Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene i

X
ICAO-Standardatmosphäre f
mezinárodně přijatý model standardní atmosféry, vystihující převládající poměry v atmosféře reprezentativní během celého roku ve všech zeměp. šířkách. Tento model vychází z předpokladu, že pro atmosféru platí přesně stavová rovnice a zákl. rovnice hydrostatické rovnováhy; v nulové výšce jsou konstantní, přesně definované hodnoty zákl. meteorologických prvků; teplotní gradient je v jednotlivých vrstvách atmosféry konstantní a nabývá přesně definovaných hodnot. Smyslem zavedení mezinárodní standardní atmosféry je možnost jednotné kalibrace tlakových výškoměrů, možnost výpočtu a porovnání letových charakteristik letadel, projektování letadel a raket a sestavení balistických tabulek. Mezinárodní standardní atmosféra přijatá ICAO v roce 1952 vychází z těchto hlavních předpokladů: nulová výška je na úrovni prům. výšky hladiny moře, v této nulové výšce je teplota vzduchu 288,15 K (15 °C), tlak vzduchu 1 013,25 hPa, hustota vzduchu 1,225 kg.m–3 a tíhové zrychlení 9,806 6 m.s–2; od hladiny moře do výšky 11 000 geopotenciálních metrů (gpm), tj. 11 019 m, je teplotní gradient roven 0,65 °C/100 m. Ve výšce 11 000 gpm je teplota vzduchu 216,65 K (–56,5 °C), tlak vzduchu 226,32 hPa, hustota vzduchu 0,363 19 kg.m–3 a tíhové zrychlení 9,772 7 m.s–2. Od výšky 11 000 do 20 000 gpm je hodnota teplotního gradientu rovna nule (izotermie). Ve výšce 20 000 gpm je teplota vzduchu 216,65 K, tlak vzduchu 54,748 7 hPa, hustota vzduchu 0,088 034 5 kg.m–3 a tíhové zrychlení 9,745 m.s–2. Od výšky 20 000 do 32 000 gpm je hodnota teplotního gradientu –0,1 °C/100 m, od 32 000 do 47 000 gpm –0,28 °C/100 m a od výšky 47 000 do 51 000 gpm je teplotní gradient opět rovný nule.
česky: atmosféra standardní mezinárodní ICAO angl: ICAO atmosphere slov: štandardná atmosféra ICAO rus: атмосфера ИКАО, стандартная атмосфера МОГА fr: atmosphère type OACI f  1993-a2
ICAO-Territorialgebiet n
jedna ze sedmi oblastí světa podle členění Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), které se vzájemně liší z hlediska podmínek pro létání. V každé z nich je zřízena regionální kancelář ICAO, která tuto oblast spravuje. Jedná se o tyto regionální kanceláře ICAO: Paříž pro Evropu a severní Atlantik, Bangkok pro Asii a Pacifik, Káhira pro Střední Východ, Dakar pro západní a centrální Afriku, Lima pro Jižní Ameriku, Mexiko pro Severní Ameriku, centrální Ameriku a Karibik, a Nairobi pro východní a jižní Afriku.
česky: oblast územní ICAO angl: ICAO Region slov: územná oblasť ICAO rus: регион ИКАО, территориальная область Международной Организации Гражданской Авиации (МОГА)  1993-a3
Idealatmosphäre f
neurčitý pojem, vyskytující se v odb. literatuře. Zpravidla pod ním rozumíme fiktivní (modelovou) atmosféru, která má z určitého hlediska ideální vlastnosti. V tomto smyslu se za ideální někdy označuje např. atmosféra standardní, jindy atmosféra suchá a čistá, atmosféra Rayleighova apod.
česky: atmosféra ideální angl: ideal atmosphere slov: ideálna atmosféra rus: идеальная атмосфера fr: atmosphère normalisée f, atmosphère standard f  1993-a1
idealer Horizont m
česky: obzor ideální angl: sea horizon, sea level horizon slov: ideálny obzor  2016
ideales Gas n
česky: plyn dokonalý angl: ideal gas, perfect gas slov: ideálny plyn 
ideales Gas n
syn. plyn dokonalý – plyn, jehož stavové veličiny přesně splňují stavovou rovnici
pρ=RT
v níž p značí tlak, ρ hustotu, R měrnou plynovou konstantu a T teplotu v K. Plyny tvořící atmosféru Země, včetně vodní páry, pokud není nasycená, lze s velmi dobrým přiblížením považovat za plyny ideální. Viz též zákon Amagatův–Leducův, zákon Avogadrův, zákon Boyleův–Mariotteův, zákon Daltonův.
česky: plyn ideální angl: ideal gas, perfect gas slov: ideálny plyn rus: идеальный газ  1993-b2
Immission f
množství znečišťujících příměsí přecházejících z ovzduší na příjemce (receptor). Mírou imise je koncentrace znečišťující látky v ovzduší, vyjadřovaná hmotností na objem (µg.m–3), popř. hmotností příměsi na 1 kg vzduchu. V anglosaské literatuře se setkáváme s vyjádřením ppb (parts per billion), čímž se zpravidla rozumí poměr objemu znečišťujících příměsí k objemu směsi. Viz též emise, transmise exhalátů.
česky: imise angl: ambient air pollution slov: imisia rus: иммиссия  1993-a3
Immissionsklimatologie f
česky: klimatologie imisí slov: klimatológia imisií  1993-a1
Immissionsmessung f
česky: měření imisí angl: ambient air pollution monitoring slov: meranie imisií rus: метеорологическое измерение примесей  1993-a1
Immissionsobergrenze f
nejvýše přípustná úroveň znečištění venkovního ovzduší stanovená Zákonem č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Imisní limity jsou stanoveny pro vymezené znečišťující látky, které mají podle výsledků dlouhodobých studií prokazatelně škodlivý účinek na lidské zdraví nebo vegetaci a ekosystémy. Odborně hodnoty konkrétních imisních limitů vycházejí z doporučených hodnot Světové zdravotnické organizace (WHO). Pro Evropskou Unii jsou stanoveny imisní limity tzv. směrnicemi (direktivami) EU. Z těchto směrnic pak vycházejí národní imisní limity stanovené legislativou jednotlivých členských států. Dodržování imisních limitů je právně vymahatelné a jejich nedodržení je finančně sankcionováno.
česky: limit imisní angl: ambient air polutant limit value slov: imisný limit  2016
Impuls-Wetterradargerät n
často se používá pouze termín meteorologický radiolokátor – radiolokátor pracující v impulzním režimu jehož technické parametry jsou uzpůsobeny pro detekci meteorologických cílů. Jedná se o nejužívanější typ radiolokátoru v meteorologii. Viz též poloměr efektivní, sodar, lidar, potenciál radiolokační meteorologický.
česky: radiolokátor meteorologický impulzní angl: impulse meteorological radar slov: impulzný meteorologický radiolokátor rus: импульсный метеорологический радиолокатор  1993-a3
incus
(inc) [inkus] – jedna ze zvláštností oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Vyskytuje se pouze u oblaků druhu cumulonimbus (Cb), jestliže se horní část Cb rozšiřuje do podoby kovadliny, jejíž vzhled je buď hladký, vláknitý, nebo žebrovitý. Viz též capillatus.
česky: incus angl: incus slov: incus rus: наковальня  1993-a2
Index der Meridionalzirkulation m
syn. index meridionality – číselná charakteristika přenosu vzduchové hmoty ve směru podél poledníků, vyjadřující intenzitu mezišířkové výměny vzduchu. Jako index meridionální cirkulace lze použít např. zonální složku horizontálního tlakového gradientu zprůměrovanou podél vhodně zvolené části určitého poledníku, velikost meridionální složky geostrofického větru zprůměrovanou v uvažované oblasti, popř. počet izobar protínajících rovnoběžku ve zvoleném úseku apod. Viz též proudění meridionální, index zonální cirkulace.
česky: index meridionální cirkulace angl: meridional circulation index slov: index meridionálnej cirkulácie rus: меридиональный индекс циркуляции  1993-a2
Index der Zonalzirkulation m
syn. index zonality – číselná charakteristika přenosu vzduchové hmoty ve směru podél rovnoběžek, vztažená buď k určité vymezené oblasti, nebo k celé polokouli. Jako index zonální cirkulace se v praxi používá řada veličin, z nichž jsou nejznámější:
1. index zonální cirkulace C. G. Rossbyho definovaný jako rozdíl hodnot atmosférického tlaku zprůměrovaných podél 35 a 55° zeměpisné šířky;
2. index zonální cirkulace podle E. N. Blinové definovaný jako hodnota aw–1, kde w značí úhlovou rychlost zemské rotace a a vertikálně zprůměrovanou úhlovou rychlost zonálního proudění na dané zeměpisné šířce;
3. velikost zonální složky geostrofického větru zprůměrovaná v uvažované hladině atmosféry pres daný zonální pás nebo jeho část;
4. meridionální složka horizontálního tlakového gradientu zprůměrovaná podél dané rovnoběžky nebo podél její části (index zonální cirkulace podle A. L. Kace).
česky: index zonální cirkulace angl: zonal circulation index slov: index zonálnej cirkulácie rus: зональный индекс циркуляции  1993-a2
Index zur Maritimität m
česky: index maritimity angl: maritimity index slov: index maritimity rus: показатель океаничности?  1993-a2
Index zur Maritimität m
syn. index maritimity – klimatologický index k vyjádření oceánity klimatu, v podstatě málo používané syn. k termínu index kontinentality.
česky: index oceánity angl: oceanity index slov: index oceánity (maritimity) rus: показатель океаничности  1993-a3
Indian summer m
období málo větrného, ve dne abnormálně teplého a slunného počasí, ale s chladnými nocemi a ranními (později i celodenními) mlhami, které se vyskytuje přibližně uprostřed podzimu v USA a v Kanadě. Nemusí se vyskytnout každým rokem, naopak v některých letech jsou dvě nebo dokonce tři období indiánského léta, a to i ke konci podzimu. Pojem indiánské léto byl poprvé zaznamenán v r. 1778. Amer. indiáni zřejmě využívali tohoto příznivého počasí k zvýšení svých zimních zásob dřeva apod. Jedná se o typické anticyklonální počasí, které je podmíněno meridionálním cirkulačním typem. Odpovídá babímu létu ve stř. Evropě.
česky: léto indiánské angl: Indian summer slov: indiánske leto rus: золотая осень, индейское лето  1993-a1
indirekte Aerologie f
viz aerologie.
česky: aerologie nepřímá angl: indirect aerology slov: nepriama aerológia rus: косвенная аэрология fr: aérologie indirecte f  1993-a1
Industrieklimatologie f
část technické klimatologie, která se zabývá vlivem průmyslu na klima a studuje též účinky klimatu na průmyslová zařízení. Viz též meteorologie průmyslová.
česky: klimatologie průmyslová angl: industrial climatology slov: priemyselná klimatológia rus: индустриальная климатология  1993-a1
Industriemeteorologie f
oblast aplikované meteorologie, popř. klimatologie zaměřená na otázky aplikací meteorologických informací v průmyslu a komerčních aktivitách. Zabývá se zabezpečením průmyslu speciálními předpověďmi počasí a dalšími meteorologickými a klimatologickými informacemi. Jedná se o meteorologické zajištění technologických operací vázaných na počasí, např. o předpovědi bouří z hlediska dálkového přenosu elektrické energie, předpovědi a klimatologické charakteristiky sněhové pokrývky, teploty vzduchu, větru, srážkového režimu apod. Do oblasti meteorologie průmyslové dále patří problematika čistoty ovzduší, pokud jde o potenciální rozptyl exhalací, podklady pro regulaci výroby, pro volbu náhradních paliv v rozptylově nepříznivých meteorologických podmínkách apod. V poslední době se rozvíjí např. meteorologické zabezpečení jaderných energetických zařízení někdy nevhodně nazývané jaderná meteorologie. Někdy se průmyslová meteorologie chápe šířeji jako meteorologie soukromého sektoru, která zahrnuje i výrobu a poskytování meteorologických přístrojů a pozorovacích systémů (např. dálkového průzkumu), vývoj meteorologických systémů a systémové integrace, často i další konzultační služby či jiné produkty s přidanou hodnotou, včetně služeb pro další sektory, jako jsou média, letecká doprava, životní prostředí, zdraví, ovlivňování počasí, řízení zemědělských a lesnických aktivit i povrchové a letecké dopravy.
česky: meteorologie průmyslová angl: industrial meteorology slov: priemyselná meteorológia rus: промышленная метеорология  1993-a3
Industrieschnee m
vypadávání přirozeného sněhu při výskytu specifických meteorologických podmínek a s příspěvkem emisí tepla, vlhkosti a kondenzačních jader z průmyslových zdrojů.
Základní podmínkou pro průmyslové sněžení je výskyt zimní nízké vrstevnaté oblačnosti druhu stratus popř. mlhy v nočních hodinách. Vrstva stratu s nízkou základnou (0 až 150 m) musí být dostatečné vertikálně mohutná (minimum 200 m) a je zpravidla ohraničena výraznou inverzí suchého vzduchu. Nad vrstvou St musí být jasná obloha nezakrytá vyšší oblačností, což podporuje radiační ochlazování horní hranice St s charakteristickou hodnotou –0,05 °C/h. Vývoj následného konvektivního promíchávání s níže ležícími teplejšími oblačnými vrstvami podporuje mrznutí přechlazených kapek a vznik ledových krystalů v oblaku. Vznikají vhodné podmínky pro vznik srážkových částic v oblaku, z něhož za přirozených podmínek srážky dosahující zemský povrch nevypadávají. Průmyslové emise tvoří dodatečný zdroj tepla a vlhkosti, který může posílit srážkový proces a vyvolat lokální vypadávání sněhu. Sněžení je pak unášeno od zdroje emisí ve směru proudění nad oblačností.
Průmyslové sněžení nejčastěji nastává v hodinách před východem slunce a pokud se vrstva stratu nerozpadá, může nastat i několik hodin po východu slunce. Výška sněhu je obvykle malá, 1-2 mm. Ve švýcarské studii tohoto jevu byly však zaznamenány lokální extrémy výšky sněhu na vozovce až 15 cm, které bylo nutno mechanicky odstraňovat. Jde o řídký jev, kdy např. analýza výskytu průmyslového sněžení během čtyř zimních sezon ve dvou švýcarských lokalitách ukázala hodnotu 4,5 dní jako průměrný roční výskyt.
česky: sněžení průmyslové angl: industrial snow, industrial snowfall slov: priemyselné sneženie  2017
Industriewolke f
oblak, jehož vznik a vývoj souvisí s uvolňováním odpadního tepla, vodní páry, popř. různých znečišťujících příměsí při provozu průmyslových¨a energetických zařízení. Průmyslový oblak řadíme mezi tzv. umělé oblaky.
česky: oblak průmyslový angl: cloud generated by industry slov: priemyselný oblak rus: индустриальное облако, облако, возникающие в результате прмышленной деятельности  1993-a3
induzierte Zyklone f
cyklona, jejíž vznik je podmíněn existencí a postupem jiné cyklony. Např. postup cyklony ze stř. části vých. Atlantiku přes Britské ostrovy na sv. často vyvolává vznik cyklony nad záp. Středomořím a sev. Itálií. Tento proces nejčastěji nastává v důsledku přibližování hluboké brázdy nízkého tlaku vzduchu ve stř. a horní troposféře.
česky: cyklona indukovaná angl: induced cyclone slov: indukovaná cyklóna rus: индуцированный циклон fr: dépression induite f  1993-a3
Inertialkreis m
trajektorie, po níž se ve smyslu rotace hodinových ručiček, tj. anticyklonálně, pohybuje vzduchová částice, jestliže se mimo zónu v těsné blízkosti rovníku dostane s určitou rychlostí v svého pohybu vůči rotující Zemi do oblasti s nulovým horizontálním tlakovým gradientem. Vliv tření přitom zanedbáme. Inerční kružnice je v tomto případě jedinou možnou trajektorií, na níž existuje rovnováha mezi působícími horiz. silami, tj. horiz. složkou Coriolisovy síly a odstředivou silou vzniklou zakřivením této trajektorie. Podmínku zmíněné rovnováhy vyjadřuje rovnice
v2r=λv,
kde λ je Coriolisův parametr, v rychlost pohybu vzduchové částice po inerční kružnici a r značí poloměr inerční kružnice, který se nazývá inerčním poloměrem a pro nějž zřejmě platí vztah
r=vλ.
Doba τ jednoho oběhu vzduchové částice po inerční kružnici představuje tzv. inerční periodu a určíme ji ze vzorce
τ=2πλ.
Inerční pohyby v atmosféře mají značný význam pro všeobecnou cirkulaci atmosféry i celkovou oceánicko-atmosférickou cirkulaci a je nutno k nim přihlížet v modelech atmosféry používaných při numerických předpovědích počasí.
česky: kružnice inerční angl: circle of inertion, inertial circle slov: inerciálna kružnica rus: круг инерции  1993-a1
Infiltration f
syn. vsak – pohyb vody ze zemského povrchu do půdního nebo horninového prostředí, popř. objem této vody.
česky: infiltrace angl: infiltration slov: infiltrácia rus: инфильтрация  1993-a2
Infralateralbogen m
dva duhově zbarvené světelné oblouky, které jakoby vybíhaly z obzoru vzhůru po obou stranách Slunce. Jejich části nejbližší Slunci jsou od něj vzdáleny cca 46°. Vytvářejí se na šestibokých ledových krystalcích s horizontální orientací při lámavém úhlu 90° a s růstem výšky Slunce nad obzorem se jejich spodní konce k sobě navzájem přibližují. Patří k méně častým halovým jevům.
česky: oblouky infralaterální angl: infralateral bows slov: infralaterálne oblúky rus: инфралатеральная дуга  2014
Ingenieur-Klimatologie f
syn. klimatologie inženýrská – klimatologie aplikovaná v technice. Poskytuje klimatologické podklady k realizaci investičních záměrů, pro urbanistické řešení územních celků, problematiku životního prostředí, zřizování a provoz složitých technol. zařízení, pro výstavbu inženýrských sítí (např. kanalizace), vnějších el. vedení, vysokých komínů, rozhlasových a televizních vysílačů, pro vodohosp. účely, zeměď. praxi apod. Klimatologické podklady se sestavují na základě archivovaného klimatologického materiálu nebo se opírají o výsledky terénního klimatologického průzkumu.
česky: klimatologie technická angl: technical climatology slov: technická klimatológia rus: техническая климатология  1993-a1
Initialisierung von Eingangsdaten f
souhrnný název pro metody upravující vstupní data (počáteční podmínky) modelů numerické předpovědi počasí. Cílem úpravy je modifikovat počáteční podmínky tak, aby přibližně splňovaly modelové rovnice. Pokud je tato podmínka výrazně narušena, dochází během začátku integrace numerického modelu k významným změnám hodnot modelových proměnných, což se projevuje oscilací předpověděných hodnot, a k znehodnocení předpovědi. Po určité délce integrace tyto oscilace mizí. V některých případech, když nesoulad mezi modelovými proměnnými je příliš velký, může dojít i k předčasnému ukončení integrace modelu kvůli numerické chybě. Původně se inicializace dat zaměřovala na korekci polí větru a tlaku tak, aby byla alespoň přibližně splněna rovnice kontinuity. Proto se místo skutečného větru používal vítr geostrofický. Později se používala metoda normálních módů. V současnosti se téměř výhradně užívá metoda založená na aplikaci digitálního filtru a inicializují se i ostatní základní meteorologické prvky. Samotná inicializace základních modelových veličin postupně ztrácí svůj význam a to jednak tím, že probíhá v rámci asimilace dat a objektivní analýzy a také proto, že současné numerické metody použité v modelech jsou dostatečně robustní, aby jejich běh nebyl významně narušen nekonzistencí vstupních dat. Inicializace vstupních dat se stále využívá, ale inicializují se jiné než základní meteorologické prvky např. srážky a oblačnost.
česky: inicializace vstupních dat angl: input data initialization slov: inicializácia vstupných dát rus: инициализация входных данных  1993-a3
innere Energie f
energie systému, tvořeného soustavou částic, nezahrnuje kinetickou a potenciální energii související s působením vnějších sil na daný systém jako celek. Podílí se na ní energie translačního pohybu jednotlivých částic (molekul), energie jejich vibračních a rotačních stavů i energie související se vzájemným působením molekul. Poslední faktor se neuplatňuje v ideálním plynu a jeho vnitřní energie je pak závislá pouze na teplotě. Předpoklad ideálního plynu je obvyklý ve všech meteorologických aplikacích a vnitřní energie jednotky hmotnosti vzduchu je pak dána součinem jeho teploty vyjádřené v K a měrného tepla při stálém objemu. Zdrojem vnitřní energie atmosféry je sluneční záření. Vzrůst vnitřní energie atmosféry je spojen s jejím rozpínáním, přičemž v zemské atmosféře zůstává zachován poměr její vnitřní a potenciální energie. Souhrn obou těchto energií pak bývá označován jako celková potenciální energie atmosféry.
česky: energie vnitřní angl: free energy, Gibbs potential, Helmholtz free energy, internal energy fr: énergie interne slov: vnútorná energia  2017
innertropische Konvergenz f
syn. fronta tropická – nevhodné označení pro intertropickou zónu konvergence, a to především tam, kde ekvatoriální vzduch proniká daleko od geogr. rovníku v souvislosti s monzunovou cirkulací.
česky: fronta intertropická angl: intertropical front slov: intertropický front rus: внутритропический фронт fr: front intertropical m  1993-a3
innertropische Konvergenzzone f
česky: ITCZ slov: ITCZ  2014
instabile Luftmasse f
syn. hmota vzduchová labilní – vzduchová hmota, která má alespoň ve spodní části instabilní zvrstvení, tj. vert. teplotní gradient větší než nasyceně adiabatický. Vyznačuje se rel. vysokou turbulencí a při dostatečném obsahu vlhkosti vzduchu se v ní vyskytují konvektivní oblaky, přeháňky a bouřky (hlavně v teplé části roku). Viz též hmota vzduchová stabilní.
česky: hmota vzduchová instabilní angl: unstable air mass slov: instabilná vzduchová hmota rus: неустойчивая воздушная масса , неустойчивая масса воздуха  1993-a3
Instabilität f
vlastnost termodynamického systému v rovnovážném stavu, kdy velikost libovolně malé poruchy vložené do systému roste samovolně s časem na úkor vnitřní energie systému. Instabilita v atmosféře se nejčastěji analyzuje vložením poruch spojených s vychýlením vzduchové částice při hodnocení vertikální instability atmosféry nebo s vlnami v pozaďovém proudění při hodnocení baroklinní instability.
česky: instabilita angl: instability slov: instabilita rus: неустойчивость  2014
Instabilitätslinie f
čelo lineárně či do oblouku uspořádaného nefrontálního pásu zesílené tvorby konvektivní oblačnosti (Cu či Cb), jehož poloha se vyznačuje i na přízemních synoptických mapách. Z hlediska synoptické meteorologie nelze čáru instability ztotožnit s atmosférickou frontou, může se však projevit jako tlaková brázda v horních hladinách. Může se vyskytovat před studenou frontou ve vzdálenosti až několika set km. Silnější forma čáry instability s výskytem silných konvektivních bouří se označuje jako squall line, slabší formy čar instability mohou mít různý původ. Mohou být důsledkem přízemní konvergence proudění, mohou se vyskytnout na čele výtoku ze vzdálených konv. bouří, případně mohou být projevem brízy. Ve starší české meteorologické literatuře se setkáváme s pojmem čára húlav, který má dnes již jenom historický význam.
česky: čára instability angl: instability line slov: čiara instability rus: линия неустойчивости fr: ligne orageuse f, ligne de grains f  1993-a3
Instabilitätsparameter m
česky: parametr instability slov: parameter instability  1993-a1
Instrumentenflug m
let, který se uskutečňuje, bez ohledu na příp. vizuální kontakt s povrchem Země, za met. podmínek zpravidla horších, než jsou stanoveny minimy pro dohlednost, vzdálenost od oblaků a od základny oblaků. Pro tyto lety platí speciální pravidla IFR (Instrument flight rules), která lze nalézt v publikaci Letecké informační služby ŘLP ČR s.p. AIP (Aeronautical Information Publication). Viz též podmínky meteorologické pro let s použitím přístrojů.
česky: let s použitím přístrojů angl: instrument flight slov: let podľa prístrojov rus: полет по приборам  1993-a3
Instrumentenflugregeln f/pl
česky: pravidla pro let podle přístrojů (IFR) angl: instrument flight rules slov: pravidlá pre let podľa prístrojov rus: правила для полета по приборам  1993-a1
Instrumentenkorrektur f
oprava, která převádí údaj indikovaný přístrojem na správnou hodnotu měřené veličiny v používané soustavě jednotek. Vylučuje z měření chyby, které jsou vyvolány vlastním přístrojem.
česky: oprava přístrojová angl: instrument correction slov: prístrojová korekcia rus: инструментальная поправка  1993-a3
Intensität der Gewittertätigkeit f
parametr stanovený z dlouhodobého pozorování bouřek, vycházející z prům. počtu dní s bouřkou na stanici nebo vzdálenou bouřkou za rok nebo z prům. doby trvání bouřek v hodinách za rok. Intenzita bouřkové činnosti je zákl. charakteristikou pro stanovení četnosti škod na techn., zejména elektrotechnických zařízeních. Pro tyto účely se používá k vyjádření intenzity bouřkové činnosti ještě dalších upřesňujících údajů, jako prům. počtu úderů blesku do země (n.rok–1.km–2) a prům. počtu výbojů blesku v oblacích se stejným rozměrem. Ke stanovení těchto parametrů, které jsou časově značně proměnlivé, se užívá systémů detekce blesků. Za min. dobu pozorování se považuje desetileté období. Viz též mapa izobront, mapa izoceraunická, intenzita výbojů blesku do země, intenzita výbojů blesku mezi oblaky.
česky: intenzita bouřkové činnosti angl: thunderstorm intensity slov: intenzita búrkovej činnosti rus: интенсивность грозовой деятельности  1993-a3
Intensität der Turbulenz f
1. v teorii turbulence poměr směrodatné odchylky krátkoperiodických fluktuací podélné, resp. příčné, resp. vertikální složky rychlosti větru k velikosti zprůměrované horizontální rychlosti větru. Její přesné určení v praxi závisí na frekvenci snímání okamžité rychlosti větru (typicky 1 s) a délce průměrovaného intervalu (typicky 10 min).
2. pojem užívaný v letecké meteorologii. Intenzita turbulence je mírou silových účinků turbulentních pohybů vzduchu na letící letadlo („přetížení letadla"). Je měřena akcelerometry nebo akcelerografy, které mohou měřit i registrovat velikosti zrychlení udělované turbulencí letadlu, a vyjadřuje se v násobcích tíhového zrychlení (n). V případě hodnot n menších než 0,2 mluvíme o slabé turbulenci, při hodnotách od 0,2 do 0,5 jde o mírnou turbulenci, od 0,5 do 1,0 o silnou turbulenci a nad 1,0 o extrémní turbulenci.
česky: intenzita turbulence angl: turbulence intensity slov: intenzita turbulencie rus: интенсивность турбулентности  1993-a3
Intensität der Vereisung an Flugzeugen f
množství krystalické nebo ledové usazeniny na letadlech, která se utvoří za jednotku času. I. G. Pčolko sestavil stupnici intenzity námrazy, v níž hodnoty do 0,5 mm.min–1 znamenají slabou námrazu, 0,6 až 1,0 mm.min–1 mírnou, 1,0 až 2,0 mm.min–1 silnou a nad 2,0 mm.min–1 velmi silnou námrazu. V extrémních případech byl pozorován nárůst až 6 mm.min–1. Intenzita námrazy závisí přímo na vodním obsahu oblaku a zachycovací účinnosti, udávající množství kapalné vody zachycené letadlem. Toto množství je přímo závislé na velikosti kapek a rychlosti letadla a nepřímo závislé na geometrii sběrného povrchu, zejména na poloměru zakřivení náběžných hran. Tzn., že se námraza vytváří intenzivněji v prostředí s velkými kapkami na tenčích profilech. Při rychlostech do 500 km.h–1 intenzita námrazy při stejném vodním obsahu se vzrůstem rychlosti letadla roste. Při rychlosti nad 500 km.h–1 však se zvyšováním rychlosti klesá, a to vlivem adiabatického stlačení a tření okolního vzduchu, čímž se povrch letadla zahřívá. Viz též ohřev letadla kinetický.
česky: intenzita námrazy na letadlech angl: rime intensity slov: intenzita námrazy na lietadlách rus: интенсивность обледенения самолета  1993-a3
interannuelle Schwankung des meteorologischen Elementes f
intersekvenční proměnlivost meteorologického prvku z roku na rok, vypočtená z prům. roč. hodnot meteorologického prvku. Patří k významným charakteristikám klimatu.
česky: proměnlivost meteorologického prvku interanuální angl: interannual variability of meteorological element slov: interanuálna premenlivosť meteorologického prvku rus: междугодовая изменчивость метеорологического элемента  1993-a1
interdiurne Schwankung des meteorologischen Elementes f
intersekvenční proměnlivost meteorologického prvku ode dne ke dni. Počítá se nejčastěji z denních průměrů meteorologického prvku nebo z jeho hodnot zjištěných v termínech pozorování.
česky: proměnlivost meteorologického prvku interdiurní angl: interdiurnal variability of meteorological element slov: interdiurná premenlivosť meteorologického prvku rus: междусуточная изменчивость метеорологического элемента  1993-a1
Interglazial n
česky: doba meziledová angl: interglacial, interglacial period slov: medziľadová doba rus: интергляциал, интергляциальная фаза, межледниковый период fr: période interglaciaire f, interglaciation f  1993-a1
Interglazial n
syn. doba meziledová – fáze kvartérního klimatického cyklu mezi dvěma glaciály, vyznačující se ve stř. zeměp. šířkách značným zmírněním klimatu, a tím i ústupem zalednění, především pevninského ledovce. Nástup relativně kratších interglaciálů bývá náhlý a následuje bezprostředně po nejchladnější fázi předchozího glaciálu. Pro interglaciál je typický nárůst zalesnění krajiny a intenzivní vývoj půd. Viz též kvartér, holocén.
česky: interglaciál angl: interglacial slov: interglaciál rus: интергляциальная фаза, межледниковый период  1993-a3
intermensuelle Schwankung des meteorologischen Elementes f
intersekvenční proměnlivost meteorologického prvku měsíc po měsíci. Počítá se z prům. měs. hodnot meteorologického prvku.
česky: proměnlivost meteorologického prvku intermenzuální angl: intermensual variability of meteorological element slov: intermenzuálna premenlivosť meteorologického prvku rus: междумесячная изменчивость метеорологического элемента  1993-a1
Internationale geophysikalische Kooperation (IGK) f
(MGS) – období od 1. ledna do 31. prosince 1959, během něhož pokračovala velká část rozsáhlého pozorovacího programu Mezinárodního geofyzikálního roku.
česky: Mezinárodní geofyzikální spolupráce angl: International Geophysical Cooperation (IGS) slov: Medzinárodná geofyzikálna spolupráca rus: Международное геофизическое сотрудничество (МГС)  1993-a1
Internationale Vereinigung für Meteorologie und Physik der Atmosphäre f
(International association of meteorology and atmospheric sciences - IAMAS) – jedno ze sdružení Mezinárodní unie pro geodézii a geofyziku (International union of geodesy and geophysics – IUGG), se kterou spolupracuje Světová meteorologická organizace podle dohody uzavřené v roce 1955. Do roku 1993 se toto sdružení nazývalo Mezinárodní sdružení pro meteorologii a fyziku atmosféry (International association of meteorology and atmospheric physics, IAMAP).
česky: Mezinárodní sdružení pro meteorologii a atmosférické vědy angl: International Association of Meteorology and Atmospheric Sciences slov: Medzinárodné združenie pre meteorológiu a atmosférické vedy rus: Международная ассоциация по геодезии и геофизике  1993-b3
Internationale Zivilluftfahrtorganisation ICAO f
organizace ke koordinaci civilního letového provozu. Vznikla tzv. Chicagskou úmluvou ze dne 7. prosince 1944, kterou podepsalo 52 států, mezi nimi také Československo. Dohoda nabyla platnosti ke dni 4. dubna 1947 po ratifikaci polovinou členů. V říjnu téhož roku se ICAO stalo specializovanou organizací Spojených národů. K základní dohodě o vzniku ICAO se váže od počátku 18 příloh, které definují standardy mezinárodního civilního leteckého provozu a jsou pro členské státy doporučením, které je posléze přebíráno jednotlivými státy jako zákonná norma. V roce 2013 byla přidána příloha č. 19 Řízení bezpečnosti. V českém zákonodárství tyto přílohy tvoří letecké předpisy Ministerstva dopravy ČR L1 až L19. Pro poskytovatele meteorologických služeb je nejdůležitější předpis L3–Meteorologie. Všechny tyto předpisy lze nalézt na stránkách Letecké informační služby Řízení letového provozu ČR.
Cílem ICAO, definovaným v Chicagské dohodě, je rozvoj mezinárodního civilního letectví, tak aby byla zajištěna jeho bezpečnost, spolehlivost, pravidelnost a hospodárnost. Ústředí ICAO je v kanadském Montrealu. Regionální kanceláře, kterých je celkem 7, jsou pak situovány do jednotlivých částí zeměkoule. Pro Evropu je sídlem regionální kanceláře ICAO Paříž. Nejvyšším orgánem ICAO je tzv. Valné shromáždění. Mezi nejdůležitější standardy definované touto organizací patří především jednoznačné čtyřmístné kódy letišť (4 největší letiště v ČR LKPR–Václava Havla Praha, LKKV–K.Vary, LKTB–Brno/Tuřany a LKMT–Ostrava/Mošnov), leteckých dopravců a typů letadel, které se používají v oficiálních dokumentech a komunikaci. Pro meteorologii je důležitá standardizace leteckých meteorologických kódů (METAR / SPECI, TAF, SIGMET, AIRMET, GAMET), v níž hraje významnou roli meteorologická skupina METG (Meteorological Group) při regionální kanceláři ICAO v Paříži.
Pro výkon dohledu nad civilním letectvím v ČR je ve shodě s Chicagskou úmluvou ustanoven Úřad pro civilní letectví České republiky (ÚCL), který nejen licencuje piloty a certifikuje letadla a letecká technická zařízení, ale také certifikuje meteorologická letecká pozemní zařízení, tj. systémy a senzory poskytující zejména aktuální informace o jednotlivých meteorologických prvcích (směru a rychlosti větru, dohlednosti, dráhové dohlednosti, pokrytí a výšce oblačnosti, teplotě a tlaku). Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy ČR a v jeho čele stojí generální ředitel, který je jmenován ministrem dopravy.
česky: Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) angl: International Civil Aviation Organization slov: Medzinárodná organizácia pre civilné letectvo  2014
Internationaler Tag der Meteorologie m
česky: den meteorologický světový slov: Svetový meteorologický deň rus: Всемирный день метеорологии fr: journée mondiale de la météorologie f, journée internationale de la météorologie f, journée météorologique mondiale f  1993-a1
Internationaler Wolkenatlas m
česky: atlas oblaků mezinárodní slov: medzinárodný atlas oblakov rus: международный атлас облаков fr: Atlas international des nuages m, Atlas des nuages m  1993-a1
Internationaler Wolkenatlas m
publikace vydaná Světovou meteorologickou organizací v roce 1956 angl. a franc., revidovaná v r. 1975 a přeložená do dalších jazyků. Uvádí klasifikaci oblaků a meteorů, jejich definice a metodické pokyny, i jak má být klasifikace využívána v met. praxi. Mezinárodní atlas oblaků je dvoudílný, v prvním díle je textová, ve druhém obrazová část. Kromě této úplné verze vydala WMO jednodílnou zkrácenou verzi atlasu (česky vyšla v roce 1965) a Mezinárodní album oblaků pro pozorovatele v letadlech. Mezinárodní atlas oblaků navazuje na obdobnou mezinárodní publikaci vydanou v roce 1939. Je využíván při sestavování návodů pro pozorovatele met. stanic, do nichž jsou převzaty jak definice, tak i metodické pokyny uvedené v atlasu. V roce 2017 byla vydána nová elektronická (internetová) verze Mezinárodního atlasu oblaků dostupná na linku https://cloudatlas.wmo.int/home.html.
česky: Mezinárodní atlas oblaků angl: International cloud atlas slov: Medzinárodný atlas oblakov rus: Международный атлас облаков  1993-a3
internationales Einheitensystem n
mezinárodně dohodnutá soustava jednotek fyzikálních veličin, která se skládá ze základních jednotek, odvozených jednotek a násobků a dílů jednotek. Některé ze sedmi základních jednotek (metr, kilogram, sekunda, kelvin, ampér, kandela, mol) se v meteorologii běžně používají. Odvozené jednotky se tvoří výhradně jako součiny a podíly jednotek základních. S vlastním názvem se v meteorologii používá odvozená jednotka pro tlak vzduchu (pascal) a teplotu (stupeň Celsia), bez vlastního názvu např. m.s–1 pro rychlost, kg.m–3 pro hustotu apod. Násobky a díly (výhradně dekadické) se tvoří pomocí předpon před jednotkami. Stále se používají tzv. vedlejší jednotky, které byly dříve pro svou všeobecnou rozšířenost a užitečnost řazeny do soustavy SI, přestože nebyly odvozeny ze základních jednotek. Soustava SI akceptuje používat souběžně s jednotkami SI tyto vedlejší jednotky: minuta, hodina, den, úhlový stupeň, úhlová minuta, (úhlová) vteřina, hektar, litr a tuna.
česky: soustava SI angl: international system of units, System International slov: sústava SI rus: международные единицы измерения СИ  2014
Internationales geophysikalisches Jahr (IGJ) n
(MGR) – období od 1. července 1957 do 31. prosince 1958, stanovené Mezinárodní unií pro geodézii a geofyziku (IUGG), během něhož byla prováděna geofyz. pozorování, včetně meteorologických, s rozsáhlým programem ve světové síti stanic. Na MGR navázala akce zvaná Mezinárodní geofyzikální spolupráce.
česky: Mezinárodní geofyzikální rok angl: International Geophysical Year (IGY) slov: Medzinárodný geofyzikálny rok rus: Международный геофизический год (МГГ)  1993-a1
Internationales Polarjahr n
(MPR) – období let 1882–1883, 1932–1933 a 2006–2007, stanovená mezinárodní dohodou, během nichž byla prováděna geofyz. pozorování, včetně meteorologických, s rozsáhlým programem na různých dočasně zřízených stanicích zejména v polárních oblastech. Po stránce koncepční byl MPR předchůdcem Mezinárodního geofyzikálního roku.
česky: Mezinárodní polární rok angl: International Polar Year (IPY) slov: Medzinárodný polárny rok rus: Международный полярный год (МПГ)  1993-a1
Interpluvial n
viz kvartér.
česky: interpluviál slov: interpluviál  2014
Interpluvialzeit f
viz kvartér.
česky: interpluviál slov: interpluviál  2014
Interstadial n
česky: interstadiál slov: interstadiál  2014
Interstadialzeit f
česky: interstadiál slov: interstadiál  2014
intortus
(in) [intortus] – jedna z odrůd oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Vyskytuje se u oblaků druhu cirrus, jestliže se zakřivená oblačná vlákna zdánlivě velmi nepravidelně navzájem proplétají.
česky: intortus angl: intortus slov: intortus rus: перепутанные облака  1993-a2
Inversion f
v meteorologii opačný průběh změn meteorologického prvku s výškou, než je v reálné atmosféře obvyklé. Může jít jak o okamžitý stav, tak o klimatickou zvláštnost místního měřítka. Podle met. prvku, který bereme v úvahu, rozlišujeme inverzi teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, hustoty vzduchu, srážek apod. Viz též vrstva inverzní.
česky: inverze angl: inversion slov: inverzia rus: инверсия  1993-a2
Inversionsbewölkung f
oblaky podmíněné výškovou inverzí teploty vzduchu. Patří k nim nejčastěji oblaky druhu stratus, popř. stratocumulus a altostratus. Vyskytují se v oblasti dolní hranice inverze a v důsledku vlnění této hranice mívají vlnovou strukturu. K vývoji inverzní oblačnosti dochází při nahromadění vodní páry pod zadržující vrstvou výškové inverze a radiačním ochlazením podinverzní vrstvy pod teplotu rosného bodu. Inverzní oblačnost se vytváří především v noci, v zimním období se však může udržet po dobu několika dnů.
česky: oblačnost inverzní angl: inversion cloudiness slov: inverzná oblačnosť rus: инверсионная облачность  1993-a2
Inversionsgrenze f
hladina v atmosféře, v níž ve směru zdola nahoru začíná, resp. končí inverze teploty vzduchu nebo jiného meteorologického prvku (dolní a horní hranice inverze). Hranice teplotní inverze se na křivce teplotního zvrstvení jeví jako zlomové body a pokud se tlak vzduchu na horní a dolní hranici inverze liší o více než 20 hPa počítají se mezi význačné hladiny.
česky: hranice inverze angl: boundary of inversion layer slov: hranica inverzie rus: граница инверсии  1993-a3
Inversionsnebel m
syn. mlha vysoká.
česky: mlha inverzní angl: inversion fog slov: inverzná hmla rus: инверсионный туман  1993-a2
Ionisation der Atmosphäre f
proces vzniku iontů a volných elektronů v atmosféře, který ovlivňuje elektrickou vodivost vzduchu, a tím také el. jevy v atmosféře. Koncentrace volných elektronů ve vyšších vrstvách atmosféry je dána dvěma navzájem protichůdnými procesy: ionizací neutrálních částic a rekombinací iontů. Za iniciátory atmosférické ionizace se zpravidla považuje:
a) korpuskulární záření,
b) elmag. záření (krátkovlnné ultrafialové paprsky, záření radioakt. původu a ultragama záření),
c) ionty a elektrony, u nichž došlo ve vysokých el. polích k nárazové ionizaci. Na rozdíl od ionosféry je v troposféře a stratosféře ionizována jen relativně malá část molekul složek vzduchu, čemuž odpovídají hodnoty elektrické vodivosti vzduchu řádově 10–14 ohm–1.m–1. Zejména v souvislosti s ionizací vzduchu v troposféře, popř. ve stratosféře se v meteorologické literatuře používá pojem atmosférické ionty (aeroionty).
česky: ionizace atmosférická angl: ionization of atmosphere slov: atmosférická ionizácia rus: ионизация атмосферы  1993-a3
Ionosphäre f
ionizovaná část atmosféry, tj. elektricky vodivé vrstvy v atmosféře rozkládající se ve výšce přibližně od 60 až do 1 000 km, kde postupně přechází v plazmasféru. V ionosféře, která zahrnuje část mezosféry, termosféru a spodní část exosféry, je většina částic ionizována, tj. nalézá se v plazmatickém stavu. Vysoká koncentrace iontů a volných elektronů způsobuje odraz některých frekvencí elmag. vln zpět k zemskému povrchu, čímž je ovlivňováno rádiové spojení. Vodivou (ionizovanou) část vysoké atmosféry, obsahující volné elektrony a ionty, pojmenoval souborným názvem ionosféra R. A. Watson – Watt v r. 1926. Směrem vzhůru přechází ionosféra v zemskou magnetosféru. Viz též bouře ionosférická, ionizace atmosférická, slapy ionosférické, vítr ionosférický, vrstvy ionosférické, vodivost vzduchu elektrická, ionosférická porucha náhlá.
česky: ionosféra angl: ionosphere slov: ionosféra rus: ионосфера  1993-a3
IPV-Theorie f
[ai pí ví θiŋkiŋ] – viz PV thinking.
česky: IPV thinking angl: IPV thinking slov: IPV thinking  2014
Irisieren n
barevné, často velmi proměnlivé zabarvení okrajů nebo průsvitných částí oblaků. V barvách převládá zelená a růžová. Irizace je převážně ohybovým jevem zvláště do úhlové vzdálenosti 10° od Slunce.
česky: irizace angl: iridescence, irisation slov: irizácia rus: иризация  1993-a2
Isallobare f
čára spojující místa se stejnou hodnotou změny tlaku vzduchu za určitý časový interval (3, 6, 24 h apod.). Izalobary se zakreslují především na přízemních synoptických mapách. Viz též mapa izalobar, metoda izalobar, střed izalobarický, izotendence, izalolinie, vítr izalobarický, vítr alobarický.
česky: izalobara angl: isallobar slov: izalobara rus: изаллобара  1993-a2
Isallobarenkarte f
mapa, do níž jsou pomocí izalobar zakresleny změny tlaku vzduchu za určitý časový interval. Viz též metoda izalobar, mapa izalohyps.
česky: mapa izalobar angl: isallobaric chart slov: mapa izalobár rus: изаллобарическая карта, карта изаллобар  1993-a3
Isallobarenmethode f
dříve metoda používaná při předpovědi přízemního tlakového pole pomocí map izalobar. Extrapolací se určila budoucí poloha oblastí poklesů nebo vzestupů tlaku vzduchu, přičemž se odhadla změna jejich intenzity a směr postupu. Extrapolované izalobarické pole se sečetlo se současným tlakovým polem, a tím se získalo předpovídané tlakové pole na určitou dobu, většinou na 12 až 24 h dopředu. Na území ČR se používala do cca 60. let 20. století. S nástupem numerických předpovědních metod ztratila metoda izalobar význam. Viz též izolinie.
česky: metoda izalobar angl: isallobaric method slov: metóda izalobár rus: метод изаллобар  1993-a3
isallobarisches Zentrum n
místo na synoptické mapě, v němž byl za určitou dobu, nejčastěji za 3 hodiny, pozorován největší pokles nebo vzestup tlaku vzduchu. Viz též tendence tlaková, metoda izalobar, izalobara.
česky: střed izalobarický angl: isallobaric center slov: izalobarický stred rus: изаллобарический центр  1993-a1
Isallohypse f
čára spojující místa se stejnou hodnotou změny výšky standardní izobarické hladiny (absolutní izalohypsa) nebo změny tloušťky vrstvy mezi dvěma izobarickými hladinami (relativní izalohypsa) za určitý časový interval (obvykle 12 nebo 24 h.). Izalohypsy se zakreslují zpravidla do výškových map, v nichž hodnoty záporných abs. izalohyps vymezují oblasti snižování izobarické hladiny. Hodnoty záporných rel. izalohyps vymezují oblasti, v nichž se zmenšuje tloušťka vrstvy mezi dvěma izobarickými hladinami, klesá tudíž prům. virtuální teplota této vrstvy. Obrácené vztahy platí pro oblasti kladných hodnot abs. a rel. izalohyps. Viz též izohypsa, vítr izalohyptický, vítr alohyptický.
česky: izalohypsa angl: isallohypse slov: izalohypsa rus: изаллогипса  1993-a2
Isallohypsenkarte f
mapa, do níž jsou pomocí izalohyps zakresleny změny výšky absolutní (barické) topografie  izobarické hladiny nebo tloušťky relativní (barické) topografie za určitý časový interval. Mapy izalohyps abs. topografie znázorňují změny výšky standardních izobarických hladin, a proto jsou do jisté míry analogické mapám izalobar. Mapy izalohyps rel. topografie vyjadřují změny prům. virtuální teploty ve vrstvě vzduchu mezi standardními izobarickými hladinami, a jsou tedy mapami izaloterm.
česky: mapa izalohyps angl: isallohyptic chart slov: mapa izalohýps rus: карта изаллогипс  1993-a3
Isallolinie f
čára spojující na mapě nebo grafu místa se stejnou hodnotou změny proměnné za určitý časový interval. V meteorologii izalolinie vyjadřují dynamiku polí meteorologických prvků. Jsou konstruovány buď z hodnot rozdílů, např. izalobary na synoptických mapáchtlakových tendencí, nebo graf. odečtem polí, např. izalohypsy po 24 h na mapách absolutní topografie. Viz též izaloterma, izalobara, izalohypsa.
česky: izalolinie angl: isalloline slov: izalolínia rus: изаллолиния  1993-a2
Isallotherme f
čára spojující na mapě nebo grafu místa se stejnou hodnotou změny teploty vzduchu za určitý časový interval (v předpovědní službě většinou za 24 h). Je jednou z izalolinií. Viz též mapa izaloterm.
česky: izaloterma angl: isallotherm slov: izaloterma rus: изаллотерма  1993-a2
Isallothermenkarte f
mapa rozdílů teploty vzduchu za určitý časový úsek, znázorněných pomocí izaloterm. Nejčastěji se sestavují mapy izaloterm za 24 h, aby se vyloučil vliv denního chodu teploty vzduchu. Izalotermami se vyčleňují oblasti růstu a poklesu teploty (oteplení a ochlazení). Mapa izaloterm je i mapa izalohyps relativní topografie.Tyto mapy používané v synoptické meteorologii se dnes konstruují pomocí výpočetní techniky. Kromě syn. meteorologie se mapa izaloterm využívají i v klimatologii, a to většinou pro znázornění ročního chodu teploty vzduchu. V tom případě izalotermy vyjadřují rozdíly prům. měs. teploty sousedních měsíců v dané oblasti, např.rozdíl teploty vzduchu v Evropě mezi dubnem a březnem.
česky: mapa izaloterm angl: isallotherm chart slov: mapa izaloteriem rus: карта изаллотерм  1993-a3
Isalumchrone f
izolumchrona – čára spojující místa se stejnou délkou osvětlení za určitý časový interval. Viz též izofota.
česky: izalumchrona slov: izalumchróna  1993-a1
Isamplitude f
syn. izoamplituda.
česky: izamplituda slov: izamplitúda rus: изамплитуда  1993-a1
Isanemone f
viz izotacha.
česky: izanemona angl: isanemone slov: izanemóna rus: изанемона  1993-a1
Isanomale f
čára spojující místa se stejnou odchylkou proměnné, v meteorologii a klimatologii se stejnou intenzitou  meteorologické, resp. klimatické anom8lie. Např. termoizanomály znázorňují teplotní anomálie, hyetoizanomály srážkové anomálie apod.
česky: izanomála angl: isanomaly slov: izanomála rus: изаномала  1993-a3
Isanomalenkarte f
mapa znázorňující rozložení odchylek hodnot met. prvků od jejich prům. (norm.) hodnoty pomocí izanomál. Nejčastěji znázorňuje odchylky prům. denních, měs., roč. a jiných hodnot meteorologických prvků v daném roce od klimatologických normálů. V tom případě bývá mapa izanomál označována jako mapa anomálií. V jiném případě mapa izanomál znázorňuje rozložení odchylek hodnot met. prvků od prům. hodnot vypočítaných pro určitou polohu, např. rovnoběžku, nadm. výšku apod. V současné době se časteji používá označení mapa anomálií.
česky: mapa izanomál angl: isanomal chart slov: mapa izanomál rus: карта изаномал  1993-a3
Isarithme f
syn. izolinie.
česky: izaritma angl: isarithm slov: izaritma rus: изаритма  1993-a1
isenthalper Prozess m
termodyn. děj, který probíhá při konstantní hodnotě entalpie. Adiabatický děj, který probíhá při konstantním tlaku, je dějem izentalpickým. V meteorologii např. izentalpické vypařování vodních kapek v nenasyceném vzduchu. Viz též děj adiabatický, děj izobarický.
česky: děj izentalpický angl: isenthalpic process slov: izentalpický dej rus: изэнтальпический процесс fr: transformation isenthalpique f  1993-a3
Isentrope f
čára spojující místa se stejnou mírou entropie. V nenasyceném vzduchu spojuje též místa se stejnou potenciální teplotou. Viz též mapa izentropická, promíchávání izentropické.
česky: izentropa angl: isentrope slov: izentropa rus: изэнтропа  1993-a1
isentrope Fläche f
česky: hladina izentropická angl: isentropic level, isentropic surface slov: izentropická hladina rus: изэнтропическая поверхность, изэнтропический уровень  1993-a1
isentrope Fläche f
syn. hladina izentropická – v meteorologii plocha konstantní hodnoty entropie vzduchu. Ve vzduchu nenasyceném vodní párou jsou izentropické plochy současně plochami konstantní potenciální teploty. Viz též izentropa, solenoidy izotermicko-izentropické.
česky: plocha izentropická angl: isentropic surface slov: izentropická plocha rus: изэнтропическая поверхность  1993-a2
isentrope Koordinaten f/pl
česky: soustava souřadnicová Θ angl: Θ coordinate system slov: súradnicová sústava Θ rus: система кoординат тета (Ѳ)  1993-a1
isentrope Mischung f
promíchávání vzduchu, při němž si jednotlivé vzduchové částice zachovávají konstantní entropii. K izentropickému promíchávání dochází např. tehdy, jestliže ve vzduchových částicích nenasycených vodní párou probíhají při turbulentním promíchávání adiabatické děje, tzn. potenciální teplota se s časem nemění.
česky: promíchávání izentropické angl: isentropic mixing slov: izentropické premiešavanie rus: изэнтропическое перемешивание  1993-a1
Isentropenanalyse f
analýza procesů v atmosféře, která je založena na rozboru polohy a konfigurace izentropických ploch a rozložení vlastností vzduchu a jeho pohybu na těchto plochách. Je dobře aplikovatelná na adiabatické dějesynoptickém měřítku, které nenarušují kontinuitu izentropických ploch, a ve volné atmosféře v místech se stabilním teplotním zvrstvením, kde je vert. rozložení izentropických ploch jednoznačnou funkcí tlaku vzduchu. Izentropická analýza je vhodnou součástí analýzy počasí, a to zejména vertikálních pohybů vzduchu, procesů na atmosférických frontách, advekce vlhkosti vzduchu a stabilitních poměrů. Izentropická analýza se provádí na izentropických mapách a vertikálních řezech atmosférou. Viz též anomálie potenciální vorticity.
česky: analýza izentropická angl: isentropic analysis slov: izentropická analýza rus: изэнтропический анализ fr: analyse isentropique f  1993-a3
Isentropenfläche f
syn. hladina izentropická – v meteorologii plocha konstantní hodnoty entropie vzduchu. Ve vzduchu nenasyceném vodní párou jsou izentropické plochy současně plochami konstantní potenciální teploty. Viz též izentropa, solenoidy izotermicko-izentropické.
česky: plocha izentropická angl: isentropic surface slov: izentropická plocha rus: изэнтропическая поверхность  1993-a2
Isentropenkarte f
mapa topografie dané izentropické plochy, která je v případě nenasyceného vzduchu totožná s mapou topografie určité potenciální teploty. Do izentropické mapy se zakreslují nadm. výšky ploch určité potenciální teploty a hodnoty směšovacího poměru nebo měrné vlhkosti vzduchu v této ploše. Jako doplňující údaje mohou být do izentropické mapy zakreslovány údaje o větru, izentropické potenciální vorticitě, relativní vlhkosti vzduchu a oblačnosti.
česky: mapa izentropická angl: isentropic chart slov: izentropická mapa rus: изэнтропическая карта  1993-a3
isentroper Prozess m
termodyn. děj, při němž zůstává konstantní hodnota entropie. V nenasyceném vzduchu je izentropickým každý adiabatický děj. Označení děj izentropický zavedl amer. fyzik J. W. Gibbs v r. 1883. Viz též izentropa.
česky: děj izentropický angl: isentropic process slov: izentropický dej rus: изэнтропический процесс fr: processus isentropique m  1993-a1
Islandtief n
syn. cyklona severoatlantická – permanentní akční centrum atmosféry nad sev. částí Atlantského oceánu, s nejčastější polohou středu v oblasti Islandu. Islandská cyklona je důležitým článkem severoatlantického deformačního pole ve všeobecné cirkulaci atmosféry. Je permanentně oživována sériemi cyklon vytvářejících se na atlantické polární frontě, která probíhá jižně od ní, jakož i arktickou frontou, která probíhá na sever od ní. Islandská cyklona je rozsáhlý tlakový útvar, který má často několik samostatných středů cyklony, zvláště v prostoru mezi Kanadou a Barentsovým mořem. Má v průběhu celého roku rozhodující význam pro počasí a klima převážné části Evropy, protože usměrňuje postup frontálních systémů z Atlantiku nad evropskou pevninu, a tím i transport vláhy do vnitrozemí. Podmiňuje typickou proměnlivost počasí i nad naším územím.
česky: cyklona islandská angl: Icelandic low slov: islandská cyklóna rus: исландский минимум fr: dépression d'Islande f  1993-a3
Isoamplitude f
syn. izamplituda – čára spojující místa se stejnou hodnotou amplitudy meteorologického prvku, např. teploty vzduchu. Izoamplitudami je možné znázorňovat plošné rozložení jak abs., tak prům. amplitud met. prvků, nejčastěji prům. roč. amplitudy teploty vzduchu. Viz též izodiafora.
česky: izoamplituda angl: isoamplitude slov: izoamplitúda rus: изоамплитуда  1993-a1
Isoathme f
čára spojující místa se stejnou hodnotou výparu.
česky: izoatma angl: isoathm slov: izoatma rus: изоатма  1993-a1
Isoaurore f
syn. izochasma.
česky: izoaurora angl: isoaurore slov: izoaurora rus: изоаврора  1993-a1
isobar-isostere Solenoide n/pl
termodynamické solenoidy v atmosféře, které vznikají při protínání izobarických a izosterických ploch.
česky: solenoidy izobaricko-izosterické angl: isobaric-isosteric solenoids, isobaric-isosteric tubes slov: izobaricko-izosterické solenoidy rus: изобаро-изостерические соленоиды  1993-a2
isobar-isotherme Solenoide n/pl
termodynamické solenoidy v atmosféře, které vznikají při protínání izobarických a izotermických ploch.
česky: solenoidy izobaricko-izotermické angl: isobaric-isotherm solenoids slov: izobaricko-izotermické solenoidy  2014
Isobare f
čára spojující místa se stejnou hodnotou tlaku vzduchu. Zejména v synoptické meteorologii patří k nejužívanějším izoliniím. Na přízemních synoptických mapách izobary spojují místa stejného tlaku redukovaného na hladinu moře a jsou průsečnicemi izobarických hladin (ploch) s hladinou moře. Pomocí izobar se provádí analýza tlakového pole (přízemního) a vymezují se tlakové útvary. Zakreslují se v intervalech v závislosti na měřítku synoptické mapy a meteorologického jevu, který má být znázorněn (obvykle po 5, resp. 2,5 hPa). Zvláštním druhem izobar jsou orografické izobary. Ačkoliv izobary jakožto izolinie mají hladký průběh, na atm. frontách se mohou lomit. Viz též izobary na atmosférické frontě, mapa izobar, plocha izobarická, zakřivení izobar antickylonální, zakřivení izobar cyklonální, izalobara.
česky: izobara angl: isobar slov: izobara rus: изобара  1993-a2
isobare Fläche f
méně vhodné označení pro izobarickou hladinu. Viz též hladina tlaková.
česky: hladina barická angl: isobaric level, isobaric surface slov: barická hladina rus: барический уровень  1993-a1
isobare Fläche f
hladina (plocha) s konstantním tlakem vzduchu, jejíž výška nad zemí nebo vzdálenost od jiné izobarické hladiny závisí na teplotních, resp. hustotních vlastnostech sloupce vzduchu, vyjádřených např. jeho stř. virtuální teplotou. Mapy izobarických hladin jsou označovány jako mapy absolutní a relativní topografie. Sklon izobarických hladin k stř. hladině moře je řádově zlomky minuty. Tangens úhlu sklonu izobarické hladiny je
tgβ=λgvg,
kde λ je Coriolisův parametr, vg rychlost geostrofického větru a g velikost tíhového zrychlení. Nevhodné označení pro izobarickou plochu je tlaková, příp. barická hladina.
česky: hladina izobarická angl: constant pressure level, constant pressure surface, isobaric level, isobaric surface slov: izobarická hladina rus: изобарическая поверхность, поверхность постоянного давления  1993-a2
isobare Fläche f
v meteorologii plocha konstantní hodnoty tlaku vzduchu. V aerologii se častěji používá označení izobarická hladina. Viz též izobara, sklon izobarické plochy, solenoidy izobaricko-izosterické, topografie barická, útvar tlakový.
česky: plocha izobarická angl: isobaric surface slov: izobarická plocha rus: изобарическая поверхность  1993-a3
Isobaren an der atmosphärischen Front f/pl
izobary na pohybujících se atmosférických frontách se obvykle lomí. Vzduchové hmoty stýkající se na frontě se s frontou obvykle nepohybují rovnoběžně, izobarické plochy v obou vzduchových hmotách mají rozdílný sklon. Z termické struktury fronty vyplývá dyn. pokles tlaku hlavně před frontou a izobary při lomení na frontě vytvářejí brázdu nízkého tlaku vzduchu. Její výraznost závisí na sklonu atmosférické fronty, čím je sklon větší, tím je brázda ostřejší. Proto izobary na studené frontě vytvářejí ostřejší brázdu než na teplé frontě. Na kvazistacionární (geostrofické) frontě jsou izobary s frontou rovnoběžné, protože horizontální tlakový gradient v obou vzduchových hmotách je kolmý na frontu a vzduchové hmoty se pohybují s frontou rovnoběžně.
česky: izobary na atmosférické frontě angl: isobars on atmospheric front slov: izobary na atmosférickom fronte rus: изобары на атмосферном фронте  1993-a2
Isobarenkarte f
mapa rozložení tlaku vzduchu znázorněného pomocí izobar. Nejčastěji se používá map tlaku vzduchu redukovaného na hladinu moře na nichž izobary vymezují tlakové útvary. Mapy izobar znázorňují buď okamžité rozložení tlaku vzduchu, zpravidla na přízemních synoptických mapách, nebo rozložení prům., především dlouhodobých hodnot tlaku vzduchu na klimatologických mapách. Viz též redukce tlaku vzduchu na dohodnutou hladinu, mapa izohyps.
česky: mapa izobar angl: isobaric chart slov: mapa izobár rus: изобарическая карта  1993-a1
Isobarensynoptik f
synoptická meteorologie druhé poloviny 19. stol. Tehdejší synoptická analýza spočívala především v rozboru přízemního tlakového pole pomocí izobar a ještě nebyla prováděna frontální analýza. Izobarická synoptická meteorologie objevila tlakové útvary, jejich vzájemné působení a převládající směry pohybu, např. dráhy cyklon, statist. zkoumala rozložení met. prvků v tlakových útvarech, poznala souvislost mezi směrem větru a rozdělením tlaku vzduchu a stanovila řadu empir. pravidel dosud využívaných v synop. praxi. Na popsané stadium synop. meteorologie přímo navázaly objevy norské meteorologické školy.
česky: meteorologie synoptická izobarická angl: isobaric synoptic meteorology slov: izobarická synoptická meteorológia rus: изобарическая синоптическая метеорология  1993-a1
isobarer Prozess m
termodyn. děj, který probíhá při konstantním tlaku. Při izobarickém ději v ideálním plynu platí pro měrný objem α a teplotu T v K vztah
αα0 =TT0,
kde α0 a T0 jsou měrný objem a teplota v počátečním stavu.
česky: děj izobarický angl: isobaric process slov: izobarický dej rus: изобарический процесс fr: processus isobare m  1993-a3
Isobathe f
čára spojující místa stejné podmořské hloubky. Viz též izohypsa.
česky: izobata angl: isobath slov: izobata rus: изобата  1993-a2
Isobronte f
čára spojující místa, v nichž v určitém dni bylo současně slyšet první hřmění. Používá se např. ke sledování tahu bouřek. Viz též mapa izobront, izocerauna.
česky: izobronta angl: isobront slov: izobronta rus: изобронта  1993-a1
Isobrontenkarte f
mapa, na níž jsou izobrontami spojena místa zemského povrchu s prvním slyšitelným hřměním. Obvykle se konstruovaly ke zjišťování tahu bouřek, dnes se nepoužívá.
česky: mapa izobront angl: isobront chart slov: mapa izobront rus: карта изобронт  1993-a3
Isochalase f
čára spojující místa se stejným počtem krupobití za určité období.
česky: izochalaza slov: izochaláza  1993-a1
Isochasme f
syn. izoaurora – čára spojující místa se stejnou četností výskytu polární záře.
česky: izochasma angl: isaurore, isochasm slov: izochazma rus: изохасма  1993-a1
Isochimene f
čára spojující místa se stejnými prům. teplotami zimy. Viz též izotera.
česky: izochimena angl: isocheim, isocheimal, isochimene slov: izochimena rus: изохимена  1993-a1
Isochione f
izolinie používaná ke znázorňování plošného rozložení jevů souvisejících se sněhem. Význam pojmu izochiona není ustálen. Znamená čáru spojující místa:
a) se stejnou výškou sněhové pokrývky,
b) se stejným trváním sněhové pokrývky vyjádřeným ve dnech,
c) se stejným počtem dní se sněžením,
d) se stejnou výškou sněžné čáry,
e) se stejným vodním obsahem sněhu.
Viz též izonifa.
česky: izochiona angl: isochion slov: izochiona rus: изохиона  1993-a2
isochorer Prozess m
termodyn. děj probíhající při konstantním objemu systému. Zahrnuje i děj izosterický.
česky: děj izochorický slov: izochorický dej  2017
Isochrone f
čára spojující na mapě místa s výskytem určitého jevu ve stejném čase, např. spojuje místa se současným přechodem fronty.
česky: izochrona angl: isochrone slov: izochróna rus: изохрона  1993-a1
Isodense f
syn. izopykna.
česky: izodensa angl: isodense slov: izodenza rus: изоденса  1993-a1
Isodiaphore f
čára spojující místa se stejnými rozdíly prům. tlaku vzduchu v lednu a červenci. Vyjadřuje prům. roč. amplitudu tlaku vzduchu v případě, že leden a červenec jsou měsíci s extrémním tlakem vzduchu. Izodiafora je jednou z izoamplitud.
česky: izodiafora slov: izodiafora  1993-a1
Isoecho n
radiolokaci čára spojující body se stejnou intenzitou signálu odraženého od sledovaného cíle nebo body se stejnou radiolokační odrazivostí. Též název technického zařízení starších analogových radarů ke konturování cílů prostřednictvím zařazení kalibrovaných útlumů (uváděných v dB).
česky: izoecho angl: isoecho slov: izoecho rus: изоэхо  1993-a3
Isogeotherme f
čára spojující místa se stejnou teplotou pod zemským povrchem. Viz též stupeň geotermický.
česky: izogeoterma angl: geoisotherm, isogeotherm slov: izogeoterma rus: изогеотерма  1993-a1
Isoglazihypse f
čára spojující místa se stejnou nadm. výškou klimatické sněžné čáry, resp. počínajícího zalednění.
česky: izoglacihypsa slov: izoglacihypsa rus: изогляцигипса  1993-a1
Isogone f
obecně čára spojující místa se stejnou hodnotou úhlu.
1. v geofyzice spojnice míst se stejnou magnetickou deklinací;
2. v meteorologii spojnice míst se stejným směrem větru.
česky: izogona angl: isogon slov: izogóna rus: изогона  1993-a1
Isogramme f
1. čára spojující místa se stejnou měrnou vlhkostí vzduchu, resp. stejnou hodnotou směšovacího poměru;
2. čára konstantní měrné vlhkosti resp. směšovacího poměru nasyceného vzduchu na aerologickém diagramu;
3. v obecném významu jako syn. pro izolinii, izoplétu, někdy pro izolinii frekvence meteorologického jevu, používané v zahraničí.
česky: izograma angl: isarithm, isogram slov: izograma rus: изограмма  1993-a2
Isohelie f
čára spojující místa se stejným trváním slunečního svitu za určité období (den, měsíc, rok apod.).
česky: izohélie angl: isohel, isoheliopleth slov: izohélia rus: изогелa, изогелия  1993-a1
Isohumide f
čára spojující místa se stejnou vlhkostí vzduchu. Může být pro relativní vlhkost, specifickou vlhkost či směšovací poměr. Viz též izograma.
česky: izohumida angl: isohume slov: izohumida  1993-a2
Isohyete f
čára spojující místa se stejnými úhrny srážek za určité období.
česky: izohyeta angl: isohyet slov: izohyeta rus: изогиета  1993-a1
Isohygromene f
čára spojující místa se stejným počtem vlhkých resp. suchých měsíců v roce. Používala se při hodnocení tropického a subtropického klimatu v případě, že nebyly k dispozici podrobnější údaje o roč. rozdělení srážek.
česky: izohygromena slov: izohygromena  1993-a1
Isohygrotherme f
čára spojující místa se stejně častým výskytem dusna, vyjádřeným počtem dusných dní za určité období.
česky: izohygroterma slov: izohygroterma  1993-a1
Isohyomene f
čára spojující místa se stejným počtem vlhkých měsíců.
česky: izohyomena angl: isohyomene slov: izohyomena  1993-a1
Isohypse f
obecně čára spojující místa stejných hodnot nadm. výšky, jsou zakreslovány po smluvených intervalech. V meteorologii se používají absolutní a relativní izohypsy. Viz též mapa izohyps, izobara, izalohypsa.
česky: izohypsa angl: contour line, isohypse slov: izohypsa rus: изогипса  1993-a2
Isohypsenkarte f
výšková synoptická mapa některých standardních izobarických hladin, na níž je zakreslena výška této hladiny nad hladinou moře pomocí absolutních izohyps. Může obsahovat též údaje o teplotě a vlhkosti vzduchu, směru a rychlosti větru, při synoptické analýze se zakreslují i izotermy, popř. jiné izolinie. K nejčastěji používaným mapám absolutní (barické) topografie (zkr. AT) v předpovědní praxi patří mapy AT 850, 700, 500 a 300 hPa. Jsou sestaveny buď na základě měření v některých z hlavních synoptických termínů, nebo jsou sestaveny pro některé z budoucích termínů (např. za 24, 48, 72 hodin atd.), pak hovoříme o předpovědních mapách. V met. praxi se dnes zpravidla tyto mapy vytvářejí jako jeden z výstupů numerických předpovědních modelů, ať už ve formě analýzy nebo předpovědní mapy. Viz též mapa barické topografie, mapa relativní (barické) topografiemapa termobarického pole, výška geopotenciální.
česky: mapa absolutní (barické) topografie angl: constant pressure chart, isobaric chart, isobaric contour chart slov: mapa absolútnej topografie rus: карта абсолютной топографии, карта изогипс  1993-a3
Isohypsenkarte f
v provozní met. praxi dříve obvyklé označení pro mapy absolutní (barické) topografie. Viz též mapa izobar.
česky: mapa izohyps angl: isohyptic chart slov: mapa izohýps rus: карта изогипс  1993-a3
Isokone f
1. obecně čára spojující místa se stejnou koncentrací určité látky;
2. čára spojující místa se stejným obsahem prachu v ovzduší. Viz též izorypa.
česky: izokona slov: izokona rus: изокона  1993-a0
Isokontinentale f
1. čára spojující místa se stejnou kontinentalitou klimatu. Viz též izopira, izotalantóza;
2. čára spojující místa stejně vzdálená od pobřeží.
česky: izokontinentála slov: izokontinentála  1993-a1
isolierte Antizyklone f
teplá anticyklona, která vznikla oddělením sev. části protáhlého hřebene vysokého tlaku vzduchu, ležícího zpravidla v poledníkovém směru, brázdou nízkého tlaku vzduchu. Izolovaná anticyklona bývá často blokující anticyklonou.
česky: anticyklona izolovaná angl: cut-off high slov: izolovaná anticyklóna rus: отсеченный антициклон fr: anticyclone coupé en altitude m  1993-a3
Isolinie f
označení pro izolinii.
česky: izočára angl: isoline slov: izočiara rus: изолиния  1993-a2
Isolinie f
syn. izaritma, izopleta, nevh. izočára – čára spojující na grafu nebo mapě body (místa) se stejným číselným významem, např. se stejnou hodnotou fyz. veličiny (v meteorologii teploty vzduchu, atm. srážek, trvání slunečního svitu apod.). Izolinie rozdělují zkoumaná pole na oblasti s vyšší a nižší hodnotou, jejich vzdálenosti jsou nepřímo úměrné gradientu zkoumaných jevů. Nemohou se křížit. Při čtení grafu nebo mapy mají obdobný význam jako souřadnicová soustava.
Metoda izolinií patří v meteorologii k nejpoužívanějším graf. metodám. V předpovědní praxi se používá především k rozboru polí meteorologických prvků při analýze synoptických map a při sestavování vertikálních řezů atmosférou, v klimatologii zejména při znázorňování geografického (plošného) rozložení klimatických prvků. Izolinie se zakreslují (konstruují) s využitím interpolace. Interval (hustota) izolinií záleží na povaze met. prvků, jejich gradientu, hustotě zákl. bodů (např. hustotě staniční sítě), účelu znázorňování apod., pro mnohé synop. a klimatologické mapy se již ustálil. Pro izolinie se v meteorologii používají různé názvy podle toho, který prvek zobrazují, např. izoterma je izolinií teploty, izohyeta je izolinií srážek atd.
česky: izolinie angl: isoline slov: izolínia rus: изолиния  1993-a2
Isolumchrone f
syn. izalumchrona.
česky: izolumchrona slov: izolumchróna  1993-a1
Isomene f
čára spojující místa se stejnými prům. měs. teplotami vzduchu. Je druhem izotermy.
česky: izomena slov: izomena  1993-a1
Isomere f
syn. ekvipluva – čára používaná v klimatologii ke znázornění roč. rozdělení srážek. Spojuje místa:
1. se stejným podílem měs. nebo sezonních srážek na roč. úhrnu srážek, vyjádřeným v %, tj. se stejnými relativními srážkami;
2. se stejným poměrem měs. úhrnu srážek k 1/12 roč. úhrnu srážek, tj. se stejným pluviometrickým koeficientem.
česky: izomera angl: isomer slov: izomera rus: изомера  1993-a1
Isomonime f
čára spojující místa se stejným trváním teploty vzduchu nad nebo pod určitou hranicí.
česky: izomonima slov: izomonima  1993-a1
Isonephe f
čára spojující na mapě místa se stejnou oblačností, tj. stejným stupněm pokrytí oblohy oblaky vyjádřeným v %.
česky: izonefa angl: isoneph slov: izonefa rus: изонефа  1993-a1
Isoniphe f
izolinie používaná ke znázorňování plošného rozložení jevů souvisejících se sněhem, často spojuje místa se stejnou výškou sněhové pokrývky, někdy i místa se stejným počtem dnů se sněžením nebo vodní obsah (angl. isonival). Viz též izochiona.
česky: izonifa angl: isonif slov: izonifa rus: изонифа  1993-a2
Isonotide f
čára spojující místa se stejnou hodnotou dešťového faktoru.
česky: izonotida slov: izonotida  1993-a2
Isoombre f
čára spojující místa se stejnou intenzitou výparu. Viz též izoatma.
česky: izoombra angl: isoombre slov: izoombra rus: изоомбра  1993-a1
Isopause f
horní hranice přibližně izotermální vrstvy ve spodní stratosféře, zvané izosféra.
česky: izopauza angl: isopause slov: izopauza rus: изопауза  1993-a1
Isophane f
čára spojující místa se stejným datem výskytu určitého sezonního jevu v životě rostlin nebo zvířat, tj. fenologické fáze.
česky: izofena angl: isophane, isophene slov: izofena rus: изофена  1993-a2
Isophote f
čára spojující místa se stejnou intenzitou osvětlení krajiny nebo plochy, popř. se stejnou intenzitou světlosti oblohy.
česky: izofota angl: isophote slov: izofota rus: изофота  1993-a1
Isophytochrone f
čára spojující místa se stejnou délkou vegetačního období.
česky: izofytochrona angl: isophytochrone slov: izofytochróna rus: изофитохрона  1993-a1
Isopire f
čára spojující místa se stejnou ombrickou kontinentalitou klimatu. Je druhem izokontinentály.
česky: izopira slov: izopira  1993-a1
Isoplethe f
1. syn. izolinie;
2. v klimatologii obvykle izolinie, vyjadřující závislost jedné proměnné na dvou nezávisle proměnných, znázorněné v pravoúhlé souřadnicové soustavě, přičemž zpravidla alespoň jedna z nezávisle proměnných nemá geometrický charakter. Příkladem je izopleta změn půdních teplot s hloubkou a časem neboli termoizopleta nebo izopleta změn intenzity slunečního záření v určitém místě v závislosti na denní a roč. době.
česky: izopleta angl: isopleth slov: izopléta rus: изоплета  1993-a1
Isopluvie f
čáry na mapě spojující místa se stejným dešťovým faktorem.
česky: izopluvie angl: isopluvial slov: izopluvia rus: изоплювия  1993-a3
Isopykne f
syn. izodensa – čára spojující místa se stejnou hustotou, v meteorologii zejména hustotou vzduchu. V principu je totožná s izosterou. Viz též plocha izopyknická.
česky: izopykna angl: isopycnic line slov: izopykna rus: изопикна  1993-a2
isopykne Fläche f
česky: hladina izopyknická angl: isopycnic level slov: izopyknická hladina rus: изопикнический уровень  1993-a1
isopykne Fläche f
syn. hladina izopyknická – v meteorologii plocha konstantní hustoty (měrné hmotnosti) vzduchu. Je současně plochou izosterickou. Průsečnice izopyknické plochy s libovolnou jinou plochou se nazývá izopykna.
česky: plocha izopyknická angl: isopycnic surface slov: izopyknická plocha rus: изопикническая поверхность  1993-a2
isopykner Prozess m
termodyn. děj, který probíhá při konstantní hustotě. Je totožný s dějem izosterickým.
česky: děj izopyknický angl: isopycnic process slov: izopyknický dej rus: изопикнический процесс fr: processus isopycnique m  1993-a3
Isosphäre f
nejnižší část stratosféry, která se rozkládá mezi tropopauzou a izopauzou a je charakteristická zhruba neměnnou teplotou vzduchu s výškou.
česky: izosféra angl: isosphere slov: izosféra rus: изосфера  1993-a1
Isostere f
čára spojující místa se stejným měrným objemem, v meteorologii zejména se stejným měrným objemem vzduchu. V principu je totožná s izopyknou. Viz též izopykna, plocha izosterická.
česky: izostera angl: isostere slov: izostera rus: изостера  1993-a2
isostere Fläche f
česky: hladina izosterická angl: isosteric level slov: izosterická hladina rus: изостерический уровень  1993-a1
isostere Fläche f
syn. hladina izosterická – v meteorologii plocha konstantního měrného objemu vzduchu. Je současně plochou izopyknickou. Viz též izostera, solenoidy izobaricko-izosterické.
česky: plocha izosterická angl: isosteric surface slov: izosterická plocha rus: изостерическая поверхность  1993-a2
isosterer Prozess m
termodyn. děj, který probíhá při konstantním měrném objemu systému. Při izosterickém ději v ideálním plynu platí pro tlak p a teplotu T v K vztah
pp0 =TT0,
kde p0 a T0 jsou tlak a teplota v počátečním stavu. Je totožný s dějem izopyknickým.
česky: děj izosterický angl: isosteric process slov: izosterický dej rus: изостерический процесс fr: processus isostérique m  1993-a3
Isotache f
1. čára spojující místa se stejnou rychlostí, v meteorologii nejčastěji rychlostí větru, někdy nazývaná též izanemona. Izotachy jsou používány v letecké meteorologii a jsou zakreslovány na synoptických mapách nebo na vertikálních řezech atmosférou k vyznačení oblastí se silným větrem. Viz též proudění tryskové;
2. čára spojující místa se stejnou rychlostí postupů některých met. jevů, např. atmosférické fronty nebo bouřky. Viz též izovela.
česky: izotacha angl: isotach slov: izotacha rus: изотаха  1993-a3
Isotalantose f
čára spojující místa se stejnými hodnotami termické kontinentality klimatu vyjádřené nejčastěji roční amplitudou teploty vzduchu. Je druhem izokontinentály.
česky: izotalantóza angl: isotalantose slov: izotalantóza rus: изоталана  1993-a2
Isotendenz f
čára spojující místa se stejnými změnami hodnot meteorologického prvku za určitý časový interval zakreslovaná na meteorologických mapách. Nejčastěji používanými izotendencemi jsou izalobary.
česky: izotendence angl: isotendence slov: izotendencia rus: изотенденция  1993-a1
Isothere f
čára spojující místa se stejnými prům. teplotami léta. Viz též izochimena.
česky: izotera angl: isoestival, isothere slov: izotera rus: изотера  1993-a1
isotherm-isostere Solenoide n/pl
termodynamické solenoidy v atmosféře, které vznikají při protínání izotermických a izosterických ploch.
česky: solenoidy izotermicko-izosterické angl: isotherm-isostericic solenoids slov: izotermicko-izentropické solenoidy rus: изотермо-изэнтропические соленоиды  1993-a2
isotherme Atmosphäre f
modelová atmosféra, ve které je teplota vzduchu s výškou konstantní. Horní hranice izotermické atmosféry je v nekonečnu. Izotermická atmosféra je zvláštním případem polytropní atmosféry.
česky: atmosféra izotermická angl: isothermal atmosphere slov: izotermická atmosféra rus: изотермическая атмосфера fr: atmosphère isotherme f  1993-a1
Isotherme f
čára spojující místa se stejnou teplotou, v meteorologii především teplotou vzduchu. Patří k nejužívanějším izoliniím zakreslovaným do klimatologických i synoptických map a vertikálních řezů atmosférou, v souřadnicových sítích aerologických diagramů. Na mapách relativní topografie plní úlohu izoterm relativní izohypsy. Viz též děj izotermický.
česky: izoterma angl: isotherm slov: izoterma rus: изотерма  1993-a2
isotherme Fläche f
česky: hladina izotermická angl: isothermal level slov: izotermická hladina rus: изотермический уровень  1993-a1
isotherme Fläche f
syn. hladina izotermická – v meteorologii plocha konstantní teploty vzduchu. Viz též izoterma.
česky: plocha izotermická angl: isothermal surface slov: izotermická plocha rus: изотермическая поверхность  1993-a2
isothermer Prozess m
termodyn. děj, který probíhá při konstantní teplotě. Při izotermickém ději v ideálním plynu platí zákon Boyleův–Mariotteův.
česky: děj izotermický angl: isothermal process slov: izotermický dej rus: изотермический процесс fr: processus isotherme m  1993-a3
Isothermie f
zast. homotermie – 1. případ teplotního zvrstvení atmosféry, při němž se teplota vzduchu v určité vrstvě s výškou nemění. V izotermické vrstvě se vertikální teplotní gradient rovná nule a potenciální teplotanenasyceném vzduchu za běžných meteorologických teplot a v blízkosti hladiny 1 000 hPa s výškou vzrůstá zhruba o 1 °C na 100 m. Izotermie se vytváří nejčastěji v mezní vrstvě atmosféry při přestavbě normálního zvrstvení ve zvrstvení inverzní a naopak. Ve volné atmosféře jsou nejstálejší a nejmohutnější izotermie ve spodní stratosféře, nazývané proto izosféra. Viz též inverze teploty vzduchu;
2. stálost teploty při určitém fyz. ději. Viz též děj izotermický.
česky: izotermie angl: isothermy slov: izotermia rus: изотермия  1993-a1
Isovapore f
čára spojující místa se stejným tlakem vodní páry.
česky: izovapora slov: izovapora rus: изовапора  1993-a1
Isovele f
nevh. označení pro izotachu, z jazykového hlediska jde o hybridní složeninu dvou slov, z nichž jedno je řeckého a druhé latinského původu.
česky: izovela angl: isovel slov: izovela rus: изовела  1993-a1
ITCZ f
česky: ITCZ slov: ITCZ  2014
ITKZ f
česky: ITCZ slov: ITCZ  2014
podpořila:
spolupracují: