Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene r

X
22°-Ring m
syn. halo 22°, kolo malé – fotometeor, projevující se jako bělavý nebo duhově zbarvený světelný kruh kolem zdroje světla (Slunce nebo Měsíce) v úhlové vzdálenosti 22°. Vnitřní strana má červený, vnější fialový nádech. Plocha uvnitř kruhu se jeví poněkud tmavší než okolní obloha. Patří k častým halovým jevům. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků, kdy paprsek do krystalku vstupuje i z něho vystupuje stěnami pláště, tzn. že jde o lom na hranolu s lámavým úhlem 60°. V české literatuře se jako synonymum někdy vyskytuje malé kolo, z čehož však mohou vznikat nedorozumění, neboť do vydání české verze Mezinárodního atlasu oblaků v r. 1965 se termínem malé kolo rozuměla koróna, zatímco velké kolo se používalo jak pro velké halo, tak pro malé halo.
česky: halo malé angl: halo of 22°, small halo slov: malé halo rus: гало в 22°, малое гало fr: petit halo m, halo de 22° m  1993-a3
22°-Ring m
syn. halo malé – ve starší české literatuře někdy užíváno jako synonymum pro korónu.
česky: kolo malé angl: halo of 22°, small halo slov: halo 22° rus: гало в 22°, малое гало  1993-a3
46°-Ring m
syn. halo 46°, kolo velké – fotometeor, patřící mezi halové jevy a jevící se obvykle jako slabší bělavě nebo duhově zbarvený světelný kruh kolem zdroje světla (Slunce nebo Měsíce) se zdánlivým úhlovým poloměrem 46°. Jeho intenzita bývá podstatně slabší než intenzita malého hala a též jeho výskyt je mnohem méně častý. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků, kdy paprsek do hranolku vstupuje plochou podstavy a vystupuje plochou pláště nebo naopak, tzn. že jde o lom na hranolu s lámavým úhlem 90°. V české literatuře se jako synonymum někdy vyskytuje velké kolo, z čehož však mohou vznikat nedorozumění, neboť do vydání české verze Mezinárodního atlasu oblaků v r. 1965 se termín velké halo též vyskytoval jako označení pro velké i malé halo.
česky: halo velké angl: halo of 46°, large halo slov: veľké halo rus: большое гало, гало в 46° fr: halo de 46° m, grand halo m  1993-a3
46°-Ring m
syn. halo velké – ve starší české literatuře někdy užíváno jako souhrnné označení pro halo malé a halo velké.
česky: kolo velké angl: halo of 46°, large halo slov: halo 46° rus: большое гало , гало в 46°  1993-a3
Äquinoktium n
okamžik, kdy Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu po ekliptice projde rovinou světového rovníku jarním nebo podzimním bodu. Jarní rovnodennost odděluje astronomické jaro od astronomické zimy, podzimní rovnodennost obdobně astronomický podzim od astronomického léta. Kvůli pozvolnému posunu jarního a podzimního bodu po světovém rovníku se obě rovnodennosti posouvají v čase, přičemž v současnosti nastává jarní rovnodennost kolem 20. března, podzimní rovnodennost nejčastěji 22. nebo 23. září. Viz též bouře rovnodennostní, deště rovnodennostní.
česky: rovnodennost angl: equinox  2019
Chrgian-Mazin-Verteilung f
česky: rozdělení Chrgianovo–Mazinovo angl: Khrgian and Mazin distribution slov: Chrgianovo-Mazinovo rozdelenie  2018
Frühlingspunkt m
česky: rovnodennost jarní angl: vernal equinox  2019
Herbstpunkt m
česky: rovnodennost podzimní angl: autumnal equinox  2019
Himmelsäquator m
česky: rovník nebeský angl: celestial equator  2019
nasses Hagelwachstum n
česky: růst krup vlhký angl: wet growth of hailstones slov: vlhký rast krúp 
Radar n
syn. radiolokátor. Pochází ze zkr. angl. názvu radio detection and ranging.
česky: radar angl: radar slov: radar rus: радиолокатор  1993-a3
Radar-Produkt A-skop n
způsob zobrazení veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při konstantní poloze antény radaru. Jedná se o graf, kde na kladné poloose x je vynášena vzdálenost od radaru (resp. čas od vyslání pulsu), na ose y hodnota měřené veličiny. Používá se zejména pro servisní a diagnostické účely. Odpovídá zobrazení přijatého signálu na osciloskopu.
česky: produkt radiolokační A-skop angl: radar product A-scope slov: rádiolokačný produkt A-skop  2014
Radar-Produkt B-skop n
způsob zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při kruhovém azimutálním otáčení antény radaru a konstantním elevačním úhlu v polárních souřadnicích. Na ose x je většinou vynášen azimut a na ose y vzdálenost od radaru. Je se však možné setkat i s prohozením os x a y. Používá se zejména pro diagnostické účely.
česky: produkt radiolokační B-skop angl: radar product B-scope slov: rádiolokačný produkt B-skop  2014
Radar-Produkt CAPPI n
zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) v horizontální hladině konstantní nadmořské výšky. Je tvořeno z dat naměřených radarem při několika azimutálních otáčkách antény s různými elevačními úhly (z různých PPI hladin) Pro výpočet bývá používána lineární interpolace ze sousedních PPI hladin případně je vybírána hodnota z nejbližší PPI hladiny. Viz též produkt radiolokační PseudoCAPPI.
česky: produkt radiolokační CAPPI angl: radar product CAPPI slov: rádiolokačný produkt CAPPI  2014
Radar-Produkt ECHO TOP n
horní hranice oblačnosti vyjádřená jako pole maximální výšky, ve které se ještě vyskytuje odrazivost vyšší než definovaná práhová hodnota. Tato prahová hodnota bývá obvykle stanovena v rozmezí 0 – 20 dBZ (v síti CZRAD 4 dBZ ).
česky: produkt radiolokační ECHO TOP angl: radar product ECHO TOP slov: rádiolokačný produkt ECHO TOP  2014
Radar-Produkt HAIL-PROB n
pravděpodobnost výskytu krup daná výskytem vysoké odrazivosti (nad 45 dBZ) v hladinách nad nulovou izotermou; předpokládá se nulová pravděpodobnost při výšce menší než 1,625 km nad nulovou izotermou a 100% pravděpodobnost, pokud tato výška přesáhne 5,5 km. Při výpočtu je třeba získat informaci o výšce nulové izotermy z blízké aerologické sondáže.
česky: produkt radiolokační HAIL_PROB angl: radar product HAIL_PROB slov: rádiolokačný produkt HAIL PROB  2014
Radar-Produkt maximale Reflektivität n
česky: produkt radiolokační maximální odrazivosti slov: rádiolokačný produkt maximálnej odrazivosti  2014
Radar-Produkt MAX_Z n
pole maximální odrazivosti ve vertikálním sloupci určené pro každý plošný element (pixel) horizontálního pole ze všech naměřených PPI hladin. Tento produkt bývá často doplněn o boční průměty maximálních odrazivostí ve směru jih–sever a západ–východ (pseudo 3D zobrazení).
česky: produkt radiolokační MAX_Z slov: rádiolokačný produkt MAX Z  2014
Radar-Produkt PPI n
způsob rovinného zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při kruhovém azimutálním otáčení antény radaru a konstantním elevačním úhlu. Z geometrického hlediska se jedná o průmět kuželového řezu do horizontální roviny. Poloha radaru je obvykle zobrazena v počátku rovinných souřadnic, osa x míří k východu, osa y k severu.
česky: produkt radiolokační PPI angl: radar product PPI slov: rádiolokačný produkt PPI  2014
Radar-Produkt PseudoCAPPI n
zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) v hladině konstantní nadmořské výšky, které se používá místo produktu CAPPI v případech, kdy není možné konstruovat CAPPI produkt nižších výškových hladin na celém dosahu radaru vlivem zakřivení zemského povrchu (případně vyšších výškových hladin v blízkosti radaru). Vzniká doplněním produktu CAPPI o data z nejnižší elevace PPI ve větších vzdálenostech od radaru (případně z nejvyšší elevace PPI blízko radaru).
česky: produkt radiolokační PseudoCAPPI slov: rádiolokačný produkt PseudoCAPPI  2014
Radar-Produkt RHI n
způsob zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při vertikálním kývání antény radaru a konstantním azimutu (vertikální řez). Obvykle je poloha radaru zobrazena v počátku rovinných souřadnic, na kladné poloose x je vynášena vzdálenost, na kladné ose y výška.
česky: produkt radiolokační RHI angl: radar product RHI slov: rádiolokačný produkt RHI  2014
Radar-Produkt VIL n
vertikálně integrovaný obsah kapalné vody. Produkt je vhodný pro posuzování intenzity konv. jevů. Za předpokladu Marshallova–Palmerova rozdělení se VIL [kg.m–2] stanoví pomocí vzorce
VIL=3,44.10-6hz htZ47dh
kde Z [mm6.m–3] je radiolokační odrazivost, hz [m] je výška základny oblačnosti a ht [m] je výška horní hranice oblačnosti. Při praktickém výpočtu se pro každý plošný element provádí sumace přes jednotlivé PPI hladiny.
česky: produkt radiolokační VIL angl: radar product VIL slov: rádiolokačný produkt VIL  2014
Radardetektion f
česky: detekce radiolokační angl: radar detection slov: rádiolokačná detekcia rus: радиолокационное обнаружение fr: radionavigation f, radiolocalisation f  1993-a1
Radarecho n
česky: echo radiolokační angl: radar echo slov: rádiolokačné echo rus: радиолокационное эхо, радиоэхо fr: écho radar m  1993-a1
Radargerät n
radar – elektronické zařízení pro detekci a lokalizaci vzdálených objektů, které rozptylují nebo odrážejí radiové elmag. záření. Radiolokátor se skládá z vysílače, anténního systému, přijímače, bloku signálového zpracování, bloku zpracování a vizualizace dat a dalších doplňkových obvodů.
Nejčastěji jsou radiolokátory konstruovány jako monostatické, kdy jeden anténní systém je využíván pro vysílání i příjem. V takovém případě radarová detekce využívá odrazu a zpětného rozptylu signálu na radiolokačních cílech. Podstatně méně časté jsou bistatické radiolokátory, které mají oddělené vysílací a přijímací anténní systémy a pro detekci využívají přímého rozptylu.
Radiolokátory lze též rozdělit podle způsobu vyzařování na impulzní a radiolokátory se stálou vlnou. Častěji jsou využívány radiolokátory impulzní, které v pravidelných cyklech vysílají do atmosféry velmi krátké pulsy mikrovlnného elmag. záření o velkém okamžitém (špičkovém) výkonu, formované anténou (parabolickou) do úzkého svazku. Radar se vždy bezprostředně po vyslání pulsu přepne do přijímacího módu. Objekty ležící v cestě radarového paprsku odrážejí, rozptylují a absorbují energii. Malá část odražené a rozptýlené energie směřuje zpět k anténě, na které je zachycena a odvedena do přijímače, kde je zesílena a dále zpracována. Pokud je přijatý signál dostatečně silný, je detekován a vyhodnocen jako radiolokační cíl. V rámci signálového zpracování je vyhodnocen přijatý výkon, případně další charakteristiky signálu. Přijatý výkon je pomocí radiolokační rovnice převeden na radiolokační odrazivost. Čas mezi vysláním pulzu a přijetím odraženého signálu udává vzdálenost cíle, který společně se známou polohou antény (azimut, elevace) jednoznačně lokalizují cíl v prostoru. Podle typu radiolokátoru je možné vyhodnotit i některé další charakteristiky cíle. Dopplerovské radiolokátory mohou navíc pomocí Dopplerova efektu vyhodnotit radiální rychlost cíle ze změny frekvence přijatého signálu. Polarimetrické radiolokátory umožňují navíc současně vyhodnocovat odrazy horizontálně a vertikálně polarizovaného záření a z jejich porovnání odvodit další charakteristiky.
Radiolokátory se stálou vlnou nejsou vhodné k určování přesné polohy cíle, umožňují však lepší měření radiální rychlosti cílů (např. policejní radary pro měření rychlosti vozidel).
česky: radiolokátor angl: radar slov: rádiolokátor  2014
Radargleichung f
základní rovnice radiolokace meteorologických cílů ve všeobecně užívaném zpřesněném tvaru, odvozená Probert-Jonesem v r. 1962. Vztah mezi naměřeným přijatým výkonem ΠM odraženým od meteorologických cílů s radiolokační odrazivostí Z ve vzdálenosti r od radaru a technickými parametry radaru. Ve zjednodušené formě s použitím meteorologického potenciálu radaru ηM má tvar:
P¯r= ΠMZr2
V úplném tvaru zní
P¯r=( π3PtG2θϕcτ | K |21024ln(2)λ2 )(Zr2),
Kde Pt je impulzní výkon vysílače, G zisk antény, θ a φ jsou horizontální a vertikální šířka anténního svazku, c rychlost světla, τ délka pulsu, | K |2=0,93 konstanta dielektrických vlastností vody a λ vlnová délka. Rovnice byla odvozena za předpokladu, že meteorologické cíle jsou sférické vodní kapičky splňující předpoklady Rayleighova rozptylu, které homogenně vyplňují celý objem radarového pulsu a že lze zanedbat útlum signálu na trase mezi anténou a cílem.
česky: rovnice radiolokační angl: radar equation slov: rádiolokačná rovnica rus: уравнение радиолокации  1993-a3
Radarklimatologie f
pracovní označení pro klimatologické zpracování a studium radiolokačních charakteristik atmosféry, oblačnosti, srážek a některých nebezpečných met. jevů. Provádí časovou a prostorovou analýzu hodnot získaných v různých klimatických oblastech pomocí aktivní a pasivní radiolokace, především metodami mat. statistiky. Viz též meteorologie radiolokační.
česky: klimatologie radiolokační angl: radar climatology slov: rádiolokačná klimatológia rus: радиолокационная климатология  1993-a3
Radarmeteorologie f
česky: meteorologie radarová slov: radarová meteorológia rus: радиолокационная метеорология  1993-a1
Radarmeteorologie f
syn. meteorologie radarová – specializovaná oblast meteorologie, která využívá zákonů šíření, rozptylu a zpětného odrazu elmag. energie v atmosféře ke zjišťování výskytu, lokalizace a charakteristik meteorologických radiolokačních cílů, k určování směru a rychlosti jejich pohybu i vývoje pro potřeby zabezpečení hydrometeorologických služeb a pro potřeby externích uživatelů z různých hospodářských odvětví i z veřejnosti. K tomu se využívá měření pomocí radiolokačních prostředků, především meteorologických radiolokátorů. Viz též radiometeorologie, klimatologie radiolokační.
česky: meteorologie radiolokační angl: radar meteorology slov: rádiolokačná meteorológia rus: радиолокационная метеорология  1993-a3
Radarnetz n
systém synchronizovaných měření, zpracování a přenosu dat z několika meteorologických radiolokátorů, organizovaných obvykle v rámci jednotlivých zemí nebo regionů (např. síť CZRAD v Česku, NEXRAD v USA, NORDRAD ve Skandinávii nebo středoevropská síť CERAD). Tvorba sloučené radiolokační informace předpokládá dohodu o typu, formátu, rozlišovací schopnosti, časování a geografické projekci radarových dat. Pro mezinárodní výměnu radarových dat se používá formát WMO FM–94 BUFR nebo HDF5.
česky: síť radiolokační meteorologická angl: weather radar network slov: meteorologická rádiolokačná sieť  2014
Radarortung f
metoda radiolokace, využívající k získání informace o radiolokačním cíli jeho aktivní spolupráce s radiolokátorem. Nejčastěji je sekundární radiolokace prováděna tak, že po přijetí impulzu vyslaného radiolokátorem vydá aktivní cíl signál odpovědi vlastním vysílačem. Tím se jednak zvýší dosah sledování takového cíle, jednak zpřesní určení jeho polohy v prostoru. Sekundární radiolokace je využívána především v letectví, v meteorologii pouze u některých typů radiosond a transosond. Viz též radiolokace aktivní primární, radiolokace pasivní.
česky: radiolokace aktivní sekundární angl: active radio detection slov: aktívna sekundárna rádiolokácia rus: активная радиолокация  1993-b3
Radarreflektivität der Schmelzzone f
syn. bright band.
česky: odraz vrstvy tání radiolokační angl: radar echo of melting level slov: rádiolokačný odraz vrstvy topenia rus: радиолокационное эхо уровня таяния  1993-a3
Radarreflektivität des Bodens f
česky: odraz pozemní slov: pozemný odraz  2014
Radarreflektivität eines meteorologischen Ziels f
veličina, která charakterizuje odrazové vlastnosti jednotkového objemu meteorologického radiolokačního cíle a závisí zejména na velikosti částic (hydrometeorů), na jejich počtu, tvaru a fyzikálních vlastnostech. Radiolokační odrazivost η je definována vztahem
η=i1V σi,
kde 1V označuje jednotkový objem a σi efektivní plochu zpětného rozptylu jednotlivých částic v jednotkovém objemu. Při radiolokačních měřeních většinou předpokládáme splnění předpokladů Rayleighova rozptylu, kde pro efektivní plochu zpětného rozptylu částice platí vztah
σi=π5 λ4| K |2 Di6,
kde λ je vlnová délka elmag. záření a | K |2= | (m21)/( m2+2) |2, m = n – ik je komplexní index lomu vody (ledu), n je příslušný index lomu a k absorpční index. Odtud při odvozování radiolokační rovnice dostáváme vztah pro koeficient radiolokační odrazivosti Z
Z=i1V Di6= 0N(D) D6dD,
kde Di je průměr jednotlivých částic v jednotkovém objemu a N(D) značí rozložení velikosti částic. V praxi není radiolokační odrazivost η v naprosté většině případů používána a jako radiolokační odrazivost je označován koeficient radiolokační odrazivosti Z. Jednotkou radiolokační odrazivosti Z je [mm6m–3]. Protože radiolokační odrazivost nabývá pro meteorologické cíle velkého rozsahu hodnot, je pro zjednodušení práce většinou vyjadřována v logaritmickém vyjádření
Z[ dBZ]=10 log10Z[ mm6 m3]Z0 ;Z0=1mm6m3.
Radiolokační odrazivost Z [dBZ] se používá v radiolokační meteorologii ke zjištění a rozlišení různých druhů oblačnosti, nebezpečných povětr. jevů a měření rozložení intenzity srážek. Viz též vztah Z – I, plocha rozptylu meteorologického cíle efektivní.
česky: odrazivost meteorologického cíle radiolokační angl: radar reflectivity of weather target slov: rádiolokačná odrazivosť meteorologického cieľa rus: радиолокационная отражаемость метеорологической цели  1993-a3
Radarreflektivität f
syn. echo radiolokační, radioecho – obecně užívaný termín v radiolokaci pro radiolokační cíle, pozorované dříve na obrazovkách indikátorů radiolokátorů, v současnosti na radiolokačních produktech. Charakter radiolokačního odrazu je určován frekvencí a vlastnostmi dopadajícího elmag. záření, vzdáleností a rychlostí pohybu cíle vůči radiolokátoru a fyz. (zejm. dielektrickými) vlastnostmi cíle.
česky: odraz radiolokační angl: radar reflectivity slov: rádiolokačný odraz rus: радиолокационная отражаемость  1993-a3
Radarsonde f
zařízení používané k měření výškového větru, jehož poloha je zjišťována radiolokační metodou, tj. měřením azimutu, polohového úhlu a šikmé dálky. Při pasivní radiolokaci je tímto zařízením koutový odražeč, při aktivní radiolokaci např. radiosonda. Viz též měření větru radiotechnickými prostředky.
česky: sonda radiolokační angl: radar sonde slov: rádiolokačná sonda rus: радарный зонд, радиолокационный зонд  1993-a1
Radarstation f
speciální stanice provádějící radiolokační meteorologické pozorování. Z hlediska umístění se může jednat o meteorologickou stanici pozemní, námořní, letadlovou (možnost použití letounů, balonů a vzducholodí). Charakterem činnosti je možné radiolokační stanice zařadit mezi stanice aerologické.
česky: stanice radiolokační angl: radar station slov: rádiolokačná stanica rus: радиолокационная станция  1993-a2
Radarsystem n
česky: systém radiolokační angl: radar system slov: rádiolokačný systém rus: радиолокационная система  1993-a3
Radarziel am Boden s
radiolokační odraz od terénních předmětů, z meteorologického hlediska rušivý. Často se používá pouze označení pozemní cíl. Pozemní cíle se na rozdíl od cílů meteorologických vyskytují obvykle v menších nesouvislých oblastech. Radiolokační odrazivost pozemního cíle se vyznačuje velkými horizontálními gradienty a značnou časovou proměnlivostí. Intenzita pozemních odrazů závisí mj. na vlnové délce, podmínkách šíření mikrovln v atmosféře, dále na materiálu, drsnosti a vlhkosti povrchu. K eliminaci pozemních cílů se obvykle používá dopplerovských filtrů (předpokládá se přibližně nulová rychlost pozemních cílů), statistických filtrů (fluktuace pozemních cílů jsou pomalejší), polarizačních měření nebo mapy průměrného rozložení pozemních cílů za pěkného počasí (bez meteorologických cílů).
česky: cíl radiolokační pozemní angl: ground radar target slov: rádiolokačný pozemný cieľ rus: наземная радиолокационная цель fr: obstacle terrestre de radar m, cible au sol de radar f  2014
Radarziel n
syn. cíl radiolokační meteorologický – meteorologický cíl (zejména srážkové oblasti a Cb), jehož parametry jsou zjišťovány meteorologickým radiolokátorem pomocí radiolokačního odrazu. Termínu radiolokační cíl se také používá obecně pro jakýkoliv objekt, na němž dochází ke zpětnému odrazu vyslaných elmag. vln, např. pro letadlo, radiosondážní balon, koutový odražeč apod. Viz též radiolokační odrazivost meteorologického cíle, útlum elektromagnetických vln.
česky: cíl radiolokační angl: radar target slov: rádiolokačný cieľ rus: радиолокационная цель fr: cible de radar f  1993-a3
radiatus
(ra) [radiátus] – jedna z odrůd oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblaky odrůdy radiatus jsou uspořádány v širokých rovnoběžných pásech, které se vlivem perspektivy zdánlivě sbíhají v jediném bodě na obzoru; rozprostírají-li se oblačné pásy přes celou oblohu, sbíhají se zdánlivě do dvou protilehlých úběžníkových bodů. Vyskytuje se hlavně u druhů cirrus, altocumulus, altostratus, stratocumulus a cumulus. Termín radiatus (čes. paprskovitý) byl zaveden v r. 1926.
česky: radiatus angl: radiatus slov: lúčovitý rus: радиальные, радиальные облака  1993-a2
Radio Acoustic Sounding Systém n
(Radio Acoustic Sounding System, systém sondážní radioakustický) – systém distanční sondáže pro měření vertikálního profilu virtuální teploty v ovzduší s využitím zpětného rozptylu radiových vln na pohybující se akustické vlnové frontě. Systém se skládá z antény, emitující akustické vlny, a vysílací a přijímací antény radarové. Vertikálně se šířící akustické vlny představují posloupnost stlačení a zhuštění vzduchu a mění jeho dielektrické vlastnosti, což umožňuje rozptyl radarového signálu. Mezi vyslaným a přijatým radarovým signálem je frekvenční posuv v důsledku toho, že zdroj rozptýleného signálu se pohybuje (Dopplerův efekt). Z frekvenčního rozdílu lze stanovit rychlost pohybu vlnové fronty akustického signálu a následně virtuální teploty ovzduší, jíž je rychlost šíření zvuku úměrná. Za dobrých podmínek umožňuje RASS měření vertikálního profilu virtuální teploty do výšky cca 1 000 m nad povrchem.
česky: RASS angl: RASS (Radio Acoustic Sounding System) slov: RASS rus: поправка  2014
Radio-Atmometer n
přístroj k měření účinku slunečního záření na výpar vody z listů rostlin. Viz též transpirace, atmometr.
česky: radioatmometr angl: radio atmometer slov: rádioatmometer rus: радиоатмометр  1993-a0
radioaktive Wolke f
obecně používané označení pro nakupení produktů radioaktivního rozpadu v ovzduší, vznikající při výbuchu atomové nebo vodíkové bomby či při havárii jaderného zařízení. Krátce po výbuchu radioaktivní oblak vystoupí do velkých výšek a obsahuje i vodní, prachové a půdní částice. Po určitou dobu se udržuje v atmosféře a může být přenášen prouděním vzduchu na velké vzdálenosti. Během tohoto transportu z něj vypadávají radioaktivní částice, často spolu s atmosférickými srážkami, čímž radioaktivní oblak postupně zaniká. Viz též radioaktivita atmosféry, spad radioaktivní.
česky: oblak radioaktivní angl: radioactive cloud slov: rádioaktívny oblak rus: радиоактивное облако  1993-a2
radioaktiver Fallout m
radioaktivita pevných částic usazených na jednotce vodorovné plochy za jednotku času. Viz též radioaktivita atmosféry, měření radioaktivity atmosféry, oblak radioaktivní.
česky: spad radioaktivní angl: radioactive fallout slov: rádioaktívny spad rus: радиоактивное выпадение  1993-a3
Radioaktivität in der Atmosphäre f
přítomnost látek v atmosféře, jejichž atomová jádra se samovolně rozpadají a vysílají přitom radioakt. záření (α, β, γ, pozitrony, neutrony apod.). Koncentrace radioakt. látek vzniklých přirozenou cestou neboli přirozená radioaktivita atmosféry je malá. Radioakt. látky vzniklé umělou cestou, např. ostřelováním jader atomů různými elementárními částicemi v jaderných reaktorech nebo při jaderných výbuších, jsou příčinou umělé radioaktivity atmosféry. Jsou-li přítomny ve větších koncentracích, mohou být příčinou radioakt. znečištění, popř. zamoření ovzduší. Viz též měření radioaktivity atmosféry, oblak radioaktivní.
česky: radioaktivita atmosféry angl: radioactivity of atmosphere slov: rádioaktivita atmosféry rus: радиоактивность атмосферы  1993-a1
Radiohorizont m
syn. obzor elektromagnetický – spojnice bodů na zemském povrchu kolem zdroje elmag. záření, v nichž jsou paprsky vyslané vysílačem k povrchu tečné. Vlivem atmosférické refrakce je radiohorizont vzdálenější než tzv. místní i ideální obzor. Za předpokladu hladkého zemského povrchu je poloměr radiohorizontu přibližně vyjádřen vztahem
Rrh=2R ef.h,
kde Rrh je poloměr radiohorizontu v km, Ref efektivní poloměr Země v km rovný 4/3 skutečného zemského poloměru a h výška antény nad zemským povrchem v m. Stř. hodnota zvětšení poloměru radiohorizontu oproti ideálnímu obzoru činí 18 %.
česky: radiohorizont angl: radio horizon slov: rádiohorizont rus: радиогоризонт  1993-a3
Radiometeorologie f
hraniční obor mezi meteorologií, radiofyzikou a radiotechnikou, který se zabývá studiem vlivu atmosféry na šíření rádiových vln. V meteorologii se využívá závislosti šíření rádiových vln na stavu troposféry pro studium meteorologických cílů a jevů. Viz též meteorologie radiolokační.
česky: radiometeorologie angl: radiometeorology slov: rádiometeorológia rus: радиометеорология  1993-a1
Radiometer n
obecně přístroj k měření elektromagnetického záření.
1. na meteorologických stanicích se používají radiometry pro měření v krátkovlnné oblasti slunečního záření (pyrheliometry, aktinometry a pyranometry), záření v celém oboru spektra (pyrradiometry) nebo bilance záření (bilancometry). Tyto radiometry většinou používají termoelektrická nebo fotoelektrická čidla.
2. radiometry umístěné na meteorologických družicích se používají k získávání dat o zemském povrchu a atmosféře z měření vyzařovaného, odraženého, rozptýleného nebo pohlceného záření na různých vlnových délkách. Družicové radiometry se dělí dle způsobu měření na pasivní a aktivní, podle využití např. na zobrazovací (imager), sondážní (sounder), nebo skaterometry.
česky: radiometr angl: radiometer slov: rádiometer rus: радиометр  1993-a3
Radiometrie f
fyz. obor zabývající se studiem a měřením elektromagnetického záření. V meteorologii syn. aktinometrie – měření a studium složek radiační bilance atmosféry, zemského povrchu nebo jejich soustavy.
česky: radiometrie angl: radiometry slov: rádiometria rus: радиометрия  1993-a3
Radiorefraktion f
slang. označení pro atmosférickou refrakci v oboru radiových vln, tj. pro lom elmag. vln v atmosféře. Viz index lomu elektromagnetického vlnění ve vzduchu.
česky: radiorefrakce slov: rádiorefrakcia rus: радиорефракция  1993-a3
Radiosonde f
met. přístroj používaný k měření meteorologickch prvkůmezní vrstvě atmosféry a ve volné atmosféře, který hodnoty měřených veličin předává aerologické stanici pomocí malého vysílače. Radiosonda nejčastěji měří teplotu, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, popř. i jiné prvky, jako ozon, záření, el. potenciál aj. Konstrukčně se radiosondy skládají z čidel na měření met. prvků, z převodníku, z vysílače event. z přijímače signálu navigačního systému a z baterie. Od vypuštění první radiosondy v roce 1930 do současné doby bylo zkonstruováno množství různých typů radiosond a jejich modifikací. Ještě v osmdesátých letech 20. století se vypouštělo 36 typů radiosond. Podle použitého typu převodníku se radiosondy dělí na chronometrické, s morseovým kódem, frekvenční a modulační (analogové a digitální). Nosičem radiosondy je nejčastěji radiosondážní balon, letoun nebo raketa. Pojem radiosonda zavedl do mezinárodního používání něm. meteorolog H. Hergesell. Viz též měření radiosondážní.
česky: radiosonda angl: radiosonde slov: rádiosonda rus: радиозонд  1993-a3
Radiosonde f
v meteorologii často používaný zkrácený název pro radiosondu. Viz též sondáž ovzduší.
česky: sonda angl: radiosonde slov: sonda rus: зонд  1993-a1
Radiosonde f
zařízení používané k měření výškového větru, jehož poloha je zjišťována radiolokační metodou, tj. měřením azimutu, polohového úhlu a šikmé dálky. Při pasivní radiolokaci je tímto zařízením koutový odražeč, při aktivní radiolokaci např. radiosonda. Viz též měření větru radiotechnickými prostředky.
česky: sonda radiolokační angl: radar sonde slov: rádiolokačná sonda rus: радарный зонд, радиолокационный зонд  1993-a1
Radiosondenballon m
česky: balon sondážní slov: sondážny balón rus: шар-зонд, радиозонд fr: ballon-sonde m  1993-a2
Radiosondenmessung f
syn. radiosondáž – aerologické pozorování prováděné radiosondou, jejíž signály během výstupu a případně i sestupu zachycuje přijímací zařízení na radiosondážní stanici. Zde se potom signály z radiosondy zpracovávají a převádějí do tvaru závislosti teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu a směru a rychlosti větru na nadmořské výšce. Tyto údaje se předávají formou zprávy TEMP nebo pomocí kódu BUFR k dalšímu met. využití a do mezinárodní výměny Zatímco zpráva TEMP zahrnuje pouze údaje ze standardních a význačných hladin během výstupu radiosondy, kód BUFR umožňuje zařadit celé radiosondážní měření s vysokým vertikálním rozlišením do jediné zprávy, přičemž každá reportovaná hladina obsahuje hodnoty tlaku vzduchu, geopotenciální výšky, teploty vzduchu, teploty rosného bodu, směru a rychlosti větru.  Na rozdíl od zprávy TEMP, která neumožňuje popsat snos radiosondy ani přesný čas měření jednotlivých dat, jsou v kódu BUFR údaje v každé hladině doplněny časovou a prostorovou identifikací, která je nezbytná pro 4D asimilaci meteorologických dat. Viz též měření meteorologických prvků v mezní vrstvě a volné atmosféře.
česky: měření radiosondážní angl: radiosounding slov: rádiosondážne meranie rus: радиозондирование  1993-a3
Radiosondenstation f
aerologická stanice určená pro zjišťování meteorologických informací v mezní vrstvě atmosféry a ve volné atmosféře prostřednictvím radiosondážního měření. V některých případech jsou takto označována i pracoviště provádějící např. měření vertikálních profilů ozonu v atmosféře, radiačních parametrů aj. Umístěním může být zařazena mezi meteorologické stanice pozemní, námořní nebo stanice na letadlech. Někdy bývají dále rozlišovány radiosondážní stanice pro komplexní sondáž atmosféry a stanice pro měření větru radiotechnickými prostředky. Výsledky měření radiosondážních stanic se předávají zpravidla ve tvaru zprávy TEMP nebo TEMP SHIP.
česky: stanice radiosondážní angl: radiosonde station slov: rádiosondážna stanica rus: станция радиозондирования  1993-a3
Radiosondenstation für komplexe Sondierung der Atmosphäre f
radiosondážní stanice, na níž se provádí radiosondážní měření všech zákl. meteorologických prvků. Název často bývá zjednodušován na označení „radiosondážní stanice“.
česky: stanice radiosondážní pro komplexní sondáž atmosféry angl: rawinsonde station slov: rádiosondážna stanica pre komplexnú sondáž atmosféry  1993-a1
Radiosondierung f
syn. radiosondáž – aerologické pozorování prováděné radiosondou, jejíž signály během výstupu a případně i sestupu zachycuje přijímací zařízení na radiosondážní stanici. Zde se potom signály z radiosondy zpracovávají a převádějí do tvaru závislosti teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu a směru a rychlosti větru na nadmořské výšce. Tyto údaje se předávají formou zprávy TEMP nebo pomocí kódu BUFR k dalšímu met. využití a do mezinárodní výměny Zatímco zpráva TEMP zahrnuje pouze údaje ze standardních a význačných hladin během výstupu radiosondy, kód BUFR umožňuje zařadit celé radiosondážní měření s vysokým vertikálním rozlišením do jediné zprávy, přičemž každá reportovaná hladina obsahuje hodnoty tlaku vzduchu, geopotenciální výšky, teploty vzduchu, teploty rosného bodu, směru a rychlosti větru.  Na rozdíl od zprávy TEMP, která neumožňuje popsat snos radiosondy ani přesný čas měření jednotlivých dat, jsou v kódu BUFR údaje v každé hladině doplněny časovou a prostorovou identifikací, která je nezbytná pro 4D asimilaci meteorologických dat. Viz též měření meteorologických prvků v mezní vrstvě a volné atmosféře.
česky: měření radiosondážní angl: radiosounding slov: rádiosondážne meranie rus: радиозондирование  1993-a3
Radiosondierung f
česky: radiosondáž angl: radiosounding slov: rádiosondáž rus: радиозондирование  1993-a1
Radiotheodolit n
v meteorologii pozemní zaměřovací přístroj k určování azimutu a polohového úhlu zpravidla radiosondy vynášené volně letícím met. balonem. Signály radiosondy jsou zachycovány úzce směrovou anténou, soustavou antén nebo rotujícím rozmítačem směrové charakteristiky antény, což umožňuje poměrně přesné změření směru k vysílači. Zařízení bývá většinou doplněno elektronickým systémem pro dekódování a zobrazování telemetrie radiosondy, pokud je prováděna zároveň komplexní meteorologická radiosondáž nebo alespoň kódování dosažených izobarických hladin. Radioteodolit nevysílá žádné impulzy k radiosondě.
česky: radioteodolit angl: radiotheodolite slov: rádioteodolit rus: радиотеодолит  1993-a3
Radiowind m
v met. praxi občas užívané slang. označení pro údaje o výškovém větru, zjištěné měřením větru radiotechnickými prostředky.
česky: radiovítr angl: radio wind slov: rádiovietor rus: радиоветер  1993-a2
Radiowindmesstation f
česky: stanice pro měření větru radiotechnickými prostředky angl: radio wind station slov: stanica na meranie vetra rádiotechnickými prostriedkami rus: радиоветровая станция  1993-a1
Radiowindmesstation f
česky: stanice radiovětroměrná angl: radiowind station slov: rádiovetromerná stanica  1993-a1
Radiowindmessung f
měření potřebné k výpočtu výškového větru z polohových parametrů cíle pohybujícího se ve volné atmosféře a sledovaného různými radiotechnickými prostředky. Nejčastěji používanými radiotechnickými prostředky jsou:
a) navigační systém, radioteodolit nebo radiogoniometrický systém v případě aktivního cíle, tj. radiosondy, kdy se měření označuje termínem radiopilotáž;
b) radiolokátor jak v případě aktivního cíle (radiosondy), tak v případě pasivního cíle, tj. koutového odražeče;
c) umělé družice Země při časovém sledování poloh transoceánských sond;
K měření větru lze využít i meteorologického radiolokátoru, jímž je sledován pohyb vhodných meteorologických cílů. Měření větru radiotechnickými prostředky bývá někdy nevhodně označováno jako radiovětrové pozorování. Údaje o výškovém větru, zjištěné jeho měřením radiotechnickými prostředky, jsou občas označovány jako radiovítr.
česky: měření větru radiotechnickými prostředky angl: radio wind observation slov: meranie vetra rádiotechnickými prostriedkami rus: радиоветровое зондирование  1993-b3
Radiowindmessung f
česky: radiopilotáž angl: rawinsonde observation slov: rádiopilotáž rus: радиопилотаж  1993-a1
Radius des Trägheitskreises m
česky: poloměr inerční angl: inertial radius slov: inerciálny polomer rus: инерционный радиус  1993-a1
Raketen-Ballonsondierung f
raketová sondáž ovzduší, při níž raketa startuje z velkého balonu v blízkosti nejvyššího bodu jeho výstupu. Tento způsob se v minulosti používal ke zvětšení výšky dostupu rakety.
česky: sondáž ovzduší raketo-balonová angl: rockoon sounding slov: raketo-balónová sondáž ovzdušia rus: ракетно-баллонное зондирование  1993-b2
Raketensonde f
soubor přístrojů nebo radiosonda vynášená do stratosféry, mezosféry a ionosféry meteorologickou raketou. Je určena zpravidla pro komplexní radiosondáž vysoké atmosféry spojenou se speciálními měřeními geofyz. prvků. Vyžaduje spolupráci specializovaného pozemního přijímacího a vyhodnocovacího zařízení. Viz též sondáž ovzduší raketová.
česky: sonda raketová angl: rocket sonde slov: raketová sonda rus: ракетный зонд  1993-a1
Raketensondierung f
sondáž především vysokých vrstev ovzduší prováděná pomocí přístrojů vynášených raketou. Měří se např. teplota, vlhkost, směr a rychlost výškového větru, tlak a hustota vzduchu, koncentrace ozonu, popř. další meteorologické prvky, a to buď při letu rakety vzhůru, nebo na sestupné části letu, kdy je pád rakety nebo kontejneru s měřicím systémem brzděn padáčkem. Mohou být také zaznamenány i údaje o poloze měřicích přístrojů (nadm. výška, zeměp. šířka a zeměp. délka). Viz též raketa meteorologická.
česky: sondáž ovzduší raketová angl: rocket sounding slov: raketová sondáž ovzdušia rus: ракетное зондирование  1993-a3
Randtief n
cyklona, která se formuje v blízkosti a ve spojitosti s řídicí cyklonou. Jedná se o nevelký útvar, který se zpravidla vyskytuje na již. okraji řídicí cyklony, pohybující se obvykle kolem ní ve směru cyklonální cirkulace. Podružná cyklona vzniká často na studené frontě spojené s řídicí cyklonou nebo i se starší podružnou cyklonou, jak je tomu v případě série cyklon. V Evropě se podružná cyklona typicky formuje např. nad Baltským mořem, pokud řídicí cyklona setrvává u záp. pobřeží Norska.
česky: cyklona podružná angl: secondary cyclone, secondary depression slov: podružná cyklóna rus: вторичная депресия, вторичный циклон fr: cyclone secondaire m  1993-a3
Rankin-Temperaturskala f
teplotní stupnice, jejíž nula je shodná s 0 K, tj. –273,15 °C, a velikost stupně je stejná jako u Fahrenheitovy teplotní stupnice. Má k Fahrenheitově stupnici analogický vztah jako stupnice KelvinovaCelsiově stupnici. Byla zavedena Skotem W. J. M. Rankinem.
česky: stupnice teplotní Rankinova angl: Rankin temperature scale slov: Rankinova teplotná stupnica rus: температурная шкала Ранкина  1993-a3
Rauch m
produkty hoření látek všech skupenství rozptýlené ve vzduchu. Částice kouře mají různou velikost i fyz. a chem. vlastnosti. Pevné složky kouře jsou jedním z litometeorů. Viz též vlečka kouřová.
česky: kouř angl: smoke slov: dym rus: дым  1993-a3
Rauchfahne f
jeden z tvarů kouřové vlečky. Vlečka je charakterizována velmi malým vert. rozptylem, zatímco laterální (boční) rozptyl může být významný. Čeření kouřové vlečky se vyskytuje v inverzní vrstvě při slabém proudění vzduchu.
česky: čeření kouřové vlečky angl: fanning slov: čerenie dymovej vlečky rus: веерообразный шлейф загразнений, лентообразный факел fr: panache de fumée en éventail  1993-a1
Rauchfahne-Modell n
lagrangeovský model aplikovaný na atmosférický transport znečišťujících příměsí od jejich zdrojů. Z těchto zdrojů se v poli atmosférického proudění konstruují trajektorie vzduchových částic a podél těchto trajektorií se pak modelují příslušné vlečky znečištění. Při modelování vleček se uvažují zejména procesy turbulentní difúze, suché a mokré depozice, popř. chem. reakce probíhající uvnitř těchto vleček, změny spektra částic atmosférického aerosolu apod. Tento typ modelů se používá i při modelování vleček vystupujících z chladících věží elektráren či jiných zařízení. V tom případě se jedná především o šíření tepelného znečistění a využití formalizmů lagrangeovských modelů oblaku.
česky: model vlečkový slov: modely algebraické  2014
Rauchwolke f
viditelná vrstva znečištěného vzduchu nad velkými městy a průmyslovými oblastmi, často s ostrou horní hranicí. Tvar i výška kouřové čepice závisejí především na charakteru počasí a denní době. Viz též zákal průmyslový.
česky: čepice kouřová angl: smoke blanket slov: dymová čiapka rus: дымовая шапка fr: nuage de pollution m  1993-a1
Raueis n
1. zkrácené označení pro zrnitou námrazu;
2. v tech. praxi zkrácené označení pro některé formy námrazků.
Z hlediska struktury rozeznáváme tři druhy námrazy: námraza krystalická (jinovatka), námraza zrnitá a námraza průsvitná. V letectví se z technického hlediska dle tvaru námrazy používá také termínů beztvará, profilová a žlábkovitá námraza, v silniční dopravě se pojmem námraza rozumějí všechny formy ledových usazenin na vozovkách, včetně náledí a zmrazků. Viz též jevy námrazové, intenzita námrazy na letadlech.
česky: námraza angl: rime slov: námraza rus: обледенение  1993-a3
Raufrost n
1. zkrácené označení pro zrnitou námrazu;
2. v tech. praxi zkrácené označení pro některé formy námrazků.
Z hlediska struktury rozeznáváme tři druhy námrazy: námraza krystalická (jinovatka), námraza zrnitá a námraza průsvitná. V letectví se z technického hlediska dle tvaru námrazy používá také termínů beztvará, profilová a žlábkovitá námraza, v silniční dopravě se pojmem námraza rozumějí všechny formy ledových usazenin na vozovkách, včetně náledí a zmrazků. Viz též jevy námrazové, intenzita námrazy na letadlech.
česky: námraza angl: rime slov: námraza rus: обледенение  1993-a3
Rauhfrostintensität f
množství krystalické nebo ledové usazeniny na letadlech, která se utvoří za jednotku času. I. G. Pčolko sestavil stupnici intenzity námrazy, v níž hodnoty do 0,5 mm.min–1 znamenají slabou námrazu, 0,6 až 1,0 mm.min–1 mírnou, 1,0 až 2,0 mm.min–1 silnou a nad 2,0 mm.min–1 velmi silnou námrazu. V extrémních případech byl pozorován nárůst až 6 mm.min–1. Intenzita námrazy závisí přímo na vodním obsahu oblaku a zachycovací účinnosti, udávající množství kapalné vody zachycené letadlem. Toto množství je přímo závislé na velikosti kapek a rychlosti letadla a nepřímo závislé na geometrii sběrného povrchu, zejména na poloměru zakřivení náběžných hran. Tzn., že se námraza vytváří intenzivněji v prostředí s velkými kapkami na tenčích profilech. Při rychlostech do 500 km.h–1 intenzita námrazy při stejném vodním obsahu se vzrůstem rychlosti letadla roste. Při rychlosti nad 500 km.h–1 však se zvyšováním rychlosti klesá, a to vlivem adiabatického stlačení a tření okolního vzduchu, čímž se povrch letadla zahřívá. Viz též ohřev letadla kinetický.
česky: intenzita námrazy na letadlech angl: rime intensity slov: intenzita námrazy na lietadlách rus: интенсивность обледенения самолета  1993-a3
Rauhfrostmesser m
zařízení, průběžně zaznamenávající hmotnost námrazy (námrazků) usazené na svislé tyči kruhového průřezu. Kruhový průřez tyče vylučuje závislost hmotnosti usazeného námrazku na směru větru. Dříve se pro námrazoměr používalo označení geligraf. První námrazoměr s mech. převodem, registrující na chronografu hmotnost vrstvy usazených tuhých srážek na měrném válci, sestrojil M. Konček (geligraf Končekův). Používal se na několika horských stanicích na Slovensku. Novější námrazoměry užívají el. snímač hmotnosti s možností dálkové registrace a ukládání dat. Viz též měření námrazků.
česky: námrazoměr angl: ice meter slov: námrazomer rus: измеритель обледенения  1993-a2
Rauhigkeitshöhe f
syn. koeficient drsnosti – veličina s rozměrem délky, která patří svým původem do aerodynamiky. V meteorologii se používá ve fyzice mezní vrstvy atmosféry k vyjádření vlivu zemského povrchu na proudění vzduchu a na vert. transport hybnosti, tepla, vodní páry, popř. různých příměsí v přízemní vrstvě atmosféry. Parametr drsnosti lze interpretovat jako výšku drsnostních elementů, tj. různých výčnělků apod. zemského povrchu, efektivní z hlediska posuzovaného vlivu, nebo jako charakteristiku turbulentního promíchávání v úrovni zemského povrchu. Určuje se zpravidla z vert. profilu rychlosti horiz. proudění v bezprostřední blízkosti zemského povrchu, nejlépe při indiferentním teplotním zvrstvení ovzduší. Pro různé typy přirozeného rovinného povrchu dosahuje hodnot od setin mm (uhlazená sněhová pokrývka) do zhruba 10 cm (vysoká tráva). Uvnitř zástavby se volí hodnota parametru drsnosti zemského povrchu v rozmezí 1/20 až 1/10 výšky staveb. Nad vodním povrchem závisí parametr drsnosti na vlnění, a tím na rychlosti větru. Podle C. G. Rossbyho lze souvislost mezi parametrem drsnosti zemského povrchu z0 a směšovací délkou l vyjádřit vztahem
l(z)=κ (z+z0)
v němž z značí výšku nad zemským povrchem a κ von Kármánovu konstantu. Viz též drsnost povrchu.
česky: parametr drsnosti angl: roughness parameter slov: parameter drsnosti rus: параметр шероховатости  1993-a1
Rauhigkeitsparameter m
syn. koeficient drsnosti – veličina s rozměrem délky, která patří svým původem do aerodynamiky. V meteorologii se používá ve fyzice mezní vrstvy atmosféry k vyjádření vlivu zemského povrchu na proudění vzduchu a na vert. transport hybnosti, tepla, vodní páry, popř. různých příměsí v přízemní vrstvě atmosféry. Parametr drsnosti lze interpretovat jako výšku drsnostních elementů, tj. různých výčnělků apod. zemského povrchu, efektivní z hlediska posuzovaného vlivu, nebo jako charakteristiku turbulentního promíchávání v úrovni zemského povrchu. Určuje se zpravidla z vert. profilu rychlosti horiz. proudění v bezprostřední blízkosti zemského povrchu, nejlépe při indiferentním teplotním zvrstvení ovzduší. Pro různé typy přirozeného rovinného povrchu dosahuje hodnot od setin mm (uhlazená sněhová pokrývka) do zhruba 10 cm (vysoká tráva). Uvnitř zástavby se volí hodnota parametru drsnosti zemského povrchu v rozmezí 1/20 až 1/10 výšky staveb. Nad vodním povrchem závisí parametr drsnosti na vlnění, a tím na rychlosti větru. Podle C. G. Rossbyho lze souvislost mezi parametrem drsnosti zemského povrchu z0 a směšovací délkou l vyjádřit vztahem
l(z)=κ (z+z0)
v němž z značí výšku nad zemským povrchem a κ von Kármánovu konstantu. Viz též drsnost povrchu.
česky: parametr drsnosti angl: roughness parameter slov: parameter drsnosti rus: параметр шероховатости  1993-a1
Rauigkeit der Oberfläche f
charakteristika nerovností aktivního povrchu, vystupujících jako činitel brzdící proudění vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry. Kvantit. je určována parametrem drsnosti z0. Někdy se tento parametr uvádí jako drsnost malých měřítek, která je v přízemní vrstvě vyvolána rostlinným porostem, nerovnostmi půdy, malými objekty apod. Drsnost velkých měřítek v mezní vrstvě atmosféry, pro kterou se zavádějí jiné kvantit. charakteristiky, je způsobována vert. členitým terénem, velkými objekty aj. Viz též stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry.
česky: drsnost povrchu angl: surface roughness slov: drsnosť povrchu rus: шероховатость подстилающей поверхности fr: rugosité de surface f, rugosité surfacique f  1993-a1
Rauigkeitslänge f
česky: koeficient drsnosti slov: koeficient drsnosti rus: коэффициент шероховатости  1993-a1
Raumklima n
syn. kryptoklima – klimatické podmínky vnitřních prostor umělého i přírodního původu, jako jsou výrobní, provozní, dopravní, pracovní a obytné prostory nebo jeskyně, hnízdní prostory ptáků či nory zvěře, v nichž v důsledku tepelné izolace stěn, hloubky pod zemským povrchem nebo omezeného spojení s venkovním prostředím je značně změněn denní a roční chod meteorologických prvků. Mikroklima uzavřených prostor se projevuje zejména ve specifických teplotních a vlhkostních poměrech, v prašnosti prostředí (tovární haly, důlní prostory) a v podmínkách výměny vzduchu. Mikroklima uzavřených prostor bývá často upravováno vytápěním, zvlhčováním a ventilací. Viz též klimatizace, klima skleníkové.
česky: mikroklima uzavřených prostor angl: indoor climate slov: mikroklíma uzavretých priestorov rus: климат помещений  1993-a3
räumlicher Vertikalschnitt m
vertikální řez atmosférou, v němž se vynášejí údaje z více aerologických stanic z téhož pozorovacího termínu při zachování poměru vzdáleností mezi stanicemi. Předpokládá se výběr stanic, které leží přibližně na jedné přímce. Řezy orientované ve směru sever – jih se často označují jako meridionální, řezy orientované ve směru východ – západ jako zonální. Vertikální prostorové řezy atmosférou byly v minulosti využívány v letecké meteorologii.
česky: řez atmosférou vertikální prostorový slov: priestorový vertikálny rez atmosférou rus: вертикальный разрез в пространстве  1993-a3
Raureif m
lid. mráz šedý, šedivák, šedivec – druh tuhých usazených srážek, který vzniká přímou depozicí vodní páry při záporných teplotách aktivního povrchu. Má dobře patrnou jemnou krystalickou strukturu, kterou zmrzlá rosa nemá. Jíní se tvoří na předmětech na zemi nebo blízko povrchu země. Je jedním z hydrometeorů, který se podle platné klasifikace nezahrnuje do námrazků.
česky: jíní angl: hoar-frost slov: osuheľ rus: иней  1993-a3
Raureifkarte f
mapa námrazových oblastí vymezených podle výskytu max. velikosti námrazků, vyjádřené buď max. hmotností, nebo tloušťkou vrstvy v n-letém pozorování na definovaném povrchu vzorku. V ČR se používá pro techn. účely námrazová mapa, na níž jsou podle výskytu námrazků na námrazkoměrné tyči vymezeny oblasti s lehkými, středními, těžkými, popř. s kritickými námrazky. V praxi se pro uvedené oblasti používá jen označení lehká, střední atd. námrazová oblast. Námrazová mapa je každoročně zpřesňována po zhodnocení námrazového období. Využívá se především k projektování venkovních el. vedení. Viz též měření námrazků.
česky: mapa námrazová angl: rime chart slov: námrazová mapa rus: карта обледенения  1993-a3
Rayleigh-Atmosphäre f
modelová atmosféra, ve které je procházející sluneční záření ovlivňováno pouze rozptylem elektromagnetického vlnění v atmosféře na molekulách atmosférických plynů. To znamená, že nepůsobí jiný typ rozptylu a neexistuje ani absorpce záření. Vlastnosti Rayleighovy atmosféry zhruba splňuje suchá a čistá atmosféra.
česky: atmosféra Rayleighova angl: Rayleigh atmosphere slov: Rayleighova atmosféra rus: релеевская атмосфера  1993-a3
Rayleigh-Bénard-Konvektion f
česky: konvekce Rayleighova–Bénardova angl: Rayleigh – Benard convection slov: Rayleighova-Bénardova konvekcia  2014
Rayleigh-Streuung f
česky: rozptyl Rayleighův angl: Rayleigh scattering slov: Rayleighov rozptyl rus: рассеяние Релея, релеeвское рассеяние  1993-a1
Rayleigh-Zahl f
parametr Ra charakterizující podobnost z hlediska přenosu tepla prouděním (konvekcí). Lze ho určit ze vzorce
Ra=βgH3 ΔTkν,
kde β značí koeficient teplotní roztažnosti, g tíhové zrychlení, H tloušťku vrstvy tekutiny, resp. vzdálenost mezi stěnami vymezujícími proudění tekutiny, ΔT tomu příslušející rozdíl teplot, k koeficient teplotní vodivosti a ν koeficient kinematické vazkosti dané tekutiny. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Rayleighovo angl: Rayleigh number slov: Rayleighovo číslo rus: число Релея fr: nombre de Rayleigh m  2014
Rayleigh-Zahl f
parametr Ra charakterizující podobnost z hlediska přenosu tepla prouděním (konvekcí). Lze ho určit ze vzorce
Ra=βgH3 ΔTkν,
kde β značí koeficient teplotní roztažnosti, g tíhové zrychlení, H tloušťku vrstvy tekutiny, resp. vzdálenost mezi stěnami vymezujícími proudění tekutiny, ΔT tomu příslušející rozdíl teplot, k koeficient teplotní vodivosti a ν koeficient kinematické vazkosti dané tekutiny. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Rayleighovo angl: Rayleigh number slov: Rayleighovo číslo rus: число Релея fr: nombre de Rayleigh m  2014
Reanalyse f
objektivní analýza met. dat aplikovaná zpětně na data za dlouhé období, zpravidla na několik desetiletí. Na rozdíl od provozní analýzy je prováděna jednotným přístupem, což umožňuje využití reanalýz např. při studiu změn klimatu. Nástrojem je model numerické předpovědi počasí, a proto mohou výstupy reanalýzy obsahovat i takové veličiny, pro něž nejsou za dané období k dispozici měření. Tvůrcem evropských reanalýz, které nicméně pokrývají celou Zemi, je Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (např. ERA–40, ERA–Interim).
česky: reanalýza angl: reanalysis slov: reanalýza  2014
Réaumur-Thermometerskala f
teplotní stupnice, dnes již nepoužívaná, která dělí teplotní interval mezi bodem mrznutí a bodem varu čisté vody při normálním tlaku vzduchu 1 013,25 hPa na 80 dílů (°R). Zavedl ji v roce 1731 franc. přírodovědec R. A. Ferchault de Réaumur. Mezi Réaumurovou teplotní stupnicí a Celsiovou teplotní stupnicí platí převodní vztah:
T(°R)=45T( °C)
česky: stupnice teplotní Réaumurova angl: Réaumur temperature scale slov: Réaumurova teplotná stupnica rus: температурная шкала Реомюра  1993-a3
Reduktion der Lufttemperatur f
1. přepočet teploty vzduchu na jinou nadm. výšku než ve které byla změřena, zpravidla na hladinu moře, viz teplota vzduchu redukovaná na hladinu moře. Provádí se pomocí konvenčně stanoveného nebo z dat odvozeného vertikálního teplotního gradientu, ve stř. Evropě např. podle Hannova vzorce
T0=T+0,005h,
kde T0 je redukovaná teplota, h nadm. výška stanice v metrech a T teplota vzduchu ve výšce h. Závislost teploty vzduchu na nadm. výšce se nicméně během roku mění a je ovlivňována i dalšími faktory, především reliéfem.
2. přepočet prům. měs., sezonní nebo roč. teploty vzduchu krátkých řad pozorování na jednotné, zpravidla normální období. Provádí se pomocí blízké referenční stanice s úplnou řadou pozorování metodou diferencí za předpokladu kvazikonstantnosti těchto diferencí.
česky: redukce teploty vzduchu angl: air temperature reduction slov: redukcia teploty vzduchu rus: приведение температуры воздуха (к уровню моря, к одному периоду)  1993-a3
Reduktion des Luftdrucks auf eine Standarddruckfläche f
výpočet tlaku vzduchu pro dohodnutou hladinu z hodnoty tlaku vzduchu v nadmořské výšce tlakoměru s přihlédnutím k virtuální teplotě. V synoptické meteorologii se provádí nejčastěji redukce tlaku vzduchu na střední hladinu moře, pro letecké účely na nadm. výšku vztažného bodu letiště podle mezinárodní standardní atmosféry ICAO. Viz též tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře.
česky: redukce tlaku vzduchu na dohodnutou hladinu angl: reduction of pressure to a standard level slov: redukcia tlaku vzduchu na dohodnutú hladinu rus: приведение давления воздуха к стандартному уровню  1993-a3
Reduktion des Luftdrucks auf Meeresniveau f
česky: redukce tlaku vzduchu na hladinu moře angl: reduction of pressure to sea level slov: redukcia tlaku vzduchu na hladinu mora rus: приведение давления воздуха к уровню моря  1993-a3
Reduktion des Niederschlags auf gleiche Perioden f
v klimatologii zpravidla redukce prům. měs., sezonních a roč. srážkových úhrnů vypočtených z krátkých řad pozorování na normální období neboli klimatologický normál. Redukce se provádí pomocí výsledků souběžného pozorování blízké referenční stanice obvykle metodou podílů neboli kvocientů. Předpokladem této redukce je, že zvolená referenční stanice pozorovala po celé normální období, její pozorování je homogenní a proměnlivost podílů srážek obou stanic je kvazikonstantní.
česky: redukce srážek na jednotné období angl: precipitation reduction slov: redukcia zrážok na jednotné obdobie rus: приведение рядов осадков к одному периоду  1993-a1
Reduktion f
v meteorologii a klimatologii přepočty a opravy výsledků met. měření, prováděné za účelem srovnatelnosti a reprezentativnosti údajů. Používá se ve významu:
1. přepočet změřené hodnoty meteorologického prvku na hodnotu, kterou by měl v jiné nadm. výšce. Provádí se zpravidla podle jednotné metodiky k dosažení srovnatelnosti hodnot změřených v různých nadm. výškách, např. redukce tlaku vzduchu na dohodnutou hladinu (zpravidla hladinu moře), redukce teploty vzduchu na hladinu moře apod.;
2. přepočet hodnot klimatologických charakteristik z krátkých pozorovacích řad na hodnotu, která by odpovídala jednotnému, zpravidla normálnímu období ve snaze porovnat mnohaleté prům. hodnoty met. prvků na různých místech (stanicích). Např. redukce měs. nebo roč. průměrů teploty vzduchu, popř. srážek z různých stanic a různě dlouhých řad pozorování za období 1931–1960;
3. oprava tlaku vzduchu na normální podmínky, např. oprava na teplotu prováděná s ohledem na teplotu v místnosti, v níž je instalován tlakoměr, oprava na tíhové zrychlení apod.
Termín redukce se používá též jako nevhodné označení pro opravy met. přístrojů.
česky: redukce angl: reduction slov: redukcia rus: приведение, редукция  1993-a1
reduzierte Isotherme f
izoterma sestrojená z hodnot teploty vzduchu redukované na hladinu moře, případně na jinou nadm. výšku. Viz též izoterma aktuální.
česky: izoterma redukovaná angl: reduced isotherm slov: redukovaná izoterma rus: изотерма приведенная к уровню моря  1993-a3
Reflexion der Rauchfahne f
jeden z tvarů kouřové vlečky, který se vzhledově podobá zadýmování; při odrážení kouřové vlečky za slabého až mírného proudění se však exhalace několikanásobně odrážejí mezi povrchem země a spodní hranicí výškové inverze teploty vzduchu. Od zadýmování se liší hlavně původem a dobou trvání. Při odrážení kouřové vlečky bývá při zemi teplotní zvrstvení ovzduší blízké indiferentnímu. Zadržující teplotní vrstva může být dosti vysoko nad zdrojem exhalací a její poloha někdy souvisí s dolní hranicí subsidence vzduchu v oblastech vysokého tlaku. V chladné roční době se situace příznivé pro odrážení kouřové vlečky udržují někdy i po více dnů, takže v průmyslových oblastech může dojít k mimořádnému znečištění ovzduší, neboť všechny druhy zdrojů znečištění se nalézají pod inverzní vrstvou.
česky: odrážení kouřové vlečky angl: trapping slov: odrážanie dymovej vlečky rus: факел снижающийся до земли  1993-a1
Refraktion f
syn. lom.
česky: refrakce angl: refraction slov: refrakcia rus: преломление, рефракция  1993-a1
Refraktion von elektromagnetischen Wellen in der Atmosphäre f
česky: refrakce elektromagnetických vln v atmosféře angl: refraction of electromagnetic waves in atmosphere slov: refrakcia elektromagnetických vĺn v atmosfére rus: рефракция электромагнитных волн в атмосфере  1993-a1
Refraktionsindex (Brechungsindex) der elektromagnetishen Wellen in der Luft m
poměr rychlosti šíření elmag. vlnění ve vakuu k rychlosti šíření téhož vlnění ve vzduchu. Vzhledem k tomu, že vzduch je nemagnetickým prostředím s nepatrnou elektrickou vodivostí, lze v něm index lomu n vyjádřit vztahem
n=εr,
v němž εr značí rel. permitivitu vzduchu. Index lomu v oblasti viditelného záření závisí na vlnové délce elmag. vlnění (s rostoucí vlnovou délkou poněkud klesá) a na hustotě vzduchu (se zvětšující se hustotou vzduchu roste). V oboru centimetrových rádiových vln, používaných např. meteorologickými radiolokátory, je index lomu v nezanedbatelné míře ovlivňován i vlhkostí vzduchu. Pro tento obor vlnových délek se v literatuře uvádí např. vztah
(n-1).106 =78T(p+4800eT),
kde T je teplota vzduchu v K, p tlak vzduchu a e tlak vodní páry v hPa. U zemského povrchu se hodnoty (n – 1) . 106 pohybují při různých met. situacích zhruba v rozmezí 260 až 460. Výraz N = (n – 1) . 106 se někdy nazývá v literatuře radiorefrakce nebo N – jednotky. V troposféře můžeme podle časového hlediska rozlišovat sezonní, denní a neperiodické změny indexu lomu, podmíněné změnami teplotního zvrstvení ovzduší, turbulencí apod. Index lomu elmag. vlnění v popsaném smyslu nazýváme též abs. indexem lomu. Rel. indexem lomu pak rozumíme vzájemný poměr rychlostí šíření elmag. vlnění ve dvou různých prostředích, v meteorologii např. ve dvou vzduchových hmotách odlišných vlastností. Viz též šíření elektromagnetického vlnění v atmosféře.
česky: index lomu elektromagnetického vlnění ve vzduchu angl: refraction (refractive) index of electromagnetic waves in the air slov: index lomu elektromagnetického vlnenia vo vzduchu rus: индекс преломления электромагнитных волн в воздухе  1993-a3
Refraktionsindex der Atmosphäre m
index lomu elmag. vlnění pro oblast viditelného záření, tj. záření o vlnových délkách přibližně 0,4 až 0,7 μm. Viz též šíření elektromagnetického záření v atmosféře.
česky: index lomu světla ve vzduchu angl: refractive index in the atmosphere slov: index lomu svetla vo vzduchu rus: показатель преломления в атмосфере  1993-a2
Refsdal-Diagramm n
syn. aerogram – druh termodynamického diagramu, označovaný často zkráceně aerogram, který má na ose x vyneseny hodnoty lnT, na ose y hodnoty T lnp, kde T je teplota vzduchu a p tlak vzduchu. Na tomto diagramu svírají spolu izotermy a izobary ostrý úhel. Suché a nasycené adiabaty jsou zakřiveny a s izotermami svírají úhel menší než 45°. Refsdalův diagram je dále doplněn izoliniemi poměrné vlhkosti vzduchu a stupnicemi, potřebnými k vyhodnocování aerologických měření. Refsdalův diagram je diagram energetický, přičemž ploše 1 cm2 odpovídá 74 J.kg–1. Diagram sestrojil v roce 1935 A. Refsdal, který vypracoval ještě další termodyn. diagram, známý jako emagram.
česky: diagram Refsdalův angl: aerogram, Refsdal diagram slov: Refsdalov diagram rus: аэрограмма, диаграмма Рефсдаля fr: aérogramme m, diagramme de Refsdal m  1993-a3
Refsdaldiagramm n
česky: aerogram slov: aerogram rus: аэрологческая диаграмма fr: aérogramme m, diagramme de Refsdal m  1993-a1
Regelation des Eises f
tání ledu v místě zvýšeného vnějšího tlaku a opětovné mrznutí, jestliže se tlak opět sníží. Je důsledkem závislosti bodu tání ledu na tlaku, kdy bod tání (teplota tání) klesá s rostoucím tlakem. Regelace nastává pouze u látek, u nichž je hustota pevné fáze menší než hustota fáze kapalné. Regelace ledu souvisí s uspořádáním krystalické struktury ledu a ve srovnání s většinou ostatních látek v přírodě jde o anomální vlastnost. Rychlost poklesu teploty tání ledu s tlakem je velmi malá (0,0072 °C na hodnotu normálního tlaku), a proto se regelace ledu projevuje pouze při záporných hodnotách teploty blízko 0 °C. Často uváděným příkladem regelace ledu je demonstrační pokus s vert. průchodem zatížené drátěné smyčky horizontální ledovou tyčí. Uvádí se také jako důvod snadné tvorby sněhových koulí stlačením sněhu při teplotě blízko 0 °C.
česky: regelace ledu angl: regelation of ice slov: regelácia ľadu  2017
Regen m
vodní srážky vypadávající z oblaků ve tvaru kapek o průměru větším než 0,5 mm nebo i menším, pokud jsou velmi rozptýlené. Viz též kapka dešťová, pól dešťů.
česky: déšť angl: rain slov: dážď rus: дождь fr: pluie f  1993-a1
regenarme Jahreszeit f
syn. doba sucha – klimatická sezona s výskytem sezonního sucha, kdy spadne zanedbatelná část roč. úhrnu srážek, nebo padající srážky zcela ustávají. Střídání období sucha v zimě dané polokoule a období dešťů je typické pro klima savany a pro oblasti s monzunovým klimatem. Naopak pro středomořské klima je typický výskyt období sucha v létě.
česky: období sucha angl: dry season slov: obdobie sucha rus: сухой сезон  1993-a3
Regenbogen m
jeden z fotometeorů. Je charakterizován jako skupina koncentrických oblouků barevného spektra kolem antisolárního bodu nebo kolem Slunce. Vzniká lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Obvykle se vyskytuje duha hlavní a duha vedlejší, které se objevují na opačné straně oblohy než je světelný zdroj. Střed jejich oblouků leží na přímce, jež prochází zdrojem světla a okem pozorovatele. Spektrum velikosti kapek ovlivňuje barvu, intenzitu a šířku barevných oblouků. První fyz. objasnění vzniku duhy podal R. Descartes v letech 1635–1637. Viz též oblouky duhové podružné.
česky: duha angl: rainbow slov: dúha rus: радуга fr: arc-en-ciel m  1993-a3
Regeneration einer Antizyklone f
proces, při němž anticyklona, která dříve již slábla, začíná opět mohutnět. Regenerace anticyklony se projevuje vzestupem tlaku vzduchu především ve středu anticyklony, zvětšením jejího rozsahu a oživením sestupných pohybů vzduchu v její centrální části. Regenerace anticyklony obvykle probíhá při spojení uzavírající anticyklony s málo pohyblivou tlakovou výší nebo při vývoji nové anticyklony ve výběžku existující tlakové výše. Viz též mohutnění anticyklony.
česky: regenerace anticyklony angl: regeneration of anticyclone slov: regenerácia anticyklóny rus: регенерация антициклона  1993-a3
Regeneration einer Zyklone f
proces, při němž se zpravidla okludovaná cyklona, která se dříve již vyplňovala, začíná znovu prohlubovat. Ve většině případů souvisí regenerace cyklony se zvětšením horizontálních teplotních gradientů v dané oblasti a s narušením teplotní symetrie v oblasti cyklony. Regenerace cyklony probíhá např. při pronikání nové atmosférické fronty do oblasti cyklony, při spojení původní cyklony s mladým cyklonálním útvarem, který vznikl na úseku její studené fronty nebo při vývoji nové cyklony u okluzního bodu. Nové prohlubování již termicky symetrické cyklony, vyvolané orografickými překážkami, se někdy nazývá orografická regenerace cyklony. Viz též prohlubování cyklony.
česky: regenerace cyklony angl: regeneration of cyclone, regeneration of depression slov: regenerácia cyklóny rus: регенерация циклона  1993-a1
Regenfaktor m
tradiční, avšak nevhodné označení pro některé indexy humidity.
česky: faktor dešťový angl: rain factor slov: dažďový faktor rus: фактор осадков (дождя) fr: facteur pluviométrique m  1993-a3
Regenguss m
lid. výraz pro silný déšť. Nejčastěji se jedná o déšť přívalový.
česky: liják angl: rain gush slov: lejak rus: ливень  1993-a3
Regenguss m
česky: příval slov: príval  1993-a1
Regenintensität f
česky: intenzita deště angl: rainfall intensity, rate of rainfall slov: intenzita dažďa rus: интенсивность дождя  1993-a1
Regenmesser m
nevh. označení pro srážkoměr.
česky: dešťoměr angl: rain gauge slov: dážďomer rus: дождемер fr: pluviomètre m  1993-a1
Regenperiode f
časový úsek po sobě jdoucích dnů se srážkami na dané met. stanici. Jako minimální denní úhrn srážek se přitom nejčastěji uvažuje 0,1 mm, ve starších pracích 0,0 mm (neměřitelné srážky). Srážková období, někdy označovaná i jako období vlhká, se střídají se suchými obdobími. Někteří autoři pracují se zvolenou minimální délkou srážkových období, jiní mezi ně počítají i samostatné dny se srážkami. Kromě takto definovaných, tzv. absolutních nebo též uzavřených srážkových období, se někdy vymezují i parciální neboli přerušená srážková období, přičemž kritériem bývá průměrný denní úhrn srážek za toto období. Údaje o četnosti, prům. a nejdelším trvání srážkových období a jejich srážkové vydatnosti jsou důležitými charakteristikami časového rozdělení srážek. Velká četnost, případně délka srážkových období jsou charakteristické pro humidní klima a pro období dešťů.
česky: období srážkové angl: rainy period, wet spell slov: zrážkové obdobie rus: дождливый период, период с осадками  1993-a3
Regenpol m
zřídka užívané označení místa na Zemi s nejvyšším prům. roč. úhrnem atm. srážek. Jeho určení není jednoznačné, neboť záleží mj. na referenčním období; uvádí se např. Cherrapunji nebo sousední Mawsynram v Indii (11 777 mm, resp. 11 872 mm), Mt. Waialeale na Havajských ostrovech (11 684 mm) nebo Lloro v Kolumbii (zdejší prům. roč. úhrn 13 300 mm je pouze odhadován). Všechna tato místa mají tropické dešťové klima, přičemž zde dochází k orografickému zesílení srážek díky návětrnému efektu. Na rozdíl od ostatních, indické lokality mají kvůli monzunovému klimatu silně nevyrovnaný srážkový režim. Viz též extrémy srážek.
česky: pól dešťů angl: rain pole slov: pól dažďov rus: полюс дождей  1993-a3
Regenrate f
česky: intenzita deště angl: rainfall intensity, rate of rainfall slov: intenzita dažďa rus: интенсивность дождя  1993-a1
Regenschatten m
zmenšení úhrnu srážek i četnosti jejich výskytu v závětří překážky libovolného měřítka. Ve větším měřítku se jedná o projev závětrného efektu horské překážky, kdy jsou srážky menší nejen ve srovnání s návětřím, ale často i vůči oblastem dále ve směru proudění. Srážkový stín v klimatologickém smyslu se tvoří v případě výrazně převládajícího větru. Příkladem z území ČR je oblast Podkrušnohoří, kde se srážkový stín uplatňuje při proudění ze severozápadního kvadrantu, takže způsobuje relativní ariditu klimatu tohoto regionu. Z hlediska mikrometeorologie lze za srážkový stín považovat i mech. zastínění určitého prostoru překážkou vůči srážkám hnaným větrem. Srážkový stín může souviset s fénovým efektem.
česky: stín srážkový angl: rain shadow slov: zrážkový tieň rus: дождевая тень  1993-a3
Regenschauer m
1. lid. označení pro dešťovou přeháňku. Viz též přeprška.
2. ve smyslu spršky sekundárního kosmického záření viz záření kosmické.
česky: sprška angl: showers of (secondary) cosmic radiation (2.) slov: spŕška  1993-a3
Regenschichtwolke f
čes. překlad termínu nimbostratus.
česky: sloha dešťová slov: dažďová sloha  1993-a1
Regenschreiber m
zast. označení pro váhový automatický srážkoměr.
česky: intenzograf srážkový angl: rainfall rate recorder slov: zrážkový intenzograf rus: прибор для измерения интенсивности осадков  1993-a3
Regentag m
den se srážkami, v němž byly zaznamenány srážky v podobě trvalého deště nebo deště v přeháňkách.
česky: den s deštěm angl: rain day, wet day slov: deň s dažďom rus: день с дождем fr: jour de pluie m, jour pluvieux m  1993-a2
Regentropfen m
kapka vody o ekvivalentním průměru větším než 500 µm vypadávající z oblaků na zemský povrch. Označení někdy zahrnuje i kapky mrholení a spodní hranice velikosti kapek se potom snižuje na přibližně 200 µm. Malé dešťové kapky jsou sférické, s rostoucí velikosti kapek se jejich tvar deformuje vlivem aerodynamických sil. Padající velké kapky jsou na čelní straně silně zploštělé. Nejčastější velikost dešťových kapek je 1 až 2 mm. Kapky, jejichž ekvivalentní průměr dosahuje 6 až 7 mm, se stávají hydrodynamicky nestabilní a při pádu nebo při vzájemných srážkách se tříští na menší kapičky (laboratorní experimenty prokázaly stabilní kapky do velikosti ekvivalentního průměru až 9 mm). Dešťové kapky vznikají buď táním velkých ledových krystalů, popř. jejich shluků vzniklých agregací, nebo koalescencí menších kapek. Viz též teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova, teorie vzniku srážek koalescencí, spektrum velikosti dešťových kapek, rozdělení Marshallovo–Palmerovo, rychlost částic pádová.
česky: kapka dešťová angl: rain drop slov: dažďová kvapka rus: дождевая капля  1993-a3
Regentropfenspektum n
vyjádření závislosti objemové koncentrace dešťových kapek na jejich ekvivalentním průměru D (popř. ekvivalentním poloměru). Popisuje se funkcí f(D), pro niž platí, že výraz f(D) dD udává počet kapek v jednotce objemu vzduchu, jejichž ekvivalentní průměr leží v intervalu hodnot <D, D + dD ). Příkladem je Marshallovo–Palmerovo rozdělení velikosti dešťových kapek, které využívá záporné exponenciální rozdělení o dvou parametrech N0 a λ. Někdy se toto záporné exponenciální rozdělení velikosti kapek užívá i s jinými hodnotami parametrů N0 a λ např. v závislosti na typu dešťové srážky. Za přesnější odhad se považuje vyjádření spektra dešťových kapek pomocí obecnějšího tvaru gama rozdělení f(D)=N0Dβexp(λD),
kde parametry N0, λ a β nabývají různých hodnot za různých podmínek a mohou být odhadnuty např. na základě měření polarizačními radiolokátory. Viz též videodistrometr.
česky: spektrum velikostí dešťových kapek angl: rain drop size spectrum slov: spektrum veľkosti dažďových kvapiek rus: спектр размера капель  2014
Regenwolke f
1. oblak, z něhož v čase pozorování vypadávají srážky.
2. označení druhu oblaků, z nichž mohou vypadávat srážky dosahující zemský povrch. Mezinárodní morfologická klasifikace vyjadřuje, že z oblaku vypadávají srážky dosahující zemský povrch s použitím zvláštnosti oblaku praecipitatio. Slabé srážky se mohou vyskytovat u druhů altostratus, stratus, stratocumulus. Druhy nimbostratus a cumulonimbus jsou srážkové oblaky, které mohou produkovat i silné srážky. Z oblaků druhu cumulus mohou srážky ve formě přeháněk vypadávat pouze u tvaru cumulus congestus. Viz též oblak nesrážkový.
česky: oblak srážkový angl: precipitating cloud slov: zrážkový oblak rus: облако дающее осадки  2014
Regenzeit f
česky: doba dešťů slov: doba dažďov fr: saison humide f, saison des pluies f  1993-a1
Regenzeit f
syn. doba dešťů – klimatická sezona, během níž spadne převážná část roč. úhrnu srážek. Střídání období dešťů v létě dané polokoule a období sucha je typické pro klima savany a pro oblasti s monzunovým klimatem, které bývá označováno i jako monzunové období. Naopak pro středomořské klima je typický výskyt období dešťů v zimě.
česky: období dešťů angl: rainy season slov: obdobie dažďov rus: сезон дождей  1993-a3
Regionalassoziation der WMO f
česky: sdružení oblastní WMO angl: Regional Association of the WMO slov: oblastné združenie WMO rus: Региональная ассоциация ВМО  1993-a1
regionale Klimatologie f
česky: klimatologie oblastní slov: oblastná klimatológia  1993-a1
regionale Klimatologie f
syn. klimatologie oblastní – část klimatologie zabývající se klimatickými poměry vymezených území různé velikosti, např. kontinentů, států, povodí, průmyslových aglomerací aj. K úkolům regionální klimatologie patří zjišťování prostorové diferenciace klimatických podmínek a vymezování klimatických oblastí, tj. klimatologická rajonizace (regionalizace). Analytický charakter regionální klimatologie ji odlišuje od klimatografie. Viz též klimatologie obecná.
česky: klimatologie regionální angl: regional climatology slov: regionálna klimatológia rus: региональная климатология  1993-a1
regionale Vorhersage f
syn. předpověď pro let nebo trať – oblastní předpovědi a předpovědi pro let nebo trať pokrývají tzv. letovou fázi letu (mimo vzlet a přistání). Obsahují předpovědi výškového větru, teploty vzduchu ve výšce a význačných met. jevů, spojených zpravidla s oblačností, jako např. atmosférických front, oblastí konvergence proudění, bouřek, tropických cyklon, čar instability, oblastí s kroupami, mírnou nebo silnou turbulencí, námrazou, výrazného vlnového proudění, mrznoucích srážek, rozsáhlých prachových nebo písečných vichřic aj. Je používána buď textová forma předpovědi, zpravidla ve zkrácené otevřené řeči, např. oblastní předpověď pro lety v nízkých hladinách GAMET nebo graf. forma předpovědi, tj. mapa význačného počasí se zkratkami a symboly pro význačné met. jevy podle doporučení Mezinárodní organizace pro civilní letectví, spolu s příslušnými mapami předpovědí směru a rychlosti větru a teploty ve standardních hladinách.
česky: předpověď počasí oblastní angl: area forecast, flight forecast, route forecast slov: oblastná predpoveď počasia rus: прогноз по маршруту, прогноз по трассе, региональный прогноз  1993-a3
regionaler Vorhersagedienst m
článek předpovědní služby ČHMÚ s působností v určité části ČR. Zabezpečují na regionální úrovni vykonávání meteorologické a hydrologické předpovědní služby, výstražné služby, zajišťování Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) a poskytování operativních informací jednotlivým uživatelům z komerční i nekomerční sféry. Regionální předpovědní pracoviště jsou umístěna na pobočkách ČHMÚ v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Ostravě a Brně. Pro koordinování jednotlivých výstupů na centrální a regionální úrovni denně probíhají mezi centrálním a regionálními pracovišti pravidelné a v případě potřeby i nepravidelné meteorologické konzultace.
česky: pracoviště předpovědní regionální slov: regionálne predpovedné pracovisko  2014
Regionalverband der WMO f
česky: sdružení oblastní WMO angl: Regional Association of the WMO slov: oblastné združenie WMO rus: Региональная ассоциация ВМО  1993-a1
Registriergerät n
v meteorologii přístroj pro graf. záznam časových změn meteorologického prvku mech., fotografickou nebo el. cestou, např. anemograf, barograf, hygrograf, termograf, ombrograf. Viz též značka časová.
česky: přístroj registrační angl: recording instrument slov: registračný prístroj rus: самописец, самопишущий прибор  1993-a1
Reibungskoeffizient m
v meteorologii nevhodné syn. pro koeficient odporový.
česky: koeficient tření angl: friction coefficient slov: koeficient trenia rus: коэффициент трения  1993-a1
Reibungskraft f
tečná síla působící proti směru pohybu. V atmosféře se jedná o tření proudícího vzduchu o zemský povrch (vnější tření) a o tření uvnitř vzduchu (vnitřní tření). Vnitřní tření vzniká buď vzájemným mech. působením molekul (vazké tření), nebo následkem turbulentního promíchávání a přenosu hybnosti (turbulentní tření). V reálné atmosféře lze zpravidla účinky vazkého tření ve srovnání s turbulentním třením zanedbat. Sílu tření vztaženou k jednotce plochy nazýváme tečným napětím, v případě turbulentního tření mluvíme o Reynoldsově napětí.
česky: síla tření angl: friction force slov: sila trenia rus: сила трения  1993-a1
Reifgraupeln f
tuhé srážky složené z bílých neprůsvitných kuželovitých nebo kulatých ledových částic, jejichž průměr je 2 až 5 mm. Při dopadu na tvrdý povrch odskakují a často se tříští. Většinou se vyskytují v přeháňkách spolu se sněhovými vločkami nebo dešťovými kapkami při přízemních teplotách vzduchu kolem 0 °C. Patří mezi hydrometeory.
česky: krupky sněhové angl: snow pellets slov: snehové krúpky rus: снежная крупа  1993-a2
Reifpunkt m
teplota, při níž je tlak nasycené páry nad povrchem pevné fáze dané látky roven vnějšímu tlaku, v atmosférických podmínkách tlaku vzduchu. V meteorologii se jedná o hodnotu teploty, při níž hodnota tlaku nasycené vodní páry vzhledem k ledu odpovídá tlaku vzduchu. Za podmínek obvyklých v troposféře není bod sublimace ledu dosažen. Ve starší české meteorologické literatuře se bod sublimace někdy nesprávně vyskytuje ve smyslu teplota bodu ojínění. Viz též bod varu.
česky: bod sublimace angl: sublimation point slov: bod sublimácie rus: точка инея fr: température de sublimation f  1993-a3
reine Luft f
česky: atmosféra čistá angl: clear atmosphere slov: čistá atmosféra fr: atmosphère pure f  1993-a1
Reinhaltung der Luft f
česky: čistota ovzduší angl: air quality slov: čistota ovzdušia rus: чистота атмосферы fr: qualité de l'air f  1993-a1
Reinhaltung der Luft f
souhrnný název pro praktické a výzk. činnosti zabývající se studiem znečištění ovzduší a ochranou ovzduší před znečišťováním. Nevhodně se někdy zkracuje na pojem čistota ovzduší. Viz též hygiena ovzduší.
česky: ochrana čistoty ovzduší angl: air quality protection slov: ochrana čistoty ovzdušia rus: защита чистоты атмосферы  1993-a1
relative Isohypse f
v meteorologii obvykle čára spojující místa se stejnou vert. vzdáleností dvou izobarických hladin (ploch), tj. místa se stejnou tloušťkou vrstvy vzduchu mezi dvěma izobarickými hladinami, vyjádřenou v geopotenciálních metrech. Relativní izohypsu lze interpretovat jako izotermu prům. virtuální teploty vzduchu dané vrstvy. Relativní izohypsy se v met. službě nejčastěji konstruují pro vrstvu 1 000 až 500 hPa, a to po 40 geopotenciálních metrech.
česky: izohypsa relativní angl: relative isohypse, thickness line slov: relatívna izohypsa rus: относительная изогипса  1993-a1
relative Niederschlagsmenge f
charakteristika poměrného rozložení srážek během roku, popř. za kratší období. Zpravidla jde o prům. měs. úhrny srážek udané v % prům. roč. úhrnu srážek. V klimatologii se relativní srážky používají především k porovnání časového rozdělení srážek na stanicích s rozdílným roč. úhrnem srážek, přičemž mohou sloužit ke stanovení ombrické kontinentality klimatu, viz Markhamův index.
česky: srážky relativní angl: relative precipitation slov: relatívne zrážky rus: относительное количество осадков  1993-a3
relative optische Luftmasse f
poměr absolutní optické hmoty atmosféry při poloze nebeského tělesa (nejčastěji Slunce) ve výšce nad obzorem vyjádřené úhlem h k absolutní optické hmotě při poloze tělesa v zenitu. Relativní optická hmota atmosféry, označovaná někdy zkráceně jako optická hmota, se vyskytuje ve vztazích popisujících zejména šíření přímého slunečního záření v zemské atmosféře. Při výškách h větších než 30° se relativní optická hmota atmosféry, označovaná jako m, zpravidla počítá pomocí jednoduchého vzorce
m=(sinh)-1.
Při menších výškách je vhodné použít opravu na zakřivení zemském povrchu a na lom světla v atmosféře.
česky: hmota atmosféry optická relativní angl: relative optical air mass slov: relatívna optická hmota atmosféry rus: относительная оптическая масса атмосферы  2014
relative Sonnenscheindauer f
v meteorologii zkrácené označení pro trvání slunečního svitu relativní.
česky: svit sluneční relativní angl: relative sunshine duration slov: relatívny slnečný svit  2014
relatives Koordinatensystem n
v meteorologii soustava souřadnic pevně spojená s rotující Zemí. V meteorologii se nejčastěji používá rel. souřadnicová soustava standardní a přirozená. Viz též soustava souřadnicová absolutní.
česky: soustava souřadnicová relativní angl: relative coordinate system slov: relatívna súradnicová sústava rus: относительная система координат  1993-a2
Relativkoordinaten f/pl
v meteorologii soustava souřadnic pevně spojená s rotující Zemí. V meteorologii se nejčastěji používá rel. souřadnicová soustava standardní a přirozená. Viz též soustava souřadnicová absolutní.
česky: soustava souřadnicová relativní angl: relative coordinate system slov: relatívna súradnicová sústava rus: относительная система координат  1993-a2
Remote sensing
metody měření, kdy měřicí čidlo či přístroj není v bezprostřední blízkosti sledovaného jevu. V meteorologii se tento termín používá zejména v souvislosti s měřením družicovým a měřením radiolokačním, případně měřením pomocí lidarů, systémů detekce blesků, aj. Viz též detekce meteorologických jevů dálková.
česky: měření distanční angl: distant measurement slov: dištančné meranie rus: дистанционное измерение  1993-a3
Remote sensing
česky: měření meteorologické dálkové angl: distant meteorological measurement slov: diaľkové meteorologické meranie rus: дистанционное метеорологическое измерение  1993-a3
repräsentative meteorologische Beobachtung f
meteorologické pozorování, při němž jsou dodržovány předepsané postupy, např. výška sensoru nad zemí, a jehož výsledky mají platnost pro širší okolí místa pozorování. Velikost tohoto okolí závisí na prostorové proměnlivosti daného meteorologického prvku, na charakteru terénu a na účelu pozorování.
česky: pozorování meteorologické reprezentativní angl: representative meteorological observation slov: reprezentatívne meteorologické pozorovanie rus: репрезентативное метеорологическое наблюдение  1993-a3
repräsentative Station f
meteorologická stanice umístěná tak, aby její měření a pozorování vystihovala režim počasí v širším okolí. Viz též pozorování meteorologické reprezentativní.
česky: stanice meteorologická reprezentativní angl: representative station slov: reprezentatívna meteorologická stanica rus: репрезентативная станция  1993-a3
Repräsentativität f
česky: reprezentativnost v meteorologii slov: reprezentatívnosť v meteorológii rus: репрезентативность в метеорологии  1993-a1
Resublimation f
nesprávné označení fázového přechodu plynného skupenství vody - vodní páry na skupenství pevné - led, viz též depozice, sublimace.
česky: desublimace angl: desublimation slov: desublimácia rus: десублимация fr: déposition f, condensation solide f, sublimation inverse f  1993-a3
retrograde Zyklone f
cyklona, jejíž směr pohybu má zonální složku opačnou vůči převládající složce zonální cirkulace. Retrográdní cyklona v mírných zeměp. šířkách je proto charakterizována trajektorií cyklony se zápornou zonální složkou, tedy od východu k západu, na rozdíl od typických drah cyklon. Retrográdní cyklony se vyskytují ve stř. Evropě poměrně zřídka a jsou často doprovázeny vydatnějšími dlouhotrvajícími srážkami, jako např. na přelomu května a června 2013.
česky: cyklona retrográdní angl: retrograde low slov: retrográdna cyklóna rus: депресия с обратным движением fr: dépression rétrograde f  1993-a3
Reynolds'scher Reibungstensor m
(Reynolds Stress Models) – viz problém uzávěru.
česky: modely RSM angl: Reynolds Stress Models slov: modely RSM  2014
Reynolds-Gleichungen f/pl
rovnice, jež se odvozují z pohybových (Navierových-Stokesových) rovnic pro turbulentní proudění tak, že složky okamžité rychlosti turbulentního proudění vyjádříme jako součet reprezentativní průměrované hodnoty a rychle fluktuující veličiny, jež se přes první hodnotu překládá. O této fluktuující veličině se předpokládá, že její průměr přes dostatečně dlouhý časový interval se rovná nule. Zprůměrujeme-li člen po členu takto vzniklé rovnice, obdržíme Reynoldsovy rovnice, jež mají podobu původních pohybových rovnic pro průměrované části složek rychlosti proudění, avšak navíc se v nich vyskytují členy vyjadřující vliv tečných sil tzv. turbulentního tření v proudící tekutině. Základem pro tyto členy jsou tzv. Reynoldsova napětí daná korelacemi druhého řádu původních fluktuujících částí složek rychlosti proudění. Tyto korelace představují v Reynoldsových rovnicích fakticky další neznámé a celý systém je třeba uzavřít vhodnými vztahy pro jejich vyjádření, což se označuje jako problém uzávěru, jehož řešení existují na různých úrovních složitosti a z hlediska různých fyzikálních přístupů.
česky: rovnice Reynoldsovy angl: Reynolds equations slov: Reynoldsove rovnice  2014
Reynolds-Parameter m
česky: parametr Reynoldsův angl: Reynolds parameter slov: Reynoldsov parameter rus: параметр Рейнольдса  1993-a1
Reynolds-Parameter m
česky: parametr Reynoldsův angl: Reynolds parameter slov: Reynoldsov parameter rus: параметр Рейнольдса  1993-a1
Reynolds-Spannung f
česky: napětí Reynoldsovo angl: Reynolds stress slov: Reynoldsovo napätie rus: напряжение Рейнольдса  1993-a1
Reynolds-Zahl f
syn. parametr Reynoldsův – kvantitativní charakteristika poměrů v proudící tekutině (v meteorologii ve vzduchu). Vyjadřuje poměr setrvačných a vazkých sil. Reynoldsovo číslo úzce souvisí např. s podmínkami přechodu proudění laminárníhoproudění turbulentní a v meteorologii se používá zejména ve fyzice mezní vrstvy atmosféry, např. při studiu obtékání překážek, a ve fyzice oblaků a srážek při obtékání srážkových částic. Lze je vyjádřit ve tvaru
Re=ρ v lμ nebo  Re=v lν,
když v je rychlost proudění, l vhodně zvolená délka, ρ hustota proudící tekutiny a μ, resp. ν značí dyn., resp. kinematický koeficient vazkosti. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Reynoldsovo angl: Reynolds number slov: Reynoldsovo číslo rus: число Рейнольдса fr: nombre de Reynolds m  1993-a2
Reynoldssche Spannung f
česky: napětí Reynoldsovo angl: Reynolds stress slov: Reynoldsovo napätie rus: напряжение Рейнольдса  1993-a1
Rhythmen im Wettergeschehen m/pl
málo časté označení pro povětrnostní děje vyskytující se v určité geogr. oblasti v některé části roku opakovaně, a to v nestejně dlouhých intervalech za sebou. Opakovaný výskyt určitých povětrnostních situací podmiňuje opakování podobného průběhu meteorologických prvků, i když intenzita změn kolísá. Ve stř. Evropě počítáme k povětrnostním rytmům např. opakované vpády studeného vzduchu na jaře nebo jednotlivé vlny evropského letního „monzunu".
česky: rytmy povětrnostní angl: weather rhythms slov: poveternostné rytmy rus: ритмы погоды  1993-a1
Richardson-Gleichung f
rovnice, která má v z-systému tvar
vzz= 1ρH.(ρv) v.HΘΘ+1cp Tdqdt+ gp1κz H.(ρv ).dz,
v němž H=(x ,y) představuje operátor horiz. gradientu, H.=x +y operátor horiz. divergence, z vert. souřadnici, v vektor horiz. rychlosti proudění, vz vertikální rychlost,T teplotu vzduchu v K, Θ potenciální teplotu v K, ρ hustotu vzduchu, t čas, g velikost tíhového zrychlení, q množství tepla uvolňovaného nebo spotřebovávaného neadiabatickými ději v jednotce hmotnosti vzduchu, κ R/cp je Poissonova konstanta, R značí měrnou plynovou konstantu vzduchu a cp jeho měrné teplo při stálém tlaku. Tuto rovnici použil L. F. Richardson v roce 1922 při prvním pokusu o konkrétní numerickou předpověď polí meteorologických prvků jako vztah pro vert. rychlost. Východiskem odvození Richardsonovy rovnice je mat. vyjádření první hlavní termodynamické věty, které se upraví pomocí rovnice hydrostatické rovnováhy, rovnice kontinuity, definičního vztahu potenciální teploty a integruje od zvolené horiz. hladiny z, ke které je vztažena vert. rychlost vz, až k horní hranici atmosféry.
česky: rovnice Richardsonova angl: Richardson equation slov: Richardsonova rovnica rus: уравнение Ричардсона  1993-a1
Richardson-Parameter m
česky: parametr Richardsonův angl: Richardson parameter slov: Richardsonov parameter rus: параметр Ричардсона  1993-a1
Richardson-Parameter m
česky: parametr Richardsonův angl: Richardson parameter slov: Richardsonov parameter rus: параметр Ричардсона  1993-a1
Richardson-Zahl f
syn. parametr Richardsonův – bezrozměrné číslo představující kvantitativní míru vertikální instability atmosféry z termického i dynamického hlediska. Používá se zejména ve fyzice mezní vrstvy atmosféry a v letecké meteorologii v souvislosti s podmínkami pro vznik a vývoj konvekce a turbulence. Richardsonovo číslo můžeme vyjádřit v gradientovém tvaru, nebo ve tvaru pro tok. Viz též parametr stabilitní, klasifikace stabilitní.
česky: číslo Richardsonovo angl: Richardson number slov: Richardsonovo číslo rus: число Ричардсона fr: nombre de Richardson m  1993-a3
Riesenkondensationskerne m/pl
kondenzační jádra, jejichž poloměr je větší než 10–6 m. Jsou patrně tvořena z větších krystalků hygroskopických mořských solí. Mohou mít značný význam při vzniku srážek ve vodních oblacích. Jejich koncentrace v atmosféře je zpravidla o několik řádů nižší než koncentrace všech ostatních kondenzačních jader. Viz též teorie vzniku srážek koalescencí.
česky: jádra kondenzační obří angl: giant condensation nuclei slov: obrie kondenzačné jadrá rus: гигантскир ядра конденсации  1993-a2
Ringelmann-Skala f
šestidílná empir. stupnice pro odhad opt. průzračnosti kouřové vlečky, čili hustoty kouře. Jednotlivé stupně Ringelmannovy stupnice se určují vizuálním porovnáním šedi kouřové vlečky se srovnávacími čtverci různého začernění. Stupeň šedi těchto čtverců je dán poměrem plochy pravidelně rozmístěných bílých políček na černém podkladu čtverce. U jednotlivých stupňů bílá políčka zabírají 100, 80, 60, 40, 20 a 0 % plochy srovnávacího čtverce. Stupeň 0 vyjadřuje nejnižší hustotu kouře, stupeň 5 nejvyšší hustotu kouře. Stupnici navrhl M. Ringelmann (1898) a byla zavedena v USA v r. 1908 jako nejstarší a nejznámější pokus o obj. měření znečištění ovzduší. I když se jedná do značné míry o subj. hodnocení, slouží v některých zemích dosud jako jedno z kritérií v zákonech o čistotě ovzduší.
česky: stupnice Ringelmannova angl: Ringelmann scale slov: Ringelmannova stupnica  1993-a1
Robitzsch-Diagramm n
nomogram umožňující graf. určení jedné ze tří charakteristik stavu vzduchu (teploty vzduchu, deficitu teploty rosného bodu, relativní vlhkosti vzduchu), jestliže jsou známy zbývající dvě. Na záporné horiz. ose jsou vyneseny hodnoty deficitu teploty rosného bodu, na vert. ose poměrná vlhkost, přičemž soustava křivek odpovídajících teplotám vzduchu vychází z počátku souřadnicové soustavy. Robitzschův nomogram bývá součástí Stüveho diagramu.
česky: nomogram Robitzschův angl: Robitzsch diagram slov: Robitzschov nomogram rus: номограмма Робича  1993-a3
roll cloud f
[rolklaud] – jedna ze zvláštností oblaků arcus. Na rozdíl od oblaku shelf cloud bývá roll cloud oddělen od spodní základny oblačnosti konvektivní bouře. Vzniká a postupuje na čele studeného vzduchu vytékajícího z bouře. Je rovněž považován za jednu z forem rotorového oblaku.
česky: roll cloud angl: roll cloud, roll cloud slov: roll cloud  1993-a3
Rossbreiten f/pl
pás vyššího tlaku vzduchu, vyjádřený na klimatologických mapách, který se táhne kolem Země na obou polokoulích mezi 20 a 40° z. š. a v němž se vyskytují jednotlivé subtropické anticyklony. Zatímco na již. polokouli je zřetelný po celý rok, na severní polokouli jej v letním období přerušují oblasti nižšího tlaku nad kontinenty. Viz též šířky koňské.
česky: pás vysokého tlaku vzduchu subtropický angl: subtropical high pressure belt slov: subtropický pás vysokého tlaku vzduchu rus: субтропический пояс высокого давления  1993-a3
Rossbreiten pl
námořnické označení pro oblasti oceánů v zeměp. šířkách 25 až 40°, přesněji pro vnitřní části subtropických anticyklon se slabým větrem nebo častým bezvětřím. Název koňské šířky pochází z doby plachetnic, kdy se přepravovali koně napříč oceánem z Evropy do Ameriky. V uvedených zeměp. šířkách se pro slabý vítr plavba zdržovala a koně na palubách plachetnic hynuli nedostatkem pitné vody, když se cesta příliš prodloužila. Viz též pás vysokého tlaku vzduchu subtropický, tišiny subtropické, čtyřicítky řvoucí.
česky: šířky koňské angl: horse latitudes slov: konské šírky rus: конские широты  1993-a1
Rossby-Diagramm n
druh termodynamického diagramu, na jehož pravoúhlé souřadnicové osy jsou vyneseny stupnice směšovacího poměru vodní páry a logaritmu potenciální teploty suchého vzduchu. Izobary a izotermy tvoří kosoúhlou soustavu čar. Izolinie izobarické ekvivalentní potenciální teploty se při malých hodnotách směšovacího poměru silně zakřivují. Rossbyho diagram se používá hlavně při určování vzduchových hmot, méně často při vyhodnocování aerol. údajů. Patří k málo užívaným aerologickým diagramům. Jeho autorem je amer. meteorolog švédského původu C. G. Rossby (1898–1957). Rossbyho diagram se někdy nevhodně označuje jako „Rossbygram“.
česky: diagram Rossbyho angl: Rossby diagram slov: Rossbyho diagram rus: диаграмма Россби fr: téphigramme m  1993-a3
Rossby-Diagramm n
česky: Rossbygram slov: Rossbygram rus: Россбиграмма  1993-b1
Rossby-Parameter m
veličina β daná meridionálním gradientem Coriolisova parametru a definovaná vztahem:
β=λy,
kde λ je Coriolisův parametr a kladný směr souřadnicové osy y směřuje k severu. Využívá se zejména v teorii Rossbyho vln.
česky: parametr Rossbyho angl: Rossby parameter slov: Rossbyho parameter rus: параметр Россби  1993-a2
Rossby-Parameter m
veličina β daná meridionálním gradientem Coriolisova parametru a definovaná vztahem:
β=λy,
kde λ je Coriolisův parametr a kladný směr souřadnicové osy y směřuje k severu. Využívá se zejména v teorii Rossbyho vln.
česky: parametr Rossbyho angl: Rossby parameter slov: Rossbyho parameter rus: параметр Россби  1993-a2
Rossby-Radius m
česky: poloměr Rossbyho slov: Rossbyho polomer  2014
Rossby-Zahl f
bezrozměrný parametr obecně definovaný výrazem
Ro=Vλl,
kde l značí vhodně zvolenou délku, V charakteristickou rychlost a λ je Coriolisův parametr. Rossbyho číslo obecně vyjadřuje charakteristiku pro poměr velikosti zrychlení pohybu vzduchových částic ku velikosti zrychlení působeného Coriolisovou silou. Při aplikacích v souvislosti s modelováním vírových cirkulací v atmosféře se pak v roli veličiny l uvažuje poloměr těchto cirkulací (tzv. Rossbyho poloměr), a to v prostorových měřítkách od rozměrů synoptických útvarů (např. tlakových níží) až po malá měřítka lokálních cirkulací působených např. termickou konvekcí. Ve fyzice mezní vrstvy atmosféry se Rossbyho číslo často používá ve tvaru
Ro=vgλ z0,
kde vg je velikost rychlosti geostrofického větru a z0 parametr drsnosti zemského povrchu. Rossbyho číslo se používá při parametrizaci vlivu zemského povrchu na proudění. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Rossbyho angl: Rossby number slov: Rossbyho číslo rus: число Россби fr: nombre de Rossby m  1993-a3
roter Kobold m
česky: skřítci červení angl: red sprites slov: červení škriatkovia  2016
Rotor m
v meteorologii rel. stabilní atm. vír s horiz. nebo kvazihorizontální osou. Rotory se vyskytují např. při vlnovém proudění nebo při rotorovém proudění, kdy se za vhodných podmínek, jako je dostatečná vlhkost vzduchu, vytvářejí rotorové oblaky. S rotory se lze často setkat i pod předním okrajem rychle postupujících oblaků druhu cumulonimbus, kdy se projevují vznikem zvláštnosti oblaků arcus. Rotory bývají doprovázeny silnou až extrémní turbulencí, s prudkými změnami směru a rychlosti přízemního větrunárazy často přesahujícími 20 m.s–1 a místními variacemi tlaku vzduchu, které v extrémních případech mohou u zemského povrchu dosahovat hodnot až několika hPa. Z těchto důvodů jsou rotory nebezpečné pro leteckou činnost, dopravu a energetiku.
česky: rotor angl: rotor slov: rotor rus: ротор  1993-a3
Rotorströmung f
proudění vzduchu v závětří hor, které je vázáno na vert. nepříliš mohutnou vrstvu vzduchu s dostatečně silným prouděním zhruba kolmým k ose pohoří, přičemž tato vrstva má převážně stabilní zvrstvení. Charakteristickým jevem rotorového proudění je vzájemné prostorové přibližování jednotlivých vírů s horiz. osou (rotorů), často až do té míry, že v závětrném prostoru vznikají dvojice opačně rotujících rotorů ve spojení se silnou až extrémní turbulencí. Rotory lze někdy identifikovat na základě výskytu oblaků cumulus fractus. Viz též oblak rotorový.
česky: proudění rotorové angl: rotor streaming slov: rotorové prúdenie rus: роторное течение  1993-a3
Rotorwolke f
válcovitý oblak, který se vytváří obvykle v horní části víru s horiz. osou (rotoru), který vzniká při vlnovém proudění nebo při rotorovém prouděnízávětří hor. Za rotorový oblak považujeme též jednu ze zvláštností arcus. Viz též roll cloud.
česky: oblak rotorový angl: rotor cloud slov: rotorový oblak rus: вихревое облако, шкваловый ворот  1993-a3
Rückenachse f
na synoptické mapě čára uvnitř hřebene vysokého tlaku vzduchu, podél níž dochází k rozbíhavosti proudnic. Jestliže je hřeben vysokého tlaku vzduchu tvořen přibližně rovnoběžnými izobarami, resp. izohypsami, je osa hřebene vysokého tlaku vzduchu zároveň čárou nejvyššího tlaku vzduchu, resp. nejvyššího geopotenciálu na výškových mapách. Jestliže hřeben vysokého tlaku vzduchu má tvar obráceného písmene U, potom osa hřebene vysokého tlaku vzduchu je spojnicí míst s maximálním anticyklonálním zakřivením izobar, resp. izohyps.
česky: osa hřebene vysokého tlaku vzduchu angl: axis of ridge, ridge line slov: os hrebeňa vysokého tlaku vzduchu rus: ось гребня  1993-a2
rückseitiger konvektiver Abwind m
(RFD, z angl. Rear-Flank Downdraft) syn. proud konvektivní sestupný týlový – sestupný proud v supercele, který většinou není spojen s vypadáváním srážek a který se nachází v zadní části supercely vzhledem ke směru jejího pohybu. Na rozdíl od předního sestupného konvektivního proudu je tvořen suchým a teplým vzduchem a obsahuje menší množství srážkových a oblačných částic. Oblast zadního sestupného proudu se může jevit bezoblačná, nicméně velké částice, které zbyly v sestupném proudu, vytvářejí na radaru tzv. hákovité echo.
česky: proud konvektivní sestupný zadní angl: rear flank downdraft slov: zadný zostupný konvektívny prúd  2015
RVR-System n
soustava tech. prostředků sloužících k automatickému nebo poloautomatickému zjišťování dat potřebných k výpočtu vzdálenosti, na kterou jsou viditelná dráhová světla na vzletových a přistávacích drahách. Je obvykle tvořena systémem transmisometrů nebo forwardscatterometrů (měřičů dopředného rozptylu), snímačem jasu pozadí, vstupem zavádějícím okamžitou hodnotu svítivosti dráhových světel, počítačem, prostředky dálkového přenosu dat, spojovacími vedeními a výstupy dat v digitální formě. Tech. zabezpečuje obj. měření dráhové dohlednosti.
česky: systém RVR angl: Runway Visual Range System slov: systém RVR rus: система измерения дальности видимости по ВПП  1993-a3
termodynamisches Gleichgewicht n
z fyzikálního hlediska nejobecnější rovnovážný stav daného systému, v němž neprobíhají žádné makroskopické změny, všechny termodynamické veličiny jsou v čase konstantní, neuskutečňuje se žádná výměna hmoty a energie s okolím daného systému ani uvnitř něho neprobíhá žádný transport hmoty a energie. Ve stavu termodynamické rovnováhy nemohou v systému samovolně probíhat žádné mechanické, tepelné, chemické, fázové apod. změny.
česky: rovnováha termodynamická angl: thermodynamic equilibrium slov: termodynamická rovnováha  2018
Widderpunkt m
česky: rovnodennost jarní angl: vernal equinox  2019
podpořila:
spolupracují: