Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene e

X
Eckert-Zahl n
jedna z podobnostních charakteristik užívaná např. ve fyzikálním modelování proudění. Je definováno vzorcem
Ec=U2cpΔT,
kde U je charakteristická rychlost proudění, cp měrné teplo proudícího plynu při stálém tlaku a ΔT charakteristický rozdíl teplot, např. při proudění ve vrstvě vzduchu rozdíl teplot na horní a dolní hranici uvažované vrstvy. Má význam zejména při vysokých rychlostech proudění. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Eckertovo angl: Eckert number slov: Eckertovo číslo fr: nombre d'Eckert m  2014
Eckert-Zahl n
jedna z podobnostních charakteristik užívaná např. ve fyzikálním modelování proudění. Je definováno vzorcem
Ec=U2cpΔT,
kde U je charakteristická rychlost proudění, cp měrné teplo proudícího plynu při stálém tlaku a ΔT charakteristický rozdíl teplot, např. při proudění ve vrstvě vzduchu rozdíl teplot na horní a dolní hranici uvažované vrstvy. Má význam zejména při vysokých rychlostech proudění. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Eckertovo angl: Eckert number slov: Eckertovo číslo fr: nombre d'Eckert m  2014
Eddy kinetische Energie f
syn. energie turbulentní – střední (časově průměrovaná) kinetická energie příslušející turbulentním fluktuacím rychlosti proudění. Označíme-li po řadě turbulentní fluktuace x-ové, y-ové a z-ové složky rychlosti proudění vx vy vz, potom energii turbulence vztaženou k jednotce hmotnosti vzduchu vyjádříme jako
12(vx2 ¯+vy2¯ +vz2¯),
kde pruh nad veličinou vyjadřuje časové zprůměrování. Viz též turbulence.
česky: energie turbulence angl: eddy kinetic energy, turbulence energy slov: energia turbulencie rus: кинетическая энергия вихрa, энергия турбулентности fr: énergie cinétique turbulente f  1993-a1
Eddy-Kovarianz-Anlage f
název pro zařízení, které zjišťuje turbulentní toky např. hybnosti, tepla, vodní páry, popř. znečišťujících příměsí v přízemní vrstvě atmosféry. Je tvořeno několika čidly, zpravidla ultrazvukovým (akustickým) anemometrem a analyzátorem plynů nebo aerosolu, které pracují s frekvencí vzorkování řádově 101 Hz a z jejichž výstupních signálů jsou pomocí počítače vyhodnocovány požadované údaje.
česky: eddy kovarianční systém angl: eddy covariance system slov: eddy kovariančný systém fr: système de covariance des turbulences m  2014
Eddy-Kovarianz-Methode f
název pro zařízení, které zjišťuje turbulentní toky např. hybnosti, tepla, vodní páry, popř. znečišťujících příměsí v přízemní vrstvě atmosféry. Je tvořeno několika čidly, zpravidla ultrazvukovým (akustickým) anemometrem a analyzátorem plynů nebo aerosolu, které pracují s frekvencí vzorkování řádově 101 Hz a z jejichž výstupních signálů jsou pomocí počítače vyhodnocovány požadované údaje.
česky: eddy kovarianční systém angl: eddy covariance system slov: eddy kovariančný systém fr: système de covariance des turbulences m  2014
effektive Klimaklassifikation f
(konvenční) členění Země nebo její části do regionů vymezených z hlediska projevů klimatu. Na rozdíl od genetické klasifikace klimatu nezohledňuje procesy geneze klimatu, takže k jednomu klimatickému typu mohou patřit oblasti z tohoto hlediska různorodé. Nejrůznější efektivní klasifikace klimatu vznikaly se záměrem popsat prostorovou variabilitu určitého znaku přírodní sféry, např. rozšíření biomů nebo převládajících geomorf. procesů, viz geomorfologická klasifikace klimatu. V současné době rozšířené efektivní klasifikace klimatu k tomu využívají konvenčně stanovených prahových hodnot vybraných klimatických prvků. Regionální klasifikace klimatu jsou vesměs efektivními klasifikacemi; nejznámější globální efektivní klasifikací je Köppenova klasifikace klimatu, dalšími příklady jsou z ní odvozená Trewarthaova klasifikace klimatu, dále Bergova klasifikace klimatu a Thornthwaiteova klasifikace klimatu.
česky: klasifikace klimatu efektivní angl: effective climate classification slov: efektívna klasifikácia klímy  1993-b2
effektive Radarreflektivität f
česky: odrazivost radiolokační efektivní slov: efektívna rádiolokačná odrazivosť rus: эффективная радиолокационная отражаемость  2014
effektiver Niederschlag m
1. v zemědělské meteorologii část padajících srážek, která povrchově neodteče, vsakuje se do půdy a může být využita rostlinstvem;
2. v hydrologii srážky vytvářející přímý odtok.
česky: srážky efektivní angl: effective precipitation slov: efektívne zrážky  1993-a3
effektiver Rückstreuquerschnitt des meteorologischen Ziels f
při průchodu elmag. záření oblačností nebo atm. srážkami je část energie rozptylována všemi směry, tedy i zpět k anténě meteorologického radiolokátoru. Intenzitu záření rozptýleného proti původnímu směru šíření hodnotíme tzv. efektivní plochou rozptylu. Je to hypotetická plocha, kolmá k dopadajícímu paprsku, rovnoměrně rozptylující všechnu dopadající energii, která by vytvořila v místě příjmu stejnou hustotu záření jako skutečný cíl. Vyjadřuje se v m2 nebo cm2 a charakterizuje pouze odrazové vlastnosti cíle. Viz též odrazivost meteorologického cíle radiolokační, rozptyl elektromagnetického vlnění v atmosféře.
česky: plocha rozptylu meteorologického cíle efektivní angl: effective backscattering cross section of weather target slov: efektívna plocha rozptylu meteorologického cieľa  1993-a3
Effektivpyranometer n
nevhodný název pro pyrradiometr.
česky: pyranometr efektivní angl: pyrradiometer slov: efektívny pyranometer  1993-a1
Eichmaß n
standard měřící jednotky nebo stupnice určité veličiny je měřidlo, sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti.
česky: etalon rus: эталон fr: étalon m slov: etalón  2016
Eichung f
dříve používaný termín pro kalibraci meteorologických přístrojů.
česky: cejchování angl: calibration, test slov: ciachovanie rus: калибровка fr: étallonage m, calibration f  1993-a3
Eindringen des Cumulonimbus in die Stratosphäre n
proniknutí vrcholků oblačnosti konvektivních bouří do spodní stratosféry. Meteorologická radarová a družicová měření prokázala, že tropopauza není limitující horní hranicí vertikálního vývoje oblaků druhu cumulonimbus (Cb). Proniknutí vrcholků Cb o 3 až 5 km nad tropopauzu bylo prokázáno i ve stř. zeměp. šířkách. Meteorologická radiolokační měření na území ČR zaznamenala vrcholky Cb až ve výšce 16 km nad zemí.
česky: průnik kumulonimbů do stratosféry angl: penetration of Cb into stratosphere slov: prienik kumulonimbov do stratosféry rus: проницание кучеводождевых облаков в стратосферу  1993-a2
Einmischung trockener Luft f
relativní proudění suchého vzduchu se sestupnou složkou pohybu ve frontální cykloně popisované v teorii přenosových pásů. Formuje se v týlu vyvíjející se cyklony, je charakteristické velmi nízkou izobarickou vlhkou potenciální teplotou a hraje důležitou roli při cyklogenezi. Intruze suchého vzduchu je obvykle velmi dobře detekovatelná na družicových snímcích, které reagují na obsah vodní páry v troposféře. Má svůj původ v blízkosti místního snížení tropopauzy, jisté množství vzduchu může pocházet až ze stratosféry, proto se vyznačuje vysokými hodnotami potenciální vorticity. Při svém sestupu se vzduch postupně cyklonálně stáčí kolem středu cyklony a adiabaticky se otepluje. V případě, že se dostane do blízkosti teplého přenosového pásu, může mít podobnou teplotu jako vzduch v něm. Výšková studená fronta, která na styku obou vzduchových hmot vzniká, je pak definována zejména gradientem vlhkosti a nikoliv teploty.
česky: intruze (průnik) suchého vzduchu angl: dry intrusion slov: intrúzia suchého vzduchu rus: интрузия (вторжение) сухого воздуха  2014
Einstrahlung f
množství přímého (v některých studiích i rozptýleného) slunečního záření, dopadající na jednotku vodorovné nebo nakloněné plochy za jednotku času. Insolace se vyjadřuje v jednotkách energie, obvykle MJ / m2 nebo v J / cm2. Ekvivalentem termínu je oslunění.
česky: insolace angl: insolation slov: insolácia rus: инсоляция  1993-a3
einzeln
česky: místy angl: scattered slov: miestami  2014
einzeln
česky: ojediněle angl: isolated slov: ojedinele  2014
einzelne Zelle f
zákl. jednotka ve struktuře konvektivní bouře. Zpravidla prochází třemi vývojovými stadii:
1. stadiem cumulu, kdy v cele převládá výstupný konvektivní proud vzduchu, který transportuje vlhký a teplý vzduch z přízemních hladin do výšky;
2. stadiem zralosti, kdy se v oblaku kromě výstupného proudu vyvíjí i sestupný konvektivní proud vzduchu s vypadávajícími srážkami;
3. stadiem rozpadu, kdy vtok vlhkého a teplého vzduchu i výstupný proud zaniká, sestupné pohyby převládají a způsobí rozpad cely. Typická doba trvání stadia cumulu je 10–15 min, typické trvání stadia zralosti je 15–30 min. Trvání stadia rozpadu je obtížné vymezit, protože zbytek kovadliny Cb může existovat v horních hladinách velmi dlouho, často ve formě vysoké oblačnosti. Viz též multicela, supercela.
česky: cela jednoduchá angl: ordinary cell, single cell slov: jednoduchá bunka (cela) fr: orage ordinaire m, orage unicellulaire m, orage monocellulaire m  2014
Einzelzelle f
zákl. jednotka ve struktuře konvektivní bouře. Zpravidla prochází třemi vývojovými stadii:
1. stadiem cumulu, kdy v cele převládá výstupný konvektivní proud vzduchu, který transportuje vlhký a teplý vzduch z přízemních hladin do výšky;
2. stadiem zralosti, kdy se v oblaku kromě výstupného proudu vyvíjí i sestupný konvektivní proud vzduchu s vypadávajícími srážkami;
3. stadiem rozpadu, kdy vtok vlhkého a teplého vzduchu i výstupný proud zaniká, sestupné pohyby převládají a způsobí rozpad cely. Typická doba trvání stadia cumulu je 10–15 min, typické trvání stadia zralosti je 15–30 min. Trvání stadia rozpadu je obtížné vymezit, protože zbytek kovadliny Cb může existovat v horních hladinách velmi dlouho, často ve formě vysoké oblačnosti. Viz též multicela, supercela.
česky: cela jednoduchá angl: ordinary cell, single cell slov: jednoduchá bunka (cela) fr: orage ordinaire m, orage unicellulaire m, orage monocellulaire m  2014
Einzugsgebiet n
území ohraničené rozvodnicí, z něhož veškerý odtok směřuje do společného profilu vodního toku, popř. jiného hydrologického útvaru.
česky: povodí angl: catchment, drainage basin, watershed slov: povodie rus: водосборный бассейн  1993-a2
Eisablagerung f
syn. jevy námrazkové – souhrnné označení pro námrazové jevy, ledovku, lepkavý sníh a složené námrazky. Mezi námrazky se tedy nepočítá jíní, náledí ani zmrazky. Všechny druhy námrazků se liší jak vzhledem, tak původem, ovšem přechod od jednoho druhu k jinému nebývá ostrý, protože podmínky vzniku jednotlivých druhů nebývají zřetelně vymezeny, a proto hodnoty teploty vzduchu, které se uvádějí jako typické pro vznik určitých námrazků, mají jen orientační význam. V tech. praxi se někdy místo námrazků používá termínu námraza. Námrazky mohou při větších hmotnostech a zvláště při současném působení větru způsobit škody na dřevinách, el. a telefonních vedeních, rozhlasových a televizních vysílacích anténách apod. Typickými škodami způsobenými námrazky na dřevinách jsou vrcholové zlomy stromů, jejichž výskyt charakterizuje klimatická oblast s těžkými námrazky. Námrazky jsou nebezpečným jevem také v letectví, kde mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu, usazují-li se na povrchu letadla za letu. V letectví jsou pro námrazky zavedeny speciální termíny, a to beztvará, profilová a žlábkovitá námraza. Námrazky na vodičích el. vedení dosahují max. hmotnost na Českomoravské vrchovině, a to až 15 kg.m–1; jejich měrná hmotnost bývá 200 až 500 kg.m–3. Námrazky patří mezi hydrometeory. Viz též cyklus námrazový, měření námrazků, intenzita námrazku.
česky: námrazky angl: frozen deposit, icing slov: námrazky rus: гололедно-изморозевое отложение , обледенение  1993-a2
Eisgehalt m
úhrnná hmotnost ledových částic v jednotce objemu oblaku, popř. mlhy. Vyjadřuje se v kg.m–3 nebo tradičně v g.m–3. V odborné literatuře se setkáváme s užitím zkratky IWC (z angl. Ice Water Content). Viz obsah vodní kapalný, obsah vodní oblaku.
česky: obsah vodní ledový angl: ice water content slov: ľadový vodný obsah rus: лёдность (облаков)  2014
Eisheiligen pl
syn. zmrzlíci – významná jarní povětrnostní singularita náhlého ochlazení na vzestupné křivce roč. chodu teploty. Projevuje se intenzivně zvláště ve stř. Evropě v první polovině května. Vpád studeného vzduchu od severu, severozápadu nebo severovýchodu způsobuje pozdní mrazy, popř. mrazíky, které většinou nastávají již v plném rozvoji vegetace a způsobují proto značné hosp. škody. Singularita se nazývá podle tří svatých: Pankráce, Serváce a Bonifáce (12. až 14. května). Nástup ledových mužů je značně nepravidelný, v některých letech se nevyskytují vůbec.
česky: muži ledoví angl: Ice Saints slov: ľadoví muži rus: майские возвраты холодов  1993-a2
Eiskerne m/pl
v současnosti souhrnné označení pro jádra, která vyvolávají heterogenní nukleaci ledu, tzn. jádra mrznutí a jádra sublimační (depoziční). Bez ohledu na typ nukleace lze charakteristickou objemovou koncentraci ledových jader ni aktivních při teplotě vyšší než T [°C] vyjádřit exponenciální závislostí N. H. Fletchera ve tvaru ni = n0i exp(-aiT), kde n0i a ai jsou parametry získané měřením. Charakteristická hodnota koncentrace ledových jader je 103 m–3 (1 ledové jádro v litru vzduchu). Existence dostatečného množství ledových částic v oblacích je v mírných a vysokých zeměp. šířkách nutná pro vznik významnějších srážek. Na umělé infekci oblaků pomocí umělých ledových jader jsou založeny metody, jejichž cílem je ovlivnit vývoj srážek v oblacích, popř. zabránit vývoji krup. Viz též ochrana před krupobitím, teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova.
česky: jádra ledová angl: ice nuclei slov: ľadové jadrá rus: ледяные ядра, льдообразующие ядра  1993-a3
Eisklima n
česky: klima ledové angl: glacial climate slov: ľadová klíma rus: климат вечного (постоянного) мороза  1993-b2
Eisklima n
syn. klima ledové – v Köppenově klasifikaci klimatu drsnější typ sněhového klimatu, označovaný EF. Prům. měs. teplota vzduchu ani v nejteplejším měsíci nepřesahuje 0 °C, Vyskytuje se prakticky v celé Antarktidě a ve vnitrozemí Grónska, v malé míře též ve vrcholových partiích velehor. Prům. roč. úhrny srážek často dosahují jen několika desítek, na pobřeží Antarktidy několika set milimetrů. Vypadávají prakticky jen ve formě sněžení, podstatnou roli hrají i pevné usazené srážky. C. W. Thornthwaite uvádí pro ledové klima hodnoty potenciálního výparu do 142 mm za rok. Pokud je proces akumulace sněhu intenzivnější než ablace, dochází k tvorbě ledovců, jejichž prostřednictvím se realizuje odtok srážek. Viz též klasifikace klimatu Thornthwaiteova, čára sněžná, klima antarktické.
česky: klima trvalého mrazu angl: frost climate slov: klíma trvalého mrazu rus: климат вечного (постоянного) мороза  1993-b3
Eiskörner n/pl
srážky z průhledných ledových částic kulového nebo nepravidelného tvaru o průměru 5 mm nebo menším. Při dopadu na tvrdou zemi obvykle odskakují a při nárazu je slyšet šum. Zmrzlý déšť vzniká zmrznutím dešťových kapek nebo značně roztálých sněhových vloček v blízkosti zemského povrchu. Zmrzlý déšť se nevyskytuje v přeháňkách.
česky: déšť zmrzlý angl: ice pellets slov: zmrznutý dážď rus: ледяная крупа fr: grésil m  1993-b3
Eiskristalle m/pl
česky: krystalky ledové angl: ice crystals slov: ľadové kryštáliky rus: ледяные кристаллы  1993-a1
Eismultiplikation f
česky: multiplikace ledových částic angl: ice multiplication slov: multiplikácia ľadových častíc rus: размножение ледяных частиц  2014
Eisnadeln f/pl
česky: jehličky ledové angl: ice needles slov: ľadové ihličky rus: ледяные иглы  1993-a3
Eisnebel m
syn. mlha zmrzlá.
česky: mlha ledová angl: ice fog slov: ľadová hmla rus: ледяной туман  1993-a1
Eisnebel m
syn. mlha ledová – mlha, která je složena z ledových krystalků. Vyskytuje se při silných mrazech, zejména při teplotách pod –30 °C, a proto má nízký obsah vodní páry, takže nepůsobí ani při vysoké relativní vlhkosti vzduchu sychravým dojmem. Na ledových krystalcích často dochází k opt. jevům (tzv. jiskření světla). Při zmrzlé mlze se netvoří žádné námrazky. Viz též mlha přechlazená.
česky: mlha zmrzlá angl: ice fog slov: zmrznutá hmla rus: ледяной туман  1993-a2
Eispunkt m
syn. teplota mrznutí – v meteorologii označení pro bod tuhnutí nebo bod tání čisté vody při daném atmosférickém tlaku vzduchu. Je-li tento tlak roven normálnímu tlaku, je odpovídající teplota mrznutí rovna 0 °C a označuje se pak v české meteorologické literatuře jako bod mrazu. Tato hodnota teploty byla jako nulový bod zvolena při definování Celsiovy teplotní stupnice. Teplota mrznutí kapek v oblacích může být hluboko pod 0 °C vzhledem k existenci přechlazené vody (viz též ledová jádra).
česky: bod mrznutí angl: freezing point slov: bod mrznutia rus: точка замерзания fr: point de congélation m  1993-a3
Eisregen m
česky: déšť namrzající angl: freezing rain slov: namŕzajúci dážď rus: замерзающий дождь fr: pluie verglaçante f  2014
Eisregen m
česky: déšť namrzající angl: freezing rain slov: namŕzajúci dážď rus: замерзающий дождь fr: pluie verglaçante f  2014
Eissturm f
překlad angl. termínu „ice storm“, který je meteorologickou službou USA definován jako situace, kdy se při mrznoucím dešti vytvoří vrstva ledovky nejméně 0,25 palce (6,4 mm). Ledové bouře se často vyskytují na severovýchodě USA a východě Kanady (např. v období 1982 až 1994 v průměru 16krát za rok), kde působí značné materiální škody a dlouhodobé výpadky dodávek elektřiny. Vrstva ledu na exponovaných předmětech může v extrémních případech přesáhnout 10 cm.
česky: bouře ledová angl: ice storm rus: ледяной дождь  2015
Eistag m
den, v němž maximální teplota vzduchu byla nižší než 0,0 °C.
česky: den ledový angl: ice day slov: ľadový deň rus: день без оттепели fr: jour sans dégel m  1993-a1
Eiswolke f
oblak složený výlučně z ledových částic. Typickými ledovými oblaky jsou oblaky druhu cirrus, cirrostratus a cirrocumulus. Cirrocumulus však během svého vývoje může obsahovat i přechlazené vodní kapky, které rychle mrznou. Viz též oblak vodní, oblak smíšený.
česky: oblak ledový angl: ice cloud slov: ľadový oblak rus: ледяное облако  1993-a3
Eiszeit f
syn. glaciál.
česky: doba ledová angl: glacial age slov: doba ľadová rus: ледниковая эпоха fr: période glaciaire f, glaciation f  1993-a2
Eiszeit n
syn. doba ledová – období relativního nárůstu zalednění na Zemi. V geol. minulosti nastal tento jev vícekrát, pravidelně se opakoval v rámci kvartérního klimatického cyklu. Tehdy prům. teplota vzduchu na Zemi klesala až o 10 °C oproti současnosti. Docházelo k mohutnému rozvoji zalednění, především k postupu pevninského ledovce, k periglaciálním jevům a k výraznému poklesu mořské hladiny o více než 100 metrů oproti interglaciálům. V drsném a suchém kontinentálním klimatu se šířila step a tundra, probíhaly intenzívní zvětrávací pochody, zvané zesprašnění, rozvíjela se geol. činnost větru (eolická činnost) a vytvářely se surové půdy.
česky: glaciál angl: glacial, ice age slov: glaciál rus: гляциал, ледниковый период fr: période glaciaire f, glaciation f  1993-a3
Eiszeitklima n
syn. klima glaciálu, viz též klima glaciální.
česky: klima doby ledové angl: glacial climate slov: klíma doby ľadovej rus: климат ледникового периода  1993-b3
Eiszeitklima n
klima zaledněných oblastí, viz klima trvalého mrazu. Viz též glaciál.
česky: klima glaciální angl: glacial climate slov: glaciálná klíma rus: гляциальный климат  1993-b3
Ekmanspirale f
česky: spirála Ekmanova angl: Ekman spiral slov: Ekmanova špirála rus: спираль Экмана  1993-a1
El Niño
[el niňo] – teplá fáze ENSO, provázená zápornou fází jižní oscilace, tedy zeslabením Walkerovy cirkulace. V obecně chladnější vých. části Tichého oceánu dochází podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než 3 °C. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na záp. pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve vých. Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody bohaté na živiny při záp. pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb a potažmo působí značné hospodářské škody. Stejně jako opačný jev La Niña se El Niño zpravidla projevuje nejsilněji od prosince do dubna, což vedlo k jeho pojmenování (chlapeček, jezulátko).
česky: El Niño angl: El Niño slov: El Niño rus: Эль-Ниньо fr: El Niño m  1993-a3
elektrisches Feld in der Atmosphäre n
silové pole podmíněné el. napětím mezi zemským povrchem a atmosférou. Vyznačuje se přibližně vert. orientací siločar a za klidného ovzduší intenzitou 130 až 140 V.m–1. El. náboj zemského povrchu se konvenčně označuje jako záporný a náboj atmosféry jako kladný. Pod základnami mohutných oblaků, zejména oblaků druhu cumulonimbus, je intenzita el. pole zvětšena zpravidla o několik řádů a má opačný směr, neboť v dolní části těchto oblaků bývá koncentrován rel. velký záporný náboj. Viz též elektřina klidného ovzduší, elektřina bouřková.
česky: pole elektrické v atmosféře angl: electric field of atmosphere slov: elektrické pole v atmosfére rus: электрическое поле атмосферы  1993-a1
elektromagnetischer Horizont m
nevhodné označení pro radiohorizont.
česky: obzor elektromagnetický slov: elektromagnetický obzor  1993-a3
Elektrometeor n
viditelný nebo slyšitelný projev atmosférické elektřiny. K elektrometeorům počítáme např. blesk, hrom (bouřku), oheň svatého Eliáše a polární záři. Viz též meteor.
česky: elektrometeor angl: electrometeor slov: elektrometeor rus: электрометеор fr: électrométéore m  1993-a3
Elektrosonde f
přístroj užívaný samostatně nebo ve spojení s radiosondou k měření el. potenciálu ve volné atmosféře.
česky: elektrosonda angl: electro sound slov: elektrosonda rus: электрозонд fr: électrosonde f  1993-a2
Elektrosphäre f
pojem používaný v souvislosti s atmosférickou elektřinou. Jde o vrstvy atmosféry ve výškách přibližně nad 50 km, kde je elektrická vodivost vzduchu již natolik velká, že pokud bychom sem vložili dodatečný el. náboj, rozestřel by se okamžitě podél celé Země.
česky: elektrosféra angl: electrosphere slov: elektrosféra  2016
elf jährige Sonnenzyklus
syn. cyklus slunečních skvrn jedenáctiletý – fluktuace polarity magnetického pole Slunce s přibližně jedenáctiletou periodou. Projevuje se proměnou vyzařovacích charakteristik. Solární konstanta se mění v rámci cyklu přibližně o jedno promile. V řádu procent se mění intenzita dopadajícího záření v UV spektru. Cyklus má významný dopad na podmínky ve vyšších atmosférických vrstvách, v rámci střední atmosféry se projevuje anomáliemi v teplotě i cirkulaci a má vliv i na stabilitu zimní polární cirkulace.
česky: cyklus sluneční jedenáctiletý angl: solar cycle, sunspot cycle slov: Milankovičove cykly rus: солнечный цикл fr: cycle de 11 ans m, cycle solaire m, cycle solaire de 11 ans m  2015
Elmsfeuer n
syn. světlo Eliášovo – označení pro hrotový výboj, který se projevuje viditelným světelným zářením, někdy i zvukově (praskotem). Vzniká nejčastěji pod cumulonimbem na přirozených nebo umělých hrotech (např. na špičkách věží, na stožárech a komínech lodí) nebo na vrcholcích hor a stromů. V historických pojednáních se např. popisuje výskyt ohně svatého Eliáše na stěžních Kolumbových plachetnic a v Cézarových zápiscích na hrotech kopí římských vojsk. Vzácně se stává, že toto světelné záření je viditelné za bouřky okolo naježených vousů a vlasů osob na vrcholcích hor. Český název jevu chybně navozuje souvislost se starozákonním prorokem Eliášem. Cizojazyčné ekvivalenty však vesměs obsahují jméno Elmo, což neodpovídá jménu Eliáš, nýbrž představuje jednu ze dvou variant italského překladu jména Erasmus (Elmo, Erasmo). Jde o Erasma z Antiochie, uváděného též jako Erasmus z Formie, křesťanského světce a mučedníka z doby římského císaře Diokleciána. Ten byl zejména ve středomořské oblasti uctíván námořníky a vzýván při bouřích jako ochránce před úderem blesku do lodi (nejčastěji do stěžně), což souviselo s legendárně popisovanou událostí v jeho životě.
česky: oheň svatého Eliáše angl: St. Elmo's fire slov: oheň svätého Eliáša rus: огонь св. Эльма  1993-a3
Emagramm n
termodynamický diagram se souřadnicovými osami T, –lnp, kde T je teplota vzduchu a p tlak vzduchu. Souřadnicové osy mohou být pravoúhlé nebo kosoúhlé; v druhém případě mluvíme o zkoseném diagramu. Autorem emagramu je A. Refsdal. Používá se při vyhodnocování aerol. údajů a patří k nejrozšířenějším termodyn. diagramům, které mají vlastnosti energetického diagramu.
česky: emagram angl: emagram slov: emagram rus: эмаграмма fr: émagramme m  1993-a3
Emission f
1. množství znečišťující látky, zpravidla její hmotnost, vstupující za jednotku času ze zdroje znečišťování do ovzduší;
2. vypouštění nebo únik znečišťujících látek do atmosféry, tj. primární znečišťování ovzduší.
Sekundárním znečišťováním ovzduší se naproti tomu rozumí vznik znečišťující látky přímo v atmosféře v důsledku různých chem. a fyz. pochodů. Viz též imise, exhalace, transmise exhalátů, regulace emisí, vlečka kouřová.
česky: emise angl: emission slov: emisia rus: эмиссия fr: émission f  1993-a3
Emissions- und Quellenkataster n
(REZZO) – databáze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaná v rámci Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) Českého hydrometeorologického ústavu. Databáze obsahuje údaje o emisích z individuálně (bodově) sledovaných stacionárních zdrojů (REZZO 1 a 2), hromadně sledovaných stacionárních zdrojů (REZZO 3) a mobilních zdrojů (REZZO 4). Obdobou databáze REZZO je na území SR Národný emisný inventarizačný systém (NEIS). Analogické informační systémy existují nebo jsou vytvářeny také v zahraničí. Analogické informační systémy existují nebo jsou vytvářeny také v zahraničí. Viz též meteorologie v ČR.
česky: registr emisí a stacionárních zdrojů angl: register of emissions and stationary source slov: register emisií a zdrojov znečisťovania ovzdušia rus: кадастр выбросов и источников загрязнения атмосферы  1993-a3
Emissionsregulierung f
souhrn tech. opatření aplikovaných při nepříznivých met. podmínkách rozptylu znečišťujících příměsí na základě výstrah vydávaných odpovědnými orgány. Cílem regulace je po dobu trvání nepříznivých podmínek snížit emise v dané oblasti, a tím přispět k dočasnému snížení, resp. zpomalení zhoršování imisí. Viz též systém smogový varovný a regulační.
česky: regulace emisí angl: air pollution control, emission limitation slov: regulácia emisií rus: контроль загрязнения атмосферы, регулирование выбросов  1993-a3
Emissvität f
syn. vyzařovací schopnost, relativní vyzařovací schopnost – bezrozměrná veličina, vyjadřující míru toho, jak dalece se vyzařující těleso, např. zemský povrch či oblačná vrstva, blíží svými radiačními vlastnostmi vyzařování absolutně černého tělesa. Emisivita abs. černého tělesa má hodnotu 1. Pro většinu oblačnosti se hodnoty emisivity pohybují v rozmezí od cca 0,6 do 1 v závislosti na mikrofyzikálním složení oblaků, jejich propustnosti a na vlnové délce ve které oblačnost pozorujeme. Emisivita zemského povrchu zpravidla nabývá hodnot od 0,8 do 1. Závislost emisivity na vlastnostech vyzařujících materiálů včetně oblačnosti (chemickém a mikrofyzikálním složení) je podstatou metod analýzy dat z distančních měření.
česky: emisivita angl: emissivity slov: emisivita rus: излучательная способность (полная) fr: émissivité f  2014
End-Fallgeschwindigkeit f
ve fyzice oblaků a srážek rychlost oblačné nebo srážkové částice, padající v klidném vzduchu po dosažení rovnováhy mezi sílou tíže a sílou odporu vzduchu. Označujeme ji také jako rychlost konečnou nebo terminální (z angl. terminal velocity). V reálné atmosféře není splněn předpoklad klidného prostředí a pádovou rychlost částic ovlivňuje proudění vzduchu, včetně oblačné turbulence. Nejvíce měření a teoretických výpočtů je k dispozici pro určení pádové rychlosti vodních kapek. Řada studií se věnuje pádové rychlosti ledových krystalů v závislosti na jejich tvaru. Zjištěné hodnoty pádové rychlosti krup, které vysoko převyšují rychlost kapek a ledových krystalů, mají pouze orientační hodnotu. Zcela obdobně je pádová rychlost částic definována ve fyzice atmosférického aerosolu, kde představuje důležitou charakteristiku bezprostředně se vztahující např. ke střední době setrvání určitého druhu aerosolových částic v ovzduší.
česky: rychlost částic pádová angl: terminal fall velocity slov: pádová rýchlosť častíc rus: конечная скорость падения  2014
Energiebilanz f
1. v met. literatuře velmi často syn. pro tepelnou bilanci zemského povrchu;
2. ve slovním spojení energetická bilance soustavy Země-atmosféra syn. pro tepelnou bilanci soustavy Země-atmosféra;
3. vyjádření zákona zachování energie v jednotce hmotnosti vzduchu, které lze pro tepelnou energii napsat ve tvaru
ϵ1+ϵ2+ϵ3 +D=cvdTdt +pdαdt,
kde ε1 značí zisk, popř. ztrátu tepla turbulentní a molekulární difuzí v jednotce hmotnosti vzduchu za jednotku času, ε2 zisk, popř. ztrátu tepla radiačními procesy, ε3 teplo uvolňované, popř. spotřebovávané při fázových změnách, D je teplo vzniklé disipací mech. energie, cv měrné teplo vzduchu při stálém objemu, t čas, T značí teplotu, p tlak a α měrný objem vzduchu. Prvý, resp. druhý člen na pravé straně popisuje časovou změnu vnitřní energie jednotky hmotnosti vzduchu, resp. práci spojenou s rozpínáním nebo stlačováním této jednotky. Při rozšíření úvahy o transformaci kinetické a potenciální energie v atmosféře lze uvedenou rovnici zobecnit do tvaru
ddt(v22 +gz+cvT+pα)=ϵ1 +ϵ2+ϵ3+αdp dt+D,
kde v je rychlost proudění, g velikost tíhového zrychlení, z výška nad nulovou geopotenciální hladinou a výrazy v2/2, gz, cv T +  představují kinetickou energii, poten. energii a entalpii vztaženou k jednotce hmotnosti vzduchu.
česky: bilance energetická angl: energy balance slov: energetická bilancia rus: энергетический баланс fr: bilan énergétique m  1993-a2
Energiebilanz-Klimamodell n
(EBM) – modely klimatu, které vycházejí z rovnice tepelné bilance soustavy Země – atmosféra, aplikované na vert. sloupec vytyčený nad určitým úsekem zemského povrchu (většinou nad zonál. pásmem o šířce 10°), sahající na jedné straně k horní hranici atmosféry a na druhé straně (v litosféře, v hydrosféře nebo kryosféře) do hloubek, v nichž lze v bilancovaném období zanedbat změny teploty. V těchto modelech se používají vertikálně zprůměrované veličiny, všechny procesy probíhající v uvažovaném sloupci se parametrizují pomocí teploty zemského povrchu, popř. oblačnosti. Vzhledem k jednoduchosti slouží především k lepšímu pochopení dějů v klimatickém systému a v menší míře ke studiu odezvy klimatického systému na některé druhy antropogenních zásahů. Viz též parametrizace, systém klimatický.
česky: modely klimatu energetické bilanční angl: energy balance models (EBM) slov: energetické bilančné modely klímy  1993-b1
Energiediagramm n
druh termodynamického diagramu, na kterém je plocha uzavřená křivkou vyjadřující uzavřený transformační cyklus, úměrná práci vykonané soustavou (např. hmotností vzduchu), která byla tomuto cyklu podrobena. Úměrnost plochy a práce musí platit po celé ploše diagramu. Na energetickém diagramu je možné kvantit. určit mimo jiné energii vertikální instability. Energetickým diagramem je např. emagram, tefigram a Refsdalův diagram.
česky: diagram energetický angl: energy diagram slov: energetický diagram rus: энергетическая диаграмма fr: diagramme enthalpique m  1993-a2
Energotop n
nejmenší územní jednotka s homog. aktivním povrchem, na níž jsou změny v prostorové struktuře tepelné bilance způsobovány výhradně denním nebo roč. chodem dopadající sluneční energie. Viz též klimatop.
česky: energotop angl: energotop slov: energotop  1993-a1
Engel-Echo n
česky: echo andělské slov: anjelské echo fr: ange radar m , ange écho radar m   1993-a1
Engelecho n
syn. echo andělské – radiolokační odraz zaznamenaný při bezoblačném počasí a bez zjevných souvislostí s umělými objekty. Podle velikosti zobrazení rozlišujeme andělský odraz bodový nebo andělský odraz s velkými horiz. rozměry. Nejčastějšími příčinami andělských odrazů jsou odrazy od oblastí s velkým gradientem indexu lomu elektromagnetického vlnění ve vzduchu při začínající termické konvekci, při inverzích teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, popř. i od letícího hejna hmyzu nebo ptáků.
česky: odraz andělský angl: angel echo slov: anjelský odraz rus: ангел-эхо  1993-a3
Ensemblewettervorhersage f
skupinová sada různých předpovědí počasí platných pro daný předpovědní čas. Rozdíly mezi předpověďmi poskytují informace o pravděpodobnostním rozdělení předpovídaných prvků. Předpovědi mohou vycházet z různých počátečních nebo okrajových podmínek (v případě modelů na omezené oblasti), mohou se lišit dobou startu předpovědi, nastavením parametrů numerického modelu předpovědi počasí, nebo mohou pocházet z několika různých modelů předpovědi počasí. Ansámblová předpověď se používá kvůli postižení dvou základních nejistot numerické předpovědi počasí:
1) použití nedokonalých počátečních podmínek, které popisují výchozí stav atmosféry. Počáteční podmínky pro předpověď se pozměňují malými, ale dynamicky aktivními perturbacemi spočtenými pro danou situaci, např. metodou singulárních vektorů (ECMWF), nebo jinou. Tyto perturbace jsou pak více či méně umocněny chaotickou povahou systému.
2) použití nepřesných formulací v numerickém modelu předpovědi počasí, které jsou způsobeny aproximací nebo zjednodušením popisu fyzikálních procesů v modelu.
česky: předpověď počasí ansámblová angl: ensemble forecast slov: ansámblová predpoveď počasia  2014
ENSO
zkratka termínů El Niño a jižní oscilace (Southern Oscillation). Používá se jako souborné označení oscilace mající původ v tropickém Tichomoří. Interakce atmosféry a oceánu zde způsobuje provázání jižní oscilace se střídáním teplé a studené fáze ENSO (El Niño a La Niña). Cyklus ENSO je nepravidelný, s délkou dva až sedm let, přičemž jednotlivé fáze v délce cca 9 až 12 měsíců jsou proloženy podmínkami blízkými klimatologickému normálu. Během cyklu se v různých částech tropického Tichého oceánu mění teplota povrchu moře, teplota vody v hloubce i výška mořské hladiny. Dochází ke vzniku klimatických anomálií, především srážek a teploty vzduchu, i ke změnám intenzity a polohy subtropického tryskového proudění. Anomálie se projevují nejen v samotném Tichomoří, nýbrž prostřednictvím dálkových vazeb i jinde na Zemi. Pro takové oblasti je predikce vývoje ENSO důležitým nástrojem dlouhodobé předpovědi počasí, neboť umožňuje např. odhalit hrozbu nahodilého sucha nebo posoudit budoucí sezonu z hlediska nebezpečí tropických cyklon.
česky: ENSO angl: ENSO slov: ENSO fr: ENSO m  2014
entferntes Gewitter n
bouřka, při níž je v daném místě slyšitelné alespoň jedno zahřmění a doba mezi bleskem a zahřměním je delší než 10 s (tj. bouřka se vyskytuje ve vzdálenosti více než 3 km). V pozorovací praxi vzdálené bouřky rozdělujeme na bouřky vzdálené do 5 km od místa pozorování a na bouřky vzdálené více než 5 km od místa pozorování. Největší vzdálenost vzdálené bouřky závisí především na hladině akust. šumu v místě pozorování a na směru větru. Ve dne bývá zpravidla 15 až 20 km, v noci až 25 km (výjimečně jsou možné i delší vzdálenosti). Viz též bouřka blízká, bouřka na stanici, hrom.
česky: bouřka vzdálená angl: distant thunderstorm slov: vzdialená búrka rus: отдаленная гроза fr: orage lointain m  1993-a2
Enthalpie f
termodyn. veličina, která vyjadřuje celkový tepelný obsah jednotky hmotnosti dané látky. Patří mezi termodynamické potenciály. Označíme-li entalpii H, pak její změna dH odpovídá teplu získanému nebo odevzdanému při izobarickém procesu a je dána vztahem dH = cp dT, kde cp značí měrné teplo při stálém tlaku a dT změnu teploty v K. V met. literatuře se termín entalpie též užívá jako synonymum termínu zjevné teplo v protikladu k teplu latentnímu. Viz též děj izentalpický.
česky: entalpie angl: enthalpy slov: entalpia rus: энтальпия fr: enthalpie f  1993-a3
Entropie f
termodyn. veličina definovaná až na aditivní konstantu. Je mírou termické neuspořádanosti daného systému. Pro jednotku hmotnosti ideálního plynu je vyjádřena vztahem
s=cplnT-Rlnp+konst.,
v němž cP značí měrné teplo při stálém tlaku, T teplotu v K, R měrnou plynovou konstantu a p tlak vzduchu. Z met. hlediska je významnou vlastností entropie její konzervativnost, tj. zachovávání konstantní hodnoty entropie při adiabatických dějích v nenasyceném vzduchu. Pojem entropie zavedl něm. fyzik R. E. Clausius v r. 1865. Viz též děj izentropický, izentropa.
česky: entropie angl: entropy slov: entropia rus: энтропия fr: entropie f  1993-a3
Entwicklung der Erdatmosphäre f
proces vzniku a změn složení atmosféry Země od jejího počátku po současnost. Případnou prvotní atmosféru složenou především z vodíku a helia planeta Země již během hadaika ztratila a na její místo nastoupila směs plynů, které se uvolňovaly ze zemského pláště prostřednictvím impaktů vesmírných těles a vulkanizmu. Velký podíl sekundární atmosféry tvořily skleníkové plyny, především vodní pára, oxid uhličitý a metan, dále obsahovala mj. dusík, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, naopak prakticky žádný kyslík. Chemicky měla redukční účinky, což umožnilo prvotní syntézu některých organických molekul, k čemuž by za přítomnosti kyslíku nemohlo dojít. Jednotlivé složky atmosféry s výjimkou dusíku byly z atmosféry vymývány kyselým deštěm a fosilizovány v zemské kůře. Prvotní stopové koncentrace kyslíku vznikaly v důsledku fotodisociace molekul vodní páry. Větší produkci kyslíku přinesla až fotosyntéza, kterou realizovaly zřejmě již koncem archaika sinice. V souvislosti s tím se postupně formovala ochranná ozonová vrstva, která fotodisociaci vodní páry posupně zastavila. Po prvním prudkém nárůstu pak koncentrace kyslíku během proterozoika stagnovala. Od dalšího výrazného nárůstu koncentrace kyslíku koncem proterozoika a začátkem fanerozoika se již složení atmosféry Země podobalo dnešnímu, kolísala však koncentrace některých skleníkových plynů. Dnešní setrvalý obsah kyslíku v atmosféře odpovídá rovnováze mezi jeho produkcí (fotosyntéza) a spotřebou (dýchání živých organismů, spalovací procesy apod.).
česky: evoluce atmosféry Země angl: evolution of Earth's atmosphere slov: evolúcia atmosféry Zeme  2016
Entwicklungsstadien der Antizyklone n/pl
obvykle se rozeznávají tato stadia:
a) stadium vzniku – od prvních příznaků na přízemní povětrnostní mapě (růst tlaku vzduchu na přední i zadní straně hřebene vysokého tlaku) do objevení se první uzavřené izobary s hodnotou dělitelnou pěti (v některých povětrnostních službách dělitelnou čtyřmi);
b) stadium mohutnění (zesilování) anticyklony – období od vzniku anticyklony do doby dosažení nejvyššího tlaku vzduchu;
c) stadium slábnutí anticyklony charakterizované poklesem tlaku vzduchu ve středu anticyklony;
d) stadium rozpadu – období celkového poklesu tlaku vzduchu v oblasti anticyklony až do jejího vymizení jako samostatného tlakového útvaru. Někteří autoři zahrnují stadium rozpadu pod stadium slábnutí anticyklony.
Viz též stadia vývoje cyklony, regenerace anticyklony, stabilizace anticyklony.
česky: stadia vývoje anticyklony angl: stages of anticyclone development slov: štádiá vývoja anticyklóny  1993-a3
Entwicklungsstadien der Zyklone n/pl
1. u frontálních cyklon obvykle rozeznáváme:
a) počáteční stadium (stadium vzniku), tj. období od prvních příznaků vývoje cyklony až po objevení se první uzavřené izobary s hodnotou dělitelnou pěti (v některých povětrnostních službách dělitelnou čtyřmi);
b) stadium mladé cyklony, což je období od utvoření cyklony do začátku okluzního procesu, popř. oddělení studené od teplé fronty v případě Shapirova-Keyserova modelu cyklony;
c) stadium největšího vývoje, které trvá od začátku okludování či oddělení front až po dosažení nejnižšího tlaku ve středu cyklony;
d) stadium vyplňování cyklony, od doby začátku vzestupu tlaku vzduchu až do úplného zániku cyklony jako samostatného tlakového útvaru na přízemní povětrnostní mapě.
Stadia b) a c) se často označují společným termínem stadium prohlubování cyklony.

2. Z hlediska frontální analýzy podle norské meteorologické školy rozlišujeme:
a) stadium frontální vlny;
b) stadium mladé cyklony;
c) stadium okludované cyklony.
Přechod z jednoho stadia do druhého je provázen změnou vert. stavby cyklony a změnou počasí v oblasti, kterou cyklona ovlivňuje. Viz též počasí cyklonální, regenerace cyklony, segmentace cyklony.
česky: stadia vývoje cyklony angl: stages of cyclone development slov: štádiá vývoja cyklóny  1993-a3
Erdalbedo f
poměr záření odraženého Zemí jako planetou k záření Slunce vstupujícímu do atmosféry Země. V současné době se na základě družicových meteorologických měření udává hodnota albeda Země přibližně 30 %.
česky: albedo Země angl: albedo of the Earth, planetary albedo slov: albedo Zeme rus: альбедо Земли, планетарное альбедо fr: albédo terrestre m  1993-a2
Erdbodenzustand m
kvalit. údaj o vlastnostech povrchové vrstvy půdy určovaných povětrnostními vlivy. V bezmrazovém období ovlivňují stav půdy především kapalné srážky (povrch suchý, vlhký nebo mokrý), v zimním období mráz způsobující mrznutí vody obsažené v půdě, dále sněhová pokrývka aj. Z dalších meteorologických prvků stav půdy ovlivňují sluneční záření, vítr atd. Hodnocení stavu půdy se vztahuje k holé půdě typického složení pro danou oblast, a to buď na pozemku stanice, nebo s přihlédnutím k širšímu okolí stanice. Stav půdy se hodnotí vizuálně, a to na klimatologických stanicích ve všech klimatologických termínech, na synoptických stanicích navíc ještě v termínu 06 UTC a za stanovených podmínek i v termínu 18 UTC. Údaje o stavu půdy mají značný praktický význam pro zemědělství, pozemní a leteckou dopravu apod. Viz též holomráz, půda nasycená, půda porostlá trávníkem.
česky: stav půdy angl: state of ground slov: stav pôdy rus: состояние земной поверхности  1993-a3
Erdkondensator m
česky: kondenzátor zemský slov: kondenzátor zemský  2016
Erdlicht n
jas temné části měsíčního kotouče po novu, vyvolaný slunečním zářením odraženým od Země a její atmosféry.
česky: světlo popelavé angl: earthlight, earthshine slov: popolavé svetlo rus: пепельный свет  1993-a1
Erdschatten m
česky: stín Země angl: shadow of the Earth slov: tieň Zeme rus: тень Земли  1993-a1
Erdschein m
jas temné části měsíčního kotouče po novu, vyvolaný slunečním zářením odraženým od Země a její atmosféry.
česky: světlo popelavé angl: earthlight, earthshine slov: popolavé svetlo rus: пепельный свет  1993-a1
Ergänzungs-Schiffsstation f
meteorologická stanice na pohybující se lodi, která je vybavena jen nejnutnějšími spolehlivými met. přístroji a předává kódované zprávy o přízemních met. pozorováních.
česky: stanice meteorologická lodní doplňková angl: supplementary ship station slov: lodná doplnková meteorologická stanica rus: дополнительная судовая станция  1993-a3
erzwungene Konvektion f
konvekce, k jejímuž rozvoji dává počáteční impulz proudění vzduchu přes orografické překážky, výkluzné pohyby vzduchu v oblasti frontálních rozhraní, popř. prostorová proměnnost drsnosti povrchu. Vynucená konvekce je doprovázena mechanickou turbulencí, přičemž rozměry turbulentních vírů jsou malé ve srovnání s rozměry konv. elementů.
česky: konvekce vynucená angl: forced convection slov: vynútená konvekcia rus: вынужденная конвекция  1993-a2
ESA f
(European Space Agency, Evropská vesmírná agentura) – evropská organizace zabývající se jednak výzkumem vesmíru, jednak výzkumem Země s využitím prostředků umístěných na oběžné dráze. ESA úzce spolupracuje s organizací EUMETSAT na vývoji a provozu evropských meteorologických družic. Česká republika je členem ESA od roku 2008.
česky: ESA slov: ESA rus: ЕКА (Европейское космическое агенство) fr: Agence spatiale européenne f, ASE m  2014
Etesien pl
převládající sev. a sz. větry ve vých. části Středomoří, zvláště v Egejském moři, vanoucí s přestávkami od dubna do října. Jsou podmíněny výskytem termické cyklony nad silně přehřátou Přední Asií, v jejímž týlu proudí z vyšších zeměp. š. do Středomoří pevninský vzduch. Převládá při nich jasné, suché a poměrně chladné počasí. Etézie je název starořeckého původu, novořecké označení je meltemia.
česky: etézie angl: etesian winds, etesians slov: etézie fr: étésien m, meltémi m  1993-a2
Etesienklima n
česky: klima etéziové angl: etesian climate slov: etéziová klíma rus: климат этезий, климат этезийных ветров  1993-b3
EUCOS
evropský kombinovaný systém pozorování. Zahrnuje pozorování z vybraných synoptických a aerologických stanic, měření z letadel (E-AMDAR), pozorování z lodí a bójí (E-SURMAR), aerologická měření z lodí (E-ASAP) a radarová měření profilu větru (E-WINPROF). Důležitou součástí systému je monitoring kvality dat. EUCOS je součástí EUMETNET.
česky: EUCOS angl: European Composite Observing Network slov: EUCOS rus: ЕВКОС fr: Programme d'observation composite d'EUMETNET m, EUCOS m  2014
Eulersche Betrachtungsweise f
výpočetní model, v němž je prostorový transport určité příměsi nebo charakteristiky stavu atmosféry v poli proudění uvažován prostřednictvím eulerovského přístupu k popisu tohoto pole. Eulerovský přístup v principu spočívá v tom, že se vychází z pevného zadání vektoru rychlosti proudění v dostatečně husté síti bodů pokrývající zájmovou oblast a odtud se přímo dospívá k vyjádření okamžitého stavu pole proudnic. V současné době se pojem eulerovský model v meteorologii vyskytuje především v souvislostech s modely znečištění ovzduší. Příslušné modely jsou pak obvykle založeny na numerickém řešení rovnice difuze pro uvažované znečišťující příměsi. Tato rovnice bývá většinou součástí širšího systému modelových rovnic.
česky: model eulerovský angl: eulerian model slov: model numerickej predpovede počasia  2014
Eulersche Gleichung f
v hydrodynamice v obecném smyslu rovnice popisující proudění nevazké tekutiny. Jsou obdobou Navierových–Stokesových rovnic, jež navíc zahrnují i vazkost proudící tekutiny. V pracovním slangu, používaném v tematické oblasti numerických modelů předpovědi počasí, se tento pojem někdy aplikuje v poněkud přeneseném smyslu na prognostické rovnice, při použití různých účelových aproximací, např. nehydrostatické aproximace, popř. anelastické aproximace apod. Využití takových přístupů lze nalézt v případech modelů, kdy je třeba zachytit vyšší horiz. rozlišení než cca 4 km, tj. v případech, kdy nároky na rozlišení horiz. a vert. cirkulací ve vzduchu jsou již srovnatelné.
česky: rovnice Eulerovy angl: Euler equations slov: Eulerove rovnice  2014
EUMETCast
systém přenosu družicových snímků, dat a odvozených meteorologických produktů prostřednictvím komerčních telekomunikačních družic, provozovaný organizací EUMETSAT.
česky: EUMETCast angl: EUMETCast slov: EUMETCast rus: ЕВМЕТКаст fr: EUMETCast m  2014
EUMETNET
organizace koordinující činnost evropských met. služeb. V rámci jednotlivých programů je řízena činnost v oblasti pozorování, zpracování dat, numerických předpovědí, systému výstrah a výzkumu. V roce 2011 patřilo ke členům EUMETNET 29 evropských zemí včetně České republiky.
česky: EUMETNET angl: European Meteorological Services Network slov: EUMETNET rus: ЕВМЕТНЕТ fr: EUMETNET m, groupement d'intérêt économique EUMETNET m  2014
EUMETSAT
(European Organization for the Exploitation of Meteorological Satellites, Evropská organizace pro využití meteorologických družic) – EUMETSAT vznikl postupným vyčleněním z Evropské vesmírné agentury (ESA), od roku 1986 již samostatná evropská organizace se sídlem v německém Darmstadtu. EUMETSAT zpočátku provozoval především geostacionární meteorologické družice Meteosat, později rovněž různé družice na polárních drahách. Česká republika se stala spolupracujícím členem EUMETSATu roku 2005, od roku 2010 je již plným členem této organizace.
česky: EUMETSAT angl: European Organization for the Exploitation of Meteorological Satellites slov: EUMETSAT rus: ЕВМЕТСАТ fr: Organisation européenne pour l'exploitation des satellites météorologiques f, EUMETSAT m  2014
Europäische meteorologische Gesellschaft f
(EMS) – společnost sdružující národní meteorologické společnosti evropského regionu WMO (mj. ČMeS, SMS) jako členy EMS a jako přidružené členy EMS také různé instituce a firmy, které se zabývají meteorologií. Přidruženými členy EMS jsou především národní meteorologické služby (mj. ČHMÚ), výrobci měřících přístrojů a pozorovací techniky, nebo mezinárodní organizace jako ECMWF, EUMETSAT, ESA apod. EMS byla založena r. 1999 v Norrköpingu po více než tříletém úsilí R. Morina, který se stal jejím prvním prezidentem. Vrcholným orgánem EMS je Valné shromáždění členů, tedy zástupců členských národních společností. Řídící jednotkou je Rada EMS, která má zpravidla 9 členů, tři stálé (zástupci zakládajících velkých společností, které od založení EMS přispívají do jejího rozpočtu vedle běžného členského poplatku fixní sumou 5000 EUR ročně) a šest rotujících s funkčním obdobím dva roky. Hlavním cílem EMS je posilovat zvláště evropskou spolupráci v meteorologii a příbuzných vědách s cílem zlepšit a rozšířit služby poskytované veřejnosti. Hlavní akcí, kterou EMS pořádá, je Výroční setkání, tj. sympozium konané každý rok střídavě spolu s Evropskou konferencí aplikované meteorologie (ECAM) a Evropskou konferencí aplikované klimatologie (ECAC).
česky: Evropská meteorologická společnost angl: European Meteorological Society slov: Európska meteorologická spoločnosť rus: Европейское метеорологическое общество fr: Société météorologique européenne f, Société européenne de météorologie f  2014
europäischer Monsun m
proudění chladného mořského vzduchu zpravidla od západu nebo severozápadu nad přehřátou evropskou pevninu v letním období. Je nesprávně nazýváno monzunem, neboť postrádá zimní složku proudění opačného směru. Tzv. evropský monzun je prouděním po okraji azorské anticyklony vysunuté k severu; někteří autoři řadí k situacím evropského monzunu kromě záp. a sz. situací i sev. situace a situace centrálních cyklon. Projevuje se ochlazením, které přerušuje trvalý vzestup prům. denní teploty vzduchu od zimy do léta, nárůstem srážek a četnými bouřkami, čímž určuje ráz tzv. medardovského počasí.
česky: monzun evropský angl: European monsoon slov: európsky monzún  2014
Europäisches Zentrum für mittelfristige Wettervorhersage n
je mezivládní organizace, založena v roce 1975. V roce 2014 mělo ECMWF 20 členských států a s dalšími 14 státy mělo podepsanou dohodu o spolupráci. Česká republika podepsala dohodu o spolupráci v srpnu 2001. Hlavní cílem ECMWF je vývoj a provoz globálního modelu pro střednědobou předpověď počasí. Dále provádí vědecký a technický výzkum v tomto oboru, asistuje při implementaci programů Světové meteorologické organizace, poskytuje školení a trénink v numerické předpovědi počasí vědcům z členských a spolupracujících států. ECMWF je světovým lídrem v oboru střednědobé předpovědi počasí pomocí numerických metod. Spoluprací se čeští experti dostávají do kontaktu s touto světovou špičkou a tím i s jedinečným know-how a technologiemi, což následně zvedá úroveň jak vědeckého poznání, tak úroveň národní meteorologické služby jako takové. Kromě ČHMÚ profituje z členství i akademická obec (vysoké školy, Akademie věd ČR). Viz též předpověď počasí střednědobá prodloužená, model numerické předpovědi počasí.
česky: Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) angl: European Centre for Medium range Weather Forecast (ECMWF) rus: Европейский центр среднесрочных прогносов погоды (ЕЦСПП) fr: Centre européen pour les prévisions météorologiques à moyen terme m, CEPMMT m slov: Európske centrum pre strednedobú predpoveď počasia (ECMWF)  2014
Evaporimeter n
syn. výparoměr.
česky: evaporimetr angl: evaporimeter slov: evaporimeter rus: эвапориметр fr: évaporomètre m, évaporimètre m, atmidomètre m, atmomètre m  1993-a1
Evaporimetrie f
obor zabývající se měřením výparu a jeho metodikou. Viz též hygrometrie, ombrometrie.
česky: evaporimetrie angl: atmidometry, atmometry slov: evaporimetria rus: эвапориметрия fr: atmidométrie f, évaporométrie f, atmométrie f  1993-a1
Evapotranspiration f
syn. výpar celkový – souborné označení pro evaporaci a transpiraci. Viz též výpar, evapotranspirometr.
česky: evapotranspirace angl: evapotranspiration slov: evapotranspirácia rus: испарение, эвапотранспирация fr: évapotranspiration f  1993-a3
Evapotranspirometer n
přístroj pro měření evapotranspirace. Jeho zákl. částí je nádoba obsahující vzorek půdy s vegetační pokrývkou. Úbytek celkového množství vody způsobený výparem se určuje vážením nádoby s půdou a vegetací, nebo změřením spadlých srážek a množství odteklé vody z přístroje. Evapotranspirace se pak určuje jako rozdíl váhy půdy před a po skončení měření, popř. jako rozdíl srážek a množství zachycené vody. Viz též lyzimetr.
česky: evapotranspirometr angl: evapotranspirometer slov: evapotranspirometer rus: измеритель суммарного испарения, эвапотранспирометр fr: évapotranspiromètre m  1993-a3
EVIRI-Radiometer n
(Spinning Enhanced Visible and InfraRed Imager) – pasivní družicový radiometr používaný od roku 2002 evropskými geostacionárními meteorologickými družicemi Meteosat druhé generace (MSG). Přístroj SEVIRI má celkem 12 spektrálních kanálů, v nichž snímá celý zemský disk s periodicitou 15 minut, resp. severní část polokoule s periodicitou 5 minut.
česky: radiometr SEVIRI angl: SEVIRI slov: rádiometer SEVIRI  2014
Exhalation f
1. znečišťující látky a jejich směsi vstupující do ovzduší ze zdrojů znečišťování ovzduší, popř. též vzduch, který je součástí spalin apod. Za e. se považují též aerosoly uvolňované do ovzduší při vulkanické činnosti;
2. syn. emise, zejména ve druhém významu termínu.
česky: exhalace angl: exhalation slov: exhalácie rus: выбросы fr: exhalation f  1993-a3
Exosphäre f
vnější část atmosféry Země s horní hranicí kolem 20 000 až 35 000 km, plynule přecházející do meziplanetárního prostoru. V této oblasti je elektronová hustota nízká a nacházejí se zde převážně volné atomy vodíku a hélia. Působení gravitace je slabé, což má za následek, že částice mohou unikat do okolního volného prostoru. Dolní hranici exosféry kladou různí autoři do odlišných výšek v rozmezí zhruba 500 až 700 km nad zemským povrchem.
česky: exosféra angl: exosphere, outer atmosphere slov: exosféra rus: экзосфера fr: exosphère f  1993-a3
Exposition der meteorologischen Geräte f
umístění meteorologických přístrojů. Volí se tak, aby měřené údaje reprezentovaly skutečný stav atmosféry v okolí místa instalace čidel met. přístrojů. Viz též budka meteorologická, měření meteorologické, stanice meteorologická reprezentativní.
česky: expozice meteorologických přístrojů angl: exposure of meteorological instruments slov: expozícia meteorologických prístrojov rus: размещение метеорологических приборов fr: installation des instruments météorologiques f, emplacement des instruments météorologiques m  1993-a1
Extinktion f
zeslabení záření procházejícího daným prostředím. V meteorologii jde nejčastěji o zeslabení přímého slunečního záření následkem jeho rozptylu nebo absorpce v zemské atmosféře. Extinkce v atmosféře závisí na vlnové délce záření a je největší v případě krátkých vlnových délek. Viz též koeficient extinkce.
česky: extinkce angl: extinction slov: extinkcia rus: экстинция fr: extinction f  1993-a1
Extinktionskoeffizient m
syn. koeficient extinkční, koeficient zeslabení – součet koeficientu absorpce a koeficientu rozptylu daného prostředí. Objemový koeficient extinkce je číselně roven zeslabení, způsobenému absorpcí a rozptylem, paprsku jednotkové intenzity na dráze jednotkové délky; vynásobíme-li ho převrácenou hodnotou hustoty prostředí, dostaneme hmotový koeficient extinkce. Viz též extinkce, zákon Beerův, zákon Bouguerův, absorpce záření.
česky: koeficient extinkce angl: extinction coefficient slov: extinkčný koeficient rus: коэффициент ослабления, коэффициент экстинкции  1993-a2
Extinktionskoeffizient m
česky: koeficient zeslabení angl: extinction coefficient slov: koeficient zoslabenia rus: коеффициент екстинции, коэффициент ослабления  1993-a1
Extremwerte der Lufttemperatur m/pl
označení pro absolutní minimum a absolutní maximum teploty vzduchu, naměřené standardním způsobem. Abs. maximum teploty vzduchu na Zemi podle WMO dosahuje 56,7 °C. Bylo zaznamenáno 10. 7. 1913 na stanici Furnace Creek v kalifornském Údolí smrti (USA) v nadmořské výšce –54 m. Dříve uváděná hodnota 58 °C z libyjské stanice El Azizia byla v roce 2012 po důkladném šetření zamítnuta. Abs. minimum teploty vzduchu na Zemi je –89,2 °C. Bylo naměřeno 21. 7. 1983 na stanici Vostok v Antarktidě v nadmořské výšce 3 420 m. Tato stanice bývá někdy označována jako pól chladu. Na území ČR dosahuje abs. maximum teploty vzduchu hodnoty 40,4 °C, naměřené 20. 8. 2012 na středočeské stanici Dobřichovice. Za abs. minimum teploty vzduchu se považuje hodnota –42,2 °C, změřená 11. 2. 1929 na stanici Litvínovice u Českých Budějovic. Viz též pól tepla.
česky: extrémy teploty vzduchu angl: extremes of air temperature slov: extrémy teploty vzduchu rus: экстремальные температуры воздуха fr: températures extrêmes pl (f)  1993-a3
Extremwerte der Windgeschwindigkeit m/pl
absolutní maxima rychlosti přízemního větru, z důvodu porovnatelnosti vyjádřená jako maximální náraz větru. Ten byl na Zemi zaznamenán 10. 4. 1996 při přechodu cyklonu Olivia přes Barrow Island v blízkosti severozápadního pobřeží Austrálie. Maximální náraz větru zde dosáhl 113,2 m.s–1, maximální pětiminutový průměr 48,8 m.s–1. Pokud neuvažujeme tropické cyklony, je nejvyšší naměřenou rychlostí větru v nárazu hodnota 103,3 m.s–1, zjištěná 12. dubna 1934 na horské meteorologické stanici Mount Washington ve státě New Hampshire (USA). Ještě podstatně vyšší rychlosti větru mohou být dosaženy v tornádu, jsou však určovány nepřímo z měření dopplerovských meteorologických radiolokátorů. Zatím nejvyšší takto stanovená rychlost větru je 135 m.s–1, dosažená 3. 5. 1999 v Bridge Creek, Oklahoma (USA).
Na území ČR má absolutní maximum rychlosti větru v nárazu hodnotu 57,8 m.s–1; bylo dosaženo 19. 1. 2007 na stanici Labská bouda v Krkonoších, kdy vítr o síle orkánu souvisel s mimotropickou cyklonou Kyrill. Viz též pól větrů.
česky: extrémy rychlostí větru angl: extremes of wind speed slov: extrémy rýchlosti vetra rus: экстремальные скорости ветра fr: vitesses extrêmes des vents pl (f), vitesses de vent extrême pl (f)  1993-a3
Extremwerte des Luftdrucks m/pl
označení pro absolutní minimum a absolutní maximum tlaku vzduchu redukovaného na hladinu moře. Absolutní maximum vypočtené z měření nízko položené met. stanice na Zemi dosahuje 1 083,3 hPa. Bylo dosaženo 31. 12. 1968 na sibiřské stanici Agata (Rusko) v nadmořské výšce 261 m. V kategorii stanic s nadmořskou výškou přes 750 m, kde se redukce tlaku vzduchu na hladinu moře standardně neprovádí, byla zjištěna nejvyšší hodnota 1084,8 hPa, a to 19. 12. 2001 na mongolské stanici Tosontsengel v nadmořské výšce 1 724,6 m. Abs. minimum tlaku vzduchu na Zemi 870 hPa bylo zjištěno 12. 10. 1979 v centru supertajfunu Tip v Tichém oceánu (17° N, 138° E). Hodnoty tlaku vzduchu ve středu tornáda však mohou být ještě podstatně nižší.
Na území ČR je za abs. maximum tlaku vzduchu redukovaného na hladinu moře považována hodnota 1 057,2 hPa, zjištěná ke dni 23. 1. 1907 na stanici Bystřice pod Hostýnem. Abs. minimum tlaku vzduchu redukovaného na hladinu moře má v ČR hodnotu 967,2 hPa, bylo zaznamenáno 26. 2. 1989 na stanici Čáslav. Viz též anticyklona sibiřská.
česky: extrémy tlaku vzduchu angl: extremes of air pressure slov: extrémy tlaku vzduchu rus: экстремумы давления воздуха fr: valeurs extrêmes de pression atmosphérique pl (f), pression extrême f  1993-a3
Extremwerte des meteorologischen Elementes m/pl
nejnižší a nejvyšší hodnoty meteorologického prvku v určitém časovém intervalu, např. během dne (denní minimum a maximum), měsíce (měsíční minimum a maximum), roku (roční minimum a maximum), příp. za celou dobu pozorování stanice (absolutní minimum a maximum). Viz též extrém.
česky: hodnoty meteorologického prvku extrémní angl: extreme values of the meteorological element slov: extrémne hodnoty meteorologického prvku rus: экстремальные значения метеорологичекого элемента  1993-a3
Extremwerte des Niederschlags m/pl
absolutní maxima úhrnů srážek v závislosti na době jejich akumulace. Např. nejvyšší roční úhrn srážek na Zemi o hodnotě 26 470 mm byl zaznamenán od srpna 1860 do července 1861 na stanici Cherrapunji (Indie), označované jako jeden z pólů dešťů. Pokud uvažujeme kalendářní roky, je absolutním maximem 22 990 mm v roce 1861 na téže stanici. Za nejvyšší úhrnsrážek během 24 hodin byl prohlášen úhrn 1 825 mm, dosažený 7. – 8. 1. 1966 na stanici Foc–Foc na ostrově Réunion (často uváděný úhrn 1 870 mm z roku 1952 je chybný). V případě hodinové intenzity srážek je absolutním maximem na Zemi hodnota 305 mm, naměřená 22. 6. 1947na stanici Holt ve státě Missouri (USA).
Na území ČR je za nejvyšší roční úhrn srážek považována hodnota 2254,7 mm, dosažená v roce 1913 na stanici Lysá hora. Dosud nepřekonaný denní úhrn srážek 345,1 mm pochází z 29. 7. 1897, kdy byl dosažen v Jizerských horách na stanici Nová Louka. Oficiálně uznávané absolutní maximum hodinové intenzity srážek na území ČR je 116,6 mm, změřené 3. 9. 1956 na ombrografické stanici Hamry poblíž Chrudimi. Podstatně větší intenzita srážek však byla zjištěna v otevřených nádobách dne 25. 5. 1872 (před vznikem husté sítě srážkoměrných stanic), kdy v obci Mladotice na Plzeňsku mělo během cca jedné hodiny spadnout přibližně 234 mm srážek.
Mezi srážkové extrémy lze počítat i nejdelší dobu bez zaznamenaných srážek, a to na stanici Arica v Chile od října 1903 do ledna 1918.
česky: extrémy srážek angl: extremes of precipitation slov: extrémy zrážok, zrážkové extrémy rus: экстремальные значения атмосферных осадков fr: fortes précipitations pl (f)  2014
Extremwerte m/pl
1. v klimatologii nejvyšší hodnota (maximum) nebo nejnižší hodnota (minimum) meteorologického prvku, zaznamenaná během určitého období. Rozdíl mezi maximem a minimem se nazývá amplituda. Lze hovořit o extrémech v denním nebo ročním chodu meteorologických prvků podobně jako o extrémech zjištěných v jednotlivých dnech, měsících, sezonách, letech nebo delších obdobích. Nejvyšší a nejnižší hodnoty met. prvku zaznamenané za celou dobu měření se označují jako absolutní extrémy, tj. absolutní maximum a absolutní minimum. Z extrémů jednotlivých dní, měsíců atd. je možné vypočítat průměrné extrémy, tj. průměrné denní, měsíční a roční maximum a minimum. Světové extrémy jsou evidovány WMO (http://wmo.asu.edu).
2. V meteorologii maximální, popř. minimální hodnota met. prvku za kratší období, např. 1, 3 nebo 6 hodin v případě maximálních hodnot rychlosti větru, 12 hodin v případě extrémů teplot ve zprávách SYNOP z evropských zemí.
3. Událost charakteristická přítomností výrazných meteorologických nebo klimatických anomálií, viz ohrožení hydrometeorologické.
česky: extrém angl: extrem, extreme value slov: extrémy rus: экстремальные значения, экстремумы fr: extrême m  1993-a3
Extremwetter n
obecné označení pro počasí projevující se povětrnostními extrémy. Oproti nebezpečnému počasí ho lze chápat jako výraznější.
česky: počasí extrémní angl: extreme weather slov: extrémne počasie  2016
podpořila:
spolupracují: