Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene f

X
Fahrenheit-Temperaturskala f
teplotní stupnice, která je se stupnicí Celsiovou spjata převodním vztahem:
T(°F)=95T (°C)+32,
v němž T(°F), resp. T(°C) značí údaj teploty ve stupních Fahrenheita, resp. Celsia. Fahrenheitova stupnice se nazývá podle D. G. Fahrenheita, který ji navrhl v roce 1714 a stanovil jako 0 °F rovnovážnou teplotu chladící směsi ledu, vody a salmiaku, jako 32 °F teplotu mrznutí vody a jako 212 °F teplotu varu vody. Normální teplota lidského těla je 96 °F. Fahrenheitova teplotní stupnice se doposud používá v některých anglosaských zemích, např. v USA. Viz též stupnice teplotní Rankinova.
česky: stupnice teplotní Fahrenheitova angl: Fahrenheit temperature scale slov: Fahrenheitova teplotná stupnica rus: температурная шкала Фаренгейта  1993-a3
Faksimilekarte f
dříve používaná meteorologická mapa přijatá fototelegrafním přenosovým zařízením, které rozkládá na vysílací straně předlohu do řádků a v řádcích do bodových prvků. Rozměr přenášeného bodového prvku udává rozlišovací schopnost přenosu, dosahující řádově desetin mm na předloze. Na přijímací straně se obraz fototelegrafním přijímačem postupně skládal z bodových prvků buď na elektrosenzitivní, nebo fotosenzitivní papír. Faksimilové vysílání met. grafických materiálů zabezpečovala meteorologická centra. Materiály bylo možné přijímat na jakémkoliv místě vybaveném vhodným telekomunikačním a fototelegrafním přijímačem. V dnešní době se k šíření met. map používá pouze internetový přenos.
česky: mapa faksimilová angl: facsimile chart slov: faksimilová mapa rus: факсимильная карта  1993-a3
fällbares Wasser
česky: ekvivalent vodní páry kapalný slov: kvapalný ekvivalent vodnej pary fr: eau précipitable f  2014
Fallbö f
v letecké terminologii zastaralý a nevhodný název pro intenzívní sestupné pohyby působené termickou i mechanickou turbulencí zejména nad členitým terénem.
česky: díra vzdušná angl: air-pocket slov: vzduchová diera rus: воздушная яма fr: poche d'air f  1993-a1
fallender Niederschlag m
viz srážky.
česky: srážky padající angl: falling precipitation slov: padajúce zrážky rus: падающие осадки  1993-a2
Fallgeschwindigkeit der Eiskristals und Graupeln f
vzhledem k velmi rozdílným tvarům ledových krystalů, které se vyskytují v atmosféře, jsou hodnoty pádové rychlosti ledových krystalů velmi rozdílné. Nesférický tvar ledového krystalu ovlivňuje i hydrodynamické chování krystalu a formu jeho trajektorie. Nelze proto stanovit univerzální vztah pro závislost pádové rychlosti na velikosti krystalu. Při numerickém modelování lze užít řadu teoretických vztahů, které aproximují hydrodynamické chování jednoduchých ledových sloupků a destiček, popř. ledových dendritů o různé členitosti. Experimentální studie pádových charakteristik probíhaly jak u přirozených krystalů, tak při laboratorním sledování modelů základních krystalických tvarů s využitím teorie podobnosti. V závislosti na velikosti jsou pádové rychlosti destičkových krystalů v rozsahu desetin m/s, přičemž rychlost velmi členitých dendritů prakticky nezávisí na jejich velikosti. Rychlost pádu ledových krystalů roste se stupněm jejich ozrnění namrzlými vodními kapkami. Ledové krupky, u nichž původní tvar krystalu již není rozeznatelný, mohou mít pádové rychlosti řádu jednotek m/s v závislosti na své velikosti.
česky: rychlost ledových krystalů a krupek pádová angl: fall velocity of ice crystals slov: pádová rýchlosť ľadových kryštálov a krúpok  2014
Fallgeschwindigkeit der Hagelkorn f
kroupy vykonávají při svém pádu oblakem řadu sekundárních pohybů jako je rotace, precesní pohyb nebo oscilace kolem jedné z os kroupy. To je dáno tvarem kroupy a často nesymetrickým rozložením její hmotnosti. Také nesymetrická vrstevnatá struktura krup a vývoj různých ledových výběžků mohou být příčinou i důsledkem chování krup při jejich pádu. Charakteristiky pádu krup byly studovány většinou s pomocí modelů krup, padajících ve volné atmosféře nebo vypouštěných do oblaku. Také při řadě laboratorních experimentů byly užity pouze modely krup. Vzhledem k velké hmotnosti krup, převyšuje jejich terminální pádová rychlost vysoko pádovou rychlost vodních kapek a ledových krystalů. Často užívaný vztah pro pádovou rychlost krup a velkých krupek ukrup, jejichž střední průměr Dstr leží v rozmezí 0,1 cm ≤ Dstr ≤ 8 cm má tvar
ukrup9D str0,8,
přičemž vztah se vztahuje k tlaku vzduchu 800 hPa a teplotě 0 °C. Pádové rychlosti velkých krup dosahují hodnot až kolem 45 m/s a srovnatelné hodnoty výstupné rychlosti musí tedy existovat i uvnitř konvektivní bouře, v níž kroupy vznikají a rostou. Viz též rychlost částic pádová, zárodek kroupový, růst krup mokrý (vlhký), růst krup suchý.
česky: rychlost krup pádová angl: fall velocity of hailstones slov: pádová rýchlosť krúp  2014
Fallgeschwindigkeit der Wasser-Tropfens f
hodnoty pádové rychlosti vodních kapek závisí hlavně na tvaru a hmotnosti kapek, ale i na teplotě a tlaku okolního vzduchu. Závažnost vlivu prostředí přitom klesá s velikostí kapek. Teoretické vyjádření pádové rychlosti kapek, které je důležité při numerickém modelování mikrofyzikálních procesů, bere v úvahu různé režimy hydrodynamického chování v závislosti na velikosti kapek. Existují i zjednodušená vyjádření pádové rychlosti kapek, která často aproximují hodnoty stanovené Gunnem a Kinzerem (1949) pomocí vhodné polynomiální závislostí. Experimentálně zjištěná terminální pádová rychlost kapek v klidném vzduchu nabývá hodnot řádu 0,1 m/s pro kapky o ekvivalentním průměru pod 0,3 mm a hodnot řádu 1 m/s pro kapky větší. Typické dešťové kapky o ekvivalentním průměru cca 1 mm mají pádovou rychlost kolem 4 m/s, velké dešťové kapky o ekvivalentní průměru kolem 5 mm dosahují pádovou rychlost až kolem 9 m/s. Viz též pádová rychlost částic
česky: rychlost vodních kapek pádová angl: fall velocity of water drops slov: pádová rýchlosť vodných kvapiek  2014
Fallsonde f
syn. dropsonda, sonda klesavá – radiosonda, která měří při sestupu atmosférou. Do výšky bývá vynášena obvykle letounem, raketou, nebo nesena transosondou, méně často balonem, nebo dělostřeleckým granátovým kontejnerem. Příslušné přijímací zařízení bývá obvykle umístěno ve speciálních prostředcích (letadlo, mobilní radiosondážní stanice apod.). Při měření bývá klesavá radiosonda nejčastěji aerodyn. brzděná padáčkem. Klesavé radiosondy se používají např. při met. měřeních nad polárními moři, středy tropických cyklon apod.
česky: radiosonda klesavá angl: dropsonde slov: klesajúca rádiosonda rus: сбрасываемый радиозонд  1993-a3
Fallstreifen m/pl
syn. virga.
česky: pruhy srážkové slov: zrážkové pruhy  1993-a1
falscher Warmsektor der Zyklone m
postupující sektor v týlu okludované cyklony, který je vymezený původní studenou frontou a ohnutou okluzí nebo podružnou studenou frontou. Tento sektor, slang. někdy nazývaný falešným, není v našich zeměp. šířkách nikdy tvořen tropickým vzduchem. Nepravý teplý sektor cyklony může vést při analýze synoptických map k chybám v umístění front a v určení jejich charakteru.
česky: sektor cyklony teplý nepravý angl: apparent warm sector of cyclone slov: nepravý teplý sektor cyklóny rus: ложный теплый сектор циклона  1993-a3
farbiger Schnee m
sníh zabarvený, zpravidla žlutě nebo červeně, organickými, popř. prachovými částicemi nebo drobnými živými organismy. Např. žlutý sníh bývá na území ČR způsoben přítomností pylových zrn jehličnatých stromů na jaře, oranžový až červený sníh saharským prachem. Viz též déšť krvavý, déšť žlutý.
česky: sníh barevný angl: color snow slov: farebný sneh rus: окрашенный снегопад  1993-a1
fast bedeckt
viz oblačnost.
česky: skoro zataženo angl: very cloudy sky slov: takmer zamračené rus: облачно с просветами, очень значительная облачность  1993-a1
fast wolkenlos
viz oblačnost.
česky: skoro jasno slov: takmer jasno rus: почти ясно  1993-a1
Fata Morgana f
1) optický jev vytvářený zrcadlením v atmosféře, při němž vznikají zdánlivé (virtuální) přímé i vert. obrácené obrazy skutečných objektů, jež se mohou nalézat i ve větších vzdálenostech za obzorem.
2) případy silného zvýšení obzoru, kdy zakřivení světelných paprsků přibližně odpovídá křivosti povrchu Země. Nad obzor pak mohou vystoupit nepřevrácené obrazy objektů nalézajících se v extrémních případech až několik set km za geometrickým obzorem.
V našich oblastech je fáta morgana vzácným fotometeorem. Vyskytuje se více v pouštních a polárních oblastech. Název pochází z již. Itálie, kde podle lidové pověsti vytvářela fátu morganu v Messinském zálivu nad mořem víla (italsky fáta) jménem Morgana. Ve smyslu 2) se jev typicky vyskytuje při advekci teplé vzduchové hmoty nad studený mořský povrch. Viz též šíření elektromagnetického vlnění v atmosféře.
česky: fáta morgana angl: Fata Morgana slov: fatamorgána rus: Фата-Моргана fr: Fata Morgana f  1993-a3
Faust-Index m
jeden z tradičních a nejčastěji používaných indexů instability v ČR, jehož hodnota se stanoví podle vzorce
FI=Tf-T500 ,
kde T500 je teplota vzduchu v hladině 500 hPa a Tf značí tzv. teplotu nulového výparu, která vyjadřuje ochlazení vzduchu při výparu vody do stavu nasycení. Hodnota Tf se získává z tabulek v závislosti na teplotě v hladině 850 hPa a na součtu hodnot deficitu teploty rosného bodu v hladinách 850 hPa, 700 hPa a 500 hPa. V České republice se předpokládá, že při hodnotách Faustova indexu FI > 0 lze očekávat konvektivní srážky ve formě přeháněk pro hodnoty indexu 0 ≤ FI ≤ 3 a výskyt bouřek pro FI > 3. Index odvodil něm. meteorolog H. Faust v roce 1951 a účinnost Faustova indexu byla rozsáhle testována na datech z území ČR.
česky: index Faustův angl: Faust index slov: Faustov index rus: индекс неустуйчивости по Фаусту  2014
Federschichtwolke f
čes. překlad termínu cirrostratus.
česky: sloha řasová slov: riasová sloha rus: моросящий туман  1993-a1
Federwolke f
čes. překlad termínu cirrus.
česky: řasa slov: riasa  1993-a1
Feld des meteorologischen Elementes n
prostorové rozložení meteorologického prvku v atmosféře. Podle met. prvků rozlišujeme např. tlakové a teplotní pole, pole větru, srážek aj. Podle jejich charakteru dělíme pole met. prvků na skalární a vektorová, spojitá a nespojitá apod. Analýza polí met. prvků se provádí na meteorologických mapách a vertikálních řezech atmosférou pomocí izolinií, křivek změn met. prvků s výškou, obalových křivek aj. Důležitými charakteristikami polí met. prvků jsou vert. a horiz. gradienty met. prvků (např. teploty vzduchu).
česky: pole meteorologického prvku angl: field of meteorological element slov: pole meteorologického prvku rus: поле метеорологического элемента  1993-b2
Fernerkundung f
starší, ne zcela vhodné označení pro distanční pozorovací metody, resp. distanční měření, používané zejména v souvislosti s družicovými pozorováními (nejen meteorologickými).
česky: detekce Země dálková angl: remote sensing slov: diaľková detekcia Zeme rus: дистанционное зондирование Земли fr: télédétection f  1993-a3
Fernerkundung f
termín používaný spíše mimo meteorologii. Aplikace distančních metod (především s využitím družicových a leteckých metod snímání) pro získání komplexního obrazu sledovaného území, jeho různě cílenou analýzu nebo pro detekci různých jevů (nejen meteorologických).
česky: průzkum Země dálkový angl: remote sensing of Earth slov: diaľkový prieskum Zeme rus: дистанционное зондирование Земли  1993-a3
Fernerkundung von Wettererscheinungen f
metoda detekce a monitorování různých meteorologických jevů metodami distančního pozorování (např. družicová a radarová pozorování).
česky: detekce meteorologických jevů dálková angl: distant detection of meteorological phenomena, remote sensing slov: diaľková detekcia meteorologických javov rus: дистанционное зондирование метеорологических явлений fr: télédétection des phénomènes météorologiques f, télédétection atmosphérique f  1993-a3
Ferrel-Gleichung f
česky: rovnice Ferrelova angl: Ferrel equation slov: Ferrelova rovnica rus: уравнение Ферреля  1993-a1
Ferrell-Zelle f
model buňkové cirkulace v pásmu mezi 30° a 60° zeměp. šířky. Byla navržena W. Ferrelem (1856). Jde o pokus popsat meridionální přenos vzduchu mezi Hadleyovou buňkou a polární buňkou bez uvažování zonální složky proudění. Je charakterizována prouděním do vyšších zeměpisných šířek ve spodní troposféře, výstupnými pohyby vzduchu kolem 60° zeměp. šířky, výškovým zpětným prouděním a sestupnými pohyby vzduchusubtropických anticyklonách. Ve skutečnosti mezi oblastmi subsidence a slabě převažujících výstupů ve vyšších zeměpisných šířkách dominuje západní složka proudění, jehož rychlost roste s výškou. Meridionální přenos vzduchu v rámci Ferrelovy buňky je realizován prostřednictvím Rossbyho vln a s nimi souvisejících tlakových útvarů, které podporují velkoprostorové toky hybnosti a tepla.
česky: buňka Ferrelova angl: Ferrel cell slov: Ferrelova bunka rus: ячейка Ферреля fr: cellule de Ferrel f  2014
Fesselballon m
syn. aerostat – balon obvykle aerodyn. tvaru, který se vypouští do spodních vrstev atmosféry na laně. Slouží jako nosič měřicích přístrojů umístěných při měření v přibližně konstantní výšce nad zemi. Upoutaný balon se používá k zjišťování meteorologických prvkůmezní vrstvě atmosféry, např. pro studium znečištění ovzduší.
česky: balon upoutaný angl: captive balloon, kite balloon, kytoon slov: upútaný balón rus: змейковый аэростат, привязной аэростат fr: ballon captif m, ballon cerf-volant m  1993-a2
Fesselsonde f
přístroj zavěšený pod upoutaným balonem, měřící jeden nebo několik meteorologických prvků, např. vítr, tlak, vlhkost a teplotu vzduchu. Změřené údaje jsou přijímány pozemním přijímacím a vyhodnocovacím zařízením. Slouží k měření v přízemní a mezní vrstvě atmosféry, zejména v souvislosti se zjišťováním podmínek pro šíření příměsí v atmosféře. Viz též sondáž ovzduší upoutanou sondou.
česky: sonda upoutaná angl: wire sonde slov: pripútaná sonda rus: привязной зонд  1993-a3
Fesselsondierung f
sondáž ovzduší prováděná radiosondou nebo jiným měřicím přístrojem neseným upoutaným balonem. Používá se speciálně pro měření v přízemní a mezní vrstvě atmosféry. Viz též sonda upoutaná.
česky: sondáž ovzduší upoutanou sondou angl: wire sonde sounding slov: sondáž ovzdušia pripútanou sondou rus: зондирование с помощью привязного зонда  1993-a1
feste Schiffsstation f
námořní meteorologické stanice na stacionární meteorologické lodi nebo na majákové lodi.
česky: stanice meteorologická na „fixní“ lodi angl: fixed ship station slov: meteorologická stanica na „fixnej lodi rus: постооянная судовая станция  1993-a3
fester Niederschlag m
ve smyslu české odborné meteorologické terminologie hydrometeor pevného skupenství, který je tvořený ledovými částicemi dopadajícími z oblaků na zemský povrch nebo usazenými na předmětech na zemském povrchu, popř. v atmosféře, např. na plochách letadla, na povrchu balonu apod. Mezi tuhé padající srážky patří sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť nebo krupky, kroupy a ledové jehličky. K usazeným tuhým srážkám řadíme zmrzlou rosu, jíní, námrazu a ledovku. Viz též srážky smíšené, srážky kapalné.
česky: srážky tuhé angl: solid precipitation slov: tuhé zrážky rus: твердые осадки  1993-a3
Feuchtadiabate f
křivka na termodynamickém diagramu, která vyjadřuje vztah mezi dvěma stavovými proměnnými (zpravidla mezi teplotou a tlakem) při adiabatickém ději ve vlhkém nenasyceném vzduchu. Protože rozdíl mezi adiabatou pro suchý vzduch a adiabatou pro vlhký nenasycený vzduch je velmi malý, do termodynamického diagramu se vlhké adiabaty nezakreslují a pro adiabatický děj v nenasyceném vzduchu se používají suché adiabaty. V americké terminologii se jako vlhká adiabata označuje nasycená adiabata.
česky: adiabata vlhká slov: vlhká adiabata fr: adiabatique humide m  1993-a3
feuchtadiabatischer Temperaturgradient m
adiabatický teplotní gradient částice vzduchu nasyceného vodní párou, který může obsahovat i kondenzovanou vodu. Lze jej vyjádřit přibližným vztahem
γs=(-dT dz)sγd 1+εLvew RdTp1+ε2 Lv2ewcpd RdT2p,
kde dT je změna teploty, dz změna výšky, γd suchoadiabatický teplotní gradient, ε = 0,622 je poměr měrné plynové konstanty suchého vzduchu a měrné plynové konstanty vodní páry, Lv je latentní teplo výparu, Rd měrná plynová konstanta suchého vzduchu, ew napětí vodní páry nasycené nad vodou při teplotě T, cpd měrné teplo suchého vzduchu při konstantním tlaku vzduchu p. Hodnota nasyceně adiabatického teplotního gradientu závisí na teplotě a tlaku vzduchu v rozsahu přibližně od 0,2 do 1,0 K na 100 m výšky. Při teplotě 0 °C a tlaku vzduchu 1 000 hPa nabývá nasyceně adiabatický teplotní gradient hodnoty 0,6 K na 100 m. Přibližný vztah uvedený výše zanedbává množství tepla potřebné ke změně teploty kondenzované vody a tedy i rozdíl mezi vratným nasyceně adiabatickým gradientem a pseudoadiabatickým teplotním gradientem. Při nasycení nad ledem lze použít stejný vztah, v němž však nahradíme latentní teplo výparu latentním teplem sublimace a napětí nasycení nad vodou napětím nasycení nad ledem. Někdy se nasyceně adiabatický teplotní gradient chybně označuje jako gradient vlhkoadiabatický (toto označení je obvyklé v amerických textech, v češtině se u nasyceného vzduchu nepoužívá). Viz též Clausiova–Clapeyronova rovnice, děj adiabatický, děj pseudoadiabatický.
česky: gradient teplotní nasyceně adiabatický angl: saturated adiabatic lapse rate slov: nasýtene adiabatický teplotný gradient rus: влажноадиабатический градиент fr: gradient adiabatique saturé m  1993-a3
feuchte Zone f
česky: oblast humidní angl: humid zone slov: humidná oblasť rus: гумидная зона, гумидная область  1993-a3
Feuchteaufnahmevermögen n
schopnost látek pohlcovat a vázat vodní páru.
česky: hygroskopicita angl: hygroscopicity slov: hygroskopicita rus: гигроскопичность  1993-a1
Feuchtefaktor m
1. klimatologický index k vyjádření humidity klimatu (syn. index vlhkosti). Vzhledem k tomu, že nejrůznější indexy humidity hodnotí současně i ariditu klimatu, můžeme je označit i jako indexy aridity. Kromě charakteristik srážek zohledňují další veličiny, např. teplotu vzduchu, výpar nebo sytostní doplněk. Mohou být proto využity pro klasifikaci klimatu a pro studium vazeb mezi klimatem a vegetací. Mezi indexy humidity patří např. Langův dešťový faktor, de Martonneův index aridity, Thornthwaiteův index vlhkosti, Končkův index zavlažení, Seljaninovův hydrotermický koeficient, Meyerův kvocient aj. Pokud nahradíme dlouhodobé průměry hodnotami reprezentujícími např. konkrétní roky, můžeme indexy humidity použít i k hodnocení dlouhodobého sucha.
2. část Thornthwaiteova indexu vlhkosti, vyjadřující sezonní nadbytek srážek v měsících, kdy je úhrn srážek větší než potenciální výpar.
česky: index humidity angl: humidity index slov: index humidity rus: индекс гумидности  1993-a3
Feuchtefeld n
skalární spojité pole některé z charakteristik vlhkosti vzduchu. V met. praxi se spíše setkáváme s dvojrozměrnými poli vlhkosti, např. v izobarických nebo i jiných hladinách atmosféry, v úrovni zemského povrchu (přízemní pole vlhkosti), popř. ve zvolených vertikálních řezech atmosférou. Dvojrozměrná pole vlhkosti lze popsat pomocí izogram nebo izolinií ostatních charakteristik vlhkosti.
česky: pole vlhkosti angl: humidity field, moisture field slov: pole vlhkosti rus: поле влажности  1993-a3
Feuchteinversion f
vzrůst absolutní vlhkosti vzduchu, popř. měrné vlhkosti nebo směšovacího poměru vodní páry v atmosféře s výškou v určité vertikálně omezené vrstvě. Vytváří se především v mezní vrstvě atmosféry v noci a v zimě pod teplotními zadržujícími vrstvami. Má mimo jiné význam pro šíření centimetrových elmag. vln v troposféře.
česky: inverze vlhkosti vzduchu angl: moisture inversion slov: inverzia vlhkosti vzduchu rus: инверсия влажности  1993-a3
feuchtes Gebiet n
česky: oblast humidní angl: humid zone slov: humidná oblasť rus: гумидная зона, гумидная область  1993-a3
feuchtes Gebiet n
česky: oblast vlhká angl: humid zone slov: vlhká oblasť rus: влажная зона, влажная область  1993-a3
feuchtes Klima n
syn. klima vlhké –
1. obecně klima s velkou humiditou klimatu. To najdeme především v oblastech s velkým množstvím srážek, dále pak v chladnějších oblastech s dostatečnými úhrny srážek a malým výparem;
2. v některých efektivních klasifikacích klimatu označení jednoho z klimatických pásem, viz např. klasifikace klimatu Thornthwaiteova, klasifikace klimatu geomorfologická.
česky: klima humidní angl: humid climate slov: humídna klíma rus: гумидный (влажный) климат  1993-b3
feuchtes Klima n
česky: klima vlhké angl: humid climate slov: vlhká klíma rus: влажный климат  1993-b3
feuchtgemäßigtes Klima n
v Köppenově klasifikaci klimatu jedno z pěti hlavních klimatických pásem, označené písmenem C. Prům. měs. teplota vzduchu v nejchladnějším měsíci je mezi 18 °C a –3 °C a roč. úhrn srážek je vyšší než prahová hodnota suchého klimatu. Podle roč. chodu srážek rozeznáváme tři hlavní klimatické typy mírného dešťového klimatu: celoročně vlhké (Cf), se suchým létem (Cs) a se suchou zimou (Cw). Typ se suchým létem odpovídá středomořskému klimatu, typ se suchou zimou můžeme řadit pod monzunové klima. Další členění vychází z prům. měs. teploty vzduchu v nejteplejším měsíci, která vždy dosahuje nejméně 10 °C, někdy však i přes 22 °C, jako např. u tzv. klimatu oliv (Csa). Zimy jsou zde mírné, se srážkami převážně ve formě deště, což umožňuje výskyt biomů s velkým podílem listnatých dřevin; mírné dešťové klima proto můžeme označit i jako mezotermické klima. Kryje se se subtropickým klimatem a částečně i s klimatem mírných šířekAlisovově klasifikaci klimatu.
česky: klima dešťové mírné angl: Temperate climate slov: daždivá mierna teplá klíma rus: умеренно теплый влажный климат, умеренный влажный климат  1993-b3
Feuchtigkeitsindex m
1. syn. index humidity;
2. klimatologický index, který navrhl C. W. Thornthwaite (1948) jako kritérium Thornthwaiteovy klasifikace klimatu. Vyjadřuje míru humidity klimatu, a to porovnáním sezonního nadbytku srážek (viz index humidity) se sezonním nedostatkem srážek (viz index aridity). Výsledný index vlhkosti má tvar
Im= (100s60 d)/n,
kde n je roční úhrn potenciálního výparu a s resp. d vyjadřují sumu kladných, resp. abs. hodnotu sumy záporných rozdílů měs. úhrnů srážek a potenciálního výparu v příslušných měsících.
česky: index vlhkosti angl: moisture index slov: index vlhkosti rus: индекс влажности  1993-a3
Feuchtigkeitskoeffizient m
syn. index zavlažení – tradiční označení pro některé indexy humidity.
česky: koeficient zavlažení angl: moisture factor slov: koeficient zavlaženia rus: коэффициент увлажнения  1993-a2
Feuchtigkeitsmesser m
syn. vlhkoměr.
česky: hygrometr angl: hygrometer slov: hygrometer rus: гигрометр  1993-a1
Feuchtigkeitsmessung f
obor zabývající se měřením vlhkosti vzduchu a jeho metodikou. Viz též evaporimetrie, ombrometrie.
česky: hygrometrie angl: hygrometry slov: hygrometria rus: гигрометрия  1993-a1
Feuerwolke f
podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků z roku 2017 patří do skupiny zvláštních oblaků s označením flammagenitus. Produkty hoření vystupující vzhůru při velkých požárech (velké lesní požáry, požáry tropických stepí aj.) mohou vytvářet husté, tmavé oblaky s rychlým vert. vývojem, které se vzhledem podobají silně vyvinutému konvektivnímu oblaku. Mají však rychlejší vývoj a tmavší barvu. Produkty hoření z velkých požárů mohou být neseny větrem do velké vzdálenosti od zdroje a mohou získat podobu vrstvovitého závoje, jímž prosvítá Slunce nebo Měsíc jako modře zbarvené. Viz též pyrocumulus, pyrocumulonimbus.
česky: oblaky z požárů angl: pyro-clouds slov: oblaky z požiarov  2014
Feuerwolke f
nesrážkový oblak druhu cumulus, který se může vyvinout při výstupu teplého vzduchu při požáru nebo při zvýšení vztlaku emisíkouřové vlečce vystupující z průmyslových nebo energetických provozů. Viz též flammagenitus.
česky: pyrocumulus angl: pyrocumulus slov: pyrocumulus  2014
fibratus
(fib) [fibrátus] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Jednotlivé navzájem oddělené oblaky nebo tenký oblačný závoj mají vláknitou strukturu. Vlákna jsou buď přímočará, nebo více méně nepravidelně pokřivená a nejsou zakončena ani háčky ani chomáčky. Označení fibratus se užívá hlavně u druhů cirrus a cirrostratus.
česky: fibratus angl: fibratus slov: fibratus rus: волокнистые облака, нитевидные облака fr: fibratus m  1993-a3
Fiederung des Windpfeils f
název pro znázornění rychlosti větru na synoptických mapách připojením čárek k šipce větru ve staničním modelu. Čárky svírají se šipkou úhel 120° a kreslí se na sev. polokouli ve směru chodu hod. ručiček. Jedna dlouhá čárka na šipce značí rychlost 5 m.s–1, tj. 10 uzlů (knotů), plný trojúhelníček představuje rychlost 25 m.s–1. Viz též praporek větru.
česky: opeření šipky větru angl: barb, feather slov: operenie šípky vetra rus: оперение стрелки  1993-a3
Firmament n
1. v astronomii část nebeské sféry, která se v dané části roku a případně i fázi dne nachází nad astronomickým obzorem;
2. v meteorologii označení pro obzorem ohraničený prostor nad zemským povrchem, kde mohou být pozorovány meteorologické jevy. Obloha může být zcela nebo částečně pokryta oblačností, případně ovlivněna zakalením atmosféry. Během světlého dne se bezoblačná část oblohy vlivem molekulárního rozptylu vyznačuje modří oblohy, která při soumraku přechází do soumrakových barev. Během jasné noci se oblohou rozumí viditelná část nebeské sféry. V případě výrazného snížení dohlednosti, např. vlivem mlhy, nelze oblohu rozeznat. Viz též světlo oblohy, svit oblohy přirozený, znečištění světelné.
česky: obloha slov: obloha angl: sky  2016
Firn m
starý sníh, metamorfovaný táním a opětným mrznutím do zrnité struktury. Viz též čára firnová, sníh starý, hodnota sněhové pokrývky vodní.
česky: firn angl: firn slov: firn rus: фирн fr: névé m  1993-a1
Firngrenze f
syn. čára rovnováhy – myšlená čára na povrchu ledovce nebo firnového pole, která odděluje zónu akumulace sněhu, tj. oblast přírůstku sněhu a ledu, od zóny ablace, v níž nastává úbytek ledovce nebo firnoviště. Dlouhodobé změny polohy firnové čáry jsou příznakem kolísání klimatu nebo klimatických změn.
česky: čára firnová angl: firn line slov: firnová čiara rus: фирновая линия fr: limite de neiges éternelles f  1993-a1
Firnschnee m
starý sníh, metamorfovaný táním a opětným mrznutím do zrnité struktury. Viz též čára firnová, sníh starý, hodnota sněhové pokrývky vodní.
česky: firn angl: firn slov: firn rus: фирн fr: névé m  1993-a1
flache Antizyklone f
anticyklona malého vert. rozsahu, kterou je možné pozorovat jen ve spodní části troposféry, nepřesahující izobarickou hladinu 500 hPa (zhruba ve výšce kolem 5,5 km). Mezi nízké anticyklony patří především studené arktické a antarktické anticyklony, zimní kontinentální anticyklony nad Sev. Amerikou a Asií, jakož i postupující anticyklony v počátečním stadiu vývoje.
česky: anticyklona nízká angl: low-level anticyclone slov: nízka anticyklóna rus: низкий антициклон fr: anticyclone thermique m  1993-a2
flache Konvektion f
konvekce omezená na nižší hladiny troposféry (do cca 3 km), projevující se vývojem nesrážkových oblaků. Viz též konvekce termická.
česky: konvekce mělká angl: shallow convection slov: plytká konvekcia rus: мелкая конвекция  1993-a3
flache Zyklone f
syn. cyklona přízemní – cyklona vyskytující se pouze ve spodní části troposféry, tj. zhruba do hladiny 700 hPa. Nízká cyklona je cyklonou termickou, nebo cyklonou frontální v počátečním stadiu vývoje.
česky: cyklona nízká angl: low-level cyclone, low-level depression slov: nízka cyklóna rus: муссонный циклон fr: dépression de bas niveau f, cyclone de bas niveau m  1993-a2
flaches Tief n
slang. označení pro nevýraznou oblast nižšího a rovnoměrně rozloženého tlaku vzduchu redukovaného na hladinu moře, která se vytváří především v létě nad pevninou. Jednou z příčin je přehřátí zemského povrchu v důsledku insolace. V tlakovém bahnu mohou vznikat místní bouřky doprovázené často přívalovým deštěm.
česky: bahno tlakové angl: flat low, shallow low slov: tlakové bahno rus: барическое болото fr: marais barométrique m  1993-a3
flaches Tief n
tlakové pole s velmi malými horiz. tlakovými gradienty.
česky: pole tlakové nevýrazné angl: flat low, shallow low slov: nevýrazné tlakové pole rus: безградиентная зона, неглубокая депресия  1993-a1
Flachwasser-Gleichungen f/pl
v odb. literatuře, zejména z tematické oblasti aplikací numerických výpočetních metod, často používaný název pro Navierovy–Stokesovy rovnice zjednodušené přizpůsobením k jednovrstvému modelu nestlačitelné tekutiny. V meteorologických aplikacích obvykle zahrnují hydrostatickou aproximaci a dále jsou tvořeny rovnicí kontinuity pro nestlačitelnou tekutinu spolu se dvěma pohybovými rovnicemi pro horiz. složky rychlosti proudění, do nichž v roli působících sil vstupují síla tlakového gradientu a Coriolisova síla. Není zde souvislost s aproximací tenké vrstvy.
česky: rovnice mělké vody angl: shallow-water equations slov: rovnica plytkej vody  2014
flammagenitus
označení jednoho ze zvláštních oblaků zavedené mezinárodní morfologickou klasifikací z roku 2017. Zvláštní oblaky flammagenitus se vyvíjejí jako důsledek konvekce vyvolané teplem lesních požárů, velkých ničivých požárů nebo působením vulkanických erupcí a přitom alespoň částečně sestávají z vodních kapek. Označení flammagenitus se připojuje za označení druhu, popř. tvaru, odrůdy a zvláštnosti. Vyskytuje se u druhů Cu a Cb, viz např. cumulus congestus flammagenitus nebo cumulonimbus calvus flammagenitus. Cumulus flammagenitus se běžně neoficiálně označuje také jako pyrocumulus. Viz též pyrocumulonimbus.
 
česky: flammagenitus angl: flammagenitus slov: flammagenitus  2018
Flimmern n
jev podobný optickému chvění, který se projevuje rychlými změnami (často pulzacemi) intenzity světla hvězd nebo pozemských světelných zdrojů. Patří mezi fotometeory. V češtině se též setkáváme s pojmem mihotání.
česky: scintilace angl: scintillation slov: scintilácia, trblietanie rus: сверкание, сцинтилляция  1993-a3
floccus
(flo) [flokus] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má podobu kupovitých chomáčků nebo vloček, jejichž spodní okraje jsou více méně neostré, roztrhané a často je provází virga. Označení se užívá u druhů cirrus, cirrocumulus a altocumulus.
česky: floccus angl: floccus slov: floccus rus: хлопьевидные облака fr: floccus m  1993-a3
flüchtige organische Stoffe
viz VOC.
česky: látky organické těkavé angl: volatile organic compounds slov: prchavé organické látky  2014
fluctus
[fluktus] – jedna ze zvláštností oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Jde o vlnový útvar s relativně krátkou dobou života, který se obvykle vyvíjí na horní hladině oblaku ve formě kudrn nebo zakřivených vln. Většinou se vyskytuje u horní hranice oblaků druhu cirrus, altocumulus, stratocumulus a stratus, příležitostně i u druhu cumulus. Tato zvláštnost, která se někdy označuje jako Kelvinovy–Helmholtzovy oblaky, byla přidána do morfologické klasifikace v roce 2017. Viz též Kelvinovy-Helmholtzovy vlny.
 
česky: fluctus angl: fluctus slov: fluctus  2018
Flug unter schwierigen meteorologischen Bedingungen m
let za podmínek, za nichž není možná nebo je velmi ztížená vizuální navigace s využitím viditelnosti povrchu země. Obvykle jde o let v oblacích, nad oblaky pokrývajícími značnou část oblohy, při malé viditelnosti nad mořem nebo ve velkých výškách. Přesné vymezení ztížených povětrnostních podmínek závisí zejména na typu letadla, na denní době a na kvalifikaci posádky letadla. V civilním letectvu se častěji používají termíny let s použitím přístrojů (VFR, VMC) a meteorologické podmínky pro let podle přístrojů (IFR, IMC).
česky: let za ztížených meteorologických podmínek slov: let za zťažených meteorologických podmienok rus: полет в сложных метеорологических условиях  1993-a3
Flugasche f
nežádoucí produkt spalovacích procesů, sestávající zpravidla z pevných částic malých rozměrů (10–4 m i méně). Je-li rozptýlen v ovzduší, tvoří součást pevného atmosférického aerosolu. Povrch částic popílku je výrazně členitý, takže popílek má vzhledem k jednotce hmotnosti velkou povrchovou plochu (řádu 100 m2.g–1), na níž může absorbovat další příměsi v atmosféře. Viz též prach atmosférický, spad prachu, prach poletavý, měření znečištění ovzduší.
česky: popílek angl: fly ash slov: popolček rus: зола-унос  1993-a2
Flügelradanemometer n
anemometr využívající k měření rychlosti větru úhlovou rychlost lopatkového kola, které se vlivem proudícího vzduchu otáčí kolem horiz. nebo vert. osy. Výhodou lopatkového anemometru je poněkud větší citlivost než u miskových systémů. V současné meteorologické praxi jsou přístroje založené na tomto principu používány méně často než anemometry miskové či ultrasonické.
česky: anemometr lopatkový angl: air meter, Byram anemometer slov: lopatkový anemometer rus: анемометр Байрама, мельничный анемометр fr: anémomètre à moulinet m, anémomètre de Byram m  1993-a3
Flughafenvorhersage f
letecká předpověď počasí, která obsahuje stručné vyjádření předpovídaných met. podmínek na letišti během určitého období. Obsahuje vždy předpověď přízemního větru, dohlednosti, stavu počasí a oblačnosti. Dále může letištní předpověď počasí obsahovat také předpovědi teploty vzduchu. Doby platnosti letištní předpovědi počasí nejsou kratší než 9 hodin, nejčastějšími dobami jsou 9, 24 a max. 30 hodin. Letištní předpověď počasí s platností méně než 12 hodin se vydávají každé 3 hodiny, ostatní každých 6 hodin. Letištní předpovědi počasí se vydávají a mezi letišti vyměňují ve formě kódu TAF. Viz též indikátory změny v přistávacích a letištních předpovědích.
česky: předpověď počasí letištní angl: aerodrome forecast slov: letištná predpoveď počasia rus: прогноз погоды по аэродрому  1993-a3
Fluginformationsgebiet n
vymezený vzdušný prostor, pro který je poskytována letová informační a výstražná služba včetně met. informací. Viz též zabezpečení letectva meteorologické.
česky: prostor letový informační angl: flight information region slov: informačný letový priestor rus: район полетной информации  1993-a3
Flugklimatologie f
aplikovaná klimatologie studující klimatické podmínky leteckého provozu. Zabývá se zejména zpracováním klimatologických podkladů pro umísťování a výstavbu letišť, zabezpečování leteckého provozu a sestavování klimatografie letišť a leteckých tratí. Viz též meteorologie letecká.
česky: klimatologie letecká angl: aeronautical climatology slov: letecká klimatológia rus: авиационная климатология  1993-a1
Flugmeteorologie f
odvětví aplikované meteorologie, které zkoumá meteorologické prvky a jevy z hlediska jejich vlivu na činnost letectva i leteckou techniku a řeší teoretické problémy spojené s meteorologickým zabezpečováním letectva (leteckého provozu). Využívá aplikované poznatky z mnoha odvětví meteorologie zejména statiky, dynamiky a termodynamiky atmosféry, fyziky oblaků a srážek, synoptické meteorologie a klimatologie, nauky o met. přístrojích a numerických modelů. Hlavním cílem letecké meteorologie je přispět nejvyšší možnou mírou ke zvyšování bezpečnosti, pravidelnosti a hospodárnosti leteckého provozu. Viz též klimatologie letecká.
česky: meteorologie letecká angl: aeronautical meteorology slov: letecká meteorológia rus: авиационная метеорология  1993-a3
flugmeteorologische Dokumentation f
soubor mapových, tabulkových, popř. i dalších met. informací, které v souladu s příslušnými předpisy poskytuje letecká meteorologická služba při předletové přípravě posádkám letadel. Příslušné formuláře, měřítka map, soustava jednotek, čas vydávání předpovědí, symbolika, zkratky a další náležitosti dokumentace jsou stanoveny příslušnými doporučeními Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), resp. národními předpisy. Poskytovaná dokumentace letecké meteorologie musí zahrnovat tyto informace: předpovědi výškového větru a teploty vzduchu ve výšce ve standardních izobarických hladinách a význačných jevů počasí (např. mapu význačného počasí), zprávy METAR nebo SPECI (včetně předpovědí trend, vydávané v souladu s regionálními postupy ICAO) pro letiště odletu a předpokládaného přistání a pro náhradní letiště při vzletu, na trati a určení; předpovědi TAF nebo opravené předpovědi TAF pro letiště odletu nebo předpokládaného přistání a pro náhradní letiště při vzletu, na trati a určení; informace SIGMET a příslušná mimořádná hlášení z letadel týkající se celé trati letu; informační zprávy o vulkanickém popelu a tropických cyklonách týkající se celé trati letu. Pro lety v nízkých hladinách pak i oblastní předpovědi GAMET a/nebo oblastní předpovědi pro lety v nízkých hladinách v mapovém formátu připravené jako podklad pro vydání informací AIRMET a informace AIRMET pro lety v nízkých hladinách, týkající se celé trati letu v souladu s regionálními postupy ICAO.
česky: dokumentace letová meteorologická angl: flight meteorological documentation slov: meteorologická letová dokumentácia rus: полетная метеорологическая документация fr: bulletin aéronautique m, bulletin d'information prévol m  1993-a3
flugmeteorologische Station f
meteorologická stanice umístěná na letišti, na které se provádí met. pozorování zaměřené pro potřebu letectva. Může zároveň poskytovat zákl. informace pro let, většinou s využitím podkladů získaných od let. met. služebny nebo od pracoviště met. výstražné služby. Poskytuje rovněž orgánům řízení letového provozu operativní met. údaje z vlastní zóny odpovědnosti, a to některé nepřetržitě, některé v určených termínech, na vyžádání nebo po překročení stanovených hodnot met. prvků. V ČR vykonává obvykle rovněž funkci zákl. synoptické stanice. Viz též meteorologie letecká, zabezpečení letectva meteorologické, kódy meteorologické letecké.
česky: stanice meteorologická letecká angl: aeronautical meteorological station slov: letecká meteorologická stanica rus: авиаметеорологическая станция  1993-a3
flugmeteorologischer Code m
část tradičních alfanumerických kódů vytvořených pro sestavování leteckých meteorologických zpráv METAR a SPECI a letištní předpovědi TAF určených pro meteorologické zabezpečení letectví. Zprávy METAR a SPECI mohou obsahovat předpověď přistávací typu „trend“. Letecké meteorologické kódy ARFOR a ROFOR se už prakticky nepoužívají.
česky: kódy meteorologické letecké angl: aeronautical meteorological codes slov: letecké meteorologické kódy rus: авиационные метеорологические коды  1993-a3
Flugniveaus n/pl
(FL-flight levels) – hladiny (výšky) v atmosféře mezinárodně určené k zabezpečení letů hlavně dopravních letadel. Výška letu v letových hladinách se udržuje podle výškoměru nastaveného na tlak vzduchu 1 013,2 hPa, takže jsou letové hladiny hladinami konstantního atm. tlaku. První letovou hladinou (v praxi nepoužívanou) je tlaková hladina 1 013,2 hPa. Další letové hladiny jsou od sebe vzdáleny o konstantní tlakové intervaly, které ve standardní atmosféře odpovídají vert. vzdálenosti 300 m. Letové hladiny letových cest se udávají čís. symbolem, který značí výšku ve standardní atmosféře ve stovkách stop (např. 290, 310 atd.).
česky: hladiny letové angl: flight levels slov: letové hladiny rus: уровни полета, эшелоны полета  1993-a3
Flugplatzbetriebsminima n/pl
hodnoty vodorovné dohlednosti nebo dráhové dohlednosti a výšky základny význačné oblačnosti, určené příslušnou leteckou organizací, při nichž se ještě může uskutečnit vzlet nebo přistání letadla. Stanovují se především s ohledem na charakter překážkových rovin, přístr. vybavení letiště a denní dobu (den, noc).
česky: minima letištní provozní angl: aerodrome operational minima slov: letištné prevádzkové minimá rus: минимумы метеорологических условий аэродрома  1993-a3
Flugsicht f
dohlednost pozorovaná z kabiny letícího letadla ve směru letu. V oblacích druhu cirrus, cirrostratus a cirrocumulus bývá několik stovek metrů, v oblacích druhu altocumulus a altostratus desítky až stovky metrů a v základnách oblaků druhu cumulonimbus klesá někdy až na 10 metrů. Letová dohlednost se snižuje zejména pod vrstvami inverzí teploty vzduchu vlivem prachu, kouře a vodní páry. Ve vysokých vrstvách troposféry a ve stratosféře lze letovou dohlednost určovat podle barvy oblohy a jasu hvězd.
česky: dohlednost letová angl: flight visibility slov: letová dohľadnosť fr: visibilité en vol f  1993-b3
Flugstreckenvorhersage f
syn. předpověď pro let nebo trať – oblastní předpovědi a předpovědi pro let nebo trať pokrývají tzv. letovou fázi letu (mimo vzlet a přistání). Obsahují předpovědi výškového větru, teploty vzduchu ve výšce a význačných met. jevů, spojených zpravidla s oblačností, jako např. atmosférických front, oblastí konvergence proudění, bouřek, tropických cyklon, čar instability, oblastí s kroupami, mírnou nebo silnou turbulencí, námrazou, výrazného vlnového proudění, mrznoucích srážek, rozsáhlých prachových nebo písečných vichřic aj. Je používána buď textová forma předpovědi, zpravidla ve zkrácené otevřené řeči, např. oblastní předpověď pro lety v nízkých hladinách GAMET nebo graf. forma předpovědi, tj. mapa význačného počasí se zkratkami a symboly pro význačné met. jevy podle doporučení Mezinárodní organizace pro civilní letectví, spolu s příslušnými mapami předpovědí směru a rychlosti větru a teploty ve standardních hladinách.
česky: předpověď počasí oblastní angl: area forecast, flight forecast, route forecast slov: oblastná predpoveď počasia rus: прогноз по маршруту, прогноз по трассе, региональный прогноз  1993-a3
Flugwetterdienst m
instituce pověřená meteorologickým úřadem poskytovat všechny nezbytné informace pro civilní letectví. Funkci meteorologické letecké služby plní v ČR Český hydrometeorologický ústav. Viz též meteorologie letecká, zabezpečení letectva meteorologické.
česky: služba meteorologická letecká angl: aeronautical meteorological service, aviation meteorological service slov: letecká meteorologická služba rus: авиационная метеорологическая служба  1993-a3
Flugwetterstation f
meteorologická stanice umístěná na letišti, na které se provádí met. pozorování zaměřené pro potřebu letectva. Může zároveň poskytovat zákl. informace pro let, většinou s využitím podkladů získaných od let. met. služebny nebo od pracoviště met. výstražné služby. Poskytuje rovněž orgánům řízení letového provozu operativní met. údaje z vlastní zóny odpovědnosti, a to některé nepřetržitě, některé v určených termínech, na vyžádání nebo po překročení stanovených hodnot met. prvků. V ČR vykonává obvykle rovněž funkci zákl. synoptické stanice. Viz též meteorologie letecká, zabezpečení letectva meteorologické, kódy meteorologické letecké.
česky: stanice meteorologická letecká angl: aeronautical meteorological station slov: letecká meteorologická stanica rus: авиаметеорологическая станция  1993-a3
Flugwettervorhersage f
speciální meteorologická předpověď očekávaných met. podmínek pro určitou dobu a určitý prostor nebo určitou trať. Může mít formu otevřené řeči, zkrácené otevřené řeči (mezinárodní nebo národní zkratky), kódů (mezinárodní nebo národní kódy) nebo grafickou (mapy, tabulky aj.). V mezinárodním civilním letectví se používají letištní předpovědi počasí, předpovědi počasí pro vzlet a přistání, předpovědi oblastní a předpovědi pro let nebo trať.
česky: předpověď počasí letecká angl: aviation forecast slov: letecká predpoveď počasia rus: авиационный прогноз  1993-a1
Flugwettervorhersage f
syn. předpověď pro let nebo trať – oblastní předpovědi a předpovědi pro let nebo trať pokrývají tzv. letovou fázi letu (mimo vzlet a přistání). Obsahují předpovědi výškového větru, teploty vzduchu ve výšce a význačných met. jevů, spojených zpravidla s oblačností, jako např. atmosférických front, oblastí konvergence proudění, bouřek, tropických cyklon, čar instability, oblastí s kroupami, mírnou nebo silnou turbulencí, námrazou, výrazného vlnového proudění, mrznoucích srážek, rozsáhlých prachových nebo písečných vichřic aj. Je používána buď textová forma předpovědi, zpravidla ve zkrácené otevřené řeči, např. oblastní předpověď pro lety v nízkých hladinách GAMET nebo graf. forma předpovědi, tj. mapa význačného počasí se zkratkami a symboly pro význačné met. jevy podle doporučení Mezinárodní organizace pro civilní letectví, spolu s příslušnými mapami předpovědí směru a rychlosti větru a teploty ve standardních hladinách.
česky: předpověď počasí oblastní angl: area forecast, flight forecast, route forecast slov: oblastná predpoveď počasia rus: прогноз по маршруту, прогноз по трассе, региональный прогноз  1993-a3
Flugwetterwarte f
meteorologická stanice umístěná na letišti, na které se provádí met. pozorování zaměřené pro potřebu letectva. Může zároveň poskytovat zákl. informace pro let, většinou s využitím podkladů získaných od let. met. služebny nebo od pracoviště met. výstražné služby. Poskytuje rovněž orgánům řízení letového provozu operativní met. údaje z vlastní zóny odpovědnosti, a to některé nepřetržitě, některé v určených termínech, na vyžádání nebo po překročení stanovených hodnot met. prvků. V ČR vykonává obvykle rovněž funkci zákl. synoptické stanice. Viz též meteorologie letecká, zabezpečení letectva meteorologické, kódy meteorologické letecké.
česky: stanice meteorologická letecká angl: aeronautical meteorological station slov: letecká meteorologická stanica rus: авиаметеорологическая станция  1993-a3
Flugzeugsondierung f
sondáž ovzduší prováděná pomocí zařízení nesených letadlem. Tímto způsobem se obvykle měří teplota a vlhkost vzduchu, provádí se pozorování oblačnosti, turbulence, námrazy, popř. dalších meteorologických prvků a jevů. Stoupá-li letadlo v prostoru letiště, třeba i s krátkými úseky vodorovného letu, jedná se o vertikální letadlovou sondáž ovzduší. Je-li prováděno měření a pozorování při letu po trati, označuje se letadlová sondáž ovzduší jako horizontální. Viz též průzkum počasí letadlový, zálet počasí.
česky: sondáž ovzduší letadlová angl: aircraft sounding slov: lietadlová sondáž ovzdušia rus: самолетное зондирование  1993-a3
Flugzeugwetterstation f
1. meteorologická stanice, která provádí letadlové meteorologické měření během letu letadla. Měří teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, turbulenci a námrazu. Každé měření je doplněno údajem o čase, poloze a fázi letu. Výsledky měření jsou automaticky zpracovávány a v kódech AMDAR nebo BUFR předávány do příslušných met. center. Viz též sondáž ovzduší letadlová, pozorování meteorologické z letadel během letu.
2. letoun, výjimečně kluzák nebo vrtulník (případně meteodron) upravený speciálně pro letadlový průzkum počasí. Kromě met. měření a pozorování meteorologických prvků a jevů může být vybavený pro vypouštění klesavých radiosond nebo pro jiná speciální měření. Tento typ letadlové meteorologické stanice provádí vert. nebo horiz. letadlovou sondáž ovzduší lokálního charakteru.
česky: stanice meteorologická letadlová angl: aircraft meteorological station slov: lietadlová meteorologická stanica rus: самолетная метеорологическая станция, самолетная метеорологическая станция  1993-b3
Flugzeugwetterstation f
česky: stanice meteorologická na letadle angl: aircraft meteorological station slov: meteorologická stanica na lietadlách rus: самолетная метеорологическая станция  1993-a3
flumen
(flm) [flumen] – jeden z průvodních oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků, vázaný na oblaky druhu cumulonimbus. Jde o pás nízké oblačnosti spojený se supercelární konvektivní bouří. Tvoří pás vtoku do supercely; je uspořádán ve směru proudění ve spodních hladinách a pohybuje se do supercely nebo v jejím směru. Základna oblaků flumen je ve stejné výšce jako základna výstupného proudu a je výše než základna u wall cloudu. Flumen není propojen se strukturou wall cloud (murus). Jeden typ tohoto vtokového pásu lze označit jako "bobří ocas" (z angl. Beaver´s tail)". Je typický poměrně širokým a plochým tvarem připomínajícím ocas bobra.
Průvodní oblak flumen byl doplněn do mezinárodní morfologické klasifikace oblaků v roce 2017.
česky: flumen angl: flumen slov: flumen  2018
Flussgebiet n
území ohraničené rozvodnicí, z něhož veškerý odtok směřuje do společného profilu vodního toku, popř. jiného hydrologického útvaru.
česky: povodí angl: catchment, drainage basin, watershed slov: povodie rus: водосборный бассейн  1993-a2
flüssiger Niederschlag m
hydrometeor tvořený vodními kapkami dopadajícími z oblaků na zemský povrch nebo usazenými na předmětech na zemském povrchu, popř. v atmosféře, např. na plochách letadla, na povrchu balonu apod. Mezi padající kapalné srážky patří déšť a mrholení, mrznoucí déšť a mrznoucí mrholení, k usazeným kapalným srážkám počítáme rosu. Viz též srážky tuhé, srážky smíšené.
česky: srážky kapalné angl: liquid precipitation slov: kvapalné zrážky rus: жидкие осадки  1993-a3
Flüssigwassergehalt m
úhrnná hmotnost vodních kapek v jednotce objemu oblaku, popř. mlhy. Vyjadřuje se v kg.m–3 nebo tradičně v g.m–3. V odborné literatuře se setkáváme s užitím zkratky LWC (z angl. Liquid Water Content). Viz obsah vodní oblaku, obsah vodní ledový.
česky: obsah vodní kapalný angl: liquid water content slov: kvapalný vodný obsah rus: водность (облаков)  2014
Flussnebel m
česky: mlha říční angl: river fog slov: riečna hmla rus: туман на реках  1993-a3
Föhn m
syn. föhn – teplý suchý padavý vítr, který se vyskytuje na závětrné straně horských překážek. Může trvat několik hodin až několik dní a v zimě může vyvolávat prudké tání sněhu, protože rozdíl mezi teplotou vzduchu na návětrné a závětrné straně hor může dosahovat až desítky °C.
Pojem fén (föhn) vznikl v alpské oblasti, v současné době se však používá jako obecný termín pro tento typ proudění bez ohledu na místo jeho výskytu. Za fén lze považovat například chinook na východní straně Skalnatých hor v Severní Americe nebo vítr halný v jižním Polsku. Na území ČR se může projevit např. v závětří Šumavy, někdy i Beskyd a Jeseníků, na Slovensku pak zejména v závětří Vysokých Tater a Nízkých Tater.
Klasické vysvětlení vzniku fénu vychází z termodynamického modelu adiabatického přetékání horského hřebene. Na návětrné stráně hřebene v tomto případě dochází k nasycení vystupujícího vzduchu a vypadávání srážek, což se na závětrné straně projevuje oteplením vysušeného vzduchu při jeho nenasyceně adiabatickém sestupu. Uvedený model je značným zjednodušením celého procesu. Předpokládá dosažení výstupné kondenzační hladiny na návětrné straně hřebene a nebere v úvahu dynamické aspekty závětrného fénového proudění. Nezahrnuje také vliv složitější topografie horského terénu včetně horských průsmyků.
V programu MAP (Mesoscale Alpine Programme), který probíhal hlavně v prvním desetiletí tohoto století, bylo prokázáno, že prakticky polovina případů alpského fénu na rakouském území není doprovázena návětrnými srážkami. Termodynamickou teorii fénu je tedy nutné chápat jako důležité, avšak nikoliv úplné vysvětlení fénového proudění.
V současné době se zcela akceptuje, že fén může nastat bez vypadávání srážek na návětrné straně pohoří. Čím nižší je z návětrné strany horský hřeben, tím pravděpodobnější je, že advehovaný vzduch jednoduše proudí přes hřeben a následně na závětrné straně klesá. V mnoha případech přispívají k vývoji fénu oba mechanizmy, přičemž hlavní role se připisuje závětrnému adiabatickému vzestupu teploty a vypadávání srážek pak přispívá dodatečně menším dílem. Neúplně vyřešenou otázkou je pokles závětrného proudění do údolí zejména v případě, kdy je zaplněno chladným a stabilně zvrstveným vzduchem. Bylo sestaveno několik koncepčních modelů závětrného proudění, žádný z nich se však neprokázal jako univerzálně platný. Dnes se předpokládá, že neexistuje univerzálně použitelná teorie závětrného teplého fénového proudění. V závislosti na teplotě, vlhkosti a profilu větru se mohou při sestupném proudění uplatnit různé dynamické a termodynamické mechanismy.
Fén, vyvolaný prouděním nad horským terénem, při němž jsou splněny podmínky termodynamické teorie, se někdy označuje také jako fén orografický. Vyskytuje se nejčastěji v okrajovém proudění cyklon, a proto bývá označován též jako fén cyklonální. V současné odborné literatuře se však s těmito termíny setkáváme poměrně zřídka. Poměrně frekventovaný je termín volný fén se synonymem fén anticyklonální. V alpské oblasti v programu MAP bylo definováno několik dalších kategorií alpského fénu. Viz též efekt fénový, zeď fénová, mezera fénová, oblak fénový, touríello.
česky: fén angl: foehn slov: föhn rus: фён fr: foehn m  1993-a3
Föhn m
syn. fén.
česky: föhn angl: foehn slov: föhn rus: фён fr: foehn m  1993-a1
Föhneffekt m
adiabatické oteplování spojené s poklesem relativní vlhkosti v klesajícím vzduchu při výskytu fénu. Bývá pozorováno na závětrné straně hor a v přiléhajících nížinných oblastech, pokud je převládající proudění vzduchu orientováno přibližně kolmo na horský hřeben. Polohy se stejnou nadm. výškou pak mají na závětrné straně vyšší teplotu vzduchu než na straně návětrné. Fénový efekt se v závětrných polohách projevuje i zmenšením atm. srážek. Jeho vliv může v našich podmínkách dosahovat až desítky km od pohoří a bezprostředně souvisí se srážkovým stínem. Toto snížení srážkových úhrnů bývá dobře identifikovatelné např. na klimatologických mapách. Viz též fén, mezera fénová, efekt závětrný.
česky: efekt fénový angl: foehn effect slov: föhnový efekt rus: фёновый эффект fr: effet de foehn m, effet de föhn m  1993-a3
Föhngebiet n
oblast v závětří hor, v níž se projevuje fénový efekt, tj. především zvýšení teploty vzduchu, snížení vlhkosti vzduchu, zmenšení oblačnosti a úbytek srážek, a to jak ve smyslu synop., tak klimatologickém. V Evropě je nejznámější fénová oblast na sev. Rakouska a jihu SRN v závětří Alp; projevuje se při proudění již. směrů. Fénová oblast se však vytváří v závětří všech hor, přičemž zvýšení teploty vzduchu je přímo úměrné velikosti rel. převýšení pohoří nad okolním terénem a vlhkosti vzduchu na návětrné straně.
česky: oblast fénová angl: foehn zone slov: föhnová oblasť rus: фёновая область  1993-a1
Föhnlücke f
syn. okno fénové – bezoblačný prostor, který vzniká při suchoadiabatickém ohřívání vzduchu v sestupném fénovém proudění za horskou překážkou. Viz též fén orografický, oblak fénový, zeď fénová.
česky: mezera fénová angl: foehn break, foehn gap slov: föhnová medzera rus: фёновый просвeт, фёновый разрыв  1993-a3
Föhnlücke f ?
česky: okno fénové slov: föhnové okno rus: феновое окно  1993-a1
Föhnwolke f
oblak, jehož vývoj souvisí s orografickým fénem. Návětrné strany horských hřebenů jsou často oblastí vývoje rozsáhlých oblaků, které lemují vrchol hřebene a mohou se za ním v důsledku sestupných pohybů vzduchu rozpouštět. Jsou-li pozorovány ze závětrné strany, podobají se oblačné stěně, označované jako fénová zeď. Zejména v současné americké odborné literatuře se termín fénový oblak užívá jako označení veškeré oblačnosti vyvíjející se vlivem proudění v horském terénu. Evropská odborná literatura zpravidla zachovává původní význam termínu. Viz též mezera fénová.
česky: oblak fénový angl: foehn cloud slov: föhnový oblak rus: фёновое облако  1993-a3
Formel f
viz též vzorec.
česky: formule slov: formula rus: формула fr: formule f  1993-a1
Forstklimatologie f
syn. silvioklimatologie – aplikovaná klimatologie studující klima lesa především pro potřeby lesního hospodářství, a to s ohledem na pěstování a produkci lesa i těžbu a dopravu dřeva. Vzhledem k víceúčelové funkci lesa lze do lesnické klimatologie zahrnout i klimatologický výzkum lesních oblastí pro využití k rekreaci, pro oběh vody v přírodě, pro zlepšování (melioraci) zvláště místního klimatu výsadbou větrolamů, hygien. ochrannými pásmy kolem vodních nádrží a průmyslových závodů apod. Lesnická klimatologie tedy sleduje nejen vlivy klimatu na les, nýbrž i klimatické účinky lesa na okolní prostředí. Viz též meteorologie lesnická.
česky: klimatologie lesnická angl: forest climatology slov: lesnícka klimatológia rus: климатология леса  1993-a1
Forstklimatologie f
česky: silvioklimatologie slov: silvioklimatológia  1993-a1
Forstmeteorologie f
syn. silviometeorologie – odvětví aplikované meteorologie, které se zabývá vzájemnými interakcemi atm. dějů a lesa. Zahrnuje jak výzkumné, tak i provozní problémy v souvislosti s hospodařením v lese, s ochranou lesa atd. Viz též klimatologie lesnická.
česky: meteorologie lesnická angl: forest meteorology slov: lesnícka meteorológia rus: лесная метеорология  1993-a2
Forstmeteorologie f
česky: silviometeorologie slov: silviometeorológia  1993-a1
fractus
(fra) [fraktus] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má podobu nepravidelných roztrhaných cárů. Vyskytuje se u druhů stratus a cumulus.
česky: fractus angl: fractus slov: fractus rus: разорванные облака fr: fractus m  1993-a2
Fraktocumulus m
(Fc) – starší neplatné označení pro cumulus fractus (Cu fra).
česky: fractocumulus angl: fractocumulus slov: fractocumulus rus: разорванно-кучевые облака fr: cumulus fractus m  1993-a2
Fraktostratus m
(Fs) – starší neplatné označení pro stratus fractus (St fra).
česky: fractostratus angl: fractostratus slov: fractostratus rus: разорванно-слоистые облака fr: stratus fractus m  1993-a2
freie Atmosphäre f
část atmosféry nad mezní vrstvou atmosféry. Ve volné atmosféře není proudění vzduchu podstatně ovlivněno třením o zemský povrch a jeho rychlost lze zpravidla alespoň hrubě aproximovat rychlostí geostrofického větru. Viz též měření aerologické.
česky: atmosféra volná angl: free atmosphere slov: voľná atmosféra rus: свободная атмосфера fr: atmosphère libre f  1993-a1
freie Energie f
termín samostatně užívaný zpravidla ve smyslu Helmholtzova volná energie, neboli Helmholtzův potenciál. Pojem volná energie se však též někdy vyskytuje ve spojení Gibbsova volná energie, což je syn. ke Gibbsovu potenciálu.
česky: energie volná slov: voľná energia  2017
freie Energie f
česky: energie volná Helmholtzova fr: énergie de Helmholtz f, énergie libre de Helmholtz f, énergie libre f slov: volná Helmholtzova voěná energia  2017
freie Enthalpie f
česky: energie volná Gibbsova fr: énergie libre de Gibbs f, énergie de Gibbs f, enthalpie libre f slov: Gibbsova voľná energia  2017
freie Konvektion f
konvekce, která se vyvíjí vlivem archimédovských vztlakových sil. V aerologické a synoptické praxi se touto konvekcí obvykle rozumí konvekce nad hladinou volné konvekce ve vrstvě existence CAPE. Viz též vertikální instabilita atmosféry, křivka stavová.
česky: konvekce volná angl: free convection slov: voľná konvekcia rus: свободная конвекция  1993-a3
freier Auftrieb eines Ballons m
celková stoupací síla balonu zmenšená o tíhu balonu a další k němu připoutané zátěže. Užitečná stoupací síla spoluurčuje stoupací rychlost balonu.
česky: síla balonu stoupací užitečná angl: free lift of a balloon slov: užitočná vzostupná sila balóna rus: свободная подъемная сила шара  1993-a1
freier Föhn m
syn. fén anticyklonální – fén vyskytující se v kvazistacionárních anticyklonách nebo v hřebenech vysokého tlaku vzduchu za slabého horiz. proudění nebo za bezvětří. Při jeho vývoji se uplatňuje subsidence vzduchu a jeho rychlosti bývají menší ve srovnání s orografickým fénem. Na horách se mj. projevuje oteplením a silným poklesem relativní vlhkosti vzduchu, zatímco v nižších polohách se při něm mohou vytvářet izolovaná jezera studeného vzduchu s vysokou inverzní mlhou nebo s nízkou oblačností nad sebou. V horském terénu v silnějším anticyklonálním proudění je vlivem vzestupných pohybů vzduchu na návětrné straně pohoří subsidence potlačována a soustřeďuje se pak na závětrnou stranu, kde může vyvolat výrazné oteplení.
česky: fén volný angl: free air foehn slov: voľný föhn rus: фён в свободной атмосфере fr: foehn anticyclonique m  1993-a3
Freon m
původně obchodní značka firmy DuPont pro skupinu chlorfluorovaných uhlovodíků, které byly používány zejména v chladírenství. Obsahují minimálně dva halogeny, z nichž jedním musí být chlor. V dnešní době je název často používán obecněji pro všechny chlorované uhlovodíky, které mají potenciál poškozovat ozonovou vrstvu.
česky: Freon angl: Freon slov: Freón  2018
Friedmann-Keller Gleichungen f/pl
česky: rovnice Kellerovy–Fridmanovy angl: Keller – Fridman equations slov: Kellerove-Fridmanove rovnice  2014
Frigorigraph m
přístroj pro měření a registraci zchlazování (refrigerace). Je tvořen frigorimetrem, registrátorem množství spotřebované el. energie a dalšími pomocnými zařízeními.
česky: frigorigraf angl: frigorigraph slov: frigorigraf rus: фригориграф fr: frigorigraphe m, frigorimètre enregistreur m  1993-a1
Frigorimeter n
přístroj k měření zchlazování (refrigerace). Jeho čidlem je těleso, např. začerněná měděná koule, vyhřívaná na teplotu blízkou teplotě lidského těla. Velikost zchlazování se určuje podle množství energie, které je třeba tělesu dodávat k udržení stálé teploty jeho povrchu.
česky: frigorimetr angl: frigorimeter slov: frigorimeter rus: фригориметр fr: frigorimètre m  1993-a1
Front f
česky: fronta angl: front slov: front rus: фронт fr: front m  1993-a1
Frontalbewölkung f
oblaky, které se vyskytují na atmosférických frontách a pohybují se spolu s nimi. Vytvářejí typické oblačné systémy teplé, studené a okluzní fronty. Frontální oblačnost je tvořena především oblaky druhu nimbostratus, altostratus a cirrostratus. Na studených a okluzních frontách se často vyskytují oblaky druhu cumulonimbus. Hlavní příčinou vzniku frontální oblačnosti jsou na teplé frontě výkluzné pohyby teplého vzduchu podél frontální plochy a na studené frontě vzestupné pohyby v teplém vzduchu vyvolané podsouváním těžšího studeného vzduchu. Viz též systém oblačný frontální.
česky: oblačnost frontální angl: frontal cloudiness slov: frontálna oblačnosť rus: фронтальная облачность  1993-a2
frontale Inversion f
inverze teploty vzduchu spojená s frontální plochou, nad níž je teplota vzduchu vyšší než pod ní. Nejčastěji je pozorována na teplých frontách, avšak může se vyskytnout i na ostatních druzích atmosférických front. Vzhledem ke skutečnosti, že při přechodu front dochází k výměně vzduchových hmot a v oblasti front bývá zesílené proudění vzduchu, nepředstavují tyto teplotní inverze zpravidla problémy z hlediska ochrany čistoty ovzduší.
česky: inverze teploty vzduchu frontální angl: frontal inversion slov: frontálna inverzia teploty vzduchu rus: фронтальная инверсия  1993-a3
frontaler Niederschlag m
srážky vypadávající v oblasti atmosférické fronty. Jejich intenzita závisí na vlhkosti vzduchu a na vert. pohybech vzduchu podél nebo v blízkosti frontální plochy. Na teplé frontě a studené frontě prvního druhu, především v chladném pololetí, mají zpravidla trvalý charakter. Na studené frontě druhého druhu, především v teplém pololetí, se vyskytují frontální srážky v podobě konv. přeháněk a lijáků.
česky: srážky frontální angl: frontal precipitation slov: frontálne zrážky rus: фронтальные осадки  1993-a3
frontales Wetter n
počasí v oblasti atmosférické fronty, jehož charakter závisí na druhu fronty, její výraznosti a rychlosti postupu, dále na roč. a denní době, jakož i na zeměp. poloze oblasti, v níž se fronta vyskytuje. Podle druhu fronty se projevuje typickou oblačností, srážkami, změnou teploty vzduchu a rosného bodu, tlaku vzduchu a dochází i ke změnám dohlednosti a stáčení větru při přechodu fronty přes místo pozorování. Srážky se nemusí vyskytovat na každé frontě. V extrémních případech fronta přechází i za jasné oblohy bez pozorovatelné změny větru, teploty a tlaku vzduchu, přičemž se však mění vlhkost a průzračnost vzduchu i vert. teplotní zvrstvení ovzduší. Viz též oblačnost frontální, srážky frontální, bouřka frontální, mlha frontální.
česky: počasí frontální angl: frontal weather slov: frontálne počasie rus: фронтальная погода  1993-a3
frontales Wolkensystem n
sled oblaků, které se vyskytují na teplé, studené či okluzní frontě, bezprostředně na sebe navazují a souvisejí s procesy, které v oblasti frontální plochy probíhají. Např. typický oblačný systém teplé fronty se skládá z oblaků druhu cirrus, cirrostratus, altostratus a nimbostratus.
česky: systém oblačný frontální angl: frontal cloud system slov: frontálny oblačný systém rus: фронтальная облачная система  1993-a2
Frontalfläche f
geometrické zjednodušení vrstvy tvořící rozhraní mezi dvěma vzduchovými hmotamitroposféře, někdy také mezi různými částmi téže nestejnorodé vzduchové hmoty. Průsečnici frontální plochy se zemským povrchem nebo jinou plochou nazýváme frontální čárou nebo zkráceně frontou. Viz též fronta atmosférická.
česky: plocha frontální angl: frontal surface slov: frontálna plocha rus: фронтальная поверхность  1993-a1
Frontalstörung f
zastaralé a nepříliš vhodné označení pro libovolnou atmosférickou frontu nebo frontální systém, používané především ve styku meteorologie se širší veřejností.
česky: porucha frontální angl: frontal disturbance slov: frontálna porucha rus: фронтальное возмущение  1993-a3
Frontalsystem n
dvě (nebo více) na sebe navazující atmosférické fronty související s jednou cyklonou (výjimečně s více cyklonami). Termín se často používá ve sdělovacích prostředcích v případech, kdy není účelné rozlišovat druh atmosférických front přecházejících přes zájmové území.
česky: systém frontální angl: frontal system slov: frontálny systém rus: фронтальная система  1993-a2
Frontalzone f
česky: pásmo frontální angl: frontal zone slov: frontálne pásmo rus: фронтальная зона  1993-a1
Frontalzyklone f
obecně jakákoliv cyklona spojená s atmosférickou frontou. Zpravidla vzniká na hlavní frontě, a to zejména na polární frontě nebo arktické, popř. antarktické frontě. Ve svém vývoji prochází obvykle několika stadii vývoje cyklony. Převážná většina cyklon zakreslených na synoptických mapách v mimotropických zeměp. šířkách jsou frontální cyklony. Viz též série cyklon.
česky: cyklona frontální angl: frontal cyclone slov: frontálna cyklóna rus: фронтальный циклон fr: dépression frontale f  1993-a3
Frontdurchgang m
přesun atmosférické fronty, která odděluje dvě vzduchové hmoty, přes určité místo, přesněji průchod frontální čáry daným místem. Přechod fronty je doprovázen změnou hodnot meteorologických prvků, zvláště teploty a vlhkosti vzduchu, směru a rychlosti větru, tlaku vzduchu, oblačnosti, dohlednost, atm. srážek aj. Rychlost a velikost změny met. prvků závisejí především na druhu a výraznosti fronty, na rychlosti jejího postupu, na denní a roční době a na orografických podmínkách. K uvedeným změnám může dojít v průběhu několika minut, ale i hodin. Změna teploty vzduchu při přechodu fronty dosahuje v našich zeměpisných šířkách v extrémních případech 15 až 20 °C, většinou však jen několika stupňů. Průběh počasí při přechodu fronty bývá značně rozdílný, v ojedinělých případech prochází fronta i za jasné oblohy.
česky: přechod fronty angl: passage of a front slov: prechod frontu  1993-a2
Frontenanalyse f
součást synoptické analýzy, zaměřená na detekci atmosférických front na přízemních, méně často i na výškových synoptických mapách. Sleduje se vznik, intenzita, druh, rychlost postupu, popř. rozpad front a s tím související počasí. K frontální analýze patří i sledování vzniku a vývoje cyklon a anticyklon. Pokud je prováděna ručně, mluvíme o frontální analýze subjektivní, při počítačovém zpracování jde o tzv. objektivní frontální analýzu. Viz též analýza synoptických map.
česky: analýza frontální angl: frontal analysis slov: frontálna analýza rus: фронтологический анализ fr: analyse frontologique f, analyse frontale f  1993-a3
Frontenart f
česky: druh fronty angl: type of front slov: druh frontu rus: вид фронта fr: type de fronts m, types de fronts pl  1993-a1
Frontenart f
česky: charakter fronty slov: charakter frontu rus: характер фронта  1993-a1
Frontgewitter n
bouřka, která se vyskytuje v oblasti atmosférické fronty. Frontální bouřky vznikají zpravidla na studené frontě nebo studené okluzi, mnohem řidčeji na teplé frontě. Mohou vzniknout v každé roč. i denní době. Viz též bouřka teplé fronty, bouřka studené fronty.
česky: bouřka frontální angl: frontal thunderstorm slov: frontálna búrka rus: фронтальная гроза fr: orage frontal m  1993-a2
Frontlinie f
průsečnice frontální plochy se zemským povrchem nebo libovolnou výškovou hladinou. Frontální čárou zpravidla rozumíme zákres atmosférické fronty na přízemních synoptických mapách, který je stručně označován jako fronta.
česky: čára frontální angl: front line slov: čiara frontu rus: линия фронта fr: ligne frontale f  1993-a3
Frontnebel m
mlha spojená s atmosférickou frontou. Její vznik souvisí jak s advekčními změnami teploty vzduchu, tak s dodatečným nasycením vzduchu způsobeným frontálními srážkami a předfrontálním poklesem tlaku vzduchu. Podle převažující oblasti výskytu, rozlišujeme mlhu předfrontální a zafrontální. Frontální mlha se přesouvá spolu s frontou.
česky: mlha frontální angl: frontal fog slov: frontálna hmla rus: фронтальный туман  1993-a3
Frontogenese f
proces vzniku nebo zostření atmosférické fronty. Typickým projevem frontogeneze je zvětšování horiz. gradientu vlastností vzduchu, typicky hustoty vzduchu, což se následně projeví zvětšováním horiz. gradientu teploty vzduchu, popř. i dalších meteorologických prvků. Frontogeneze může probíhat v určité vert. omezené vrstvě v blízkosti zemského povrchu nebo ve výšce, popř. současně od mezní vrstvy atmosféry až po výškovou frontální zónu. Rozlišujeme frontogenezi individuální a lokální, z hlediska příčin frontogenezi kinematickou a orografickou (topografickou). Opakem frontogeneze je frontolýza. Viz též pole frontogenetické.
česky: frontogeneze angl: frontogenesis slov: frontogenéza rus: фронтогенез fr: frontogénèse f, frontogenèse f  1993-a3
frontogenetisches Feld n
oblast v atmosféře, v níž dochází ke vzniku a zostřování atmosférických front zvětšováním horiz. teplotního gradientu. Typickým příkladem frontogenetického pole, kde se výrazně uplatňuje konfluentní proudění, je oblast podél osy roztažení deformačního pole, jestliže izotermy svírají s touto osou malý úhel, nebo obvykle v předním a zadním sektoru cyklony. Frontogenetické pole se dále vytváří v prohlubujících se brázdách nízkého tlaku vzduchu, kde se kromě konfluentního proudění výrazně uplatňuje silný horizontální střih větru na pozadí zvýšené baroklinity. Viz též frontogeneze.
česky: pole frontogenetické angl: area of frontogenesis slov: frontogenetické pole rus: фронтогенетическое поле  1993-a3
Frontolyse f
syn. rozpad fronty – proces rozpadání atmosférické fronty, opak frontogeneze. Obecně vhodné podmínky pro frontolýzu existují v difluentním proudění. Rozlišujeme frontolýzu individuální, lokální, popř. orografickou (topografickou). Frontolýza individuální se projevuje zmenšováním horiz. gradientů hustoty a tedy i teploty vzduchu, popř. i dalších meteorologických prvků v určité části ovzduší pohybující se spolu s prouděním. Lokální frontolýzu posuzujeme z hlediska zmenšování lokálních gradientů hustoty a tedy i teploty v dané oblasti pevně vztažené k zemskému povrchu. Jde-li o frontolýzu vyvolanou bezprostředním vlivem nehomogenit zemského povrchu, označujeme ji jako frontolýzu orografickou.
česky: frontolýza angl: frontolysis slov: frontolýza rus: фронтолиз fr: frontolyse f  1993-a1
Frontolyse f
syn. frontolýza.
česky: rozpad fronty slov: rozpad frontu rus: размывание фронта  1993-a1
Frost m
teplota vzduchu nižší než 0 °C. V běžné met. praxi se výskyt mrazu zjišťuje z měření staničního teploměru, tj. zhruba ve výšce 2 m nad zemí. Viz též den mrazový, období mrazové, holomráz, intenzita mrazů, kotlina mrazová.
česky: mráz angl: freezing, frost slov: mráz rus: мороз  1993-a3
frostfreie Zeit/Periode f
v klimatologii časový interval mezi prům. datem posledního mrazu na jaře a prům. datem prvního mrazu na podzim. Stanovuje se podle účelu na základě měření teploty vzduchu, zpravidla v meteorologické budce, tj. přibližně ve výšce 2 m nad zemí. Období bezmrazové, které patří k hrubým charakteristikám vegetačního období, je významné zejména pro rajonizaci zeměď. výroby. Viz též období mrazové.
česky: období bezmrazové angl: frost-free period slov: bezmrazové obdobie rus: безморозный период, период без мороза  1993-a1
Frostloch n
konkávní (dutý) útvar reliéfu, obvykle kotlina nebo úzké údolí, v němž se mrazy vyskytují častěji než v okolí a mají větší intenzitu. Jsou podmíněny především menší ventilací (provětráváním) a nahromaděním stud. vzduchu. Mrazová kotlina se může vytvořit i za umělými překážkami, např. za železničním náspem, který brání odtékání stud. vzduchu do nižších poloh. Viz též jezero studeného vzduchu.
česky: kotlina mrazová angl: frost hollow, frost pocket slov: mrazová kotlina rus: котловина холодного воздуха, морозная ложбина, морозный карман  1993-a1
Frostnebel m
mlha tvořená přechlazenými vodními kapičkami při teplotách vzduchu často hluboko pod bodem mrazu. Protože absolutní vlhkost vzduchu je vyšší než při zmrzlé mlze, působí sychravým dojmem. Jelikož se skládá z přechlazených vodních kapiček, nepozorujeme při ní tzv. jiskření světla. Typickým projevem mrznoucí mlhy je tvoření námrazkových jevů, někdy velmi intenzivních. V letecké meteorologii je místo mrznoucí používáno adjektivum namrzající. Viz též mlha přechlazená.
česky: mlha mrznoucí angl: fog depositing rime, freezing fog slov: mrznúca hmla rus: замерзающий туман, туман дающий изморозь  1993-a3
Frostperiode f
v klimatologii časový interval mezi prům. datem prvního mrazu na podzim a prům. datem posledního mrazu na jaře. Běžně se určuje podle denních minimálních teplot vzduchu v meteorologické budce. Viz též období bezmrazové.
česky: období mrazové angl: frost period slov: mrazové obdobie rus: морозный период  1993-a1
Frostschutz m
opatření prováděná v zemědělství, hlavně v sadařství a zahradnictví, která mají snížit škody na vegetaci při poklesu teploty vzduchu pod 0 °C, při nočních radiačních ochlazováních za bezvětří, nebo při slabém větru. Tato opatření se provádějí zpravidla na základě met. předpovědí nočních teplotních minim na začátku vegetačního období v měsících dubnu a květnu. Jejich cílem je zabránit poklesu teploty citlivých částí rostlin pod kritickou teplotu, při níž dochází k jejich poškození. Používají se tyto metody:
a) postřik vodou, která zpomalí pokles povrchové teploty vegetace v důsledku velké tepelné kapacity vody a uvolňování latentního tepla mrznutí při dosažení teploty 0 °C;
b) zadýmování (zakuřování), jímž se zmenší radiační výměna energie mezi zemským povrchem a přilehlou vrstvou vzduchu, a tím i rychlost poklesu teploty v zadýmované vrstvě atmosféry;
c) promíchávání vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry protimrazovými ventilátory nebo rotorem nízko letícího vrtulníku. Někdy se uvedené metody zásahů vzájemně kombinují. Vzhledem k nákladnosti opatření kladou jejich provozovatelé vysoké požadavky na přesnost met. předpovědi min. teploty vzduchu.
česky: ochrana před mrazíky angl: frost protection slov: ochrana pred mrazíkmi rus: защита от заморозков  1993-a1
Frosttag m
den, v němž minimální teplota vzduchu byla nižší než 0,0 °C.
česky: den mrazový angl: frost day slov: mrazový deň rus: день с морозом fr: jour de gelée m, jour de gel m  1993-a1
Frosttiefenmesser m
česky: kryopedometr angl: cryopedometer slov: kryopedometer rus: криопедометр  1993-a3
Froude-Zahl f
[frúdovo] – jedno z bezrozměrných podobnostních kritérií používané při modelování aerodyn. a hydrodyn. procesů, např. v aerodyn. tunelech. Označuje se symbolem Fr a je definováno jako poměr setrvačných sil a síly zemské tíže. Froudovo číslo lze vyjádřit vztahem
Fr=U2g l,
kde U značí rychlost proudění, g velikost tíhového zrychlení, l vhodně, vzhledem k danému problému, zvolený délkový rozměr. V meteorologii má Froudovo číslo značný význam při modelování procesů, v nichž se uplatňuje působení vztlaku, např. při termické konvekci.
 
česky: číslo Froudovo angl: Froude number slov: Froudeovo číslo rus: число Фруда fr: nombre de Froude m  1993-b3
Frühling m
jedna z vedlejších klimatických, příp. fenologických sezon ve vyšších zeměp. šířkách dané polokoule, vymezená např. takto:
1. období od jarní rovnodennosti do letního slunovratu (astronomické jaro);
2. trojice jarních měsíců, na sev. polokouli březen, duben a květen (tzv. klimatologické jaro);
3. období s prům. denními teplotami vzduchu 5 až 15 °C na vzestupné části křivky ročního chodu meteorologického prvku. Počátek jara v tomto pojetí se kryje se začátkem velkého vegetačního období.
česky: jaro angl: spring slov: jar rus: весна  1993-a3
Fühler m
syn. senzor, snímač – část přístroje, která měří určitou fyz. veličinu. V případě el. přístrojů čidlo převádí el. signál na kvantitativní hodnotu, která je zaznamenávána jinou částí přístroje a následně přenášena k dalšímu zpracování.
česky: čidlo angl: sensor slov: čidlo fr: senseur m, capteur m  2014
Fujita-Skala f
stupnice hodnotící intenzitu tornád, založená převážně na rozsahu škod, které tornáda působí na budovách nebo vegetaci. Byla odvozena T. Fujitou v roce 1971. Od roku 2007 se v USA používá rozšířená Fujitova stupnice, která využívá 28 indikátorů, především konkrétní druhy budov. Každý z indikátorů je doplněn popisem typické konstrukce a jednotlivých stupňů poškození. Stupně poškození jsou svázány s intervalem odhadnutého maximálního nárazu větru, který může způsobit danou škodu. Oproti původní stupnici byly v rozšířené verzi hodnoty pro silnější tornáda sníženy.
Stupeň
x
Odhad max. nárazu
Fujitova stupnice
Fx
Odhad max. nárazu
rozšířená Fujitova stupnice EFx
Popis škod
0 17–32 m.s–1 29–37 m.s–1 slabé škody – škody na komínech, zlámané větve, vyrvané mělce kořenící stromy
1 33–49 m.s–1 38–49 m.s–1 mírné škody – poškozené krytiny střech, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic
2 50–69 m.s–1 50–60 m.s–1 značné škody – strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země
3 70–92 m.s–1 61–73 m.s–1 vážné škody – ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána
4 93–116 m.s–1 74–90 m.s–1 zničující škody – srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována, i těžké předměty poletují
5 117–142 m.s–1 > 91 m.s–1 neuvěřitelné škody – silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, předměty velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m
česky: stupnice Fujitova angl: Fujita scale slov: Fujitova stupnica rus: масштаб Фужиты  2014
Funkecho n
česky: radioecho angl: radio-echo slov: rádioecho rus: радиоэхо  1993-a1
Funkeln n
jev podobný optickému chvění, který se projevuje rychlými změnami (často pulzacemi) intenzity světla hvězd nebo pozemských světelných zdrojů. Patří mezi fotometeory. V češtině se též setkáváme s pojmem mihotání.
česky: scintilace angl: scintillation slov: scintilácia, trblietanie rus: сверкание, сцинтилляция  1993-a3
Funkgoniograpf m
radiogoniometr se zařízením, umožňujícím registraci zjištěných údajů.
česky: radiogoniograf angl: radiogoniograph slov: rádiogoniograf rus: радиогониограф  1993-a2
Funkgoniometer n
zařízení k určování směru cíle pomocí radiogoniometrie. Skládá se obvykle z úzkosvazkové antény otočné v horní polosféře, z radiopřijímače a všech technických zařízení nutných pro zpracování a indikaci signálu.
česky: radiogoniometr angl: radio direction finder, radiogoniometer slov: rádiogoniometer rus: радиогониометр  1993-a2
Funkgoniometrie f
způsob určení směru cíle, který vyzařuje elmag. vlny. V úhlových souřadnicích se zaměřuje azimut a zpravidla i výškový (polohový) úhel. Pro určení polohy cíle v prostoru je pak nutné znát ještě jeho výšku. V meteorologii slouží jako cíl nejčastěji vysílač radiosondy vynášený balonem, jehož výška se určuje při radiosondážním měření. Jinou metodou určení polohy je vyhodnocení průsečíku ze současného zaměřování dvěma radiogoniometry z různých stanovišť. Radiogoniometrie se v meteorologii používá jako jedna z metod radiosondáže. Někdy bývá využívána též při raketové sondáži ovzduší.
česky: radiogoniometrie angl: radiogoniometry slov: rádiogoniometria rus: радиогониометрия  1993-a1
Funkortung f
radioelektronická metoda zjišťování výskytu, prostorového rozložení, popř. dalších charakteristik informací o objektech schopných odrážet nebo rozptylovat (popř. sami vysílat) elmag. záření v oblasti radiových vln. Radiolokace je prováděna pomocí radiolokátorů popř. pasivních detekčních systémů. V meteorologii jsou sledovanými objekty např. oblačnost, srážky, radiosondy, blesky apod. Radiolokace bývá označována též jako radiolokační detekce. Termín radiolokace je složen ze dvou latinských slov: radiare – vyzařovati a locus – místo. Rozlišuje se radiolokace aktivní a pasivní. Viz též meteorologie radiolokační, odrazivost meteorologického cíle radiolokační, rovnice radiolokační, odraz radiolokační.
česky: radiolokace angl: radio detection and ranging, radiolocation slov: rádiolokácia rus: радиолокация  1993-a3
podpořila:
spolupracují: