Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene r

X
22°-Ring
syn. halo 22°, kolo malé – fotometeor, projevující se jako bělavý nebo duhově zbarvený světelný kruh kolem zdroje světla (Slunce nebo Měsíce) v úhlové vzdálenosti 22°. Vnitřní strana má červený, vnější fialový nádech. Plocha uvnitř kruhu se jeví poněkud tmavší než okolní obloha. Patří k častým halovým jevům. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků, kdy paprsek do krystalku vstupuje i z něho vystupuje stěnami pláště, tzn. že jde o lom na hranolu s lámavým úhlem 60°. V české literatuře se jako synonymum někdy vyskytuje malé kolo, z čehož však mohou vznikat nedorozumění, neboť do vydání české verze Mezinárodního atlasu oblaků v r. 1965 se termínem malé kolo rozuměla koróna, zatímco velké kolo se používalo jak pro velké halo, tak pro malé halo.
česky: halo malé angl: halo of 22°, small halo slov: malé halo rus: гало в 22°, малое гало fr: petit halo m, halo de 22° m  1993-a3
46°-Ring
syn. halo 46°, kolo velké – fotometeor, patřící mezi halové jevy a jevící se obvykle jako slabší bělavě nebo duhově zbarvený světelný kruh kolem zdroje světla (Slunce nebo Měsíce) se zdánlivým úhlovým poloměrem 46°. Jeho intenzita bývá podstatně slabší než intenzita malého hala a též jeho výskyt je mnohem méně častý. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků, kdy paprsek do hranolku vstupuje plochou podstavy a vystupuje plochou pláště nebo naopak, tzn. že jde o lom na hranolu s lámavým úhlem 90°. V české literatuře se jako synonymum někdy vyskytuje velké kolo, z čehož však mohou vznikat nedorozumění, neboť do vydání české verze Mezinárodního atlasu oblaků v r. 1965 se termín velké halo též vyskytoval jako označení pro velké i malé halo.
česky: halo velké angl: halo of 46°, large halo slov: veľké halo rus: большое гало, гало в 46° fr: halo de 46° m, grand halo m  1993-a3
Radardetektion f
česky: detekce radiolokační angl: radar detection slov: rádiolokačná detekcia rus: радиолокационное обнаружение fr: radionavigation f, radiolocalisation f  1993-a1
Radarecho n
česky: echo radiolokační angl: radar echo slov: rádiolokačné echo rus: радиолокационное эхо, радиоэхо fr: écho radar m  1993-a1
Radarziel n
syn. cíl radiolokační meteorologický – meteorologický cíl (zejména srážkové oblasti a Cb), jehož parametry jsou zjišťovány meteorologickým radiolokátorem pomocí radiolokačního odrazu. Termínu radiolokační cíl se také používá obecně pro jakýkoliv objekt, na němž dochází ke zpětnému odrazu vyslaných elmag. vln, např. pro letadlo, radiosondážní balon, koutový odražeč apod. Viz též radiolokační odrazivost meteorologického cíle, útlum elektromagnetických vln.
česky: cíl radiolokační angl: radar target slov: rádiolokačný cieľ rus: радиолокационная цель fr: cible de radar f  1993-a3
Radiosondenballon m
česky: balon sondážní slov: sondážny balón rus: шар-зонд, радиозонд fr: ballon-sonde m  1993-a2
Randtief n
cyklona, která se formuje v blízkosti a ve spojitosti s řídicí cyklonou. Jedná se o nevelký útvar, který se zpravidla vyskytuje na již. okraji řídicí cyklony, pohybující se obvykle kolem ní ve směru cyklonální cirkulace. Podružná cyklona vzniká často na studené frontě spojené s řídicí cyklonou nebo i se starší podružnou cyklonou, jak je tomu v případě série cyklon. V Evropě se podružná cyklona typicky formuje např. nad Baltským mořem, pokud řídicí cyklona setrvává u záp. pobřeží Norska.
česky: cyklona podružná angl: secondary cyclone, secondary depression slov: podružná cyklóna rus: вторичная депресия, вторичный циклон fr: cyclone secondaire m  1993-a3
Rauchfahne f
jeden z tvarů kouřové vlečky. Vlečka je charakterizována velmi malým vert. rozptylem, zatímco laterální (boční) rozptyl může být významný. Čeření kouřové vlečky se vyskytuje v inverzní vrstvě při slabém proudění vzduchu.
česky: čeření kouřové vlečky angl: fanning slov: čerenie dymovej vlečky rus: веерообразный шлейф загразнений, лентообразный факел fr: panache de fumée en éventail  1993-a1
Rauchwolke f
viditelná vrstva znečištěného vzduchu nad velkými městy a průmyslovými oblastmi, často s ostrou horní hranicí. Tvar i výška kouřové čepice závisejí především na charakteru počasí a denní době. Viz též zákal průmyslový.
česky: čepice kouřová angl: smoke blanket slov: dymová čiapka rus: дымовая шапка fr: nuage de pollution m  1993-a1
Rauhfrostintensität f
množství krystalické nebo ledové usazeniny na letadlech, která se utvoří za jednotku času. I. G. Pčolko sestavil stupnici intenzity námrazy, v níž hodnoty do 0,5 mm.min–1 znamenají slabou námrazu, 0,6 až 1,0 mm.min–1 mírnou, 1,0 až 2,0 mm.min–1 silnou a nad 2,0 mm.min–1 velmi silnou námrazu. V extrémních případech byl pozorován nárůst až 6 mm.min–1. Intenzita námrazy závisí přímo na vodním obsahu oblaku a zachycovací účinnosti, udávající množství kapalné vody zachycené letadlem. Toto množství je přímo závislé na velikosti kapek a rychlosti letadla a nepřímo závislé na geometrii sběrného povrchu, zejména na poloměru zakřivení náběžných hran. Tzn., že se námraza vytváří intenzivněji v prostředí s velkými kapkami na tenčích profilech. Při rychlostech do 500 km.h–1 intenzita námrazy při stejném vodním obsahu se vzrůstem rychlosti letadla roste. Při rychlosti nad 500 km.h–1 však se zvyšováním rychlosti klesá, a to vlivem adiabatického stlačení a tření okolního vzduchu, čímž se povrch letadla zahřívá. Viz též ohřev letadla kinetický.
česky: intenzita námrazy na letadlech angl: rime intensity slov: intenzita námrazy na lietadlách rus: интенсивность обледенения самолета  1993-a3
Rauigkeit der Oberfläche f
charakteristika nerovností aktivního povrchu, vystupujících jako činitel brzdící proudění vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry. Kvantit. je určována parametrem drsnosti z0. Někdy se tento parametr uvádí jako drsnost malých měřítek, která je v přízemní vrstvě vyvolána rostlinným porostem, nerovnostmi půdy, malými objekty apod. Drsnost velkých měřítek v mezní vrstvě atmosféry, pro kterou se zavádějí jiné kvantit. charakteristiky, je způsobována vert. členitým terénem, velkými objekty aj. Viz též stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry.
česky: drsnost povrchu angl: surface roughness slov: drsnosť povrchu rus: шероховатость подстилающей поверхности fr: rugosité de surface f, rugosité surfacique f  1993-a1
Rayleigh-Atmosphäre f
modelová atmosféra, ve které je procházející sluneční záření ovlivňováno pouze rozptylem elektromagnetického vlnění v atmosféře na molekulách atmosférických plynů. To znamená, že nepůsobí jiný typ rozptylu a neexistuje ani absorpce záření. Vlastnosti Rayleighovy atmosféry zhruba splňuje suchá a čistá atmosféra.
česky: atmosféra Rayleighova angl: Rayleigh atmosphere slov: Rayleighova atmosféra rus: релеевская атмосфера  1993-a3
Rayleigh-Zahl f
parametr Ra charakterizující podobnost z hlediska přenosu tepla prouděním (konvekcí). Lze ho určit ze vzorce
Ra=βgH3 ΔTkν,
kde β značí koeficient teplotní roztažnosti, g tíhové zrychlení, H tloušťku vrstvy tekutiny, resp. vzdálenost mezi stěnami vymezujícími proudění tekutiny, ΔT tomu příslušející rozdíl teplot, k koeficient teplotní vodivosti a ν koeficient kinematické vazkosti dané tekutiny. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Rayleighovo angl: Rayleigh number slov: Rayleighovo číslo rus: число Релея fr: nombre de Rayleigh m  2014
reduzierte Isotherme f
izoterma sestrojená z hodnot teploty vzduchu redukované na hladinu moře, případně na jinou nadm. výšku. Viz též izoterma aktuální.
česky: izoterma redukovaná angl: reduced isotherm slov: redukovaná izoterma rus: изотерма приведенная к уровню моря  1993-a3
Refraktionsindex (Brechungsindex) der elektromagnetishen Wellen in der Luft m
poměr rychlosti šíření elmag. vlnění ve vakuu k rychlosti šíření téhož vlnění ve vzduchu. Vzhledem k tomu, že vzduch je nemagnetickým prostředím s nepatrnou elektrickou vodivostí, lze v něm index lomu n vyjádřit vztahem
n=εr,
v němž εr značí rel. permitivitu vzduchu. Index lomu v oblasti viditelného záření závisí na vlnové délce elmag. vlnění (s rostoucí vlnovou délkou poněkud klesá) a na hustotě vzduchu (se zvětšující se hustotou vzduchu roste). V oboru centimetrových rádiových vln, používaných např. meteorologickými radiolokátory, je index lomu v nezanedbatelné míře ovlivňován i vlhkostí vzduchu. Pro tento obor vlnových délek se v literatuře uvádí např. vztah
(n-1).106 =78T(p+4800eT),
kde T je teplota vzduchu v K, p tlak vzduchu a e tlak vodní páry v hPa. U zemského povrchu se hodnoty (n – 1) . 106 pohybují při různých met. situacích zhruba v rozmezí 260 až 460. Výraz N = (n – 1) . 106 se někdy nazývá v literatuře radiorefrakce nebo N – jednotky. V troposféře můžeme podle časového hlediska rozlišovat sezonní, denní a neperiodické změny indexu lomu, podmíněné změnami teplotního zvrstvení ovzduší, turbulencí apod. Index lomu elmag. vlnění v popsaném smyslu nazýváme též abs. indexem lomu. Rel. indexem lomu pak rozumíme vzájemný poměr rychlostí šíření elmag. vlnění ve dvou různých prostředích, v meteorologii např. ve dvou vzduchových hmotách odlišných vlastností. Viz též šíření elektromagnetického vlnění v atmosféře.
česky: index lomu elektromagnetického vlnění ve vzduchu angl: refraction (refractive) index of electromagnetic waves in the air slov: index lomu elektromagnetického vlnenia vo vzduchu rus: индекс преломления электромагнитных волн в воздухе  1993-a3
Refraktionsindex der Atmosphäre m
index lomu elmag. vlnění pro oblast viditelného záření, tj. záření o vlnových délkách přibližně 0,4 až 0,7 μm. Viz též šíření elektromagnetického záření v atmosféře.
česky: index lomu světla ve vzduchu angl: refractive index in the atmosphere slov: index lomu svetla vo vzduchu rus: показатель преломления в атмосфере  1993-a2
Refsdal-Diagramm n
syn. aerogram – druh termodynamického diagramu, označovaný často zkráceně aerogram, který má na ose x vyneseny hodnoty lnT, na ose y hodnoty T lnp, kde T je teplota vzduchu a p tlak vzduchu. Na tomto diagramu svírají spolu izotermy a izobary ostrý úhel. Suché a nasycené adiabaty jsou zakřiveny a s izotermami svírají úhel menší než 45°. Refsdalův diagram je dále doplněn izoliniemi poměrné vlhkosti vzduchu a stupnicemi, potřebnými k vyhodnocování aerologických měření. Refsdalův diagram je diagram energetický, přičemž ploše 1 cm2 odpovídá 74 J.kg–1. Diagram sestrojil v roce 1935 A. Refsdal, který vypracoval ještě další termodyn. diagram, známý jako emagram.
česky: diagram Refsdalův angl: aerogram, Refsdal diagram slov: Refsdalov diagram rus: аэрограмма, диаграмма Рефсдаля fr: aérogramme m, diagramme de Refsdal m  1993-a3
Refsdaldiagramm n
česky: aerogram slov: aerogram rus: аэрологческая диаграмма fr: aérogramme m, diagramme de Refsdal m  1993-a1
Regen m
vodní srážky vypadávající z oblaků ve tvaru kapek o průměru větším než 0,5 mm nebo i menším, pokud jsou velmi rozptýlené. Viz též kapka dešťová, pól dešťů.
česky: déšť angl: rain slov: dážď rus: дождь fr: pluie f  1993-a1
Regenbogen m
jeden z fotometeorů. Je charakterizován jako skupina koncentrických oblouků barevného spektra kolem antisolárního bodu nebo kolem Slunce. Vzniká lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Obvykle se vyskytuje duha hlavní a duha vedlejší, které se objevují na opačné straně oblohy než je světelný zdroj. Střed jejich oblouků leží na přímce, jež prochází zdrojem světla a okem pozorovatele. Spektrum velikosti kapek ovlivňuje barvu, intenzitu a šířku barevných oblouků. První fyz. objasnění vzniku duhy podal R. Descartes v letech 1635–1637. Viz též oblouky duhové podružné.
česky: duha angl: rainbow slov: dúha rus: радуга fr: arc-en-ciel m  1993-a3
Regenfaktor m
tradiční, avšak nevhodné označení pro některé indexy humidity.
česky: faktor dešťový angl: rain factor slov: dažďový faktor rus: фактор осадков (дождя) fr: facteur pluviométrique m  1993-a3
Regenintensit
česky: intenzita deště angl: rainfall intensity, rate of rainfall slov: intenzita dažďa rus: интенсивность дождя  1993-a1
Regenmesser m
nevh. označení pro srážkoměr.
česky: dešťoměr angl: rain gauge slov: dážďomer rus: дождемер fr: pluviomètre m  1993-a1
Regenrate f
česky: intenzita deště angl: rainfall intensity, rate of rainfall slov: intenzita dažďa rus: интенсивность дождя  1993-a1
Regenschreiber m
zast. označení pro váhový automatický srážkoměr.
česky: intenzograf srážkový angl: rainfall rate recorder slov: zrážkový intenzograf rus: прибор для измерения интенсивности осадков  1993-a3
Regentag m
den se srážkami, v němž byly zaznamenány srážky v podobě trvalého deště nebo deště v přeháňkách.
česky: den s deštěm angl: rain day, wet day slov: deň s dažďom rus: день с дождем fr: jour de pluie m, jour pluvieux m  1993-a2
Regenzeit f
česky: doba dešťů slov: doba dažďov fr: saison humide f, saison des pluies f  1993-a1
Reifpunkt m
teplota, při níž je tlak nasycené páry nad povrchem pevné fáze dané látky roven vnějšímu tlaku, v atmosférických podmínkách tlaku vzduchu. V meteorologii se jedná o hodnotu teploty, při níž hodnota tlaku nasycené vodní páry vzhledem k ledu odpovídá tlaku vzduchu. Za podmínek obvyklých v troposféře není bod sublimace ledu dosažen. Ve starší české meteorologické literatuře se bod sublimace někdy nesprávně vyskytuje ve smyslu teplota bodu ojínění. Viz též bod varu.
česky: bod sublimace angl: sublimation point slov: bod sublimácie rus: точка инея fr: température de sublimation f  1993-a3
reine Luft f
česky: atmosféra čistá angl: clear atmosphere slov: čistá atmosféra fr: atmosphère pure f  1993-a1
Reinhaltung der Luft f
česky: čistota ovzduší angl: air quality slov: čistota ovzdušia rus: чистота атмосферы fr: qualité de l'air f  1993-a1
relative Isohypse f
v meteorologii obvykle čára spojující místa se stejnou vert. vzdáleností dvou izobarických hladin (ploch), tj. místa se stejnou tloušťkou vrstvy vzduchu mezi dvěma izobarickými hladinami, vyjádřenou v geopotenciálních metrech. Relativní izohypsu lze interpretovat jako izotermu prům. virtuální teploty vzduchu dané vrstvy. Relativní izohypsy se v met. službě nejčastěji konstruují pro vrstvu 1 000 až 500 hPa, a to po 40 geopotenciálních metrech.
česky: izohypsa relativní angl: relative isohypse, thickness line slov: relatívna izohypsa rus: относительная изогипса  1993-a1
relative optische Luftmasse f
poměr absolutní optické hmoty atmosféry při poloze nebeského tělesa (nejčastěji Slunce) ve výšce nad obzorem vyjádřené úhlem h k absolutní optické hmotě při poloze tělesa v zenitu. Relativní optická hmota atmosféry, označovaná někdy zkráceně jako optická hmota, se vyskytuje ve vztazích popisujících zejména šíření přímého slunečního záření v zemské atmosféře. Při výškách h větších než 30° se relativní optická hmota atmosféry, označovaná jako m, zpravidla počítá pomocí jednoduchého vzorce
m=(sinh)-1.
Při menších výškách je vhodné použít opravu na zakřivení zemském povrchu a na lom světla v atmosféře.
česky: hmota atmosféry optická relativní angl: relative optical air mass slov: relatívna optická hmota atmosféry rus: относительная оптическая масса атмосферы  2014
Resublimation f
nesprávné označení fázového přechodu plynného skupenství vody - vodní páry na skupenství pevné - led, viz též depozice, sublimace.
česky: desublimace angl: desublimation slov: desublimácia rus: десублимация fr: déposition f, condensation solide f, sublimation inverse f  1993-a3
retrograde Zyklone f
cyklona, jejíž směr pohybu má zonální složku opačnou vůči převládající složce zonální cirkulace. Retrográdní cyklona v mírných zeměp. šířkách je proto charakterizována trajektorií cyklony se zápornou zonální složkou, tedy od východu k západu, na rozdíl od typických drah cyklon. Retrográdní cyklony se vyskytují ve stř. Evropě poměrně zřídka a jsou často doprovázeny vydatnějšími dlouhotrvajícími srážkami, jako např. na přelomu května a června 2013.
česky: cyklona retrográdní angl: retrograde low slov: retrográdna cyklóna rus: депресия с обратным движением fr: dépression rétrograde f  1993-a3
Reynolds-Zahl f
syn. parametr Reynoldsův – kvantitativní charakteristika poměrů v proudící tekutině (v meteorologii ve vzduchu). Vyjadřuje poměr setrvačných a vazkých sil. Reynoldsovo číslo úzce souvisí např. s podmínkami přechodu proudění laminárníhoproudění turbulentní a v meteorologii se používá zejména ve fyzice mezní vrstvy atmosféry, např. při studiu obtékání překážek, a ve fyzice oblaků a srážek při obtékání srážkových částic. Lze je vyjádřit ve tvaru
Re=ρ v lμ nebo  Re=v lν,
když v je rychlost proudění, l vhodně zvolená délka, ρ hustota proudící tekutiny a μ, resp. ν značí dyn., resp. kinematický koeficient vazkosti. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Reynoldsovo angl: Reynolds number slov: Reynoldsovo číslo rus: число Рейнольдса fr: nombre de Reynolds m  1993-a2
Richardson-Zahl f
syn. parametr Richardsonův – bezrozměrné číslo představující kvantitativní míru vertikální instability atmosféry z termického i dynamického hlediska. Používá se zejména ve fyzice mezní vrstvy atmosféry a v letecké meteorologii v souvislosti s podmínkami pro vznik a vývoj konvekce a turbulence. Richardsonovo číslo můžeme vyjádřit v gradientovém tvaru, nebo ve tvaru pro tok. Viz též parametr stabilitní, klasifikace stabilitní.
česky: číslo Richardsonovo angl: Richardson number slov: Richardsonovo číslo rus: число Ричардсона fr: nombre de Richardson m  1993-a3
Rossby-Diagramm n
druh termodynamického diagramu, na jehož pravoúhlé souřadnicové osy jsou vyneseny stupnice směšovacího poměru vodní páry a logaritmu potenciální teploty suchého vzduchu. Izobary a izotermy tvoří kosoúhlou soustavu čar. Izolinie izobarické ekvivalentní potenciální teploty se při malých hodnotách směšovacího poměru silně zakřivují. Rossbyho diagram se používá hlavně při určování vzduchových hmot, méně často při vyhodnocování aerol. údajů. Patří k málo užívaným aerologickým diagramům. Jeho autorem je amer. meteorolog švédského původu C. G. Rossby (1898–1957). Rossbyho diagram se někdy nevhodně označuje jako „Rossbygram“.
česky: diagram Rossbyho angl: Rossby diagram slov: Rossbyho diagram rus: диаграмма Россби fr: téphigramme m  1993-a3
Rossby-Zahl f
bezrozměrný parametr obecně definovaný výrazem
Ro=Vλl,
kde l značí vhodně zvolenou délku, V charakteristickou rychlost a λ je Coriolisův parametr. Rossbyho číslo obecně vyjadřuje charakteristiku pro poměr velikosti zrychlení pohybu vzduchových částic ku velikosti zrychlení působeného Coriolisovou silou. Při aplikacích v souvislosti s modelováním vírových cirkulací v atmosféře se pak v roli veličiny l uvažuje poloměr těchto cirkulací (tzv. Rossbyho poloměr), a to v prostorových měřítkách od rozměrů synoptických útvarů (např. tlakových níží) až po malá měřítka lokálních cirkulací působených např. termickou konvekcí. Ve fyzice mezní vrstvy atmosféry se Rossbyho číslo často používá ve tvaru
Ro=vgλ z0,
kde vg je velikost rychlosti geostrofického větru a z0 parametr drsnosti zemského povrchu. Rossbyho číslo se používá při parametrizaci vlivu zemského povrchu na proudění. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Rossbyho angl: Rossby number slov: Rossbyho číslo rus: число Россби fr: nombre de Rossby m  1993-a3
podpořila:
spolupracují: