Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene z

X
2-Jahres-Zyklus m
česky: cyklus dvouletý slov: dvojročný cyklus rus: квазидвухлетний цикл fr: oscillation quasi biennale f  1993-a1
26-monatige Periode f
česky: cyklus kvazidvouletý angl: quasi-biennial oscillation slov: kvázidvojročný cyklus rus: квазидвухлетняя осцилляция, квазидвухлетняя цикличность fr: oscillation quasi biennale f  1993-a3
z-Koordinaten pl/f
viz z-systém.
česky: systém z angl: z system slov: systém z  1993-a1
z-System n
viz z-systém.
česky: systém z angl: z system slov: systém z  1993-a1
zeitlicher Vertikalschnitt m
vertikální řez atmosférou, v němž se vynášejí hodnoty meteorologických prvků změřených v různých termínech na dané aerologické stanici. Nejčastěji se takto zobrazují teplota vzduchu, charakteristiky vlhkosti vzduchu a skalární, popř. vektorové složky rychlosti větru.
česky: řez atmosférou vertikální časový slov: časový vertikálny rez atmosférou rus: вертикальный разрез во времени  1993-a1
zeitweiliger Niederschlag m
padající srážky, které během poslední hodiny před termínem pozorování byly přerušovány, neměly však charakter přeháněk.
česky: srážky občasné angl: intermittent precipitation slov: občasné zrážky rus: временами дождь  1993-a3
zeitweiliger Regen m
česky: déšť občasný angl: intermittent rain slov: občasný dážď rus: временами дождь, дождь с перерывами fr: pluie intermittente f  1993-a1
zellulare Zirkulation f
cirkulace vzduchu pozorovaná ve vert. rovině. Buňkové cirkulace velkého měřítka jsou součástí všeobecné cirkulace atmosféry. V troposféře pozorujeme několik samostatných cirkulačních buněk (okruhů), které navzájem souvisejí a vzájemně se podmiňují, např. cirkulace pasátová a monzunová, vert. cirkulace v tlakových útvarech mírných zeměp. šířek apod. V mezosynoptickém měřítku jsou typické brízové cirkulace, popř. systémy horských a údolních větrů. Důležitým příkladem buňkové (buněčné) cirkulace mezosynoptického měřítka je buněčná konvekce. Viz též buňka Hadleyova, buňka Ferrelova, buňka polární, cirkulace Walkerova.
česky: cirkulace buňková angl: cellular circulation slov: bunková cirkulácia rus: ячейковая циркуляция fr: circulation générale de cellules f  1993-a2
Zellularkonvektion f
syn. konvekce celulární – konvekce, která se vyskytuje za vhodných podmínek v atmosféře nebo je pozorovaná při labor. experimentech a která se projevuje uspořádanou strukturou konvektivních buněk, z nichž každá obsahuje výstupný a sestupný proud vzduchu. Horiz. rozměry konv. buněk v reálné atmosféře jsou nejčastěji řádově km a jejich tvar může nabývat rozmanitých podob. V labor. podmínkách byly např. pozorovány buňky, které mají v horiz. řezu tvar šestiúhelníku (tvarová podobnost s buňkami včelího plástu), nebo přibližně kruhu, přičemž výstupné proudy jsou ve středu a sestupné na okrajích. Struktura oblačnosti tohoto typu, kterou lze pozorovat na snímcích z meteorologických družic, se vyznačuje pravidelně uspořádanými oblaky obklopenými bezoblačným prostředím a označuje se jako uzavřené cely. Vyskytují se však i buňky s vert. osou, které se projevují se bezoblačným středem obklopeným oblačností a označují se jako otevřené cely. Konvekce tohoto druhu bývá v literatuře označována též jako Bénardova konvekce nebo Rayleighova–Bénardova konvekce. Často se vyskytují i buňky válcovitého tvaru s horiz. osou ve směru převládajícího proudění, které vytvářejí pásy výstupných a sestupných pohybů. Konv. oblaky pak tvoří řady, tzv. oblačné ulice. Pro vznik konv. buněk je třeba, aby vertikální teplotní gradient přesahoval určitou kritickou hodnotu, která závisí na tloušťce vrstvy konvekce a na intenzitě turbulence. Vývoj buněčné konvekce a tvar buněk je významně ovlivňován rychlostí a vertikálním střihem větru.
česky: konvekce buněčná angl: cellular convection slov: celulárna konvekcia rus: ячейковая кoнвекция  1993-a3
Zenitalregen m
česky: deště zenitální angl: zenithal rains slov: zenitálne dažde rus: зенитальные дожди fr: pluies zénithales f  1993-a1
zentraler Vorhersagedienst m
ústřední článek předpovědní služby ČHMÚ s působností pro celé území ČR. Mezi jeho hlavní činnosti patří vykonávání meteorologické a hydrologické předpovědní služby, vydávání výstrah na meteorologické a povodňové jevy v rámci Systému integrované výstražné služby (SIVS), zabezpečení Smogového varovného a regulačního systému (SVRS), poskytování operativních informací orgánům státní správy, Hasičskému záchrannému sboru, Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, komerčním a dalším odběratelům a uživatelům.
česky: pracoviště předpovědní centrální slov: centrálne predpovedné pracovisko  2014
Zentraltief n
1. v typizaci povětrnostních situací HMÚ pro území ČR málo pohyblivá cyklona nad stř. Evropou;
2. někdy též syn. pro řídicí cyklonu.
česky: cyklona centrální angl: central cyclone slov: centrálna cyklóna rus: центральная депрессия, центральный циклон fr: dépression centrale f  1993-a2
Zentralzyklone f
1. v typizaci povětrnostních situací HMÚ pro území ČR málo pohyblivá cyklona nad stř. Evropou;
2. někdy též syn. pro řídicí cyklonu.
česky: cyklona centrální angl: central cyclone slov: centrálna cyklóna rus: центральная депрессия, центральный циклон fr: dépression centrale f  1993-a2
Zentralzyklone f
syn. cyklona centrální – cyklona, uvnitř které se formují jedna nebo více podružných cyklon. Řídicí cyklona je poměrně hlubokou a rozsáhlou frontální cyklonou zpravidla ve stadiu okludované cyklony, která mohla též postupně vznikat spojením několika cyklon. Řídicí cyklona se často vyskytuje nad určitou oblastí (např. u Islandu) po dobu až několika týdnů. Viz též cyklona kvazistacionární, stadia vývoje cyklony.
česky: cyklona řídicí angl: primary cyclone, primary depression slov: riadiaca cyklóna rus: главный циклон, первичная депресия fr: cyclone principal m, dépression principale f  1993-a3
Zentrifugalkraft f
v meteorologii se používá ve dvou významech:
1. odstředivá síla zemské rotace dána výrazem:
Ω×(Ω×R),
kde Ω je úhlová rychlost zemské rotace a R polohový vektor směřující od středu Země (zpravidla ztotožňovaného s těžištěm Země) k uvažovanému působišti odstředivé síly. Odstředivá síla tedy směřuje kolmo od osy zemské rotace a její velikost roste se vzdáleností od zemské osy. To v praxi znamená, že velikost odstředivé síly klesá od rovníku směrem k oběma pólům, kde je nulová, a kromě pólů zároveň roste s nadmořskou výškou.
2. kvazihorizontální odstředivá síla působící na vzduchové částice, které se pohybují po zakřivených trajektoriích. Síla směřuje kolmo od osy rotace tohoto pohybu a její velikost určujeme jako v2.r–1, kde v značí velikost rychlosti proudění a r je poloměr křivosti trajektorie. Křivost trajektorie lze u pohybů synop. měřítka zpravidla nahradit křivostí izobar nebo izohyps. Viz též síla zemské tíže, vítr gradientový, vítr cyklostrofický.
česky: síla odstředivá angl: centrifugal force slov: odstredivá sila  1993-a3
Zentrum der Antizyklone n
bod s nejvyšším tlakem vzduchu na přízemní povětrnostní mapě nebo s nejvyšší hodnotou geopotenciálu na mapách absolutní topografieanticykloně. V praxi se za střed anticyklony považuje přibližný střed poslední uzavřené izobary na přízemní mapě, popř. izohypsy na výškové mapě, a označuje se buď hodnotou poslední izobary, popř. izohypsy, nebo hodnotou nejvyššího tlaku vzduchu, resp. geopotenciálu. V případě, že uvnitř anticyklony je tlak vzduchu na velké ploše prakticky stejný, považuje se za střed anticyklony střed této plochy. V pohyblivých anticyklonách se střed anticyklony s výškou přesouvá na stranu teplé části anticyklony, tj. ve směru sklonu vertikální osy anticyklony. Ve stacionárních anticyklonách leží ve všech izobarických hladinách střed anticyklony přibližně nad přízemním středem.
česky: střed anticyklony angl: center of anticyclone slov: stred anticyklóny  1993-a1
Zirkulation f
1. ve fyzice a v dynamické meteorologii hodnota křivkového integrálu C=vdr  přes danou uzavřenou křivku v atmosféře. Symbol v značí rychlost proudění a dr je infinitezimální vektor tečný k uvažované křivce orientované proti pohybu hodinových ručiček. Rozlišujeme abs. a rel. cirkulaci podle toho, je-li rychlost proudění udána vzhledem k absolutní nebo relativní souřadnicové soustavě. Cirkulace má úzkou souvislost s vorticitou, neboť hodnota cirkulace příslušná uzavřené křivce a vydělená plochou vymezenou touto křivkou je rovna průměrné hodnotě složky vorticity kolmé ke zmíněné ploše.
2. V synoptické meteorologii a klimatologii se cirkulací obvykle rozumí souhrn všech synopticky a klimatologicky významných pohybů v atmosféře.
3. Ve většině met. oborů obecné označení pro proudění vzduchu ve více méně uzavřených okruzích.
česky: cirkulace angl: circulation slov: cirkulácia rus: циркуляция fr: circulation f  1993-a3
Zirkulationsfaktoren des Klimas m/pl
klimatický faktor podmíněný charakteristickou atmosférickou cirkulací, která působí na další klimatické prvky. Tuto skupinu faktorů můžeme řadit mezi geografické klimatické faktory, přičemž měřítko jejich působení v rámci kategorizace klimatu závisí na měřítku příslušné atmosférické cirkulace. Makroklima velkých územních celků je určováno všeobecnou cirkulací atmosféry, naopak mezoklima a míkroklima může být významně ovlivňováno místní cirkulací. Cirkulační klimatické faktory se mohou uplatňovat je v určité sezoně, v případě faktorů menšího měřítka jen v některé denní době, přičemž ovlivňují např. výskyt mlh, inverze teploty vzduchu, denní chod oblačnosti a srážek apod.
 
česky: faktor klimatický cirkulační angl: circulation climatic factor slov: cirkulačný klimatický faktor rus: циркуляционный климатический фактор fr: facteur du climat - circulation atmosphérique m  1993-b3
Zirkulationsindex m
číselná charakteristika intenzity atmosférické cirkulace, často ve volné atmosféře, v dané oblasti větších měřítek, popř. nad celou polokoulí. Je jím např. rozdíl tlaku vzduchu mezi vybranými body nebo zeměpisnými šířkami, průměrná rychlost větru v určité oblasti, číselná charakteristika cyklonální činnosti apod. Někdy indexem cirkulace rozumíme index zonální cirkulace, který charakterizuje intenzitu západo-východní složky všeobecné cirkulace atmosféry nejčastěji v mírných šířkách (např. mezi 35 a 55° s. š.). Dnes je tento pojem často spojen i s charakteristikou intenzity cirkulačních systémů analyzovaných v globální cirkulaci atmosféry, jejích akčních center a dálkových vazeb, např. severoatlantické oscilace, jižní oscilace apod.
česky: index cirkulace angl: circulation index slov: index cirkulácie rus: индекс циркуляции  1993-a3
Zirkulationszelle f
česky: buňka cirkulační angl: circulation cell slov: cirkulačná bunka rus: циркуляционная ячейка fr: cellule de circulation générale f  1993-a1
Zirkumpolarkarte f
v meteorologii synoptická nebo klimatologická mapa sev. nebo již. polokoule, popř. jejich částí se zeměp. pólem obvykle ve středu mapy. Znázorňuje buď plošné rozdělení jednoho nebo více meteorologických prvků v určitém časovém termínu (mapa cirkumpolární synoptická), nebo průměry či úhrny met. prvků za určité časové období (mapa cirkumpolární klimatologická). Geometrickým podkladem map cirkumpolárních bývá Lambertova azimutální plochojevná projekce. V meteorologii mají mapy cirkumpolární v klasické papírové podobě nejčastěji měřítko 1:60 mil. nebo 1:70 mil., v současné době ale bývají standardní součástí výstupů numerických předpovědních modelů zobrazovaných pomocí prostředků výpočetní techniky. Využívají se především pro střednědobé předpovědi počasí.
česky: mapa cirkumpolární angl: circumpolar chart slov: cirkumpolárna mapa rus: циркумполярная карта  1993-a3
Zirkumzenitalbogen m
halový jev v podobě části kružnice na obloze, který je směřuje rovnoběžné s ideálním obzorem. Jeho okraj bližší ke Slunci bývá červený, opačný okraj fialový. Rozlišujeme oblouk cirkumzenitální horní a oblouk cirkumzenitální dolní. První z nich se objevuje pouze při úhlových výškách Slunce nad obzorem menších než 32° a přibližuje se shora k velkému halu v jeho nejvyšším bodě. Může se však vyskytnout i tehdy, není-li velké halo patrné. Oblouk cirkumzenitální dolní je vzácným jevem a vyskytuje se pouze při výškách Slunce nad obzorem větších než 58° a někdy bývá označován též jako cirkumhorizontální oblouk. Přibližuje se zdola k velkému halu v jeho nejnižším bodě. Oblouk cirkumzenitální vzniká lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků s hlavní osou ve vert. poloze, jestliže paprsek vstupuje do krystalku podstavou a vystupuje pláštěm nebo naopak. Mimo zde uvedené rozsahy výšek Slunce nad obzorem brání vzniku cirkumzenitálního oblouku totální odraz paprsků uvnitř ledových krystalků. Cirkumzenitální oblouk patří k fotometeorům.
česky: oblouk cirkumzenitální angl: circumzenithal arc slov: cirkumzenitálny oblúk rus: околозенитная дуга  1993-a3
Zodiakallicht n
česky: světlo zodiakální slov: zodiakálne svetlo rus: зодиакальний свет  1993-a1
Zodiakallicht n
syn. světlo zodiakální – slabé bílé nebo žlutavé světlo ve tvaru kužele na noční obloze rozložené podél ekliptiky a zdánlivě vycházející z místa na horizontu, za nímž se nachází zapadlé či vycházející Slunce. Zvířetníkové světlo lze pozorovat pouze při dostatečně temné obloze a průzračném vzduchu, tzn. v tropech a subtropech běžně po celý rok, v severních mírných zeměpisných šířkách na jaře na večerní obloze a na podzim na ranní obloze. Je způsobeno rozptýleným slunečním světlem na disku prachu kolem Slunce, soustředěném v rovině ekliptiky.
česky: světlo zvířetníkové angl: zodiacal light slov: zvieratníkové svetlo rus: зодиакальный свет  1993-a3
zonale Luftströmung f
proudění vzduchu ve směru podél rovnoběžek, přičemž obvykle se jako zonální proudění označuje proudění ve směru západ – východ. Východní proudění podél rovnoběžek se většinou označuje jako východní nebo negativní zonální proudění, popř. jako proudění antizonální. Viz též cirkulace zonální, složka cirkulace zonální, proudění meridionální.
česky: proudění zonální angl: zonal flow slov: zonálne prúdenie rus: зональное течение  1993-a3
zonale Zirkulation f
1. souhrn složek pohybu vzduchu ve všeobecné cirkulaci atmosféry, které mají rovnoběžkový směr;
2. cirkulace, která v dané oblasti působí synopticky nebo klimaticky významný zonální přenos tepla a vlhkosti. Je určující pro velký oběh vody na Zemi;
3. model všeobecné cirkulace atmosféry s přenosem vzduchu pouze v rovnoběžkovém směru, se stejnou rychlostí ve všech bodech kterékoliv rovnoběžky. Viz též index zonální cirkulace.
česky: cirkulace zonální angl: zonal circulation slov: zonálna cirkulácia rus: зональная циркуляция fr: circulation zonale f  1993-a3
zonale Zirkulationskomponente f
průmět výsledného vektoru větru odpovídajícího všeobecné cirkulaci atmosféry v daném bodě, oblasti nebo hladině na místní rovnoběžku. K východu orientovaná zonální složka cirkulace se považuje za kladnou, opačná za zápornou. Viz též cirkulace zonální, proudění zonální, index zonální cirkulace, složka cirkulace meridionální.
česky: složka cirkulace zonální angl: zonal component of circulation slov: zonálna zložka cirkulácie rus: зональная составляющая циркуляции  1993-a3
zonaler Trog m
brázda nízkého tlaku vzduchu, jejíž osa je orientovaná ve směru rovnoběžek. Na sev. polokouli je na její již. straně převážně západní a na sev. straně vých. proudění. Viz též brázda nízkého tlaku vzduchu meridionální, proudění zonální.
česky: brázda nízkého tlaku vzduchu zonální angl: zonal trough slov: zonálna brázda nízkeho tlaku vzduchu rus: зональная ложбина fr: thalweg équatorial m, thalweg d'alizé m, creux tropical m, creux des latitudes moyennes m, talweg des latitudes moyennes m, thalweg des latitudes moyennes m, thalweg des zones d'alizés m  1993-a3
Zonalität des Klimas f
česky: pásmovitost klimatu angl: zonality of climate slov: pásmovitosť podnebia rus: зональность климата  1993-a3
Zone der anomalen Hörbarkeit f
oblast slyšitelnosti intenzivního zvuku, např. exploze, ve velké vzdálenosti od zdroje zvuku, zpravidla za pásmem ticha. Výskyt tohoto jevu je spojen s lomem zvuku a změnou směru šíření zvukové vlny, obvykle na výškových inverzích teploty vzduchu. Viz též šíření zvuku v atmosféře.
česky: pásmo anomální slyšitelnosti angl: zone of anomalous audibility slov: pásmo anomálnej počuteľnosti rus: зона аномальной слышимости  1993-a1
Zone des Schweigens f
oblast, v níž není slyšitelný zvuk ze vzdáleného zdroje, ačkoliv v oblasti ještě vzdálenější je v důsledku anomálního šíření zvuk opět slyšitelný. Viz též šíření zvuku v atmosféře.
česky: pásmo ticha angl: zone of silence slov: pásmo ticha rus: зона молчания  1993-a1
zufällige Dürre f
nepravidelně nastávající sucho, trvající několik týdnů, měsíců i roků a projevující se odchylkami indexů sucha od klimatologického normálu pro danou oblast a fázi roku. V oblastech s humidním klimatem a rovnoměrným ročním chodem atmosférických srážek je sucho vždy nahodilé. Ve stř. Evropě vznikají epizody sucha v důsledku nadnormálně četného výskytu anticyklonálních synoptických typů, při nichž se nad evropskou pevninou často vytvářejí blokující anticyklony. Velká nebezpečnost nahodilého sucha spočívá mj. v jeho neočekávaném, pozvolném nástupu a obtížné predikci, založené na případné závislosti nahodilého sucha v daném regionu na některé z klimatických oscilací.
česky: sucho nahodilé angl: contingent drought slov: náhodné sucho rus: случайная засуха  1993-a3
Zufallsvorhersage f
syn. předpověď počasí slepá – předpověď počasí založená na náhodném výběru jedné z většího počtu variant, které mohou být omezeny např. variačním rozpětím určitých meteorologických prvků. Lze ji tedy přirovnat k tahání lístků, na nichž jsou napsány tyto jednotlivé varianty, z osudí. Nejde o předpověď, jež by se v meteorologii používala k vlastním prognózním účelům. Může však nalézt určité uplatnění např. ve srovnávacích studiích sloužících k hodnocení úspěšnosti jednotlivých metodik používaných v meteorologických předpovědích.
česky: předpověď počasí náhodná angl: random forecast slov: náhodná predpoveď počasia rus: случайный прогноз  1993-a2
Zugstrassen der Hochdruckgebiete f/pl
prům. typické dráhy středů anticyklon pohybujících se v určité geogr. oblasti. Na rozdíl od drah cyklon většinou směřují do nižších zeměp. šířek. B. P. Multanovskij, který dráhy anticyklon označil jako osy anticyklonálních procesů nebo osy anticyklon, rozlišil v Evropě tři zákl. skupiny drah anticyklon: azorská, směřující k východoseverovýchodu, normální polární, směřující k jihovýchodu, a ultrapolární, směřující k jihu nebo jihozápadu.
česky: dráhy anticyklon angl: trajectories of anticyclones slov: dráhy anticyklón rus: пути антициклонов, траектории антициклонов fr: trajectoire des anticyclones f  1993-a1
Zugstrassen der Tiefdruckgebiete f/pl
koridory se zvýšenou frekvencí pohybu cyklon, určené na základě studia trajektorií cyklon za delší období. Trajektorie konkrétní cyklony se přitom od typické dráhy může značně lišit. Pro tropické cyklony na sev. polokouli jsou charakteristické přibližně parabolické dráhy nejprve k severozápadu, posléze k severovýchodu, s bodem ohybu nejčastěji mezi 20° a 30° s. š. V mimotropických oblastech dráhy cyklon směřují většinou od západu na východ ve směru řídícího proudění. Dráhy cyklon v Evropě popsal W. J. Bebber (1891) dodnes se používá jeho označení dráha Vb [pět b] pro pohyb janovské cyklony přes Jaderské moře a Maďarsko k severovýchodu, viz situace Vb.
česky: dráhy cyklon angl: cyclone tracks slov: dráhy cyklón rus: траектории циклонов fr: cheminement des cyclones m, trajectoire des cyclones f  1993-a3
Zunge feuchter Luft f
jazykovité rozšíření nebo pronikání vlhkého vzduchu do oblasti, ve které je vlhkost vzduchu všeobecně nižší.
česky: jazyk vlhkého vzduchu angl: moist tongue slov: jazyk vlhkého vzduchu rus: влажный язык, клин влажного воздуха  1993-a2
Zunge trockener Luft f
jazykovité rozšíření nebo pronikání suchého vzduchu do oblasti, ve které je všeobecně vyšší vlhkost vzduchu.
česky: jazyk suchého vzduchu angl: dry tongue slov: jazyk suchého vzduchu rus: клин сухого воздуха, сухой язык  1993-a2
Züricher Zahl f
česky: číslo curyšské slov: zürišské číslo rus: цюрихское число fr: nombre de taches solaires m  1993-a2
Zustandsgleichung f
syn. rovnice Clapeyronova, syn. vzorec Clapeyronův – termodynamická rovnice vyjadřující vztah mezi třemi stavovými veličinami, tj. teplotou, tlakem a hustotou ideálního plynu. Lze ji odvodit kombinací Gay-Lussacova zákonaCharlesovým zákonem. Uvádí se ve tvaru
pρ=RT nebo  pρ=RmT,
kde p značí tlak, ρ hustotu, T teplotu v K, R* univerzální plynovou konstantu, R měrnou plynovou konstantu a m poměrnou molekulovou hmotnost daného plynu. Stavová rovnice patří k zákl. vztahům používaným v termodynamice atmosféry, neboť za hodnot tlaku a teploty, které se běžně vyskytují v atmosféře platí s postačující přesností i pro reálné plyny.
česky: rovnice stavová angl: state equation slov: stavová rovnica rus: уравнение состояния газов  1993-a2
Zustandskurve f
obecně grafické vyjádření změn fyz. stavu vert. se pohybující vzduchové částice. V praxi grafické vyjádření změn teploty adiabaticky vystupující či sestupující vzduchové částice na termodynamickém diagramu. Viz též děj adiabatický.
česky: křivka stavová angl: state curve slov: stavová krivka rus: кривая состояния  1993-a2
Zuweisung der Wettersatellitenbilder f
starší označení pro georeferenci snímků nebo přemapování snímků. Jedná se o přiřazení zeměpisných souřadnic jednotlivým pixelům družicového snímku a následný převod snímku do nějaké zvolené standardní geografické projekce.
česky: přiřazení družicových snímků angl: geographic localization of satellite pictures slov: priradenie družicových snímok rus: географическая привязка координат на снимках со спутников  1993-a3
Zweikomponenten Windfahne f
citlivá směrovka určená k současnému zjišťování hodnot horiz. i vert. složky směru větru. V současné době se už prakticky nepoužívá. Viz též směrovka větrná.
česky: směrovka větrná dvoukomponentní angl: bidirectional wind vane, bivane slov: dvojzložková veterná smerovka rus: бифлюгер, двухкомпонентная флюгарка  1993-a3
Zwischeneiszeit f
česky: doba meziledová angl: interglacial, interglacial period slov: medziľadová doba rus: интергляциал, интергляциальная фаза, межледниковый период fr: période interglaciaire f, interglaciation f  1993-a1
Zwischenstaatlicher Ausschuss für Klimaänderungen m
(IPCC) – je mezivládní organizace, založená v roce 1988 Světovou meteorologickou organizací a programem OSN pro životní prostředí (UNEP). Posláním IPCC je komplexní vědecké posuzování publikovaných vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací o změnách klimatu, o jejich potenciálních environmentálních a sociálně-ekonomických důsledcích a o možnostech přizpůsobení se těmto důsledkům (adaptace) nebo o možnostech zmírnění jejich účinků (mitigace). V několikaletých intervalech vydává shrnující zprávy. První (FAR) byla vydána v roce 1990, druhá (SAR) v roce 1995, třetí (TAR) v roce 2001, čtvrtá (AR4) v roce 2007 a pátá (AR5) v roce 2014.
česky: Mezivládní panel pro klimatickou změnu angl: Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) slov: Medzivládny panel pre klimatickú zmenu  2014
Zyklogenese f
vznik, popř. zesílení již existující cyklonální cirkulace v atmosféře. Za příznivých podmínek může vést k formování cyklony nebo k jejímu prohlubování. K cyklogenezi často dochází na přední straně výškové brázdy nebo v oblasti atmosférických front, a to především studených. Speciálním případem je orografická a termická cyklogeneze. Opakem cyklogeneze je cyklolýza. Viz též teorie cyklogeneze.
česky: cyklogeneze angl: cyclogenesis slov: cyklogenéza rus: циклогенез fr: cyclogénèse f, cyclogenèse f  1993-a3
Zyklolyse f
zeslabení již existující cyklonální cirkulace v atmosféře, které může vést k vyplňování, popř. zániku cyklony, ke zmenšování horiz. tlakového gradientu a slábnutí větru. Opakem cyklolýzy je cyklogeneze.
česky: cyklolýza angl: cyclolysis slov: cyklolýza rus: циклолиз fr: cyclolyse f  1993-a3
Zyklon m
1. čes. název pro plně vyvinutou tropickou cyklonu v oblastech Indického oceánu a v jižní části Tichého oceánu západně od 160° v. d. Desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru v něm dosahuje nejméně 33 m.s–1;
2. v minulosti označení každé silné tropické cyklony bez ohledu na oblast výskytu.
česky: cyklon slov: cyklón rus: циклон fr: cyclone tropical m  1993-a3
zyklonale Situation f
1. označení pro určité synoptické typy používané v katalogu povětrnostních situací. Při cyklonální situaci převládá nad sledovaným územím cyklonální počasí. U většiny typů cyklonálních situací se používá indexu "c". Např. NWc znamená sz. cyklonální situaci;
2. někdy se pro stručnost nesprávně používá k souhrnnému označení projevů cyklonálního počasí. Viz též situace anticyklonální.
česky: situace cyklonální angl: cyclonic situation slov: cyklonálna situácia  1993-a1
zyklonale Strömung f
proudění, při kterém mají proudnice cyklonální zakřivení.
česky: proudění cyklonální angl: cyclonic flow slov: cyklonálne prúdenie  1993-a1
zyklonale Wetterlage f
1. označení pro určité synoptické typy používané v katalogu povětrnostních situací. Při cyklonální situaci převládá nad sledovaným územím cyklonální počasí. U většiny typů cyklonálních situací se používá indexu "c". Např. NWc znamená sz. cyklonální situaci;
2. někdy se pro stručnost nesprávně používá k souhrnnému označení projevů cyklonálního počasí. Viz též situace anticyklonální.
česky: situace cyklonální angl: cyclonic situation slov: cyklonálna situácia  1993-a1
zyklonale Winddrehung f
stáčení větru v horiz. rovině dané cyklonálním zakřivením proudnic. Na sev. polokouli má opačný směr než otáčení hod. ručiček, tj. míří vlevo, postavíme-li se po směru větru, zatímco na již. polokouli je tomu opačně. Viz též zakřivení izobar nebo izohyps cyklonální, cyklona, stáčení větru anticyklonální.
česky: stáčení větru cyklonální angl: cyclonic rotation of wind slov: cyklonálne stáčanie vetra rus: циклоническое вращение  1993-a2
zyklonale Windscherung f
horiz. střih větru, který zvětšuje cyklonální vorticitu, tj. podporuje slábnutí anticyklon nebo prohlubování cyklon. Na sev. polokouli se při cyklonálním střihu větru rychlost větru zmenšuje zprava doleva, stojíme-li čelem po směru proudění.
česky: střih větru cyklonální angl: cyclonic wind shear slov: cyklonálny strih vetra  1993-a1
zyklonale Zirkulation f
cirkulace v místech, kde se vzduch pohybuje s vert. osou rotace, jejíž průmět do osy rotace Země je shodně orientovaný jako osa rotace Země, tj. v místech, kde vzduchové částice mění směr svého pohybu na sev. polokouli proti směru otáčení hodinových ručiček a na již. polokouli ve směru otáčení hodinových ručiček. Cyklonální cirkulace je tedy na sev. polokouli kladná a na již. polokouli záporná. Cyklonální cirkulace na rovníku není definována. Cyklonální cirkulace je opakem anticyklonální cirkulace. Viz též cyklonální zakřivení izobar nebo izohyps.
česky: cirkulace cyklonální angl: cyclonic circulation slov: cyklonálna cirkulácia rus: циклоническая циркуляция fr: circulation cyclonique f, circulation dépressionnaire f  1993-a3
zyklonaler Föhn m
viz fén.
česky: fén cyklonální angl: cyclonic foehn fr: foehn cyclonique m slov: cyklonálny föhn  1993-a3
zyklonaler Niederschlag m
srážky vypadávající v oblasti cyklony. Jsou to jednak frontální srážky, a ze srážek nefrontálních především srážky vypadávající v teplém sektoru cyklon a v oblastech významného střihu větru s cyklonálním zakřivením izobar či izohyps. Cyklonální srážky mohou být jak trvalé, tak v podobě přeháněk.
česky: srážky cyklonální angl: cyclonic precipitation slov: cyklonálne zrážky  1993-a2
zyklonales Wetter n
1. počasí v oblasti cyklony. Závisí na stadiu vývoje cyklony, na druhu vzduchových hmot, které ji tvoří, na dráze cyklony, roč. období a je rozdílné v různých sektorech cyklony.
mladé cykloně je počasí v její přední části charakteristické pro přibližující se teplou frontu a její přechod. Počasí stř. části mladé cyklony odpovídá počasí jejího teplého sektoru. V něm se v zimě ve stř. Evropě vyskytuje především rozsáhlá vrstevnatá oblačnost, srážky ve formě mrholení, advekční mlhy a prům. teplota vyšší než normální. Počasí v týlu cyklony odpovídá počasí při přechodu studené fronty a počasí ve studené vzduchové hmotě postupující za ní. Nejčastěji se při něm vyskytuje proměnlivá kupovitá oblačnost, srážky ve tvaru přeháněk, v horských oblastech se mohou vyskytovat srážky trvalého charakteru. V létě je přitom prům. teplota nižší než normální. Někdy se též hovoří o počasí sev. sektoru níže, které je typické velkou, často proměnlivou vrstevnatou i kupovitou oblačností, občasnými srážkami a při postupu cyklony od západu na východ vých. prouděním. Počasí i tam závisí do značné míry na vzdálenosti místa od středu cyklony.
V okludované cykloně je počasí v její přední části před okluzní frontou v chladném pololetí přibližně stejné jako v přední části mladé cyklony, protože v této roč. době se jeví okluzní fronta ve většině případů jako teplá. V teplém pololetí jsou v této části cyklony časté přeháňky, popř. bouřky. V týlové části okludované cyklony je počasí podobné jako v týlové části mladé cyklony s tím rozdílem, že protrhávání oblačnosti po přechodu okluzní fronty nenastává tak rychle. Popsané počasí v oblasti cyklony představuje jen zjednodušené schéma, ve skutečnosti cyklonální počasí podstatně závisí na mnoha dalších faktorech.
2. označení pro počasí v oblasti cyklony velmi zjednodušeně a nepřesně charakterizované velkou oblačností, trvalými srážkami a silným prouděním.
česky: počasí cyklonální angl: cyclonic weather slov: cyklonálne počasie rus: погода в циклонах  1993-a3
Zyklone f
syn. níže tlaková – oblast se sníženým tlakem vzduchu, která se projevuje na synoptické mapě alespoň jednou uzavřenou izobarou nebo izohypsou, přičemž tlak vzduchu uvnitř je nižší než v okolí. Pro cyklonu je charakteristická cirkulace vzduchu proti směru pohybu hod. ručiček na sev. polokouli a ve směru pohybu hod. ručiček na již. polokouli. Cyklona je základním tlakovým útvarem. Středy cyklony se označují na synop. mapách v ČR písmenem „N“ (níže), na mapách z angl. jazykové oblasti písmenem „L“ (low), na mapách z něm. jazykové oblasti písmenem „T“ (Tief), na mapách z rus. jazykové oblasti písmenem „H“ (nizkoje davlenije) a na mapách ze španělské jazykové oblasti písmenem „B“ (baja). Ke vzniku cyklony vedou složité procesy v atmosféře označované jako cyklogeneze. Termín cyklona poprvé použil angl. námořní kapitán H. Piddington v r.1848. Viz též počasí cyklonální, stadia vývoje cyklony, model cyklony, osa cyklony.
česky: cyklona angl: cyclone, depression, low slov: cyklóna rus: депреcсия, циклон fr: cyclone m, dépression f, système cyclonique m  1993-a3
Zyklonenachse f
čára, která spojuje středy cyklony v různých výškových hladinách. Je nakloněna proti směru horiz. teplotního gradientu, tj. do studeného vzduchu. Sklon osy cyklony je tím větší, čím je cyklona více termicky asymetrická. Někdy se užívá i termín výšková osa cyklony.
česky: osa cyklony angl: axis of depression slov: os cyklóny rus: ось депресии, ось циклона  1993-a3
Zyklonenbahnen f
koridory se zvýšenou frekvencí pohybu cyklon, určené na základě studia trajektorií cyklon za delší období. Trajektorie konkrétní cyklony se přitom od typické dráhy může značně lišit. Pro tropické cyklony na sev. polokouli jsou charakteristické přibližně parabolické dráhy nejprve k severozápadu, posléze k severovýchodu, s bodem ohybu nejčastěji mezi 20° a 30° s. š. V mimotropických oblastech dráhy cyklon směřují většinou od západu na východ ve směru řídícího proudění. Dráhy cyklon v Evropě popsal W. J. Bebber (1891) dodnes se používá jeho označení dráha Vb [pět b] pro pohyb janovské cyklony přes Jaderské moře a Maďarsko k severovýchodu, viz situace Vb.
česky: dráhy cyklon angl: cyclone tracks slov: dráhy cyklón rus: траектории циклонов fr: cheminement des cyclones m, trajectoire des cyclones f  1993-a3
Zyklonenfamilie f
česky: rodina cyklon angl: cyclone family slov: rodina cyklón rus: семейство циклонов  1993-a3
Zyklonenfamilie f
rodina cyklon – několik frontálních cyklon, které vznikají postupně na jedné a téže polární, výjimečně i arktické hlavní frontě a postupují obvykle k východu až severovýchodu. Mezi jednotlivými cyklonami se vyskytují postupující anticyklony nebo hřebeny vyššího tlaku vzduchu. Na sev. polokouli každá z nových cyklon vzniká poněkud jižněji vzhledem k předešlé v souvislosti s postupem hlavní fronty k jihu až jihovýchodu. Série cyklon je ukončena uzavírající anticyklonou.
česky: série cyklon angl: cyclone family slov: séria cyklón  1993-a3
Zyklonenmodell der norwegischen Schule n
klasický koncepční model mimotropické cyklony založený na popisu vývoje struktury atmosférických front, jehož základy vytvořil norský meteorolog J. Bjerknes podle povětrnostní situace ze dne 15. srpna 1918. Podle tohoto modelu se cyklona vyvíjí spolu s frontální vlnou, tvořenou teplou frontou v přední a studenou frontou v zadní části cyklony. Během vývoje cyklony roste amplituda a současně se zkracuje délka frontální vlny, jak se rychleji pohybující studená fronta přibližuje k teplé frontě, což v konečném důsledku vede ke vzniku okluzní fronty. Přestože byl model původně vytvořen pouze na základě pozemních pozorování, stále zůstává dobrým přiblížením popisu reálných cyklon především nad kontinenty. Viz též Shapirův-Keyserův model cyklony.
česky: model cyklony podle norské meteorologické školy angl: Norwegian cyclone model slov: model makroskopický  2015
Zyklonenmodell n
1. schematický model znázorňující podstatné charakteristiky skutečné cyklony. Obvykle bývá sestavován z dílčích modelů pro určitá stadia vývoje cyklony, např. model mladé cyklony, model okludované cyklony aj. Mezi základní a v Evropě nejpoužívanější modely cyklony patří model cyklony podle norské meteorologické školy a Shapirův-Keyserův model cyklony.
2. Matematické vyjádření dynamiky atmosféry, které popisuje atmosférické pohyby a podmínky typické pro cyklonu.
česky: model cyklony angl: model of cyclone slov: model cyklóny rus: модель циклона  1993-a3
Zyklonenmodell nach Shapiro-Keyser n
koncepční model cyklony, který je vhodný pro popis vývoje struktury atmosférických front zejména v rychle se vyvíjejících mimotropických cyklonách nad otevřeným mořem, pro něž model cyklony podle norské meteorologické školy selhává. Model publikovali M. A. Shapiro a D. Keyser poprvé v roce 1990 na základě výsledků systematických studií cyklon nad severozápadním Atlantikem. Model zahrnuje celkem čtyři stadia vývoje počínaje:
(i) zformováním frontální vlny s teplou frontou v přední a studenou frontou v zadní části cyklony;
(ii), vznikem struktury front ve tvaru písmene T, kdy studená fronta postupuje směrem do teplého sektoru cyklony, avšak kolmo k teplé frontě, tzn. nedochází ke spojení teplé a studené fronty a ke vzniku okluzní fronty;
(iii) rozpadem části studené fronty v blízkosti středu cyklony a na něm navazujícím ohýbáním teplé fronty kolem středu cyklony;
(iv) uzavřením oblasti relativně teplejšího vzduchu v blízkosti středu cyklony chladnějším vzduchem z okolí, což vede ke vzniku teplé sekluze. Cyklony, které se vyvíjejí podle Shapirova–Keyserova modelu, mají zpravidla protáhlý tvar od západu k východu podél výrazné teplé fronty a mají tendenci se vyvíjet v místech s konfluentním prouděním, např. ve vstupní oblasti jet streamu.
česky: model cyklony Shapirův–Keyserův angl: Shapiro–Keyser cyclone model slov: Shapirov–Keyserov model cyklóny  2015
Zyklonenteilung f
proces v atmosféře, při němž z jedné cyklony vzniknou dvě, nebo více cyklon. K segmentaci cyklony dochází většinou tak, že na okraji staré cyklony, která se už vyplňuje, se vytvoří samostatná cyklona s uzavřenou cirkulací, jindy nastává segmentace cyklony při postupu mladé cyklony přes horskou překážku. Nově vzniklé cyklony se obyčejně vzájemně pohybují proti směru pohybu hodinových ručiček. O nepravé segmentaci cyklony se hovoří tehdy, když se rozsáhlá cyklona začíná vyplňovat, přičemž se rozpadá na několik samostatných cyklon, které se pak vyplňují nerovnoměrně. Cyklony, které vznikají segmentací, mají jednu, nebo více uzavřených izobar a jako celek jsou ohraničené dalšími izobarami, takže vytvářejí rozsáhlou oblast nízkého tlaku vzduchu.
česky: segmentace cyklony angl: segmentation of cyclone slov: segmentácia cyklóny rus: сегментация циклона  1993-a1
zyklostrophische Strömung f
česky: proudění cyklostrofické slov: cyklostrofické prúdenie  1993-a1
podpořila:
spolupracují: