Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene d

X
D-Schicht f
vrstva v ionosféře, jež působí občas změny v podmínkách šíření krátkých a velmi krátkých rádiových vln. Vyskytuje se ve výšce zhruba 50 až 80 km (podle jiných autorů 70 až 90 km). Obvykle není charakterizována výraznějším lokálním maximem ve vert. profilu koncentrace el. nabitých částic, a její občasné vytváření zpravidla souvisí s náhlým zvýšením sluneční činnosti. Pojmenování vrstvy pochází od F. Appletona.
česky: vrstva D angl: D-layer slov: D-vrstva rus: слой D  1993-a3
Daltonsches Gesetz n
1. zákon, podle něhož v daném objemu směsi ideálních plynů nepůsobících na sebe chem. má každý plyn takový tlak, jakoby sám vyplňoval celý objem. Jinými slovy, tlak směsi ideálních plynů v daném objemu, čili celkový tlak, je roven součtu dílčích tlaků. Lze psát
p=k=1s pk,
kde p je tlak směsi ideálních plynů a pk dílčí tlak k–té složky směsi (k = 1, 2... s). Uvedený zákon zformuloval J. Dalton v r. 1801. S dostatečnou přesností platí i pro reálné plyny, a proto má široké uplatnění v meteorologii, zejména v termodynamice atmosféry. Atmosféra se obvykle považuje za směs suchého vzduchu s vodní párou, tj. je tvořena vlhkým vzduchem. Pokud nenastává kondenzace nebo sublimace, řídí se vlhký vzduch zákony ideálního plynu a jeho celkový tlak p je podle Daltonova zákona dán součtem
p=e+pd,
kde e je dílčí tlak vodní páry a pd tlak suchého vzduchu. V důsledku platnosti Daltonova zákona by při absenci dostatečně intenzivního vert. promíchávání vzduchu, nalézajícího se v tíhovém poli Země, ubývalo s výškou rychleji lehčích plynů.
2. Empir. vztah, podle něhož je rychlost vypařování přímo úměrná sytostnímu doplňku ve vrstvě vzduchu přiléhající k vodnímu povrchu a nepřímo úměrná tlaku vzduchu. Má tvar
V=k.es-ep,
kde V je rychlost vypařování, tj. množství vody vypařené za jednotku času z jednotky plochy, es tlak nasycené vodní páry při teplotě povrchu vypařující se vody, e značí tlak vodní páry ve vzduchu nad vypařujícím se povrchem, p tlak vzduchu a k je koeficient úměrnosti, jehož hodnota závisí hlavně na rychlosti větru. Za bezvětří je rychlost vypařování značně menší než při větru.
česky: zákon Daltonův angl: Dalton law slov: Daltonov zákon rus: закон Дальтона  1993-a1
Dämmerung f
přechodná doba mezi dnem a nocí nebo mezi nocí a dnem, kdy je Slunce za geometrickým obzorem. Zemský povrch je za soumraku osvětlován pouze slunečním světlem rozptýleným ve vyšších vrstvách zemské atmosféry, a to ještě po západu Slunce, tedy za večerního soumraku nebo již před východem Slunce, tj. za ranního soumraku neboli za svítání. Čím je Slunce níže pod obzorem a osvětluje menší část zemské atmosféry, tím je osvětlení zem. povrchu slabší. Při polohách Slunce pod 18° pod horizontem soumrak zaniká, rozptýlené sluneční světlo již není na obloze patrné a jedná se pak o astronomickou noc. Délka soumraku závisí na úhlu, který svírá zdánlivá sluneční dráha s obzorem, a proto se soumrak prodlužuje se zeměp. šířkou a na dané rovnoběžce také v obdobích blíže ke slunovratům. Intenzita světla se při soumraku nemění jen s polohou Slunce pod horizontem, nýbrž závisí i na výskytu oblačnosti, srážek, na vlhkosti vzduchu apod. Z praktických důvodů se rozlišuje soumrak občanský, námořní (nautický) a astronomický. Viz též barvy soumrakové, oblouk soumrakový, oblouk protisoumrakový, spektrum soumrakové.
česky: soumrak angl: twilight slov: súmrak rus: сумерки  1993-a3
Dämmerungsbogen m
fotometeor, jenž patří k soumrakovým barvám. Vytváří jej stín Země a je pozorován na opačné straně obzoru proti zapadajícímu Slunci. Má tvar kruhové úseče a tmavomodrou barvu, často s fialovým nádechem. Nahoře bývá ohraničen nafialovělým pruhem. Oblouk soumrakový poprvé popsal něm. přírodovědec J. H. Lambert v r. 1760. Okraj soumrakového oblouku bývá při vhodných pozorovacích podmínkách zvýrazněn v podobě Venušina pásu.
česky: oblouk soumrakový angl: crepuscular arc, twilight arc slov: súmrakový oblúk rus: сумеречная дуга  1993-a3
Dämmerungserscheinungen f/pl
česky: jevy soumrakové slov: súmrakové javy rus: сумеречные явления  1993-a3
Dämmerungsfarben f/pl
fotometeor pozorovaný během soumraku. Tvoří se lomem, rozptylem nebo selektivní absorpcí záření při průchodu atmosférou. K nejčastějším formám soumrakových barev patří fialová záře, soumrakový oblouk, ozáření vrcholů a krepuskulární paprsky. Viz též červánky.
česky: barvy soumrakové angl: twilight colours slov: súmrakové farby fr: couleurs crépusculaires pl (f) rus: вечерняя заря, сумеречные цвета  1993-a1
Dämmerungsfarben f/pl
vžité označení pro světelné jevy v atmosféře v období východu a západu Slunce, není-li obloha zcela zatažena oblaky. Červánky jsou pozorovatelné v té části oblohy, kde se nachází Slunce. Se zmenšováním výšky Slunce nad obzorem se barva slunečního světla mění postupně ze žluté přes oranžovou na červenou. Zanikají při výšce Slunce asi 5° pod obzorem. Vznikají lomem slunečních paprsků v atmosféře a rozptylem na molekulách vzduchu, částicích prachu apod. Velikost rozptylu se zmenšuje s rostoucí vlnovou délkou procházejícího záření. Červená část slunečního spektra prochází v období západu Slunce atmosférou s menším zeslabením než ostatní části spektra, a proto ve slunečním záření převažuje. Viz též barvy soumrakové, modř oblohy.
česky: červánky angl: twilight glow slov: zore fr: nuages crépusculaires pl rus: заря  1993-a1
Dämmerungsspektrum n
spektrum světla oblohy v době soumraku.
česky: spektrum soumrakové angl: twilight spectrum slov: súmrakové spektrum rus: спектр сумерек  1993-a1
Dampfnebel m
mlha, která vzniká vypařováním vody z povrchu teplejší vodní plochy do chladnějšího vzduchu. Vyskytuje se v oblastech arkt. moří, u okrajů ledovců v kterékoliv roč. době a nad vnitřními moři (Černé, Baltské moře) v zimě. Nad pevninou se tyto mlhy vytvářejí zvláště na podzim nad řekami a jezery, je-li voda teplejší než přilehlé vrstvy vzduchu. Mohou však vznikat též následkem vypařování rel. teplých dešťových kapek, padají-li vrstvou studeného vzduchu. Viz též vír mlžný.
česky: mlha z vypařování angl: evaporation fog slov: hmla z vyparovania rus: туман испарения  1993-a3
Dämpfung von elektromagnetischen Wellen (Radiowellen) f
syn. útlum radiovln – zeslabení radiovln při průchodu atmosférou způsobené jednak pohlcováním neboli absorpcí záření atm. plyny (vodní párou, kyslíkem), jednak absorpcí a rozptylem na vodních kapkách či ledových částicích v oblacích, mlze a ve srážkách. Útlum se obvykle vyjadřuje v decibelech na km vzdálenosti (dB.km–1). Zeslabení radiovln atm. plyny je u vlnových délek větších než 2 cm malé a při měření radiolokátory na menší vzdálenosti se zanedbává. Útlum způsobený oblaky a srážkami závisí na velikosti a skupenství částic, ze kterých je složen meteorologický cíl. Koeficient útlumu obecně klesá se vzrůstající vlnovou délkou. Viz též šíření elektromagnetického vlnění v atmosféře.
česky: útlum elektromagnetických vln angl: attenuation of electromagnetic waves (of radio waves) slov: útlm elektromagnetických vĺn rus: затухание электромагнитных волн (радиоволн)  1993-a3
Dämpfung von Schallwellen f
pokles amplitudy zvukových vln a tím intenzity zvuku s rostoucí vzdáleností od jeho zdroje. Ve zcela klidném prostředí termodynamicky ideálního plynu by tento útlum byl dán především narušováním adiabatického charakteru zvukových vln, tj. porušením vzájemné tepelné izolace mezi oblastmi zředění a zhuštění ve zvukových vlnách. Odtud vyplývá, že velikost tohoto útlumu by byla úměrná druhé mocnině frekvence zvukových vln, neboť s růstem frekvence klesá ve zvukové vlně vzdálenost mezi sousedními oblastmi zhuštění a zředění a rostou gradienty hustoty i teploty vzduchu mezi nimi. Dále tento útlum roste s tepelnou vodivostí plynu a s jeho vazkostí. V atm. prostředí je však reálný útlum zvuku podstatně větší než takto teoreticky vyhodnocený útlum pro klidné prostředí. Na reálném útlumu se totiž velmi podstatně podílí turbulence a v přízemní vrstvě výrazně přispívá i útlum na nerovnostech a drsných elementech zemského povrchu.
česky: útlum zvukových vln angl: attenuation of sound waves slov: útlm zvukových vĺn  2014
Daten des Beginns und des Endes eines Schwellenwertes der Temperatur n/pl
první a posledníden období s místně průměrnou denní teplotou vzduchu. Určují se z křivky ročního chodu teploty sestrojené z měs. průměrů teplot nebo výpočtem. Data nástupu a ukončení teploty 0 °C a vyšší, 5 °C a vyšší, 10 °C a vyšší atd. včetně trvání těchto teplot patří k významným teplotním a bioklimatickým charakteristikám. Např. období s teplotou 10 °C a vyšší je hlavním veget. obdobím, s teplotou 0 °C a nižší klimatickou zimou; sumy teplot z prvního období vyjadřují tepelnou potenci léta, z druhého tuhost zimy apod.
česky: data nástupu a ukončení charakteristických teplot angl: dates of the beginning and the end of characteristic temperatures slov: dátumy nástupu a ukončenia charakteristických teplôt fr: date de début et de fin de température caractéristique f  1993-a1
Dauerfrostboden m
syn. půda dlouhodobě zmrzlá – vrstva půdy a hornin s teplotou celoročně nižší než 0 °C. Je součástí kryosféry. Současný rozsah permafrostu je zčásti pozůstatkem glaciálů (fosilní permafrost), zčásti důsledkem současného klimatu (recentní permafrost). Podmínkami pro jeho vznik jsou prům. roč. teplota vzduchu pod bodem mrazu a dlouhá, studená a suchá zima. Tyto podmínky jsou splněny téměř ve všech oblastech se sněhovým klimatem a v kontinentálních oblastech s boreálním klimatem. Hloubka promrznutí může být i více než 1 000 m, přičemž závisí na teplotním režimu zim, výšce sněhové pokrývky i na geol. a geomorf. podmínkách. Tzv. činná vrstva na povrchu permafrostu periodicky rozmrzá, přičemž její mocnost v různých oblastech (desítky centimetrů až několik metrů) závisí mj. na délce a teplotním režimu léta. Viz též promrzání půdy.
česky: permafrost angl: permafrost slov: permafrost rus: вечная мерзлота  1993-a3
Dauerfrostboden m
syn. permafrost.
česky: půda dlouhodobě zmrzlá angl: pergelisol, permafrost slov: dlhodobo zamrznutá pôda rus: вечная мерзлота  1993-a3
Dauerniederschlag m
hydrometeor, který je tvořený vodními kapkami nebo ledovými částicemi padajícími po delší dobu s více méně stálou intenzitouvrstevnatých oblaků, zpravidla druhu nimbostratus a altostratus, obvykle ve tvaru deště, mrholení, sněhu, sněhových zrn a zmrzlého deště nebo krupek. Trvalé srážky bývají často pozorovány nad většími územními celky. Jestliže na určitou dobu ustávají, nazývají se občasnými srážkami (např. občasný déšť), které se nesmí zaměňovat za přeháňky vypadávající z konvektivních oblaků. Viz též déšť krajinný.
česky: srážky trvalé angl: continuous precipitation slov: trvalé zrážky rus: обложные осадки  1993-a1
Dauerregen m
déšť se stř. velikostí kapek, vypadávající po delší dobu z oblaků druhu nimbostratus nebo altostratus. Trvá většinou několik hodin, někdy však i několik dní, během tohoto období se však mohou vyskytnout i krátké přestávky. Mívá zpravidla větší plošný rozsah a dosti stálou intenzitu, v našich oblastech obvykle slabou až mírnou. Vzniká před teplou frontou nebo v teplém sektoru cyklony, v oblasti studené fronty 1. druhu, zvlněné studené fronty, v oblasti výškové brázdy nebo výškové cyklony. K trvalosti deště významně přispívá orografie. Viz též srážky trvalé.
česky: déšť trvalý angl: continuous rain slov: trvalý dážď fr: pluie soutenue f, pluie continue f rus: обложной дождь  1993-a1
Deformationsbarometer n
viz tlakoměr.
česky: tlakoměr deformační angl: elastic barometer slov: deformačný tlakomer rus: деформационный барометр  1993-a1
Deformationsfeld n
meteorologii oblast v poli větru, kde mají proudnice hyperbolický tvar se dvěma navzájem kolmými asymptotami nazývanými osa roztažení a osa stlačení. Deformační pole má rozhodující vliv na frontogenezi a frontolýzu prostřednictvím procesů, které závisejí na rozdělení izoterem vůči osám roztažení a stlačení. Typickým příkladem deformačního pole je oblast se šachovnicovým rozložením cyklon a anticyklon. V praxi rozeznáváme deformační pole:
a) symetrické, tvořené dvěma dvojicemi stejně velkých cyklon a anticyklon;
b) nesymetrické, odpovídající reálným podmínkám, kdy cyklony a anticyklony vytvářející pole mají zpravidla různé rozměry a intenzitu.
česky: pole deformační angl: deformation field slov: deformačné pole rus: деформационное поле, поле деформации  1993-a3
Deformationsthermometer n
teploměr využívající deformaci čidla při změně teploty. Čidlem bývá buď bimetal v bimetalických teploměrech, nebo Bourdonova trubice. Výchylky volných konců čidel se převádějí na stupnici teploty. Používaly se převážně jako termografy, v aerologii jako teplotní čidla radiosond.
česky: teploměr deformační angl: deformation thermometer slov: deformačný teplomer rus: деформационный термометр  1993-a3
Dehnungsachse f
čára ve výškovém deformačním poli, podél níž dochází ke konfluenci proudění. Čím izotermy svírají s osou roztažení větší úhel (max. 90°), tím vznikají ve směru osy roztažení lepší podmínky pro frontolýzu. Osa roztažení je kolmá k ose stlačení.
česky: osa roztažení (dilatace) angl: axis of dilatation, axis of stretching slov: os roztiahnutia rus: ось растяжения  1993-a3
Dekade f
1. období deseti po sobě následujících dnů začínajících 1., 11. a 21. dne v měsíci (poslední dekáda končí posledním dnem v měsíci bez ohledu na jeho délku). Používá se při podrobnějším rozboru klimatického režimu jednoho nebo více meteorologických prvků, když kalendářní měsíc je pro daný účel považován za příliš dlouhý.
2. desetiletí (též decennium). Viz též pentáda.
Termín pochází z lat. decas (gen. decadis) „desítka, desetiletí“ (z řec. δεκάς [dekas, gen. dekados] „skupina desíti, desítka“).
česky: dekáda angl: dekad slov: dekáda fr: décade f rus: декада  1993-a3
Dellinger-Effekt m
česky: jev Dellingerův angl: Dellinger effect slov: Dellingerov jav rus: эффект Деллинджера  1993-a1
Delta der Frontalzone n
oblast frontální zóny, v níž dochází k difluenci (rozbíhání) izohyps absolutní topografie, a tím i k dynamickému poklesu tlaku vzduchu, zejména v nižších hladinách atmosféry. Viz též pole deformační (výškové), vchod frontální zóny.
česky: delta frontální zóny angl: delta region, exit region slov: delta frontálnej zóny fr: région de sortie f rus: дельта фронтальной зоны, область выхода, область дельты  1993-a1
Dendroklimatologie f
odvětví klimatologie zabývající se vztahy mezi vývojem dřevin a klimatem. Studium přírůstkových kruhů (letokruhů) v kmenech stromů přispívá k poznání změn a kolísaní klimatu v minulosti a k zjišťování klimatických cyklů.
Termín se skládá z řec. δένδρον [dendron] „strom“ a slova klimatologie.
česky: dendroklimatologie angl: dendroclimatology, tree-ring climatology slov: dendroklimatológia fr: dendroclimatologie f rus: дендроклиматология  1993-a2
Depegramm n
Termín pochází z angl. zkratky pro teplotu rosného bodu D(ew)P(oint) a řec. γράμμα [gramma] „písmeno, zápis“.
česky: depegram angl: depegram slov: depegram fr: dépégramme f rus: депеграмма  1993-a1
Depolarisation von elektromagnetischen Wellen f
zmenšení polarizace elektromagnetických vln, způsobené zejména jejich mnohonásobným odrazem, rozptylem a ohybem na obecně nesférických částicích atmosférického aerosolu. Polarizace dopadající vlny se mění, např. kruhová se mění na eliptickou nebo se mění rovina polarizace dopadající vlny. Chaoticky rozmístěné elipsoidální částice vody, ledu a sněhu rozptylují dopadající energii více než sférické částice stejného objemu. Tak vzniká doplňková složka energie zpětného rozptylu, jejíž rovina polarizace je kolmá k rovině polarizace dopadající vlny. Jev popisujeme koeficientem depolarizace, který vyjadřuje vztah mezi příčně polarizovanou složkou rozptýlené energie a složkou energie polarizované v rovině dopadající vlny.
česky: depolarizace elektromagnetických vln angl: depolarization of electromagnetic waves slov: depolarizácia elektromagnetických vĺn fr: dépolarisation des ondes électromagnétiques f rus: деполяризация электромагнитных волн  1993-a2
Deposition f
1. v chemii atmosféry označení pro proces ukládání znečišťující příměsi na zemském povrchu, resp. hmotnost této příměsi, která je uložena na jednotku plochy za jednotku času; v obou těchto významech rozlišujeme depozici suchou a mokrou,
2. v meteorologii označení fázového přechodu vody, při němž roste led přímo z vodní páry (bez přítomnosti kapalné vody). Viz též sublimace.
Termín pochází z lat. depositio „odložení, uložení“, které je odvozeno od slovesa deponere „odložit, uschovat“ (z de „od, z“ a ponere „položit“).
česky: depozice angl: deposition slov: depozícia fr: déposition f, condensation solide f rus: депозиция, десублима́ция  2014
Deposition f
1. v chemii atmosféry označení pro proces ukládání znečišťující příměsi na zemském povrchu, resp. hmotnost této příměsi, která je uložena na jednotku plochy za jednotku času; v obou těchto významech rozlišujeme depozici suchou a mokrou,
2. v meteorologii označení fázového přechodu vody, při němž roste led přímo z vodní páry (bez přítomnosti kapalné vody). Viz též sublimace.
Termín pochází z lat. depositio „odložení, uložení“, které je odvozeno od slovesa deponere „odložit, uschovat“ (z de „od, z“ a ponere „položit“).
česky: depozice angl: deposition slov: depozícia fr: déposition f, condensation solide f rus: депозиция, десублима́ция  2014
Depositionskerne m/pl
česky: jádra depoziční angl: deposition nuclei slov: depozičné jadrá rus: ядра осаждения  1993-a1
Depression f
obecně snížení, např. hodnoty meteorologického prvku. Bez přívlastku se termín používá jako syn. tlakové deprese.
Termín pochází z lat. depressio „stlačení, potlačení“, které je odvozeno od slovesa deprimere „stlačovat“ (z de „od, z“ a premere „tlačit, tisknout“).
česky: deprese angl: depression slov: depresia fr: dépression f rus: депрессия, минимум  1993-a3
Depression f
syn. cyklona.
česky: níže tlaková angl: low slov: tlaková níž rus: барическая депрессия  1993-a1
Derecho n
[derečo] – rozsáhlá a rychle se pohybující větrná bouře spojená s linií silných konvektivních bouří. Derecho může produkovat škody do jisté míry srovnatelné s tornádem, které jsou však převážně orientované stejným směrem (ve směru postupu jevu). Aby se dala větrná bouře klasifikovat jako derecho, musí na většině dráhy bouře být pás škod nebo nárazů větru nad 25 m.s–1 alespoň 400 km dlouhý, s výskytem několika nárazů větru alespoň 33 m.s–1 nebo škodami odpovídajícími tornádu o síle alespoň F1. Rozložení škod v postižené oblasti by nemělo být náhodné z hlediska dob vzniku škod, ale mělo by jasně ukazovat na postup větrné bouře jakožto celku. Viz též bow echo, squall line.
Termín zavedl amer. fyzik G. D. Hinrichs v r. 1888, znovu pak v r. 1987 meteorologové R. H. Johns a W. D. Hirt. Je přejat ze špan. derecho „rovný, přímý“, které pochází z lat. directus téhož významu. Původ odkazuje k přímočarému působení silného větru (v protikladu k tornádu).
česky: derecho angl: derecho slov: derecho fr: derecho m  2014
Derecho n
[derečo] – rozsáhlá a rychle se pohybující větrná bouře spojená s linií silných konvektivních bouří. Derecho může produkovat škody do jisté míry srovnatelné s tornádem, které jsou však převážně orientované stejným směrem (ve směru postupu jevu). Aby se dala větrná bouře klasifikovat jako derecho, musí na většině dráhy bouře být pás škod nebo nárazů větru nad 25 m.s–1 alespoň 400 km dlouhý, s výskytem několika nárazů větru alespoň 33 m.s–1 nebo škodami odpovídajícími tornádu o síle alespoň F1. Rozložení škod v postižené oblasti by nemělo být náhodné z hlediska dob vzniku škod, ale mělo by jasně ukazovat na postup větrné bouře jakožto celku. Viz též bow echo, squall line.
Termín zavedl amer. fyzik G. D. Hinrichs v r. 1888, znovu pak v r. 1987 meteorologové R. H. Johns a W. D. Hirt. Je přejat ze špan. derecho „rovný, přímý“, které pochází z lat. directus téhož významu. Původ odkazuje k přímočarému působení silného větru (v protikladu k tornádu).
česky: derecho angl: derecho slov: derecho fr: derecho m  2014
Deskriptor m
definuje nebo popisuje data, která jsou uvedena ve zprávách v kódu BUFR nebo CREX. Deskriptor může mít podobu deskriptoru datových prvků, replikačního deskriptoru, operátorového deskriptoru nebo sekvenčního deskriptoru.
Termín byl přejat z lat. descriptor „kdo popisuje, vysvětluje“.
česky: deskriptor angl: descriptor slov: deskriptor fr: descripteur m rus: дескриптор  2014
Deskriptor m
definuje nebo popisuje data, která jsou uvedena ve zprávách v kódu BUFR nebo CREX. Deskriptor může mít podobu deskriptoru datových prvků, replikačního deskriptoru, operátorového deskriptoru nebo sekvenčního deskriptoru.
Termín byl přejat z lat. descriptor „kdo popisuje, vysvětluje“.
česky: deskriptor angl: descriptor slov: deskriptor fr: descripteur m rus: дескриптор  2014
deterministisches Chaos n
vlastnost dynamického systému, který vykazuje chaotické a nepředpověditelné chování v tom smyslu, že i malé změny v počátečním stavu systému vedou k velkým a nepředpověditelným změnám jeho pozdějšího stavu. Základní předpokladem chaotického chování je nelinearita dynamického systému. Typickým příkladem systému s chaotickým chováním v tomto smyslu je počasí a klima. Jednou z příčin deterministického chaosu v chování těchto systémů je omezená přesnost meteorologických měření, která vede k nejistotě v určení počátečních podmínek v modelech numerické předpovědi počasí. Pro postižení nejistoty v předpovědi počasí, která je důsledkem tohoto chaotického chování systému, využíváme koncept ansámblové předpovědi počasí. Vznik pojmu úzce souvisí s pracemi Edwarda Lorenze (Massachusetts Institute of Technology) ze 70. let minulého století týkajícími se předpovědí počasí prostřednictví tehdejších relativně jednoduchých numerických modelů. Viz též prostor fázový, efekt motýlích křídel.
česky: chaos deterministický angl: deterministic chaos slov: deterministický chaos  2016
Devon n
čtvrtá geol. perioda paleozoika (prvohor) mezi silurem a karbonem, zahrnující období před 419–359 mil. roků. V tomto období se na pevninách rozšířil hmyz a objevily se první rostliny se semeny, díky nimž mohly být kolonizovány i sušší oblasti. Kromě rozvoje ryb se objevili i první obojživelníci.
česky: devon angl: Devonian slov: devón  2018
Dezibel n
decibel radiolokační odrazivosti. Jednotka radiolokační odrazivosti meteorologických cílů.
česky: dBZ slov: dBZ fr: dBZ m rus: децибел отражения (dBZ)  2014
Dezibel n
decibel radiolokační odrazivosti. Jednotka radiolokační odrazivosti meteorologických cílů.
česky: dBZ slov: dBZ fr: dBZ m rus: децибел отражения (dBZ)  2014
diagnostische Gleichung f
česky: rovnice diagnostické angl: diagnostic equations slov: diagnostické rovnice rus: диагностические уровнения  2014
Diamantstaub m
jednoduché, velmi malé ledové krystalky, převážně tvaru jehlic, vznášející se ve vzduchu nebo klesající k zemi s nepatrnou pádovou rychlostí. Mohou vznikat při bezoblačné obloze za velmi nízkých teplot kolem –40 °C a při vysoké relativní vlhkosti, kdy promíchávání vzduchu vede k nukleaci ledových krystalů a jejich růstu depozicí. Vznikají ve stabilních vzduchových hmotách často nad výškovou teplotní inverzí. Jsou časté v polárních krajinách, avšak při silných mrazech se vyskytují i ve stř. zeměpisných šířkách. Často jsou viditelné jen při vhodném osvětlení, kdy se třpytí ve slunečním světle a někdy vytvářejí halové sloupy nebo jiné halové jevy.
česky: prach diamantový angl: diamond dust slov: diamantový prach rus: алмазная пыль  1993-a3
Dichte der feuchten Luft f
hmotnost jednotky objemu vlhkého vzduchu. Hustotu vlhkého vzduchu ρ v kg.m–3 lze určit ze stavové rovnice vlhkého vzduchu podle vzorce
ρ=pRdTv
kde p = pd + e je tlak vlhkého vzduchu v Pa, pd tlak suchého vzduchu v Pa, e napětí vodní páry v Pa, Rd = 287,4 J.kg–1.K–1 je měrná plynová konstanta suchého vzduchu a Tv značí virtuální teplotu v K. Za stejné teploty a za stejného tlaku suchého a vlhkého vzduchu je hustota vlhkého vzduchu vždy menší než hustota suchého vzduchu.
česky: hustota vlhkého vzduchu angl: density of moist air slov: hustota vlhkého vzduchu rus: плотность влажного воздуха  1993-a3
Dichte der Luft f
česky: hmotnost vzduchu měrná angl: air density slov: merná hmotnosť vzduchu rus: удельный вес воздуха  1993-a1
Dichte der trockenen Luft f
hmotnost jednotky objemu suchého vzduchu. Hustotu suchého vzduchu ρd v kg.m–3 lze určit ze stavové rovnice suchého vzduchu podle vzorce
ρd=pd RdT,
kde pd je tlak suchého vzduchu v Pa, T teplota vzduchu v K, a Rd = 287,4 J.kg–1.K–1 je měrná plynová konstanta suchého vzduchu. Při teplotě 0 °C a tlaku suchého vzduchu 1 013,25 hPa je ρd = 1,293 kg.m–3.
česky: hustota suchého vzduchu angl: density of dry air slov: hustota suchého vzduchu rus: плотность сухого воздуха  1993-a3
Dichte von Wasserdampf f
česky: hmotnost vodní páry měrná angl: water vapour density slov: merná hmotnosť vodnej pary rus: удельный вес водяного пара  1993-a2
Dicke f
vert. vzdálenost mezi dvěma izobarickými plochami měřená v geometrických nebo geopotenciálních metrech. V meteorologii se užívá u map relativní topografie.
česky: výška relativní angl: thickness slov: relatívna výška rus: относительная высота  1993-a1
die Ozonschicht schädigende Stoffe
látky uvolňované do atmosféry Země v důsledku lidské činnosti, které pronikají až do spodní stratosféry. Zde se pod vlivem ultrafialového záření (UV-C) rozkládají a vzniklé radikály následně rozkládají molekuly ozonu. Seznam látek poškozujících ozonovou vrstvu a časový harmonogram omezování jejich výroby a spotřeby stanovil Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu, který navázal na Vídeňskou konvenci na ochranu ozonové vrstvy. Mezi nejdůležitější látky poškozující ozonovou vrstvu patří chlorfluorované uhlovodíky CFC neboli tvrdé freony a obdobné látky obsahující i brom zvané halony. Z jednotlivých látek možno jako příklady uvést tetrachlormetan, metylchloroform, metylbromid, formaldehyd apod. Ve srovnání s tvrdými freony jsou pro ozonovou vrstvu poněkud menším nebezpečím neúplně halogenované uhlovodíky – hydrochlorfluorovodíky HCFC neboli měkké freony, a to pro svoji menší stálost během vertikálního transportu v atmosféře až do ozonové vrstvy. Látky typu HCFC jsou postupně nahrazovány látkami typu HFC (hydrofluorouhlovodíky), které vzhledem k absenci atomu chloru nepoškozují ozonovou vrstvu, většinou jsou to však silné skleníkové plyny. Jejich postupná náhrada je předmětem dodatku Montrealského protokolu z Kigali (2016).
V 60. a 70. letech minulého století, kdy se (z dnešního pohledu mylně) předpokládal brzký masový přesun mezikontinentální letecké dopravy do výšek kolem 20 km, se intenzivně zvažovalo též ohrožení ozonové vrstvy emisemi oxidů dusíku z leteckých motorů.
česky: látky poškozující ozonovou vrstvu angl: ozone depleting substances slov: látky poškodzujúce ozónovú vrstvu rus: вешества разрушающие озонный слой, озоноразрушающие вещества  2014
Dienstraum an der Flugwetterwarte m
místo, kde se poskytují met. služby pro zabezpečení potřeb letového provozu na letišti. Plní všechny, nebo některé z těchto funkcí nezbytných k uspokojení potřeb letového provozu na letišti:
a) přípravu a obstarávání předpovědí a dalších příslušných informací pro dané lety; míra odpovědnosti za přípravu předpovědí záleží na místní dostupnosti a využití materiálů pro traťové a letištní předpovědi získané z jiných služeben;
b) přípravu a obstarávání předpovědí místních meteorologických podmínek;
c) nepřetržité sledování meteorologických podmínek nad letišti, pro která připravuje předpovědi;
d) poskytování briefingu, konzultací a letové meteorologické dokumentace členům letových posádek a jinému personálu letového provozu;
e) dodávání dalších meteorologických informací leteckým uživatelům;
f) vystavování dostupných meteorologických informací;
g) výměnu meteorologických informací s jinými meteorologickými služebnami;
h) dodávání přijatých informací týkajících se přederupční vulkanické aktivity, vulkanické erupce, nebo oblaku tvořeného vulkanickým popelem přidruženým stanovištím letových provozních služeb, letecké informační službě a meteorologické výstražné službě, podle dohody mezi meteorologickým úřadem a příslušným úřadem ATS.
česky: služebna meteorologická letištní angl: meteorological office slov: letecká meteorologická služobňa rus: авиаметеорологическая станция, авиаметеорологический центр  1993-b3
Dienstraum an der Wetterwarte m
pracoviště letecké meteorologické služby, které zabezpečuje činnost letectva v určené letecké informační oblasti (FIR). V ČR plní uvedené úkoly pro FIR Praha meteorologická služebna na letišti Václava Havla Praha, organizačně začleněná do odboru letecké meteorologie ČHMÚ.
česky: služebna meteorologická předpovědní (MFO) angl: meteorological forecast office slov: predpovedná meteorologická služobňa rus: бюро погоды  1993-a3
Differentialaktinometer n
aktinometr měřící jas oblohy v nejbližším okolí Slunce jako rozdíl celkového záření procházejícího vstupním otvorem tubusu radiometru a záření vysílaného samotným slunečním diskem. V ČR se diferenciální aktinometry nepoužívají.
česky: aktinometr diferenciální angl: differential actinometer slov: diferenciálny aktinometer fr: radiomètre différentiel m rus: дифференциальный актинометр  1993-a3
diffluente Strömung f
proudění charakterizované rozbíhajícími se proudnicemi. Viz též difluence, proudění konfluentní.
česky: proudění difluentní angl: diffluent flow slov: difluentné prúdenie rus: расходимый поток  1993-a1
Diffluenz f
míra rozbíhavosti proudnic v poli proudění. Někdy se nesprávně zaměňuje s divergencí proudění. Viz též čára difluence.
Termín pochází z lat. diffluentia „rozlévání se, rozptylování se“, které je odvozeno od slovesa diffluere „rozlévat, rozptylovat“ (z dis- „roz-“ a fluere „téci“).
česky: difluence angl: diffluence slov: difluencia fr: diffluence f rus: диффлюэнция, расходимость  1993-a3
Diffluenzlinie f
čára na přízemní nebo výškové mapě, podél níž dochází k rozbíhání proudnic. V oblasti přízemní čáry difluence zpravidla vznikají sestupné pohyby vzduchu. Viz též čára konfluence.
česky: čára difluence angl: diffluence line slov: čiara difluencie fr: axe de diffluence m rus: линия расходимости  1993-a2
diffuse Strahlung f.
česky: záření difuzní angl: diffuse radiation, scattered radiation slov: difúzne žiarenie  1993-a1
diffuses Licht n
syn. světlo rozptýlené – v meteorologii světlo rozptýlené molekulami vzduchu a aerosolovými částicemi přítomnými v atmosféře.
česky: světlo difuzní angl: diffuse light slov: difúzne svetlo rus: диффузный свет, рассеянный свет  1993-a1
Diffusiometer n
pyranometr měřící v krátkovlnném oboru pouze rozptýlené sluneční záření; je opatřen stínidlem ve tvaru prstence, posuvného ve směru rovnoběžném se zemskou osou nebo pohyblivým stínícím kotoučem, který zabraňuje dopadu přímého slunečního záření na čidlo. Jako difuzometr může být použit v podstatě každý pyranometr s vodorovným čidlem obráceným vzhůru po doplnění příslušným stínidlem.
Termín se skládá z lat. diffusio „rozprostření, rozptýlení“ a z řec. μέτρον [metron] „míra, měřidlo“.
česky: difuzometr angl: diffusiometer slov: difúzometer fr: diffusiomètre m, diffusomètre m rus: диффузометр  1993-a3
Diffusionsgleichgewicht n
ve fyzice atmosféry vert. rozložení plynů v atmosféře neovlivňované turbulentním promícháváním. Podle Daltonova zákona se v tomto případě jednotlivé plyny ve směsi chovají tak, jako kdyby existovaly samostatně, takže dílčí tlak lehčích plynů klesá s výškou pomaleji než dílčí tlak plynů těžších. V reálné atmosféře se difuzní rovnováha uplatňuje pouze v heterosféře tzn. ve vrstvách výše než zhruba 90 km nad zemským povrchem. V níže ležící homosféře se vlivem turbulentního promíchávání relativní zastoupení základních plynných složek vzduchu s výškou prakticky nemění. Viz též difuzosféra.
česky: rovnováha difuzní angl: diffusive equilibrium slov: difúzna rovnováha rus: диффузионное равновесие  1993-a2
Diffusionsgleichung f
rovnice popisující difuzi působenou v daném prostředí molekulárními procesy nebo turbulentním promícháváním. V atmosféře, která je typickým turbulentním prostředím, je molekulární difuze obvykle zanedbatelná, v meteorologii proto zpravidla používáme rovnici difuze v turbulentní variantě k popisu difuze vodní páry, různých znečišťujících příměsí, tepla apod. V praktických aplikacích se turbulentní procesy nejčastěji vyjadřují pomocí koeficientu turbulentní difuze a rovnici difuze lze pak psát ve tvaru
ct=-v.c+ 1ρx(ρKx cx)+1ρy(ρKycy)+ 1ρz(ρKz cz),
kde t je čas, v vektor rychlosti proudění, ρ hustota vzduchu, Kx, Ky, Kz koeficienty turbulentní difuze pro směry souřadnicových os x, y, z a podle účelu, k němuž rovnici difuze používáme, značí c buď koncentraci vodní páry, koncentraci dané znečišťující příměsi, nebo entalpii apod. Prvý člen na pravé straně reprezentuje přenos veličiny c prouděním (advekcí), zatímco následující tři členy postupně vyjadřují příspěvky turbulentní difuze ve směrech souřadnicových os x, y, z. V případě, kdy je třeba uvažovat určité zdroje nebo negativní zdroje veličiny c (např. dodávku nebo spotřebu tepla neadiabatickými procesy, emise znečišťující příměsi nebo její odstraňování z atmosféry sedimentací, vymýváním srážkami, chem. reakcemi atd.), musíme na pravou stranu připojit další členy v podobě tzv. zdrojových funkcí.
česky: rovnice difuze angl: diffusion equation slov: rovnica difúzie rus: уравнение диффузии  1993-a1
Diffusionskoeffizient m
česky: koeficient difuze angl: diffusion coefficient slov: koeficient difúzie rus: коэффициент диффузии  1993-a1
Dipolmoment der Gewitterwolke n
označení užívané pro změnu elektrického momentu tohoto oblaku při výboji blesku, je tvořen součinem náboje bouřkového oblaku, tj. cumulonimbu, který se neutralizoval výbojem blesku, a vzdálenosti, jež je:
a) při úderu do země dvojnásobek vzdálenosti mezi středem náboje oblaku a zemí;
b) při výboji blesku mezi oblaky vzdálenost mezi nábojem oblaku jedné polarity a zrcadlovým obrazem proti zemi středu náboje druhé polarity.
Moment dipólu má rozměr Coulomb na metr [C.m]. Užívá se k výpočtu indukovaného elektrostatického napětí na izolovaných objektech na zemi (el. silnoproudých a sdělovacích vedeních, anténách, izolovaných střechách, zábradlích atd.). Hodnoty tohoto momentu dosahují až velikostí kolem 100 C.km.
česky: moment dipólu bouřkového oblaku angl: thunderstorm cloud dipole moment slov: moment dipólu búrkového oblaku rus: момент диполя грозового облака  1993-a3
Direkte Numerische Simulation f (DNS)
(Direct Numerical Simulation) – metoda numerického modelování turbulence, která vychází z přímého řešení pohybových (Navierových – Stokesových) rovnic na zvolené prostorové oblasti pro velmi rychle se měnící okamžité hodnoty složek rychlosti proudění, teploty, tlaku, popř. dalších veličin, např. koncentrací příměsí při vhodně zadaných počátečních a okrajových podmínkách. Nalezení obecného řešení tohoto problému je velice obtížné zejména z hlediska nároků na výpočetní techniku, neboť výpočetní síť musí být natolik hustá, aby zachytila i nejmenší turbulentní víry, a této hustotě musí odpovídat i velikost časového kroku při numerické integraci. Přibližně od 80. let 20. století se v odborné literatuře objevují různá dílčí řešení, zejména pro případy proudění v oblasti charakterizované Reynoldsovým číslem o velikosti odpovídající max. řádu 103.
česky: metoda přímé simulace DNS angl: direct numerical simulation method slov: metóda priamej simulácie DNS  2014
direkte Sonnenstrahlung f
krátkovlnné záření přicházející z malého prostorového úhlu kolem středu slunečního kotouče (5.10-3 sr). Přímé sluneční záření dopadající na plochu kolmou k paprskům se měří pyrheliometry nebo aktinometry. Intenzita přímého slunečního záření klesá s růstem délky dráhy slunečních paprsků v atmosféře, tedy s poklesem nadm. výšky místa měření a s poklesem výšky Slunce nad obzorem, dále klesá i s růstem zakalení atmosféry. Je-li Slunce zakryto oblaky, je intenzita přímého slunečního záření nulová.
česky: záření sluneční přímé angl: direct solar radiation slov: priame slnečné žiarenie rus: прямая солнечная радиация  1993-a3
direkte Strahlung f
česky: záření přímé angl: direct radiation slov: priame žiarenie rus: прямая радиация  1993-a1
Dispersionskoeffizient m
česky: koeficient disperze angl: dispersion coefficient slov: koeficient disperzie rus: коэффициент рассеяния  1993-a1
Dissipationsstreifen m
bezoblačný pruh, který lze pozorovat po průletu letadla tenkou vrstvou oblačnosti středního a horního patra. Rozpadový pruh se může vytvořit při ohřátí oblačného vzduchu, který obsahuje vodní kapky nebo ledové krystalky, horkými výfukovými plyny letadla. Při zvýšení teploty relativní vlhkost klesne, oblačné elementy se vypaří a v oblaku vzniká bezoblačná mezera. Alternativní vysvětlení pro vznik rozpadového pruhu při průletu letadla oblakem s přechlazenými kapkami spočívá v rychlém mrznutí přechlazených kapek nebo vzniku ledových krystalků v důsledku turbulence a poklesu tlaku vyvolaných průletem letadla. Vznikající ledové krystalky rostou v přesyceném prostředí a vypadávají do nižších hladin, kde se vypařují. Při pádu před vypařením mohou vytvářet virgu. Rozpadový pruh se může transformovat v tzv. oblačnou díru. Viz též pruh kondenzační, teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova.
česky: pruh rozpadový angl: dissipation trail, distrail slov: rozpadový pruh rus: диссипационный след, растекающийся след  1993-a3
divergente Strömung f
1. proudění s nenulovou divergencí, v meteorologii zpravidla proudění s nenulovou horiz. nebo izobarickou divergencí. Opakem je proudění nedivergentní s nulovou, v meteorologii opět zpravidla horiz. nebo izobarickou divergencí;
2. proudění s kladnou divergencí, v meteorologii zpravidla proudění s kladnou horiz. nebo izobarickou divergencí. Opakem je proudění konvergentní se zápornou divergencí neboli konvergencí. Pro odlišení od proudění divergentního, uvedeného v prvém významu, je však v tomto případě vhodnější používat spíše označení proudění divergující, resp. proudění konvergující. Proudění divergující se někdy nespr. ztotožňuje s prouděním difluentním a podobně proudění konvergující s prouděním konfluentním. V atmosféře však může běžně existovat např. konvergující difluentní proudění, jestliže se horiz. nebo izobarické proudnice v dané oblasti rozbíhají, tj. nastává difluence, avšak v důsledku zpomalování proudění podél proudnic je celkový tok hmotnosti vzduchu přes hranice této oblasti záporný, tj. vtékání převládá nad vytékáním a existuje tedy konvergence proudění. Analogicky si lze představit i divergující konfluentní proudění.
česky: proudění divergentní angl: divergent flow slov: divergentné prúdenie rus: дивергентный поток  1993-a1
divergenzfreies Niveau n
hladina (výška) v atmosféře, v níž je hodnota horiz. izobarické divergence proudění blízká k nule. Podmínku nondivergence obvykle dobře splňují hladiny ve stř. troposféře mezi 700 a 500 hPa, přičemž horiz. divergence proudění v horní a ve spodní troposféře má opačné znaménko. V konkrétní synoptické situaci může existovat i více hladin (výšek) nondivergence. Pojem hladina nondivergence lze považovat za vystižení plochy, která odděluje hlavní oblasti horizontální divergence a konvergence spojené s typickou vertikální strukturou tlakových výší a nížísynoptickém měřítku. Tento pojem sehrál značnou úlohu v historickém vývoji numerických modelů atmosféry, pracuje se s ním např. v barotropních modelech.
česky: hladina nondivergence angl: level of nondivergence, nondivergence level slov: hladina nondivergencie rus: бездивергентный уровень  1993-a3
Divergenzgleichung f
teorém divergenční rovnice nejčastěji uváděný ve tvaru odvozeném v p-systému:
ddt (p.v) + (vxx)2 + 2vx yvy x + (vy y)2 + ϖx vxp +ϖy vyp -λξ+vx λy -vyλ x=-p2Φ,
kde p.v značí izobarickou divergenci proudění, jehož rychlost v má horiz. složky vx a vy,
p2=2 x2+2 y2,
představuje Laplaceův operátor aplikovaný v izobarické ploše, ξ relativní vorticitu, t je čas, p tlak vzduchu, ω vertikální rychlost v p-systému, λ Coriolisův parametr a Φ geopotenciál. Tuto rovnici lze odvodit tak, že ve vyjádřeních pohybové rovnice pro první, resp. druhou horiz. složku rychlosti proudění zderivujeme všechny členy podle souřadnice x, resp. y a obě takto vzniklé rovnice sečteme. Rovnice divergence doplňuje skupinu prognostických rovnic, které popisují mechanizmus tlakových změn v atmosféře a jeho souvislosti s dynamikou proudění. Zanedbáme-li v ní členy
ddt(p.v) , ϖxvxp a ϖy vyp , které jsou při atm. dějích synoptického měřítka zpravidla řádově menší než ostatní členy, dostaneme balanční rovnici. Viz též rovnice vorticity, rovnice tendence relativní topografie.
česky: rovnice divergence angl: divergence equation slov: rovnica divergencie rus: уравнение дивергенции  1993-a3
Divergenzregel f
česky: teorém divergenční angl: divergence theorem, Gauss’s theorem slov: divergenčná teoréma  1993-a1
Divergenztheorie der Zyklogenese f
teorie, podle níž cyklony vznikají a prohlubují se v důsledku rozbíhavosti čili difluence proudnic ve stř. troposféře, a anticyklony v důsledku sbíhavosti čili konfluence proudnic. V praxi byly pro tyto účely používány mapy absolutní topografie 700 hPa a 500 hPa. Divergenční teorii cyklogeneze vypracoval něm. meteorolog R. Scherhag v r. 1933, z hlediska současných poznatků je již překonána.
česky: teorie cyklogeneze divergenční angl: divergence theory of cyclogenesis slov: divergenčná teória cyklogenézy rus: дивергентная теория циклогенеза, дивергентная теория циклонообразования  1993-a1
Dobson Unit f
(D.U.) – jednotka celkového množství daného plynu v zemské atmosféře, pojmenovaná podle profesora oxfordské univerzity G. Dobsona, konstruktéra stejnojmenného spektrofotometru. Většinou se používá jako jednotka celkového množství ozonu. 1 D.U. celkového ozonu je definována jako množství ozonu obsažené ve vertikálním sloupci zemské atmosféry, které by po stlačení na 1 013 hPa při teplotě 0 °C vytvořilo vrstvu silnou 10-3 cm. Například celkové množství ozonu 300 D.U. by vytvořilo za uvedených podmínek homogenní ozonovou vrstvu silnou 3 mm.
česky: jednotka Dobsonova angl: Dobson Unit slov: Dobsonova jednotka rus: единица Добсона  2014
Dobson-Einheit f
(D.U.) – jednotka celkového množství daného plynu v zemské atmosféře, pojmenovaná podle profesora oxfordské univerzity G. Dobsona, konstruktéra stejnojmenného spektrofotometru. Většinou se používá jako jednotka celkového množství ozonu. 1 D.U. celkového ozonu je definována jako množství ozonu obsažené ve vertikálním sloupci zemské atmosféry, které by po stlačení na 1 013 hPa při teplotě 0 °C vytvořilo vrstvu silnou 10-3 cm. Například celkové množství ozonu 300 D.U. by vytvořilo za uvedených podmínek homogenní ozonovou vrstvu silnou 3 mm.
česky: jednotka Dobsonova angl: Dobson Unit slov: Dobsonova jednotka rus: единица Добсона  2014
Dobson-Spektrophotometer n
přístroj, který slouží k určení celkového množství ozonu ve vert. sloupci atmosféry se spodní základnou na zemském povrchu a s horní základnou na vnější hranici atmosféry. Dobsonův spektrofotometr umožňuje měřit absorpci slunečního záření v oblasti absorpčních čar O3 v ultrafialové části slunečního spektra. Z těchto měření se pak vypočítává celkový obsah ozonu v atmosféře. Tyto údaje slouží současně jako referenční data pro kontrolu správnosti výsledků ozonometrické sondáže, prováděné pomocí ozonových sond. Světová síť pro měření celkového ozonu pomocí Dobsonova spektrofotometru vznikla z iniciativy Světové meteorologické organizace, která ji metodicky řídí. 
česky: spektrofotometr Dobsonův angl: Dobson spectrophotometer slov: Dobsonov spektrofotometer rus: спектрофотометр Добсона  1993-a3
Donner m
syn. zahřmění – akust. průvodní jev blesku. Jeho zdrojem je tlaková vlna, která vzniká náhlým zvětšením objemu vzduchu v kanálu blesku při jeho ohřátí na teplotu až kolem 30 000 K. K pozorovateli dochází zvuk z různých kanálů blesku, popř. po odrazech od oblaků a zemského povrchu, a proto může hrom trvat i několik sekund. Čím je výboj blesku blíže pozorovateli, tím má hrom kratší trvání a vyšší kmitočet. Akust. spektrum se pohybuje od 10 Hz do 3 kHz. Hrom je obvykle slyšitelný do vzdálenosti 15 až 20 km. Viz též bouřka na stanici, bouřka vzdálená, blýskavice, izobronta, mapa izobront.
Termín je odvozen od slovesa hřmít, které pochází z indoevropského základu *ghrem- „temně znít, zuřit“.
česky: hrom angl: thunder slov: hrom rus: гром  1993-a3
Donner m
syn. hrom.
česky: zahřmění angl: thunder slov: hrom rus: гром  2020
Doppelanschnitt m
synchronní pilotovací měření dvěma optickými pilotovacími teodolity umístěnými na konci základny s přesně zjištěnými koncovými body. Pomocí délky průmětu základny a čtyř zjištěných úhlových souřadnic, tj. dvou azimutálních a dvou výškových úhlů zaměřovaného pilotovacího prostředku (zpravidla pilotovacího balonu), se trigonometricky vyhodnocují prostorové souřadnice pilotovacího prostředku jako zákl. parametry pro výpočet výškového větru. Ve srovnání s jednopilotáží, poskytuje dvoupilotáž přesnější výsledky, poněvadž nemusí vycházet z předpokladu konstantní stoupací rychlosti zaměřovaného pilotovacího prostředku.
Termín se skládá z komponentu dvoj- a slova pilotáž.
česky: dvojpilotáž angl: two-theodolite method of upper winds measurement slov: dvojpilotáž fr: sondage à deux théodolites m rus: базисное шаропилотное наблюдение  1993-a1
Doppler-Wetterradargerät n
radiolokátor, který umožňuje měření radiálních rychlostí meteorologických cílů. Dopplerovské meteorologické radary s impulzním režimem umožňují lokalizovat a studovat strukturu nebezpečných met. jevů, jako jsou tropické cyklony, supercely, tornáda, aj. Dále mohou být využity k výpočtu vertikálního profilu proudění nad radiolokátorem. Dopplerovské meteorologické radary s nepřetržitou vlnou se využívají k měření spektrálního rozložení velikosti kapalných, popř. pevných částic v atmosféře, profilů rychlostí jejich pohybu, růst velikosti srážkových elementů, turbulence, střihu větru.
česky: radiolokátor meteorologický dopplerovský angl: meteorological Doppler radar slov: dopplerovský meteorologický rádiolokátor rus: метеорологический радиолокатор Допплеровского типа  1993-a3
Dovesches Gesetz n
syn. zákon bouří – pravidlo charakterizující stáčení větru ve vyšších zeměp. šířkách na daném místě, které zformuloval H. W. Dove v r. 1835. Zní: vítr se na sev. polokouli stáčí za Sluncem, což je ve směru pohybu hodinových ručiček, na již. polokouli se stáčí v opačném směru. Uvedený poznatek přispěl ke stanovení některých navigačních pravidel v námořní plavbě v oblasti nebezpečných cyklon. Proto Doveho zákon bývá někdy též nazýván zákon bouří. Podle současných poznatků toto pravidlo platí pouze při pohybu cyklon od západu na východ, na sev. polokouli v oblastech, jimiž prochází již. část postupujících cyklon, na již. polokouli v oblastech sev. části těchto cyklon. Uvedený jev nesouvisí se zdánlivým pohybem Slunce.
česky: zákon Doveho angl: Dove law, law of storms slov: Doveho zákon rus: закон Дове  1993-a1
Downdraft m
v odborném slangu označení pro sestupný konvektivní proud.
Termín je přejat z angličtiny. Skládá se z angl. down „dole, dolů“ a draft, které ve starší podobě draught znamená mj. „tah“ (např. v komíně).
česky: downdraft angl: downdraft slov: downdraft  2015
downdraft m
kvazivertikálně orientovaný, prostorově omezený sestupný pohyb vzduchu, typický pro konvektivní bouře, zpravidla doprovázený silnými srážkami (deštěm či kroupami). Maximální vertikální rychlost sestupných proudů dosahuje přibližně poloviční hodnoty rychlosti výstupných proudů. Pro extrémně silné sestupné konv. proudy se používá termín downburst, popř. microburst. V supercele rozlišujeme přední a zadní sestupný proud. Slangově se v češtině používá původní angl. termín downdraft [daundraft].
česky: proud konvektivní sestupný angl: downdraft slov: zostupný konvektívny prúd rus: нисходящий поток  2014
Drachenballon m
syn. aerostat – balon obvykle aerodyn. tvaru, který se vypouští do spodních vrstev atmosféry na laně. Slouží jako nosič měřicích přístrojů umístěných při měření v přibližně konstantní výšce nad zemi. Upoutaný balon se používá k zjišťování meteorologických prvkůmezní vrstvě atmosféry, např. pro studium znečištění ovzduší.
česky: balon upoutaný angl: captive balloon, kite balloon, kytoon slov: upútaný balón fr: ballon captif m, ballon cerf-volant m rus: змейковый аэростат, привязной аэростат  1993-a2
Drachensondierung f
speciálně upravený meteorologický drak byl jedním z prvních prostředků využívaných při výzkumu volné atmosféry. První měření teploty vzduchu pomocí draků uskutečnil v r. 1748 A. Wilson. Později zdokonalené konstrukce draků umožnily vynášet speciálně upravené meteorografy do výšky 4 až 6 km. Koncem 19. století byla v Evropě zorganizovaná síť stanic, v níž se pravidelně prováděla sondáž atmosféry pomocí draků. Největších úspěchů v této sondáži dosáhla stanice Lindenberg v Německu, kde byla dosažena i rekordní výška drakového výstupu 9 740 m. Předností drakové sondáže oproti jiným tehdy používaným metodám výzkumu volné atmosféry bylo, že současně s měřením teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu umožňovala i měření rychlosti větru a že údaje byly po skončení měření okamžitě k dispozici.
česky: sondáž ovzduší draková angl: kite sounding slov: draková sondáž rus: змейковое зондирование  1993-a2
Dreiphasenpunkt m
zřídka užívané syn. bod trojný.
česky: trojbod angl: triple point  2017
Drift der Radiosonde f
horizontální vzdálenost radiosondy od radiosondážní stanice v okamžiku měření. V kódu BUFR je poloha sondy v každé hladině dána uvedením rozdílu mezi zeměp. šířkou, resp. zeměp. délkou radiosondy a zeměp. šířkou, resp. zeměp. délkou místa, odkud byla sonda vypuštěna. Zpráva TEMP údaje o snosu radiosondy neobsahuje.
česky: snos radiosondy angl: radiosonde drift slov: znos rádiosondy rus: снос радиозонда  2018
Driftballon m
balon z elastického materiálu, naplněný plynem lehčím než vzduch a vyvážený břemenem tak, aby v určité hladině užitečná stoupací síla balonu byla rovná nule. Používá se k určování horiz., popř. vert. rychlostí větru.
česky: balon vyvážený angl: constant-level balloon slov: vyvážený balón fr: ballon à niveau constant m rus: трансозонд, трансокеанский зонд, уравновешенный шар-зонд  1993-a2
Drop-Sonde f
syn. dropsonda, sonda klesavá – radiosonda, která měří při sestupu atmosférou. Do výšky bývá vynášena obvykle letounem, raketou, nebo nesena transosondou, méně často balonem, nebo dělostřeleckým granátovým kontejnerem. Příslušné přijímací zařízení bývá obvykle umístěno ve speciálních prostředcích (letadlo, mobilní radiosondážní stanice apod.). Při měření bývá klesavá radiosonda nejčastěji aerodyn. brzděná padáčkem. Klesavé radiosondy se používají např. při met. měřeních nad polárními moři, středy tropických cyklon apod.
česky: radiosonda klesavá angl: dropsonde slov: klesajúca rádiosonda rus: сбрасываемый радиозонд  1993-a3
Dropsonde f
Termín pochází z angl. dropsonde, doloženého poprvé v odborném tisku v r. 1946. Skládá se z angl. slovesa drop „shodit, spustit“ a slova sonda.
česky: dropsonda angl: dropsonde slov: dropsonda fr: dropsonde f rus: сбрасываемый радиозонд  1993-a1
Dropsonde f
česky: sonda klesavá angl: dropsonde slov: klesavá sonda  1993-a1
Drosograph m
registrátor množství rosy pracující zpravidla na váhovém principu. V ČR byly dříve používány drosografy jiného principu, jejichž deformačním čidlem byl konopný provázek. Drosograf umožňuje sledovat časový průběh nárůstu, popř. i vypařování rosy na umělých tělesech. Výsledky nesouhlasí přesně se stavem orosení porostů. Někdy se drosograf označuje nevhodným hybridním názvem rosograf.
Termín se skládá z řec. δρόσος [drosos] „rosa" a z komponentu -γραφos [-grafos], odvozeného od slovesa γράφειν [grafein] „psát“.
česky: drosograf angl: drosograph slov: rosograf fr: drosographe m rus: росограф, самописец росы  1993-a2
Drosometer m
syn. rosoměr.
Termín se skládá z řec. δρόσος [drosos] „rosa“ a μέτρον [metron] „míra, měřidlo“.
česky: drosometr angl: drosometer slov: rosometer fr: drosomètre m rus: дрозомер, росомер  1993-a1
Drosometer n
drosometr – historický přístroj ke zjišťování výskytu, popř. množství rosy na povrchu určitého tělesa. V nejjednodušším případě se vizuálně odhadovalo množství rosy usazené na povrchu Duvdevaniho rosoměrné destičky, umístěné do výše listů porostu. Jiné rosoměry byly tvořeny síťkou zavěšenou na vahadle vah, jimiž se určoval přírůstek hmotnosti síťky s usazenou rosou. Tento princip se využíval rovněž při registraci rosy drosografy. Viz též ovlhoměr.
česky: rosoměr angl: dew gauge, drosometer slov: rosomer rus: росомер  1993-a3
Druckänderungskarte f
mapa, do níž jsou pomocí izalobar zakresleny změny tlaku vzduchu za určitý časový interval. Viz též metoda izalobar, mapa izalohyps.
česky: mapa izalobar angl: isallobaric chart slov: mapa izalobár rus: изаллобарическая карта, карта изаллобар  1993-a3
Druckanemometer n
anemometr pracující na principu Pitotovy trubice a využívající k měření rychlosti větru tlakové rozdíly, vyvolané na čidle proudícím vzduchem. Pro správnou orientaci vůči proudění bývá umístěn na návětrné straně větrné směrovky. V současnosti není tento princip provozně používán pouze např. v souvislosti s užitím univerzálního anemografu. Viz též anemometr Dinesův.
česky: anemometr tlakový angl: pressure anemometer slov: tlakový anemometer fr: anémomètre à tube de Pitot m rus: манометрический анемометр  1993-a3
Druckanemometer n
česky: anemometr aerodynamický angl: pressure anemometer slov: aerodynamický anemometer rus: анемометр Дайнца, аэродинамический анемометр  1993-a1
Druckdose f
česky: dóza Vidieho slov: Vidieho dóza fr: capsule de Vidie f, capsule anéroïde f rus: анероидная коробка, коробка Види, мембранная коробка  1993-a1
Druckfeld n
česky: pole barické slov: barické pole  1993-a3
Druckfeld n
syn. pole barické – skalární spojité pole, v němž v každém okamžiku je tlak vzduchu funkcí souřadnic p = p(x, y, z). Tlakové pole charakterizují izobarické hladiny, jejichž průsečnice s libovolnou plochou tvoří izobary. Izobary se nejčastěji konstruují na přízemních synoptických mapách k vyjádření tlakového pole redukovaného na mořskou hladinu. K vyjádření tlakového pole na výškových synoptických mapách se používají izohypsy. Časové změny přízemního tlakového pole znázorňují izalobary, výškového tlakového pole izalohypsy. Důležitou charakteristikou tlakového pole je tlakový gradient.
česky: pole tlakové angl: baric field, pressure field slov: tlakové pole rus: барическое поле  1993-b2
Druckfeldsynoptik f
synoptická meteorologie druhé poloviny 19. stol. Tehdejší synoptická analýza spočívala především v rozboru přízemního tlakového pole pomocí izobar a ještě nebyla prováděna frontální analýza. Izobarická synoptická meteorologie objevila tlakové útvary, jejich vzájemné působení a převládající směry pohybu, např. dráhy cyklon, statist. zkoumala rozložení met. prvků v tlakových útvarech, poznala souvislost mezi směrem větru a rozdělením tlaku vzduchu a stanovila řadu empir. pravidel dosud využívaných v synop. praxi. Na popsané stadium synop. meteorologie přímo navázaly objevy norské meteorologické školy.
česky: meteorologie synoptická izobarická angl: isobaric synoptic meteorology slov: izobarická synoptická meteorológia rus: изобарическая синоптическая метеорология  1993-a1
Druckfläche f
nevhodné označení pro izobarickou hladinu.
česky: hladina tlaková angl: pressure level slov: tlaková hladina rus: уровень давления  1993-a1
Druckgradient m
syn. gradient barický – obecně vektor (∂p / ∂x, ∂p / ∂y, ∂p / ∂z) kde p značí atm. tlak a x, y, z jsou osy souřadnicového systému. V meteorologii se jako tlakový gradient označuje vektor opačného znaménka (–∂p / ∂x , –∂p / ∂y , –∂p / ∂z) a vektor (∂p / ∂x, ∂p / ∂y, ∂p / ∂z) se nazývá tlakový ascendent. Tlakový gradient směřuje kolmo k izobarickým plochám a vyjadřuje změnu atm. tlaku připadající na jednotkovou vzdálenost ve směru maximálního poklesu tlaku. V meteorologii obvykle uvažujeme odděleně horiz. tlakový gradient daný dvojrozměrným vektorem (–∂p / ∂x , –∂p / ∂y) a vert. tlakový gradient daný –∂p / ∂z. Horiz. tlakový gradient směřuje v horiz. rovině kolmo na izobary do strany s nižším atm. tlakem a rozhodující měrou ovlivňuje proudění vzduchu. Proudění ve volné atmosféře bývá přibližně kolmé na směr horiz. tlakového gradientu, takže postavíme-li se na sev. polokouli čelem po směru proudění, po pravé (levé) ruce máme vyšší (nižší) tlak vzduchu. Rychlost proudění je přitom úměrná velikosti horiz. tlakového gradientu. Vert. tlakový gradient vyjadřuje změnu atm. tlaku na jednotkovou vzdálenost ve vert. směru a jeho velikost souvisí s teplotou dané vzduchové hmoty, přičemž ve studeném vzduchu je pokles tlaku rychlejší než v teplém. Viz též síla tlakového gradientu, zákon Buys-Ballotův.
česky: gradient tlakový angl: barometric gradient, pressure gradient slov: tlakový gradient fr: gradient de pression m rus: барический градиент  1993-a3
Druckgradientkraft f
česky: síla barického gradientu slov: sila barického gradientu  1993-a1
Druckgradientkraft f
syn. síla barického gradientu – síla působící v tlakovém poli, v němž je nenulový tlakový gradient. Směřuje kolmo na izobarické plochy, na stranu s nižším atm. tlakem. Označíme-li sílu tlakového gradientu vztaženou k jednotce hmotnosti symbolem b, pak platí:
b=1ρp,
kde p značí tlak vzduchu a ρ hustotu vzduchu. Horiz. složky síly tlakového gradientu a Coriolisovy síly jsou ve volné atmosféře nejdůležitějšími činiteli ovlivňujícími horiz. proudění vzduchu. Vert. složka síly tlakového gradientu1ρpz,
označovaná též jako vztlaková síla, která je číselně více než 1000krát větší než horiz. složka, je v atmosféře v přibližné rovnováze se silou zemské tíže. Viz též rovnice pohybová, rovnováha hydrostatická, vítr geostrofický.
česky: síla tlakového gradientu angl: baric gradient force, pressure force, pressure gradient force slov: sila tlakového gradientu rus: градиентная сила, сила барического градиента, сила давления  1993-a3
Druckmaximum n
česky: maximum barické slov: barické maximum rus: барический максимум  1993-a1
Druckmaximum n
syn. maximum barické – zast. označení pro anticyklonu; střed tlakového maxima býval dříve na synoptických mapách označován písmenem M.
česky: maximum tlakové angl: pressure maximum slov: tlakové maximum rus: барический максимум  1993-a2
Druckminimum n
česky: minimum barické slov: barické minimum rus: барический минимум  1993-a1
Druckminimum n
syn. minimum barické – zast. označení pro cyklonu; střed tlakového minima býval dříve na synoptických mapách označován písmenem m.
česky: minimum tlakové angl: pressure minimum slov: tlakové minimum rus: барический минимум  1993-a2
Druckplattenanemometer n
anemometr, jehož čidlem je lehká deska, orientovaná kolmo na směr proudění a jejíž výchylka od svislice je úměrná rychlosti větru. Má nelineární stupnici. V současné meteorologické praxi není tento princip používán. Viz též anemometr Wildův.
česky: anemometr s výkyvnou deskou angl: pressure-plate anemometer, swinging plate anemometer slov: anemometer s doskou fr: anémomètre à plaque m rus: анемометр с пластинкой, флюгер Вильда  1993-a3
Druckröhrenanemometer n
anemometr založený na principu Pitotovy trubice, v němž se využívá tlakového rozdílu vytvářeného v aerodyn. trubici k vyvolání zdvihu plováku speciálního manometru. Tlakový rozdíl Δp závisí na rychlosti větru v a hustotě vzduchu ρ podle vztahu
Δp=k.ρv22
kde k je bezrozměrná konstanta, jejíž velikost závisí na vlastnostech aerodyn. trubice. Zdvih plováku je v převážné části stupnice lineárně úměrný přírůstku rychlosti větru. Dinesův anemometr je vhodný k měření krátkodobých fluktuací rychlostí větru. Tvoří součást univerzálního anemografu, který byl v Česku do konce 90. let 20. století hojně používán. První anemometr tohoto typu zkonstruoval angl. meteorolog W. H. Dines v r. 1890. Viz též anemometr tlakový.
česky: anemometr Dinesův angl: Dines anemometer, pressure tube anemometer slov: Dinesov anemometer fr: anémomètre à tube (de pression) m, anémomètre de Dines m rus: анемометр Дайнса  1993-a2
Druckzentrum n
česky: střed barický angl: baric center slov: barický stred rus: барический центр  1993-a1
dryline f
slang. označení pro vlhkostní rozhraní.
Termín je přejat z angličtiny, vznikl v USA. Skládá se z angl. dry „suchý“ a line „čára“.
česky: dryline angl: dryline, dry line slov: dryline fr: front de point de rosée m, ligne sèche f rus: сухая линия  2015
Dunkelblitz m
pojem vyskytující se v současné době u řady autorů v souvislosti s vnitřní strukturou blesku a jejím časovým vývojem. Předpokládá se, že jde o přechodovou fázi v trvání řádově ms mezi vůdčím a zpětným výbojem. Přestože při ní dochází k velké emisi rychlých elektronů, je tato přechodová fáze opticky téměř neviditelná, bývá však doprovázena výraznými záblesky radiového záření a gama záření.
česky: výboj blesku temný angl: dark lightning slov: temný výboj blesku  2016
dünne Schneeschicht f
1. celková sněhová pokrývka o výšce méně než 0,5 cm, pokrývá-li alespoň polovinu plochy reprezentativního okolí stanice;
2. nový sníh o výšce méně než 0,5 cm. Sněhový poprašek vzniká za slabých sněhových přeháněk a bývá často vlivem větru plošně nesourodý.
česky: poprašek sněhový slov: snehový poprašok  1993-a3
Dünnschicht-Annäherung f
zjednodušení, při kterém se tloušťka zemské atmosféry považuje za zanedbatelnou ve srovnání s poloměrem Země. V soustavě prognostických rovnic je vzdálenost od středu Země nahrazena poloměrem Země. Aby soustava rovnic využívající aproximaci tenké vrstvy zachovávala moment hybnosti a energie, je nutné zanedbat některé metrické členy a vertikální členy Coriolisovy síly. Tato aproximace je jedním ze základních zjednodušení, používaných v meteorologii.
česky: aproximace tenké vrstvy angl: thin layer approximation slov: aproximácia tenkej vrstvy fr: approximation de couche mince f, approximation de la couche limite fine f rus: аппроксимация тонкого слоя, приближение тонкого слоя  2014
Dunst m
hydrometeor snižující vodorovnou dohlednost nejvýše na 1 km. Kouřmo je atmosférický aerosol z mikroskopických vodních kapiček nebo vlhkých hygroskopických částeček vznášejících se ve vrstvě vzduchu při zemi. V pozorovatelské praxi se kouřmo zaznamenává jen při dohlednosti od 1 do 10 km, obecně však horní hranice dohlednosti pro kouřmo není stanovena. Na rozdíl od mlhy, v níž vodorovná dohlednost je menší než 1 km, při kouřmu není vzduch vodními parami nasycen, i když relativní vlhkost vzduchu je i při něm vysoká. Český termín „kouřmo“ není zcela výstižný, neboť jev nesouvisí s kouřem. Kouřmo nelze zaměňovat se zákalem, patřícím mezi litometeory.
česky: kouřmo angl: mist slov: dymno rus: дымка  1993-a3
Dunsthorizont m
horní hranice vrstvy zákalu, která při šikmém pohledu shora působí dojmem souvislého horizontu.
česky: horizont zákalový angl: haze horizon slov: zákalový horizont rus: горизонт мглы  1993-a1
Dunstschicht f
vrstva, v níž je dohlednost snížena kouřmem. Může se vyskytovat při zemském povrchu nebo v určité výšce nad ním, zpravidla pod teplotními zadržujícími vrstvami.
česky: vrstva kouřma angl: mist layer slov: vrstva dymna  1993-a2
Dunstschicht f
vrstva, v níž se vyskytuje zákal. Sahá obvykle od zemského povrchu k první zadržující teplotní vrstvě. Pozorovateli na vyvýšeném stanovišti se někdy jeví jako tmavý horizontální pruh, na jehož horním okraji existuje výrazná diskontinuita v zabarvení oblohy. Ta bývá označována jako hranice zákalu.
česky: vrstva zákalová angl: haze layer slov: zákalová vrstva rus: слой мглы  1993-a2
duplicatus
(du) [duplikátus] – jedna z odrůd oblaku podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizována jako menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy naskládané hustě nad sebou v malých vzdálenostech, někdy částečně spojené. Vyskytuje se u druhů cirrus, cirrostratus, altocumulus a stratocumulus.
Termín navrhl franc. meteorolog A. Maze na mezinárodním met. kongresu v Paříži v r. 1889 jako označení odrůdy oblaku druhu cirrus. Je přejat z lat. duplicatus „zdvojený, dvojitý“ (příčestí trpné slovesa duplicare „rozdvojovat, zvětšovat“).
česky: duplicatus angl: duplicatus slov: duplicatus fr: duplicatus m rus: двойные облака  1993-a2
durchbrochene Schneedecke f
sněhová pokrývka, která pokrývá méně než polovinu plochy reprezentativního okolí stanice. Výška nesouvislé sněhové pokrývky se neměří.
česky: pokrývka sněhová nesouvislá angl: snow cover not continuous slov: nesúvislá snehová pokrývka  2014
Durchbruch der Tropopause m
diskontinuita ve výšce tropopauzy spojená s výrazným frontogenetickým polem v troposféře. Nastává na rozhraní dvou vzduchových hmot výrazně odlišných vlastností, které mají značně rozdílné výšky tropopauzy. K protržení tropopauzy dochází ve výškové frontální zóně a v oblasti tryskového proudění.
česky: protržení tropopauzy angl: breakdown of tropopause slov: pretrhnutie tropopauzy rus: разрыв тропопаузы  1993-a1
Durchfluss m
1. pohyb vody skrz průtočný profil;
2. objem vody, která proteče průtočným profilem za sekundu. Extrémní průtoky jsou dosahovány při povodni, resp. za hydrologického sucha. Viz též odtok.
česky: průtok angl: discharge slov: prietok rus: расход  1993-a3
Durchlässigkeit der Luft f
česky: průzračnost atmosféry angl: atmospheric transparency slov: priezračnosť atmosféry rus: прозрачность воздуха  1993-a1
Durchlässigkeitsvermögen n
syn. koeficient transmisní – poměr intenzity přímého slunečního záření v úrovni zemského povrchu k intenzitě přímého slunečního záření na horní hranici atmosféry, přepočtený pro referenční stav, kdy sluneční paprsky procházejí ovzduším kolmo k zemskému povrchu. Protože schopnost atmosféry propouštět přímé sluneční záření závisí na vlnové délce (zhruba roste se zvětšující se vlnovou délkou), určuje se koeficient propustnosti atmosféry zpravidla pro různé dostatečně úzké části spektra. Potom hovoříme o spektrálním, popř. monochromatickém koeficientu propustnosti atmosféry. Spolu s Linkeho zákalovým faktorem patří koeficient propustnosti atmosféry k základním charakteristikám vyjadřujícím schopnost zemské atmosféry propouštět sluneční záření; souvisí s vlhkostí a s mírou znečištění vzduchu. V suché a čisté atmosféře má koeficient propustnosti atmosféry celkově pro spektrum slunečního záření hodnotu blízkou 0,9; v reálné atmosféře zpravidla od 0,70 do 0,85. Koeficient propustnosti atmosféry f souvisí s objemovým koeficientem extinkce βex vztahem
f=exp(-0 βexdz)
Pokud se jedná o viditelný obor slunečního záření, označuje se též jako koeficient průzračnosti atmosféry. Viz též koeficient absorpce, koeficient rozptylu.
česky: koeficient propustnosti atmosféry angl: transmission coefficient of the atmosphere slov: koeficient priepustnosti atmosféry rus: коэффициент пропускания  1993-a2
Durchzug m
1. proudění vzduchu v uzavřených objektech (budovy, sila, doly, tunely apod.), vyvolané zpravidla rozdílnou teplotou nebo rozdílným tlakem vzduchu uvnitř a vně těchto objektů. Subjektivně může být pociťováno příjemně i nepříjemně;
2. nevhodný název pro proudění vzduchu zesílené vlivem místních zvláštností terénu, např. na vrcholech kopců, v sedlech, průsmycích apod. Viz též efekt tryskový, efekt nálevkový.
česky: průvan angl: draught slov: prievan  1993-a1
Dürre f
obecné označení pro nedostatek vody v krajině. Je vyvoláno nedostatkem atmosférických srážek v důsledku výskytu suchých období a ovlivňováno mnoha dalšími faktory, včetně antropogenních. Definice sucha proto není jednoznačná a různí autoři k hodnocení jeho intenzity používají různé indexy sucha. Můžeme přitom vycházet z několika hledisek, která na sebe navazují: meteorologické sucho vyvolává agronomické sucho, hydrologické sucho a socioekonomické sucho. C. W. Thornthwaite rozlišoval tři hlavní druhy sucha:
a) stálé sucho, způsobující ariditu klimatu;
b) sezonní sucho, nastávající periodicky v období sucha;
c) nahodilé sucho, tvořící nepravidelně se vyskytující epizody sucha.
Sucho patří mezi největší meteorologicky podmíněná přírodní ohrožení zejména v chudých zemích.
česky: sucho angl: drought slov: sucho rus: засуха  1993-a3
Dürreperiode f
neurčitý pojem pro obzvlášť dlouhé suché období, nebo pro období obecně chudé na atmosférické srážky, provázené vysokou teplotou vzduchu a nízkou relativní vlhkostí vzduchu.
česky: období vyprahlé slov: vyprahnuté obdobie rus: период засухи?  1993-a3
Düseneffekt m
v meteorologii zesílení přízemního větru (proudění v mezní vrstvě atmosféry) na pricipu Venturiho efektu v místech, kde z orografických důvodů dochází ke zhuštění proudnic především v horiz. směru. Je pozorováno v širších údolích, průsmycích apod. Nejpříznivější podmínky pro tryskový efekt nastávají, když při stabilním zvrstvení atmosféry tlakový gradient směřuje podél osy průsmyku nebo údolí. Tryskový efekt se projevuje v různém měřítku v závislosti na velikosti tvarů zemského povrchu a povětrnostní situaci, které jej podmiňují. Ve stř. Evropě se tryskový efekt nejvýrazněji projevuje v průlomu Dunaje mezi Karpaty a Alpami, kde je pozorován až do vzdálenosti 100 až 200 km. Tryskový efekt se lokálně vyskytuje i v městské zástavbě, která ovlivňuje pole větru. Vítr zesílený tryskovým efektem může dosahovat značných rychlostí a ohrožovat některé lidské činnosti, např. dopravu. Viz též mistral, efekt nálevkový.
česky: efekt tryskový angl: jet effect slov: dýzový efekt fr: courant-jet effet m rus: струйный еффект  1993-a3
Duvdevani Drosometer n
zařízení k určování množství rosy. Je tvořeno dřevěnou destičkou opatřenou speciálním nátěrem, umístěnou vodorovně obvykle ve výšce porostů. Exponuje se po západu Slunce, měření se provádí v ranních hodinách. Vzhled povrchu orosené destičky se srovnává se sadou charakteristických fotografií, podle nichž se odhadne přibližné množství rosy. Uvedenou metodu měření rosy navrhl S. Duvdevani v Izraeli v r. 1947. V provozní praxi ČHMÚ se tato metoda nepoužívá.
česky: destička rosoměrná Duvdevaniho angl: Duvdevani dew gauge, Duvdevani drosometer slov: Duvdevaniho rosomerná doštička fr: drosomètre Duvdevani m, drosomètre de Duvdevani m rus: росомер Дувдевани  1993-a2
Duvdevani-Taumesser m
zařízení k určování množství rosy. Je tvořeno dřevěnou destičkou opatřenou speciálním nátěrem, umístěnou vodorovně obvykle ve výšce porostů. Exponuje se po západu Slunce, měření se provádí v ranních hodinách. Vzhled povrchu orosené destičky se srovnává se sadou charakteristických fotografií, podle nichž se odhadne přibližné množství rosy. Uvedenou metodu měření rosy navrhl S. Duvdevani v Izraeli v r. 1947. V provozní praxi ČHMÚ se tato metoda nepoužívá.
česky: destička rosoměrná Duvdevaniho angl: Duvdevani dew gauge, Duvdevani drosometer slov: Duvdevaniho rosomerná doštička fr: drosomètre Duvdevani m, drosomètre de Duvdevani m rus: росомер Дувдевани  1993-a2
Dynamik der Atmosphäre f
část meteorologie, zabývající se příčinami pohybů vzduchu v zemské atmosféře. Poznatky dynamiky atmosféry a jejich mat. formulace vytvořily základ dynamické meteorologie, jejíž praktickou aplikací jsou zejména dyn. metody předpovědi počasí. V širším smyslu se do dynamiky atmosféry zahrnuje i kinematika a statika atmosféry.
česky: dynamika atmosféry angl: atmospheric dynamics, dynamics of the atmosphere slov: dynamika atmosféry fr: dynamique de l'atmosphère f, mouvements de l'atmosphère pl rus: динамика атмосферы  1993-a1
Dynamik der Front f
souborné označení pro časové změny vlastností atmosférické fronty v důsledku změn vlastností vzduchových hmot, které fronta odděluje, vlastností aktivního povrchu, a tlakového pole v oblasti fronty. Projevuje se změnou výraznosti fronty, změnou sklonu fronty (frontální plochy), deformací frontální čáry a tomu odpovídajícím průběhem počasí. Viz též frontogeneze, frontolýza, zostření fronty.
česky: dynamika fronty angl: dynamic of front slov: dynamika frontu rus: динамика фронта  1993-a2
dynamische Abkühlung f
vžité označení pro adiabatické ochlazování určité hladiny nebo vrstvy atmosféry vlivem vertikálních pohybů vzduchu zpravidla výstupnýchcyklonách a na návětrných svazích horských hřebenů. Mechanismus dynamického ochlazování lze vysvětlit adiabatickým popř. pseudoadiabatickým ochlazováním vystupujícího vzduchu při stabilním teplotním zvrstvení atmosféry. Viz též rovnice tendence relativní topografie, děj adiabatický, děj pseudoadiabatický.
česky: ochlazování dynamické angl: dynamic cooling slov: dynamické ochladzovanie rus: динамическое охлаждение  1993-a3
dynamische Advektionstheorie der Zyklogenese f
jedna z teorií používaná k vysvětlení cyklogeneze. Jejími autory jsou ruští meteorologové Ch. P. Pogosjan a N. A. Taborovskij, kteří ji formulovali ve 40. letech 20. století. Teorie je založena na předpokladu, že lokální změny tlaku vzduchu jsou působeny jednak advekčními změnami teploty, jednak dyn. faktory, spojenými především s ageostrofickou advekcí, které ale zpětně ovlivňují úhel advekce. Empiricky bylo stanoveno pravidlo, že cyklona vzniká nebo se prohlubuje pod deltou frontální zóny ve výšce pouze tehdy, když ve stř. části této zóny převyšuje horiz. kontrast teploty 16 geopotenciálních dekametrů na 1 000 km na mapě relativní topografie  1000500hPa . Vznik cyklony se vysvětluje podle tohoto schématu: baroklinita ve výškové frontální zóně vede k porušení stacionárnosti pohybu, tím k poklesu tlaku vzduchu a vytvoření cyklonální cirkulace. Tato teorie ztratila svůj význam po vytvoření teorie lokálních změn tlaku vzduchu. Její empir. závěry o zvláštnostech stavby termobarického pole atmosféry v různých stadiích vývoje cyklony však zůstávají v platnosti.
česky: teorie cyklogeneze advekčně dynamická angl: advective-dynamic theory of cyclogenesis slov: advekčne dynamická teória cyklogenézy rus: адвективно-динамическая теория циклонообразования  1993-a3
dynamische Antizyklogenese f
anticyklogeneze vyvolaná procesy souvisejícími s růstem advekce anticyklonální vorticity nebo poklesem advekce cyklonální vorticity s výškou. Za těchto podmínek dochází ke generování sestupných pohybů vzduchu a k následnému adiabatickému oteplování vzduchové hmoty. Tímto způsobem např. vznikají subtropické anticyklony. Viz též rovnice omega, subsidence vzduchu.
česky: anticyklogeneze dynamická angl: dynamic anticyclogenesis slov: dynamická anticyklogenéza fr: anticyclogénèse dynamique f rus: динамический антициклогенез  1993-a3
dynamische Antizyklone f
1. subtropická anticyklona;
2. někteří autoři tímto pojmem označují všechny teplé anticyklony i v mírných, popř. vysokých zeměp. šířkách. Viz též anticyklogeneze dynamická.
česky: anticyklona dynamická angl: dynamic anticyclone slov: dynamická anticyklóna fr: anticyclone dynamique m rus: динамический антициклон  1993-a3
dynamische Erwärmung f
vžité označení pro adiabatické oteplování určité hladiny nebo vrstvy atmosféry vlivem vertikálních pohybů vzduchu, zpravidla sestupnýchanticyklonách a v závětří horských hřebenů. Mechanismus dynamického oteplování lze vysvětlit adiabatickým oteplováním sestupujícího vzduchu při stabilním teplotním zvrstvení atmosféry. Viz též rovnice tendence relativní topografie, děj adiabatický, subsidence vzduchu.
česky: oteplování dynamické angl: dynamic warming slov: dynamické otepľovanie rus: динамическое нагревание  1993-a3
dynamische Höhe f
syn. výška geodynamická – výška libovolné geopotenciální hladiny, obvykle nad úrovní moře, vyjádřená v dynamických metrech.
česky: výška dynamická angl: dynamic height slov: dynamická výška rus: динамическая высота  1993-a1
dynamische Instabilit
druh baroklinní instability, kdy uvažujeme symetrické pole proudění, v němž horizontální střih větru ve směru proudění je nulový. Symetrická instabilita může zesilovat vychýlení vzduchové částice z rovnovážné polohy i v případě absence jak vertikální instability atmosféry, tak inerční instability uplatňující se v horiz. směru. Nutnou podmínkou je větší sklon izentropických ploch S k horiz. rovině než ploch konstantní měrné hybnosti geostrofického větruabsolutní souřadnicové soustavě mg. K uvolnění symetrické instability dojde při vychýlení vzduchové částice šikmo mezi plochy mg a S. Tento děj bývá označován jako šikmá konvekce. Může hrát důležitou roli při vzniku srážkových pásů v blízkosti atmosférických front. Význam symetrické instability při tvorbě srážek v mírných zeměpisných šířkách narůstá v chladné polovině roku.
Další alternativní nutné podmínky pro symetrickou instabilitu, které se obvykle uvádějí v literatuře, jsou hodnota Richardsonova čísla menší než jedna nebo hodnota potenciální vorticity menší než nula (platí pro severní polokouli).
česky: instabilita symetrická angl: symmetric instability slov: symetrická instabilita rus: симметричная неустойчивость  2014
dynamische Klimamodelle n/pl
česky: modely klimatu dynamické slov: dynamické modely klímy  1993-b1
dynamische Klimatologie f
klimatologický směr, který na rozdíl od klasické klimatologie nevychází při zpracování klimatologických materiálů z pevných časových úseků, jako je den, pentáda apod., ale z různě dlouhých období, po která v daném místě nebo oblasti působily určité cirkulační a radiační podmínky (např. vyskytoval se určitý synoptický typ, vzduchová hmota, převládalo proudění kolmé na horský hřeben atd.). Z dynamické klimatologie dosáhla doposud největšího uplatnění synoptická klimatologie, která se zabývá kauzálními vazbami mezi cirkulačními typy počasí a klimatem. V posledním období zkoumá dynamická klimatologie ve větším rozsahu klima ve vztahu k složkám radiační a tepelné bilance. Zakladatelem dynamické klimatologie je švédský meteorolog T. Bergeron.
česky: klimatologie dynamická angl: dynamic climatology, dynamic climatology slov: dynamická klimatológia rus: динамическая климатология  1993-a1
dynamische Konvektion f
zastaralé a nevhodné označení pro vynucené vertikální pohyby vzduchutlakových útvarech synoptického měřítka. Tyto pohyby ovšem nespadají pod konvekci v meteorologickém smyslu.
česky: konvekce dynamická angl: dynamic convection slov: dynamická konvekcia rus: динамическая конвекция  1993-a3
dynamische Luftmassentransformation f
změna teplotních a vlhkostních charakteristik vzduchové hmoty především v důsledku subsidence vzduchu (zpravidla v anticyklonách). Projevuje se hlavně ve volné atmosféře, řidčeji zasahuje až k zemskému povrchu. Za dynamickou transformaci můžeme považovat i změny teploty a vlhkosti při výstupných pohybech vzduchu (typicky v cyklonách).
česky: transformace vzduchové hmoty dynamická angl: dynamic air mass transformation slov: dynamická transformácia vzduchovej hmoty rus: динамическая трансформация воздушной массы  1993-a3
dynamische Meteorologie f
obor meteorologie zabývající se studiem atmosférických dějů na základě formulování a mat. řešení vztahů a rovnic popisujících statiku, dynamiku a termodynamiku atmosféry. Aplikací dynamické meteorologie jsou dynamické předpovědní metody, které se v současné době používají k objektivním, především numerickým předpovědím přízemních a výškových tlakových polí, výškových teplotních a vlhkostních polí a k předpovědi atmosférických srážek. Viz též kinematika atmosféry
česky: meteorologie dynamická angl: dynamic meteorology slov: dynamická meteorológia rus: динамическая метеорология  1993-a3
dynamische Turbulenz f
česky: turbulence dynamická angl: dynamic turbulence slov: dynamická turbulencia rus: динамическая турбулентность  1993-a1
dynamischer Druck m
tlak působící v proudící tekutině na plochu orientovanou kolmo ke směru proudění po odečtení statického tlaku. Z hlediska rozměrové analýzy je dynamický tlak ekvivalentní množství kinetické energie v jednotce objemu proudící tekutiny, tzn. je přímo úměrný čtverci rychlosti proudění. U ploch, které nejsou orientovány kolmo ke směru proudění, je silové působení dynamického tlaku dáno průmětem do směru vnější normály k dané ploše. Viz též tlak větru, energie větru.
česky: tlak dynamický angl: dynamic pressure slov: dynamický tlak rus: динамическое давление  1993-a3
dynamischer Trog m
syn. brázda orografická, brázda závětrná – brázda nízkého tlaku vzduchu, která vzniká za horským hřebenem, přes který proudí vzduch s převažující složkou kolmou k hřebenu. Vznik brázdy lze vysvětlit termodynamicky adiabatickým oteplováním nebo dynamicky zesílením cyklonální cirkulace v důsledku horiz. konvergence spojené se zvětšováním vert. tloušťky vzduchového sloupce při sesedání vzduchu na závětrné straně hřebene. V Evropě vzniká např. v závětří Alp při sz. až sev. proudění, v závětří Skandinávského pohoří při proudění od západu na východ a v závětří Skalnatých hor v USA při stejném charakteru proudění. Viz též cyklogeneze orografická.
česky: brázda nízkého tlaku vzduchu dynamická angl: dynamic trough, lee trough slov: dynamická brázda nízkeho tlaku vzduchu fr: creux dynamique m, thalweg dynamique m rus: динамическая ложбина  1993-a3
dynamischer Viskositätskoeffizient m
česky: koeficient dynamické vazkosti angl: dynamic viscosity coefficient slov: koeficient dynamickej viskozity rus: коэффициент динамической вязкости  1993-a1
dynamisches Meter n
syn. metr geodynamický – vert. vzdálenost, na níž se geopotenciál změní o 10 J. Dynamický metr je číselně asi o 2 % větší než geometrický metr a jeho přesná hodnota závisí na místním tíhovém zrychlení. Původně zavedl v meteorologii V. Bjerknes jednotku desetkrát menší, tj. dynamický decimetr. V praxi je výhodnější jednotkou metr geopotenciální, který je roven 0,98 dynamického metru.
česky: metr dynamický angl: dynamic metre slov: dynamický meter rus: динамический метр  1993-a3
dynamisches System n
v obecném smyslu každý proces nebo soubor procesů, který se vyvíjí v čase a jehož vývoj může být řízen soustavou fyzikálních zákonů. Termín se také užívá ve vztahu k matematickým modelům časového vývoje počasí a klimatu. Dynamické systémy mohou být jak poměrně jednoduché systémy několika proměnných, řízené několika vývojovými rovnicemi, tak systémy extrémně složité jako je systém klimatický. Typickým příkladem dynamického systému, který se chová podle zákonů deterministického chaosu, je turbulentní proudění.
česky: systém dynamický angl: dynamical system slov: dynamický systém  2016
podpořila:
spolupracují: