá označení pro mechanicky vynucené výstupy teplého vzduchu používané v některých technických aplikacích, např. při sterilizaci.
česky: konvekce mechanická angl: mechanic convection slov: mechanická konvekcia rus: механическая конвекция  1993-a3
Medicane n
cyklona o průměru několik málo stovek kilometrů, která se vyskytuje v průměru jednou až dvakrát za rok v oblasti Středomoří, případně Černomoří, a to obvykle v chladném pololetí. Svým vzhledem na družicových snímcích připomíná tropickou cyklonu a projevuje se přívalovými srážkami, silným větrem a vysokými vlnami. Pro medikán je typická kruhová oblast s malou oblačností ve středu cyklony, podobající se oku tropické cyklony. Kolem centra se spirálovitě otáčejí výrazné oblačné pásy s výskytem konvektivních bouří často velmi silné intenzity. V centru medikánu je relativně vyšší teplota vzduchu než v okolí a charakteristické je pro něj též minimum rychlosti větru. V bezprostředním okolí centra je rychlost větru maximální a v ojedinělých případech zde může dosáhnout síly orkánu.
Vznik a vývoj medikánu je podmíněn fyzikálními mechanizmy, které jsou určující jak pro tropické cyklony, tak pro baroklinní mimotropické cyklony. Medikán se vytváří nad relativně teplým mořem, které je hlavním zdrojem vlhkosti i energie potřebné pro cyklogenezi. Podstatnou roli hrají zejména uvolňování latentního tepla při kondenzaci vodní páry, příp. toky zjevného tepla od moře do atmosféry. Pro generování a udržení potřebných výstupných pohybů vzduchu jsou nutné často též dostatečně silná baroklinita ve spodní troposféře, spojená např. s výškovou brázdou nebo izolovanou cyklonou, a instabilní teplotní zvrstvení atmosféry, které se vyskytují zpravidla při vpádech studeného vzduchu z vyšších zeměp. šířek.
Termín medikán je odvozen z anglických slov „Mediterranean“ a „hurricane“, proto je někdy nevhodně označován jako „středomořský hurikán“. Viz též cyklona subtropická.
česky: medikán angl: medicane slov: medikán  2018
mediocris
(med) [medyokris] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má podobu kupy stř. vertikálního rozsahu a vrcholek oblaku má jen poměrně malé výběžky. Vyskytuje se pouze u oblaků druhu cumulus. Viz též humilis, congestus.
česky: mediocris angl: mediocris slov: mediocris rus: медиокрис, средние облака  1993-a2
mediterranes Klima n
typ klimatu, kterému v Köppenově klasifikaci klimatu odpovídá mírné dešťové klima se suchým létem (Cs), v Alisovově klasifikaci klimatu pak přibližně subtropické klima západních břehů pevnin. Zastaralé označení etéziové klima odkazuje na větry zvané etézie. Kromě oblasti Středozemního moře se středomořské klima vyskytuje i v Kalifornii, na jihu Afriky a Austrálie a ve stř. Chile. Je charakterizováno teplým a suchým létem, podmíněným posunem subtropických anticyklon do vyšších zeměpisných šířek, a mírnou zimou bez trvalé sněhové pokrývky. Koncentrace srážek do chladného půlroku souvisí s pronikáním polární fronty a s ní spojených mimotropických cyklon do těchto oblastí, které zde často způsobují i vysoké rychlosti větru. Zdejší biom je charakterizován tvrdolistými stromy a křovinami.
česky: klima středomořské angl: Mediterranean type of climate slov: stredomorská klíma rus: средиземноморский климат  1993-b3
Medizinklimatologie f
součást humánní bioklimatologie, která studuje vlivy klimatu na zdraví a nemoci člověka. Jejím cílem je jednak zlepšení (ozdravení) přírodních, zvláště atm. podmínek pro život člověka, jednak využití příznivých vlastností klimatu k léčbě a rekreaci, popř. preventivní upozorňování na biometeorologicky nepříznivé změny počasí. Viz též nemoci meteorotropní, předpověď biometeorologická.
česky: klimatologie lékařská angl: medical climatology slov: lekárska klimatológia rus: медицинская климатология  1993-a1
Medizinmeteorologie f
odvětví aplikované meteorologie zkoumající meteorologické prvky a jevy, popř. jejich soubory ve vztahu ke zdraví člověka. Zvláštní pozornost věnuje meteorotropním nemocem, vnímavosti lidí na průběh počasí, tzv. meteorosenzibilitě a využití klimatu pro léčení nemocí a utužování zdraví, tzv. klimatoterapii. V ČR se pojem lékařská meteorologie považuje za syn. lékařské bioklimatologie. Viz též lázně klimatické, klimatologie lékařská.
česky: meteorologie lékařská angl: medical meteorology slov: lekárska meteorológia rus: медицинская метеорология  1993-a2
medizinmeteorologische Vorhersage f
česky: předpověď medicínsko-meteorologická angl: medical-meteorological forecast slov: medicínsko-meteorologická predpoveď rus: медицинско-метеорологический прогноз  1993-a2
Meeresströmung f
česky: proud mořský angl: ocean current slov: morský prúd  2017
Meernebel m
advekční mlha, vznikající nad mořem ve vzduchové hmotě, která se přemísťuje z teplejšího povrchu vody nad chladnější. Proto jsou hlavními oblastmi tvorby mořské mlhy oblasti, kde se setkávají oceánské proudy o různé teplotě povrchu moře, např. u Newfoundlandu na styku Golfského a Labradorského proudu nebo východně od Japonska na rozhraní proudu Kurošio a proudu Ojašio. Mořská mlha se zde často tvoří především v létě. Viz též mlha pobřežní.
česky: mlha mořská angl: sea fog slov: morská hmla rus: морской туман  1993-a3
megathermales Klima n
málo používané označení pro tropické dešťové klima, které odkazuje na jedno z vegetačních pásem, vymezených v 19. století botanikem A. P. de Candollem. Podle C. W. Thornthwaitea zde potenciální výpar přesahuje 1 140 mm za rok. Viz též klasifikace klimatu Thornthwaiteova.
česky: klima megatermické angl: megathermal climate slov: megatermická klíma rus: мегатермический климат  1993-b3
Meltemi m
viz etézie.
česky: meltemia angl: meltemia slov: meltemia rus: мельтеми,мельтемья  1993-a1
meridionale Strömung f
proudění ve směru podél poledníků, tj. od severu k jihu nebo naopak. V meteorologii obvykle platí konvence, že jižní meridionální proudění se označuje jako kladné a severní meridionální proudění jako záporné. Viz též cirkulace meridionální, složka cirkulace meridionální, proudění zonální.
česky: proudění meridionální angl: meridional flow slov: meridionálne prúdenie rus: меридиональное течение  1993-a2
meridionale Zirkulation f
1. souhrn složek pohybu vzduchu ve všeobecné cirkulaci atmosféry, které mají pouze poledníkový a vert. směr;
2. cirkulace, která v dané oblasti působí synopticky, nebo klimaticky významný mezišířkový přenos tepla a hybnosti. Viz též index rneridionální cirkulace.
česky: cirkulace meridionální angl: meridional circulation slov: meridionálna cirkulácia rus: меридиональная циркуляция fr: circulation méridienne f  1993-a3
meridionale Zirkulationskomponente f
průmět výsledného vektoru větru odpovídajícího všeobecné cirkulaci atmosféry v daném bodě, oblasti nebo hladině na místní poledník. K severu orientovaná složka meridionální cirkulace se považuje za kladnou a opačná za zápornou. Viz též cirkulace meridionální, proudění meridionální, index meridionální cirkulace, složka cirkulace zonální.
česky: složka cirkulace meridionální angl: meridional component of circulation slov: meridionálna zložka cirkulácie rus: меридиональная составляющая циркуляции  1993-a3
meridionaler Trog m
nejčastěji brázda nízkého tlaku vzduchu v mírných zeměp. šířkách, jejíž osa je orientována ve směru poledníků. Na její záp. straně převládá sz. až sev. proudění, které přenáší na sev. polokouli většinou studené vzduchové hmoty, a na vých. straně naopak již. proudění přenášející teplé vzduchové hmoty. Tato brázda značně podporuje meridionální výměnu vzduchu. Viz též brázda nízkého tlaku vzduchu zonální, proudění meridionální.
česky: brázda nízkého tlaku vzduchu meridionální angl: meridional trough slov: meridionálna brázda nízkeho tlaku vzduchu rus: меридиональная ложбина fr: thalweg orienté du nord au sud m, thalweg orienté du sud au nord m  1993-a2
Mesobare f
u nás dnes jen velmi zřídka užívané označení pro izobaru s prům. tlakem vzduchu 1013 hPa, které zřejmě historicky pochází z německé jazykové oblasti. Mezobara pak na klimatologických mapách odděluje oblast vyššího tlaku vzduchu (izobary s hodnotami nad 1013 hPa se potom nazývají pliobary, popř. pleiobary) od oblasti nižšího tlaku vzduchu (izobary s hodnotami pod 1013 hPa se v tomto pojetí nazývají miobary popř. meiobary). Viz též meion, pleión.
česky: mezobara angl: mesobare slov: mezobara rus: мезобара  1993-a2
Mesoklima n
klima oblastí o horiz. rozměru obvykle jednotek až desítek km, v němž se kromě vlivů cirkulačních prvků s vert. osou vírů výrazně uplatňují i vlivy cirkulačních prvků s horiz. osou vírů. Je klimatem prostoru, ve kterém se projevují vlivy tření o zemský povrch a v němž se uplatňuje vert. promíchávání vzduchu turbulencí ve větší míře než u makroklimatu. Vert. rozsah mezoklimatu je dán polohou planetární mezní vrstvy atmosféry, která je horní hranicí mezoklimatu. Je to prostor, v němž mezoklimatické vlastnosti překrývají vlastnosti místně klimatické a mikroklimatické. Pojem mezoklima poprvé použil franc. meteorolog H. M. C. Scaëtta v r. 1935. Viz též kategorizace klimatu, mikroklima, klima místní, mezometeorologie.
česky: mezoklima angl: mesoclimate slov: mezoklíma rus: мезоклимат  1993-a2
Mesoklimatologie f
část klimatologie zabývající se mezoklimatem. Zkoumá především klimatické faktory, které modifikují makroklima na mezoklima a specifické vlastnosti mezoklimatu, jako např. zvláštnosti cirkulačních poměrů (podmínek), rozložení srážek, šíření exhalátů apod. Mezoklimatologie se opírá jednak o standardní met. měření a pozorování, jednak o speciální metody (stožárová meteorologická měření) a jiná měření vert. gradientů meteorologických prvků. Za součást mezoklimatologie lze považovat klimatologii znečištění ovzduší.
česky: mezoklimatologie angl: mesoclimatology slov: mezoklimatológia rus: мезоклиматология  1993-a3
Mesometeorologie f
syn. mezosynoptická meteorologie – část meteorologie pojednávající o met. procesech a jevech mezosynoptického měřítka. K mezometeorologickým jevům patří např. konvektivní bouře, mezocyklony, tornáda, místní cirkulace aj. Viz též klasifikace meteorologických procesů podle Orlanskiho.
česky: mezometeorologie angl: mesometeorology slov: mezometeorológia rus: мезометеорология  1993-a3
Mesopause f
horní hranice oblasti s prudce klesající teplotou (mezosféry). Odděluje mezosféru a termosféru; leží ve výšce kolem 85 km nad zemským povrchem.
česky: mezopauza angl: mesopause slov: mezopauza rus: мезопауза  1993-a3
mesoskaliger konvektiver Komplex m
(MCC, z angl. mesoscale convective complex) – mezoměřítkový konv. systém (MCS) jednoznačně definovaný na základě pozorování z geosynchronních meteorologických družic tvarem a rozměry teplotního pole horní hranice oblačnosti a dobou trvání (Maddox, USA, 1980). U MCS splňujícího podmínky pro klasifikaci jako MCC musí plocha chladné horní hranice oblaků o teplotě T ≤ –32 °C přesáhnout 105 km2 a vnitřní plocha horní hranice oblačnosti o teplotě T ≤ –52 °C přesáhnout 5.104 km2. Obě podmínky musí být splněny po dobu ≥ 6 h. Tvar MCC je poměrně symetrický s hodnotou poměru rozměrů podél vedlejší a hlavní osy ≥ 0,7 v době maximálního plošného rozsahu. MCC obvykle vzniká spojením několika původně samostatných bouří, nejčastěji multicel nebo supercel, do jednoho velkého celku v prostředí se slabým okolním prouděním. Tyto systémy jsou málo pohyblivé a často doprovázené dlouhodobými intenzivními srážkami, silným větrem, krupobitím a silnými elektrickými výboji. Nelze vyloučit i výskyt tornád.
česky: komplex konvektivní mezosynoptický (mezoměřítkový) angl: mesoscale convective complex slov: mezosynoptický konvektívny komplex  2014
mesoskaliges Konvektionssystem n
(MCS, z angl. mesoscale convective system) – soustava oblaků druhu cumulonimbus, která vytváří souvislou oblast konvektivních srážek o horizontálním rozměru 100 km a více alespoň v jednom směru. MCS mohou zahrnovat konvektivní bouře typu multicel i supercel a během vývoje MCS se jejich struktura zpravidla mění, vyvíjí. Systémy typu MCS mohou sestávat z konvektivní i vrstevnaté oblačnosti a jejich prostorové uspořádání může nabývat různých forem. Příkladem lineární struktury MCS je squall line, dosahuje-li požadovaných rozměrů, naopak oválně uspořádaným příkladem MCS je MCC. Typická doba existence MCS je 10 hodin, přičemž vrstevnatá složka MCS a kovadliny konv. složky mohou přetrvat i podstatně déle. Nad oceánem se MCS mohou transformovat v tropické cyklony.
česky: systém konvektivní mezosynoptický (mezoměřítkový) angl: mesoscale convective system slov: mezosynoptický konvektívny systém  2014
Mesosphäre f
část atmosféry Země ležící zhruba mezi 50 až 80 km výšky, tj. mezi stratopauzou a mezopauzou. Teplota vzduchu v této vrstvě atmosféry s výškou klesá a v blízkosti horní hranice mesosféra dosahuje ve vysokých zeměp. šířkách v létě hodnot –80 až –90 °C, v zimě asi –40 až –50 °C. Podle přímých měření je proudění vzduchu v mezosféře značně proměnlivé. V blízkosti mezopauzy pozorujeme někdy v létě noční svítící oblaky.
česky: mezosféra angl: mesosphere slov: mezosféra rus: мезосфера  1993-a1
mesosynoptische Skala f
charakteristické horizontální měřítko atm. jevů, které mají lineární horiz. rozměry řádu 100 až 102 km, což odpovídá např. rozměrům místních cirkulačních systémů, mezosynoptických konv. systémů, konv. bouří, konv. oblaků apod. Viz též měřítko synoptické, měřítko subsynoptické, klasifikace meteorologických procesů podle Orlanskiho.
česky: měřítko mezosynoptické angl: mesosynoptic scale slov: mezosynoptická mierka rus: мезосиноптический масштаб  1993-a3
mesothermales Klima n
málo používané označení pro mírné dešťové klima, které odkazuje na jedno z vegetačních pásem vymezených v 19. století botanikem A. P. de Candollem. C. W. Thornthwaite pro ně uvádí hodnoty potenciálního výparu mezi 571 a 1 140 mm za rok. Z tohoto hlediska lze pod mezotermické klima částečně řadit i suché klima. Viz též klasifikace klimatu Thornthwaiteova.
česky: klima mezotermické angl: mesothermal climate slov: mezotermická klíma rus: мезотермический климат  1993-b3
Mesozoikum n
syn. mezozoikum.
česky: druhohory angl: Mesozoic slov: druhohory  2018
Mesozoikum n
syn. druhohory – prostřední geologická éra v rámci fanerozoika mezi paleozoikem a kenozoikem, zahrnující období před 252 – 66 mil. roků. Do této éry spadají tři periody: trias, jura a křída. Během této éry se rozpadl permský superkontinent Pangea na kontinenty, které svým tvarem již připomínaly dnešní, avšak v odlišné vzájemné poloze. Mezozoikum se vyznačovalo velmi teplým klimatem, postupně rostla humidita klimatu. Objevují se krytosemenné rostliny, které od té doby na Zemi dominují. Hlavní živočišnou skupinou mezozoika byli plazi, kteří ovládli souš i vzduch, vedle nich však již žili i ptáci a drobní savci. Zhoršování podmínek na konci křídy bylo završeno dopadem tzv. Chicxulubského meteoritu do Mexického zálivu v blízkosti poloostrova Yucatan.  Drastické snížení insolace vedlo k propadu produkce biomasy a spolu s kyselým deštěm způsobilo vyhynutí většiny živočišných druhů, mj. dinosaurů.
česky: mezozoikum angl: Mesozoic slov: mezozoikum  2018
Mesozyklone f
1. vír mezoměřítkového charakteru s cyklonálním zakřivením proudnic. Vzniká obvykle ve vzduchu mírných šířek, popř. v arktickém vzduchu studeného sektoru řídicích cyklon. V poli přízemního tlaku vzduchu bývá mezocyklona zpravidla vyjádřena brázdou nižšího tlaku, popř. i uzavřenou izobarou. Rozměry mezocyklony jsou řádově stovky km a doba její existence přibližně 1 den. Vzniká v různých vzdálenostech za studenou frontou cyklony. Vznikne-li v bezprostřední blízkosti studené fronty, může způsobit její zvlnění a často s ní v tomto případě splyne. Mezocyklony byly objeveny pomocí meteorologických družic. Oblačnost s nimi spojená má zpravidla výrazně konv. charakter, jednotlivé spirální větve mohou být překryty cirrovitou oblačností. V sev. Atlantiku vznikají nejčastěji vých. od již. cípu Grónska při. záp. až sz. proudění. Jsou spojeny s horiz. střihem větru v závětří Grónska. Dále se mezocyklony často vyskytují v oblasti Norska a Norského moře, kde při jejich vzniku hraje důležitou roli horiz. střih větru vyvolaný třením nad záp. pobřežím Skandinávie. Mezocyklony se mohou vyskytnout i v oblasti Britských ostrovů, někdy pronikají nad Baltské moře, případně až do střední Evropy. Jsou zpravidla provázeny silným větrem, intenzivními přeháňkami a v zimě sněžením.
2. Rotující vír konv. měřítka, spojený s výstupným proudemsupercele, který může mít jak cyklonální, tak anticyklonální směr rotace. Doba trvání výskytu mezocyklony je maximálně několik hodin a horizontální rozsah je 3–8 km. Vorticita spojená s mezocyklonou je řádu 10–2 s–1. Mezocyklony jsou detekovatelné meteorologickými dopplerovskými radary.
česky: mezocyklona angl: mesocyclone, polar low slov: mezocyklóna rus: мезоциклон  1993-a3
Messfühler m
syn. čidlo.
česky: senzor angl: sensor slov: senzor  2014
Messung der atmosphärischen Radioaktivität f
určování radioaktivity atmosféry, srážek a suchého spadu. Zjišťuje se jako radioaktivita:
a) aerosolu zachyceného na filtru, jímž byl prosát známý objem vzduchu;
b) odparku ze srážkové vody zachycené za dané období (obvykle dny až 1 měsíc);
c) spadu, tj. pevných částic, které se usadily na vodorovném suchém nebo mokrém dnu sběrné nádoby za dané období (obvykle dny až 1 měsíc);
odebrané vzorky se měří pomocí zařízení indikujícího záření α, β, γ (popř. jen některých z nich) laboratorně nebo přímo v místě odběru (automatické systémy pro odběr a měření vzorků). V případě měření vzorků přímo v místě odběru výsledky zahrnují i příspěvek radionuklidů s krátkým poločasem přeměny, při laboratorních měřeních lze tento vliv eliminovat. Dále se provádí přímá měření příkonu dávky/dávkového ekvivalentu příslušnými detektory (např. Geiger-Müllerovy počítače, proporcionální počítače). Detektory mohou být umístěny na stacionárních měřicích místech, na přízemních mobilních stanicích nebo na radiosondách pro zjišťování vertikálních profilů beta a gama záření. V případě přímého měření příkonu dávky/dávkového ekvivalentu měřená hodnota zahrnuje kromě složky atmosférické radioaktivity i složky odpovídající terestriálnímu a kosmickému záření. Radioaktivita ovzduší se obvykle vyjadřuje v jednotkách becquerel (Bq), a to pro spad v Bq.m–2 a pro ovzduší v Bq.m–3. Dříve používaná jednotka aktivity curie (Ci) souvisí s novou jednotkou becquerel vztahem 1 Bq = 2,7.10–11 Ci, tj. 1 Bq = 27 pCi. Příkon dávkového ekvivalentu se vyjadřuje v jednotkách Sievert za hodinu (Sv.h–1). Odběry vzorků a měření příkonu se provádí na vybraných met. stanicích, odebrané vzorky se předávají do měřicích laboratoří Radiační monitorovací sítě (RMS), výsledky měření prováděných na místě se průběžně předávají na centrální pracoviště RMS. Viz též spad radioaktivní, zpráva o příkonu fotonového dávkového ekvivalentu (RAD).
česky: měření radioaktivity atmosféry angl: atmospheric radioactivity measurement slov: meranie rádioaktivity atmosféry rus: измерение радиоактивности атмосферы  1993-a3
Messung der Bodengefrornis f
v agrometeorologii zjišťování hloubky pod povrchem země, v níž dochází k mrznutí půdní vody. Informace o hloubce promrznuti půdy je důležitá např. k posouzení nebezpečí poškození kořenové soustavy rostlin. Kromě zemědělství je využívána i některými technickými obory (nezámrzná hloubka ve stavebnictví). Měření promrzání půdy se provádí půdními mrazoměry. Viz též promrzání půdy, měření teploty půdy.
česky: měření promrzání půdy angl: soil freezing measurement slov: meranie premŕzania pôdy rus: измерение промерзания почвы  1993-a3
Messung der Bodentemperatur f
určení teploty čidla teploměru, které je v tepelné rovnováze s okolní vrstvou půdy. Teplota půdy se měří ve °C půdními teploměry v hloubkách 5, 10, 20, 50, 100, 150 a 300 cm (v ČR jen 5, 10, 20, 50 a 100 cm) na pozemku s přirozeným složením půdy, porostlém ošetřovaným trávníkem. K měření se používají půdní teploměry, a to elektrické, případně rtuťové. Viz též měření promrzání půdy.
česky: měření teploty půdy angl: soil temperature measurement slov: meranie teploty pôdy rus: измерение температуры почвы  1993-a3
Messung der Bremswirkung der Landebahnen f
soubor měření a postupů, kterými jsou získávány veličiny potřebné pro určení stavu drah ovlivněných povětrnostními vlivy. Změřené hodnoty brzdných účinků poskytované provozovatelem letiště pak musí být v souladu s regionálními postupy ICAO uváděny ve zprávách METAR a SPECI v doplňujících informacích.
česky: měření brzdného účinku letištních drah angl: measurement of braking action of runways slov: meranie brzdného účinku letištných dráh rus: измерение тормозящего действия на взлетно-посадочных полосах  1993-a3
Messung der Evapotranspiration f
česky: měření evapotranspirace angl: measurement of evapotranspiration slov: meranie evapotranspirácie rus: измерение суммарного испарения, измерение эвапотранспирации  1993-a2
Messung der Landebahnsicht f
(RVR, Runway Visual Range) – objektivní postup při stanovení hodnot dráhové dohlednosti na letištích. Dráhová dohlednost se z praktických důvodů nemůže měřit přímo nad vzletovou a přistávací dráhou. Ve smyslu platných předpisů se její měření uskutečňuje rovnoběžně s osou vzletové a přistávací dráhy ve vzdálenosti maximálně 120 m od této osy a ve výšce 7,5 FT, přičemž údaj o dráhové dohlednosti, který reprezentuje podmínky v bodě dotyku, má být z prostoru zhruba 300 m od prahu a ve směru příslušné dráhy. Měření RVR se provádí v případě, když horizontální dohlednost klesne pod 2 000 m a to v kroku 25 m při RVR menší než 400 m, v kroku 50 m pro RVR v intervalu 400–800 m a v kroku 100 m při RVR větší než 800 m. Naměřené hodnoty jsou zakódovány jednak ve zprávách METAR, jednak při změně dráhové dohlednosti (v souladu s kritérii v předpisu L3 – Meteorologie a stanovenými poskytovatelem letecké meteorologické služby na základě konzultací s příslušným úřadem ATS, provozovateli a provozovatelelm letiště) ve zprávách SPECI. K měření dráhové dohlednosti se používají měřiče průzračnosti neboli transmisometry nebo měřiče dopředného rozptylu neboli forward scatterometry. Dráhová dohlednost není měřena přímo. Transmisometry nebo forward scatterometry měří MOR a RVR je následně vyhodnocována automatizovaným meteorologickým systémem (AWOS). Viz též systém RVR.
česky: měření dráhové dohlednosti angl: measurement of runway visual range slov: meranie dráhovej dohľadnosti rus: измерение видимости на взлетно-посадочных полосах  1993-a3
Messung der Luftfeuchte f
určení obsahu vodní páry ve vzduchu v určitém místě atmosféry, zpravidla relativní vlhkosti vzduchu nebo tlaku vodní páry. Relativní vlhkost se měří v %, tlak vodní páry v hPa. Ostatní vlhkostní charakteristiky se v případě potřeby stanoví výpočtem s použitím hodnoty teploty a tlaku vzduchu změřených současně s vlhkostí. Vlhkost vzduchu se měří vlhkoměrem; na met. stanicích v ČR se používá vlhkostní čidlo umístěné v radiačním krytu. Dříve se měřila Augustovým psychrometrem a vlasovým vlhkoměrem umístěným v meteorologické budce. Z údajů meteorologických družic lze v důsledku pohlcování odraženého nebo vlastního záření zemského povrchu v absorpčních pásech vodní páry určit vertikální profil vlhkosti vzduchu.
česky: měření vlhkosti vzduchu angl: air humidity measurement slov: meranie vlhkosti vzduchu rus: измерение влажности воздуха  1993-a3
Messung der Lufttemperatur f
určení teploty čidla teploměru, které je v tepelné rovnováze s okolním vzduchem. Pro met. účely se teplota vzduchu měří na základě Celsiovy teplotní stupnice s přesností na desetiny °C, v některých zemích na základě Fahrenheitovy teplotní stupnice. Měří se elektrickým, případně také kapalinovým nebo bimetalickým teploměrem. Teploměr musí být stíněn nebo jinak chráněn před rušivými účinky přímého slunečního záření. Na met. stanicích se proto umísťuje v meteorologické budce nebo v radiačním krytu. Zákl. přístroj pro měření teploty vzduchu je elektrický teploměr s čidlem ve výšce 2 m nad zemským povrchem. K měření hodnot extrémní teploty vzduchu za určité časové období se někdy ještě používají maximální a minimální teploměr, většinou se však tyto hodnoty získávají automatickým zpracováním údajů el. teploměru. Viz též staniční teploměr.
česky: měření teploty vzduchu angl: air temperature measurement slov: meranie teploty vzduchu rus: измерение температуры воздуха  1993-a3
Messung der Luftverunreinigung f
zjišťování množství znečišťujících příměsí v atmosféře. Při měření znečištění ovzduší se používá buď aerochemických metod (např. zachycování dané příměsi do chem. reagentu při průchodu známého množství znečištěného vzduchu), nebo fyz. metod (opt. pohltivost v dané části spektra lidary apod.), atomové absorpce a dalších analytických metod. Výsledkem je zpravidla určení koncentrace znečišťujících látek, u nás obvykle v rozměru hmotnost příměsi na objem vzduchu, např. v µg.m–3, v anglosaské literatuře v poměrných číslech, často ppm (parts per million) nebo ppb (parts per billion). Měření znečištění ovzduší se organizuje zpravidla na více bodech kontinuálně či ve stacionárních nebo mobilních sítích měření. Časovou jednotkou měření je buď konečný časový interval čili odběrová doba, nebo se měří kontinuálně okamžité hodnoty. Informace v reálném čase poskytuje monitorování znečištění ovzduší. Viz též emise, imise.
česky: měření znečištění ovzduší angl: air pollution monitoring slov: meranie znečistenia ovzdušia rus: измерение загрязнения воздуха  1993-a2
Messung der Schadstoffbelastung der Luft f
zjišťování množství znečišťujících příměsí v atmosféře. Při měření znečištění ovzduší se používá buď aerochemických metod (např. zachycování dané příměsi do chem. reagentu při průchodu známého množství znečištěného vzduchu), nebo fyz. metod (opt. pohltivost v dané části spektra lidary apod.), atomové absorpce a dalších analytických metod. Výsledkem je zpravidla určení koncentrace znečišťujících látek, u nás obvykle v rozměru hmotnost příměsi na objem vzduchu, např. v µg.m–3, v anglosaské literatuře v poměrných číslech, často ppm (parts per million) nebo ppb (parts per billion). Měření znečištění ovzduší se organizuje zpravidla na více bodech kontinuálně či ve stacionárních nebo mobilních sítích měření. Časovou jednotkou měření je buď konečný časový interval čili odběrová doba, nebo se měří kontinuálně okamžité hodnoty. Informace v reálném čase poskytuje monitorování znečištění ovzduší. Viz též emise, imise.
česky: měření znečištění ovzduší angl: air pollution monitoring slov: meranie znečistenia ovzdušia rus: измерение загрязнения воздуха  1993-a2
Messung von meteorologischen Größen in der Grenzschicht und in der freien Atmosphäre f
aplikace přímých metod měření meteorologických prvků zpravidla od výšky několika desítek m nad zemí. Po meteorografech, vynášených do ovzduší buď balony nebo upoutanými meteorologickými draky, a po přímých měřeních posádkami při výstupech volných balonů se od počátku 30. let 20. století k uvedeným měřením používají v největší míře radiosondy. První měření pomocí radiosondy uskutečnili 7. 1. 1929 Robert Burelu a následně P. A. Molčanov v Pavlovsku dne 30. 1. 1930.
V současné době se používá také letadlových sondáží, upoutaných balonů neboli aerostatů, transoceánských sond, meteorologických družic, meteorologických radiolokátorů, windprofilerů a meteorologických stožárových měření. Viz též měření aerologické, zpráva TEMP, sondáž ovzduší.
česky: měření meteorologických prvků v mezní vrstvě a volné atmosféře angl: measurement of meteorological elements in boundary layer and free atmosphere slov: meranie meteorologických prvkov v hraničnej vrstve a vo voľnej atmosfére rus: измерение метеорологических элементов в пограничном слое и в свободной атмосфере  1993-a3
Meta-Daten einer meteorologischen Station pl
údaje o meteorologické stanici, jmenovitě indikativ stanice, jméno stanice, souřadnice meteorologické stanice, období pozorování na stanici a změny ovlivňující reprezentativnost pozorování, informace o přístrojovém vybavení (typ, datum instalace), výšky senzorů nad zemí v místě, kde je přístroj umístěn (pro měření teploty, větru, srážek, dohlednosti a pro detektor počasí), a další informace (typ stanice, standardní izobarická hladina pro stanice s nadmořskou výškou stanice větší než 550 m, hlášení oblačnosti se základnou pod úrovní stanice, vydávání zpráv METAR, SPECI a vydávání zpráv CLIMAT). Pokud se zprávy z dané stanice zařazují do mezinárodní výměny met. informací, jsou metadata stanice uložena v databázi OSCAR/Surface Světové meteorologické organizace.
česky: metadata meteorologické stanice angl: metadata of a meteorological station slov: metadáta meteorologickej stanice rus: метаданные  2014
METAR
česky: METAR angl: METAR slov: METAR rus: МЕТАР  2014
Meteogramm n
graf znázorňující chod meteorologického prvku v určitém místě. Může znázornit jak výsledky měření určitého prvku, tak i jeho prognostické hodnoty. Horizontální osa vyjadřuje čas, na vertikální osu se vynáší hodnoty sledovaného meteorologického prvku, přičemž se často využívá více vertikálních stupnic k zobrazení více prvků současně. Může také sloužit k vyjádření průběhu předpovědi počasí pro dané místo.
česky: meteogram angl: meteogram slov: meteogram  2014
Meteor n
v met. smyslu jev (úkaz) pozorovaný v atmosféře nebo na zemském povrchu. Může mít charakter srážek, suspenzí a usazenin pevných nebo kapalných částic, vodních nebo jiných; může jím být také jev opt. nebo el. povahy. Podle složení a podmínek vzniku se meteory dělí na hydrometeory, litometeory, fotometeory a elektrometeory.
česky: meteor angl: meteor slov: meteor rus: метеор  1993-a1
Meteorogramm n
záznam meteorografu.
česky: meteorogram angl: meteorogram slov: meteorogram rus: метеорограмма  1993-a1
Meteorograph m
přístroj pro současný záznam několika meteorologických prvků (nejčastěji teploty, vlhkosti a tlaku vzduchu) na jednu registrační pásku. Je upraven tak, aby mohl být zavěšen pod meteorologický balon nebo jiný dopravní prostředek a jím vynesen do volné atmosféry. Je-li meteorograf vynášen balonem, je jeho záznam k dispozici až po sestupu přístroje na zem.
česky: meteorograf angl: meteorograph slov: meteorograf rus: метеорограф  1993-a2
Meteorologe m
odborník s příslušným meteorologickým formálním nebo neformálním vzděláním, který se v tematické oblasti meteorologie profesně angažuje. Podle stupně vzdělání a dosažené praxe se v některých státech na doporučení Světové meteorologické organizace rozeznávají meteorologové 1. až 4. třídy, což kvalifikačně pokrývá celou oblast od technických pracovníků v praxi až po meteorologický výzkum. Viz též klimatolog, synoptik, prognostik.
česky: meteorolog angl: meteorologist slov: meteorológ rus: метеоролог  1993-a3
Meteorologie der atmosphärischen Grenzschicht f
česky: meteorologie mezní vrstvy atmosféry angl: boundary layer meteorology slov: meteorológia hraničnej vrstvy atmosféry rus: метеорология пограничного слоя атмосферы  1993-a1
Meteorologie f
v obecném smyslu věda o zemské atmosféře, o jejím složení, vlastnostech, dějích a jevech v ní probíhajících, a to včetně vazeb s ostatními geosférami (hydrosférou, litosférou, kryosférou, biosférou apod.), s heliofyzikou a dalšími kosmickými vlivy. V současné době se někdy v užším smyslu ztotožňuje s fyzikou atmosféry, v širším smyslu pak zahrnuje též klimatologii, biometeorologii, chemii atmosféry apod. Někteří autoři zužují oblast působnosti meteorologie na část atmosféry Země do výšky cca 100 km, tj. na tzv. homosféru nebo turbosféru, zatímco pro vyšší hladiny považují tzv. fyziku vysoké atmosféry za samostatnou disciplínu. Název meteorologie pochází ze 4. stol. př. n. l., kdy se ve starořečtině pojmem „meteora“ rozuměly všechny věci ve vzduchu. Nejstarším meteorologickým pojednáním je Aristotelova Meteorologica, v níž se však tematického pole dnešní meteorologie dotýká jen asi třetina spisu. Počátek rozvoje meteorologie jako vědní disciplíny se však obvykle klade do 1. poloviny 17. století, kdy byly vynalezeny přístroje umožňující měření tlaku a teploty vzduchu, čímž začalo období meteorologických měření a postupného hromadění empirických poznatků o reálné atmosféře Země.
Meteorologie dnes představuje rozsáhlý vědní obor se širokým praktickým uplatněním. K zákl. meteorologickým disciplínám patří např. dynamická meteorologie, synoptická meteorologie, fyzika oblaků a srážek, atmosférická optika, akustika a elektřina, klimatologie, atmosférická chemie a radioaktivita, meteorologické přístroje a metody pozorování, včetně distančních metod meteorologických měření a interpretace jejich výsledků (družicová a radiolokační meteorologie), nebo hydrometeorologie představující důležitou mezní oblast ve vztahu k hydrologii. S meteorologií je dnes úzce spojena rozsáhlá problematika znečištění ovzduší antropogenními příměsemi. Ze směrů aplikované meteorologie má značný význam např. zemědělská meteorologie, letecká a námořní meteorologie, významné meteorologické aplikace se dotýkají mj. pozemní dopravy, energetiky, stavebnictví, environmentální problematiky nebo tzv. krizového managementu. Podstatnou a z hlediska vědomí veřejnosti nejznámější aplikační oblast meteorologie představuje předpověď počasí. Pokud se jedná o měřítko studovaných jevů, rozlišujeme makrometeorologii, mezometeorologii a mikrometeorologii. Met. službu a výzkum v celosvětovém měřítku organizuje a odborně řídí Světová meteorologická organizace se sídlem v Ženevě. Na mezinárodní spolupráci v oblasti met. výzkumu se též významně podílí Mezinárodní sdružení pro meteorologii a atmosférické vědy.
česky: meteorologie angl: meteorology slov: meteorológia rus: метеорология  1993-a3
meteorologische Anomalie f
odchylka meteorologického prvku od jeho průměrné hodnoty v dané fázi roku, podmíněná proměnlivostí počasí. Na rozdíl od klimatické anomálie přetrvává v omezené oblasti maximálně několik dní, neboť je vázána na určitou povětrnostní situaci. Mimořádně silné meteorologické anomálie mohou být projevem povětrnostních ohrožení, případně mohou vést k jejich vzniku. V tom případě má jejich výskyt prognostický význam, viz např. anomálie potenciální vorticity.
česky: anomálie meteorologická angl: meteorological anomaly slov: meteorologická anomália  2014
meteorologische Anomalie f
odchylka meteorologického prvku od jeho průměrné hodnoty v dané fázi roku, podmíněná proměnlivostí počasí. Na rozdíl od klimatické anomálie přetrvává v omezené oblasti maximálně několik dní, neboť je vázána na určitou povětrnostní situaci. Mimořádně silné meteorologické anomálie mohou být projevem povětrnostních ohrožení, případně mohou vést k jejich vzniku. V tom případě má jejich výskyt prognostický význam, viz např. anomálie potenciální vorticity.
česky: anomálie meteorologická angl: meteorological anomaly slov: meteorologická anomália  2014
meteorologische Beobachtung f
získávání kvantitativního, popř. kvalitativního údaje o jednom nebo několika meteorologických prvcích a jevech (počasí), zpravidla v určitém časovém okamžiku, tzv. pozorovacím termínu, a to buď pomocí přístrojů, nebo bez nich. Termín meteorologické pozorování považujeme za širší než pojem měření meteorologické, které je jeho součástí. Meteorologické pozorování se většinou provádí na stálých meteorologických stanicích s různým personálním a přístrojovým vybavením. Meteorologické pozorování se rozlišuje podle místa na pozemní, lodní, letadlové, družicové a podle výšky nad terénem na přízemní a výškové, podle rozsahu na základní a doplňkové, podle času pozorování na hlavní a vedlejší, podle účelu na klimatologické, synop., letecké, aktinometrické, aerol. apod. Viz též pozorovatel meteorologický.
česky: pozorování meteorologické angl: meteorological observation slov: meteorologické pozorovanie rus: метеорологическое наблюдение  1993-a1
meteorologische Beratung f
jeden z pracovních nástrojů užívaných v meteorologických službách v procesu přípravy předpovědi počasí. Výsledkem konzultace je jednotný názor meteorologů na časové a prostorové aspekty předpovědi počasí v daný okamžik. V ČHMÚ se meteorologická konzultace běžně užívá pro komunikaci centrálního a regionálních prognózních pracovišť.
česky: konzultace meteorologická slov: meteorologická konzultácia rus: метеорологическая консультация  2014
meteorologische Bergbeobachtung f
česky: pozorování meteorologické horské angl: mountain meteorological observation slov: horské meteorologické (vrchárske) pozorovanie rus: горное метеорологическое наблюдение  1993-a1
meteorologische Bergstation f
meteorologická stanice zařazená do kategorie přízemních stanic a umístěná v horském terénu. Kromě úkolů synop. nebo klimatol. stanice někdy plní i úkoly stanice speciální. Ve zprávách z horské met. stanice se místo tlaku vzduchu redukovaného na střední hladinu moře uvádí geopotenciál nejbližší standardní tlakové hladiny (např. 850 nebo 700 hPa). Horské met. stanice pozorují také oblačnost se základnou pod úrovní stanice. Nejvýše položená synoptická stanice v Evropě je Jungfraujoch (3 576 m). V ČR je v činnosti např. Lysá hora (1 322 m).
česky: stanice meteorologická horská angl: mountain station slov: horská meteorologická stanica rus: высокогорная метеорологическая станция, горная метеорологическая станция  1993-a3
meteorologische Bodenstation f
meteorologická stanice provádějící měření v přízemní vrstvě atmosféry. Teplota a vlhkost vzduchu se měří ve výšce 2 m nad zemí, srážky 1 až 2 m nad zemí, vítr 10 m nad zemí apod. Přízemní met. stanice může být z hlediska umístění meteorologickou stanicí pozemní nebo mořskou.
česky: stanice meteorologická přízemní angl: surface meteorological station slov: prízemná meteorologická stanica rus: наземная метеорологическая станция  1993-a3
meteorologische Datenassimilation f
označení pro proces modifikující výstupy numerického modelu s využitím naměřených dat ze zadaného časového intervalu, který se nazývá asimilačním oknem. Cílem asimilace je příprava počátečních podmínek pro numerický model. Motivací pro aplikaci asimilace dat je předpoklad, že pokud model dobře simuluje předpověď v asimilačním okně, kde ji lze verifikovat, pak lze očekávat, že i vlastní předpověď bude přesnější než s využitím jiných počátečních podmínek. Speciálním případem asimilace dat je objektivní analýza. Výhodou asimilace dat ve srovnání s aplikací objektivní analýzy je to, že využívá více dat a využívá i časového vývoje modelových veličin.
Metody asimilace lze rozdělit na metody objektivní analýzy, nudging, 4D variační metoda (4D-VAR) a metody založené na aplikaci Kalmánova filtru (KF; ansámblový Kalmánový filtr, částicový Kalmánový filtr). Metody objektivní analýzy jsou snadno aplikovatelné, avšak postrádají informaci o vývoji, a proto nedostatečně ovlivňují dynamiku modelovaných procesů. Nudging je empirická metoda, která dodáním umělého členu na pravou stranu modelových rovnic „nutí“ model, aby simuloval naměřená data. Je to velmi snadno aplikovatelná metoda, která však nemá teoretický základ a vliv asimilace se zpravidla velmi rychle ztrácí během integrace. Metody 4D-VAR a KF jsou velmi sofistikované metody, které dávají teoreticky optimální počáteční podmínky. Jejich praktická aplikace však vyžaduje řadu zjednodušení, které způsobují, že výsledek není optimální. Současné implementace těchto metod mají také problémy s asimilací veličin, které jsou významně ovlivněny silně nelineárními procesy, např. srážky.
česky: asimilace meteorologických dat angl: meteorological data assimilation slov: asimilácia meteorologických údajov rus: ассимиляция данных в метеорологии fr: assimilation de données météorologiques f  2014
meteorologische Datenassimilation f
označení pro proces modifikující výstupy numerického modelu s využitím naměřených dat ze zadaného časového intervalu, který se nazývá asimilačním oknem. Cílem asimilace je příprava počátečních podmínek pro numerický model. Motivací pro aplikaci asimilace dat je předpoklad, že pokud model dobře simuluje předpověď v asimilačním okně, kde ji lze verifikovat, pak lze očekávat, že i vlastní předpověď bude přesnější než s využitím jiných počátečních podmínek. Speciálním případem asimilace dat je objektivní analýza. Výhodou asimilace dat ve srovnání s aplikací objektivní analýzy je to, že využívá více dat a využívá i časového vývoje modelových veličin.
Metody asimilace lze rozdělit na metody objektivní analýzy, nudging, 4D variační metoda (4D-VAR) a metody založené na aplikaci Kalmánova filtru (KF; ansámblový Kalmánový filtr, částicový Kalmánový filtr). Metody objektivní analýzy jsou snadno aplikovatelné, avšak postrádají informaci o vývoji, a proto nedostatečně ovlivňují dynamiku modelovaných procesů. Nudging je empirická metoda, která dodáním umělého členu na pravou stranu modelových rovnic „nutí“ model, aby simuloval naměřená data. Je to velmi snadno aplikovatelná metoda, která však nemá teoretický základ a vliv asimilace se zpravidla velmi rychle ztrácí během integrace. Metody 4D-VAR a KF jsou velmi sofistikované metody, které dávají teoreticky optimální počáteční podmínky. Jejich praktická aplikace však vyžaduje řadu zjednodušení, které způsobují, že výsledek není optimální. Současné implementace těchto metod mají také problémy s asimilací veličin, které jsou významně ovlivněny silně nelineárními procesy, např. srážky.
česky: asimilace meteorologických dat angl: meteorological data assimilation slov: asimilácia meteorologických údajov rus: ассимиляция данных в метеорологии fr: assimilation de données météorologiques f  2014
meteorologische Drohne f
dron využívaný pro met. měření a pozorování. Viz též stanice meteorologická letadlová.
česky: dron meteorologický angl: meteorological dron slov: meteorologický dron  2018
meteorologische Dürre f
sucho definované pomocí meteorologických prvků, především srážek, resp. jejich deficitu, často vztahovaného ke klimatologickému normálu. Vzniká následkem dlouhých nebo často se opakujících suchých období, přičemž důležitou roli hrají i další faktory, především výpar. Indexy sucha k hodnocení meteorologického sucha proto berou často v úvahu kromě množství a intenzity srážek buď přímo výpar, nebo meteorologické prvky, které ho ovlivňují: teplotu vzduchu, rychlost větru, vlhkost vzduchu aj. V teplé části roku přitom bývá srážkový deficit často provázen nadnormální teplotou vzduchu, nižší relativní vlhkostí vzduchu, zmenšenou oblačností a delším trváním slunečního svitu. Tyto faktory mají za následek větší evapotranspiraci a zmenšování vlhkosti půdy, což vyvolává agronomické sucho. Viz též hydrologická bilance.
česky: sucho meteorologické angl: meteorological drought slov: meteorologické sucho rus: метеорологическая засуха  1993-a3
meteorologische Echtzeit-Information f
česky: informace meteorologická operativní angl: real-time meteorological information slov: operatívna meteorologická informácia rus: оперативная метеорологическая информация  1993-a1
meteorologische Ereignisse n/pl
v meteorologické službě označení pro všechny jevy v atmosféře nebo na zemském povrchu, které jsou pozorovány na meteorologických stanicích a v jejich okolí s výjimkou oblaků. Patří k nim především meteory, jako jsou např. mlha, déšť, bouřka, sněhová pokrývka, zákal a duha, a dále jiné jevy, např. nárazovitý vítr, výborná dohlednost apod. U meteorologických jevů met. pozorovatelé zaznamenávají časové údaje o jejich trvání, vzdálenost od místa pozorování a jejich intenzitu. Někteří autoři považují meteorologické jevy za meteorologické prvky v širším smyslu. Viz též jevy počasí zvláštní.
česky: jevy meteorologické angl: meteorological phenomena slov: halové javy rus: атмосферные явления  1993-b1
meteorologische Ergänzungsbeobachtung f
meteorologické pozorování prováděné mimo pevně stanovené pozorovací termíny, např. měření vodní hodnoty sněhové pokrývky v jiný než stanovený den, kterým je pondělí (např. v případě předpovídaného rychlého tání sněhu s možností vzestupu hladin vodních toků).
česky: pozorování meteorologické doplňkové angl: supplementary meteorological observation slov: doplnkové meteorologické pozorovanie rus: дополнительное метеорологическое наблюдение  1993-a3
meteorologische Fernermessung f
česky: měření meteorologické dálkové angl: distant meteorological measurement slov: diaľkové meteorologické meranie rus: дистанционное метеорологическое измерение  1993-a3
meteorologische Flugzeugbeobachtung
česky: pozorování meteorologické z letadel během letu angl: aircraft meteorological observation slov: meteorologické pozorovanie z lietadiel počas letu rus: самолетное метеорологическое наблюдение  1993-b3
meteorologische Flugzeugmessung f
met. měření a pozorování konané z letícího letadla. Při běžném letu je provádí buď posádka jako doplňkový program činnosti, nebo probíhá automaticky. Při speciálním letu za účelem získání met. dat tvoří hlavní náplň činnosti specialistů na palubě letadla, popř. posádky letadla, může být však prováděno i automaticky. K letadlovému met. měření se používá i bezpilotních letadel. Světová meteorologická organizace koordinuje letadlová meteorologická měření v programu AMDAR (Aircraft Meteorological Data Relay).
česky: měření meteorologické letadlové angl: meteorological aircraft measurement slov: lietadlové meteorologické meranie rus: самолетное метеорологическое измерение  1993-a3
meteorologische Höhenbeobachtung f
česky: pozorování meteorologické výškové angl: upper-air meteorological observation slov: výškové meteorologické pozorovanie rus: высотное метеорологическое наблюдение  1993-a1
meteorologische ICAO-Abteilung f
šestý z jedenácti odborů komise úřadu pro leteckou navigaci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Meteorologický odbor ICAO sleduje především celosvětovou unifikaci a zdokonalování pravidel a postupů při met. zabezpečování provozu civilního letectva.
česky: odbor meteorologický ICAO angl: ICAO meteorological department slov: meteorologický odbor ICAO rus: секция метеорологии ИКАО  1993-a3
meteorologische Information f
soubor údajů o stavu atmosféry nebo o hodnotách jednotlivých meteorologických prvků. Lze rozlišit dva typy met. informací:
1. prvotní met. informace, což jsou aktuální informace, bezprostředně získané jako výsledek meteorologických měření a pozorování. Na jejich kvalitě, úplnosti a včasnosti závisí správnost analýzy atm. procesů, úspěšnost předpovědí počasí a všech druhotných informací;
2. druhotné met. informace, což jsou informace o počasí ve formě přehledů počasí a předpovědí, zpráv a rozborů, synoptických map, aerologických diagramů, vertikálních řezů atmosférou, výsledků numerických předpovědních modelů apod.
Jiné členění rozlišuje informace meteorologické operativní, vypracované převážně s využitím aktuálních met. dat, a informace meteorologické režimové, vypracované převážně s využitím archivovaných dat.
česky: informace meteorologická angl: meteorological information slov: meteorologická informácia rus: метеорологическая информация  1993-a3
meteorologische Informationen über Bedingungen auf Flugplätzen für Besatzungen während des Fluges f/pl
soubor met. informací o podmínkách na letištích, vysílaný zprav. v půlhodinových intervalech z pozemních stanic pro posádky letadel v době letu. Vysílání VOLMET provozuje na základě dodávky dat poskytovatele meteorologické služby pro civilní letectví (v ČR ČHMÚ) poskytovatel letových navigačních služeb (v ČR Řízení letového provozu s.p.).
česky: informace meteorologické o podmínkách na letištích pro posádky během letu (VOLMET) angl: meteorological information on airport conditions for the crew during the flight slov: meteorologické informácie o podmienkach na letiskách pre posádky počas letu rus: метеорологическая информация об условиях на аэродроме для экипажа во время полета (VOLMET)  1993-a3
meteorologische Karte f
mapa podávající meteorologické informace. Nejrozšířenějšími meteorologickými mapami jsou mapy synoptické a klimatologické.
česky: mapa meteorologická angl: meteorological chart slov: meteorologická mapa rus: метеорологическая карта  1993-a1
meteorologische Mastmessung f
stacionární a synchronní měření meteorologických prvků, popř. dalších parametrů, pomocí snímačů umístěných na konstrukci meteorologického stožáru ve vertikále nad sebou do výšky desítek až stovek metrů. K nejvyšším meteorologickým stožárům patří stožár v Obninsku (315 m). V České republice se stožárové meteorologické měření provádí na met. stanicích Košetice (250 m), Dukovany (136 m), Temelín (40 m), Kopisty (80 m) a Tušimice (80 m). Slouží k monitoringu met. podmínek v přízemní, někdy i v mezní vrstvě atmosféry, pro využití v různých praktických aplikacích (ochrana čistoty ovzduší, provoz tepelných a atomových elektráren aj.) i jako zdroj vstupních dat pro různé vědecké studie (např. měření vertikálních profilů rychlosti větru třídimenzionálními anemometry včetně turbulentních fluktuací rychlosti větru a některých z nich odvozených charakteristik turbulence).
česky: měření meteorologické stožárové angl: mast meteorological measurement, tower meteorological measurement slov: stožiarové meteorologické meranie rus: метеорологические измерения на мачте  1993-a3
meteorologische Maststation f
česky: stanice meteorologická stožárová angl: mast meteorological station slov: stožiarová meteorologická stanica rus: метеорологическая мачта  1993-a1
meteorologische Messung f
zjišťování hodnot meteorologických prvků pomocí vhodné měřicí techniky. Výsledkem met. měření jsou při abs. měření přímo fyz. veličiny, nebo při rel. měření podíly, popř. %. Výsledky met. měření se vždy vztahují k místu a času jejich konání (viz stanice meteorologická). Kvalita výsledku je ovlivněna použitou technikou a metodikou měření; proto by údaje o technice a metodice měly vždy být doplňkem souboru met. údajů. Viz též pozorování meteorologické, přístroj meteorologický.
česky: měření meteorologické angl: meteorological measurement slov: meteorologické meranie rus: метеорологическое измерение  1993-a3
meteorologische Mikroseismen pl
stálé kmitání zemského povrchu ve formě elastických vln, které se šíří od pobřeží na velké vzdálenosti do nitra kontinentů. Časová perioda kmitů se řádově rovná jednotkám sekund, rychlost šíření je nejčastěji 2 až 4 km.s–1 a amplituda odpovídá 10–6 m a méně. Příčiny vzniku spočívají v atmosféricko-oceánické cirkulaci, značná úloha se přisuzuje zejména pohybům tropických i mimotropických cyklon.
česky: mikroseismy meteorologické angl: meteorological microseisms slov: meteorologické mikroseizmy rus: метеорологические микросейсмы  1993-a2
meteorologische Navigation f
zajišťování námořní a letecké dopravy vzhledem ke klimatickým podmínkám a aktuálním i očekávaným met. podmínkám v příslušném regionu. Jejím cílem je minimalizace rizik a optimalizace z hlediska rychlosti dopravy, spotřeby paliva apod.
česky: navigace meteorologická angl: meteorological navigation slov: meteorologická navigácia rus: метеорологическая навигация  1993-a3
meteorologische Radarbeobachtung f
zjišťování výskytu a kvalit. i kvantit. vyhodnocování radiolokačních odrazů od meteorologických cílů, které jsou zaznamenávány meteorologickými radiolokátory. Zjišťuje se zejména rozložení a pohyb srážkové oblačnosti, její intenzita a vertikální mohutnost. Identifikují se oblasti konvektivních bouří a s nimi souvisejících možných nebezpečných povětrnostních jevů (přívalových povodní, krup, apod.).
česky: pozorování meteorologické radiolokační angl: radar meteorological observation slov: rádiolokačné meteorologické pozorovanie rus: радиолокационное метеорологическое наблюдение  1993-a3
meteorologische Radarmessung f
česky: měření meteorologické radiolokační slov: rádiolokačné meteorologické meranie rus: радиолокационное метеорологическое измерение  1993-a1
meteorologische Rakete f
raketa určená pro met. měření v horních vrstvách atmosféry. Speciálními přístroji instalovanými na raketě se měří tlak vzduchu, teplota vzduchu, složení vzduchu, kosmické záření, magnetické pole Země, sluneční spektrum atd. Z trajektorie met. rakety se určuje výškové proudění, někdy se teplota vzduchu vyčísluje na zákl. změřeného tlaku a složení vzduchu. Přístroje se obvykle umísťují v hlavici rakety (nazývané často jako „raketová sonda“), která se po výstupu a odpojení od těla rakety snáší na padáku. Údaje se registrují nebo předávají z rakety rádiovými signály.
česky: raketa meteorologická angl: meteorological rocket slov: meteorologická raketa rus: метеорологическая ракета  1993-a3
meteorologische Regularität f
zvýšená pravděpodobnost výskytu určitého počasí v průběhu roku, která se nedá vysvětlit střídáním roč. období a souvisí s typickým charakterem všeobecné cirkulace atmosféry. H. Flohn považuje za meteorologickou pravidelnost výskyt určité povětrnostní situace v určitém kalendářním období za dlouhou řadu roků s pravděpodobností 67 % a větší. Viz též singularita.
česky: pravidelnost meteorologická angl: meteorological regularity slov: meteorologická pravidelnosť rus: метеорологическая регулярность  1993-a1
meteorologische Satellitenmessung f
získávání, zpracování a vyhodnocení údajů o stavu atmosféry, případně zemského povrchu a mořské hladiny pomocí přístrojů umístěných na meteorologických družicích. Družicová měření poskytují informace především o rozložení oblačnosti a jejích základních vlastnostech (mikrofyzikálním složení a jasové teplotě horní hranice oblačnosti, optické mohutnosti, typu oblačnosti, aj.), o vertikálních profilech některých prvků atmosféry, o dynamice různých jevů (vývoj a pohyb různých meteorologických jevů či systémů), o proudění v atmosféře, přítomnosti sněhové pokrývky a mořského ledu, teplotě hladiny moří a oceánů, aj. Dlouhodobé řady družicových měření různých prvků jsou následně využívány v klimatologii.
česky: měření meteorologické družicové angl: meteorological satellite measurement slov: družicové meteorologické meranie rus: спутноковое метеорологическое измерение  1993-a3
meteorologische Schiffsbeobachtung f
meteorologické pozorování prováděné na palubě lodi. Viz též meteorologie mořská, loď meteorologická.
česky: pozorování meteorologické lodní angl: ship meteorological observation slov: lodné meteorologické pozorovanie rus: судовое метеорологическое наблюдение  1993-a3
meteorologische Sichtweite f
ve dne největší vzdálenost, na kterou lze spolehlivě rozeznat černý předmět o úhlové velikosti mezi 0,5 až 5°, umístěný u země na pozadí mlhy nebo oblohy; v noci největší vzdálenost, na kterou jsou spolehlivě rozeznatelná světla určité stálé a směrově málo proměnlivé svítivosti.
Tato definice je závislá na vlastnostech lidského oka. Pro účely vizuálního pozorování meteorologické dohlednosti se předpokládá, že pozorovatel má normální zrak. Pro účely přístr. měření meteorologické dohlednosti ve dne se definuje práh kontrastové citlivosti hodnotou 0,025, v noci se definuje prahová hodnota osvětlení např. za občanského soumraku 106 luxů a za tmavé noci při svitu hvězd 107,5 luxů. Použití těchto hodnot zaručuje srovnatelnost výsledků vizuálních a přístr. pozorování. Meteorologická dohlednost závisí na množství vody v různých fázích, prachu, kouře a mikroorganismů v ovzduší mezi pozorovatelem a pozorovaným předmětem. Může proto nabývat v různých směrech různých hodnot. Vyjadřuje se v m, popř. v km.
letecké meteorologii jsou zavedeny termíny dohlednost, dráhová dohlednost (RVR), šikmá dohlednost a letová dohlednost. Obj. fyz. veličinou, charakterizující stav opt. průzračnosti atmosféry, je meteorologický optický dosah. Viz též měření dohlednosti, měření dráhové dohlednosti, měřič průzračnosti, objekt pro zjišťování dohlednosti, vztah Allardův, vztah Koschmiederův.
česky: dohlednost meteorologická angl: meteorological visibility slov: meteorologická dohľadnosť rus: метеорологическая видимость , метеорологическая дальность видимости fr: visibilité météorologique f  1993-a3
meteorologische Station f
místo, v němž se konají stanovená meteorologická pozorování podle dohodnutých mezinárodních nebo vnitrostátních postupů. Základním předpokladem je odpovídající technické, personální a komunikační vybavení. Meteorologické stanice je možné dělit podle různých hledisek:
a) podle odb. zaměření se rozlišují synoptické, klimatologické a letecké meteorologické stanice, agrometeorologické stanice a stanice speciální;
b) podle charakteru získávaných dat se dělí na meteorologické stanice přízemní, stanice aerologické a na stanice měřící v mezní vrstvě atmosféry;
c) podle umístění se dělí na meteorologické stanice pozemní, mořské a letadlové.
Jedna meteorologická stanice může plnit úkoly různého odborného zaměření a rozsahu.
česky: stanice meteorologická angl: meteorological station, weather station slov: meteorologická stanica rus: метеорологическая станция  1993-a3
meteorologische Symbole n/pl
1. písmena nebo číslice používané pro popis meteorologických prvků na synoptické mapě;
2. graf. znaky pro met. prvky, jevy a děje, popř. jejich intenzitu. Používají se především pro znázornění počasí na přízemních synoptických mapách a ve výkazech meteorologických pozorování. Meteorologické symboly jsou mezinárodně dohodnuté.
česky: symboly meteorologické angl: meteorological symbols slov: meteorologické symboly rus: метеорологические символы  1993-a3
meteorologische Terminbeobachtung f
meteorologické pozorování, které se provádí v určených časech, tj. termínech pozorování. Viz též standardní čas pozorování.
česky: pozorování meteorologické termínové angl: meteorological observation at times specified slov: termínové meteorologické pozorovanie  1993-a3
meteorologische Vorhersage f
předpověď počasí, popř. jednotlivých meteorologických prvků nebo jejich polí, vypracovaná na základě met. poznatků. Meteorologické předpovědi lze třídit podle několika kritérií:
a) podle účelu, pro který jsou vydávány, se rozlišují předpověď počasí všeobecná a speciální;
b) podle metody zpracování se rozlišují předpověď počasí numerická, synoptická, klimatologická, statistická a perzistentní;
c) podle předstihu předpovědi se rozlišují předpověď počasí velmi krátkodobá, krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá;
d) podle místa, oblasti nebo trasy, pro něž jsou vydávány, se rozlišují např. předpověď počasí místní, oblastní atd.
česky: předpověď meteorologická angl: meteorological forecast, meteorological prediction slov: meteorologická predpoveď rus: метеорологический прогноз  1993-a2
meteorologische Warndienststelle f
pracoviště letecké meteorologické služby, nepřetržitě sledující vývoj meteorologických prvků a jevů významných pro letecký provoz. Vydává informace SIGMET a další výstrahy pro oblast své odpovědnosti a poskytuje je příslušným leteckým orgánům. Hranice odpovědnosti daného pracoviště se zpravidla shodují s hranicemi příslušné letové informační oblasti.
česky: pracoviště meteorologické výstražné služby angl: meteorological watch office slov: pracovisko výstražnej meteorologickej služby rus: бюро оповещений  1993-a3
Meteorologische Zeitschrift f
čes. odborný časopis, který publikuje odborné statě a informativní články z oborů meteorologie, klimatologie, ochrany čistoty ovzduší a hydrologie. Meteorologické zprávy vydává Český hydrometeorologický ústav v Praze. Ročně vychází 6 čísel a první číslo Meteorologických zpráv vyšlo 30. dubna 1947. Příspěvky jsou uveřejňovány v čes., slov. a angl. jazyce. Čes. a slov. příspěvky obsahují shrnutí v angličtině a titulky k obrázkům a tabulkám v čes. i angl. verzi.
česky: Meteorologické zprávy angl: Meteorological Bulletin slov: Meteorologické zprávy rus: Метеорологические известия  1993-a3
meteorologischer Äquator m
prům. roční poloha osy rovníkové deprese neboli intertropické zóny konvergence. Obepíná Zemi v blízkosti 5. stupně s. š., proto bývá někdy jako meteorologický rovník označována přímo tato rovnoběžka. Viz též rovník termický.
česky: rovník meteorologický angl: meteorological equator slov: meteorologický rovník rus: метеорологический экватор  1993-a3
meteorologischer Beobachter m
vyškolený nebo zacvičený pracovník meteorologické služby, její dobrovolný spolupracovník, popř. zaměstnanec jiné organizace, který koná podle platných metodických předpisů meteorologická pozorování a předává met. službě pravidelně jejich výsledky. Viz též meteorolog.
česky: pozorovatel meteorologický angl: meteorological observer slov: meteorologický pozorovateľ rus: метеорологический наблюдатель  1993-a1
meteorologischer Code m
kódy užívané pro tvorbu a přenos met. informací podle mezinárodně platných pravidel. Dělí se na tradiční alfanumerické kódy a binární kódy. Tradiční alfanumerické kódy, např. SYNOP, TEMP, CLIMAT nebo TAF, byly vytvořeny pro jednotlivé typy zpráv nebo předpovědí a mají pevnou strukturu definovanou tvarem kódu. Jednotlivé veličiny jsou ve tvaru kódu representovány symbolickými písmeny. Binární kódy BUFR a GRIB mají univerzální použití (BUFR = binární univerzální formát pro reprezentaci meteorologických dat, GRIB = obecná informace v pravidelné síti bodů v binárním formátu). Flexibilita těchto kódů je umožněna tím, že obsahují kromě vlastních dat také jejich přesný popis. To platí i pro alfanumerický kód CREX (znakový formát pro reprezentaci a výměnu dat).
česky: kódy meteorologické angl: meteorological code slov: meteorologický kód rus: метеорологический код  1993-b3
meteorologischer Dienst der tschechischen Republik m
česky: pracoviště meteorologická v ČR angl: meteorological institute in the Czech Republic, meteorological office in the Czech Republic, meteorological service in the Czech Republic slov: meteorologické pracoviská v ČR rus: метеорологические институты в ЧР  1993-a3
meteorologischer Dienst m
1. poskytování zpravidla účelově zaměřených meteorologických informací různým organizacím i jednotlivcům k tomu kompetentními institucemi. Jedná se např. o met. zabezpečení silniční, železniční, lodní a letecké dopravy, zemědělství, energetiky, vojenství, výstražnou službu před nebezpečnými meteorologickými jevy atd.;
2. instituce, která zajišťuje met. službu ve významu 1., získává, zpracovává, rozšiřuje a archivuje met. data a informace. V ČR těmito institucemi jsou Český hydrometeorologický ústav a Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad (VGHMÚř) Armády České republiky.
Viz též meteorologie v ČR, předpis L 3 – Meteorologie.
česky: služba meteorologická angl: meteorological service slov: meteorologická služba rus: метеорологическая служба  1993-a2
meteorologischer Drachen m
zařízení těžší než vzduch, které je kombinací vztlakových a stabilizačních ploch; dříve se používalo k vynášení meteorografů nad zemský povrch. Vystupuje účinkem větrů a s pozemním stanovištěm je spojeno lanem. Buňková konstrukce met. draka je potažena bavlněným plátnem o ploše 5 až 8 m2. Drakové výstupy dosahovaly prům. výšky 3 km. Prům. doba trvání výstupu činila asi 3 hodiny. Drakové výstupy byly předchůdcem radiosondážních měření. Viz též sondáž draková.
česky: drak meteorologický angl: meteorological kite slov: meteorologický šarkan rus: змей, воздушный змей fr: cerf-volant météorologique m  1993-a2
meteorologischer Mast m
česky: stožár meteorologický angl: meteorological mast, meteorological tower slov: meteorologický stožiar rus: метеорологическая мачта  1993-a1
meteorologischer Satellit m
umělá družice Země určená primárně pro využití v meteorologii a klimatologii. Podle oběžné dráhy se družice dělí na družice geostacionární a družice na nízkých dráhách (nejčastěji polárních), podle zaměření rozlišujeme družice operativní a výzkumné. Většina současných meteorologických družic má na své palubě řadu přístrojů umožňujících dálkový průzkum Země (DPZ) i v jiných oborech. Kromě primárních přístrojů, zaměřených na meteorologické využití, jde rovněž o přístroje pro jiné obory – systémy pro monitorování stavu hladiny světových moří a oceánů, astronomické a geofyzikální přístroje, systémy pro přenos nouzových signálů, aj.
česky: družice meteorologická angl: meteorological satellite, meteorological spacecraft slov: meteorologická družica rus: метеорологический спутник fr: satellite météorologique m  1993-a3
meteorologisches Bulletin m
soubor měřených, pozorovaných nebo předpovídaných hodnot meteorologických prvků vhodný pro distribuci v telekomunikační síti. Záhlaví bulletinu tvoří údaj o druhu přenášené informace, o zeměp. poloze, čtyřpísmenné označení centra, které data sestavilo, den a čas, ke kterému se data vztahují nebo kdy byl bulletin vytvořen. Záhlaví bulletinu může být doplněno třípísmenným údajem, který umožňuje identifikaci opravených nebo opožděných dat.
česky: bulletin meteorologických zpráv angl: meteorological bulletin slov: bulletin meteorologických správ rus: метеорологический бюллетень fr: bulletin météorologique m  1993-a3
meteorologisches Element n
fyz. charakteristika stavu atmosféry, např. teplota, vlhkost a tlak vzduchu nebo atm. jev, např. výskyt oblaků, mlhy, srážek, bouřek apod. Soubor meteorologických prvků v určitém místě a čase charakterizuje počasí. Někteří autoři považují za met. prvky pouze kvantit. charakteristiky stavu atmosféry, nikoliv atm. jevy. Viz též prvek klimatický, chod meteorologického prvku, proměnlivost meteorologického prvku, pole meteorologického prvku, extrém.
česky: prvek meteorologický angl: meteorological element slov: meteorologický prvok rus: метеорологический элемент  1993-a3
meteorologisches Gerät n
přístroj k měření kvantit. údaje (zpravidla přímo ve fyz. jednotkách) o jednom, popř. několika meteorologických prvcích nebo jevech nebo pro zjištění výskytu či zaměření polohy meteorologického jevu.
česky: přístroj meteorologický angl: meteorological instrument slov: meteorologický prístroj rus: метеорологический прибор  1993-a3
meteorologisches Jahrbuch n
publikace obsahující přehled met. údajů naměřených a pozorovaných na meteorologických stanicích v určitém roce. Meteorologické ročenky bývaly obvykle sestavovány pro soubor vybraných stanic jednotlivých států, pro některé významné stanice byly publikovány i ročenky samostatné (např. Milešovka, Hurbanovo, Lomnický štít).
česky: ročenka meteorologická angl: annual meteorological report slov: meteorologická ročenka rus: метеорологический ежегодник  1993-a2
meteorologisches Nachrichtennetz n
česky: síť meteorologická telekomunikační angl: meteorological telecommunication network slov: telekomunikačná meteorologická sieť rus: сеть метеорологической телесвязи  1993-a1
meteorologisches Observatorium n
pracoviště, jehož činnost je zaměřena na podrobná, přesná a pečlivá meteorologická pozorování a na studium meteorologických prvků za pomoci speciálního vybavení, které nemají k dispozici jiné typy meteorologických stanic.
česky: observatoř meteorologická angl: meteorological observatory slov: meteorologické observatórium rus: метеорологическая обсерватория  1993-a1
meteorologisches Radarpotential n
česky: potenciál radiolokační meteorologický angl: meteorological radar potential slov: meteorologický rádiolokačný potenciál rus: метеорологический радиолокационный потенциал  1993-a3
meteorologisches Radarziel n
obecné označení meteorlogických objektů či jevů, které mohou být detekovány, sledovány a analyzovány vhodnými technickými prostředky, např. meteorologickým radiolokátorem, lidarem, sodarem, měřičem základny oblaků, měřičem dohlednosti, zaměřovačem bouřek apod., nebo také subjektivně. Podle použitého prostředku mohou být meteorologickými cíli oblasti s výskytem meteorologicky významných částic (hydrometeory, oblaky, litometeory), výrazné nehomogenity v ovzduší, např. hustoty vzduchu, oblasti turbulence, el. jevů nebo elektrometeorů. Tyto objekty vyvolávají odraz vln. El. jevy v atmosféře přímo elmag. vlny generují. Viz též odrazivost radiolokační meteorologického cíle, plocha rozptylu meteorologického cíle efektivní.
česky: cíl meteorologický angl: meteorological radar target slov: meteorologický cieľ rus: метеорологическая радиолокационная цель fr: cible de radar météorologique f  1993-a3
meteorologisches Stationsnetz n
systém meteorologických stanic rozložených podle odb. hledisek a požadavků praxe na určitém území.
česky: síť meteorologických stanic angl: meteorological network slov: sieť meteorologických staníc rus: метеорологическая сеть, сеть метеорологических станций  1993-a3
meteorologisches Weltzentrum n
(WMC) – jedna ze složek světového systému pro zpracování dat a předpovědi. Světové meteorologické centrum plní funkce tohoto systému na globální úrovni ve spolupráci s regionálními specializovanými meteorologickými centry a národními meteorologickými centry. Světová meteorologická centra jsou v Melbourne, Moskvě a Washingtonu.
česky: centrum meteorologické světové angl: World Meteorological Center slov: svetové meteorologické centrum rus: всемирный метеорологический центр fr: Organisation météorologique mondiale f  1993-a3
meteorotrope Krankheiten f/pl
nemoci, jejichž vznik nebo průběh jsou spjaty s komplexem met. faktorů, k nimž patří např. teplota a vlhkost vzduchu, změny tlaku vzduchu, nadbytek nebo nedostatek ultrafialového záření, el. vlastnosti ovzduší apod. U některých meteotropních nemocí byl podíl počasí bezpečně prokázán, u jiných je jeho spoluúčast pravděpodobná. V současné době se mezi meteotropní nemoci počítají srdečně cévní onemocnění, alergické stavy, některé nemoci kožní, infekční a také nemoci dýchacího ústrojí aj. Viz též meteorotropismus.
česky: nemoci meteorotropní angl: meteorotropic diseases slov: meteorotropné choroby rus: метеоротропные заболевания  1993-a2
Meteorotropismus m
syn. meteorotropie, biotropie počasí – fyziologické i patologické reakce na změny počasí. Prvek nebo komplex počasí, u něhož se předpokládá účinek na organizmus, se nazývá meteorotropní činitel. Účinky vyvolávající biologickou odezvu se označují jako biotropní, resp. meteorotropní účinky. Studiem meteotropismu se zabývá lékařská meteorologie. Viz též meteorosenzibilita, nemoci meteorotropní.
česky: meteorotropismus angl: meteorotropism slov: meteorotropizmus rus: метеоротропизм  1993-a1
METEOSAT m
geostacionární meteorologické družice provozované evropskou organizací EUMETSAT. Družice Meteosat-1 (1977) až Meteosat-7 patřily do první generace družic Meteosat, Meteosat-8 (2002) byl první družicí Meteosat druhé generace (MSG), start první družice Meteosat třetí generace (MTG) je plánován na rok 2021.
česky: Meteosat angl: Meteosat slov: Meteosat rus: Метеосат  2014
Methode der ähnlichen Fälle f
metoda předpovědi počasí založená na předpokladu, že atm. procesy, které se v minulosti rozvíjely analogicky, budou se tak rozvíjet i v budoucnu. Většinou se hledá analogie synoptických procesů (někdy pouze meteorologických prvků) na určitém území během několika dnů až měsíců. Do roku 2006 byla tato metoda používaná v provozní praxi ČHMÚ pro konstrukci měsíční předpovědi počasí.
česky: metoda analogu angl: analogue method slov: metóda analógu rus: метод аналогов  1993-a2
MetOp
meteorologická polární družice provozovaná evropskou organizací EUMETSAT.
česky: Metop angl: Metop slov: Metop  2014
Meyerscher Quotient m
index humidity navržený A. Meyerem (1926) ve tvaru
QM=RD
kde R je prům. roč. úhrn srážek v mm a D prům. roč. sytostní doplněk v mm rtuťového sloupce neboli torrech.
česky: kvocient Meyerův angl: Meyer rain factor slov: Meyerov kvocient rus: плювиометрический коэффициент Майера  1993-a3
Microburst m
[majkrobé(r)st] – downburst malého měřítka s horiz. průměrem nepřesahujícím cca 4 km. Ničivé větry trvají zpravidla 2 – 5 minut a změna rychlosti větru u středu roztékání přesahuje 10 m.s–1. Detekce tohoto jevu je velmi obtížná, často dokonce nemožná, pro jeho krátké trvání a malé rozměry. Microburst se projevuje silným střihem větru, který způsobil řadu vážných nehod v leteckém provozu, zejména při vzlétání nebo přistávání letadel v okolí konvektivní bouře. Někdy se rozlišuje vlhký miroburst, při němž vypadne více než 25 mm srážek nebo radarová odrazivost převyšuje 35 dBZ, a suchý microburst, při němž tyto hodnoty nejsou dosaženy.
česky: microburst angl: microburst slov: microburst rus: микропорыв  1993-a3
Mie-Effekt m
zvětšování podílu dopředného rozptylu záření na jeho celkovém rozptylu. K tomuto zvětšování dochází při rozptylu na kulových částicích, pro jejichž poloměr r platí nerovnost 2πr  λ,kde λ je vlnová délka rozptylovaného záření, jestliže hodnota 2πr / λ roste. Dopředným rozptylem rozumíme rozptyl do směrů, které se směrem původního paprsku svírají úhel menší než 90°. Mieův efekt lze vysvětlit pomocí teorie Mieova rozptylu. V meteorologii se s ním setkáváme zejména při rozptylu přímého slunečního záření na oblačných částicích, na kapičkách mlhy nebo na různých aerosolových částicích v atmosféře. Prostřednictvím Mieova efektu se vysvětlují vzácné optické atmosférické jevy modré nebo zelené slunce a modrý nebo zelený měsíc. Viz též rozptyl elektromagnetického vlnění v atmosféře.
česky: efekt Mieův angl: Mie effect slov: Mieho efekt rus: эффект Ми fr: théorie de Mie f, solution de Mie f  1993-a3
Mie-Streuung f
česky: rozptyl Mieův angl: Mie scattering slov: Mieho rozptyl rus: рассеяние Ми  1993-a1
Mikrobarogramm n
záznam mikrobarografu.
česky: mikrobarogram angl: microbarogram slov: mikrobarogram rus: микробарограмма  1993-a1
Mikrobarograph m
přesný a citlivý barograf, jehož záznam časových změn tlaku vzduchu je detailnější než u barografu. V zahraniční literatuře někdy označení pro mikrobarovariograf.
česky: mikrobarograf angl: microbarograph slov: mikrobarograf rus: микробарограф  1993-a3
Mikroklima n
klima nejmenších prostorů obvykle o horiz. rozměrech do 1 km, v němž se uplatňují vlivy cirkulačních prvků s jakoukoliv polohou osy vírů. Praktičtěji pojaté definice spojují mikroklima s homogenním aktivním povrchem, nad nímž se podmínky utváření mikroklimatu liší od okolí (např. mikroklima pole, lesa, terénních tvarů, ulic aj.). Mikroklima je vert. omezeno na vrstvu vzduchu přiléhající k zemskému povrchu, v níž se projevují odlišnosti od klimatu širšího okolí. Zvláštním druhem mikroklimatu je mikroklima uzavřených prostor neboli kryptoklima. Čes. pojem malopodnebí místo mikroklima se neujal. Viz též kategorizace klimatu, makroklima, mezoklima, klima místní, topoklima, klima porostové, klima půdní, klima skleníkové.
česky: mikroklima angl: microclimate slov: mikroklíma rus: микроклимат  1993-a3
Mikroklimatologie f
část klimatologie zabývající se mikroklimatem, a to jak otevřených prostorů (reliéfů, porostů, půdy, ulic aj.), tak uzavřených prostor (místností, stájí, skleníků aj.). Vzhledem k vysokým hodnotám horiz. i vert. gradientů teploty v rozsahu mikroklimatu využívá mikroklimatologický průzkum a výzkum speciálních metod měření, pokud se týká umístění, tj. expozici meteorologických přístrojů, délku měření a u moderních metod také frekvenci měření. Za zakladatele mikroklimatologie se zpravidla považuje něm. botanik G. Kraus, který v r. 1911 publikoval práci o půdě a klimatu nejmenších prostorů, i když praktickým studiem mikroklimatu se zabýval např. český přírodovědec E. Purkyně již v 60. letech 19. století. Viz též měření meteorologická terénní ambulantní, Bowenův poměr.
česky: mikroklimatologie angl: microclimatology slov: mikroklimatológia rus: микроклиматология  1993-a2
Mikrometeorologie f
část meteorologie, jež pojednává o met. dějích v měřítku 1 km a méně. Jde o děje charakterizované přítomností vírových pohybů v atmosféře s osami rotace v obecné poloze a s poloměry nejvýše řádu stovek m. Zvláštní pozornost je v mikrometeorologii věnována studiu toků látek a energie mezi aktivními povrchy (např. půdou, vegetací a jejími složkami, vodním povrchem) a atmosférou. Součástí mikrometeorologie v širším smyslu je mikroklimatologie. Viz též makrometeorologie, mezometeorologie, eddy kovarianční systém.
česky: mikrometeorologie angl: micrometeorology slov: mikrometeorológia rus: микрометеорология  1993-a3
Mikrophysik der Wolken und des Niederschlags f
část fyziky oblaků a srážek, která studuje především procesy vzniku, růstu a rozpadu oblačných a srážkových částic. Tyto mikrofyzikální procesy mají charakteristické rozměry které odpovídají velikosti jednotlivých částic. Při popisu mikrofyzikálních procesů však užíváme i matematické modely, které popisují chování celého souboru částic v oblasti, která přesahuje charakteristické rozměry jednotlivých částic. Z hlediska mikrofyziky oblaků a srážek nás zajímají hlavně procesy, které vedou k vývoji srážkových částic a jejichž charakteristické rozměry zasahují do oblasti mikroměřítka. Viz též dynamika oblaků, klasifikace meteorologických procesů podle Orlanskiho.
česky: mikrofyzika oblaků a srážek angl: cloud and precipitation microphysics slov: mikrofyzika oblakov a zrážok rus: микрофизика облаков и осадков  2014
Mikropluviograph m
přístroj pro registraci srážek natolik slabých, že je nelze změřit nebo zaregistrovat běžným srážkoměrem. Využíval např. pohybujícího se chem. upraveného pásku papíru, který změní barvu, dopadnou-li na něj štěrbinou srážky. V současné době se v ČR pro daný účel užívá detektor počasí nebo detektor srážek.
česky: mikropluviograf angl: micropluviograph slov: mikropluviograf rus: микроплювиограф  1993-a3
Mikrovariograph m
syn. variograf – citlivý barograf zapisující s velkým zvětšením krátkodobé odchylky tlaku vzduchu od jeho původně zvolené hodnoty. Tento přístroj se někdy v zahraniční literatuře nazývá též mikrobarograf.
česky: mikrobarovariograf angl: microbarovariograph slov: mikrobarovariograf rus: микробаровариограф, микровариограф давления  1993-a2
Milankovic-Zyklus m
dlouhodobé kvaziperiodické výkyvy orbitálních parametrů Země, které jsou podle astronomické teorie paleoklimatu zodpovědné za kvartérní klimatický cyklus. V rámci cyklu s periodou cca 100 000 roků se mění excentricita oběžné dráhy Země kolem Slunce. S nárůstem výstřednosti se zvětšuje rozdíl mezi periheliem a afeliem z hlediska množství slunečního záření dopadajícího na Zemi. Druhý z cyklů, s periodou cca 41 000 roků, spočívá ve změnách sklonu zemské osy k rovině ekliptiky. Při nárůstu sklonu se v létě příslušné polokoule prodlužuje světlý den a roste výška Slunce, v zimě naopak, čímž narůstají rozdíly mezi sezonami. Třetí cyklus, s periodou cca 21 000 roků, souvisí s precesním stáčením zemské osy, která v prostoru opisuje dvojkužel s osou kolmou k rovině ekliptiky. To má za následek posun perihelia z jedné sezony do druhé, přičemž jeho posun do léta dané polokoule má opět za následek nárůst rozdílů mezi sezonami. Cykly jsou nazývány podle M. Milankoviče, který ve 20. letech 20. století poprvé podrobně propočítal periodické změny orbitálních parametrů a odpovídající změny sum sluneční radiace v chladném a teplém pololetí každé polokoule.
česky: cykly Milankovičovy angl: Milankovitch Cycles fr: paramètres de Milankovitch pl, cycles de Milanković pl slov: Milankovičove cykly  2014
Millibar n
jednotka tlaku vzduchu, 10–3 baru, pro niž platí vztah:
1 mbar [mb] = 102 Pa = 1 hPa.
Milibar byl do konce roku 1979 v Československu používán jako zákl. jednotka tlaku vzduchu v meteorologii. Po zavedení nové mezinárodní soustavy jednotek SI, která bar a jeho odvozeniny nepřipouští, se postupně přešlo k používání jednotky hektopascal (hPa), doporučené pro met. účely Světovou meteorologickou organizací a číselně rovné jednotce milibar. Viz též měření tlaku vzduchu.
česky: milibar angl: millibar slov: milibar rus: миллибар  1993-a3
Minnaert Zigarre f
světelná skvrna doutníkového tvaru s ostře ohraničeným okrajem vytvářející se na povrchu s vysokou odrazivostí pro světelné paprsky, v přírodě nejčastěji na sněhové pokrývce. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na ledových krystalcích při lámavém úhlu 60°, tj. v tomto směru obdobně jako malé halo, avšak na krystalek dopadající paprsky musí tvořit rozbíhavý svazek, nejsou tedy vzájemně rovnoběžné, jako např. paprsky přímého slunečního záření. Světelné paprsky v tomto případě zpravidla pocházejí z umělého světelného zdroje malých rozměrů, nalézajícího se v relativně nevelké vzdálenosti. K jejich lomu pak dochází na ledových krystalcích rozptýlených v přízemních hladinách atmosféry. Popisy a výklad tohoto jevu se dnes sporadicky vyskytují v meteorologické literatuře v souvislosti s halovými jevy.
česky: doutník Minnaertův angl: Minnaert's cigar rus: сигара Миннарта fr: halo de lumière divergente m slov: Minnaertova cigara  2014
Mischphasen-Niederschlag m
hydrometeor tvořený současně kapalnými srážkami a tuhými srážkami. Smíšené srážky se vyskytují nejčastěji při přízemních teplotách vzduchu kolem 0 °C.
česky: srážky smíšené angl: mixed precipitation slov: zmiešané zrážky rus: осадки дождя со снегом  1993-a1
Mischphasenwolke f
oblak složený z vodních kapek i ledových částic. Oblast koexistence obou fází vody se rozkládá nad izotermou 0 °C a dosahuje zpravidla do oblasti kolem teploty –20 °C. Smíšený oblak je koloidně instabilní a mohou z něho vypadávat atmosférické srážky. Mezinárodní morfologická klasifikace označuje jako smíšené oblaky především nimbostratus, cumulonimbus a často altostratus, při nízkých teplotách též altocumulus, stratus a stratocumulus. Viz též instabilita oblaku koloidní, teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova, oblak ledový, oblak vodní, oblak srážkový.
česky: oblak smíšený angl: mixed cloud slov: zmiešaný oblak rus: смешанное облако  1993-a3
Mischung f
česky: mísení angl: mixing slov: miešanie rus: перемешивание, смешивание  1993-a1
Mischungsnebel m
mlha, která vzniká v důsledku promíchávání dvou vzduchových hmot blízkých nasycení s různou teplotou a vlhkostí. Tyto mlhy mají krátké trvání a malý vert. rozsah.
česky: mlha z promíchávání angl: mixing fog slov: hmla z premiešavania rus: туман смешения  1993-a1
Mischungsverhältnis n
charakteristika vlhkosti vzduchu definovaná jako podíl hmotnosti vodní páry mv k hmotnosti suchého vzduchu md v daném objemu vzduchu
w=mvmd.
S pomocí stavové rovnice pro suchý vzduch a pro vodní páru lze směšovací poměr vyjádřit pomocí tlaku vodní páry e a tlaku vzduchu p vztahem
w=εepe εep,
kde konstanta ε ≈ 0,622 je poměr hodnot měrné plynové konstanty pro suchý vzduch a pro vodní páru. Směšovací poměr je bezrozměrná veličina, která v atmosféře dosahuje hodnot řádu 10–3. V meteorologii ji proto často udáváme v jednotkách g.kg–1. Číselnou hodnotou se směšovací poměr blíží hodnotě měrné vlhkosti vzduchu.
česky: poměr směšovací angl: mixing ratio slov: zmiešavací pomer rus: отношение смеси  1993-a3
Mischungsweg m
veličina v klasické teorii atm. turbulence, definovaná L. Prandtlem jako vzdálenost, na níž se individuální částice turbulentní proudící tekutiny (v meteorologii vzduchové částice) během pohybu napříč proudu beze zbytku smísí s okolním prostředím při zachování své konstantní hybnosti. Z hlediska formální analogie mezi charakteristikami vazkého laminárního proudění a turbulentního proudění se v jistém smyslu jedná o protějšek pojmu volná dráha molekuly. Obdobnou teorii směšovací délky vypracoval G. I. Taylor, jenž však místo konzervace hybnosti individuální částice tekutiny (vzduchu) uvažoval konzervaci vorticity. Směšovací délka se používá k vyjádření koeficientu turbulentní difuze. V teoriích turbulence se používá kromě směšovací délky podobná veličina nazývaná charakteristický rozměr turbulentních vírů nebo měřítko vírů, která se obvykle interpretuje jako střední rozměr turbulentních vírů.
česky: délka směšovací angl: mixing length slov: zmiešavacia dĺžka rus: длина смешения, путь перемешивания fr: longueur de mélange f  1993-a1
Mischwolke f
oblak složený z vodních kapek i ledových částic. Oblast koexistence obou fází vody se rozkládá nad izotermou 0 °C a dosahuje zpravidla do oblasti kolem teploty –20 °C. Smíšený oblak je koloidně instabilní a mohou z něho vypadávat atmosférické srážky. Mezinárodní morfologická klasifikace označuje jako smíšené oblaky především nimbostratus, cumulonimbus a často altostratus, při nízkých teplotách též altocumulus, stratus a stratocumulus. Viz též instabilita oblaku koloidní, teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova, oblak ledový, oblak vodní, oblak srážkový.
česky: oblak smíšený angl: mixed cloud slov: zmiešaný oblak rus: смешанное облако  1993-a3
Mistral m
silný, chladný, nárazovitý a suchý sev. až sv. vítr charakteru bóry, vanoucí v údolí Rhóny ve Francii. Vyskytuje se po celý rok, nejčastěji však v prosinci, lednu a červnu při převládajícím sz. až sev. proudění, které je v úzkém severojižně orientovaném údolí Rhóny zesilováno tryskovým efektem. Obvykle vzniká v souvislosti s vývojem cyklony nad Tyrhénským mořem nebo Janovským zálivem, když se azorská anticyklona přesouvá nad stř. Francii. Rychlost mistralu v oblasti Marseille dosahuje 80 až 130 km.h–1 a jeho vert. rozsahbývá 2 až 3 km. Působí četné škody, mimo jiné ztěžuje námořní a leteckou dopravu a nepříznivě působí na osoby se zvýšenou meteorosensibilitou. V přilehlých oblastech má řadu místních názvů.
česky: mistral angl: mistral slov: mistrál rus: мистраль  1993-a1
mitlere Atmosphäre f
oblast atmosféry mezi tropopauzou a homopauzou, tzn. zahrnující stratosféru a mezosféru. Část atmosféry, kde turbulentní promíchávání ještě převažuje nad molekulární difuzí a ionizace nemá významnější dopad. Oblast, kde se výrazně projevují externí faktory jako proměna charakteristik dopadajícího záření Slunce, nebo vulkanické erupce.
česky: atmosféra střední angl: middle atmosphere fr: moyenne atmosphère f slov: stredná atmosféra  2015
mittelalterliche Wärmephase f
nevhodné označení pro středověké teplé období.
česky: perioda teplá středověká slov: teplá stredoveká perióda  2014
mittelalterliche Warmzeit f
(MWP) – několik staletí kolem roku 1 000 n. l., kdy v některých oblastech Země byla prům. teplota vzduchu vyšší oproti předchozímu i následujícímu období, do kterého spadá i tzv. malá doba ledová. Prokazatelně tomu tak bylo v severoatlantickém prostoru, kde oteplení o 1 až 2 °C mj. umožnilo tzv. vikingskou kolonizaci Islandu, Grónska a Newfoundlandu. Většina autorů se nicméně přiklání k tomu, že toto oteplení nemělo globální charakter, proto označení středověkého teplého období jako (malého) klimatického optima není vhodné.
česky: období teplé středověké angl: Medieval Warm Period slov: stredoveké teplé obdobie  2014
mittelfristige Vorhersage f
předpověď počasí na období od 3 do 10 dnů. V současné praxi se její metodika liší od metodiky předpovědí krátkodobých jen poměrně málo; největší odlišnosti spočívají ve větším používání metody ansámblové předpovědi a ve větším zdůrazňování obecnějších trendů vývoje počasí vzhledem k nejistotě předpovědi. Dříve se pod pojmem střednědobá předpověď počasí rozuměla předpověď zpravidla na tři až pět dní, založená na aplikacích empir. zjištěných statisticko-synoptických vztahů. Viz též předpověď počasí krátkodobá, předpověď počasí dlouhodobá, ECMWF.
česky: předpověď počasí střednědobá angl: medium-range weather forecast slov: strednedobá predpoveď počasia rus: среднесрочный прогноз погоды  1993-a3
mittelhohe Wolken f/pl
oblaky vyskytující se v polárních oblastech přibližně v nadm. výškách od 2 do 4 km, ve stř. zeměp. šířkách od 2 do 7 km a v tropických oblastech od 2 do 8 km. Oblakem stř. patra je především altocumulus. Do tohoto patra však zasahují i další druhy oblaků:
a) altostratus se většinou vyskytuje ve stř. patře, často však zasahuje i do vysokého patra;
b) nimbostratus se vyskytuje vždy ve stř. patře, ale většinou zasahuje současně i do ostatních pater;
c) cumulus a cumulonimbus mají obvykle základny v nízkém patře, jsou však tak velkého vert. rozsahu, že jejich vrcholky mohou dosahovat do stř. i vysokého patra.
Viz též klasifikace oblaků, patra oblaků, oblaky nízkého patra, oblaky vysokého patra.
česky: oblaky středního patra angl: medium-level clouds, middle-level clouds slov: stredné oblaky rus: облака среднего яруса  1993-a2
Mittelmeerfront f
větev polární fronty, která vzniká především na podzim a v zimě v oblasti Středozemního moře. Odděluje vzduch mírných šířek z Atlantiku a Evropy od tropického vzduchu ze sev. Afriky. Cyklonální činnost na středomořské frontě je rozhodující pro srážkový režim Středomoří, kde je příčinou podzimního nebo zimního maxima v ročním chodu srážek. Se středomořskou frontou souvisí také podružné srážkové maximum v některých oblastech ČR.
česky: fronta středomořská angl: Mediterranean front slov: stredomorský front rus: средиземноморский фронт fr: front méditerranéen m  1993-a2
Mittelwerte des meteorologischen Elementes m/pl
v met. a klimatologickém zpracování nejužívanější statist. charakteristiky, zpravidla aritmetické průměry. Viz též průměr meteorologického prvku denní, amplituda roční atd.
česky: hodnoty meteorologického prvku průměrné angl: average values of meteorological element slov: priemerné hodnoty meteorologického prvku rus: средние велечины метеорологичекого элемента  1993-a1
Mittelwertskarte f
pracovní označení pro mapu, na níž je pomocí izolinií znázorněno rozložení prům. hodnot jednoho nebo více meteteorologických prvků vypočtených za delší období, např. mapa prům. úhrnu srážek za teplé pololetí nebo prům. trvání sněhové pokrývky za období 1961 až 1990. Průměrové mapy jsou nejrozšířenějším typem klimatologických map.
  1993-a2
mittlere Bewölkung f
česky: oblačnost střední angl: middle clouds slov: stredná oblačnosť rus: облака среднего яруса  1993-a1
mittlere Greenwich-Zeit f
(GMT) – místní stř. sluneční čas pro nultý poledník měřený v Královské observatoři v anglickém Greenwichi pomocí sekundového kyvadla. Je ovlivňován rotační rychlostí Země i fluktuacemi tíhového zrychlení. Od 1. ledna 1972 je místo středního greenwichského času používán koordinovaný světový čas jako mezinárodní standard, kromě jiného také pro časovou identifikaci údajů z meteorologických pozorování.
česky: čas greenwichský střední angl: Greenwich mean time slov: stredný greenwichský čas rus: гринвичское время fr: temps moyen de Greenwich m  1993-a3
mittlere Tagesamplitude f
průměr denních amplitud nebo též rozdíl mezi průměrným denním maximem a průměrným denním minimem meteorologického prvku a to buď za libovolné období (např. kalendářní měsíc), nebo v daném kalendářním dnu za dlouholeté období či od počátku měření. Např. na stanici Praha–Klementinum je za období let 1775–2010 prům. denní amplituda teploty vzduchu v lednu 4,4 °C (vypočítaná z denních amplitud v lednových dnech), pro 1. leden pak 4,1 °C (vypočtená z denních amplitud 1. 1.).
česky: amplituda denní průměrná angl: mean daily amplitude slov: priemerná denná amplitúda rus: среднесуточная амплитуда fr: amplitude diurne moyenne f, amplitude quotidienne moyenne f  2014
mittlere Tagesamplitude f
průměr denních amplitud nebo též rozdíl mezi průměrným denním maximem a průměrným denním minimem meteorologického prvku a to buď za libovolné období (např. kalendářní měsíc), nebo v daném kalendářním dnu za dlouholeté období či od počátku měření. Např. na stanici Praha–Klementinum je za období let 1775–2010 prům. denní amplituda teploty vzduchu v lednu 4,4 °C (vypočítaná z denních amplitud v lednových dnech), pro 1. leden pak 4,1 °C (vypočtená z denních amplitud 1. 1.).
česky: amplituda denní průměrná angl: mean daily amplitude slov: priemerná denná amplitúda rus: среднесуточная амплитуда fr: amplitude diurne moyenne f, amplitude quotidienne moyenne f  2014
mittleres n
průměr denních minim meteorologického prvku, a to buď za libovolné období (např. kalendářní měsíc), nebo v daném kalendářním dnu za dlouholeté období či od počátku měření. Např. na stanici Praha-Klementinum je za období 1775–2010 prům. denní minimum teploty vzduchu v lednu –3,2 °C (vypočtené z denních minim v lednových dnech), pro 1. leden pak –3,1 °C (vypočtené z denních minim 1. 1.). Viz též amplituda denní průměrná.
česky: minimum denní průměrné angl: mean daily (diurnal) minimum of meteorological element slov: priemerné denné minimum rus: среднесуточный минимум метеорологического элемента  1993-b3
mittleres Ion n
česky: iont střední angl: intermediate ion, middle ion slov: stredný ión rus: средний ион  1993-a1
mittleres Jahresmaximum n
průměr ročních maxim meteorologického prvku za dlouholeté období nebo od počátku měření. Např. na stanici Praha-Klementinum je za období 1775–2010 prům. roční maximum teploty vzduchu 32,4 °C.
česky: maximum roční průměrné angl: mean annual maximum of meteorological element slov: priemerné ročné maximum rus: средний годовой максимум метеорологического элемента  2014
mittleres Jahresminimum n
průměr ročních minim meteorologického prvku za dlouholeté období nebo od počátku měření. Např. na stanici Praha-Klementinum je za období 1775–2010 prům. roční minimum teploty vzduchu –9,1 °C.
česky: minimum roční průměrné angl: mean annual minimum of meteorological element slov: priemerné ročné minimum rus: среднегодовой минимум метеорологического элемента  2014
mittleres Monatsmaximum n
průměr měsíčních maxim meteorologického prvku dosažených v daném kalendářním měsíci za dlouholeté období nebo od počátku měření. Např. na stanici Praha-Klementinum je za období 1775–2010 prům. lednové maximum teploty vzduchu 8,3 °C.
česky: maximum měsíční průměrné angl: mean monthly maximum of meteorological element slov: priemerné mesačné maximum rus: средний месячный максимум метеорологического элемента  1993-a3
mittleres Monatsminimum n
průměr měsíčních minim meteorologického prvku dosažených v daném kalendářním měsíci za dlouholeté období nebo od počátku měření. Např. na stanici Praha-Klementinum je za období 1775–2010 prům. lednové minimum teploty vzduchu –6,7 °C.
česky: minimum měsíční průměrné angl: mean monthly minimum of meteorological element slov: priemerné mesačné minimum rus: среднемесячный минимум метеорологического элемента  1993-a3
mittleres n
průměr denních maxim meterologického prvku, a to buď za libovolné období (např. kalendářní měsíc) nebo v daném kalendářním dnu za dlouholeté období či od počátku měření. Např. na stanici Praha-Klementinum je za období 1775–2010 prům. denní maximum teploty vzduchu v lednu 1,2 °C (vypočtené z denních maxim v lednových dnech), pro 1. leden pak 1,0 °C (vypočtené z denních maxim 1. 1.). Viz též amplituda denní průměrná.
česky: maximum denní průměrné angl: mean daily (diurnal) maximum of meteorological element slov: priemerné denné maximum rus: средний суточный максимум метеорологического элемента  1993-b3
Moazagotl-Wolke f
původně místní označení pro orografický oblak pozorovaný na sev. straně Krkonoš při převládajícím jz. proudění. Podle K. Knocha název pochází z oblasti lázní Cieplice Sl. (Warmbrunn), kde prý působil jako „prorok povětrnosti" sedlák Gottlieb Matz. Protože podle výskytu uvedeného oblaku úspěšně předpovídal zhoršení počasí, začali tamní obyvatelé oblak označovat v dialektu jako „Moazagotls Waterwulke" (Matz Gottlieb Wetterwolke). Název m. se hojně rozšířil v odborné met. literatuře pro stacionární oblaky vyskytující se i v jiných částech světa. Viz též oblak vlnový.
česky: moazagotl angl: Moazagotl cloud slov: moazagotl rus: Моазаготл  1993-a1
mobile meteorologische Station f
meteorologická stanice instalovaná dočasně na místě, kde není stálá met. stanice nebo kde je třeba provádět specializovaná měření. Mobilní met. stanice může provádět přízemní i aerologická měření.
česky: stanice meteorologická mobilní angl: mobile weather station slov: mobilná meteorologická stanica rus: подвижная метеорологическая станция  1993-a3
mobile Schiffsstation f
syn. stanice meteorologická lodní – meteorologická stanice umístěná na lodi, na níž se měření a pozorování provádí během plavby.
česky: stanice meteorologická na pohybující se lodi angl: mobile ship station slov: meteorologická stanica na pohybujúcej sa lodi rus: подвижная судовая станция  1993-b3
mobile Wetterstation f
meteorologická stanice instalovaná dočasně na místě, kde není stálá met. stanice nebo kde je třeba provádět specializovaná měření. Mobilní met. stanice může provádět přízemní i aerologická měření.
česky: stanice meteorologická mobilní angl: mobile weather station slov: mobilná meteorologická stanica rus: подвижная метеорологическая станция  1993-a3
Modell der numerischen Strömungsdynamik n
(Computional Fluid Dynamics) – souhrnné označení pro modely, jež jsou založeny na numerickém řešení soustav diferenciálních rovnic popisujících dynamiku proudění tekutin a na formulaci k tomu vhodných okrajových a počátečních podmínek. Z hlediska procesů v zemské atmosféře se jedná zejména o modelování turbulentního proudění nad komplexně pojatým reliéfem zemského povrchu. Lze sem zařadit starší modely založené zejména na řešení Reynoldsových rovnic nebo statistické modely turbulence, ze soudobých metod např. metodu simulace velkých vírů (LES). V obecné hydrodynamice dnes existuje řada speciálních typů těchto modelových rovnic. Další rozvoj problematiky CFD modelů evidentně přímo souvisí s rozvojem možností výpočetní techniky, zejména v oblasti nejvýkonnějších počítačů.
česky: modely CFD angl: computional fluid dynamics models slov: modely CFD  2014
Modell der Prandtl-Schicht
teor. schémata přízemní vrstvy atmosféry zahrnující určité zjednodušující předpoklady o jejích vlastnostech, zejména o vert. rozložení meteorologických prvků a veličin. Základem jsou funkce popisující závislost bezrozměrných gradientů meteorologických veličin na stabilitě (angl. flux-gradient relationships). Používají se různé empirické tvary univerzálních funkcí, principiálně to mohou být i funkce odvozené z teorie. Integrujeme-li univerzální funkce v gradientovém tvaru podél vertikály, získáme vertikální profily příslušných veličin v závislosti na stabilitě. Ty se používají např. pro parametrizaci přízemní vrstvy atmosféry v numerických modelech.Viz též modely mezní vrstvy atmosféry.
česky: modely přízemní vrstvy atmosféry angl: constant flux layer models, surface layer models slov: modely prízemnej vrstvy atmosféry rus: модели приземного слоя атмосферы  1993-a3
Modelle der atmosphärischen Grenzschicht n/pl
teor. nebo experimentální schémata, jež slouží k popisu hlavních charakteristik mezní vrstvy atmosféry. Jsou dvojího druhu:
a) mat.-fyz. modely, tj. soustavy termodyn. a hydrodyn. rovnic, zahrnujících mimo jiné popis vert. i horiz. turbulentního promíchávání a zdrojové funkce tepla, vodní páry, znečišťujících příměsí atd. Systém rovnic se zpravidla uzavírá empir. stanovenou vzájemnou závislostí různých parametrů atm. turbulence;
b) fyz. modely uvažovaných objektů, kolem nichž se proměřují charakteristiky proudění tekutiny (vzduchu, jiného plynu, vody, jiné kapaliny apod.). Slouží k popisu těch vlastností turbulentního obtékání objektů, které pro složitost nelze početně, nebo přímým měřením ve skutečných podmínkách stanovit.
Uvedené modely se používají k určení hledaných charakteristik mezní vrstvy atmosféry, popř. rozptylu příměsí v ovzduší v konkrétních podmínkách. Viz též vrstva atmosféry mezní planetární.
česky: modely mezní vrstvy atmosféry angl: atmospheric boundary layer models slov: modely hraničnej vrstvy atmosféry rus: модели атмосферного пограничного слоя, модели пограничного слоя атмосферы  1993-a1
Modelle der bodennahen Grenzschicht n/pl
teor. schémata přízemní vrstvy atmosféry zahrnující určité zjednodušující předpoklady o jejích vlastnostech, zejména o vert. rozložení meteorologických prvků a veličin. Základem jsou funkce popisující závislost bezrozměrných gradientů meteorologických veličin na stabilitě (angl. flux-gradient relationships). Používají se různé empirické tvary univerzálních funkcí, principiálně to mohou být i funkce odvozené z teorie. Integrujeme-li univerzální funkce v gradientovém tvaru podél vertikály, získáme vertikální profily příslušných veličin v závislosti na stabilitě. Ty se používají např. pro parametrizaci přízemní vrstvy atmosféry v numerických modelech.Viz též modely mezní vrstvy atmosféry.
česky: modely přízemní vrstvy atmosféry angl: constant flux layer models, surface layer models slov: modely prízemnej vrstvy atmosféry rus: модели приземного слоя атмосферы  1993-a3
Möglichkeit der Luftverunreinigung f
syn. znečištění ovzduší potenciální – schopnost atmosféry bránit efektivnímu rozptylu znečišťujících látek. Potenciál znečištění ovzduší v met. smyslu je charakterizován souborem met. faktorů, které ovlivňují šíření příměsí v atmosféře z určitých typů zdrojů znečišťování ovzduší (např. z přízemních nebo vyvýšených) a vyskytují se v určité době a oblasti. V klimatologickém smyslu je charakterizován dlouhodobým režimem těchto faktorů v určité oblasti. Vysoký potenciál znečištění ovzduší znamená nepříznivé met. či klimatické podmínky z hlediska ochrany čistoty ovzduší, nízký příznivé. Potenciál znečištění ovzduší závisí jen na met. či klimatických poměrech, které bývají silně ovlivněny reliéfem zemského povrchu, nikoli na konkrétních zdrojích exhalací a na jejich emisích. Definování různých stupňů potenciálu znečištění ovzduší patří k významným úkolům meteorologie a klimatologie znečištění ovzduší. Klimatologické mapy potenciálu znečištění ovzduší mohou být cenným podkladem pro racionální rozmísťování zdrojů exhalací a jiná preventivní a asanační opatření na ochranu čistoty ovzduší. Viz též podmínky rozptylové.
česky: potenciál znečištění ovzduší slov: potenciál znečistenia ovzdušia  1993-a1
Moilanen-Bogen m
velmi vzácný halový jev popsaný r. 1996 na základě pozorování z roku 1995. Má tvar písmene V a nalézá se cca 11° nad Sluncem při jeho velmi nízkých polohách nad obzorem.
česky: oblouk Moilanenův angl: Moilanen arc slov: Moilanenov oblúk  2014
Mol n
zákl. fyz. jednotka látkového množství. Jeden mol dané látky obsahuje stejný počet částic, jako je obsaženo atomů ve 12 g izotopu uhlíku 12C (v atomovém jádru 6 protonů a 6 neutronů). Tento počet udává Avogadrova konstanta. V termodynamice atmosféry v aplikacích na atmosférické plyny se částicemi rozumí molekuly.
česky: mol angl: mole slov: mol  2016
molares Volumen n
objem jednoho molu dané látky. Pro plyny odpovídající ideálnímu plynu má při standardních podmínkách 1013,25 hPa a 0 °C hodnotu 22,414 dm3.
česky: objem molární angl: molar volume slov: molárny objem  2016
Molčanovsches Auswertegerät n
pomůcka k sestrojení horiz. průmětu dráhy pilotovacího balonu v určitém měřítku na základě úhlů měřených optickým pilotovacím teodolitem. Z průmětu dráhy se určuje směr a rychlost větru v různých výškách. Molčanovův kruh se skládá z pevné desky s odpovídajícím nomogramem, otočného průsvitného kruhu a otočného průsvitného pravítka. Zařízení je pojmenováno podle aerologa P. A. Molčanova (1893–1941). Viz též měření pilotovací.
česky: kruh Molčanovův angl: pilot-balloon plotting board slov: Molčanovov kruh rus: круг Молчанова  1993-a2
Möller-Diagramm n
česky: diagram Möllerův angl: Möller diagram slov: Möllerov diagram rus: радиационная диаграмма Мюллера fr: diagramme de Möller m  1993-a1
Molvolumen n
objem jednoho molu dané látky. Pro plyny odpovídající ideálnímu plynu má při standardních podmínkách 1013,25 hPa a 0 °C hodnotu 22,414 dm3.
česky: objem molární angl: molar volume slov: molárny objem  2016
monatliche Schwankung f
rozdíl mezi měsíčním absolutním maximem a měsíčním absolutním minimem meteorologického prvku zjištěný v témž kalendářním měsíci na met. stanici za dlouholeté období, zpravidla od počátku měření. Např. na stanici Praha–Klementinum je za období let 1775–2010 největší absolutní měsíční amplituda teploty vzduchu v březnu, a to 50,1 °C, vypočítaná z denního minima –27,6 °C (1. 3. 1785) a denního maxima 22,5 °C (29. 3. 1968).
česky: amplituda absolutní měsíční angl: monthly absolute amplitude, monthly absolute range slov: absolútna mesačná amplitúda rus: месячная абсолютная амплитуда fr: amplitude mensuelle absolue f  1993-a3
Monatsamplitude f
rozdíl mezi měsíčním maximem a měsíčním minimem meteorologického prvku v témž měsíci. Např. na stanici Praha–Klementinum je za období let 1775–2010 největší měsíční amplituda teploty vzduchu 37,4 °C (z února 1871), vypočtená z denního minima –24,4 °C (13. 2.) a denního maxima 13,0 °C (27. 2.).
česky: amplituda měsíční angl: monthly amplitude, monthly range slov: mesačná amplitúda rus: месячная амплитуда fr: amplitude mensuelle f  1993-a3
Monatsmaximum n
nejvyšší hodnota meteorologického prvku dosažená během kalendářního měsíce v určitém roce.
česky: maximum měsíční angl: monthly maximum of meteorological element slov: mesačné maximum rus: месячный максимум метеорологического элемента  1993-a2
Monatsminimum n
nejnižší hodnota meteorologického prvku dosažená během kalendářního měsíce v určitém roce.
česky: minimum měsíční angl: monthly minimum of meteorological element slov: mesačné minimum rus: месячный минимум метеорологического элемента  1993-a2
Mondregenbogen m
duha v měs. světle. Její barvy jsou velmi chudé.
česky: duha měsíční angl: lunar rainbow, moon bow slov: mesačná dúha rus: лунная радуга fr: arc-en-ciel lunaire m  1993-a1
Mondsäule f
česky: sloup měsíční angl: moon pillar slov: mesačný stĺp rus: лунный столб  1993-a1
Monin-Obuchov-Länge f
česky: délka Moninova–Obuchovova slov: Moninova a Obuchovova dĺžka rus: длина Монина- Обухова fr: longueur de Monin-Obukhov f  2014
Monin-Obuchov-Länge f
česky: délka Moninova–Obuchovova slov: Moninova a Obuchovova dĺžka rus: длина Монина- Обухова fr: longueur de Monin-Obukhov f  2014
Monitoring m der Atmosphäre
informační systém sběru, soustředění, popř. i zpracování a vizualizace informací o stavu atmosféry, tedy meteorologické pozorování v širším kontextu. Od 90. let 20. století je monitoring atmosféry v ČR v naprosté většině automatizovaný bez nutnosti manuálních zásahů (kromě technické údržby a oprav). Viz též linka pro předpověď počasí automatizovaná, automatizace v meteorologii.
česky: monitoring atmosféry angl: atmosphere monitoring slov: monitorovanie atmosféry rus: мониторинг  1993-a3
monodisperse Beimengung f
aerosolová příměs pevného nebo kapalného skupenství ve vzduchu, jejíž všechny částice mají stejnou (v reálné praxi alespoň přibližně stejnou) velikost, tvar a hustotu. Při přenosu, difuzi, sedimentaci apod. v atmosféře se proto tyto částice chovají homogenně. Protikladem je polydisperzní příměs.
česky: příměs monodisperzní angl: monodispersal pollutant slov: monodisperzná prímes rus: монодисперсионная примесь  1993-a3
Monsun m
složka monzunové cirkulace s více méně stálým převládajícím směrem proudění v jednom pololetí, tedy letní nebo zimní monzun. V cizích jazycích termín označuje primárně sezonní změnu proudění, neboť je odvozen z arabského označení pro sezonu (mausim). Z geogr. hlediska se rozlišuje monzun tropický a mimotropický. Často je pod pojmem monzun myšlen pouze letní monzun, viz např. období monzunové, mlha monzunová, nástup monzunu. Pokud však opačné proudění neexistuje, je označení monzun nesprávné, viz monzun evropský.
česky: monzun angl: monsoon slov: monzún rus: муссон  1993-a3
monsunale Zirkulation f
součást všeobecné cirkulace atmosférypřevládajícím větrem, který se mezi hlavními klimatickými sezonami mění na opačný nebo blízký k opačnému, viz úhel monzunový. Jde o složitý systém, který hraje významnou roli při kompenzaci nerovnovážných stavů v atmosféře mezi oceánem a pevninou. Roční periodicita monzunů je dána střídáním sezonních akčních center atmosféry nad kontinenty. Kontinentální anticyklona způsobuje zimní monzun vanoucí z pevniny na moře, kde dominuje monzunová cyklona. Ta se v létě dané polokoule nachází nad pevninou, čímž vyvolává letní monzun, který sem přináší vydatné monzunové srážky. Charakteristický srážkový režim je hlavním znakem monzunového klimatu. Monzunová cirkulace je více vyjádřena v tropických oblastech (tropický monzun), především v již. a jv. Asii, vyskytuje se však i ve vyšších zeměp. šířkách (mimotropický monzun). Intenzita cirkulace i délka monzunového období meziročně kolísá, mj. v souvislosti s ENSO. Zeslabení monzunové cirkulace, v Indii často spojené s fází El Niño, způsobuje v dotčených oblastech katastrofální sucho.
česky: cirkulace monzunová angl: monsoon circulation slov: monzúnová cirkulácia rus: муссонная цикруляция fr: circulation de mousson f  1993-a3
monsunales Aktionszentrum n
česky: centrum atmosféry akční monzunové angl: monsoon atmospheric center of action slov: monzúnové akčné centrum rus: муссонный центр действия fr: creux de mousson m  1993-a1
Monsuneinsatz m
počáteční stadium letní monzunové cirkulace, kdy se do dané oblasti pomalu rozšiřuje vzduchová hmota přinášená letním monzunem. Má-li počátek monzunových dešťů prudký nástup, mluvíme o vpádu monzunu.
česky: nástup monzunu angl: progression of the monsoon slov: nástup monzúnu rus: продвижение муссона  1993-a2
Monsunklima n
1. v Köppenově klasifikaci klimatu typ tropického dešťového klimatu, označovaný Am;
2. obecně klima ovlivňované monzunovou cirkulací. Ta se uplatňuje v některých oblastech zmíněného typu Am, avšak i v rámci dalších klimatických typů se suchou zimou: tropického dešťového klimatu (Aw), mírného dešťového klimatu (Cw) a dokonce i boreálního klimatu (Dw). Společným znakem všech těchto typů je suché a jasné počasí v zimě, zatímco v létě převládá oblačné počasí bohaté na monzunové srážky. Viz též pól dešťů, deště tropické.
česky: klima monzunové angl: monsoon climate slov: monzúnová klíma rus: муссонный климат  1993-b3
Monsunnebel m
zřídka se vyskytující pobřežní mlha, která vzniká při postupu letního monzunu nad chladný povrch pevniny.
česky: mlha monzunová angl: monsoon fog slov: monzúnová hmla rus: муссонный туман  1993-a3
Monsunniederschlag m
srážky přinášené do oblastí s monzunovým klimatem převážně prostřednictvím letního monzunu, v případě např. ostrovních lokalit i zimním monzunem, který se nad mořem obohatil vodní párou. Bývají velmi vydatné, zvláště v případě orografického zesílení srážek. V zasažených oblastech představují hlavní období dešťů, přičemž směrem do nitra pevnin nastávají obecně později a jejich vydatnost klesá. Viz též pól dešťů, extrémy srážek.
česky: srážky monzunové angl: monsoon precipitation slov: monzúnové zrážky rus: муссонные осадки  1993-a3
Monsunperiode f
období dešťů na pevnině s monzunovým klimatem, kdy vane letní monzun. Je charakteristické vlhkým deštivým počasím, při němž spadne převážná část roč. úhrnu srážek.
česky: období monzunové angl: monsoon season slov: monzúnové obdobie rus: муссонный сезон  1993-a3
Monsunregen m
česky: déšť monzunový angl: monsoon rain slov: monzúnový dážď rus: муссонный дождь fr: pluie maussade f  1993-a1
Monsuntief n
syn. cyklona sezonní – cyklona vznikající v důsledku silného prohřátí pevniny v teplém pololetí a podílející se na vzniku monzunové cirkulace. Nejvýraznější monzunová cyklona setrvává v létě nad Íránem, přičemž může někdy proniknout až do vých. Středomoří. Viz též seistan, etézie.
česky: cyklona monzunová angl: monsoon low slov: monzúnová cyklóna rus: муссонная депрессия fr: dépression de mousson f  1993-a2
Monsunzeit f
období dešťů na pevnině s monzunovým klimatem, kdy vane letní monzun. Je charakteristické vlhkým deštivým počasím, při němž spadne převážná část roč. úhrnu srážek.
česky: období monzunové angl: monsoon season slov: monzúnové obdobie rus: муссонный сезон  1993-a3
Monsunzirkulation f
součást všeobecné cirkulace atmosférypřevládajícím větrem, který se mezi hlavními klimatickými sezonami mění na opačný nebo blízký k opačnému, viz úhel monzunový. Jde o složitý systém, který hraje významnou roli při kompenzaci nerovnovážných stavů v atmosféře mezi oceánem a pevninou. Roční periodicita monzunů je dána střídáním sezonních akčních center atmosféry nad kontinenty. Kontinentální anticyklona způsobuje zimní monzun vanoucí z pevniny na moře, kde dominuje monzunová cyklona. Ta se v létě dané polokoule nachází nad pevninou, čímž vyvolává letní monzun, který sem přináší vydatné monzunové srážky. Charakteristický srážkový režim je hlavním znakem monzunového klimatu. Monzunová cirkulace je více vyjádřena v tropických oblastech (tropický monzun), především v již. a jv. Asii, vyskytuje se však i ve vyšších zeměp. šířkách (mimotropický monzun). Intenzita cirkulace i délka monzunového období meziročně kolísá, mj. v souvislosti s ENSO. Zeslabení monzunové cirkulace, v Indii často spojené s fází El Niño, způsobuje v dotčených oblastech katastrofální sucho.
česky: cirkulace monzunová angl: monsoon circulation slov: monzúnová cirkulácia rus: муссонная цикруляция fr: circulation de mousson f  1993-a3
Montreal Protokoll über Stoffe, die zum Abbau der Ozonschicht führen n
první právně závazný dokument navazující na Vídeňskou konvenci na ochranu ozonové vrstvy, který byl schválen v Montrealu v roce 1987. Stanovil seznam látek poškozujících ozonovou vrstvu a časový harmonogram omezování jejich výroby a spotřeby. Montrealský protokol byl v následujících letech značně rozšířen a zpřísněn formou dodatků. Pro jejich signatáře vyplývají právně závazná realizační opatření. ČR je signatářem Videňské konvence i Montrealského protokolu včetně všech jeho dodatků.
česky: Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu angl: Montreal Protocol on Substances that Deplete the Ozone Layer slov: Montrealský protokol o látkach poškodujúcich ozónovú vrstvu  2017
Morgendämmerung f
syn. úsvit – přechod mezi noční tmou a denním světlem. Začíná, když je Slunce 18° (astron. svítání), nebo 6° (občanské svítání) pod obzorem a končí při východu Slunce. Viz též soumrak.
česky: svítání angl: dawn, daybreak slov: svitanie rus: рассвет  1993-a1
morphologische Wolkenklassifikation f
klasifikace oblaků podle jejich vzhledu. Základem je dělení oblaků na 10 druhů označených názvy cirrus (Ci), cirrocumulus (Cc), cirrostratus (Cs), altocumulus (Ac), altostratus (As), nimbostratus (Ns), stratocumulus (Sc), stratus (St), cumulus (Cu) a cumulonimbus (Cb). Oblaky daného druhu se dále dělí podle tvarů, odrůd, zvláštností a mateřských oblaků. Viz Mezinárodní atlas oblaků, Mezinárodní album oblaků pro pozorovatele v letadlech. Základem pro současnou mezinárodní morfologickou klasifikaci oblaků se stalo roztřídění oblaků do čtyř druhů z r. 1803 podle návrhu L. Howarda (1772–1864).
česky: klasifikace oblaků morfologická angl: morphological cloud classification slov: morfologická klasifikácia oblakov rus: морфологическая классификация облаков  1993-a2
Mosambikstrom m
litometeor vyznačující se značným množstvím prachu nebo písku prudce zvedaného silným turbulentním prouděním do velkých výšek. Prachové nebo písečné bouře mohou souviset s prouděním v cykloně, kde jsou zpravidla vázány na bezesrážkový přechod studené fronty či vlhkostního rozhraní, nebo mohou být vyvolány konvektivní bouří. V tom případě vznikají zpravidla na gust frontě, při jejímž postupu se mohou šířit na vzdálenost desítek kilometrů. Postupující prachová nebo písečná bouře mívá ostře ohraničené čelo, označované jako prachová nebo písečná zeď. Během prachové nebo písečné bouře dochází ke snížení dohlednosti pod 1 km, v případě silné bouře pod 500 m.
Souborné označení pro prachovou bouři a písečnou bouři se používá v případě, že rozlišení obou jevů není požadováno, např. ve zprávě o přízemních meteorologických pozorováních z pozemní stanice (SYNOP) nebo při klasifikaci meteorůMezinárodním atlase oblaků. V leteckých meteorologických zprávách je naopak nutné oba jevy rozlišovat.
česky: bouře prachová nebo písečná angl: dust storm or sandstorm  2019
MSG
Meteosat druhé generace (Meteosat Second Generation). Viz též Meteosat.
česky: MSG angl: MSG slov: MSG rus: Метеосат (MSG)  2014
MTG
Meteosat třetí generace (Meteosat Third Generation). Viz též Meteosat.
česky: MTG angl: MTG slov: MTG rus: Метеосат (MTG)  2014
Multanovski-Methode f
z historického hlediska zajímavá synoptická metoda střednědobé a dlouhodobé předpovědi počasí, vypracovaná B. P. Multanovským. Základem předpovědi byly dvě hypotézy:
1. všechny synoptické procesy jsou určovány akčními centry atmosféry;
2. postupující cyklony a anticyklony se přemísťují ve směru proudění vzduchu ve stř. vrstvách troposféry.
Multanovskij objevil a formuloval řadu zákonitostí vývoje makroprocesů v atmosféře, k jeho nejvýznamnějším přínosům patří vymezení pojmu přirozeného synoptického období. Metoda Multanovského měla prognostický význam hlavně v 1. polovině 20. století, částečně se ale využívala pro prognostické účely do 70. let 20. století.
česky: metoda Multanovského angl: Multanovski method slov: metóda Multanovského rus: метод Мультановского  1993-a3
Multizelle f
konvektivní bouře sestávající z několika jednoduchých cel v různém stádiu vývoje, které při sledování radarem, družicí či vizuálně ze zemského povrchu tvoří jednolitý oblačný systém. Multicela se od běžných konv. bouří liší delší dobou trvání až několik hodin a během její existence obvykle postupně vzniká až několik desítek jednotlivých konv. buněk. Tato struktura je příčinou značné časové a prostorové proměnlivosti průvodních jevů, např. výskytu silných srážek a krup.
Pohyb multicely je dán součtem vektoru průměrné rychlosti pohybu jednotlivých cel v okolním proudění a vektoru rychlosti diskrétního šíření bouře v důsledku vývoje nových cel na okraji multicely. Vznik nových cel může nastávat kdekoli podél gust fronty v závislosti na okolních podmínkách, především na střihu větru. V extrémním případě, kdy budou oba vektory rychlosti přibližně opačné, budou se nové cely vyvíjet na zadní straně multicely. Výsledný pohyb bouře bude velmi pomalý a srážky z jednotlivých cel tak budou vypadávat přibližně na stejném místě. Taková konfigurace proudění může vést ke vzniku přívalových povodní.
Pomocí radaru lze v každém okamžiku vývoje multicely rozlišit několik výrazných jader vysoké radiolokační odrazivosti (ca 40–50 dBZ) společně uzavřených izolinií nižší odrazivosti (ca 20 dBZ). Na družicových snímcích je zpravidla možné multicelu odlišit od supercely větším počtem přestřelujících vrcholků, a to jak na snímcích ve viditelném či blízkém infračerveném pásmu, tak v tepelném oboru elmag. záření.
česky: multicela angl: multicell storm slov: multicela rus: многоячейковая гроза  1993-a3
murus
[murus] – jedna ze zvláštností oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Jde o označení zvolené pro jev známý jako wall cloud. Zvláštnost murus byla doplněna do klasifikace v roce 2017.
česky: murus angl: murus slov: murus  2018
mutatus
(mut) – označení vyjadřující, že daný druh oblaku vznikl transformací jiného, tzv. mateřského oblaku, při níž se celý mateřský oblak vnitřním vývojem změní v oblak jiného druhu. Označení druhu nově vytvořeného oblaku se pak doplňuje adjektivem složeným z názvu druhu mateřského oblaku a z přípony mutatus (mut). Podle druhu mateřského oblaku rozeznáváme Cc a Cs cirromutatus (cimut), Cs a Ac cirrocumulomutatus (ccmut), Ci, Cc a As cirrostratomutatus (csmut), Cc, Ns, Sc altocumulomutatus (acmut), Cs, Ac a Ns altostratomutatus (asmut), Ac, As a Sc nimbostratomutatus (nsmut), Sc a Cu stratomutatus (stmut), Ac, Ns, Sc, St a Cu stratocumulomutatus (scmut), Cb cumulomutatus (cumut).
česky: mutatus angl: mutatus slov: mutatus rus: мутатус  1993-a3
Mutterwolke f
druh oblaku, z něhož vývojem vzniká oblak jiného druhu. Morfologická klasifikace oblaků rozlišuje dva způsoby takového vývoje; změní-li se pouze část oblaku, používáme při označení výsledného oblaku příponu genitus, změní-li se oblak jako celek, používáme příponu mutatus. K označení druhu nově vzniklého oblaku se pak připojuje přívlastek utvořený z názvu druhu mateřského oblaku s příslušnou příponou. Např. stratocumulus cumulogenitus (Sc cugen), cumulus stratocumulomutatus (Cu scmut).
česky: oblak mateřský angl: mother-cloud slov: materský oblak rus: материнское облако  1993-a2
podpořila:
spolupracují: