Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene n

X
N Einheiten f/pl
Nacheiszeit f
viz holocén.
česky: doba poledová angl: postglacial age slov: poľadová doba fr: période Holocène f, période postglaciaire f  1993-a3
Nachthimmellicht n
nepřetržité vyzařování energie atomy a molekulami ve výškách 85 až 300 km ve viditelném oboru spektra. Příčinou svitu oblohy je excitace, disociace a ionizace různých molekul a iontů působená slunečním zářením s následnou rekombinací, při níž se uvolňuje energie vyzařováním v různých spektrálních čarách. Svit oblohy pozorovaný v noci se nazývá noční svit oblohy. Předpokládá se existence denního svitu oblohy, který se však nedá pozorovat, poněvadž je překryt jinými intenzivnějšími toky záření. Svit oblohy je součástí světla noční oblohy, jeho rozložení po obloze a v čase nemusí být konstantní, někdy se vyskytují časové epizody jeho zvýšené intenzity na celé obloze, nebo na jejích částech, což může v některých případech negativně ovlivňovat např. astronomická pozorování. Má charakter od rovnoměrně rozloženého závoje, přes různé nerovnoměrné pásy, až po série vln postupujících oblohou. Zvýšená aktivita nočního svitu oblohy a jeho prostorové charakteristiky souvisí mimo jiné i s výskytem silných konv. bouří, tsunami a jinými jevy, probíhajícími při zemském povrchu či v troposféře.
česky: svit oblohy přirozený angl: airglow slov: svit oblohy rus: светимость ночного неба  1993-b3
nächtliche Inversion f
inverze teploty vzduchu vznikající v mezní vrstvě atmosféry v noci ochlazováním vzduchu od zemského povrchu, jehož teplota klesá v důsledku vyzařování dlouhovlnné radiace při absenci příkonu slunečního záření. Tyto inverze jsou typickým případem přízemních radiačních inverzí teploty vzduchu. Dobře bývají vyvinuty za jasných nocí se slabým větrem nebo bezvětřím. V kotlinách a údolních polohách podporuje tuto inverzi stékání ochlazeného vzduchu z okolních svahů do nízkých poloh. Viz též jezero studeného vzduchu.
česky: inverze teploty vzduchu noční angl: night inversion, nocturnal inversion slov: nočná inverzia teploty vzduchu rus: ночная инверсия  1993-a3
nächtliche thermische Konvektion f
termická konvekce, která je důsledkem poklesu stability (labilizaci) vrstvy ovzduší, v jejíž horní části došlo v nočních hodinách k poklesu teploty radiačním ochlazením. Typickým příkladem je vznik či zesílení nočních konv. bouří.
česky: konvekce termická noční angl: nocturnal thermal convection slov: nočná termická konvekcia rus: ночная термическая конвекция  1993-a3
Nadir m
1. bod na průsečíku nebeské sféry s polopřímkou vedenou z místa pozorovatele dolů, kolmo k horizontální rovině. Protilehlý bod se nazývá zenit.
2. v družicové meteorologii syn. pro bod poddružicový, v němž mají přístroje na meteorologické družici vždy nejvyšší rozlišení.
česky: nadir angl: nadir slov: nadir  2014
Nanopartikel f
dle obvyklé obecné definice částice o velikostech v rozmezí 1 100 nm tj. 10–9 – 10–7 m. Jako součást atmosférického aerosolu tvoří jeho velmi jemné frakce a rozměrově odpovídají Aitkenovým jádrům. Přirozeně vznikají zejména procesem atmosférické nukleace a mohou být též antropogenního původu jako produkty různých technologií, automobilového provozu apod. V souvislosti se znečištěním ovzduší představují značný hygienický problém, neboť mnohdy obsahují toxické nebo karcinogenní složky a pro své malé rozměry mohou uvnitř lidského těla pronikat buněčnými membránami, do krevního řečiště apod.
česky: nanočástice angl: nanoparticles, nanoparticulates slov: nanočastice rus: наночастицы  2016
NAO f
(NAO) – oscilace spočívající v současném kolísání intenzity islandské cyklony a azorské anticyklony; toto kolísání je kvantifikováno pomocí indexu severoatlantické oscilace. Při kladné fázi oba útvary zintenzivní, což vede k nárůstu horiz. tlakového gradientu mezi nimi a tím i k zesílení zonální cirkulace nad severním Atlantikem; při záporné fázi dochází k zeslabení tohoto uspořádání. NAO ovlivňuje hlavně vysokofrekvenční kolísání klimatu v Evropě, Severní Americe i dalších oblastech světa. Uplatňuje se především v zimním období, kdy kladná fáze NAO přináší oteplení a více srážek do severozápadní Evropy, naopak ve Středomoří podporuje sucho. Širšímu využití NAO v sezonní předpovědi počasí v porovnání s ENSO brání menší perzistence a nedostatečná prediktabilita vývoje této oscilace. Severoatlantickou oscilaci je možno chápat jako regionální projev komplexnější arktické oscilace.
česky: oscilace severoatlantická angl: North Atlantic Oscillation slov: severoatlantická oscilácia  2014
NAO-Index m
ukazatel aktuální fáze severoatlantické oscilace, který může mít různé podoby; jejich přehled publikovali Wanner a kol. (2001). Klasický index NAO je normovaným rozdílem tlaku vzduchu redukovaného na hladinu moře mezi dvěma stanicemi. První z nich reprezentuje azorskou anticyklonu (např. Ponta Delgada na Azorských ostrovech, případně Lisabon nebo Gibraltar), druhá islandskou cyklonu (nejčastěji Reykjavik). Novější varianty indexu hodnotí tlakové pole v dané oblasti, přičemž využívají pokročilé statistické metody, např. analýzu hlavních komponent.
česky: index severoatlantické oscilace angl: North Atlantic Oscillation Index slov: index severoatlantickej oscilácie  2014
NASA f
(National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) – vládní agentura USA, spolupracující s NOAA na vývoji a provozu amerických geostacionárních i polárních meteorologických družic. Na rozdíl od NOAA provozuje nebo se podílí na vývoji a provozu i různých výzkumných družic.
česky: NASA slov: NASA rus: НАСА  2014
nasse Deposition f
hmotnost atm. příměsi, která je uložena na jednotku plochy zem. povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry.
česky: depozice mokrá angl: wet deposition slov: mokrá depozícia rus: влажные выпадения (осаждения, накопления) fr: dépôt humide m  1993-a1
nasse Periode f
1. syn. období srážkové;
2. obecné označení časového úseku, během něhož se v určité oblasti vyskytly v porovnání s klimatologickým normálem nebo s jiným obdobím větší úhrny srážek. Uvažovaný časový úsek přitom může trvat jen několik dní, ale i celé geologické období, viz např. pluviál.
česky: období vlhké angl: wet spell slov: vlhké obdobie rus: влажный период  1993-a3
nasses Hagelwachstum n
proces růstu krup, při němž nedochází k okamžitému mrznutí vodních kapek zachycených kroupou. Na povrchu kroupy se tvoří vrstva kapalné vody, která postupně mrzne nebo stéká po povrchu a může být při pádu kroupy odstříknuta. Mrznutí stékající vody vyvolává vznik tzv. rampouchovitých výběžků. Mokrý růst nastává, pokud se teplota povrchu kroupy blíží k 0 °C. Při mrznutí zachycené kapalné vody vzniká kompaktní led převážně bez vzduchových bublin.
česky: růst krup mokrý angl: wet growth of hailstones slov: mokrý rast krúp  2014
nasskalt
lid. název pro chladné a vlhké počasí, které je doprovázené zpravidla mrholením, občasným slabým deštěm, popř. i mlhou. Nemá charakter odb. termínu.
česky: sychravo angl: damp and cold slov: sychravo rus: сыро  1993-a1
nationales meteorologisches Zentrum n
(NMC) – jedna ze složek světového systému pro zpracování dat a předpovědi. Národní meteorologické centrum plní funkce tohoto systému na národní úrovni, včetně poskytování meteorologických informací uživatelům. Národním meteorologickým centrem České republiky je Český hydrometeorologický ústav.
česky: centrum meteorologické národní angl: National Meteorological Center slov: národné meteorologické centrum rus: национальный метеорологический центр fr: Centre national de météorologie m  1993-a3
natürliche Koordinaten f/pl
pravoúhlá relativní souřadnicová soustava, v níž kladný směr osy x ztotožňujeme se směrem horiz. proudění, osa y směřuje od směru proudění vlevo a osa z vzhůru. Místo označení souřadnicových os x, y, z se v tomto případě někdy používají symboly s, n, k. Tato soustava se podobně jako standardní souřadnicová soustava používá v dynamické meteorologii, ve fyzice mezní vrstvy atmosféry atd.
česky: soustava souřadnicová přirozená angl: natural coordinate system (local coordinate system) slov: prirodzená súradnicová sústava rus: натуральная система координат  1993-a1
natürliche Radioaktivität f
radioaktivita atmosféry způsobená přítomností radioakt. izotopů, které se do atmosféry dostaly ze zemského povrchu nebo z vesmíru, popř. vznikly přímo v ovzduší působením toků elementárních částic nebo γ-záření, zpravidla kosmického původu. Na přirozené radioaktivitě atmosféry se nejvíce podílí radon.
česky: radioaktivita atmosféry přirozená angl: natural radioactivity slov: prirodzená rádioaktivita atmosféry rus: естественная радиоактивность атмосферы  1993-a1
natürliche Umgebung f
část materiálních činitelů životního prostředí, kterou vytvářejí biotické i abiotické složky přírody. Abiotickými složkami přírodního prostředí jsou atmosféra, hydrosféra a litosféra, biotickou složkou je biosféra; pedosféra se považuje obvykle za průnik abiotické a biotické složky přírodního prostředí. Předmětem zájmu meteorologie je ta část přírodního prostředí, pro niž jsou významné atm. jevy a děje. Protikladem přírodního prostředí je umělé životní prostředí, jehož složkami jsou uměle vytvořené objekty. Viz též potenciál krajiny klimatický.
česky: prostředí přírodní angl: natural environment slov: prírodné prostredie rus: природная окружающая среда  1993-a1
natürliche Wetterperiode f
období, během něhož se nad velkou oblastí zeměkoule udržují hlavní rysy určité celkové povětrnostní situace. Podle B. P. Multanovského období, během něhož se zachovává termobarické poletroposféře, určující orientaci postupu synoptických tlakových útvarů u zemského povrchu. V průměru trvá 5 až 7 dní. Termín se v některých zemích bývalého SSSR používá pro účely dlouhodobé předpovědi počasí. Viz též metoda Multanovského.
česky: období synoptické přirozené angl: natural synoptic period slov: prirodzené synoptické obdobie rus: естественный синоптический период  1993-a3
natürlicher Wasserkreislauf m
nevhodné označení pro hydrologický cyklus.
česky: koloběh vody v přírodě slov: kolobeh vody v prírode rus: круговорот воды в природе  1993-a3
natürliches Koordinatensystem n
pravoúhlá relativní souřadnicová soustava, v níž kladný směr osy x ztotožňujeme se směrem horiz. proudění, osa y směřuje od směru proudění vlevo a osa z vzhůru. Místo označení souřadnicových os x, y, z se v tomto případě někdy používají symboly s, n, k. Tato soustava se podobně jako standardní souřadnicová soustava používá v dynamické meteorologii, ve fyzice mezní vrstvy atmosféry atd.
česky: soustava souřadnicová přirozená angl: natural coordinate system (local coordinate system) slov: prirodzená súradnicová sústava rus: натуральная система координат  1993-a1
natürliches synoptisches Gebiet n
velká část zemské polokoule, pro niž se předpokládá, že synop. procesy mají určité charakteristické vlastnosti a mohou být studovány nezávisle na procesech, které probíhají nad jinými částmi polokoule. Na sev. polokouli (sev. od 30. rovnoběžky) byly určeny tři přirozené synoptické oblasti: od Grónska po Ural, od Uralu po Beringův průliv a od Beringova průlivu po Grónsko. Termín byl zaveden v bývalém SSSR pro účely střednědobé a dlouhodobé předpovědi počasí.
česky: oblast synoptická přirozená angl: natural synoptic region slov: prirodzená synoptická oblasť rus: естественная синоптическая область, естественный синоптический район  1993-a3
nautische Dämmerung f
syn. soumrak nautický –  fáze soumraku, která večer následuje po občanském soumraku, resp. mu ráno předchází. Při námořním soumraku je střed slunečního disku mezi 6° a 12° pod geometrickým obzorem. V této době lze zpravidla rozeznávat obrysy předmětů, zároveň je na obloze možno pozorovat jasná souhvězdí sloužící k orientaci. Na straně orientované ke Slunci bývá ještě viditelný mořský obzor, který se dříve používal k navigaci. Po námořním soumraku večer následuje, resp. mu ráno předchází astronomický soumrak.
česky: soumrak námořní angl: nautical twilight slov: námorný súmrak rus: морские сумерки  1993-a3
Navier-Stokes-Gleichungen f/pl
obecně pohybové rovnice popisující proudění vazké tekutiny. Vyjadřují skutečnost, že zrychlení individuální částice tekutiny je rovno sumě na ni působících sil vztažených k jednotce hmotnosti. Pro aplikace vztahované k atmosféře do těchto sil patří především síla tlakového gradientu, Coriolisova síla, síla zemské tíže, event. vazké tření. Do Navierových–Stokesových rovnic se obvykle zahrnuje i rovnice kontinuity, která musí být uvažována v úplném tvaru, chceme-li zahrnout vlivy stlačitelnosti vzduchu. Uvažujeme-li rychlost proudění jako součet rychlosti průměrované za vhodný časový interval a rychle fluktuující turbulentní složky, jež se přes průměrovanou rychlost překládá, lze Navierovy–Stokesovy rovnice prostřednictvím časového průměrování jejich členů upravit na Reynoldsovy rovnice, v nichž je přímo vyjádřeno turbulentní tření. V pracovním slangu používaném v tematické oblasti modelů numerické předpovědi počasí se pojem Navierovy–Stokesovy rovnice běžně, ale poněkud nepřesně používá pro soustavy prognostických rovnic bez zahrnutí speciálních zjednodušujících aproximací, běžných pro tyto modely. V modelech numerické předpovědi počasí se turbulentní tření parametrizuje.
česky: rovnice Navierovy–Stokesovy angl: Navier–Stokes equations slov: Navier–Stokesove rovnice rus: уравнение Навье-Стокса  2014
Navigationssystem n
systém sloužící ke stanovení geografické pozice a navigování. Navigační systémy dělíme na pozemní a družicové. V meteorologii jsou navigační systémy využívány zejména při radiosondážních měřeních k určování polohy radiosondy a následnému výpočtu vertikálního profilu větru. Informace o celkovém zpoždění signálu z družicových navigačních systémů vlivem atmosféry se využívá pro výpočet obsahu vodní páry v atmosféře. Tím se zabývá tzv. „GPS meteorologie“, využívající signály globálního družicového systému Global Positioning Systém (GPS).
česky: systém navigační angl: navigation system slov: navigačný systém  2014
Nebel in tropischer Luft m
advekční mlha tvořící se v mořském tropickém vzduchu při jeho rychlejším postupu do vyšších zeměp. šířek v teplých sektorech cyklon na polárních frontách čili při pronikání teplejšího vzduchu nad chladnější povrch. Průvodním jevem této mlhy bývá mrholení, vrstevnatá oblačnost a především silný vítr. Vzniká mimo atmosférické fronty a je tedy druhem mlhy uvnitř vzduchové hmoty. Udržení mlhy při silném větru je podmíněno velkou stabilitou tropického vzduchu.
česky: mlha v tropickém vzduchu angl: tropical air fog slov: hmla v tropickom vzduchu rus: туман тропического воздуха  1993-a1
Nebel m
atmosférický aerosol sestávající z velmi malých vodních kapiček, popř. drobných ledových krystalků rozptýlených ve vzduchu, který zmenšuje vodorovnou dohlednost při zemi alespoň v jednom směru pod 1 km. Je jedním z hydrometeorů. Relativní vlhkost vzduchu v mlze bývá velmi vysoká (dosahuje až 100 %). Vzduch působí sychravým dojmem. V klimatologii se rozlišují čtyři stupně intenzity mlhy podle dohlednosti, a to mlha slabá (dohlednost 500 až 1 000 m), mírná (200 až 500 m), silná (50 až 200 m) a velmi silná (dohlednost menší než 50 m). Mlhy všech druhů vznikají tehdy, jestliže teplota vzduchu poklesne pod teplotu rosného bodu, nebo se mu při dostatečném počtu účinných kondenzačních jader přiblíží. K tomu dochází buď ochlazením vzduchu, např. při mlze radiační, advekční a svahové, nebo dodatečným zvýšením vlhkosti vzduchu, např. u mlhy frontální (z vypařování). Mlha může vznikat při kladných i záporných teplotách vzduchu. Mlha se člení z různých hledisek. Podle vzniku rozlišujeme mlhy advekční, radiační a advekčně-radiační, podle složení např. mlhy přechlazené nebo zmrzlé, podle vert. rozsahu se mlhy dělí na mlhy přízemní a vysoké, dále se mlhy rozlišují podle místa vzniku atd. Při met. pozorováních je pro rozlišení mlhy od oblaku druhu stratus rozhodující poloha stanoviště pozorovatele. Viz též klasifikace mlh Willettova, přeháňky mlhové, chuchvalce mlhy, rozpouštění mlhy, pás mlhy, garua, kouřmo.
česky: mlha angl: fog slov: hmla rus: туман  1993-a3
Nebelauflösung f
proces postupného zanikání mlhy, kdy se meteorologická dohlednost zvyšuje z hodnot původně pod 1 km na více než 1 km. K rozpouštění radiačních mlh dochází vlivem prohřívání vzduchu a rozvoje vertikálního promíchávání vzduchu během dopoledních hodin. Faktorem, který obecně napomáhá rozpouštění mlhy, je např. zesílení horizontálního proudění nebo vymývání padajícími srážkami. Při zabezpečování leteckého provozu se na některých letištích provádí umělé rozpouštění mlhy, k němuž se používá speciálních hořáků, které produkují umělá kondenzační nebo ledová jádra.
česky: rozpouštění mlhy angl: fog dissipation slov: rozpúšťanie hmly rus: асаждение тумана, рассеяние тумана  1993-a2
Nebelbank f
syn. mlha v chuchvalcích – označení pro mlhu, přízemní mlhu nebo zmrzlou mlhu, která se vyskytuje v nesouvislé vrstvě. Za větru se chuchvalce mlhy pohybují a mohou výrazně ovlivňovat horizontální dohlednost. Viz též mlhové přeháňky.
česky: chuchvalce mlhy angl: fog bank, fog patches slov: chuchvalce hmly rus: гряда тумана, обрывки тумана  1993-a2
Nebelbogen m
syn. duha mlhová – hlavní duha, vznikající lomem, vnitřním odrazem a v malé míře ohybem světla na nepatrných vodních kapičkách mlhy nebo kouřma. Tato homogenita spektra kapiček způsobuje, že bílá duha tvoří bělavý oblouk, jen někdy ohraničený tenkým červeným pruhem na vnější a slabě namodralým na vnitřní straně.
česky: duha bílá angl: white rainbow slov: biela dúha rus: белая радуга fr: arc blanc m, arc-en-ciel blanc m  1993-a3
Nebelbogen m
syn. duha bílá.
česky: duha mlhová angl: fog bow slov: dúha na pozadí hmly rus: туманная радуга fr: arc blanc m  1993-a1
Nebelfrostschreiber m
dnes již nepoužívané zastaralé označení pro námrazoměr.
česky: geligraf angl: ice deposit registrator slov: geligraf rus: самописец отложения льда fr: givromètre m  1993-a3
Nebelmesser m
zařízení, které dříve sloužilo k zachycování a měření kapek usazených srážekmlhy nebo oblaku, nebo jen ke zjišťování doby ovlhnutí. Jeho čidlem obvykle bývalo drátěné síto, které se umisťovalo v exponovaných horských polohách. Mlhoměr původněsloužil ke zjišťování vodního obsahu oblaků. V současnosti je mlhoměr nesprávný název zařízení pro odběr vody z mlhy.
česky: mlhoměr angl: fog gage slov: merač hmly rus: измеритель тумана  1993-a3
Nebelniederschlag m
chuchvalce či pásy mlhy, které jsou hnány větrem, takže se střídá mlha s obdobím s lepší dohledností. Mlhové přeháňky se nejčastěji vyskytují na horách při přechodu oblaků přes stanoviště pozorovatele. Jde o termín, které je analogii pro označení přeháněk z kupovité oblačnosti pouze ve smyslu krátkého trvání a malého plošného rozsahu. 
česky: přeháňky mlhové slov: hmla v prehánkach  1993-a3
Nebelschwaden m
syn. mlha v chuchvalcích – označení pro mlhu, přízemní mlhu nebo zmrzlou mlhu, která se vyskytuje v nesouvislé vrstvě. Za větru se chuchvalce mlhy pohybují a mohou výrazně ovlivňovat horizontální dohlednost. Viz též mlhové přeháňky.
česky: chuchvalce mlhy angl: fog bank, fog patches slov: chuchvalce hmly rus: гряда тумана, обрывки тумана  1993-a2
Nebelschwaden m
česky: mlha v chuchvalcích slov: hmla v chuchvalcoch rus: гряда тумана, клочья тумана, обрывки тумана  1993-a1
Nebelstreifen m
mlha, která se vlivem místních podmínek vytvořila v pásu širokém nejvýše několik stovek metrů.
česky: pás mlhy angl: fog bank slov: pás hmly rus: гряда тумана, полoса тумана  1993-a1
Nebenfront f
atmosférická fronta oddělující různé části téže vzduchové hmoty. Obvykle se vyskytují podružné studené fronty, což jsou fronty uvnitř horizontálně nestejnorodého arktického vzduchu nebo vzduchu mírných šířek, za nimiž postupuje chladnější část této vzduchové hmoty. Často se vyskytují v týlu cyklony za hlavní frontou a mají oproti ní menší vert. rozsah. Zasahují pouze spodní, nanejvýš stř. troposféru.
česky: fronta podružná angl: secondary front slov: podružný front rus: вторичный фронт fr: front secondaire m  1993-a3
Nebengegenmond m
česky: parantselenium angl: parantiselena slov: parantselénium rus: парантиселена  1993-a1
Nebengegensonne f
česky: paranthelium angl: paranthelion slov: paranthélium rus: парантгелий  1993-a1
Nebenmond m
česky: paměsíc angl: mock moon slov: pamesiac rus: ложная луна  1993-a1
Nebenmond m
syn. parantselenium, viz kruh paraselenický.
česky: měsíc boční angl: lateral moon slov: bočný mesiac rus: ложная луна  1993-a1
Nebenmond m
česky: paměsíc angl: mock moon slov: pamesiac rus: ложная луна  1993-a1
Nebenmond m
česky: paraselenium angl: paraselena slov: paraselénium rus: параселена  1993-a1
Nebenmondkreis m
fotometeor, projevující se jako bílý horiz. kruh, který má stejnou úhlovou výšku nad horizontem jako Měsíc. Je obdobou kruhu parhelického, je však vyvolán měsíčním světlem. Světelná ohniska na paraselenickém kruhu jsou označována paraselenium (paměsíc), parantselenium (boční měsíc) a antiselenium (protiměsíc). Paraselenický kruh patří mezi halové jevy. Někdy bývají na obloze patrné pouze jeho části. Viz též měsíc nepravý.
česky: kruh paraselenický angl: paraselenic circle slov: paraselenický kruh rus: параселенный круг  1993-a1
Nebenregenbogen m
syn. duha sekundární – méně jasná duha, objevující se současně s hlavní duhou, téměř dvojnásobně široká, s červenou barvou na vnitřní straně (úhlový poloměr oblouku asi 50°) a fialovou barvou na vnější straně (úhlový poloměr oblouku asi 54°). Vzniká následkem lomu a dvojnásobného vnitřního odrazu světla na dešťových kapkách.
česky: duha vedlejší slov: vedľajšia dúha rus: вторичная радуга fr: arc secondaire m  1993-a1
Nebenregenbogen m
úzké barevné oblouky, které se vyskytují uvnitř hlavní nebo vně vedlejší duhy; častěji se objevují u vedlejší duhy. Jde o interferenční jev související s uplatněním optického principu minimální odchylky. Někteří autoři používají pro duhové podružné oblouky méně vhodného označení „duhy sekundární“. Duhové podružné oblouky jsou jedním z fotometeorů.
česky: oblouky duhové podružné angl: supernumerary bows, supernumerary rainbows slov: podružné dúhové oblúky rus: дополнительная радуга, побочная допольнительная радуга  1993-a3
Nebensonne f
syn. parhelia, paslunce – velmi častý halový jev v podobě světelných skvrn nalézajících se na parhelickém kruhu vně malého hala. Jsou obvykle výrazněji duhově zbarveny, s červeným okrajem na straně bližší Slunci. Při poloze Slunce na obzoru by se parhelia nalézala na malém halu, s rostoucí výškou Slunce nad obzorem se od malého hala bočně vzdalují v rozsahu několika úhlových stupňů. Vznikají dvojitým lomem slunečních paprsků při průchodu šestibokými ledovými krystalky při lámavém úhlu 60° a vert. poloze hlavní krystalové osy.
česky: parhelium angl: mock sun, parhelion, sun dog slov: parhélium rus: ложное солнце, паргелий  1993-a3
Nebensonne f
česky: slunce boční angl: lateral sun slov: bočné slnko rus: ложное солнце  1993-a1
Nebensonne f
syn. slunce vedlejší – zvláštní jasné skvrny na parhelickém kruhu, který patří k halovým jevům. Jde o souborné označení pro parhelia neboli paslunce, paranthelia neboli boční slunce a antihelium neboli protislunce. Viz též měsíc nepravý.
česky: slunce nepravé angl: mock sun slov: nepravé slnko rus: ложное солнце  1993-a1
Nebensonne f
česky: slunce vedlejší slov: vedľajšie slnko  1993-a1
Nebensonnen f
česky: paslunce angl: mock sun slov: paslnko rus: ложные солнца  1993-a1
Nebensonnenkreis m
česky: kruh vedlejších sluncí slov: kruh vedľajších sĺnc rus: круг ложных солнц  1993-a1
neblig
neurčitý pojem vyjadřující snížení dohlednosti v důsledku vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Užívá se i v předpovědích počasí, pokud se v dané oblasti předpokládá výskyt mlh nebo kouřma.
česky: mlhavo angl: foggy slov: hmlisto rus: мглисто  1993-a2
nebulosus
(neb) [nebulózus] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má tvar mlhovitého závoje nebo vrstvy bez zjevné struktury. Užívá se u druhů cirrostratus a stratus.
česky: nebulosus angl: nebulosus slov: nebulosus rus: туманообразные облакa  1993-a2
Neigung der Frontfläche f
úhel, který svírá frontální plocha s horiz. rovinou vedenou ve zvolené výšce. Ve volné atmosféře je tangens sklonu atmosférické fronty řádově roven 1/300 až 1/100, v extrémních případech dosahuje hodnot až 1/50. Sklon stacionární fronty se určuje podle Margulesovy rovnice. Viz též profil atmosférické fronty.
česky: sklon atmosférické fronty angl: slope of a front slov: sklon atmosférického frontu rus: наклон фронта  1993-a3
Neigung der Isobarenfläche f
úhel mezi izobarickou plochou a vodorovnou rovinou. Je obvykle udáván tangentou tohoto úhlu:
tgβ=λgvg,
kde λ je Coriolisův parametr, g velikost tíhového zrychlení a vg rychlost geostrofického větru. V reálných atm. podmínkách je tato tangenta řádově rovná 10–5 až 10–4, což odpovídá jednotkám až desítkám úhlových vteřin.
česky: sklon izobarické plochy angl: slope of isobaric surface slov: sklon izobarickej plochy rus: наклон изобарической поверхности  1993-a1
NEPH-Analyse f
historický termín (dnes již nepoužívaný) pro mapu oblačnosti subjektivně sestavovanou na základě snímků z družic. V současnosti nahrazeno metodami objektivní analýzy družicových dat, resp. metodami automatické detekce a klasifikace oblačnosti.
česky: nefanalýza angl: nephanalysis slov: nefanalýza rus: нефанализ  1993-a3
Nephelometer n
syn. zákaloměr – přístroj používaný pro stanovení množství pevných nebo kapalných částic v zakaleném prostředí. Je založen na principu měření rozptylových charakteristik pomocí opt. metod. V meteorologii může sloužit pro měření hustoty mlhy nebo množství aerosolu v atmosféře. V ČR se nepoužívá.
česky: nefelometr angl: nephelometer slov: nefelometer rus: нефелометр  1993-a3
Nephometer n
přístroj pro určování celkového pokrytí oblohy oblaky, tj. oblačnosti. V ČR se nepoužívá. Viz též pozorování oblačnosti.
česky: nefometr angl: nephometer slov: nefometer rus: нефометр  1993-a3
Nephoskop n
přístroj pro určování tahu oblaků. Pozorovatel sleduje pohyb zvoleného oblaku podél vodorovně umístěné tyče, opatřené hroty stejně od sebe vzdálenými; v jiných typech přístroje pomocí zrcadla nebo mříže. Na met. stanicích ČR se nefoskopy nepoužívají.
česky: nefoskop angl: nephoscope slov: nefoskop rus: нефоскоп  1993-a3
Neuschnee m
vrstva sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku tuhých srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť) mezi příslušnými termíny pozorování. Viz též výška nového sněhu, měření sněhové pokrývky.
česky: sníh nový angl: fresh snow, new snow slov: nový sneh rus: новый снег, свежевыпавший снег  1993-a3
neutraler Punkt m
1. v atmosférické optice místo na obloze, situované ve vert. rovině proložené Sluncem, z něhož vycházející difuzní světlo není polarizováno. K neutrálním bodům počítáme bod Aragův, Babinetův a Brewsterův, jejichž přesná poloha závisí na výšce Slunce nad obzorem a na zakalení atmosféry. Viz též polarizace slunečního záření v atmosféře; 2. syn. bod hyperbolický.
česky: bod neutrální angl: neutral point slov: neutrálny bod rus: нейтральная точка fr: point neutre m  1993-a3
Neutropause f
tenká přechodová vrstva atmosféry oddělující neutrosféru a ionosféru.
česky: neutropauza angl: neutropause slov: neutropauza rus: нейтропауза  1993-a3
Neutrosphäre f
část atmosféry Země mezi zemským povrchem a ionosférou, která sahá do výše 60 až 70 km. Koncentrace iontů je v ní natolik malá, že nepůsobí odraz krátkých rádiových vln, jenž hraje významnou roli v podmínkách pro radiové spojení.
česky: neutrosféra angl: neutrosphere slov: neutrosféra rus: нейтросфера  1993-a3
nichtfrontale Wolken f/pl
oblaky uvnitř vzduchové hmoty, jejichž vznik a vývoj nesouvisí s procesy na atmosférických frontách. V instabilní vzduchové hmotě se vyvíjejí především konvektivní oblaky, ve stabilní vzduchové hmotě spíše oblaky vrstevnaté.
česky: oblaky nefrontální angl: non-frontal clouds slov: nefrontálne oblaky rus: внутримассовые облака  1993-a2
nichtfrontaler Niederschlag m
srážky, které bezprostředně nesouvisí s vert. pohyby vzduchu na atmosférických frontách. Patří k nim zvláště srážky místní, srážky v instabilně zvrstveném studeném vzduchu mimo oblast fronty, srážky v teplém sektoru cyklon, srážky z nízké inverzní oblačnosti, srážky v oblastech s významným vertikálním střihem větru, někdy i srážky orografické. Viz též srážky frontální.
česky: srážky nefrontální angl: non-frontal precipitation slov: nefrontálne zrážky rus: нефронтальные осадки  1993-a2
nichtregnende Wolke f
1. oblak, z něhož v čase pozorování nevypadávají srážky.
2. označení oblaků, z nichž nemohou vypadávat srážky dopadající na zem. Mezinárodní morfologická klasifikace popisuje jako nesrážkové oblaky druhy cirrus, cirrocumulus, cirrostratus a altocumulus. U druhu cirrocumulus a altocumulus se může vyskytovat virga. Jako nesrážkový označujeme také např. cumulus humilis a cumulus mediocris. Viz též oblak srážkový.
česky: oblak nesrážkový angl: non-precipitating cloud slov: nezrážkový oblak rus: облако недающее осадки  2014
Niederschlag bei wokenfreiem Himmel m
drobná ledová zrnka, jehličky, krystalky nebo vodní kapičky padající při jasné obloze. Tento jev je pozorován zřídka.
česky: srážky při bezoblačné obloze angl: precipitation from a clear sky slov: zrážky pri bezoblačnej oblohe rus: осадки при безоблачном небе  1993-a3
Niederschlag m
srážkové částice, které vznikají v ovzduší kondenzací nebo depozicí vodní páry jako oblačné částice a na jejichž růstu se mohou podílet i další procesy mikrofyziky oblaků a srážek. Vyskytují se v atmosféře, na povrchu země nebo předmětech v atmosféře v kapalné nebo pevné fázi. Rozeznáváme srážky:
a) padající – déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, kroupy a ledové jehličky;
b) usazené – rosa, jíní, námraza, ledovka a srážky z mlhy. Pokud srážky vypadávají z oblaků, avšak nedosahují povrchu země, označují se jako virga (srážkové pruhy). Popis srážek je uveden v Mezinárodním atlasu oblaků a v návodech pro pozorovatele met. stanic. Viz též hydrometeory, teorie vzniku srážek koalescencí, teorie vzniku srážek Bergeronova-Findeisenova, intenzita srážek, inverze srážek, intercepce srážek, izohyeta, měření srážek, režim srážkový, stín srážkový, pole srážek, extrémy srážek.
česky: srážky angl: precipitation slov: atmosférické zrážky rus: атмосферные осадки  1993-b3
Niederschlageelement n
česky: element srážkový angl: precipitation element slov: zrážkový element  2018
Niederschlagsablagerungen f/pl
viz srážky.
česky: srážky usazené angl: precipitation deposit slov: usadené zrážky rus: отложенные осадки  1993-a1
Niederschlagsfeld n
1. plošné rozložení množství atm. srážek spadlých za určité období v dané oblasti zemského povrchu; graf. je vyjadřujeme pomocí izohyet;
2. prostorové rozložení atm. srážek měřených meteorologickým radiolokátorem.
česky: pole srážek angl: precipitation field slov: pole zrážok rus: поле осадков  1993-a1
niederschlagsfreie Zeit/Periode f
česky: období bezsrážkové slov: bezzrážkové obdobie rus: период без осадков  1993-a1
niederschlagsfreier Tag m
v datech ČHMÚ období od klimatologického termínu 7 h daného dne do klimatologického termínu 7 h následujícího dne, v němž se nevyskytly atm. srážky. Viz též den se srážkami.
česky: den bezsrážkový angl: rainless day slov: bezzrážkový deň rus: день без осадков fr: jour sans pluie m  1993-a3
Niederschlagsintensität f
množství srážek vypadlých za jednotku času. Podle doporučení Světové meteorologické organizace se intenzita srážek udává v mm.h–1 s přesností na 10–2 mm.h–1, resp. v kg.m–2.s–1 s přesností na 10–5 kg.m–2.s–1.
Intenzita srážek má zásadní význam v hydrologii, ve vodním hospodářství a celé řadě dalších odvětví. Prům. intenzita srážek se vyhodnocuje z údajů srážkoměrů, tzv. okamžitá intenzita srážek se měří váhovým automatickým srážkoměrem. Intenzita srážek je na met. stanicích subjektivně odhadována pozorovateli s přihlédnutím na hodnotu intenzity srážek, získanou zpracováním dat srážkoměru, a zaznamenávána kódovými čísly pro stav počasí kódu SYNOP. Viz též měření srážek, extrémy srážek, vztah Wussowův, vztah Z–I.
česky: intenzita srážek angl: precipitation intensity slov: intenzita zrážok rus: интенсивность осадков  1993-a3
Niederschlagsinterzeption f
zadržování (zachycování) části padajících srážek, v širším smyslu i tvorba usazených srážek na vegetaci nebo na vyvýšených předmětech, takže tyto srážky nedosáhnou povrchu půdy. Pokud nejsou využity rostlinami, dochází k evaporaci, případně sublimaci těchto srážek, takže se nepodílejí na odtoku ani na infiltraci. Intercepce srážek tak má nezanedbatelný vlivna hydrologickou bilanci a bilanci půdní vody, zejména u lesních porostů s velkou záchytnou plochou.
česky: intercepce srážek angl: interception of precipitation slov: intercepcia zrážok rus: задерживание осадков, интерцепция осадков  1993-a3
Niederschlagsinversion f
úbytek atm. srážek (pokles měs. a roč. úhrnů) s nadm. výškou, který se vyskytuje v horách ve vyšších polohách. Obvykle pozorovaný růst srážek s nadm. výškou probíhá až po tzv. výšku pásma maximálních srážek, které se nachází nejčastěji 2 až 3 km nad hladinou moře a jehož poloha souvisí s kondenzační hladinou, nad níž vznikají oblaky. V horách mírných šířek (Alpy, Kavkaz) se inverze srážek pozoruje jen v létě, v Alpách začíná od 2 500 do 2 800 m. V Himálaji při letním monzunu se inverze srážek projevuje přibližně od nadm. výšky 1 300 m. Viz též gradient srážkový.
česky: inverze srážek angl: inversion of precipitation slov: inverzia zrážok rus: инверсия осадков  1993-a2
Niederschlagsklassifikation f
dělení atm. srážek podle struktury, velikosti a původu srážkových elementů. Podle původu se rozlišují srážky padající a usazené, podle skupenství srážky tuhé a kapalné. Další dělení na srážky trvalé a přeháňky vyjadřuje rozdíl v době trvání srážek a časové proměnlivosti intenzity srážek. Zvláštní klasifikaci mají tvary ledových krystalků.
česky: klasifikace srážek angl: classification of the precipitation slov: klasifikácia zrážok rus: классификация осадков  1993-a3
Niederschlagsmaximum n
1. neurčitý pojem, označující místo nebo dobu s největším úhrnem srážek během srážkové události, popř. i hodnotu dosaženého úhrnu, viz extrémy srážek;
2. v klimatologii maximum křivky průměrného ročního chodu srážek, vyjádřené zpravidla jako nejvyšší prům. měs. úhrn. Kromě tohoto tzv. hlavního srážkového maxima, které na většině území ČR nastává v jednom z letních měsíců, existuje často i tzv. podružné srážkové maximum, tedy přechodné zvýšení křivky průměrného ročního chodu srážek v relativně sušší fázi roku. Pokud se v ČR vyskytuje, zpravidla spadá do období od listopadu do ledna, přičemž v horách severních Čech může dokonce převýšit letní maximum.
česky: maximum srážkové angl: precipitation maximum slov: zrážkové maximum rus: максимум осадков  1993-a3
Niederschlagsmenge f
česky: množství srážek angl: precipitation amount slov: množstvo zrážok rus: количество осадков  1993-a1
Niederschlagsmesser m
syn. hyetometr, zast. dešťoměr – přístroj pro měření úhrnu srážek, tj. výšky sloupce srážkové vody, který by se vytvořil na vodorovném nepropustném povrchu, pokud by nedocházelo k výparu a voda neodtékala. V ČHMÚ se užívají převážně srážkoměry se záchytnou plochou 500 cm2 instalované tak, aby byla výška záchytné plochy 1 m nad terénem, popř. nad sněhovou pokrývkou. Ve vyšších a horských polohách mohou být srážkoměry pro zimní období vybaveny výškově stavitelným stojanem, popřípadě trvale umístěny na přístrojové rampě. V horských oblastech může být srážkoměr vybaven Tretjakovovým ochranným límcem pro zajištění lepší činnosti srážkoměru (snížení rychlosti proudění v okolí záchytné plochy srážkoměru). Viz též měření srážek, ochrana srážkoměru.
česky: srážkoměr angl: precipitation gauge, rain gauge slov: zrážkomer rus: осадкомер  1993-a3
Niederschlagsmessstation f
klimatologická stanice, na které se měří úhrn srážek, výška a vodní hodnota sněhové pokrývky a pozorují se rovněž stanovené met. jevy. Obvykle je umístěna tak, aby svými srážkoměrnými údaji doplňovala údaje základních klimatologických stanic.
česky: stanice srážkoměrná angl: precipitation station slov: zrážkomerná stanica rus: станция измерения осадков  1993-a3
Niederschlagsmessung f
syn. ombrometrie.
česky: hyetometrie angl: hyetometry slov: hyetometria rus: плювиометрия  1993-a3
Niederschlagsmessung f
měření parametrů srážek, především jejich úhrnu a intenzity, různými druhy přístrojů na srážkoměrných, klimatologických a dalších meteorologických stanicích. Zákl. přístrojem je srážkoměr používaný k měření množství kapalných i tuhých srážek. K měření srážek na těžko dostupných místech se používá totalizátor. U tuhých srážek se měří výška sněhové pokrývky (v cm), někdy též vodní hodnota sněhové pokrývky (v mm nebo v kg.m–2) a hustota sněhu (v kg.m–3). U usazených srážek se jedná především o měření rosy různými typy rosoměrů, popř. drosografů a o měření námrazků. Měření srážek nespočívá jen v získávání dat z indikačních a registračních přístrojů, nýbrž i ve vizuálním pozorování usazených srážek (kondenzačních jevů a námrazků), v určování doby trvání padajících i usazených hydrometeorů.
česky: měření srážek angl: precipitation measurement slov: meranie zrážok rus: измерение осадков  1993-a3
Niederschlagsmineralisation f
součet koncentrací rozpuštěných látek s výjimkou plynů, které se dostávají do srážkových elementů (kapek deště, sněhových vloček) při jejich průchodu atmosférou většinou v blízkosti zemského povrchu. Srážková voda je roztokem velmi slabě mineralizovaným. Mineralizaci je možné stanovit na základě měření elektrické vodivosti, které je běžnou součástí chemického rozboru srážek.
česky: mineralizace srážek angl: mineralization of precipitation slov: mineralizácia zrážok rus: минерализация осадков  1993-a3
Niederschlagsperiode f
časový úsek po sobě jdoucích dnů se srážkami na dané met. stanici. Jako minimální denní úhrn srážek se přitom nejčastěji uvažuje 0,1 mm, ve starších pracích 0,0 mm (neměřitelné srážky). Srážková období, někdy označovaná i jako období vlhká, se střídají se suchými obdobími. Někteří autoři pracují se zvolenou minimální délkou srážkových období, jiní mezi ně počítají i samostatné dny se srážkami. Kromě takto definovaných, tzv. absolutních nebo též uzavřených srážkových období, se někdy vymezují i parciální neboli přerušená srážková období, přičemž kritériem bývá průměrný denní úhrn srážek za toto období. Údaje o četnosti, prům. a nejdelším trvání srážkových období a jejich srážkové vydatnosti jsou důležitými charakteristikami časového rozdělení srážek. Velká četnost, případně délka srážkových období jsou charakteristické pro humidní klima a pro období dešťů.
česky: období srážkové angl: rainy period, wet spell slov: zrážkové obdobie rus: дождливый период, период с осадками  1993-a3
Niederschlagsregime n
označení charakterizující vlastnosti sezonního rozdělení atm. srážek v daném místě. Hlavní typy srážkového režimu podle W. G. Kendrewa jsou rovníkový, tropický, monzunový, středomořský, dále oceánický a kontinentální srážkový režim oblastí s převládajícími záp. větry.
česky: režim srážkový angl: rainfall regime slov: zrážkový režim rus: режим осадков  1993-a1
Niederschlagsregistrierung f
zast. označení pro klimatologii atm. srážek.
česky: hyetografie angl: hyetography slov: hyetografia rus: гиетография  1993-a3
Niederschlagsschreiber m
viz ombrograf.
česky: hyetograf slov: hyetograf rus: гиетограф  1993-a2
Niederschlagsschreiber m
viz ombrograf. Viz též mikropluviograf.
česky: pluviograf angl: pluviograph, recording raingauge slov: pluviograf rus: дождемер, плювиограф  1993-a3
Niederschlagstag m
syn. den srážkový – v datech ČHMÚ období od klimatologického termínu 7 h daného dne do klimatologického termínu 7 h následujícího dne, v němž byly zaznamenány alespoň neměřitelné srážky. Podle předpisů WMO se denní úhrn srážek vztahuje k období od 06:00 UTC daného dne do 06:00 UTC následujícího dne. Minimální denní úhrn srážek pro srážkový den není mezinárodně stanoven. Viz srážky neměřitelné.
česky: den se srážkami angl: precipitation day slov: deň so zrážkami rus: день с осадками fr: jour avec précipitations m, jour de précipitations m  1993-a3
Niederschlagstyp
označení jednotlivých srážkových jevů, např. déšť, přeháňka deště se sněhem, sněhová zrna, kroupy, rosa, ledovka. Druh srážek se uvádí v měsíčním výkazu meteorologických pozorování pomocí definovaných značek. Viz též klasifikace srážek.
česky: druh srážek angl: form of precipitation slov: druh zrážok rus: вид осадков, тип осадков fr: type de précipitations m  2014
Niederschlagstyp m
označení jednotlivých srážkových jevů, např. déšť, přeháňka deště se sněhem, sněhová zrna, kroupy, rosa, ledovka. Druh srážek se uvádí v měsíčním výkazu meteorologických pozorování pomocí definovaných značek. Viz též klasifikace srážek.
česky: druh srážek angl: form of precipitation slov: druh zrážok rus: вид осадков, тип осадков fr: type de précipitations m  2014
Niederschlagswaage f
základem měření je kontinuální vážení nádoby, která zachycuje padající srážky, tenzometrickou váhou připojenou na řídicí elektroniku. Odstraňuje nedostatky jednoduššího automatického člunkového srážkoměru, protože zachytí a ihned vyhodnotí i tuhé srážky a jeho přesnost není závislá na intenzitě srážek. Pro zachycení tuhých srážek je ve vážené nádobě ekologická nemrznoucí kapalina. Samovolný výpar z hladiny vážené nádoby je potlačen použitím vrstvy silikonového oleje na povrchu vážené kapaliny.
česky: srážkoměr automatický váhový angl: weighing gauge slov: automatický váhový zrážkomer  2014
Niederschlagswahrscheinlichkeit f
pravděpodobnost výskytu dne se srážkami, vypočítaná z dlouholeté řady pozorování a vyjádřená v procentech. Patří k zákl. klimatologickým charakteristikám časového rozložení srážek. Měs. nebo roč. srážková pravděpodobnost vyjadřuje poměr mezi počtem dní se srážkami a celkovým počtem sledovaných dní za mnohaleté období, např. srážková pravděpodobnost 33 % v měsíci září znamená, že v uvedeném měsíci byla v dlouholetém průměru třetina dní se srážkami. Denní srážková pravděpodobnost udává pravděpodobnost, s jakou je určitý kalendářní den v roce dnem srážkovým. Např. srážková pravděpodobnost 50 % pro 1. leden za období 1901–1950 znamená, že v průměru v každém druhém roce byly v uvedeném dnu pozorovány srážky.
česky: pravděpodobnost srážková angl: precipitation probability slov: zrážková pravdepodobnosť rus: вероятность выпадения осадков  1993-a1
Niederschlagswippe f
srážkoměr, jehož měření je založeno na počtu impulzů vyvolaných překlápěním dvoudílného člunku dešťovou vodou. Po naplnění horní poloviny dvoudílného člunku se člunek překlopí, tím voda z nyní spodní poloviny člunku vyteče a pod zdroj vody se nastaví druhá, nyní horní polovina člunku. Pro měření srážek v zimním období musí být srážkoměr vytápěn. Z počtu impulzů je možné určit celkové množství i okamžitou intenzitu srážek.
česky: srážkoměr automatický člunkový angl: tipping bucket gauge slov: automatický člnkový zrážkomer rus: плювиограф с опрокидывающимся сосудом  2014
Niederschlagteilchen n
syn. element srážkový – 1. obecné označení pro vodní kapky a ledové částice, které vypadávají z oblaku při srážkách;
2. v numerických modelech označení dešťových kapek, ledových krystalků, sněhových vloček, krupek a krup, jejichž ekvivalentní poloměr je řádu 10–4 m a více. Vzhledem k velikosti srážkových částic nelze jejich pádovou rychlost zanedbat. Srážkotvorné procesy v oblacích jsou spojeny s růstem části oblačných částic do velikosti částic srážkových. Viz též fyzika oblaků a srážek, spektrum velikostí dešťových kapek, autokonverze, teorie vzniku srážek Bergeronova-Findeisenova, teorie vzniku srážek koalescencí.
česky: částice srážková angl: precipitation particle slov: zrážková častica  2018
Nieseln n
poměrně stejnoměrné, husté kapalné srážky, složené výhradně z velmi malých kapiček o průměru menším než 500 µm. Mrholení nejčastěji vypadává z hustých vrstev oblaku druhu stratus, dosahujícího někdy až k zemi. Zvláště v chladné roční době se často vyskytuje po přechodu teplé frontyteplém sektoru cyklony. Mrholení patří mezi hydrometeory. Viz též déšť, mrholení mrznoucí.
česky: mrholení angl: drizzle slov: mrholenie rus: морось  1993-a2
Nieseln n
dříve odb. termín pro mrholení za současného výskytu mlhy. Protože nejde o zvláštní druh srážek, používá se nyní jen termín mrholení. .
česky: mžení slov: mženie rus: моросящий туман  1993-a2
Nieseltropfen m
kapka vody o průměru menším než 500 µm vypadávající z oblaků nebo z mlhy na zemský povrch. Viz též mrholení.
česky: kapka mrholení angl: drizzle droplet slov: kvapka mrholenia rus: капля мороси  1993-a3
Nimbostratus m
(Ns) – jeden z 10 druhů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizován jako šedá, často tmavá oblačná vrstva nebo plocha, která má vlivem vypadávání více méně trvalých dešťových nebo sněhových srážek matný rozplývavý vzhled. Oblačná vrstva Ns je všude tak hustá, že poloha Slunce není patrná, tzn., že jí Slunce neprosvítá. Pod touto vrstvou se často vyskytují nízké roztrhané oblaky „špatného počasí“, které mohou, ale nemusí s vrstvou Ns souviset. Nimbostratus bývá obvykle smíšeným, podstatně řidčeji vodním oblakem. Mívá vert. rozsah až několik km a jeho základna se zpravidla vyskytuje v nízkém patře oblaků. Je typickým srážkovým oblakem a bývá součástí oblačného systému teplé, studené a okluzní fronty, dále se vyskytuje v oblastech výškových cyklon a brázd nízkého tlaku vzduchu apod. Nimbostratus se dále nedělí podle tvaru, či odrůdy. Zvláštnostmi a průvodními oblaky Ns mohou být praecipitatio, pannus a virga. Pojem nimbostratus byl poprvé užit v Mezinárodním atlasu oblaků z r. 1930. Čes. překlad Ns je dešťová sloha.
česky: nimbostratus angl: Nimbostratus slov: nimbostratus rus: слоисто-дождевые облака  1993-a2
Nimbus m
dnes již nepoužívané označení pro oblak, z něhož vypadávají atm. srážky. Název nimbus zavedl r. 1803 Angličan L. Howard pro jeden ze čtyř druhů oblaků své klasifikace, která se stala základem současné mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. V současné klasifikaci zůstal tento název zachován jen ve spojení cumulonimbus a nimbostratus.
česky: nimbus angl: nimbus slov: nimbus rus: дождевые облака  1993-a2
Niveau der freien Konvektion n
hladina (výška), v níž se teplota vzduchové částice, vystupující nasyceně adiabaticky z výstupné kondenzační hladiny, poprvé vyrovná teplotě okolí v podmíněně instabilní atmosféře. Nad hladinou volné konvekce až do hladiny, v níž se částice stává opět chladnější než okolí, získává vzduchová částice kladné zrychlení na úkor CAPE. Na termodynamickém diagramu se poloha hladiny volné konvekce určuje jako průsečík nasycené adiabaty proložené charakteristickým bodem a křivky teplotního zvrstvení. Viz též teplota hladiny volné konvekce, instabilita atmosféry podmíněná.
česky: hladina volné konvekce angl: free convection level slov: hladina voľnej konvekcie rus: уровень свободной конвекции  1993-a3
NOAA
(National Oceanic and Atmospheric Administration, Národní úřad pro oceány a atmosféru) – vládní agentura USA, provozující mimo jiné operativní systém amerických geostacionárních i polárních meteorologických družic, jejichž současná generace je označována jako NOAA/POES, někdy zjednodušeně pouze NOAA. Pod organizaci NOAA spadá rovněž např. americká Národní meteorologická služba (NWS) či Národní centrum pro klimatická data (NCDC) USA.
česky: NOAA angl: National Oceanic and Atmospheric Administration slov: NOAA  2014
Nordamerikanische Antizyklone
česky: anticyklona severoamerická angl: North American anticyclone slov: severoamerická anticyklóna rus: североамериканский антициклон fr: anticyclone d'Amérique du Nord m  1993-a1
Nordatlantische Antizyklone
česky: anticyklona severoatlantická angl: North Atlantic anticyclone slov: severoatlantická anticyklóna rus: североатлантический антициклон fr: anticyclone des Açores m  1993-a1
nordatlantische Oszillation f
(NAO) – oscilace spočívající v současném kolísání intenzity islandské cyklony a azorské anticyklony; toto kolísání je kvantifikováno pomocí indexu severoatlantické oscilace. Při kladné fázi oba útvary zintenzivní, což vede k nárůstu horiz. tlakového gradientu mezi nimi a tím i k zesílení zonální cirkulace nad severním Atlantikem; při záporné fázi dochází k zeslabení tohoto uspořádání. NAO ovlivňuje hlavně vysokofrekvenční kolísání klimatu v Evropě, Severní Americe i dalších oblastech světa. Uplatňuje se především v zimním období, kdy kladná fáze NAO přináší oteplení a více srážek do severozápadní Evropy, naopak ve Středomoří podporuje sucho. Širšímu využití NAO v sezonní předpovědi počasí v porovnání s ENSO brání menší perzistence a nedostatečná prediktabilita vývoje této oscilace. Severoatlantickou oscilaci je možno chápat jako regionální projev komplexnější arktické oscilace.
česky: oscilace severoatlantická angl: North Atlantic Oscillation slov: severoatlantická oscilácia  2014
NordpazifischeAntizyklone
česky: anticyklona severopacifická angl: North Pacific anticyclone slov: severopacifická anticyklóna rus: северотихоокеанский антициклон fr: anticyclone du Pacifique Nord m  1993-a1
Normaldruck m
česky: normál barometrický slov: barometrický normál rus: нормальный барометр  1993-a1
Normand-Methode f
česky: metoda Normandova angl: Normandian method slov: Normandova metóda rus: метод Нормана  1993-a3
Normsichtweite f
(Meteorological Optical Range, MOR) – délka dráhy v atmosféře, podél níž se světelný tok ve svazku vytvořeném žárovkou o barevné teplotě 2 700 K zeslabí na 5 % původní hodnoty. Viz též dohlednost meteorologická.
česky: dosah optický meteorologický angl: meteorological optical range (MOR) slov: meteorologický optický dosah rus: метеорологическая оптическая дальность (МОД) fr: portée optique météorologique (POM) f  1993-a3
Norther m
obecně sev. vítr vyskytující se v různých částech světa. Texaský norther na jihu USA, v Mexickém zálivu a ve Střední Americe je silný studený sv. až sz. vítr, který se vyskytuje od listopadu do dubna při vpádu studeného vzduchu v souvislosti se studenou anticyklonou, postupující k jihu. Vyznačuje se náhlým výskytem a poklesem teploty vzduchu až o 10 °C za 3 h. Kalifornský norther je velmi suchý, prašný sev. vítr charakteru fénu.
česky: norte, norther angl: norther slov: norte, norther rus: нортер  1993-a1
norwegische Schule f
syn. škola meteorologická bergenská – směr a výsledky prací ve Výzk. ústavu v Bergenu (Norsko). Za zakladatele této školy je považován V. Bjerknes. Vyšla z ní řada vynikajících meteorologů (J. Bjerknes, T. Bergeron, E. Palmen, H. Solberg aj.), kteří v letech 1917–1930 teor. rozpracovali termodynamiku a hydrodynamiku trojrozměrné struktury vzduchových hmot a atm. front, vzniku a vývoje cyklon i anticyklon ve vztahu k všeobecné cirkulaci atmosféry. Přínos této skupiny vědců byl i v tom, že objevené poznatky o zákonitosti atm. procesů průběžně využívali v předpovědní službě, a tím výrazně zlepšili kvalitu předpovědí počasí. Metody norské meteorologické školy v čs. povětrnostní službě zavedl ve 20. letech 20. stol. G. Swoboda.
česky: škola meteorologická norská angl: Norway school of meteorology slov: nórska meteorologická škola rus: норвежская метеорологическая школа  1993-a2
Nowcasting n
[naukasting] – detekce a diagnostika okamžitého stavu počasí v lokálním či mezosynoptickém měřítku a předpověď počasí na 0 až 2 hodiny, někdy i následná velmi krátkodobá předpověď počasí až na 6 hodin. Využívá především družicové a radiolokační informace, popř. údaje ze zahuštěné sítě automatických meteorologických stanic, zpravidla v kombinaci s výstupy z modelů numerické předpovědi počasí.
česky: nowcasting angl: nowcasting slov: nowcasting rus: сверхкраткосрочный прогноз погоды  1993-a3
Nudging-Methode f
empirická metoda asimilace dat do numerického modelu předpovědi počasí. Je založena na doplnění pomocného členu na pravou stranu prognostických rovnic, který závisí na naměřených datech a působí tak, že prognostické modelové veličiny se blíží v odpovídajících místech a časech naměřeným hodnotám. Nakolik odpovídají měřením, závisí na parametrech metody nudging, které jsou určovány empiricky. Výhodou nudgingu je, že je snadno aplikovatelná, výpočetně nenáročná a je aplikovatelná i pro silně nelineární modely. Nevýhodou je, že metoda nemá teoretický základ a výběr jejích parametrů závisí na testovacích výpočtech. Obecně se tvrdí, že vliv asimilovaných dat na předpověď metodou nudging mizí rychleji než v případě jiných metod. To však zpravidla platí pro asimilaci veličin s menší variabilitou, jako je tlak, teplota či vítr.
česky: metoda nudging angl: nudging method slov: metóda nudging rus: метод пошагового перемещения  2014
Nukleation f
ve fyzice oblaků a srážek označuje proces, při němž vznikají stabilní zárodečné vodní kapičky nebo zárodečné ledové krystalky z vodní páry, popř. ledové krystalky ve vodě. Zárodečné kapičky nebo ledové krystalky jsou schopné dalšího růstu do velikosti oblačných částic, pokud překročí kritickou velikost danou teplotou a přesycením vodní páry, popř. přechlazením vody. Nukleace je začátkem řetězce mikrofyzikálních procesů, jejichž výsledkem je vývoj srážkových částic. Viz též homogenní nukleace, heterogenní nukleace, kondenzační jádra, ledová jádra.
Ve fyzice atmosférických aerosolů se nukleací obecně rozumí procesy, jimiž v atmosféře vznikají za účasti chemických reakcí pevné nebo kapalné částice, zpravidla rozměrů Aitkenových jader, z původně plynných látek. Jako typické příklady v tomto směru lze uvést cykly chemických reakcí, jež se uplatňují při transformaci oxidů dusíku na částice dusičnanů, transformaci oxidu siřičitého na sulfátovou složku znečištění vzduchu, zejména na částice síranů, popř. transformace těkavých organických látek (VOC) na sekundární organické aerosoly.
česky: nukleace angl: nucleation slov: nukleácia rus: нуклеация  1993-a3
Nukleationsmodus m
mód ve spektru částic atmosférického aerosolu, jenž se nalézá v oblasti velikostí poloměrů aerosolových částic řádově 10–8 m (setiny mikrometru) a bývá takto označován, neboť právě uvedené velikosti odpovídají velikostem aerosolových částic při jejich vzniku nukleací z původně plynných látek. Tyto částice patří mezi nanočástice.
česky: mód nukleační angl: nucleation mode, nuclei mode slov: nukleačný mód  2014
Nullisotherme f
izolinie teploty vzduchu 0 °C, která má zvláštní význam zejména v letecké meteorologii, protože v její výšce mohou probíhat fázové změny vody, důležité např. pro vznik námrazy na letadlech. Vzhledem k praktickému významu je výška nulové izotermy součástí leteckých i všeobecných předpovědí počasí.
česky: izoterma nulová angl: null isotherm slov: nulová izoterma rus: нулевая изотерма  1993-a1
Nullschicht f
podle H. E. Landsberga hladina oddělující spodní a horní stratosféru. Je definována jako hladina s min. horizontálním gradientem teploty vzduchu. V zimě ji lze ztotožnit s minimem ve vert. profilu záp. složek rychlosti proudění, v létě nebývá tímto způsobem identifikovatelná. Její výška závisí na synoptické situaci, ve stř. zeměp. šířkách se pohybuje kolem 25 km.
česky: stratonull angl: stratonull slov: stratonull  1993-a1
numerische Wettervorhersage f
předpověď polí meteorologických prvků, která je výsledkem časové integrace prognostických rovnic některého fyz. modelu atmosféry, prováděné na superpočítačích schopných provádět velké množství výpočtů nad velkými objemy dat, metodami numerické matematiky. Hlavním cílem numerické předpovědi počasí je co nejrychleji zpracovat naměřené údaje z met. přístrojů (pozemních meteorologických stanic, balonových měření, meteorologických družic, radarů a dalších speciálních zařízení) a pomocí počítačové simulace vývoje atmosféry vypočítat její pravděpodobný budoucí stav. V současné době se rutinně provádějí numerické předpovědi pro několik desítek met. parametrů (pole tlaku a proudění u země i v řadě výškových hladin, teplotní a vlhkostní pole v různých výškových hladinách i u zemského povrchu, vertikální rychlosti, oblačnost, srážky, a řada dalších zejména dynamických parametrů, ale i různé indexy vyjadřující stabilitu atmosféry aj.).
Myšlenku, že počasí lze předpovídat s použitím fyz. metod na základě řešení soustav hydrodyn. a termodyn. rovnic vyslovil pravděpodobně jako první H. Helmholz v r. 1858. Teor. přesněji ji formuloval počátkem 20. století V. Bjerknes, ale prvé praktické výpočty publikoval až v r. 1922 L. F. Richardson. Jeho pokus však byl zcela neúspěšný, neboť tehdy neexistovala pro daný účel vhodná výpočetní technika, a z dnešního pohledu hrubé nedostatky v provedení numerické časové integrace znehodnotily výsledek řešení. Rozvoj numerických předpovědních metod v meteorologii nastal po II. svět. válce a byl podmíněn teor. výsledky chicagské met. školy spolu s pokrokem v konstrukci samočinných počítačů. V r. 1949 byl jako první prakticky uplatněn barotropní model J. G. Charneye, který však vycházel z velmi zjednodušujících předpokladů. Teprve výsledky další generace tzv. baroklinních modelů, vycházejících obvykle z rovnice vorticity a z rovnice tendence relativní topografie, byly kvalit. srovnatelné svýsledky klasických synoptických metod předpovědi tlak. polí v atmosféře. V současné době tvoří numerická předpověď počasí základ jakýchkoliv krátkodobých, střednědobých i některých dlouhodobých předpovědí počasí založených především na integraci základních rovnic, přičemž další rozvoj probíhá zejména v oblasti zdokonalování parametrizace dějů subsynoptického měřítka a zpřesňování časového i prostorového rozlišení modelu a zdokonalování metod numerické integrace. V ČR byl průkopníkem numerické předpovědi počasí prof. S. Brandejs (1918–1975). Velký rozvoj nastal v 90. letech 20. stol., kdy se v ČHMÚ začal počítat regionální numerický model ALADIN. Viz též modely atmosféry prognostické, linka pro předpověď počasí automatizovaná, inicializace vstupních dat, parametrizace v meteorologii, rovnice Richardsonova.
česky: předpověď počasí numerická angl: numerical weather forecast, numerical weather prediction slov: numerická predpoveď počasia rus: численный прогноз погоды  2014
numerische Wettervorhersage f
dříve užívané syn. pro numerickou předpověď počasí.
česky: předpověď počasí početní angl: numerical weather forecast, numerical weather prediction rus: численный прогноз погоды slov: numerická predpoveď počasia  2014
numerisches Wettervorhersagemodell n
prognostický model atmosféry určený k provozní předpovědi počasí. Jeho základními součástmi jsou dynamické jádro, soubor parametrizací, model zemského povrchu a schéma asimilace meteorologických dat. Model zemského povrchu může obsahovat další sofistikované moduly, jako například model města, nebo model jezer. Pro integrace na delší předpovědní období (například měsíční nebo sezonní), se obvykle provádí propojení s modelem oceánu. Z hlediska modelové oblasti, na které je model řešen, rozeznáváme dva základní typy modelů: globální model a model na omezené oblasti.
Pro řešení úlohy předpovědi počasí musí mít model numerické předpovědi počasí vždy určené počáteční podmínky, na rozdíl od modelů klimatu. Pokud je model řešen pro celou zeměkouli, tzv. globální model, tak jsou jeho počáteční podmínky určeny asimilací meteorologických dat. U modelů na omezené oblasti je třeba určit nejen počáteční podmínky, ale též podmínky okrajové. Okrajové podmínky jsou získány z předpovědí jiného modelu, tzv. řídícího, který je zpravidla integrován s menším horizontálním rozlišením avšak na větší oblasti, většinou na glóbu. Počáteční podmínky lze též získat interpolací analýzy řídicího modelu. V takovém případě se jedná o dynamickou adaptaci řídicího modelu. Přidaná hodnota dynamické adaptace spočívá v tom, že model s vyšším rozlišením využívá podrobnější topografii a charakteristiky zemského povrchu. Vyšší rozlišení dále umožňuje popsat cirkulace jemnějších měřítek, které díky nelinearitě proudění ovlivňují i hrubší měřítka. Tento způsob adaptace se využívá i při klimatickém modelování (dynamical downscaling). Pro účely předpovědi počasí je však vhodnější využít vyššího rozlišení již při tvorbě počátečních podmínek asimilací dat.
česky: model numerické předpovědi počasí angl: numerical weather prediction model slov: model predpovede počasia na obmedzenej oblasti rus: модель численного прогноза погоды  2014
Nusselt-Zahl f
bezrozměrný parametr používaný v teorii přenosu tepla a definovaný výrazem
Nu=αlk,
kde α značí koeficient přestupu tepla, k koeficient tepelné vodivosti a l je vhodně zvolená délka. V meteorologii se používá při modelování přestupu tepla mezi zemským povrchem a atmosférou, částicemi v atmosféře a okolním vzduchem apod. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Nusseltovo angl: Nusselt number slov: Nusseltovo číslo rus: число Нуссельта fr: nombre de Nusselt m  1993-a1
podpořila:
spolupracují: