Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene w

X
WAFC n
Meteorologické centrum určené k přípravě a vydávání předpovědí význačného počasí a výškových předpovědí v digitální formě, v celosvětovém měřítku přímo smluvním státům příslušnými telekomunikačními prostředky letecké pevné sítě. V současnosti existují 2 Světová oblastní předpovědní centra – v Exeteru (UK) pro východní polokouli a ve Washingtonu (US) pro západní polokouli.
česky: centrum předpovědní světové oblastní (WAFC) angl: World Area Forecast Centre slov: oblastné svetové predpovedné centrum (WAFC) rus: Всемирный центр зональных прогнозов - ВЦЗП fr: Centre mondial de prévision de zone m, CMPZ m  2014
wahre Isotherme f
zřídka používané označení pro izotermu, sestrojenou z teplotních údajů neredukovaných na hladinu moře, v protikladu k pojmu redukovaná izoterma.
česky: izoterma aktuální angl: actual isotherm slov: aktuálna izoterma rus: изотерма по фактическим данным  1993-a1
Waldgrenze f
čára spojující nejzazší místa zapojeného lesa. Hranice lesa je jednak vert. (horní), závisející na nadm. výšce, jednak horiz., závisející na zeměp. šířce. U přirozené hranice lesa rozlišujeme hranici lesa klimatickou, orografickou a edafickou (půdní a substrátovou) podle podmínek, které jsou pro polohu hranice lesa rozhodující.
česky: hranice lesa angl: forest line slov: hranica lesa rus: граница леса  1993-a1
Walker-Zirkulation f
buňková cirkulace v rovníkovém pásmu, orientovaná zonálně, tedy kolmo na Hadleyovu buňku. Původně byla popsána pro oblast Tichého oceánu, kde je tvořena východním prouděním (pasáty) ve spodní troposféře, výstupnými pohyby vzduchu nad teplejší západní částí Tichého oceánu, zpětným západním prouděním v horní troposféře a sestupnými pohyby vzduchu nad rel. chladným povrchem východního Pacifiku. Později byly zjištěny obdobné cirkulační buňky i pro rovníkové oblasti Atlantského a Indického oceánu. Pojem zavedl J. Bjerknes (1969) na počest G. Walkera, který popsal výkyvy této cirkulace, jež jsou označovány jako jižní oscilace.
česky: cirkulace Walkerova angl: Walker Circulation slov: Walkerova cirkulácia rus: циркуляция Уокера fr: circulation de Walker f  2014
warme Antizyklone f
anticyklona, která se v celém svém vert. rozsahu vyskytuje v rel. teplejším vzduchu vzhledem k okolí. Teplé anticyklony jsou termicky symetrické a obvykle se projevují v celé troposféře. Nad teplou anticyklonou dosahuje v dané zeměpisné šířce tropopauza největších výšek. Při subsidenci vzduchu dochází při adiabatickém ději k jeho oteplování. Do teplých anticyklon patří především subtropické anticyklony.
česky: anticyklona teplá angl: warm anticyclone slov: teplá anticyklóna rus: теплый антициклон fr: anticyclone à cœur chaud m  1993-a2
warme Zyklone f
cyklona, která se v celém svém vert. rozsahu vyskytuje v rel. teplejším vzduchu vzhledem k okolí. Teplé cyklony jsou většinou málo pohyblivé termické cyklony, které vznikají v létě nad přehřátou pevninou a v zimě nad teplým mořem. Patří obvykle k nízkým tlakovým útvarům a jen zřídka přesahují izobarickou hladinu 700 hPa.
česky: cyklona teplá angl: warm low, warm-core cyclone slov: teplá cyklóna rus: теплая депрессия, теплый циклон fr: dépression à coeur chaud f, cyclone à noyau chaud m  1993-a2
Wärmebilanz der Atmosphäre f
součet radiační bilance atmosféry, množství tepla uvolňovaného, resp. spotřebovávaného při fázových přechodech v atmosféře, a tepla, které přechází mezi atmosférou a zemským povrchem turbulentní výměnou. Tepelná bilance atmosféry se vztahuje buď ke sloupci atmosféry o jednotkovém horiz. průřezu a výšce rovné tloušťce atmosféry, nebo k celé atmosféře Země. Úhrn celkové tepelné bilance atmosféry za delší období je prakticky roven nule.
česky: bilance atmosféry tepelná angl: heat balance of the atmosphere slov: tepelná bilancia atmosféry rus: тепловой баланс атмосферы fr: bilan thermique de l'atmosphère m  1993-a1
Wärmebilanz der Erdoberfläche f
součet radiační bilance zemského povrchu R, množství tepla odváděného ze zemského povrchu do atmosféry, resp. přiváděného z atmosféry k zemskému povrchu turbulentní výměnou P, tepla spotřebovaného na výpar nebo uvolňovaného při tvorbě kondenzačních produktů na zemském povrchu V a tepla odváděného do půdy nebo přiváděného z hlubších půdních vrstev k zemskému povrchu S. Tyto složky bilance jsou kladné (záporné), představují-li pro zemský povrch zisk (ztrátu) tepla. Zemský povrch lze obvykle považovat za plochu s nulovou tepelnou kapacitou a v tomto případě musí platit vztah
R+P+V+S=0
který nazýváme rovnicí tepelné bilance zemského povrchu. V případě, že na zemském povrchu existují nezanedbatelné tepelné kapacity (budovy apod.), lze jejich vliv zahrnout do členu S a rovnici tepelné bilance zemského povrchu zachovat jinak beze změny. Viz též oběh vody na zemi.
česky: bilance tepelná zemského povrchu angl: heat balance of the Earth's surface slov: tepelná bilancia zemského povrchu rus: тепловой баланс земной поверхности fr: bilan thermique de surface m  1993-a1
Wärmebilanz des Systems Erde-Atmosphäre
1. z hlediska celé soustavy Země-atmosféra je tato bilance totožná s bilancí radiační soustavy Země-atmosféra;
2. pod tepelnou bilancí soustavy Země-atmosféra se někdy rozumí též rozdíl zisků a ztrát tepla ve vert. sloupci o jednotkovém průřezu, sahajícím přes celou atmosféru do takové hloubky pod zemském povrchem, v níž teplota přestává být ovlivněna met. faktory.
česky: bilance tepelná soustavy Země-atmosféra angl: heat balance of the Earth-atmosphere system slov: tepelná bilancia sústavy Zem–atmosféra rus: тепловой баланс системы Земля–атмосфера fr: bilan thermique du système surface de la Terre-atmosphère m  1993-a1
Wärmebilanz f
rozdíl příjmu a výdeje tepla libovolného povrchu nebo systému. Podstatnou část tepelné bilance tvoří zpravidla bilance záření. Kromě této formy přenosu tepla se na tepelné bilanci podílí turbulentní výměna, latentní teplo vydávané nebo spotřebovávané při fázových přechodech a molekulární vedení tepla. V klimatologii se zpravidla rozlišuje tepelná bilance zemského povrchu, tepelná bilance atmosféry a tepelná bilance soustavy Země-atmosféra.
česky: bilance tepelná angl: heat balance slov: bilancia tepla rus: тепловой баланс fr: bilan thermique m, bilan calorifique m  1993-a1
Wärmegewitter n
lid. označení pro bouřku uvnitř vzduchové hmoty.
česky: bouřka z tepla angl: heat thunderstorm, thermal thunderstorm slov: búrka z tepla rus: тепловая гроза, термическая гроза fr: orage de chaleur m, orage lointain m, orage thermique m  1993-a3
Wärmehaushalt der Atmosphäre m
součet radiační bilance atmosféry, množství tepla uvolňovaného, resp. spotřebovávaného při fázových přechodech v atmosféře, a tepla, které přechází mezi atmosférou a zemským povrchem turbulentní výměnou. Tepelná bilance atmosféry se vztahuje buď ke sloupci atmosféry o jednotkovém horiz. průřezu a výšce rovné tloušťce atmosféry, nebo k celé atmosféře Země. Úhrn celkové tepelné bilance atmosféry za delší období je prakticky roven nule.
česky: bilance atmosféry tepelná angl: heat balance of the atmosphere slov: tepelná bilancia atmosféry rus: тепловой баланс атмосферы fr: bilan thermique de l'atmosphère m  1993-a1
Wärmehaushalt m
rozdíl příjmu a výdeje tepla libovolného povrchu nebo systému. Podstatnou část tepelné bilance tvoří zpravidla bilance záření. Kromě této formy přenosu tepla se na tepelné bilanci podílí turbulentní výměna, latentní teplo vydávané nebo spotřebovávané při fázových přechodech a molekulární vedení tepla. V klimatologii se zpravidla rozlišuje tepelná bilance zemského povrchu, tepelná bilance atmosféry a tepelná bilance soustavy Země-atmosféra.
česky: bilance tepelná angl: heat balance slov: bilancia tepla rus: тепловой баланс fr: bilan thermique m, bilan calorifique m  1993-a1
Wärmezyklone f
syn. cyklona místní – cyklona vzniklá jako důsledek termické cyklogeneze. Termická cyklona je nízkou, kvazistacionární a teplou cyklonou bez dalšího vývoje.
česky: cyklona termická angl: heat low, thermal low slov: termická cyklóna rus: тепловая депреcия, термический циклон fr: dépression thermique f, dépression d'origine thermique f  1993-a2
Warmfront f
fronta nebo její část, která se pohybuje směrem na stranu studeného vzduchu. Je anafrontou. V teplém vzduchu, který vykluzuje po frontální ploše, vzniká charakteristický oblačný systém s pásmem trvalých srážek širokým obvykle 300 až 400 km. Podle teorie přenosových pásů může za vznik oblačnosti z velké části hlavně teplý přenosový pás, nízké oblaky mohou vznikat i ve studeném přenosovém pásu. Srážky obvykle vypadávají před frontální čarou. Frontální oblačnost začíná většinou oblaky druhu cirrus a cirrostratus, které přecházejí v altostratus a nimbostratus. V oblasti srážek se pod nimi může vyskytovat stratus fractus. V případě typu „warm front shield“ se v teplém přenosovém pásu vytváří oblačnost i za frontou a mohou z ní vypadávat i trvalé srážky. Průměrný sklon teplé fronty je 1:150 až 1:250, v blízkosti zemského povrchu je v důsledku tření ještě menší. Před přechodem teplé fronty pozorujeme pokles tlaku vzduchu, čili zápornou hodnotu tlakové tendence, v zimě i předfrontální mlhy. Teplá fronta vzniká v přední části frontální cyklony. Viz též fronta studená
česky: fronta teplá angl: warm front slov: teplý front rus: теплый фронт fr: front chaud m  1993-a3
Warmfrontgewitter n
bouřka, která se může vyvinout před frontální čarou teplé fronty. Nutným předpokladem jejího vývoje je alespoň podmíněná instabilita atmosféry v teplém vzduchu, existence výstupných pohybů podél frontálního rozhraní a radiační ochlazování horních vrstev frontální oblačnosti, které má za následek růst instability. Bouřka teplé fronty je u nás poměrně řídkým jevem a vyskytuje se výlučně v letním období obvykle v nočních hodinách. Základny Cb leží zpravidla mnohem výše než na studených frontách a pro pozorovatele ze země bývají zakryty jinou frontální oblačností druhu Ns a As. Průvodním jevem bouřky teplé fronty bývá i náhlé zesílení frontálních srážek.
česky: bouřka teplé fronty angl: warm front thunderstorm slov: búrka teplého frontu rus: гроза теплого фронта fr: orage de front chaud m, orage à front chaud m  1993-a2
Warmfrontwelle f
česky: fronta teplá zvlněná angl: waving warm front slov: zvlnený teplý front rus: теплый волновой фронт fr: front chaud ondulant m  1993-a1
Warmluftadvektion f
advekce působící v daném místě oteplování, takže záporně vzatý skalární součin rychlosti větru a teplotního gradientu je kladný. Viz též úhel advekce.
 
česky: advekce teplá angl: warm advection slov: teplá advekcia rus: адвекция тепла fr: advection de chaleur f  1993-a3
Wasserbilanz f
vztah mezi příjmem, výdejem a změnou zásob vody za dané období v určité oblasti (povodí, kontinentu apod.) nebo ve vodním útvaru, které nastávají v důsledku hydrologického cyklu. Příjem je zajišťován srážkami, případně přítokem vody. Výdej vody nastává prostřednictvím výparu a zpravidla i odtoku, pokud se nejedná o bezodtokou oblast nebo vodní nádrž. Nerovnováha mezi příjmem a výdejem vody se projeví změnou zásob vody ve vodních tocích a nádržích i pod zemským povrchem (půdní vody a podzemní vody); při určování dlouhodobé hydrologické bilance je možné tento člen zanedbat. Především v případě sněžení nebo malé intenzity srážek může být hydrologická bilance významně ovlivněna intercepcí srážek. Rovnice hydrologické bilance je využívána mj. pro stanovení skutečného výparu.
česky: bilance hydrologická angl: water balance, water budget slov: hydrologická bilancia rus: водный баланс fr: bilan hydrique m, bilan hydrologique m  1993-a3
Wasserdampfdichte f
hmotnost vodní páry v jednotce objemu vlhkého vzduchu. Udává se v kg.m–3. V meteorologii se užívá také tradiční označení absolutní vlhkost vzduchu.
česky: hustota vodní páry angl: water vapour density slov: hustota vodnej pary rus: плотность водяного пара  1993-a3
Wasserfalleffekt m
proces separace elektrického náboje nastávající při spontánním tříštění vodních kapek, které dorostou během svého pádu v atmosféře do kritické velikosti a stanou se hydrodynamicky nestabilní. Kapka se přitom rozpadá na několik větších zbytků a určitý počet maličkých kapiček. Lenardův efekt pak spočívá v tom, že větší zbytky rozpadlých kapek nesou kladný náboj, maličké kapičky náboj záporný, který kromě toho difunduje do okolí ve formě záporných iontů. Obdobný el. jev nazývaný rovněž Lenardův efekt vzniká i při tříštění vodních kapek dopadajících jako atm. srážky na zemský povrch, ve vodopádech, apod. Lenardův efekt poprvé popsal bratislavský rodák, něm. fyzik P. Lenard (1862–1947) v r. 1904.
česky: efekt Lenardův angl: Lenard effect, waterfall effect slov: Lenardov efekt rus: эффект Ленарда fr: effet Lenard m  1993-a3
Wassergehalt der Schneedecke m
výška vodní vrstvy, která vznikne rozpuštěním sněhové pokrývky, resp. její hmotnost, vztažená na jednotku plochy. Vodní hodnota sněhové pokrývky se udává v mm vodního sloupce nebo v kg.m–2. Pro zatížení stavebních konstrukcí se používají jednotky kg.m—2 nebo kPa. Viz též sněhoměr.
česky: hodnota sněhové pokrývky vodní angl: snow water equivalent, water equivalent of snow slov: vodná hodnota snehovej pokrývky rus: водный эквивалент снега, запас воды в снежном покрове  1993-a3
Wasserhaushalt m
vztah mezi příjmem, výdejem a změnou zásob vody za dané období v určité oblasti (povodí, kontinentu apod.) nebo ve vodním útvaru, které nastávají v důsledku hydrologického cyklu. Příjem je zajišťován srážkami, případně přítokem vody. Výdej vody nastává prostřednictvím výparu a zpravidla i odtoku, pokud se nejedná o bezodtokou oblast nebo vodní nádrž. Nerovnováha mezi příjmem a výdejem vody se projeví změnou zásob vody ve vodních tocích a nádržích i pod zemským povrchem (půdní vody a podzemní vody); při určování dlouhodobé hydrologické bilance je možné tento člen zanedbat. Především v případě sněžení nebo malé intenzity srážek může být hydrologická bilance významně ovlivněna intercepcí srážek. Rovnice hydrologické bilance je využívána mj. pro stanovení skutečného výparu.
česky: bilance hydrologická angl: water balance, water budget slov: hydrologická bilancia rus: водный баланс fr: bilan hydrique m, bilan hydrologique m  1993-a3
Welttag der Meteorologie m
česky: den meteorologický světový slov: Svetový meteorologický deň rus: Всемирный день метеорологии fr: journée mondiale de la météorologie f, journée internationale de la météorologie f, journée météorologique mondiale f  1993-a1
Weltwettertag m
česky: den meteorologický světový slov: Svetový meteorologický deň rus: Всемирный день метеорологии fr: journée mondiale de la météorologie f, journée internationale de la météorologie f, journée météorologique mondiale f  1993-a1
Werenskiold-Diagramm n
druh termodynamického diagramu, v němž na ose x jsou vyneseny hodnoty entropie potenciální teploty a na ose y tlak vzduchu ve tvaru p0,286. Osy tvoří pravoúhlý souřadnicový systém. Izotermy jsou křivky skloněné pod úhlem přibližně 45°. Je to energetický diagram, v němž ploše 1 cm2 odpovídá energie 160 kJ. Werenskioldův diagram je vhodný hlavně k analýze termodyn. a energ. stavů atmosféry. Patří k málo známým aerologickým diagramům. Jeho autorem je švédský meteorolog W. Werenskiold, který ho navrhl v letech 1937–1938.
česky: diagram Werenskioldův angl: Werenskiold diagram slov: Werenskioldov diagram rus: диаграмма Вереншельда fr: diagramme pression-entropie m, diagramme de Werenskiold m  1993-a3
Wetter-Briefing n
letecké meteorologii slovní komentář meteorologa o existujících a očekávaných podmínkách počasí na letové trati určený posádce letadla. Obsahuje zejména upozornění na nebezpečné jevy. Viz též předpověď počasí letecká.
česky: briefing meteorologický angl: meteorological briefing slov: meteorologický briefing rus: устная (метеорологическая) консультация fr: exposé verbal météorologique m, exposé verbal m  1993-a3
Wetteranalyse f
syn. rozbor počasí, diagnóza počasí – detailní studium stavu atmosféry, které slouží jako pomocný nástroj k sestavení velmi krátkodobé předpovědi počasí a částečně i předpovědi počasí krátkodobé. Tímto termínem bývá označován i proces, při kterém je určitým způsobem znázorněn skutečný stav atmosféry na synoptických mapách. Viz též analýza synoptických map.
česky: analýza počasí angl: weather analysis slov: analýza počasia rus: синоптический анализ fr: analyse météo f, analyse du temps présent f  1993-a3
Wetterdiagnose f
česky: diagnóza počasí angl: weather diagnosis slov: diagnóza počasia rus: диагноз погоды fr: analyse météorologique f, techniques diagnostiques de prévision météorologique pl  1993-a1
Wetterdienstbehörde
orgán poskytující met. služby. Viz též úřad meteorologický.
česky: autorita meteorologická angl: meteorological authority slov: meteorologická autorita rus: метеорологическая администрация, управление по метеорологии fr: Administration météorologique f, autorité météorologique f, centre météorologique mondial m  1993-a3
Wettererfassung f
zařízení používané ke zjišťování stavu počasí, průběhu počasí a meteorologické dohlednosti na automatizovaných meteorologických stanicích. Detektor počasí určuje druh srážek kombinací údajů o intenzitě srážek a teplotě vzduchu a informace, získané pomocí dopředného rozptylu světla. Výsledky těchto tří nezávislých měření jsou zpracovány podle příslušných algoritmů tak, aby poskytovaly údaje o stavu počasí podle požadavků Světové meteorologické organizace. Detektor počasí je schopen identifikovat déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, smíšené srážky, sníh, zmrzlý déšť, mlhu, kouřmo a zákal. Zpracováním údajů o stavu počasí během stanoveného období lze získat i údaje o průběhu počasí. Viz též měření dohlednosti.
česky: detektor počasí angl: present weather detector slov: detektor počasia rus: детектор погоды fr: capteur de temps présent m, capteur de conditions météorologiques actuelles m  2014
Wetterextrem n
česky: extrém povětrnostní angl: weather extreme  2016
Wetterfront f
1. úzká přechodová zóna mezi různými vzduchovými hmotami v atmosféře. Pro zjednodušení představy nahrazujeme tuto zónu plochou diskontinuity (rozhraním). Atmosférická fronta se vyskytuje převážně v troposféře. Šířka přechodové zóny v horiz. směru bývá několik desítek km, tloušťka ve vert. směru několik set metrů, popř. jednotky km. Prům. sklon fronty vzhledem k zemskému povrchu je nejčastěji kolem 0,5°. Viz též klasifikace atmosférických front, plocha frontální, oblačnost frontální;
2. čára, ve které se plocha diskontinuity (rozhraní) protíná se zemským povrchem nebo určitou izobarickou hladinou. Termín atmosférická fronta byl do synoptické meteorologie zaveden norskou met. školou v r. 1920. Viz též čára frontální, větev atmosférické fronty, počasí frontální, frontogeneze, frontolýza, analýza frontální, profil fronty, topografie fronty, přechod fronty, izobary na atmosférické frontě, dynamika fronty, zostření fronty, deformace fronty orografická, vlna frontální, zóna frontální.
česky: fronta atmosférická angl: atmospheric front slov: atmosférický front rus: атмосферный фронт fr: front atmosphérique m, front météorologique m  1993-a3
Wetterfront f
zast. a nevhodné označení pro atmosférickou frontu.
česky: fronta povětrnostní angl: atmospheric front, weather front slov: poveternostný front rus: атмосферный фронт fr: front météorologique m, front atmosphérique m  1993-a1
Wetterhäuschen
samostatně stojící sériově vyráběný objekt, nebo drobná okrasná, též historizující stavba sloužící k umístění několika meteorologických přístrojů. Meteorologické sloupy byly zřizovány na často navštěvovaných veřejných prostranstvích (náměstí, promenády, parky u škol apod.) převážně od konce 19. století do 30. let 20. století. Jejich kamenná, dřevěná či železná konstrukce je zpravidla čtyřboká a dosahuje výšky 2 až 4 m. Středová část konstrukce, spojená s kamenným nebo zděným podstavcem, vytváří prostor pro výklenky nebo prosklené skříňky na měřící přístroje. Celý objekt bývá zakončen různě tvarovanou stříškou s funkční nebo jen ozdobnou větrnou korouhví. Výjimečně je sloup součástí další kamenné architektury v podobě altánu, která pak funguje jako radiační kryt. Do výklenků nebo skříněk sloupu mohl byl instalován tlakoměr, teploměr, extrémní teploměry, vlhkoměr a registrační přístroje. Vrcholným či spíše pozoruhodným přístrojem své doby byl v mnohých sloupech vystavený Lambrechtův povětrnostní telegraf. Sloupy též prezentovaly různé klimatické přehledy a další informace pro obyvatelstvo. Problémem oproti standardní meteorologické budce bylo nedostatečně redukované oslunění přístrojů v určité části dne a nedostatečná ventilace uzavřených prostor sloupu s přístroji. Rovněž ošetřování a seřizování přístrojů bylo jen sporadické a nesystémové. Přesto meteorologické sloupy ve své době významně přispěly k popularizaci meteorologie mezi širokou veřejností.
česky: sloup meteorologický angl: weather column slov: meteorologický stĺp fr: Les colonnes météorologiques rus: метеорологический столб  2018
Wetterinformation f
soubor údajů o stavu atmosféry nebo o hodnotách jednotlivých meteorologických prvků. Lze rozlišit dva typy met. informací:
1. prvotní met. informace, což jsou aktuální informace, bezprostředně získané jako výsledek meteorologických měření a pozorování. Na jejich kvalitě, úplnosti a včasnosti závisí správnost analýzy atm. procesů, úspěšnost předpovědí počasí a všech druhotných informací;
2. druhotné met. informace, což jsou informace o počasí ve formě přehledů počasí a předpovědí, zpráv a rozborů, synoptických map, aerologických diagramů, vertikálních řezů atmosférou, výsledků numerických předpovědních modelů apod.
Jiné členění rozlišuje informace meteorologické operativní, vypracované převážně s využitím aktuálních met. dat, a informace meteorologické režimové, vypracované převážně s využitím archivovaných dat.
česky: informace meteorologická angl: meteorological information slov: meteorologická informácia rus: метеорологическая информация  1993-a3
Wetterkartenanalyse f
operace, které se provádějí na synoptických mapách. Na přízemních mapách představuje obvykle konstrukci izobar a izalobar, zakreslení atmosférických front, ohraničení oblastí srážek, popřípadě dalších význačných jevů, jako jsou bouřky, mlhy, húlavy atd. Na výškových mapách spočívá analýza synoptických map v konstrukci izohyps absolutní či relativní topografie a izoterem příslušné izobarické hladiny, popřípadě izotach. Na mapách tzv. doplňujících charakteristik (mapy doby slunečního svitu, množství srážek, nočních minimálních teplot, denních maximálních teplot apod.) se konstruují izolinie příslušných prvků. Účelem analýzy synoptických map je co nejpřesnější zjištění a zobrazení fyz. stavu atmosféry a podmínek počasí pro diagnostické a prognostické účely. Viz též analýza frontální, analýza počasí, analýza synoptická, analýza tlakového pole, kreslení povětrnostních map.
česky: analýza synoptických map angl: synoptic chart analysis slov: analýza synoptických máp rus: анализ синоптической карты fr: analyse des cartes de surface / des cartes isobariques/météorologiques f  1993-a2
Wetterleuchten n
blesk, který je pozorován zejména při blýskavicích. Mohou to být všechny druhy blesků, u nichž pozorovatel nevidí jejich kanál blesku, nýbrž oblak osvětlený vzdálenějším výbojem.
česky: blesk plošný angl: sheet lightning slov: plošný blesk rus: плоская молния, сплошная молния fr: éclair diffus m, éclair en nappe m  1993-a1
Wetterleuchten n
blesky, při nichž není slyšet hřmění, zpravidla při velmi vzdálených nočních bouřkách. V závislosti na meteorologických podmínkách, terénu a okolním světelném znečištění oblohy lze blýskavici pozorovat při vzdálenosti bouřek, které blýskavici způsobují, do cca 200 km i více. Viz též hrom.
česky: blýskavice angl: heat lightning slov: blýskavica rus: зарница fr: éclair de chaleur m, éclair lointain m  1993-a2
Wettersatellit m
umělá družice Země určená primárně pro využití v meteorologii a klimatologii. Podle oběžné dráhy se družice dělí na družice geostacionární a družice na nízkých dráhách (nejčastěji polárních), podle zaměření rozlišujeme družice operativní a výzkumné. Většina současných meteorologických družic má na své palubě řadu přístrojů umožňujících dálkový průzkum Země (DPZ) i v jiných oborech. Kromě primárních přístrojů, zaměřených na meteorologické využití, jde rovněž o přístroje pro jiné obory – systémy pro monitorování stavu hladiny světových moří a oceánů, astronomické a geofyzikální přístroje, systémy pro přenos nouzových signálů, aj.
česky: družice meteorologická angl: meteorological satellite, meteorological spacecraft slov: meteorologická družica rus: метеорологический спутник fr: satellite météorologique m  1993-a3
Wettersäule
samostatně stojící sériově vyráběný objekt, nebo drobná okrasná, též historizující stavba sloužící k umístění několika meteorologických přístrojů. Meteorologické sloupy byly zřizovány na často navštěvovaných veřejných prostranstvích (náměstí, promenády, parky u škol apod.) převážně od konce 19. století do 30. let 20. století. Jejich kamenná, dřevěná či železná konstrukce je zpravidla čtyřboká a dosahuje výšky 2 až 4 m. Středová část konstrukce, spojená s kamenným nebo zděným podstavcem, vytváří prostor pro výklenky nebo prosklené skříňky na měřící přístroje. Celý objekt bývá zakončen různě tvarovanou stříškou s funkční nebo jen ozdobnou větrnou korouhví. Výjimečně je sloup součástí další kamenné architektury v podobě altánu, která pak funguje jako radiační kryt. Do výklenků nebo skříněk sloupu mohl byl instalován tlakoměr, teploměr, extrémní teploměry, vlhkoměr a registrační přístroje. Vrcholným či spíše pozoruhodným přístrojem své doby byl v mnohých sloupech vystavený Lambrechtův povětrnostní telegraf. Sloupy též prezentovaly různé klimatické přehledy a další informace pro obyvatelstvo. Problémem oproti standardní meteorologické budce bylo nedostatečně redukované oslunění přístrojů v určité části dne a nedostatečná ventilace uzavřených prostor sloupu s přístroji. Rovněž ošetřování a seřizování přístrojů bylo jen sporadické a nesystémové. Přesto meteorologické sloupy ve své době významně přispěly k popularizaci meteorologie mezi širokou veřejností.
česky: sloup meteorologický angl: weather column slov: meteorologický stĺp fr: Les colonnes météorologiques rus: метеорологический столб  2018
Whistler m
zvuk akust. kmitočtu slyšitelný v citlivých radiopřijímačích. Šíří se atmosférou, podél magnetických siločar. Připomíná hudební tón trvající asi 1 s, během něhož klesne kmitočet zhruba z 10 kHz na 1 kHz. Zdrojem atmosférického hvizdu jsou blesky na celé zeměkouli. Viz též sfériky.
česky: hvizd atmosférický angl: whistler slov: atmosférický hvizd rus: свистящие атмосферики  1993-a3
Windanzeigegerät n
zařízení umožňující kvalitativní určování změn rychlosti větru, např. anemometr s výkyvnou deskou. V současné meteorologické praxi není tento princip používán. Na letištích je pro kvalitativní určování rychlosti větru (a také jeho směru) používán tzv. větrný pytel.
česky: anemoskop angl: anemoscope slov: anemoskop rus: анемоскоп fr: anémoscope m  1993-a3
Windenergie f
kinetická energie proudícího vzduchu v atmosféře. Množství této energie procházející za jednotku času jednotkovou plochou kolmou ke směru proudění se označuje jako výkon větru. Ideální výkon větru N je určen výrazem
12ρv2,
kde ρ je hustota vzduchu a v rychlost větru. Na zařízeních pro využití energie větru se určuje mech. výkon větru NR podle vztahu
NR=12cFFρv2,
kde F je velikost záchytné plochy zařízení kolmé na směr větru,cF součinitel výkonu, jehož hodnota závisí na aerodyn. a jiných vlastnostech zařízení, jakož i na rychlosti větru, přičemž celkové množství práce produkované energií větru za určitý čas se určí jako součin výkonu větru a příslušného času, popř. sumací takových součinů.
česky: energie větru angl: wind energy, wind power slov: energia vetra rus: кинетическая энергия вихра fr: énergie éolienne f, énergie du vent f  1993-a1
Windmesser m
přístroj k měření rychlosti větru nebo rychlosti a směru větru. Anemometry měřící rychlost větru pracují na několika hlavních principech:
a) mechanickém: větrem se roztáčí otočné miskové nebo vrtulové čidlo anemometru, jehož počet otáček za jednotku času je ve známé závislosti na rychlosti větru (viz anemometr miskový, anemometr lopatkový), nebo se větrem vychyluje čidlo přístroje (deska, koule, miskové kolo) z klidové polohy a úhel vychýlení je ve známé závislosti na rychlosti větru (viz anemometr s výkyvnou deskou);
b) ultrazvukovém (akustickém): mezi vysílačem a přijímačem anemometru se šíří ultrazvukové vlny, přičemž doba, za kterou se signál dostane od vysílače k přijímači je závislá na rychlosti větru podél dráhy šíření ultrazvuku (viz anemometr ultrasonický);
c) dynamickém: pomocí speciálně konstruované trubice (tzv. Pitotova trubice), která je čidlem přístroje, se snímá rozdíl dynamického a statického tlaku, který závisí na rychlosti větru (viz anemometr tlakový, anemometr Dinesův);
d) zchlazovacím: čidlem anemometru je materiál (typicky tenký drát) vyhřátý na teplotu vyšší, než je teplota měřeného prostředí, jehož ochlazování vlivem proudění vzduchu je v zákonité závislosti na rychlosti větru (viz anemometr zchlazovací);
Pro experimentální účely se využívají anemometry, které pracují na dalších principech a jen ojediněle se vyrábějí sériově, např.:
e) anemometr vírový využívá zákonité závislosti frekvence kmitání vírů v Kármánově vírové cestě za překážkou umístěnou v měřeném proudu vzduchu ve snímači přístroje, na rychlosti tohoto proudu;
f) anemometr tlakový s fluidním zesilovačem má ve snímači vytvořen pomocí trysky pomocný proud vzduchu kolmý na směr měřeného proudění. Deformace tohoto pomocného proudu vlivem větru je citlivě snímána zpravidla dvojicí tlakových čidel umístěných v trubici snímače naproti trysce;
g) anemometr s tepelným značkováním má snímač vybavený impulsním zdrojem tepla, který ohřeje vzduch protékající trubicí snímače, v níž se rychlost měří. Na závětrné straně zdroje tepla vyhodnocují časový posun tepelné značky dva bez setrvačné teploměry umístěné ve směru proudnic v konstantní vzájemné vzdálenosti. Měřená rychlost je nepřímo úměrná zjištěnému časovému posuvu.
V Česku se na meteorologických stanicích a při terénních měřeních v současnosti používají anemometry pracující na mechanickém a ultrazvukovém principu. Viz též měření větru.
česky: anemometr angl: anemometer slov: anemometer rus: анемометр fr: anémomètre m  1993-a3
Windregistrierung f
záznam anemografu.
česky: anemogram angl: anemogram slov: anemogram rus: анемограмма fr: anémogramme m  1993-a3
Windschreiber m
registrační anemometr, zaznamenávající obvykle prům. a okamžitou rychlost větru a směr větru. Jeho čidlem mohou být miskový kříž, lopatkové kolo, vrtule, aerodyn. trubice nebo brzděný systém pro rychlost větru a tlumená větrná směrovka pro směr větru. Viz též měření větru.
česky: anemograf angl: anemograph, recording anemometer slov: anemograf rus: анемограф fr: anémographe m, anémomètre enregistreur m  1993-a1
Windstille f
vítr o prům. rychlosti 0,0 až 0,2 m.s–1 (méně než 1 km.h–1). Odpovídá nultému stupni Beaufortovy stupnice větru. Viz též calm.
česky: bezvětří angl: calm slov: bezvetrie rus: безветрие, штиль fr: calme m  1993-a3
Windsturm m
vítr dosahující vysoké rychlosti, takže může v daném místě způsobit podstatné škody. V Beaufortově stupnici větru jde přibližně o stupně 9 až 12, tedy vichřiceorkán. Může postihovat různě velké území a trvat různě dlouho v závislosti na příčinách. Rozsáhlé a často vícedenní větrné bouře jsou spojeny s hlubokými cyklonami, přičemž v tropické cykloně dosahují obecně větší intenzity než v mimotropické cykloně. V souvislosti s konvektivními bouřemi vznikají větrné bouře různých typů, viz např. derecho, downburst, húlava, tornádo. Větrné bouře mohou být podmíněny i orograficky, viz např. padavý vítr, efekt tryskový, vlnové proudění. Viz též extrémy rychlosti větru.
česky: bouře větrná angl: wind storm slov: veterná búrka fr: tempête de vent f  2014
Windweg m
délka křivky, kterou opisuje vzduchová částice za určitý časový interval.
česky: dráha větru angl: run of wind slov: dráha vetra rus: пробег ветра fr: trajectoire d'une parcelle d'air f  1993-a3
Windweganemometer n
miskový nebo lopatkový anemometr, u něhož je počet otáček rotujícího systému udáván mech. počítadlem v jednotkách „uběhnuté“ dráhy větru. Měří-li se současně čas, lze pomocí součtového anemometru stanovit prům. rychlost větru. Bývá konstruován jako přenosný přístroj malých rozměrů, upravený k instalaci na tyči nebo opatřený držadlem. V této úpravě bývá nazýván ruční anemometr součtový. Na principu součtového anemometru je založeno také měření prům. rychlosti větru (dráhy větru) univerzálním anemografem. V současnosti se již tento princip v meteorologickém provozu nepoužívá a místo součtového principu používají elektronické metody záznamu dat.
česky: anemometr součtový angl: counting anemometer, run-of-wind anemometer slov: súčtový anemometer rus: анемометр со счетчиком, анемометр-тотализатор fr: anémomètre totalisateur m  1993-a3
Wintergewitter n
bouřka, která se vyskytuje při vývoji srážkových konvektivních oblaků v zimním období, nejčastěji při přechodu rychle postupující výrazné studené nebo podružné studené fronty. Občas se může vyskytnouti za situace, kdy konv. oblaky v rámci frontální oblačnosti nelze rozlišit, pak je vázána na oblačnost typu nimbostratus. Je zpravidla doprovázena náhlým zesílením větru a silným sněžením. Horní hranice konv. oblačnosti bývá ve výšce pouze 4 až 5 km. Při přechodu zimní bouřky zaznamenáváme obyčejně jen několik velmi silných výbojů. Zimní bouřky jsou u nás řídké, nad oceány jsou však častým jevem.
česky: bouřka zimní angl: winter thunderstorm slov: zimná búrka rus: зимняя гроза fr: orage de neige m  1993-a2
Winterhärte f
syn. tuhost zimy.
česky: drsnost zimy angl: severity of winter slov: drsnosť zimy rus: суровость зимы fr: rigueur hivernale f, rudesse de l'hiver f  1993-a1
Winterstrenge f
syn. tuhost zimy.
česky: drsnost zimy angl: severity of winter slov: drsnosť zimy rus: суровость зимы fr: rigueur hivernale f, rudesse de l'hiver f  1993-a1
Wirksamkeit der Temperatur f
česky: efektivnost tepelná angl: thermal efficiency slov: tepelná efektívnosť rus: тепловая эффективность fr: efficacité thermique f  1993-a1
Wolf-Zahl f
syn. číslo curyšské, číslo relativní – jeden z čís. ukazatelů sluneční činnosti (aktivity). Počítá se ze vztahu
W=k(10n+f),
kde k je koeficient závislý na podmínkách pozorování a na použitém přístroji pro pozorování slunečních skvrn, n je počet skupin skvrn, f je celkový počet slunečních skvrn, jak ve skupinách, tak jednotlivých skvrn. Wolfovo číslo je vyhodnoceno od roku 1749 až do současnosti. Do roku 1980 se výsledky pozorování slunečních skvrn na různých místech zeměkoule soustřeďovaly v Curychu (Švýcarsko), odtud název „curyšská čísla“, od roku 1981 v Bruselu. Rozbor hodnot Wolfových čísel umožňuje studovat periodicitu sluneční činnosti, se kterou se někdy dává do souvislosti vývoj atm. procesů na Zemi.
česky: číslo Wolfovo angl: Wolf number slov: Wolfovo číslo rus: число Вольфа fr: nombre de Wolf m  1993-a3
Wolken- und Niederschlagsphysik f
meteorologická disciplina, která studuje procesy probíhající při vzniku a vývoji oblaků a srážek, i procesy, při nichž oblaky působí na okolní prostředí. Základní oblasti fyziky oblaků a srážek jsou mikrofyzika oblaků a dynamika oblaků. Obecně zařazujeme do oblasti fyziky oblaků a srážek také oblačnou elektřinu a studium optických jevů působených oblaky a srážkami, popř. chemizmus oblaků a srážek. Kromě poznávací složky nacházejí výsledky fyziky oblaků a srážek uplatnění při vývoji parametrizace mikrofyziky a parametrizace konvekce v modelech numerické předpovědi počasí.
česky: fyzika oblaků a srážek angl: physics of clouds and precipitation slov: fyzika oblakov a zrážok rus: физика облаков и осадков fr: physique des nuages et des précipitations f, physique des nuages f  1993-a3
Wolkenatlas m
česky: album oblaků slov: album oblakov  1993-a1
Wolkendynamik f
část fyziky oblaků a srážek, která aplikuje principy dynamiky kapalin na vývoj oblaků a srážek. Studuje vlastnosti pole proudění v oblaku i v jeho okolí, které jsou důsledkem nehydrostatických změn tlaku vzduchu, a jejichž důsledkem je časově a prostorově proměnné rozložení teploty, vlhkosti a mikrofyzikálních charakteristik oblaku. Viz též mikrofyzika oblaků a srážek.
česky: dynamika oblaků angl: cloud dynamics slov: dynamika oblakov rus: динамика облаков fr: dynamique des nuages f  2014
Wolkenelektrizit
1. elektřina generovaná mechanismy v oblacích kvalitativně stejnými jako u elektřiny bouřkové, ale kvantitativně natolik slabšími, že nedochází k výbojům blesku.
2. souhrnné označení pro veškeré elektrické děje v oblacích včetně bouřkové elektřiny.
česky: elektřina oblačná angl: cloud electricity slov: oblačná elektrina rus: электричество облаков fr: électricité nuageuse f  2014
Wolkenelement n
syn. element oblačný – 1. obecné označení pro vodní kapky a ledové částice, které jsou součástí oblaku;
2. v numerických modelech označení malých vodních kapiček nebo ledových krystalků, jejichž ekvivalentní poloměr je řádu 10–6 až 10–5 m. Vzhledem k jejich malé pádové rychlosti lze předpokládat, že oblačné částice jsou zcela unášeny prouděním v oblaku. Srážkotvorné procesy v oblacích jsou spojeny s růstem části oblačných částic difuzí vodní páry a koalescencí do velikosti částic srážkových. Za hranici velikosti mezi oblačnými a srážkovými částicemi se obvykle pokládá hodnota ekvivalentního poloměru 10–4 m. Viz též fyzika oblaků a srážek, spektrum velikostí oblačných kapek, voda oblačná, led oblačný, autokonverze.
česky: částice oblačná angl: cloud particle slov: oblačná častica rus: облачная частица fr: particule nuageuse f  1993-a3
Wolkenelement n
česky: element oblačný angl: cloud element, cloud unit slov: oblačný element rus: облачный элемент, облачная частица fr: élément nuageux m  1993-a3
Wolkengattungen f/pl
základní charakteristika oblaku podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků Světové meteorologické organizace. Vystihuje podstatné znaky vzhledu oblaku, které se jeví pozorovateli na zemském povrchu. Každý oblak, který se vyskytuje v troposféře, lze zařadit do jednoho z následujících 10 druhů: cirrus (Cu), cirrocumulus (Cc), cirrostratus (Cs), altocumulus (Ac), altostratus (As), nimbostratus (Ns), stratocumulus (Sc), stratus (St), cumulus (Cu), cumulonimbus (Cb). Jeden a týž oblak nemůže současně náležet k více druhům, tzn., že označení druhů se u téhož oblaku vzájemně vylučují. Pro bližší popis oblaku se užívají další charakteristiky, tj. tvar oblaků, odrůda oblaků, zvláštnosti oblaků, průvodní oblaky a případně mateřský oblak.
česky: druhy oblaků angl: cloud genera slov: druhy oblakov rus: виды облаков, роды облаков fr: genres de nuages pl  1993-a2
Wolkenhöhenmesser m
přístroj pro měření výšky základny oblaků a množství oblačnosti v jednotlivých vrstvách, vertikální dohlednosti a koncentrace aerosolů v přízemní vrstvě. Pro stanovení výšky základny oblaků a množství oblačnosti se využívá část softwarové výbavy ceilometru Sky Condition Algorithm. Informace o stavu oblohy jsou pravidelně aktualizovány v minutových intervalech, přičemž se vychází z dat naměřených v průběhu posledních 30 minut. Ceilometr poskytuje informace až o čtyřech vrstvách oblaků. Odrazy z jednotlivých měření jsou podle jejich výšky přiřazeny k jednotlivým vrstvám, podle počtu odrazů v určitých výškách je odhadnuto množství oblačnosti v dané vrstvě. Moderní ceilometry obsahuji prezentační modul, který umožňuje měřit a zobrazovat strukturu mezní vrstvy atmosféry na základě algoritmu, který určuje tloušťku směšovací vrstvy v závislosti na koncentraci aerosolů v atmosféře. Směšovací výška je klíčovým parametrem pro sledování znečištění ovzduší emisemi v závislosti na počasí, např. na větru, oblačnosti a srážkách. Viz též měření výšky základny oblaků.
česky: ceilometr angl: ceilometer slov: ceilometer rus: облакомер fr: célomètre m  1993-a3
Wolkenkappe f
přibližně symetrický orografický oblak, přikrývající osamocené horské vrcholy. Zatímco jeho horní okraj je nad horským vrcholem, výška jeho vzhůru vyklenuté základny je pod úrovní vrcholu. Viz též pileus.
česky: čepice oblačná angl: cap cloud, cloud cap slov: oblačná čiapka rus: облачная шапка fr: nuage en capuchon m, pileus m  1993-a2
Wolkenloch n
(z angl. cloud hole) – kruhová nebo eliptická bezoblačná mezera, v jejímž středu může být patrná virga. Jev byl identifikován v oblacích altocumulus nebo cirrocumulus, v nichž se mohou vyskytnout přechlazené vodní kapky, které nemrznou vzhledem k nedostatku ledových jader. Na družicových snímcích byl zaznamenán i v oblacích druhu altostratus či cirrostratus. Náhlý vzrůst koncentrace ledových jader může vyvolat vznik drobných ledových krystalků a jejich růst na úkor vypařujícich se kapek. Vypadávání krystalů může vytvořit virgu. Ke zvýšení koncentrace aktivních ledových jader nebo náhlému zmrznutí malých přechlazených kapek může dojít turbulencí a poklesem tlaku při průletu letadla. Jde o velmi řídký jev, který je však při svém výskytu na obloze jasně patrný a bývá občas nesprávně interpretován. Mofologicky byl jev zařazen v roce 2017 do kategorie zvláštnosti oblaků pod označením cavum. Viz též teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova, pruh rozpadový.
česky: díra oblačná průletová angl: cloud hole, díra oblačná průletová, fallstreak hole, punch hole, skypunch slov: preletová oblačná diera fr: trou de virga m  2014
Wolkenobergrenze f
(HHO) – výšková hladina, ve které dochází k poklesu koncentrace částic nejvyšší oblačné vrstvy pod možnost jejich detekce daným pozorovacím prostředkem. Výška horní hranice oblačnosti je tak závislá na metodě pozorování, resp. na spektrálním pásmu či vlnové délce použitého přístroje.
česky: hranice oblačnosti horní  2015
Wolkenteilchen n
syn. element oblačný – 1. obecné označení pro vodní kapky a ledové částice, které jsou součástí oblaku;
2. v numerických modelech označení malých vodních kapiček nebo ledových krystalků, jejichž ekvivalentní poloměr je řádu 10–6 až 10–5 m. Vzhledem k jejich malé pádové rychlosti lze předpokládat, že oblačné částice jsou zcela unášeny prouděním v oblaku. Srážkotvorné procesy v oblacích jsou spojeny s růstem části oblačných částic difuzí vodní páry a koalescencí do velikosti částic srážkových. Za hranici velikosti mezi oblačnými a srážkovými částicemi se obvykle pokládá hodnota ekvivalentního poloměru 10–4 m. Viz též fyzika oblaků a srážek, spektrum velikostí oblačných kapek, voda oblačná, led oblačný, autokonverze.
česky: částice oblačná angl: cloud particle slov: oblačná častica rus: облачная частица fr: particule nuageuse f  1993-a3
podpořila:
spolupracují: