Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene м

X
магнитопауза
vnější hranice magnetosféry, ležící ve výšce řádově 10 zemských poloměrů na denní straně Země, na noční straně tvořící magnetický chvost Země dlouhý několik stovek tisíc km. Poloha magnetoupauzy je dána podmínkou rovnosti tlaku slunečního větru a tlaku magnetického pole Země.
česky: magnetopauza angl: magnetopause slov: magnetopauza něm: Magnetopause f  1993-a3
магнитосфера
oblast atmosféry Země, v níž magnetické pole Země rozhodujícím způsobem ovlivňuje pohyb elektronů a iontů. Magnetosféra vytváří ochranný obal proti působení slunečního větru. Magnetická sílá odklání částice slunečního větru, který se převážně skládá z rychlých protonů a elektronů, a brání jejich vniknutí do zemské atmosféry. Díky neustálému tlaku, který na magnetosféru vyvíjí sluneční vítr, dochází k částečné deformaci této vrstvy tak, že na denní straně je stlačena na tloušťku odpovídající přibližně deseti zemským poloměrům (tj. ca 60 000 km) a siločáry magnetického pole jsou zde uzavřené křivky, zatímco na noční odvrácené straně se vytváří dlouhý ohon, který zasahuje hluboko do meziplanetárního prostoru (až 600 000 km). Ve vyšších zeměpisných šířkách se vytvářejí kaspy (cusps), které oddělují uzavřené siločáry magnetického pole Země od otevřených, pocházejících ze Slunce. V místech kaspů může docházet k průniku nabitých částic do magnetosféry. Směrem dolů interaguje zemská magnetosféra s ionosférou.
česky: magnetosféra zemská angl: earth magnetosphere slov: zemská magnetosféra něm: Magnetosphäre f  1993-a3
майские возвраты холодов
syn. zmrzlíci – významná jarní povětrnostní singularita náhlého ochlazení na vzestupné křivce roč. chodu teploty. Projevuje se intenzivně zvláště ve stř. Evropě v první polovině května. Vpád studeného vzduchu od severu, severozápadu nebo severovýchodu způsobuje pozdní mrazy, popř. mrazíky, které většinou nastávají již v plném rozvoji vegetace a způsobují proto značné hosp. škody. Singularita se nazývá podle tří svatých: Pankráce, Serváce a Bonifáce (12. až 14. května). Nástup ledových mužů je značně nepravidelný, v některých letech se nevyskytují vůbec.
česky: muži ledoví angl: Ice Saints slov: ľadoví muži něm: Eisheiligen pl  1993-a2
майские возвраты холодов
česky: ledoví muži slov: ľadoví muži  1993-a1
макроклимат
klima utvářené převážně vlivy atm. vírů s vert. osou v oblastech o horiz. rozměru aspoň stovek km. Určujícím faktorem makroklimatu je všeobecná cirkulace atmosféry a energetická bilance závisející na zeměp. šířce a na rozložení pevnin a oceánů. Horní hranicí makroklimatu je tropopauza, dolní hranicí je výška, nad níž aktivní povrch již nepodmiňuje utváření mezoklimatu, která tedy závisí na vert. rozsahu jednotlivých druhů mezoklimatu. Met. měření na stanicích konaná ve výšce 2 m nad zemí je možno považovat za makroklimatologicky reprezentativní jen v případě, že výstižně charakterizují klimatické poměry dostatečně širokého okolí nebo je zpracován jejich dostatečný soubor. V názorech na horiz. i vert. rozměr makroklimatu existuje mezi autory značná nejednotnost způsobená i tím, že k definování makroklimatu lze přistupovat z různých hledisek. Pod pojem makroklima můžeme zahrnout mnohé jiné kategorie klimatu, jako např. klima velkoprostorové, zonální (zón), geogr. oblastí, rozsáhlých krajin, klima světové aj. Čes. pojem velkopodnebí se pro makroklima neujal. Viz též kategorizace klimatu, makroklimatologie, víry v atmosféře.
česky: makroklima angl: macroclimate slov: makroklíma něm: Makroklima n  1993-a2
макроклиматология
část klimatologie zabývající se makroklimatem. Studuje vlastnosti klimatických pásem Země, klima pevnin a oceánů a jejich částí většího plošného rozsahu. Lze však hovořit např. nejen o makroklimatologii stř. zeměp. šířek, nýbrž i o makroklimatologii Čech, Moravy apod. Viz též mezoklimatologie, mikroklimatologie.
česky: makroklimatologie angl: macroclimatology slov: makroklimatológia něm: Makroklimatologie f  1993-a1
макрометеорология
část meteorologie pojednávající o met. dějích velkého měřítka. Jedná se o děje charakterizované přítomností vírových pohybů v atmosféře s vert. osou rotace a s poloměry řádu nejméně stovek km. Viz též mezometeorologie, mikrometeorologie.
česky: makrometeorologie angl: macrometeorology slov: makrometeorológia něm: Makrometeorologie f  1993-a1
макропогода
situace synoptická – rozložení vzduchových hmot, atmosférických front, cyklon, anticyklon a jiných synoptických objektů, které určují ráz počasí nad určitou velkou geogr. oblastí. Představu o celkové povětrnostní situaci získáváme pomocí synoptických map. Z praktických důvodů, částečně i pro účely předpovědi počasí, se provádí typizace povětrnostních situací. Součástí vydávaných met. předpovědí bývá zpravidla předpověď celkové povětrnostní situace, která uvádí vlastní předpověď počasí. Viz též kalendář povětrnostních situací.
česky: situace povětrnostní celková angl: large-scale weather situation slov: celková poveternostná situácia něm: Großwetterlage f  1993-a2
макропорыв
[makrobé(r)st] – downburst velkého měřítka s horiz. průměrem přesahujícím cca 4 km. Ničivé větry trvají zpravidla 5 až 30 minut a dosahují rychlosti až 60 m.s–1. Macroburst je nebezpečný meteorologický jev, který může ovlivnit rozsáhlé území a způsobit podobné škody jako tornádo.
česky: macroburst angl: macroburst slov: macroburst něm: Macroburst m  1993-a2
макрошквал
[makrobé(r)st] – downburst velkého měřítka s horiz. průměrem přesahujícím cca 4 km. Ničivé větry trvají zpravidla 5 až 30 minut a dosahují rychlosti až 60 m.s–1. Macroburst je nebezpečný meteorologický jev, který může ovlivnit rozsáhlé území a způsobit podobné škody jako tornádo.
česky: macroburst angl: macroburst slov: macroburst něm: Macroburst m  1993-a2
максимальнaя дальность видимости ВПП
vzdálenost, na kterou pilot letadla nacházejícího se na ose vzletové nebo přistávací dráhy, vidí denní dráhové označení nebo návěstidla ohraničující vzletovou nebo přistávací dráhu, nebo vyznačující její osu. Dráhová dohlednost se dříve určovala vizuálně, nyní se na většině letišť určuje pomocí transmisometrů, umístěných obvykle na obou koncích a uprostřed vzletové nebo přistávací dráhy.
česky: dohlednost dráhová (RVR) angl: runway visual range slov: dráhová dohľadnosť (RVR) něm: Pistensichtweite f fr: portée visuelle de piste (PVP) f  1993-b3
максимальная температура
nejvyšší hodnota teploty vzduchu zaznamenaná za určité časové období, např. za den, měsíc nebo rok; ve zprávách SYNOP za období od 06 do 18 UTC. Maximální teplota vzduchu na většině stanic ČR se získává automatickým vyhodnocením dat měřených elektrickým teploměrem ve výšce 2 m nad zemí za dané období. Na některých stanicích se maximální teplota dosud měří maximálním teploměrem. V předpovědích počasí je maximální teplota obvykle označována jako nejvyšší denní teplota.
česky: teplota maximální angl: maximal temperature slov: maximálna teplota  1993-a3
максимальный ветер
aeorologii a letecké meteorologii označení pro max. rychlost větru ve vertikálním profilu větru. Označení maximální vítr se používá jen pro rychlosti větru větší než 30 m.s–1 vyskytující se ve význačných hladinách nad izobarickou hladinou 500 hPa. Může se vyskytovat i několik hladin s maximálním větrem za předpokladu, že mezi dvěma sousedními hladinami s maximy rychlosti poklesne rychlost větru alespoň o 10 m.s–1. Používá se též zkráceného označení MAX WIND. Uvádí se v aerol. zprávách a jeho prostorové rozložení se zobrazuje na mapách maximálního větru používaných při met. zabezpečení leteckého provozu. Viz též mapa tropopauzy.
česky: vítr maximální (MAX WIND) angl: maximum wind slov: maximálny vietor  1993-a3
максимальный термометр
teploměr používaný v meteorologii pro měření maximální teploty vzduchu v daném časovém intervalu, obvykle za 24 hodiny. Nejčastěji bývá užíván skleněný rtuťový teploměr se zúženým průřezem kapiláry nad nádobkou. Tímto průřezem rtuť proniká pouze při zvyšování teploty, při poklesu teploty dojde v tomto místě k přetržení rtuťového sloupce, jehož délka v kapiláře určuje dosažené teplotní maximum. Po přečtení údaje se teploměr nastaví pro další měření sklepáním (na stejném principu je založen lékařský teploměr). Instaluje se v meteorologické budce ve vodorovné poloze. V meteorologii se používal i k přibližnému určení nejvyšší denní intenzity globálního a odraženého slunečního záření jako součást pyranometru Aragova–Davyova. Na profesionálních stanicích ČR se údaje z maximálního teploměru používají při nefunkčnosti automatického měřicího systému, pro pravidelné srovnávací měření a na vybraných stanicích pro souběžná měření s elektrickým teploměrem.
česky: teploměr maximální angl: maximum thermometer slov: maximálny teplomer  1993-a3
максимум
syn. výše tlaková – oblast se zvýšeným tlakem vzduchu v atmosféře, která se projevuje na synoptické mapě alespoň jednou uzavřenou izobarou nebo izohypsou, přičemž tlak vzduchu uvnitř je vyšší než v okolí. Pro anticyklonu jsou charakteristické anticyklonální vorticita a anticyklonální cirkulace. Anticyklona je základním tlakovým útvarem. Středy anticyklony se označují na synop. mapách v ČR písmenem „V“ (výše), na mapách z angl. a něm. jazykové oblasti písmenem „H“ (high, Hoch), na mapách z rus. jazykové oblasti písmenem „B“ (vysokoje davlenije) a na mapách ze špan. jazykové oblasti písmenem „A“ (alta). Ke vzniku anticyklony vedou složité procesy v atmosféře, označované jako anticyklogeneze. Termín anticyklona zavedl angl. přírodovědec F. Galton v r. 1861. K výkladu vzniku a vert. stavby anticyklony významně přispěl též český meteorolog S. Hanzlík. Zast. název pro anticyklonu je tlakové (barické, barometrické) maximum. Viz též počasí anticyklonální, stadia vývoje anticyklony, osa anticyklony.
česky: anticyklona angl: anticyclone, high slov: anticyklóna něm: Antizyklone f, Hoch n, Hochdruckgebiet n fr: anticyclone m, zone de haute pression  1993-a3
максимум осадков
1. neurčitý pojem, označující místo nebo dobu s největším úhrnem srážek během srážkové události, popř. i hodnotu dosaženého úhrnu, viz extrémy srážek;
2. v klimatologii maximum křivky průměrného ročního chodu srážek, vyjádřené zpravidla jako nejvyšší prům. měs. úhrn. Kromě tohoto tzv. hlavního srážkového maxima, které na většině území ČR nastává v jednom z letních měsíců, existuje často i tzv. podružné srážkové maximum, tedy přechodné zvýšení křivky průměrného ročního chodu srážek v relativně sušší fázi roku. Pokud se v ČR vyskytuje, zpravidla spadá do období od listopadu do ledna, přičemž v horách severních Čech může dokonce převýšit letní maximum.
česky: maximum srážkové angl: precipitation maximum slov: zrážkové maximum něm: Niederschlagsmaximum n  1993-a3
малое гало
syn. halo 22°, kolo malé – fotometeor, projevující se jako bělavý nebo duhově zbarvený světelný kruh kolem zdroje světla (Slunce nebo Měsíce) v úhlové vzdálenosti 22°. Vnitřní strana má červený, vnější fialový nádech. Plocha uvnitř kruhu se jeví poněkud tmavší než okolní obloha. Patří k častým halovým jevům. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků, kdy paprsek do krystalku vstupuje i z něho vystupuje stěnami pláště, tzn. že jde o lom na hranolu s lámavým úhlem 60°. V české literatuře se jako synonymum někdy vyskytuje malé kolo, z čehož však mohou vznikat nedorozumění, neboť do vydání české verze Mezinárodního atlasu oblaků v r. 1965 se termínem malé kolo rozuměla koróna, zatímco velké kolo se používalo jak pro velké halo, tak pro malé halo.
česky: halo malé angl: halo of 22°, small halo slov: malé halo něm: kleiner Ring m, 22°-Ring m fr: petit halo m, halo de 22° m  1993-a3
малое гало
syn. halo malé – ve starší české literatuře někdy užíváno jako synonymum pro korónu.
česky: kolo malé angl: halo of 22°, small halo slov: halo 22° něm: 22°-Ring m, kleiner Ring m  1993-a3
малый (короткий) ледниковый период
(LIA) – období rychlého růstu ledovců na mnoha místech na Zemi, umísťované tradičně zhruba mezi roky 1550 a 1850, přičemž sporné je především vymezení jejího počátku, který bývá někdy umísťován již do závěru 13. století. Nejde zřejmě o souvislou klimatickou anomálii na celé Zemi, spíše o seskupení regionálně diferencovaných a opakovaných poklesů teploty vzduchu i změn srážkových poměrů. Přinejmenším v severoatlantickém prostoru se zřejmě ochladilo o 1 – 2 °C oproti předchozímu středověkému teplému období. Ve větší míře se zde vyskytovaly tuhé zimy i jiné nepříznivé projevy počasí, došlo k nárůstu horského zalednění i zamrzání okrajových moří. Zhoršení přírodních podmínek v tomto regionu mělo zřejmě i negativní socio-ekonomické dopady.
česky: doba ledová malá angl: little ice age slov: malá doba ľadová něm: kleine Eiszeit f fr: petit âge glaciaire m  1993-a3
манометр
přístroj určený k měření rozdílu tlaku buď mezi dvěma uzavřenými prostory, nebo uzavřeným prostorem a okolní atmosférou. Jako manometr může sloužit po malých konstrukčních úpravách tlakoměr.
česky: manometr angl: manometer slov: manometer něm: Manometer n  1993-a2
манометрический анемометр
anemometr pracující na principu Pitotovy trubice a využívající k měření rychlosti větru tlakové rozdíly, vyvolané na čidle proudícím vzduchem. Pro správnou orientaci vůči proudění bývá umístěn na návětrné straně větrné směrovky. V současnosti není tento princip provozně používán pouze např. v souvislosti s užitím univerzálního anemografu. Viz též anemometr Dinesův.
česky: anemometr tlakový angl: pressure anemometer slov: tlakový anemometer něm: Druckanemometer n fr: anémomètre à tube de Pitot m  1993-a3
манометрический термометр
kapalinový teploměr, jehož čidlem je ocelová nádobka naplněná rtutí (kapalinou) a spojená kapilárním vedením s Bourdonovou trubicí, sloužící jako indikátor tlakových změn v nádobce.
česky: teploměr manometrický angl: mercury in steel thermometer slov: manometrický teplomer  1993-a3
маскированный фронт
atmosférická fronta, jejíž polohu nelze pomocí příznaků na přízemní synoptické mapě určit buď vůbec, nebo jen velmi obtížně, popř. o níž přízemní pozorování dávají nesprávné představy. Nejčastější příčinou maskované fronty bývá bezprostřední vliv zemského povrchu na teplotu přízemních vrstev vzduchu (výskyt přízemních radiačních inverzí teploty vzduchu, silné ohřívání vzduchu nad pevninou v létě, popř. vliv fénu). Pro správné určení maskované fronty musíme mít k dispozici výškové synoptické mapy a vyhodnocené křivky teplotního zvrstvení atmosféry.
česky: fronta maskovaná angl: masked front slov: maskovaný front něm: maskierte Front f fr: front masqué m, front diffus m  1993-a3
масса атмосферы
celková hmotnost atmosféry Země je podle A. Ch. Chrgiana (1978) 5,157 . 1018 kg, podle F. J. Monkhouse (1974) 5,9 . 1018 kg. Zejména první z těchto dvou údajů dobře odpovídá dnes uváděným hodnotám. Hmotnost atmosféry tvoří přibližně jednu milióntinu hmotnosti Země (5,98 . 1024 kg). Vzhledem k tomu, že tlak a hustota vzduchu s výškou rychle klesají, ve vrstvě od 0 do 5,5 km se vyskytuje přibližně 50 %, ve vrstvě od 0 do 11 km 75 % a ve vrstvě od 0 do 36 km 99 % celkové hmotnosti atmosféry. V horních vrstvách ovzduší nad 36 km se tedy vyskytuje jen asi 1 % celkové hmotnosti atmosféry.
česky: hmotnost atmosféry angl: total weight of the atmosphere slov: hmotnosť atmosféry něm: Gesamtmasse der Atmosphäre f  1993-a3
масштаб Фужиты
stupnice hodnotící intenzitu tornád, založená převážně na rozsahu škod, které tornáda působí na budovách nebo vegetaci. Byla odvozena T. Fujitou v roce 1971. Od roku 2007 se v USA používá rozšířená Fujitova stupnice, která využívá 28 indikátorů, především konkrétní druhy budov. Každý z indikátorů je doplněn popisem typické konstrukce a jednotlivých stupňů poškození. Stupně poškození jsou svázány s intervalem odhadnutého maximálního nárazu větru, který může způsobit danou škodu. Oproti původní stupnici byly v rozšířené verzi hodnoty pro silnější tornáda sníženy.
Stupeň
x
Odhad max. nárazu
Fujitova stupnice
Fx
Odhad max. nárazu
rozšířená Fujitova stupnice EFx
Popis škod
0 17–32 m.s–1 29–37 m.s–1 slabé škody – škody na komínech, zlámané větve, vyrvané mělce kořenící stromy
1 33–49 m.s–1 38–49 m.s–1 mírné škody – poškozené krytiny střech, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic
2 50–69 m.s–1 50–60 m.s–1 značné škody – strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země
3 70–92 m.s–1 61–73 m.s–1 vážné škody – ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána
4 93–116 m.s–1 74–90 m.s–1 zničující škody – srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována, i těžké předměty poletují
5 117–142 m.s–1 > 91 m.s–1 neuvěřitelné škody – silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, předměty velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m
česky: stupnice Fujitova angl: Fujita scale slov: Fujitova stupnica něm: Fujita-Skala f  2014
материнское облако
druh oblaku, z něhož vývojem vzniká oblak jiného druhu. Morfologická klasifikace oblaků rozlišuje dva způsoby takového vývoje; změní-li se pouze část oblaku, používáme při označení výsledného oblaku příponu genitus, změní-li se oblak jako celek, používáme příponu mutatus. K označení druhu nově vzniklého oblaku se pak připojuje přívlastek utvořený z názvu druhu mateřského oblaku s příslušnou příponou. Např. stratocumulus cumulogenitus (Sc cugen), cumulus stratocumulomutatus (Cu scmut).
česky: oblak mateřský angl: mother-cloud slov: materský oblak něm: Mutterwolke f  1993-a2
маурийский антициклон
syn. anticyklona jihoindická – teplá, vysoká a kvazipermanentní anticyklona v tropech a subtropech již. části Indického oceánu mezi Madagaskarem a Austrálií, patřící mezi akční centra atmosféry. Název dostala podle ostrova Mauritius, který však leží na jejím sz. okraji.
česky: anticyklona mauricijská slov: mauricijská anticyklóna fr: anticyclone des Mascareignes m  1993-a3
мгла
atmosférický aerosol tvořený mikroskopicky malými pevnými částicemi, které jsou tak četné, že způsobují opalescenci a snižují dohlednost. Zákal je v našich zeměp. šířkách nejčastěji pozorovaný litometeor. V pozorovatelské praxi se však zaznamenává jen tehdy, snižuje-li meteorologickou dohlednost pod 10 km. Podle převažujícího původu se někdy rozlišuje zákal prachový, průmyslový, pylový, solný, nepřesně též písečný apod. Na rozdíl od mlhy a kouřma není zákal ve významné míře působen kapičkami vody nebo krystalky ledu. Protože však částice působící zákal mohou být kondenzačními jádry, je přechod od zákalu ke kouřmu a mlze plynulý: vzroste-li při ochlazování vzduchu relativní vlhkost přibližně na 70 %, začíná kondenzace na nejaktivnějších kondenzačních jádrech, dohlednost se snižuje a při pokračujícím růstu relativní vlhkosti zákal postupně přechází v kouřmo, které se při vlhkosti zhruba nad 90 % může změnit v mlhu. Zákal může být složen z produktů spalování, avšak zaznamenává-li se v omezených oblastech v blízkosti větších zdrojů kouře, nelze ho s kouřem zaměňovat.
česky: zákal angl: haze slov: zákal  1993-a3
мгла на высоте
zákal ve vrstvě, jejíž spodní hranice leží nad zemským povrchem. Viz též vrstva zákalová.
česky: zákal výškový angl: haze aloft slov: výškový zákal  1993-a1
мглисто
neurčitý pojem vyjadřující snížení dohlednosti v důsledku vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Užívá se i v předpovědích počasí, pokud se v dané oblasti předpokládá výskyt mlh nebo kouřma.
česky: mlhavo angl: foggy slov: hmlisto něm: neblig  1993-a2
мегатермический климат
málo používané označení pro tropické dešťové klima, které odkazuje na jedno z vegetačních pásem, vymezených v 19. století botanikem A. P. de Candollem. Podle C. W. Thornthwaitea zde potenciální výpar přesahuje 1 140 mm za rok. Viz též klasifikace klimatu Thornthwaiteova.
česky: klima megatermické angl: megathermal climate slov: megatermická klíma něm: megathermales Klima n  1993-b3
Медард
česky: Medard slov: Medard  1993-a1
медиокрис
(med) [medyokris] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má podobu kupy stř. vertikálního rozsahu a vrcholek oblaku má jen poměrně malé výběžky. Vyskytuje se pouze u oblaků druhu cumulus. Viz též humilis, congestus.
česky: mediocris angl: mediocris slov: mediocris něm: mediocris  1993-a2
медицинская климатология
součást humánní bioklimatologie, která studuje vlivy klimatu na zdraví a nemoci člověka. Jejím cílem je jednak zlepšení (ozdravení) přírodních, zvláště atm. podmínek pro život člověka, jednak využití příznivých vlastností klimatu k léčbě a rekreaci, popř. preventivní upozorňování na biometeorologicky nepříznivé změny počasí. Viz též nemoci meteorotropní, předpověď biometeorologická.
česky: klimatologie lékařská angl: medical climatology slov: lekárska klimatológia něm: Medizinklimatologie f  1993-a1
медицинская метеорология
odvětví aplikované meteorologie zkoumající meteorologické prvky a jevy, popř. jejich soubory ve vztahu ke zdraví člověka. Zvláštní pozornost věnuje meteorotropním nemocem, vnímavosti lidí na průběh počasí, tzv. meteorosenzibilitě a využití klimatu pro léčení nemocí a utužování zdraví, tzv. klimatoterapii. V ČR se pojem lékařská meteorologie považuje za syn. lékařské bioklimatologie. Viz též lázně klimatické, klimatologie lékařská.
česky: meteorologie lékařská angl: medical meteorology slov: lekárska meteorológia něm: Medizinmeteorologie f  1993-a2
медицинско-метеорологический прогноз
česky: předpověď medicínsko-meteorologická angl: medical-meteorological forecast slov: medicínsko-meteorologická predpoveď něm: medizinmeteorologische Vorhersage f  1993-a2
междугодовая изменчивость метеорологического элемента
intersekvenční proměnlivost meteorologického prvku z roku na rok, vypočtená z prům. roč. hodnot meteorologického prvku. Patří k významným charakteristikám klimatu.
česky: proměnlivost meteorologického prvku interanuální angl: interannual variability of meteorological element slov: interanuálna premenlivosť meteorologického prvku něm: interannuelle Schwankung des meteorologischen Elementes f  1993-a1
междумесячная изменчивость метеорологического элемента
intersekvenční proměnlivost meteorologického prvku měsíc po měsíci. Počítá se z prům. měs. hodnot meteorologického prvku.
česky: proměnlivost meteorologického prvku intermenzuální angl: intermensual variability of meteorological element slov: intermenzuálna premenlivosť meteorologického prvku něm: intermensuelle Schwankung des meteorologischen Elementes f  1993-a1
Международная ассоциация по геодезии и геофизике
(International association of meteorology and atmospheric sciences - IAMAS) – jedno ze sdružení Mezinárodní unie pro geodézii a geofyziku (International union of geodesy and geophysics – IUGG), se kterou spolupracuje Světová meteorologická organizace podle dohody uzavřené v roce 1955. Do roku 1993 se toto sdružení nazývalo Mezinárodní sdružení pro meteorologii a fyziku atmosféry (International association of meteorology and atmospheric physics, IAMAP).
česky: Mezinárodní sdružení pro meteorologii a atmosférické vědy angl: International Association of Meteorology and Atmospheric Sciences slov: Medzinárodné združenie pre meteorológiu a atmosférické vedy něm: Internationale Vereinigung für Meteorologie und Physik der Atmosphäre f  1993-b3
Международная комиссия по атмосферному электричеству
(International Committee for Atmospheric Electricity (ICAE)) – orgán při Mezinárodním sdružení pro meteorologii a atmosférické vědy (International association of meteorology and atmospheric sciences (IAMAS)), které je součástí Mezinárodní unie pro geodézii a geofyziku (International union for geodesy and geophysics – IUGG). Zabývá se rozvojem poznatků o el. podmínkách a jevech v atmosféře Země, včetně jejich aplikací v dalších oborech.
česky: Mezinárodní komise pro atmosférickou elektřinu angl: International Committee for Atmospheric Electricity (ICAE) slov: Medzinárodná komisia pre atmosférickú elektrinu  1993-a3
Международное геофизическое сотрудничество (МГС)
(MGS) – období od 1. ledna do 31. prosince 1959, během něhož pokračovala velká část rozsáhlého pozorovacího programu Mezinárodního geofyzikálního roku.
česky: Mezinárodní geofyzikální spolupráce angl: International Geophysical Cooperation (IGS) slov: Medzinárodná geofyzikálna spolupráca něm: Internationale geophysikalische Kooperation (IGK) f  1993-a1
международные единицы измерения СИ
mezinárodně dohodnutá soustava jednotek fyzikálních veličin, která se skládá ze základních jednotek, odvozených jednotek a násobků a dílů jednotek. Některé ze sedmi základních jednotek (metr, kilogram, sekunda, kelvin, ampér, kandela, mol) se v meteorologii běžně používají. Odvozené jednotky se tvoří výhradně jako součiny a podíly jednotek základních. S vlastním názvem se v meteorologii používá odvozená jednotka pro tlak vzduchu (pascal) a teplotu (stupeň Celsia), bez vlastního názvu např. m.s–1 pro rychlost, kg.m–3 pro hustotu apod. Násobky a díly (výhradně dekadické) se tvoří pomocí předpon před jednotkami. Stále se používají tzv. vedlejší jednotky, které byly dříve pro svou všeobecnou rozšířenost a užitečnost řazeny do soustavy SI, přestože nebyly odvozeny ze základních jednotek. Soustava SI akceptuje používat souběžně s jednotkami SI tyto vedlejší jednotky: minuta, hodina, den, úhlový stupeň, úhlová minuta, (úhlová) vteřina, hektar, litr a tuna.
česky: soustava SI angl: international system of units, System International slov: sústava SI něm: internationales Einheitensystem n, SI n  2014
международные индексы-индексы станций
česky: indikativy mezinárodní slov: medzinárodné indikatívy angl: international index number  1993-a1
международный атлас облаков
česky: atlas oblaků mezinárodní slov: medzinárodný atlas oblakov něm: Internationaler Wolkenatlas m fr: Atlas international des nuages m, Atlas des nuages m  1993-a1
Международный атлас облаков
publikace vydaná Světovou meteorologickou organizací v roce 1956 angl. a franc., revidovaná v r. 1975 a přeložená do dalších jazyků. Uvádí klasifikaci oblaků a meteorů, jejich definice a metodické pokyny, i jak má být klasifikace využívána v met. praxi. Mezinárodní atlas oblaků je dvoudílný, v prvním díle je textová, ve druhém obrazová část. Kromě této úplné verze vydala WMO jednodílnou zkrácenou verzi atlasu (česky vyšla v roce 1965) a Mezinárodní album oblaků pro pozorovatele v letadlech. Mezinárodní atlas oblaků navazuje na obdobnou mezinárodní publikaci vydanou v roce 1939. Je využíván při sestavování návodů pro pozorovatele met. stanic, do nichž jsou převzaty jak definice, tak i metodické pokyny uvedené v atlasu. V roce 2017 byla vydána nová elektronická (internetová) verze Mezinárodního atlasu oblaků dostupná na linku https://cloudatlas.wmo.int/home.html.
česky: Mezinárodní atlas oblaků angl: International cloud atlas slov: Medzinárodný atlas oblakov něm: Internationaler Wolkenatlas m  1993-a3
Международный атлас облаков для авиационных наблюдателей
album ze série atlasu oblaků vydaných Světovou meteorologickou organizací v roce 1956. Série vychází ze zákl. díla, tj. z Mezinárodního atlasu oblaků. Album je určeno posádkám letadel pro získání správné představy o oblacích, o nichž jsou informovány meteorologickou službou před letem i během letu, a které pozorují za letu. Album obsahuje 32 fotografií oblaků. Prvých 10 fotografií zobrazuje typický vzhled zákl. 10 druhů oblaků, jak se jeví pozorovateli ze země. Ostatních 22 fotografií je příkladem oblaků pozorovaných z letadla během letu.
česky: Mezinárodní album oblaků pro pozorovatele v letadlech slov: Medzinárodný album oblakov pre pozorovateľov v lietadlách  1993-a2
Международный геофизический год (МГГ)
(MGR) – období od 1. července 1957 do 31. prosince 1958, stanovené Mezinárodní unií pro geodézii a geofyziku (IUGG), během něhož byla prováděna geofyz. pozorování, včetně meteorologických, s rozsáhlým programem ve světové síti stanic. Na MGR navázala akce zvaná Mezinárodní geofyzikální spolupráce.
česky: Mezinárodní geofyzikální rok angl: International Geophysical Year (IGY) slov: Medzinárodný geofyzikálny rok něm: Internationales geophysikalisches Jahr (IGJ) n  1993-a1
Международный полярный год (МПГ)
(MPR) – období let 1882–1883, 1932–1933 a 2006–2007, stanovená mezinárodní dohodou, během nichž byla prováděna geofyz. pozorování, včetně meteorologických, s rozsáhlým programem na různých dočasně zřízených stanicích zejména v polárních oblastech. Po stránce koncepční byl MPR předchůdcem Mezinárodního geofyzikálního roku.
česky: Mezinárodní polární rok angl: International Polar Year (IPY) slov: Medzinárodný polárny rok něm: Internationales Polarjahr n  1993-a1
междусуточная изменчивость метеорологического элемента
intersekvenční proměnlivost meteorologického prvku ode dne ke dni. Počítá se nejčastěji z denních průměrů meteorologického prvku nebo z jeho hodnot zjištěných v termínech pozorování.
česky: proměnlivost meteorologického prvku interdiurní angl: interdiurnal variability of meteorological element slov: interdiurná premenlivosť meteorologického prvku něm: interdiurne Schwankung des meteorologischen Elementes f  1993-a1
междуширотный градиент температуры
rozdíl teploty vzduchu mezi místy ležícími na stejném poledníku, jejichž zeměp. šířka se liší se o 1°. Užívá se obvykle pro měs. nebo roč. průměry teploty.
česky: gradient teplotní šířkový angl: latitudinal temperature gradient slov: šírkový teplotný gradient něm: Breitentemperaturgradient m fr: gradient thermique latitudinal m  1993-a2
междуширотный обмен
přenos vzduchových hmot mezi vyššími a nižšími zeměp. šířkami v důsledku meridionální cirkulace. Ve spodní troposféře sev. polokoule je tato výměna realizována pronikáním studených vzduchových hmot k jihu a teplých vzduchových hmot k severu. V systému všeobecné cirkulace atmosféry je mezišířková výměna vzduchu realizována v souvislosti s cirkulačními buňkami (Hadleyova buňka, Ferrelova buňka, polární buňka), eventuálně ve vyšších vrstvách atmosféry je spojena s transportem např. ozonu v rámci Brewerovy–Dobsonovy cirkulace. Viz též vpád teplého vzduchu, vpád studeného vzduchu.
česky: výměna vzduchu mezišířková angl: interlatitudinal exchange, meridional exchange slov: medzišírková výmena vzduchu  1993-a3
межень
sucho definované pomocí hydrologických ukazatelů, především průtoku povrchových vodních toků. Uvažuje se přitom nejen jeho hodnota, ale i počet dní s průtokem nižším než tzv. m–denní průtok, který je v dlouhodobém průměru překročen po velkou většinu hydrologického roku (např. m = 355 dnů). V případě kratšího hydrologického sucha se provádí porovnání s měsíčními normály. Obdobně se hodnotí i stav hladiny podzemní vody, vydatnost pramenů apod. Hydrologické sucho se vyskytuje zpravidla ke konci déle trvajícího meteorologického sucha a často pokračuje i po jeho odeznění. Jinou jeho příčinou může být akumulace tuhých srážek ve sněhové pokrývce a promrzání půdy.
česky: sucho hydrologické angl: hydrological drought slov: hydrologické sucho něm: hydrologische Dürre f  1993-a3
межледниковый период
česky: doba meziledová angl: interglacial, interglacial period slov: medziľadová doba něm: Interglazial n, Zwischeneiszeit f fr: période interglaciaire f, interglaciation f  1993-a1
межледниковый период
syn. doba meziledová – fáze kvartérního klimatického cyklu mezi dvěma glaciály, vyznačující se ve stř. zeměp. šířkách značným zmírněním klimatu, a tím i ústupem zalednění, především pevninského ledovce. Nástup relativně kratších interglaciálů bývá náhlý a následuje bezprostředně po nejchladnější fázi předchozího glaciálu. Pro interglaciál je typický nárůst zalesnění krajiny a intenzivní vývoj půd. Viz též kvartér, holocén.
česky: interglaciál angl: interglacial slov: interglaciál něm: Interglazial n  1993-a3
мезобара
u nás dnes jen velmi zřídka užívané označení pro izobaru s prům. tlakem vzduchu 1013 hPa, které zřejmě historicky pochází z německé jazykové oblasti. Mezobara pak na klimatologických mapách odděluje oblast vyššího tlaku vzduchu (izobary s hodnotami nad 1013 hPa se potom nazývají pliobary, popř. pleiobary) od oblasti nižšího tlaku vzduchu (izobary s hodnotami pod 1013 hPa se v tomto pojetí nazývají miobary popř. meiobary). Viz též meion, pleión.
česky: mezobara angl: mesobare slov: mezobara něm: Mesobare f  1993-a2
мезоклимат
klima oblastí o horiz. rozměru obvykle jednotek až desítek km, v němž se kromě vlivů cirkulačních prvků s vert. osou vírů výrazně uplatňují i vlivy cirkulačních prvků s horiz. osou vírů. Je klimatem prostoru, ve kterém se projevují vlivy tření o zemský povrch a v němž se uplatňuje vert. promíchávání vzduchu turbulencí ve větší míře než u makroklimatu. Vert. rozsah mezoklimatu je dán polohou planetární mezní vrstvy atmosféry, která je horní hranicí mezoklimatu. Je to prostor, v němž mezoklimatické vlastnosti překrývají vlastnosti místně klimatické a mikroklimatické. Pojem mezoklima poprvé použil franc. meteorolog H. M. C. Scaëtta v r. 1935. Viz též kategorizace klimatu, mikroklima, klima místní, mezometeorologie.
česky: mezoklima angl: mesoclimate slov: mezoklíma něm: Mesoklima n  1993-a2
мезоклиматология
část klimatologie zabývající se mezoklimatem. Zkoumá především klimatické faktory, které modifikují makroklima na mezoklima a specifické vlastnosti mezoklimatu, jako např. zvláštnosti cirkulačních poměrů (podmínek), rozložení srážek, šíření exhalátů apod. Mezoklimatologie se opírá jednak o standardní met. měření a pozorování, jednak o speciální metody (stožárová meteorologická měření) a jiná měření vert. gradientů meteorologických prvků. Za součást mezoklimatologie lze považovat klimatologii znečištění ovzduší.
česky: mezoklimatologie angl: mesoclimatology slov: mezoklimatológia něm: Mesoklimatologie f  1993-a3
мезометеорология
syn. mezosynoptická meteorologie – část meteorologie pojednávající o met. procesech a jevech mezosynoptického měřítka. K mezometeorologickým jevům patří např. konvektivní bouře, mezocyklony, tornáda, místní cirkulace aj. Viz též klasifikace meteorologických procesů podle Orlanskiho.
česky: mezometeorologie angl: mesometeorology slov: mezometeorológia něm: Mesometeorologie f  1993-a3
мезопауза
horní hranice oblasti s prudce klesající teplotou (mezosféry). Odděluje mezosféru a termosféru; leží ve výšce kolem 85 km nad zemským povrchem.
česky: mezopauza angl: mesopause slov: mezopauza něm: Mesopause f  1993-a3
мезопик
užívaný název stratopauzy.
česky: mezopik angl: mesopeak slov: mezopik  1993-a3
мезосиноптический масштаб
charakteristické horizontální měřítko atm. jevů, které mají lineární horiz. rozměry řádu 100 až 102 km, což odpovídá např. rozměrům místních cirkulačních systémů, mezosynoptických konv. systémů, konv. bouří, konv. oblaků apod. Viz též měřítko synoptické, měřítko subsynoptické, klasifikace meteorologických procesů podle Orlanskiho.
česky: měřítko mezosynoptické angl: mesosynoptic scale slov: mezosynoptická mierka něm: mesosynoptische Skala f  1993-a3
мезосфера
část atmosféry Země ležící zhruba mezi 50 až 80 km výšky, tj. mezi stratopauzou a mezopauzou. Teplota vzduchu v této vrstvě atmosféry s výškou klesá a v blízkosti horní hranice mesosféra dosahuje ve vysokých zeměp. šířkách v létě hodnot –80 až –90 °C, v zimě asi –40 až –50 °C. Podle přímých měření je proudění vzduchu v mezosféře značně proměnlivé. V blízkosti mezopauzy pozorujeme někdy v létě noční svítící oblaky.
česky: mezosféra angl: mesosphere slov: mezosféra něm: Mesosphäre f  1993-a1
мезотермический климат
málo používané označení pro mírné dešťové klima, které odkazuje na jedno z vegetačních pásem vymezených v 19. století botanikem A. P. de Candollem. C. W. Thornthwaite pro ně uvádí hodnoty potenciálního výparu mezi 571 a 1 140 mm za rok. Z tohoto hlediska lze pod mezotermické klima částečně řadit i suché klima. Viz též klasifikace klimatu Thornthwaiteova.
česky: klima mezotermické angl: mesothermal climate slov: mezotermická klíma něm: mesothermales Klima n  1993-b3
мезоциклон
1. vír mezoměřítkového charakteru s cyklonálním zakřivením proudnic. Vzniká obvykle ve vzduchu mírných šířek, popř. v arktickém vzduchu studeného sektoru řídicích cyklon. V poli přízemního tlaku vzduchu bývá mezocyklona zpravidla vyjádřena brázdou nižšího tlaku, popř. i uzavřenou izobarou. Rozměry mezocyklony jsou řádově stovky km a doba její existence přibližně 1 den. Vzniká v různých vzdálenostech za studenou frontou cyklony. Vznikne-li v bezprostřední blízkosti studené fronty, může způsobit její zvlnění a často s ní v tomto případě splyne. Mezocyklony byly objeveny pomocí meteorologických družic. Oblačnost s nimi spojená má zpravidla výrazně konv. charakter, jednotlivé spirální větve mohou být překryty cirrovitou oblačností. V sev. Atlantiku vznikají nejčastěji vých. od již. cípu Grónska při. záp. až sz. proudění. Jsou spojeny s horiz. střihem větru v závětří Grónska. Dále se mezocyklony často vyskytují v oblasti Norska a Norského moře, kde při jejich vzniku hraje důležitou roli horiz. střih větru vyvolaný třením nad záp. pobřežím Skandinávie. Mezocyklony se mohou vyskytnout i v oblasti Britských ostrovů, někdy pronikají nad Baltské moře, případně až do střední Evropy. Jsou zpravidla provázeny silným větrem, intenzivními přeháňkami a v zimě sněžením.
2. Rotující vír konv. měřítka, spojený s výstupným proudemsupercele, který může mít jak cyklonální, tak anticyklonální směr rotace. Doba trvání výskytu mezocyklony je maximálně několik hodin a horizontální rozsah je 3–8 km. Vorticita spojená s mezocyklonou je řádu 10–2 s–1. Mezocyklony jsou detekovatelné meteorologickými dopplerovskými radary.
česky: mezocyklona angl: mesocyclone, polar low slov: mezocyklóna něm: Mesozyklone f, Polartief n  1993-a3
мейон
česky: meion angl: meion slov: meión  1993-a3
мелкая конвекция
konvekce omezená na nižší hladiny troposféry (do cca 3 km), projevující se vývojem nesrážkových oblaků. Viz též konvekce termická.
česky: konvekce mělká angl: shallow convection slov: plytká konvekcia něm: flache Konvektion f  1993-a3
мельничный анемометр
anemometr využívající k měření rychlosti větru úhlovou rychlost lopatkového kola, které se vlivem proudícího vzduchu otáčí kolem horiz. nebo vert. osy. Výhodou lopatkového anemometru je poněkud větší citlivost než u miskových systémů. V současné meteorologické praxi jsou přístroje založené na tomto principu používány méně často než anemometry miskové či ultrasonické.
česky: anemometr lopatkový angl: air meter, Byram anemometer slov: lopatkový anemometer něm: Flügelradanemometer n, Anemometer nach Byram n fr: anémomètre à moulinet m, anémomètre de Byram m  1993-a3
мельтеми,мельтемья
viz etézie.
česky: meltemia angl: meltemia slov: meltemia něm: Meltemi m  1993-a1
мембранная коробка
česky: dóza Vidieho slov: Vidieho dóza něm: Vidie Dose f, Druckdose f fr: capsule de Vidie f, capsule anéroïde f  1993-a1
мера устойчивости
dynamické meteorologii veličina definovaná vztahem Γ = γ - γd pro nenasycený vzduch a Γ = γ - γs pro vzduch nasycený vodní párou (γ, γd, γs po řadě značí vertikální teplotní gradient, suchoadiabatický teplotní gradient a nasyceně adiabatický gradient). Míra stability charakterizuje stabilitní poměry v atmosféře a používá se zejména v prognostických modelech atmosféry. Viz též stabilita atmosféry.
česky: míra stability angl: stability degree slov: miera stability něm: Stabilitätsmaß f  1993-a1
мерзлотомер
syn. kryometr, kryopedometr – přístroj na měření promrzání půdy. V současnosti jsou k tomuto účelu používány elektronické přístroje využívající specifických vlastností vody při změně skupenství (změny vodivosti).
Klasický půdní mrazoměr používaný v Česku byl tvořen hadičkou s pěnovou náplní nasycenou destilovanou vodou, která se zasouvala do novodurové trubky trvale zapuštěné v zemi; hadička měla na svém povrchu centimetrové měřítko s nulou v úrovni zemského povrchu. Po vytažení hadičky ze země se délka zmrzlého vodního sloupce určila hmatem. Viz též kryograf.
česky: mrazoměr půdní angl: cryopedometer slov: pôdny mrazomer něm: Kryopedometer n, Bodenfrosttiefenmesser m  1993-a3
меридиональная ложбина
nejčastěji brázda nízkého tlaku vzduchu v mírných zeměp. šířkách, jejíž osa je orientována ve směru poledníků. Na její záp. straně převládá sz. až sev. proudění, které přenáší na sev. polokouli většinou studené vzduchové hmoty, a na vých. straně naopak již. proudění přenášející teplé vzduchové hmoty. Tato brázda značně podporuje meridionální výměnu vzduchu. Viz též brázda nízkého tlaku vzduchu zonální, proudění meridionální.
česky: brázda nízkého tlaku vzduchu meridionální angl: meridional trough slov: meridionálna brázda nízkeho tlaku vzduchu něm: meridionaler Trog m fr: thalweg orienté du nord au sud m, thalweg orienté du sud au nord m  1993-a2
меридиональная составляющая циркуляции
průmět výsledného vektoru větru odpovídajícího všeobecné cirkulaci atmosféry v daném bodě, oblasti nebo hladině na místní poledník. K severu orientovaná složka meridionální cirkulace se považuje za kladnou a opačná za zápornou. Viz též cirkulace meridionální, proudění meridionální, index meridionální cirkulace, složka cirkulace zonální.
česky: složka cirkulace meridionální angl: meridional component of circulation slov: meridionálna zložka cirkulácie něm: meridionale Zirkulationskomponente f  1993-a3
меридиональная циркуляция
1. souhrn složek pohybu vzduchu ve všeobecné cirkulaci atmosféry, které mají pouze poledníkový a vert. směr;
2. cirkulace, která v dané oblasti působí synopticky, nebo klimaticky významný mezišířkový přenos tepla a hybnosti. Viz též index rneridionální cirkulace.
česky: cirkulace meridionální angl: meridional circulation slov: meridionálna cirkulácia něm: meridionale Zirkulation f fr: circulation méridienne f  1993-a3
меридиональное течение
proudění ve směru podél poledníků, tj. od severu k jihu nebo naopak. V meteorologii obvykle platí konvence, že jižní meridionální proudění se označuje jako kladné a severní meridionální proudění jako záporné. Viz též cirkulace meridionální, složka cirkulace meridionální, proudění zonální.
česky: proudění meridionální angl: meridional flow slov: meridionálne prúdenie něm: meridionale Strömung f  1993-a2
меридиональный индекс циркуляции
syn. index meridionality – číselná charakteristika přenosu vzduchové hmoty ve směru podél poledníků, vyjadřující intenzitu mezišířkové výměny vzduchu. Jako index meridionální cirkulace lze použít např. zonální složku horizontálního tlakového gradientu zprůměrovanou podél vhodně zvolené části určitého poledníku, velikost meridionální složky geostrofického větru zprůměrovanou v uvažované oblasti, popř. počet izobar protínajících rovnoběžku ve zvoleném úseku apod. Viz též proudění meridionální, index zonální cirkulace.
česky: index meridionální cirkulace angl: meridional circulation index slov: index meridionálnej cirkulácie něm: Index der Meridionalzirkulation m  1993-a2
меридиональный обмен
přenos vzduchových hmot mezi vyššími a nižšími zeměp. šířkami v důsledku meridionální cirkulace. Ve spodní troposféře sev. polokoule je tato výměna realizována pronikáním studených vzduchových hmot k jihu a teplých vzduchových hmot k severu. V systému všeobecné cirkulace atmosféry je mezišířková výměna vzduchu realizována v souvislosti s cirkulačními buňkami (Hadleyova buňka, Ferrelova buňka, polární buňka), eventuálně ve vyšších vrstvách atmosféry je spojena s transportem např. ozonu v rámci Brewerovy–Dobsonovy cirkulace. Viz též vpád teplého vzduchu, vpád studeného vzduchu.
česky: výměna vzduchu mezišířková angl: interlatitudinal exchange, meridional exchange slov: medzišírková výmena vzduchu  1993-a3
местная воздушная масса
vzduchová hmota setrvávající delší dobu v jedné oblasti. Je v tepelné a radiační rovnováze s aktivním povrchem. Vlastnosti místní vzduchové hmoty závisí na geogr. poloze a roč. době. Termín navrhl S. P. Chromov.
česky: hmota vzduchová místní angl: local air mass slov: miestna vzduchová hmota něm: lokale Luftmasse f  1993-a2
местная гроза
občas používané hovorové společné označení pro bouřku uvnitř vzduchové hmoty a bouřku orografickou. Označení vyjadřuje i slabší a lokální charakter konvektivní bouře, při jejímž vývoji k bouřce dochází.
česky: bouřka místní angl: local thunderstorm slov: miestna búrka něm: örtliches Gewitter n fr: micro-orage m  1993-a3
местная гроза
syn. bouřka blízká – označení pro bouřku blízkou, pokud je detekována pozorovatelem meteorologické stanice. Viz též hrom.
česky: bouřka na stanici angl: thunderstorm at the station slov: búrka na stanici něm: Gewitter an der Station n  1993-a3
местная облачность
oblačnost, která se vyskytuje v určité lokalitě nad plochou o velikosti od několika km2 do několika desítek km2, zatímco v okolních oblastech takovou oblačnost nepozorujeme. Vývoj místní oblačnosti je podmíněn vlastnostmi zemského povrchu a orografickými poměry bližšího i širšího okolí, přičemž se projevuje i vliv denní a roční doby. V rovinatých oblastech jde převážně o nízkou oblačnost kupovitou nebo vrstevnatou. Místní kupovité oblaky se vyvíjejí nad rychleji se ohřívajícím povrchem (např. nad tepelnými ostrovy měst) a může tak dojít až k vývoji oblaků cumulonimbus. V horských oblastech patří k místní oblačnosti i většinou vrstevnatá oblačnost na návětří hor, a dále rotorové a vlnové oblaky v horském závětří.
česky: oblačnost místní angl: local cloudiness slov: miestna oblačnosť něm: lokale Bewölkung f  1993-a2
местная погода
počasí v určité oblasti (řádově od několika km2 do několika tisíc km2), odlišné od počasí v sousedních oblastech, a to za téže povětrnostní situace. Je podmíněno především vlastnostmi aktivního povrchu a orografickými podmínkami blízkého a vzdálenějšího okolí. V hodnotách některých meteorologických prvků se též uplatňuje denní a roč. doba. Zvláštnosti místního počasí se projevují ve směru a rychlosti větru, v dohlednosti, v množství a výšce oblaků, v intenzitě a trvání srážek, v teplotě vzduchu apod. Viz též vlivy místní, klima místní.
česky: počasí místní angl: local weather slov: miestne počasie něm: Lokalwetter n  1993-a1
местная система циркуляции
česky: systém cirkulační místní angl: local circulation system slov: miestny cirkulačný systém něm: lokales Zirkulationssystem n  1993-a3
местная циркуляция
proudění vzduchu nad omezeným územím, ovlivněné lokálními klimatickými faktory a podmíněné nehomogenitou zemského povrchu (pobřeží, orografie, rozdílný krajinný pokryv). Projevem místní cirkulace je místní vítr s rel. malým vertikálním rozsahem. Některé místní cirkulace mají denní periodicitu, neboť jsou vyvolány rozdíly v radiační bilanci, a jsou tudíž vázány na převážně anticyklonální počasí (bríza, svahový vítr, horský a údolní vítr, lesní vítr) Označujeme je též jako místní cirkulační systémy, neboť přízemní proudění je kompenzováno slabším protisměrným prouděním ve větších výškách. Směr proudění se v průběhu dne obvykle mění, to však nemusí být podmínkou. Dále existují místní cirkulace způsobené prouděním vzduchu přes horské překážky (padavý vítr) nebo přítomností ledovce (ledovcový vítr). Do místní cirkulace můžeme počítat i některé případy pouštního větru.
česky: cirkulace místní angl: local circulation slov: miestna cirkulácia něm: lokale Zirkulation f fr: circulation atmosphérique régionale f, circulation atmosphérique locale f  1993-a3
местные влияния
činitelé vyvolávající místní zvláštnosti počasí a klimatu, ke kterým patří především odlišné fyz. a geometrické vlastnosti aktivního povrchu. Podmiňují např. častější vytváření mlh, jezer studeného vzduchu, zesilování větru, vznik tepelného ostrova měst apod. Uplatňují se v měřítkách mikroklimatu, mezoklimatu a místního klimatu. Viz též faktory klimatické, počasí místní, klima místní, srážky místní, vítr místní, efekt nálevkový, efekt návětrný, efekt závětrný.
česky: vlivy místní angl: local effects, local influence slov: miestne vplyvy  1993-a1
местные осадки
srážky vypadávající na poměrně malou plochu, zpravidla s velmi rozdílnou intenzitou i dobou trvání. Místní srážky vypadávají z izolovaných oblaků druhu cumulonimbus a stratocumulus, zřídka i cumulus (zvláště v tropech), v zimním období i z oblaků druhu stratus. Může jít o srážky podmíněné orograficky, např. na pobřežích, návětrných svazích apod. Místní srážky mohou mít formu přeháněk, bouřkových srážek, krupobití, ale i pouze mrholení a v zimním období vypadávání sněhových krupek nebo sněhových zrn. Viz též srážky nefrontální.
česky: srážky místní angl: local precipitation slov: miestne zrážky něm: lokaler Niederschlag m  1993-a2
местный ветер
vítr specifický pro dané místo či region. Místní větry, které jsou projevem místní cirkulace, mívají různá regionální označení, a to i v případě obdobných příčin a vlastností.
česky: vítr místní angl: local wind slov: miestny vietor  1993-a3
местный прогноз
předpověď počasí pro určité vymezené místo nebo malou oblast, např. pro dané letiště, rekreační středisko apod. Častěji než u oblastní předpovědi se při ní využívají pravděpodobnostní vyjádření výskytu meteorologického jevu.
česky: předpověď počasí místní angl: local forecast slov: miestna predpoveď počasia něm: Gebietswettervorhersage f, lokale Wettervorhersage f  1993-a3
местный циклон
česky: cyklona místní angl: local depression slov: miestna cyklóna něm: lokale Zyklone f fr: dépression locale f  1993-a1
местоположение метеорологической станции
kvalitativní charakteristika místa, kde pracuje meteorologická stanice, a to z hlediska geogr. nebo expozičních podmínek. Poloha met. stanice z hlediska terénních podmínek může být vrcholová, údolní, svahová, nížinná, horská apod., z hlediska působení klimatických faktorů chráněná, otevřená, inverzní, větrná apod. Viz též stanice meteorologická reprezentativní, expozice meteorologických přístrojů, souřadnice meteorologické stanice.
česky: poloha meteorologické stanice angl: meteorological station site slov: poloha meteorologickej stanice něm: Lage der meteorologischen Station f  1993-a1
месячная абсолютная амплитуда
rozdíl mezi měsíčním absolutním maximem a měsíčním absolutním minimem meteorologického prvku zjištěný v témž kalendářním měsíci na met. stanici za dlouholeté období, zpravidla od počátku měření. Např. na stanici Praha–Klementinum je za období let 1775–2010 největší absolutní měsíční amplituda teploty vzduchu v březnu, a to 50,1 °C, vypočítaná z denního minima –27,6 °C (1. 3. 1785) a denního maxima 22,5 °C (29. 3. 1968).
česky: amplituda absolutní měsíční angl: monthly absolute amplitude, monthly absolute range slov: absolútna mesačná amplitúda něm: absolute Monatsamplitude f, monatliche Schwankung f fr: amplitude mensuelle absolue f  1993-a3
месячная амплитуда
rozdíl mezi měsíčním maximem a měsíčním minimem meteorologického prvku v témž měsíci. Např. na stanici Praha–Klementinum je za období let 1775–2010 největší měsíční amplituda teploty vzduchu 37,4 °C (z února 1871), vypočtená z denního minima –24,4 °C (13. 2.) a denního maxima 13,0 °C (27. 2.).
česky: amplituda měsíční angl: monthly amplitude, monthly range slov: mesačná amplitúda něm: Monatsamplitude f fr: amplitude mensuelle f  1993-a3
месячная таблица метеорологических наблюдений
formulář s účelně uspořádanými tabulkami, obsahujícími výsledky met. měření a pozorování během měsíce. Ve výkazu jsou dále uvedena tzv. metadata, tedy základní údaje o dané meteorologické stanici, o používaných met. přístrojích a jejich opravách, vysvětlivky, některé pokyny pro pozorovatele apod. V současné době je na většině stanic nahrazen elektronickým výkazem, který se následně odešle do centra a zpracuje do databáze klimatologických pozorování. Viz též přehled meteorologický, ročenka meteorologická.
česky: výkaz meteorologických pozorování měsíční angl: monthly record of meteorological observations slov: mesačný výkaz meteorologických pozorovaní  1993-a3
месячный максимум метеорологического элемента
nejvyšší hodnota meteorologického prvku dosažená během kalendářního měsíce v určitém roce.
česky: maximum měsíční angl: monthly maximum of meteorological element slov: mesačné maximum něm: Monatsmaximum n  1993-a2
месячный минимум метеорологического элемента
nejnižší hodnota meteorologického prvku dosažená během kalendářního měsíce v určitém roce.
česky: minimum měsíční angl: monthly minimum of meteorological element slov: mesačné minimum něm: Monatsminimum n  1993-a2
метаданные
údaje o meteorologické stanici, jmenovitě indikativ stanice, jméno stanice, souřadnice meteorologické stanice, období pozorování na stanici a změny ovlivňující reprezentativnost pozorování, informace o přístrojovém vybavení (typ, datum instalace), výšky senzorů nad zemí v místě, kde je přístroj umístěn (pro měření teploty, větru, srážek, dohlednosti a pro detektor počasí), a další informace (typ stanice, standardní izobarická hladina pro stanice s nadmořskou výškou stanice větší než 550 m, hlášení oblačnosti se základnou pod úrovní stanice, vydávání zpráv METAR, SPECI a vydávání zpráv CLIMAT). Pokud se zprávy z dané stanice zařazují do mezinárodní výměny met. informací, jsou metadata stanice uložena v databázi OSCAR/Surface Světové meteorologické organizace.
česky: metadata meteorologické stanice angl: metadata of a meteorological station slov: metadáta meteorologickej stanice něm: Meta-Daten einer meteorologischen Station pl  2014
металлический барометр
česky: tlakoměr kovový angl: metallic barometer slov: kovový tlakomer  1993-a2
МЕТАР
česky: METAR angl: METAR slov: METAR něm: METAR  2014
МЕТАР
základní meteorologická zpráva pro letecké účely vysílaná v pravidelných, zpravidla hodinových nebo půlhodinových časových intervalech. Zpráva METAR (Meteorological Aviation Report) se sestavuje na základě pozorování pozemní meteorologické stanice na letišti a obsahuje kromě označení letiště a času pozorování údaje o větru, dohlednosti a dráhové dohlednosti, o stavu počasí, o provozně význačné oblačnosti, o teplotě vzduchu, teplotě rosného bodu a o tlaku vzduchu redukovaném na hladinu moře podle mezinárodní standardní atmosféry (QNH). Zpráva METAR může obsahovat také informaci o stavu drah a předpověď pro přistání trend. Viz též počasí příznivé pro letecký provoz.
česky: zpráva letecká meteorologická pravidelná (METAR) angl: Aerodrome routine meteorological report (METAR) slov: pravidelná letecká meteorologická správa  1993-a3
метелица
lid. název pro silný studený vítr v zimním období, doprovázený zpravidla sněžením nebo zvířeným sněhem. Nemá charakter odb. termínu.
česky: fujavice slov: fujavica, chumelica, metelica fr: tempête de neige f  1993-a1
метелица
dříve používaný název pro větrem zvířený sníh.
česky: metelice slov: metelica něm: Schneetreiben n  1993-a2
метель
lid. název pro silný vítr v zimě nebo pro vichřici se sněhem.
česky: fukéř, fukýř slov: fujak (chujava, víchor, metel, kúrňava) fr: vent violent m  1993-a1
метель, вьюга, метелица
lid. název pro husté sněžení. Viz též metelice, vánice sněhová.
česky: chumelenice slov: chumelica něm: Schneegestöber n  1993-a1
метеор
v met. smyslu jev (úkaz) pozorovaný v atmosféře nebo na zemském povrchu. Může mít charakter srážek, suspenzí a usazenin pevných nebo kapalných částic, vodních nebo jiných; může jím být také jev opt. nebo el. povahy. Podle složení a podmínek vzniku se meteory dělí na hydrometeory, litometeory, fotometeory a elektrometeory.
česky: meteor angl: meteor slov: meteor něm: Meteor n  1993-a1
метеорограмма
záznam meteorografu.
česky: meteorogram angl: meteorogram slov: meteorogram něm: Meteorogramm n  1993-a1
метеорограф
přístroj pro současný záznam několika meteorologických prvků (nejčastěji teploty, vlhkosti a tlaku vzduchu) na jednu registrační pásku. Je upraven tak, aby mohl být zavěšen pod meteorologický balon nebo jiný dopravní prostředek a jím vynesen do volné atmosféry. Je-li meteorograf vynášen balonem, je jeho záznam k dispozici až po sestupu přístroje na zem.
česky: meteorograf angl: meteorograph slov: meteorograf něm: Meteorograph m  1993-a2
метеоролог
odborník s příslušným meteorologickým formálním nebo neformálním vzděláním, který se v tematické oblasti meteorologie profesně angažuje. Podle stupně vzdělání a dosažené praxe se v některých státech na doporučení Světové meteorologické organizace rozeznávají meteorologové 1. až 4. třídy, což kvalifikačně pokrývá celou oblast od technických pracovníků v praxi až po meteorologický výzkum. Viz též klimatolog, synoptik, prognostik.
česky: meteorolog angl: meteorologist slov: meteorológ něm: Meteorologe m  1993-a3
метеорологическaя карта
česky: mapa povětrnostní angl: weather chart slov: poveternostná mapa něm: Wetterkarte f  1993-a1
метеорологическая администрация
orgán poskytující met. služby. Viz též úřad meteorologický.
česky: autorita meteorologická angl: meteorological authority slov: meteorologická autorita něm: Wetterdienstbehörde fr: Administration météorologique f, autorité météorologique f, centre météorologique mondial m  1993-a3
метеорологическая будка
bílá plastová nebo dřevěná skříňka sloužící jako ochrana jednoho nebo několika v ní umístěných meteorologických přístrojů před rušivými účinky záření a srážek, která umožňuje dostatečnou přirozenou ventilaci čidel přístrojů. Má stěny z dvojitých žaluzií, dvojitou střechu, perforované dno nebo dno z drátěného síta a dvířka orientovaná na sever na severní polokouli. Výška umístění budky nad povrchem země je dána požadavkem Světové meteorologické organizace, aby čidla teploměrů byla ve výšce 1,25 až 2,0 m nad zemí. V ČR se umísťuje na čtyřnohém podstavci tak, aby čidla teploměrů byla ve výšce 200 cm nad zemí, resp. nad povrchem sněhu. V horských oblastech s vysokou sněhovou pokrývkou je tedy vhodné použít výškově nastavitelnou budku. Do meteorologické budky se umísťují: psychrometr, maximální a minimální teploměr, vlhkoměr, popř. další přístroje. V minulosti se v meteorologické budce prováděla základní meteorologická měření, což dosud platí pro meteorologické stanice, které nejsou automatizované. Na profesionálních stanicích ČR se údaje z přístrojů v meteorologické budce používají při nefunkčnosti automatického měřicího systému, pro pravidelné srovnávací měření a na vybraných stanicích pro souběžná měření s automatickým měřicím systémem.
česky: budka meteorologická angl: Stevenson screen, thermometer screen slov: meteorologická búdka něm: Thermometerhütte f fr: abri météorologique m, abri météo m, abri Stevenson m  1993-a3
метеорологическая видимость
ve dne největší vzdálenost, na kterou lze spolehlivě rozeznat černý předmět o úhlové velikosti mezi 0,5 až 5°, umístěný u země na pozadí mlhy nebo oblohy; v noci největší vzdálenost, na kterou jsou spolehlivě rozeznatelná světla určité stálé a směrově málo proměnlivé svítivosti.
Tato definice je závislá na vlastnostech lidského oka. Pro účely vizuálního pozorování meteorologické dohlednosti se předpokládá, že pozorovatel má normální zrak. Pro účely přístr. měření meteorologické dohlednosti ve dne se definuje práh kontrastové citlivosti hodnotou 0,025, v noci se definuje prahová hodnota osvětlení např. za občanského soumraku 106 luxů a za tmavé noci při svitu hvězd 107,5 luxů. Použití těchto hodnot zaručuje srovnatelnost výsledků vizuálních a přístr. pozorování. Meteorologická dohlednost závisí na množství vody v různých fázích, prachu, kouře a mikroorganismů v ovzduší mezi pozorovatelem a pozorovaným předmětem. Může proto nabývat v různých směrech různých hodnot. Vyjadřuje se v m, popř. v km.
letecké meteorologii jsou zavedeny termíny dohlednost, dráhová dohlednost (RVR), šikmá dohlednost a letová dohlednost. Obj. fyz. veličinou, charakterizující stav opt. průzračnosti atmosféry, je meteorologický optický dosah. Viz též měření dohlednosti, měření dráhové dohlednosti, měřič průzračnosti, objekt pro zjišťování dohlednosti, vztah Allardův, vztah Koschmiederův.
česky: dohlednost meteorologická angl: meteorological visibility slov: meteorologická dohľadnosť něm: meteorologische Sichtweite f fr: visibilité météorologique f  1993-a3
метеорологическая дальность видимости
ve dne největší vzdálenost, na kterou lze spolehlivě rozeznat černý předmět o úhlové velikosti mezi 0,5 až 5°, umístěný u země na pozadí mlhy nebo oblohy; v noci největší vzdálenost, na kterou jsou spolehlivě rozeznatelná světla určité stálé a směrově málo proměnlivé svítivosti.
Tato definice je závislá na vlastnostech lidského oka. Pro účely vizuálního pozorování meteorologické dohlednosti se předpokládá, že pozorovatel má normální zrak. Pro účely přístr. měření meteorologické dohlednosti ve dne se definuje práh kontrastové citlivosti hodnotou 0,025, v noci se definuje prahová hodnota osvětlení např. za občanského soumraku 106 luxů a za tmavé noci při svitu hvězd 107,5 luxů. Použití těchto hodnot zaručuje srovnatelnost výsledků vizuálních a přístr. pozorování. Meteorologická dohlednost závisí na množství vody v různých fázích, prachu, kouře a mikroorganismů v ovzduší mezi pozorovatelem a pozorovaným předmětem. Může proto nabývat v různých směrech různých hodnot. Vyjadřuje se v m, popř. v km.
letecké meteorologii jsou zavedeny termíny dohlednost, dráhová dohlednost (RVR), šikmá dohlednost a letová dohlednost. Obj. fyz. veličinou, charakterizující stav opt. průzračnosti atmosféry, je meteorologický optický dosah. Viz též měření dohlednosti, měření dráhové dohlednosti, měřič průzračnosti, objekt pro zjišťování dohlednosti, vztah Allardův, vztah Koschmiederův.
česky: dohlednost meteorologická angl: meteorological visibility slov: meteorologická dohľadnosť něm: meteorologische Sichtweite f fr: visibilité météorologique f  1993-a3
метеорологическая засуха
sucho definované pomocí meteorologických prvků, především srážek, resp. jejich deficitu, často vztahovaného ke klimatologickému normálu. Vzniká následkem dlouhých nebo často se opakujících suchých období, přičemž důležitou roli hrají i další faktory, především výpar. Indexy sucha k hodnocení meteorologického sucha proto berou často v úvahu kromě množství a intenzity srážek buď přímo výpar, nebo meteorologické prvky, které ho ovlivňují: teplotu vzduchu, rychlost větru, vlhkost vzduchu aj. V teplé části roku přitom bývá srážkový deficit často provázen nadnormální teplotou vzduchu, nižší relativní vlhkostí vzduchu, zmenšenou oblačností a delším trváním slunečního svitu. Tyto faktory mají za následek větší evapotranspiraci a zmenšování vlhkosti půdy, což vyvolává agronomické sucho. Viz též hydrologická bilance.
česky: sucho meteorologické angl: meteorological drought slov: meteorologické sucho něm: meteorologische Dürre f  1993-a3
метеорологическая информация
soubor údajů o stavu atmosféry nebo o hodnotách jednotlivých meteorologických prvků. Lze rozlišit dva typy met. informací:
1. prvotní met. informace, což jsou aktuální informace, bezprostředně získané jako výsledek meteorologických měření a pozorování. Na jejich kvalitě, úplnosti a včasnosti závisí správnost analýzy atm. procesů, úspěšnost předpovědí počasí a všech druhotných informací;
2. druhotné met. informace, což jsou informace o počasí ve formě přehledů počasí a předpovědí, zpráv a rozborů, synoptických map, aerologických diagramů, vertikálních řezů atmosférou, výsledků numerických předpovědních modelů apod.
Jiné členění rozlišuje informace meteorologické operativní, vypracované převážně s využitím aktuálních met. dat, a informace meteorologické režimové, vypracované převážně s využitím archivovaných dat.
česky: informace meteorologická angl: meteorological information slov: meteorologická informácia něm: meteorologische Information f, Wetterinformation f  1993-a3
метеорологическая информация об условиях на аэродроме для экипажа во время полета (VOLMET)
soubor met. informací o podmínkách na letištích, vysílaný zprav. v půlhodinových intervalech z pozemních stanic pro posádky letadel v době letu. Vysílání VOLMET provozuje na základě dodávky dat poskytovatele meteorologické služby pro civilní letectví (v ČR ČHMÚ) poskytovatel letových navigačních služeb (v ČR Řízení letového provozu s.p.).
česky: informace meteorologické o podmínkách na letištích pro posádky během letu (VOLMET) angl: meteorological information on airport conditions for the crew during the flight slov: meteorologické informácie o podmienkach na letiskách pre posádky počas letu něm: meteorologische Informationen über Bedingungen auf Flugplätzen für Besatzungen während des Fluges f/pl  1993-a3
метеорологическая карта
mapa podávající meteorologické informace. Nejrozšířenějšími meteorologickými mapami jsou mapy synoptické a klimatologické.
česky: mapa meteorologická angl: meteorological chart slov: meteorologická mapa něm: meteorologische Karte f  1993-a1
метеорологическая консультация
jeden z pracovních nástrojů užívaných v meteorologických službách v procesu přípravy předpovědi počasí. Výsledkem konzultace je jednotný názor meteorologů na časové a prostorové aspekty předpovědi počasí v daný okamžik. V ČHMÚ se meteorologická konzultace běžně užívá pro komunikaci centrálního a regionálních prognózních pracovišť.
česky: konzultace meteorologická slov: meteorologická konzultácia něm: meteorologische Beratung f  2014
метеорологическая мачта
česky: stanice meteorologická stožárová angl: mast meteorological station slov: stožiarová meteorologická stanica něm: meteorologische Maststation f  1993-a1
метеорологическая мачта
česky: stožár meteorologický angl: meteorological mast, meteorological tower slov: meteorologický stožiar něm: meteorologischer Mast m  1993-a1
метеорологическая навигация
zajišťování námořní a letecké dopravy vzhledem ke klimatickým podmínkám a aktuálním i očekávaným met. podmínkám v příslušném regionu. Jejím cílem je minimalizace rizik a optimalizace z hlediska rychlosti dopravy, spotřeby paliva apod.
česky: navigace meteorologická angl: meteorological navigation slov: meteorologická navigácia něm: meteorologische Navigation f  1993-a3
метеорологическая обсерватория
pracoviště, jehož činnost je zaměřena na podrobná, přesná a pečlivá meteorologická pozorování a na studium meteorologických prvků za pomoci speciálního vybavení, které nemají k dispozici jiné typy meteorologických stanic.
česky: observatoř meteorologická angl: meteorological observatory slov: meteorologické observatórium něm: meteorologisches Observatorium n  1993-a1
метеорологическая оптическая дальность (МОД)
(Meteorological Optical Range, MOR) – délka dráhy v atmosféře, podél níž se světelný tok ve svazku vytvořeném žárovkou o barevné teplotě 2 700 K zeslabí na 5 % původní hodnoty. Viz též dohlednost meteorologická.
česky: dosah optický meteorologický angl: meteorological optical range (MOR) slov: meteorologický optický dosah něm: Normsichtweite f fr: portée optique météorologique (POM) f  1993-a3
метеорологическая радиолокационная цель
obecné označení meteorlogických objektů či jevů, které mohou být detekovány, sledovány a analyzovány vhodnými technickými prostředky, např. meteorologickým radiolokátorem, lidarem, sodarem, měřičem základny oblaků, měřičem dohlednosti, zaměřovačem bouřek apod., nebo také subjektivně. Podle použitého prostředku mohou být meteorologickými cíli oblasti s výskytem meteorologicky významných částic (hydrometeory, oblaky, litometeory), výrazné nehomogenity v ovzduší, např. hustoty vzduchu, oblasti turbulence, el. jevů nebo elektrometeorů. Tyto objekty vyvolávají odraz vln. El. jevy v atmosféře přímo elmag. vlny generují. Viz též odrazivost radiolokační meteorologického cíle, plocha rozptylu meteorologického cíle efektivní.
česky: cíl meteorologický angl: meteorological radar target slov: meteorologický cieľ něm: meteorologisches Radarziel n fr: cible de radar météorologique f  1993-a3
метеорологическая ракета
raketa určená pro met. měření v horních vrstvách atmosféry. Speciálními přístroji instalovanými na raketě se měří tlak vzduchu, teplota vzduchu, složení vzduchu, kosmické záření, magnetické pole Země, sluneční spektrum atd. Z trajektorie met. rakety se určuje výškové proudění, někdy se teplota vzduchu vyčísluje na zákl. změřeného tlaku a složení vzduchu. Přístroje se obvykle umísťují v hlavici rakety (nazývané často jako „raketová sonda“), která se po výstupu a odpojení od těla rakety snáší na padáku. Údaje se registrují nebo předávají z rakety rádiovými signály.
česky: raketa meteorologická angl: meteorological rocket slov: meteorologická raketa něm: meteorologische Rakete f, Wetterrakete f  1993-a3
метеорологическая регулярность
zvýšená pravděpodobnost výskytu určitého počasí v průběhu roku, která se nedá vysvětlit střídáním roč. období a souvisí s typickým charakterem všeobecné cirkulace atmosféry. H. Flohn považuje za meteorologickou pravidelnost výskyt určité povětrnostní situace v určitém kalendářním období za dlouhou řadu roků s pravděpodobností 67 % a větší. Viz též singularita.
česky: pravidelnost meteorologická angl: meteorological regularity slov: meteorologická pravidelnosť něm: meteorologische Regularität f  1993-a1
метеорологическая сводка
označení pro soubor pozorovaných, naměřených, zpracovaných nebo předpověděných met. údajů a příslušných identifikačních údajů (místo, čas, přístrojové vybavení apod.). Meteorologická zpráva je opatřena stanoveným telekomunikačním záhlavím a je zakódována podle mezinárodních nebo vnitrostátních kódů a příslušných pravidel. Zprávy zakódované podle tradičních alfanumerických kódů mají přesně stanovený obsah, daný předepsaným pořadím jednotlivých prvků, z nichž některé je možné za stanovených podmínek vypustit. Nejznámější meteorologická zpráva tohoto typu je zpráva o přízemních meteorologických pozorováních z pozemní stanice (SYNOP) a zpráva z pozemní stanice o tlaku, teplotě, vlhkosti a větru ve vyšších hladinách (TEMP). Zcela odlišnou strukturu mají zprávy, které obsahují nejen met. data a příslušné identifikační údaje, ale také popis vlastního obsahu dané zprávy. Tento typ zpráv je většinou v binárním formátu (BUFR).
česky: zpráva meteorologická angl: meteorological report slov: meteorologická správa  1993-a3
метеорологическая сеть
systém meteorologických stanic rozložených podle odb. hledisek a požadavků praxe na určitém území.
česky: síť meteorologických stanic angl: meteorological network slov: sieť meteorologických staníc něm: meteorologisches Stationsnetz n  1993-a3
метеорологическая служба
1. poskytování zpravidla účelově zaměřených meteorologických informací různým organizacím i jednotlivcům k tomu kompetentními institucemi. Jedná se např. o met. zabezpečení silniční, železniční, lodní a letecké dopravy, zemědělství, energetiky, vojenství, výstražnou službu před nebezpečnými meteorologickými jevy atd.;
2. instituce, která zajišťuje met. službu ve významu 1., získává, zpracovává, rozšiřuje a archivuje met. data a informace. V ČR těmito institucemi jsou Český hydrometeorologický ústav a Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad (VGHMÚř) Armády České republiky.
Viz též meteorologie v ČR, předpis L 3 – Meteorologie.
česky: služba meteorologická angl: meteorological service slov: meteorologická služba něm: meteorologischer Dienst m, Wetterdienst m  1993-a2
метеорологическая станция
místo, v němž se konají stanovená meteorologická pozorování podle dohodnutých mezinárodních nebo vnitrostátních postupů. Základním předpokladem je odpovídající technické, personální a komunikační vybavení. Meteorologické stanice je možné dělit podle různých hledisek:
a) podle odb. zaměření se rozlišují synoptické, klimatologické a letecké meteorologické stanice, agrometeorologické stanice a stanice speciální;
b) podle charakteru získávaných dat se dělí na meteorologické stanice přízemní, stanice aerologické a na stanice měřící v mezní vrstvě atmosféry;
c) podle umístění se dělí na meteorologické stanice pozemní, mořské a letadlové.
Jedna meteorologická stanice může plnit úkoly různého odborného zaměření a rozsahu.
česky: stanice meteorologická angl: meteorological station, weather station slov: meteorologická stanica něm: meteorologische Station f, Wetterstation f  1993-a3
Метеорологические известия
čes. odborný časopis, který publikuje odborné statě a informativní články z oborů meteorologie, klimatologie, ochrany čistoty ovzduší a hydrologie. Meteorologické zprávy vydává Český hydrometeorologický ústav v Praze. Ročně vychází 6 čísel a první číslo Meteorologických zpráv vyšlo 30. dubna 1947. Příspěvky jsou uveřejňovány v čes., slov. a angl. jazyce. Čes. a slov. příspěvky obsahují shrnutí v angličtině a titulky k obrázkům a tabulkám v čes. i angl. verzi.
česky: Meteorologické zprávy angl: Meteorological Bulletin slov: Meteorologické zprávy něm: Meteorologische Zeitschrift f  1993-a3
метеорологические измерения на мачте
stacionární a synchronní měření meteorologických prvků, popř. dalších parametrů, pomocí snímačů umístěných na konstrukci meteorologického stožáru ve vertikále nad sebou do výšky desítek až stovek metrů. K nejvyšším meteorologickým stožárům patří stožár v Obninsku (315 m). V České republice se stožárové meteorologické měření provádí na met. stanicích Košetice (250 m), Dukovany (136 m), Temelín (40 m), Kopisty (80 m) a Tušimice (80 m). Slouží k monitoringu met. podmínek v přízemní, někdy i v mezní vrstvě atmosféry, pro využití v různých praktických aplikacích (ochrana čistoty ovzduší, provoz tepelných a atomových elektráren aj.) i jako zdroj vstupních dat pro různé vědecké studie (např. měření vertikálních profilů rychlosti větru třídimenzionálními anemometry včetně turbulentních fluktuací rychlosti větru a některých z nich odvozených charakteristik turbulence).
česky: měření meteorologické stožárové angl: mast meteorological measurement, tower meteorological measurement slov: stožiarové meteorologické meranie něm: meteorologische Mastmessung f  1993-a3
метеорологические институты в ЧР
česky: pracoviště meteorologická v ČR angl: meteorological institute in the Czech Republic, meteorological office in the Czech Republic, meteorological service in the Czech Republic slov: meteorologické pracoviská v ČR něm: meteorologischer Dienst der tschechischen Republik m  1993-a3
метеорологические микросейсмы
stálé kmitání zemského povrchu ve formě elastických vln, které se šíří od pobřeží na velké vzdálenosti do nitra kontinentů. Časová perioda kmitů se řádově rovná jednotkám sekund, rychlost šíření je nejčastěji 2 až 4 km.s–1 a amplituda odpovídá 10–6 m a méně. Příčiny vzniku spočívají v atmosféricko-oceánické cirkulaci, značná úloha se přisuzuje zejména pohybům tropických i mimotropických cyklon.
česky: mikroseismy meteorologické angl: meteorological microseisms slov: meteorologické mikroseizmy něm: meteorologische Mikroseismen pl  1993-a2
метеорологические полевые измерения
zpravidla krátkodobé met. měření, jehož cílem je zjišťovat topoklimatické a mikroklimatické poměry určitého území a míst, hodnotit vliv terénu na meteorologické prvky, objasňovat met. příčiny některých např. biologických jevů v přírodě apod. Tato měření směřují k průzkumu inverzních poloh, teplotních poměrů vzhledem k orientaci a sklonu svahů, větrných poměrů, znečištění ovzduší atd. Provádí se v návaznosti na pozorování ve stálé staniční síti, a zvláště za vhodných povětrnostních situací. Viz též mikroklima, topoklima, inverze teploty vzduchu, inverze vlhkosti vzduchu, bonitace klimatologická, klima svahové.
česky: měření meteorologické terénní ambulantní angl: ambulatory meteorological measurement slov: ambulantné terénne meteorologické meranie  1993-a1
метеорологические символы
1. písmena nebo číslice používané pro popis meteorologických prvků na synoptické mapě;
2. graf. znaky pro met. prvky, jevy a děje, popř. jejich intenzitu. Používají se především pro znázornění počasí na přízemních synoptických mapách a ve výkazech meteorologických pozorování. Meteorologické symboly jsou mezinárodně dohodnuté.
česky: symboly meteorologické angl: meteorological symbols slov: meteorologické symboly něm: meteorologische Symbole n/pl  1993-a3
метеорологические условия
charakteristika průběhu počasí během několika dní, měsíců, výjimečně i delších období, zvolených s ohledem na některé z činností člověka. Hodnotí se např. povětrnostní podmínky uplynulé zimy z energ. hlediska, povětrnostní podmínky zimní sezony z hlediska náročnosti zimní údržby komunikací, povětrnostní podmínky provozu letiště za minulý měsíc apod. Viz též povětrnost, podmínky klimatické.
česky: podmínky povětrnostní angl: weather conditions slov: poveternostné podmienky něm: Wetterbedingungen f/pl  1993-a3
метеорологические условия для полета по приборам
(IMC, IFR) – met. podmínky horší než stanovená minima pro dohlednost, vzdálenost od oblaků a od základny oblaků. Viz též let s použitím přístrojů, minima letištní provozní.
česky: podmínky meteorologické pro let s použitím přístrojů angl: instrument meteorological conditions slov: meteorologické podmienky pre let podľa prístrojov něm: Wetterbedingungen für Instrumentenflug f/pl  1993-a3
метеорологический бюллетень
soubor měřených, pozorovaných nebo předpovídaných hodnot meteorologických prvků vhodný pro distribuci v telekomunikační síti. Záhlaví bulletinu tvoří údaj o druhu přenášené informace, o zeměp. poloze, čtyřpísmenné označení centra, které data sestavilo, den a čas, ke kterému se data vztahují nebo kdy byl bulletin vytvořen. Záhlaví bulletinu může být doplněno třípísmenným údajem, který umožňuje identifikaci opravených nebo opožděných dat.
česky: bulletin meteorologických zpráv angl: meteorological bulletin slov: bulletin meteorologických správ něm: meteorologisches Bulletin m fr: bulletin météorologique m  1993-a3
метеорологический бюллетень
periodická publikace, která obsahuje informaci o meteorologických měřeních a pozorováních, popř. o zpracovaných met. údajích z určitého území. V ČR byly nejznámějšími meteorologickými přehledy Denní přehled počasí a Měsíční přehled počasí, které obsahovaly podrobná data z území státu a podávaly všeobecnou informaci o celkové povětrnostní situaci v Evropě a nad Atlantským oceánem. Vydávání tištěné verze Denního přehledu počasí a Měsíčního přehledu počasí bylo ukončeno v roce 2010. Viz též ročenka meteorologická, zpráva meteorologická.
česky: přehled meteorologický angl: weather report slov: meteorologický prehľad něm: Wetterbericht m  1993-a3
метеорологический ежегодник
publikace obsahující přehled met. údajů naměřených a pozorovaných na meteorologických stanicích v určitém roce. Meteorologické ročenky bývaly obvykle sestavovány pro soubor vybraných stanic jednotlivých států, pro některé významné stanice byly publikovány i ročenky samostatné (např. Milešovka, Hurbanovo, Lomnický štít).
česky: ročenka meteorologická angl: annual meteorological report slov: meteorologická ročenka něm: meteorologisches Jahrbuch n  1993-a2
метеорологический ключ
česky: klíč meteorologický angl: meteorological clue slov: meteorologický kľúč něm: Wetterschlüssel m  1993-a1
метеорологический код
kódy užívané pro tvorbu a přenos met. informací podle mezinárodně platných pravidel. Dělí se na tradiční alfanumerické kódy a binární kódy. Tradiční alfanumerické kódy, např. SYNOP, TEMP, CLIMAT nebo TAF, byly vytvořeny pro jednotlivé typy zpráv nebo předpovědí a mají pevnou strukturu definovanou tvarem kódu. Jednotlivé veličiny jsou ve tvaru kódu representovány symbolickými písmeny. Binární kódy BUFR a GRIB mají univerzální použití (BUFR = binární univerzální formát pro reprezentaci meteorologických dat, GRIB = obecná informace v pravidelné síti bodů v binárním formátu). Flexibilita těchto kódů je umožněna tím, že obsahují kromě vlastních dat také jejich přesný popis. To platí i pro alfanumerický kód CREX (znakový formát pro reprezentaci a výměnu dat).
česky: kódy meteorologické angl: meteorological code slov: meteorologický kód něm: meteorologischer Code m  1993-b3
метеорологический наблюдатель
vyškolený nebo zacvičený pracovník meteorologické služby, její dobrovolný spolupracovník, popř. zaměstnanec jiné organizace, který koná podle platných metodických předpisů meteorologická pozorování a předává met. službě pravidelně jejich výsledky. Viz též meteorolog.
česky: pozorovatel meteorologický angl: meteorological observer slov: meteorologický pozorovateľ něm: meteorologischer Beobachter m  1993-a1
метеорологический прибор
přístroj k měření kvantit. údaje (zpravidla přímo ve fyz. jednotkách) o jednom, popř. několika meteorologických prvcích nebo jevech nebo pro zjištění výskytu či zaměření polohy meteorologického jevu.
česky: přístroj meteorologický angl: meteorological instrument slov: meteorologický prístroj něm: meteorologisches Gerät n  1993-a3
метеорологический прогноз
předpověď počasí, popř. jednotlivých meteorologických prvků nebo jejich polí, vypracovaná na základě met. poznatků. Meteorologické předpovědi lze třídit podle několika kritérií:
a) podle účelu, pro který jsou vydávány, se rozlišují předpověď počasí všeobecná a speciální;
b) podle metody zpracování se rozlišují předpověď počasí numerická, synoptická, klimatologická, statistická a perzistentní;
c) podle předstihu předpovědi se rozlišují předpověď počasí velmi krátkodobá, krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá;
d) podle místa, oblasti nebo trasy, pro něž jsou vydávány, se rozlišují např. předpověď počasí místní, oblastní atd.
česky: předpověď meteorologická angl: meteorological forecast, meteorological prediction slov: meteorologická predpoveď něm: meteorologische Vorhersage f  1993-a2
метеорологический радиолокатор Допплеровского типа
radiolokátor, který umožňuje měření radiálních rychlostí meteorologických cílů. Dopplerovské meteorologické radary s impulzním režimem umožňují lokalizovat a studovat strukturu nebezpečných met. jevů, jako jsou tropické cyklony, supercely, tornáda, aj. Dále mohou být využity k výpočtu vertikálního profilu proudění nad radiolokátorem. Dopplerovské meteorologické radary s nepřetržitou vlnou se využívají k měření spektrálního rozložení velikosti kapalných, popř. pevných částic v atmosféře, profilů rychlostí jejich pohybu, růst velikosti srážkových elementů, turbulence, střihu větru.
česky: radiolokátor meteorologický dopplerovský angl: meteorological Doppler radar slov: dopplerovský meteorologický rádiolokátor něm: Doppler-Wetterradargerät n  1993-a3
метеорологический радиолокационный потенциал
česky: potenciál radiolokační meteorologický angl: meteorological radar potential slov: meteorologický rádiolokačný potenciál něm: meteorologisches Radarpotential n  1993-a3
метеорологический спутник
umělá družice Země určená primárně pro využití v meteorologii a klimatologii. Podle oběžné dráhy se družice dělí na družice geostacionární a družice na nízkých dráhách (nejčastěji polárních), podle zaměření rozlišujeme družice operativní a výzkumné. Většina současných meteorologických družic má na své palubě řadu přístrojů umožňujících dálkový průzkum Země (DPZ) i v jiných oborech. Kromě primárních přístrojů, zaměřených na meteorologické využití, jde rovněž o přístroje pro jiné obory – systémy pro monitorování stavu hladiny světových moří a oceánů, astronomické a geofyzikální přístroje, systémy pro přenos nouzových signálů, aj.
česky: družice meteorologická angl: meteorological satellite, meteorological spacecraft slov: meteorologická družica něm: meteorologischer Satellit m, Wettersatellit m fr: satellite météorologique m  1993-a3
метеорологический столб
samostatně stojící sériově vyráběný objekt, nebo drobná okrasná, též historizující stavba sloužící k umístění několika meteorologických přístrojů. Meteorologické sloupy byly zřizovány na často navštěvovaných veřejných prostranstvích (náměstí, promenády, parky u škol apod.) převážně od konce 19. století do 30. let 20. století. Jejich kamenná, dřevěná či železná konstrukce je zpravidla čtyřboká a dosahuje výšky 2 až 4 m. Středová část konstrukce, spojená s kamenným nebo zděným podstavcem, vytváří prostor pro výklenky nebo prosklené skříňky na měřící přístroje. Celý objekt bývá zakončen různě tvarovanou stříškou s funkční nebo jen ozdobnou větrnou korouhví. Výjimečně je sloup součástí další kamenné architektury v podobě altánu, která pak funguje jako radiační kryt. Do výklenků nebo skříněk sloupu mohl byl instalován tlakoměr, teploměr, extrémní teploměry, vlhkoměr a registrační přístroje. Vrcholným či spíše pozoruhodným přístrojem své doby byl v mnohých sloupech vystavený Lambrechtův povětrnostní telegraf. Sloupy též prezentovaly různé klimatické přehledy a další informace pro obyvatelstvo. Problémem oproti standardní meteorologické budce bylo nedostatečně redukované oslunění přístrojů v určité části dne a nedostatečná ventilace uzavřených prostor sloupu s přístroji. Rovněž ošetřování a seřizování přístrojů bylo jen sporadické a nesystémové. Přesto meteorologické sloupy ve své době významně přispěly k popularizaci meteorologie mezi širokou veřejností.
česky: sloup meteorologický angl: weather column slov: meteorologický stĺp něm: Wettersäule fr: Les colonnes météorologiques  2018
метеорологический шум
synoptické a dynamické meteorologii atm. procesy, které jsou nezajímavé z hlediska předpovědi počasí (např. zvukové vlny), případně jsou nerealisticky zesíleny v modelech atmosféry (gravitační vlny) apod. K oddělení žádoucích složek časových řad od nežádoucích (šumu) se používá tzv. filtrace. V numerických předpovědích počasí se meteorologický šum odstraňuje filtrací počáteční podmínky (inicializace vstupních dat), anebo se použijí vhodně aproximované (filtrované) rovnice. Zvukové vlny se vylučují hydrostatickou nebo anelastickou aproximací, vliv gravitačních vln vysokých rychlostí se omezuje geostrofickou aproximací. Meteorologický šum se uplatňuje i při meteorologických měřeních, kde k jeho potlačení slouží vhodná konstrukce (setrvačnost) meteorologického přístroje, resp. vhodné průměrování vzorků měření.
česky: šum meteorologický angl: meteorological noise slov: meteorologický šum  1993-a3
метеорологический экватор
prům. roční poloha osy rovníkové deprese neboli intertropické zóny konvergence. Obepíná Zemi v blízkosti 5. stupně s. š., proto bývá někdy jako meteorologický rovník označována přímo tato rovnoběžka. Viz též rovník termický.
česky: rovník meteorologický angl: meteorological equator slov: meteorologický rovník něm: meteorologischer Äquator m  1993-a3
метеорологический элемент
fyz. charakteristika stavu atmosféry, např. teplota, vlhkost a tlak vzduchu nebo atm. jev, např. výskyt oblaků, mlhy, srážek, bouřek apod. Soubor meteorologických prvků v určitém místě a čase charakterizuje počasí. Někteří autoři považují za met. prvky pouze kvantit. charakteristiky stavu atmosféry, nikoliv atm. jevy. Viz též prvek klimatický, chod meteorologického prvku, proměnlivost meteorologického prvku, pole meteorologického prvku, extrém.
česky: prvek meteorologický angl: meteorological element slov: meteorologický prvok něm: meteorologisches Element n  1993-a3
метеорологическое измерение
zjišťování hodnot meteorologických prvků pomocí vhodné měřicí techniky. Výsledkem met. měření jsou při abs. měření přímo fyz. veličiny, nebo při rel. měření podíly, popř. %. Výsledky met. měření se vždy vztahují k místu a času jejich konání (viz stanice meteorologická). Kvalita výsledku je ovlivněna použitou technikou a metodikou měření; proto by údaje o technice a metodice měly vždy být doplňkem souboru met. údajů. Viz též pozorování meteorologické, přístroj meteorologický.
česky: měření meteorologické angl: meteorological measurement slov: meteorologické meranie něm: meteorologische Messung f  1993-a3
метеорологическое измерение примесей
česky: měření imisí angl: ambient air pollution monitoring slov: meranie imisií něm: Immissionsmessung f  1993-a1
метеорологическое наблюдение
získávání kvantitativního, popř. kvalitativního údaje o jednom nebo několika meteorologických prvcích a jevech (počasí), zpravidla v určitém časovém okamžiku, tzv. pozorovacím termínu, a to buď pomocí přístrojů, nebo bez nich. Termín meteorologické pozorování považujeme za širší než pojem měření meteorologické, které je jeho součástí. Meteorologické pozorování se většinou provádí na stálých meteorologických stanicích s různým personálním a přístrojovým vybavením. Meteorologické pozorování se rozlišuje podle místa na pozemní, lodní, letadlové, družicové a podle výšky nad terénem na přízemní a výškové, podle rozsahu na základní a doplňkové, podle času pozorování na hlavní a vedlejší, podle účelu na klimatologické, synop., letecké, aktinometrické, aerol. apod. Viz též pozorovatel meteorologický.
česky: pozorování meteorologické angl: meteorological observation slov: meteorologické pozorovanie něm: meteorologische Beobachtung f  1993-a1
метеорологическое обслуживание
věcně nepřesný název pro instituci poskytující operativní meteorologické informace, např. údaje o současném stavu počasí nebo jeho předpovědi pro různé účely. Pod pojem povětrnostní služba bývala někdy zahrnována synoptická služba a letecká meteorologická služba.
česky: služba povětrnostní angl: weather service slov: poveternostná služba něm: Wetterdienst m  1993-a1
метеорологическое предупреждение
výstraha před předpokládanými nebo již vyskytujícími se nebezpečnými povětrnostními jevy vydaná met. předpovědní službou a určená pro širokou veřejnost nebo speciální okruhy uživatelů. Rozšiřuje se v otevřené řeči prostřednictvím veřejných médií, pomocí internetu nebo přes účelová spojová zařízení Hasičského záchranného sboru, orgánů krizového řízenínebo státní správy a samosprávy. Od roku 2000 se met. výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu určené pro veřejnost a státní správu a samosprávu vydávají v rámci tzv. Systému integrované výstražné služby. Výstrahy se vydávají zejména na extrémní teplotní podmínky (vysoké teploty, silný mráz, náhlý pokles teploty), ale i na velmi silný vítr, sněhové jevy (silné nebo trvalé sněžení, sněhové jazyky, závěje), námrazové jevy (ledovka, náledí, silná námraza), bouřkové jevy (přívalový déšť, kroupy, nárazový vítr), vydatný déšť vedoucí k povodňovým jevům a nebezpečí vzniku požárů.
česky: výstraha meteorologická angl: meteorological warning slov: meteorologická výstraha  1993-a3
метеорологическое судно
loď zpravidla specializovaná na plnění úkolů v systému met. a oceánologických pozorování, na prvotní zpracování těchto pozorování a rozšiřování získaných výsledků. Meteorologické lodě dnes pracují pouze jako expediční (lodě v expedicích TROPEX, POLEX, MONEX apod.) a jejich úkoly plní i dopravní lodě (včetně lodí říčních) a majáky. Kromě zákl. přízemních meteorologických pozorování se na meteorologických lodích konají i oceánologická pozorování (rychlosti oceánských proudů, výšky vln, teploty mořské vody a jejího vert. profilu, znečištění moře apod.). Výsledky měření meteorologických lodí doplňují pozorování v síti pozemních meteorologických stanic a slouží hlavně pro zabezpečování námořní dopravy, rybářských lodí i další činnosti na moři. Po 2. světové válce se rozšířily stacionární meteorologické lodě, které prováděly mj. i měření aerologická. Ovšem od 60. let docházelo k jejich útlumu, když jejich pozorování postupně nahradily meteorologické družice, bóje a dopravní lodě. Poslední stacionární meteorologická loď ukončila svůj provoz na konci roku 2009.
česky: loď meteorologická angl: ocean station vessel (OSV), ocean weather station, weather ship slov: meteorologická loď něm: Wetterschiff n  1993-a3
метеорология
v obecném smyslu věda o zemské atmosféře, o jejím složení, vlastnostech, dějích a jevech v ní probíhajících, a to včetně vazeb s ostatními geosférami (hydrosférou, litosférou, kryosférou, biosférou apod.), s heliofyzikou a dalšími kosmickými vlivy. V současné době se někdy v užším smyslu ztotožňuje s fyzikou atmosféry, v širším smyslu pak zahrnuje též klimatologii, biometeorologii, chemii atmosféry apod. Někteří autoři zužují oblast působnosti meteorologie na část atmosféry Země do výšky cca 100 km, tj. na tzv. homosféru nebo turbosféru, zatímco pro vyšší hladiny považují tzv. fyziku vysoké atmosféry za samostatnou disciplínu. Název meteorologie pochází ze 4. stol. př. n. l., kdy se ve starořečtině pojmem „meteora“ rozuměly všechny věci ve vzduchu. Nejstarším meteorologickým pojednáním je Aristotelova Meteorologica, v níž se však tematického pole dnešní meteorologie dotýká jen asi třetina spisu. Počátek rozvoje meteorologie jako vědní disciplíny se však obvykle klade do 1. poloviny 17. století, kdy byly vynalezeny přístroje umožňující měření tlaku a teploty vzduchu, čímž začalo období meteorologických měření a postupného hromadění empirických poznatků o reálné atmosféře Země.
Meteorologie dnes představuje rozsáhlý vědní obor se širokým praktickým uplatněním. K zákl. meteorologickým disciplínám patří např. dynamická meteorologie, synoptická meteorologie, fyzika oblaků a srážek, atmosférická optika, akustika a elektřina, klimatologie, atmosférická chemie a radioaktivita, meteorologické přístroje a metody pozorování, včetně distančních metod meteorologických měření a interpretace jejich výsledků (družicová a radiolokační meteorologie), nebo hydrometeorologie představující důležitou mezní oblast ve vztahu k hydrologii. S meteorologií je dnes úzce spojena rozsáhlá problematika znečištění ovzduší antropogenními příměsemi. Ze směrů aplikované meteorologie má značný význam např. zemědělská meteorologie, letecká a námořní meteorologie, významné meteorologické aplikace se dotýkají mj. pozemní dopravy, energetiky, stavebnictví, environmentální problematiky nebo tzv. krizového managementu. Podstatnou a z hlediska vědomí veřejnosti nejznámější aplikační oblast meteorologie představuje předpověď počasí. Pokud se jedná o měřítko studovaných jevů, rozlišujeme makrometeorologii, mezometeorologii a mikrometeorologii. Met. službu a výzkum v celosvětovém měřítku organizuje a odborně řídí Světová meteorologická organizace se sídlem v Ženevě. Na mezinárodní spolupráci v oblasti met. výzkumu se též významně podílí Mezinárodní sdružení pro meteorologii a atmosférické vědy.
česky: meteorologie angl: meteorology slov: meteorológia něm: Meteorologie f  1993-a3
метеорология в ЧР
v České republice zajišťuje provoz a aplikovaný výzkum v oboru meteorologie Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) se sídlem v Praze a Hydrometeorologická služba Armády ČR, které organizují zejména sběr, přenos, zpracování a poskytování met. údajů pro operativní i režimové účely, jakož i archivaci dat. Uvedené organizace udržují v provozu rozsáhlé sítě meteorologických stanic, obsluhované profesionálními i dobrovolnými pozorovateli. Spolupracují s obdobnou organizací v SR, kterou je Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ) se sídlem v Bratislavě.
Výzkumem v oboru meteorologie a klimatologie se jako svou hlavní činností zabývá Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., a v rámci své vědecké činnosti řada vysokých škol. Meteorologický a klimatologický výzkum je dílčí součástí práce i v dalších vědeckých ústavech AV ČR v rámci výzkumu problémů specifických pro jejich zaměření.
Výchovu a vzdělávání vysokoškolsky kvalifikovaných meteorologů a klimatologů zajišťují hlavně Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Univerzita obrany v Brně a Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Meteorologické předměty se kromě toho přednášejí na několika dalších fakultách ve studijních oborech zaměřených na geografii, zemědělství, lesní a vodní hospodářství, životní prostředí, medicínu atp.
Jednotlivé instituce reprezentují ČR ve vybraných mezinárodních organizacích, jejichž činnost se k meteorologii a klimatologii vztahuje. ČHMÚ zastupuje ČR ve Světové meteorologické organizaci (WMO), v EUMETSAT, ECMWF, EUMETNET, IPCC, GEO a dalších. Kromě toho většina jmenovaných organizací navazuje dvoustranné dohody o spolupráci s partnerskými orgány v řadě zemí.
Zájmovou činnost v oboru meteorologie organizují Česká meteorologická společnost (dříve Československá meteorologická společnost při ČSAV) a Česká bioklimatologická společnost. Česká meteorologická společnost má svého zástupce i v Evropské meteorologické organizaci (EMS).
česky: meteorologie v ČR angl: meteorology in the Czech Republic slov: meteorológia v ČR  1993-a2
метеорология пограничного слоя атмосферы
česky: meteorologie mezní vrstvy atmosféry angl: boundary layer meteorology slov: meteorológia hraničnej vrstvy atmosféry něm: Grenzschichtmeteorologie f, Meteorologie der atmosphärischen Grenzschicht f  1993-a1
метеоротропизм
syn. meteorotropie, biotropie počasí – fyziologické i patologické reakce na změny počasí. Prvek nebo komplex počasí, u něhož se předpokládá účinek na organizmus, se nazývá meteorotropní činitel. Účinky vyvolávající biologickou odezvu se označují jako biotropní, resp. meteorotropní účinky. Studiem meteotropismu se zabývá lékařská meteorologie. Viz též meteorosenzibilita, nemoci meteorotropní.
česky: meteorotropismus angl: meteorotropism slov: meteorotropizmus něm: Meteorotropismus m  1993-a1
метеоротропные заболевания
nemoci, jejichž vznik nebo průběh jsou spjaty s komplexem met. faktorů, k nimž patří např. teplota a vlhkost vzduchu, změny tlaku vzduchu, nadbytek nebo nedostatek ultrafialového záření, el. vlastnosti ovzduší apod. U některých meteotropních nemocí byl podíl počasí bezpečně prokázán, u jiných je jeho spoluúčast pravděpodobná. V současné době se mezi meteotropní nemoci počítají srdečně cévní onemocnění, alergické stavy, některé nemoci kožní, infekční a také nemoci dýchacího ústrojí aj. Viz též meteorotropismus.
česky: nemoci meteorotropní angl: meteorotropic diseases slov: meteorotropné choroby něm: meteorotrope Krankheiten f/pl  1993-a2
Метеосат
geostacionární meteorologické družice provozované evropskou organizací EUMETSAT. Družice Meteosat-1 (1977) až Meteosat-7 patřily do první generace družic Meteosat, Meteosat-8 (2002) byl první družicí Meteosat druhé generace (MSG), start první družice Meteosat třetí generace (MTG) je plánován na rok 2021.
česky: Meteosat angl: Meteosat slov: Meteosat něm: METEOSAT m  2014
Метеосат (MSG)
Meteosat druhé generace (Meteosat Second Generation). Viz též Meteosat.
česky: MSG angl: MSG slov: MSG něm: MSG  2014
Метеосат (MTG)
Meteosat třetí generace (Meteosat Third Generation). Viz též Meteosat.
česky: MTG angl: MTG slov: MTG něm: MTG  2014
метеотропизм
česky: biotropie počasí slov: biotropia počasia fr: météotropisme m  1993-a1
метеочувствительность
vnímavost organizmu na počasí neboli vlastnost organizmu reagovat na stav a změny atm. prostředí. Nízký stupeň meteorosenzibility, označovaný jako citlivost na počasí, se projevuje únavou, malátností, nechutenstvím, depresemi, neklidným spánkem apod., vyšší formou meteorosenzibility jsou předzvěstné pocity, kdy člověk reaguje na změny atm. prostředí již 2 až 3 dny předem, např. při chronické progresivní polyartritidě. Nejvyšší formou meteorosenzibility jsou meteorotropní nemoci (choroby). Podle různých autorů tvořílidé citliví na počasí 35 až 70 % celkové populace a s rostoucí civilizací těchto lidí přibývá. Meteorosenzibilita je předmětem zájmu lékařské meteorologie. Viz též meteorotropismus.
česky: meteorosenzibilita angl: meteorosensibility slov: meteorosenzibilita něm: Wetterfühligkeit f  1993-a1
метод аналогов
metoda předpovědi počasí založená na předpokladu, že atm. procesy, které se v minulosti rozvíjely analogicky, budou se tak rozvíjet i v budoucnu. Většinou se hledá analogie synoptických procesů (někdy pouze meteorologických prvků) na určitém území během několika dnů až měsíců. Do roku 2006 byla tato metoda používaná v provozní praxi ČHMÚ pro konstrukci měsíční předpovědi počasí.
česky: metoda analogu angl: analogue method slov: metóda analógu něm: Methode der ähnlichen Fälle f  1993-a2
метод вариационного усвоения (данных)
(4D VAR) – je metoda asimilace dat do numerického modelu předpovědi počasí, která formuluje optimální počáteční podmínku modelu tak, že tato počáteční podmínka minimalizuje váženou sumu kvadratických odchylek předpovězených a naměřených hodnot v asimilačním okně. Váhy lze použít k zohlednění přesnosti měření. Tato metoda vychází z předpokladu, že minimalizací chyby v asimilačním okně se získá počáteční podmínka, která bude minimalizovat i chybu modelové předpovědi. Řešení minimalizačního problému je velmi komplikované vzhledem k nelineárnosti modelu i vzhledem k rozměru problému, protože počáteční podmínky pro model představují typicky minimálně 105 zpravidla však o několik řádů více hodnot. Praktické řešení minimalizačního problému spočívá ve zjednodušení modelu (např. použije se adiabatický model) a snížení dimenze problému (zmenšení rozlišení). Pro minimalizaci se aplikuje metoda největšího spádu, přičemž gradient se počítá pomocí adjungovaného modelu.
česky: metoda asimilace dat variační angl: variational assimilation method slov: variačná metóda asimilácie dát něm: Variationsassimilations Methode f  2014
метод вовлечения
metoda hodnocení stability teplotního zvrstvení, která odstraňuje základní předpoklad metody částice, tzn. adiabatické chování vystupující vzduchové částice při adiabatické expanzi. Metoda vtahování bere v úvahu mísení oblačného vzduchu se vzduchem v okolí oblaku s využitím konceptu homogenního isobarického vtahování. Důsledkem vtahování je oprava teploty a vlhkosti adiabaticky izolované vzduchové částice a odpovídající změna stavové křivky vystupujícího vzduchu. Ve srovnání s metodou částice klesá rozdíl teploty mezi vystupujícím vzduchem a vzduchem v okolí, podobně jako u metody vrstvy. Horní hladina konvekce stanovená metodou vtahování proto lépe odpovídá skutečnosti než výsledek metody částice. Aplikace metody vtahování však vyžaduje odhad nebo znalost parametru vtahování, který udává hmotnost vtaženého vzduchu připadající na jednotku hmotnosti vzduchové částice při daném rozsahu výstupu. V některých aplikacích metody vtahování se předpokládá zvětšení hmotnosti vystupujícího vzduchu v oblaku o 20 % při výstupu o 50 hPa. Hodnota parametru vtahování však může být velmi proměnná a nutnost znát tento parametr způsobuje, že provozní použití metody vtahování není obvyklé.
česky: metoda vtahování angl: entrainment method slov: metóda vt'ahovania  1993-a3
метод возмущений
syn. metoda poruch – metoda založená na aplikaci tzv. poruchového počtu. Fyz. veličiny podle ní rozkládáme na část stacionární (časově zprůměrovanou) a poruchovou neboli perturbační (časově rychle proměnnou). V meteorologii se s použitím perturbační metody setkáváme zejména v souvislosti s atm. turbulencí, turbulentním přenosem, vlnovými ději apod.
česky: metoda perturbační angl: perturbation method slov: perturbačná metóda něm: Störungsmethode f  1993-a3
метод изаллобар
dříve metoda používaná při předpovědi přízemního tlakového pole pomocí map izalobar. Extrapolací se určila budoucí poloha oblastí poklesů nebo vzestupů tlaku vzduchu, přičemž se odhadla změna jejich intenzity a směr postupu. Extrapolované izalobarické pole se sečetlo se současným tlakovým polem, a tím se získalo předpovídané tlakové pole na určitou dobu, většinou na 12 až 24 h dopředu. Na území ČR se používala do cca 60. let 20. století. S nástupem numerických předpovědních metod ztratila metoda izalobar význam. Viz též izolinie.
česky: metoda izalobar angl: isallobaric method slov: metóda izalobár něm: Isallobarenmethode f  1993-a3
метод Мультановского
z historického hlediska zajímavá synoptická metoda střednědobé a dlouhodobé předpovědi počasí, vypracovaná B. P. Multanovským. Základem předpovědi byly dvě hypotézy:
1. všechny synoptické procesy jsou určovány akčními centry atmosféry;
2. postupující cyklony a anticyklony se přemísťují ve směru proudění vzduchu ve stř. vrstvách troposféry.
Multanovskij objevil a formuloval řadu zákonitostí vývoje makroprocesů v atmosféře, k jeho nejvýznamnějším přínosům patří vymezení pojmu přirozeného synoptického období. Metoda Multanovského měla prognostický význam hlavně v 1. polovině 20. století, částečně se ale využívala pro prognostické účely do 70. let 20. století.
česky: metoda Multanovského angl: Multanovski method slov: metóda Multanovského něm: Multanovski-Methode f  1993-a3
метод Нормана
česky: metoda Normandova angl: Normandian method slov: Normandova metóda něm: Normand-Methode f  1993-a3
метод постоянной траектории абсолютного вихря?
(Constant Absolute Vorticity Trajectory) – dříve používáná metoda předpovědi změn proudění vzduchu, která se zakládá na předpokladu, že absolutní vorticita individuální vzduchové částice je na konci každé trajektorie stejná jako na jejím začátku. Metodu navrhl C. G. Rossby. V souvislosti s nástupem moderních numerických předpovědních metod ztratila metoda CAVT na praktickém významu.
česky: metoda CAVT angl: CAVT method slov: metóda CAVT  1993-a3
метод пошагового перемещения
empirická metoda asimilace dat do numerického modelu předpovědi počasí. Je založena na doplnění pomocného členu na pravou stranu prognostických rovnic, který závisí na naměřených datech a působí tak, že prognostické modelové veličiny se blíží v odpovídajících místech a časech naměřeným hodnotám. Nakolik odpovídají měřením, závisí na parametrech metody nudging, které jsou určovány empiricky. Výhodou nudgingu je, že je snadno aplikovatelná, výpočetně nenáročná a je aplikovatelná i pro silně nelineární modely. Nevýhodou je, že metoda nemá teoretický základ a výběr jejích parametrů závisí na testovacích výpočtech. Obecně se tvrdí, že vliv asimilovaných dat na předpověď metodou nudging mizí rychleji než v případě jiných metod. To však zpravidla platí pro asimilaci veličin s menší variabilitou, jako je tlak, teplota či vítr.
česky: metoda nudging angl: nudging method slov: metóda nudging něm: Nudging-Methode f  2014
метод слоя
metoda hodnocení stability teplotního zvrstvení ovzduší v horiz. vrstvě atmosféry o jednotkové tloušťce, kterou současně procházejí výstupné i kompenzující sestupné proudy. Metoda předpokládá, že hmotnosti vystupujícího a sestupujícího vzduchu jsou si rovny, změny teploty ve vystupujícím vzduchu probíhají podle nasycené adiabaty a v sestupujícím vzduchu přibližně podle suché adiabaty. Zahrnutí sestupných proudů způsobuje, že ve srovnání s metodou částice se zmenšuje rozdíl teploty mezi vystupujícím vzduchem a vzduchem v jeho okolí. Odhad horní hladiny konvekce stanovený metodou vrstvy obvykle lépe odpovídá skutečnosti než výsledek metody částice. Metoda vrstvy však vyžaduje odhad nebo znalost poměru plošného rozsahu výstupných a sestupných proudů. Nutnost znát tento parametr způsobuje, že provozní použití metody vrstvy není obvyklé. Viz též metoda vtahování.
česky: metoda vrstvy angl: layer method, slice method slov: metóda vrstvy něm: Schichtenmethode f  1993-a3
метод траектории постоянного абсолютного вихря скорости
(Constant Absolute Vorticity Trajectory) – dříve používáná metoda předpovědi změn proudění vzduchu, která se zakládá na předpokladu, že absolutní vorticita individuální vzduchové částice je na konci každé trajektorie stejná jako na jejím začátku. Metodu navrhl C. G. Rossby. V souvislosti s nástupem moderních numerických předpovědních metod ztratila metoda CAVT na praktickém významu.
česky: metoda CAVT angl: CAVT method slov: metóda CAVT  1993-a3
метод частицы
metoda hodnocení stabilitních podmínek, nejčastěji vertikální stability atmosféry. V tom případě je založena na porovnání hodnot adiabatického teplotního gradientu a vertikálního teplotního gradientu v dané hladině nebo vrstvě atmosféry. Metoda částice předpokládá adiabatickou změnu teploty při vert. pohybu vzduchové částice. Tlak vzduchu v částici se okamžitě přizpůsobuje tlaku vzduchu v okolí, které je v hydrostatické rovnováze. Zrychlení vert. pohybu vzduchové částice lze vyjádřit vztahem
adv dt=gT-TT,
kde g značí tíhové zrychlení, T' teplotu částice a T teplotu okolního vzduchu. Při instabilním teplotním zvrstvení atmosféry je hodnota zrychlení kladná, při indiferentním nulová a stabilnímu zvrstvení odpovídá hodnota záporná. Viz též rovnice hydrostatické rovnováhy, metoda vrstvy, metoda vtahování, CAPE.
česky: metoda částice angl: parcel method slov: metóda častice něm: Luftteilchenmethode f, Partikelmethode f  1993-a3
методы расчета ожидаемого загрязнения атмосферы
vypočítávají buď dlouhodobé (klimatické) nebo krátkodobé (denní i kratší) očekávané koncentrace znečisťujících látek (imise), popř. se určuje délka doby překročení nějaké hraniční koncentrace znečisťujících látek nebo celková dávka znečisťujících látek na zvolené období. Metody výpočtu jsou buď empirické, založené na jednoduchých statist. modelech (regrese, rozptyl podle Gaussova rozložení atd.) a met. poznatcích o větru a stabilitě teplotního zvrstvení ovzduší, nebo teoretické, založené na řešení systému rovnic atmosferické dynamiky pro mezní vrstvu atmosféry s uvažováním turbulentního promíchávání a faktorů emise. Existují rovněž experimentální fyzikální modely, na nichž se simuluje emise a měří rozptyl příměsí v ovzduší (emitovaných látek). Viz též znečištění ovzduší, model Suttonův.
česky: metody výpočtu očekávaného znečištění ovzduší angl: methods for calculation of expected air pollution slov: metódy výpočtu očakávaného znečistenia ovzdušia něm: Verfahren zur Berechnung der erwarteten Luftverunreinigung f  1993-a3
механическая конвекция
v met. nevhodné a jen zřídka se vyskytující označení pro vynucenou konvekci. Využívá označení pro mechanicky vynucené výstupy teplého vzduchu používané v některých technických aplikacích, např. při sterilizaci.
česky: konvekce mechanická angl: mechanic convection slov: mechanická konvekcia něm: mechanische Konvektion f  1993-a3
механическая турбулентность
turbulence vyvolaná mech. příčinami. Vytváří se zejména v mezní vrstvě atmosféry působením vert. střihu větru, který je důsledkem tření proudícího vzduchu o zemský povrch, dále vzniká při obtékání orografických překážek a nerovností zemského povrchu (orografická turbulence). Mechanická turbulence se však může vytvářet i ve volné atmosféře působením vert. i horiz. střihů větru vzniklých z dyn. příčin, a to v oblastech silné baroklinity nebo tryskového proudění a v blízkosti atm. diskontinuit, jako např. v oblasti tropopauzy, v blízkosti hranic inverzí teploty, frontálních ploch apod. Mechanická turbulence, při jejímž vzniku se bezprostředně neuplatňuje vliv zemského povrchu, tedy zpravidla turbulence ve volné atmosféře vznikající z dyn. příčin, se obvykle označuje jako dynamická turbulence. Viz též vlny Helmholtzovy.
česky: turbulence mechanická angl: mechanic turbulence slov: mechanická turbulencia  1993-a2
микробаровариограф
syn. variograf – citlivý barograf zapisující s velkým zvětšením krátkodobé odchylky tlaku vzduchu od jeho původně zvolené hodnoty. Tento přístroj se někdy v zahraniční literatuře nazývá též mikrobarograf.
česky: mikrobarovariograf angl: microbarovariograph slov: mikrobarovariograf něm: Mikrovariograph m  1993-a2
микробарограмма
záznam mikrobarografu.
česky: mikrobarogram angl: microbarogram slov: mikrobarogram něm: Mikrobarogramm n  1993-a1
микробарограф
přesný a citlivý barograf, jehož záznam časových změn tlaku vzduchu je detailnější než u barografu. V zahraniční literatuře někdy označení pro mikrobarovariograf.
česky: mikrobarograf angl: microbarograph slov: mikrobarograf něm: Mikrobarograph m  1993-a3
микровариограф давления
syn. variograf – citlivý barograf zapisující s velkým zvětšením krátkodobé odchylky tlaku vzduchu od jeho původně zvolené hodnoty. Tento přístroj se někdy v zahraniční literatuře nazývá též mikrobarograf.
česky: mikrobarovariograf angl: microbarovariograph slov: mikrobarovariograf něm: Mikrovariograph m  1993-a2
микроклимат
klima nejmenších prostorů obvykle o horiz. rozměrech do 1 km, v němž se uplatňují vlivy cirkulačních prvků s jakoukoliv polohou osy vírů. Praktičtěji pojaté definice spojují mikroklima s homogenním aktivním povrchem, nad nímž se podmínky utváření mikroklimatu liší od okolí (např. mikroklima pole, lesa, terénních tvarů, ulic aj.). Mikroklima je vert. omezeno na vrstvu vzduchu přiléhající k zemskému povrchu, v níž se projevují odlišnosti od klimatu širšího okolí. Zvláštním druhem mikroklimatu je mikroklima uzavřených prostor neboli kryptoklima. Čes. pojem malopodnebí místo mikroklima se neujal. Viz též kategorizace klimatu, makroklima, mezoklima, klima místní, topoklima, klima porostové, klima půdní, klima skleníkové.
česky: mikroklima angl: microclimate slov: mikroklíma něm: Mikroklima n  1993-a3
микроклиматология
část klimatologie zabývající se mikroklimatem, a to jak otevřených prostorů (reliéfů, porostů, půdy, ulic aj.), tak uzavřených prostor (místností, stájí, skleníků aj.). Vzhledem k vysokým hodnotám horiz. i vert. gradientů teploty v rozsahu mikroklimatu využívá mikroklimatologický průzkum a výzkum speciálních metod měření, pokud se týká umístění, tj. expozici meteorologických přístrojů, délku měření a u moderních metod také frekvenci měření. Za zakladatele mikroklimatologie se zpravidla považuje něm. botanik G. Kraus, který v r. 1911 publikoval práci o půdě a klimatu nejmenších prostorů, i když praktickým studiem mikroklimatu se zabýval např. český přírodovědec E. Purkyně již v 60. letech 19. století. Viz též měření meteorologická terénní ambulantní, Bowenův poměr.
česky: mikroklimatologie angl: microclimatology slov: mikroklimatológia něm: Mikroklimatologie f  1993-a2
микрометеорология
část meteorologie, jež pojednává o met. dějích v měřítku 1 km a méně. Jde o děje charakterizované přítomností vírových pohybů v atmosféře s osami rotace v obecné poloze a s poloměry nejvýše řádu stovek m. Zvláštní pozornost je v mikrometeorologii věnována studiu toků látek a energie mezi aktivními povrchy (např. půdou, vegetací a jejími složkami, vodním povrchem) a atmosférou. Součástí mikrometeorologie v širším smyslu je mikroklimatologie. Viz též makrometeorologie, mezometeorologie, eddy kovarianční systém.
česky: mikrometeorologie angl: micrometeorology slov: mikrometeorológia něm: Mikrometeorologie f  1993-a3
микроплювиограф
přístroj pro registraci srážek natolik slabých, že je nelze změřit nebo zaregistrovat běžným srážkoměrem. Využíval např. pohybujícího se chem. upraveného pásku papíru, který změní barvu, dopadnou-li na něj štěrbinou srážky. V současné době se v ČR pro daný účel užívá detektor počasí nebo detektor srážek.
česky: mikropluviograf angl: micropluviograph slov: mikropluviograf něm: Mikropluviograph m  1993-a3
микропорыв
[majkrobé(r)st] – downburst malého měřítka s horiz. průměrem nepřesahujícím cca 4 km. Ničivé větry trvají zpravidla 2 – 5 minut a změna rychlosti větru u středu roztékání přesahuje 10 m.s–1. Detekce tohoto jevu je velmi obtížná, často dokonce nemožná, pro jeho krátké trvání a malé rozměry. Microburst se projevuje silným střihem větru, který způsobil řadu vážných nehod v leteckém provozu, zejména při vzlétání nebo přistávání letadel v okolí konvektivní bouře. Někdy se rozlišuje vlhký miroburst, při němž vypadne více než 25 mm srážek nebo radarová odrazivost převyšuje 35 dBZ, a suchý microburst, při němž tyto hodnoty nejsou dosaženy.
česky: microburst angl: microburst slov: microburst něm: Microburst m  1993-a3
микротермический климат
málo používané označení pro boreální klima, které odkazuje na jedno z vegetačních pásem vymezených v 19. století botanikem A. P. de Candollem. C. W. Thornthwaite pro ně uvádí hodnoty potenciálního výparu mezi 286 a 570 mm za rok. Viz též klasifikace klimatu Thornthwaiteova.
česky: klima mikrotermické angl: microthermal climate slov: mikrotermická klíma  1993-b3
микрофизика облаков и осадков
část fyziky oblaků a srážek, která studuje především procesy vzniku, růstu a rozpadu oblačných a srážkových částic. Tyto mikrofyzikální procesy mají charakteristické rozměry které odpovídají velikosti jednotlivých částic. Při popisu mikrofyzikálních procesů však užíváme i matematické modely, které popisují chování celého souboru částic v oblasti, která přesahuje charakteristické rozměry jednotlivých částic. Z hlediska mikrofyziky oblaků a srážek nás zajímají hlavně procesy, které vedou k vývoji srážkových částic a jejichž charakteristické rozměry zasahují do oblasti mikroměřítka. Viz též dynamika oblaků, klasifikace meteorologických procesů podle Orlanskiho.
česky: mikrofyzika oblaků a srážek angl: cloud and precipitation microphysics slov: mikrofyzika oblakov a zrážok něm: Mikrophysik der Wolken und des Niederschlags f  2014
миллибар
jednotka tlaku vzduchu, 10–3 baru, pro niž platí vztah:
1 mbar [mb] = 102 Pa = 1 hPa.
Milibar byl do konce roku 1979 v Československu používán jako zákl. jednotka tlaku vzduchu v meteorologii. Po zavedení nové mezinárodní soustavy jednotek SI, která bar a jeho odvozeniny nepřipouští, se postupně přešlo k používání jednotky hektopascal (hPa), doporučené pro met. účely Světovou meteorologickou organizací a číselně rovné jednotce milibar. Viz též měření tlaku vzduchu.
česky: milibar angl: millibar slov: milibar něm: Millibar n  1993-a3
минерализация осадков
součet koncentrací rozpuštěných látek s výjimkou plynů, které se dostávají do srážkových elementů (kapek deště, sněhových vloček) při jejich průchodu atmosférou většinou v blízkosti zemského povrchu. Srážková voda je roztokem velmi slabě mineralizovaným. Mineralizaci je možné stanovit na základě měření elektrické vodivosti, které je běžnou součástí chemického rozboru srážek.
česky: mineralizace srážek angl: mineralization of precipitation slov: mineralizácia zrážok něm: Niederschlagsmineralisation f  1993-a3
минимальная высота сектора
nejmenší nadm. výška, v níž se ještě může uskutečnit let v případě nouze. Letadlo letící v této výšce má zabezpečeno alespoň 300 m převýšení nad všemi překážkami daného sektoru. Sektorem se rozumí část prostoru vymezená kruhovou výsečí s poloměrem 46 km (25 námořních mil) a se středem v příslušném radionavigačním zařízení. MSA se musí respektovat v letecké meteorologické službě při použití hesla CAVOK. Výška základny význačné oblačnosti nemusí mít totiž hodnotu jen 1 500 m a více, ale současně musí být výška základny význačné oblačnosti také větší než minimální sektorová výška. V případě, že je pro dané letiště určeno více minimálních sektorových výšek, uvažuje se jen nejvyšší hodnota. V ČR mají všechna letiště minimální sektorovou výšku do 1 500 m. Vyšší minimální sektorovou výšku má např. Poprad–Tatry (2 300 m).
česky: výška minimální sektorová (MSA) angl: Minimum Sector Height slov: sektorová minimálna výška  1993-a3
минимальная температура
nejnižší hodnota teploty vzduchu zaznamenaná za určité časové období, např. za den, měsíc nebo rok; ve zprávách SYNOP za období od 18 do 06 UTC. Minimální teplota vzduchu na většině stanic ČR se získává automatickým vyhodnocením dat měřených elektrickým teploměrem ve výšce 2 m nad zemí za dané období. Na některých stanicích se minimální teplota dosud měří minimálním teploměrem. V předpovědích počasí je minimální teplota obvykle označována jako nejnižší noční teplota. Viz též teplota minimální přízemní.
česky: teplota minimální angl: minimal temperature slov: minimálna teplota  1993-a3
минимальный термометр
teploměr používaný v meteorologii k měření minimální teploty vzduchu v daném časovém intervalu, obvykle za 24 hodiny. Nejčastěji se používá skleněný lihový teploměr, který má v kapiláře uvnitř sloupce teploměrné kapaliny umístěnou malou tmavě zabarvenou skleněnou tyčinku (index), která je při poklesu teploty stahována povrchovým napětím hladiny lihu směrem k nádobce. Při vzestupu teploty teploměrná kapalina index obtéká, takže jeho poloha zůstává beze změny. Po přečtení údaje se index posune ke konci lihového sloupce nakloněním. Instaloval se v meteorologické budce ve vodorovné poloze a používal se též k měření přízemního minima teploty vzduchu. Na profesionálních stanicích ČR se údaje z minimálního teploměru používají při nefunkčnosti automatického měřicího systému, pro pravidelné srovnávací měření a na vybraných stanicích pro souběžná měření s elektrickým teploměrem.
česky: teploměr minimální angl: minimum thermometer slov: minimálny teplomer  1993-a3
минимум
obecně snížení, např. hodnoty meteorologického prvku. Bez přívlastku se termín používá jako syn. tlakové deprese.
česky: deprese angl: depression slov: depresia něm: Depression f fr: dépression f  1993-a3
минимум температуры на поверхности травы
česky: minimum teploty vzduchu přízemní angl: grass minimum temperature, ground minimum temperature slov: prízemné minimum teploty vzduchu něm: Grasminimum n  1993-a3
минимумы метеорологических условий аэродрома
hodnoty vodorovné dohlednosti nebo dráhové dohlednosti a výšky základny význačné oblačnosti, určené příslušnou leteckou organizací, při nichž se ještě může uskutečnit vzlet nebo přistání letadla. Stanovují se především s ohledem na charakter překážkových rovin, přístr. vybavení letiště a denní dobu (den, noc).
česky: minima letištní provozní angl: aerodrome operational minima slov: letištné prevádzkové minimá něm: Flugplatzbetriebsminima n/pl  1993-a3
миобара
viz mezobara.
česky: miobara angl: miobare slov: miobara  1993-a1
мираж
fotometeor vytvářený lomem a totálním odrazem světelných paprsků ve vzduchových vrstvách, který se projevuje vznikem nepravých obrazů blízkých nebo vzdálených předmětů. Rozlišuje se spodní zrcadlení, při němž je obraz převrácený a leží níže než příslušný reálný objekt, a svrchní zrcadlení s obrazem ve větší výšce než odpovídá výšce reálného předmětu, který se popř. může nalézat i za obzorem. Spodní zrcadlení vzniká nad silně zahřátými povrchy (pouštním pískem, asfaltovými a betonovými plochami v létě apod.), nad nimiž se vytváří vzduchová vrstva s inverzí hustoty vzduchu, což vyvolává opt. dojem zrcadlící vodní hladiny. Svrchní zrcadlení bývá naopak pozorováno nad studenými povrchy (např. studenými vodními plochami, ledovými a sněhovými poli) nebo může vznikat v souvislosti s výškovými inverzemi teploty vzduchu. Následkem velkých horiz. gradientů hustoty vzduchu, působených výrazným nerovnoměrným ohříváním aktivního povrchu, se vytváří boční zrcadlení, kdy fiktivní obraz je vzhledem k odpovídajícímu předmětu bočně posunut. Vzájemnou kombinací uvedených typů zrcadlení nebo např. současným výskytem svrchního zrcadlení na dvou nebo více nad sebou ležících vrstvách s inverzí teploty vzniká vícenásobné zrcadlení. Opt. úkazy související se zrcadlením se též označují jako fáta morgana. Viz též šíření elektromagnetického vlnění v atmosféře, zvýšení obzoru.
česky: zrcadlení angl: mirage slov: zrkadlenie  1993-a1
мистраль
silný, chladný, nárazovitý a suchý sev. až sv. vítr charakteru bóry, vanoucí v údolí Rhóny ve Francii. Vyskytuje se po celý rok, nejčastěji však v prosinci, lednu a červnu při převládajícím sz. až sev. proudění, které je v úzkém severojižně orientovaném údolí Rhóny zesilováno tryskovým efektem. Obvykle vzniká v souvislosti s vývojem cyklony nad Tyrhénským mořem nebo Janovským zálivem, když se azorská anticyklona přesouvá nad stř. Francii. Rychlost mistralu v oblasti Marseille dosahuje 80 až 130 km.h–1 a jeho vert. rozsahbývá 2 až 3 km. Působí četné škody, mimo jiné ztěžuje námořní a leteckou dopravu a nepříznivě působí na osoby se zvýšenou meteorosensibilitou. V přilehlých oblastech má řadu místních názvů.
česky: mistral angl: mistral slov: mistrál něm: Mistral m  1993-a1
мнимый фронт
syn. pseudofronta – náhlá prostorová změna (skok) v horiz. rozložení teploty vzduchu, ojediněle též jiného meteorologického prvku. Obvykle zasahuje pouze tenkou přízemní vrstvu vzduchu u zemského povrchu. Vzniká na hranicích rozdílného aktivního povrchu (např. vodní hladina – led, vodní hladina – souš aj.), nebo v orograficky členitém terénu.
česky: fronta zdánlivá angl: pseudo front slov: zdanlivý front něm: Scheinfront f, Pseudofront f fr: pseudo-front m, pseudofront m  1993-a1
многократный разряд молнии
bližší označení pro blesk, který se skládá ze dvou nebo více dílčích výbojů blesku. Tvoří asi polovinu všech výbojů blesku mezi oblakem a zemí. Viz též výboj blesku jednoduchý.
česky: výboj blesku vícenásobný angl: multiple-stroke lightning slov: viacnásobný výboj blesku  1993-a1
многослойная тропопауза
dvě i více vrstev, odpovídajících definici tropopauzy, které leží kvazihorizontálně nad základní neboli první tropopauzou. Vícevrstvá tropopauza se vyskytuje nejčastěji v subtropických oblastech v souvislosti se subtropickým tryskovým prouděním. Viz též listovitost tropopauzy.
česky: tropopauza vícevrstvá angl: multiple tropopause slov: viacvrstvová tropopauza  1993-a1
многоуровенная тропопауза
dvě i více vrstev, odpovídajících definici tropopauzy, které leží kvazihorizontálně nad základní neboli první tropopauzou. Vícevrstvá tropopauza se vyskytuje nejčastěji v subtropických oblastech v souvislosti se subtropickým tryskovým prouděním. Viz též listovitost tropopauzy.
česky: tropopauza vícevrstvá angl: multiple tropopause slov: viacvrstvová tropopauza  1993-a1
многоцентровая депрессия, многоцентровой циклон
obvykle horiz. velmi rozsáhlá cyklona, v jejíž centrální části lze na synoptické mapě nalézt několik oblastí sníženého tlaku s alespoň jednou uzavřenou izobarou či izohypsou.
česky: cyklona vícestředá angl: complex low slov: viacstredová cyklóna něm: Tiefdruckkomplex m fr: dépression complexe f  1993-a2
многочисленный мираж
viz zrcadlení.
česky: zrcadlení vícenásobné angl: multiple mirage slov: viacnásobné zrkadlenie  1993-a1
многоячейковая гроза
konvektivní bouře sestávající z několika jednoduchých cel v různém stádiu vývoje, které při sledování radarem, družicí či vizuálně ze zemského povrchu tvoří jednolitý oblačný systém. Multicela se od běžných konv. bouří liší delší dobou trvání až několik hodin a během její existence obvykle postupně vzniká až několik desítek jednotlivých konv. buněk. Tato struktura je příčinou značné časové a prostorové proměnlivosti průvodních jevů, např. výskytu silných srážek a krup.
Pohyb multicely je dán součtem vektoru průměrné rychlosti pohybu jednotlivých cel v okolním proudění a vektoru rychlosti diskrétního šíření bouře v důsledku vývoje nových cel na okraji multicely. Vznik nových cel může nastávat kdekoli podél gust fronty v závislosti na okolních podmínkách, především na střihu větru. V extrémním případě, kdy budou oba vektory rychlosti přibližně opačné, budou se nové cely vyvíjet na zadní straně multicely. Výsledný pohyb bouře bude velmi pomalý a srážky z jednotlivých cel tak budou vypadávat přibližně na stejném místě. Taková konfigurace proudění může vést ke vzniku přívalových povodní.
Pomocí radaru lze v každém okamžiku vývoje multicely rozlišit několik výrazných jader vysoké radiolokační odrazivosti (ca 40–50 dBZ) společně uzavřených izolinií nižší odrazivosti (ca 20 dBZ). Na družicových snímcích je zpravidla možné multicelu odlišit od supercely větším počtem přestřelujících vrcholků, a to jak na snímcích ve viditelném či blízkém infračerveném pásmu, tak v tepelném oboru elmag. záření.
česky: multicela angl: multicell storm slov: multicela něm: Multizelle f  1993-a3
Моазаготл
původně místní označení pro orografický oblak pozorovaný na sev. straně Krkonoš při převládajícím jz. proudění. Podle K. Knocha název pochází z oblasti lázní Cieplice Sl. (Warmbrunn), kde prý působil jako „prorok povětrnosti" sedlák Gottlieb Matz. Protože podle výskytu uvedeného oblaku úspěšně předpovídal zhoršení počasí, začali tamní obyvatelé oblak označovat v dialektu jako „Moazagotls Waterwulke" (Matz Gottlieb Wetterwolke). Název m. se hojně rozšířil v odborné met. literatuře pro stacionární oblaky vyskytující se i v jiných částech světa. Viz též oblak vlnový.
česky: moazagotl angl: Moazagotl cloud slov: moazagotl něm: Moazagotl-Wolke f  1993-a1
модели атмосферного пограничного слоя
teor. nebo experimentální schémata, jež slouží k popisu hlavních charakteristik mezní vrstvy atmosféry. Jsou dvojího druhu:
a) mat.-fyz. modely, tj. soustavy termodyn. a hydrodyn. rovnic, zahrnujících mimo jiné popis vert. i horiz. turbulentního promíchávání a zdrojové funkce tepla, vodní páry, znečišťujících příměsí atd. Systém rovnic se zpravidla uzavírá empir. stanovenou vzájemnou závislostí různých parametrů atm. turbulence;
b) fyz. modely uvažovaných objektů, kolem nichž se proměřují charakteristiky proudění tekutiny (vzduchu, jiného plynu, vody, jiné kapaliny apod.). Slouží k popisu těch vlastností turbulentního obtékání objektů, které pro složitost nelze početně, nebo přímým měřením ve skutečných podmínkách stanovit.
Uvedené modely se používají k určení hledaných charakteristik mezní vrstvy atmosféry, popř. rozptylu příměsí v ovzduší v konkrétních podmínkách. Viz též vrstva atmosféry mezní planetární.
česky: modely mezní vrstvy atmosféry angl: atmospheric boundary layer models slov: modely hraničnej vrstvy atmosféry něm: Modelle der atmosphärischen Grenzschicht n/pl  1993-a1
модели загрязнения атмосферы
rozsáhlá skupina modelů různých druhů, které se používají při modelování transportu, difúze a transformací znečišťujících příměsí, zpravidla antropogenního původu, v atmosféře, při hodnocení stavu znečištění vzduchu, k vyhodnocení příspěvků jednotlivých zdrojů znečištění k imisní situaci v daných místech apod. Nejstarším a nejjednodušším druhem těchto modelů jsou gaussovské rozptylové modely, později se rozvíjejí např. modely vlečkové nebo tzv. puff modely. V zásadě lze rozlišovat modely disperzní zahrnující přímé modelování prostorového rozptylu příměsí a modely receptorové, které při vyhodnocování příspěvků jednotlivých zdrojů ke znečištění vzduchu v daném bodě (tzv. receptoru) používají vhodné matematické metody a pracují s daty o složení a vlastnostech směsi imisí v receptorovém bodě a obdobnými údaji pocházejícími z emisních inventur zdrojů znečištění v zájmové oblasti. Dále se např. podle přístupu k vyjádření přenosového pole proudění vzduchu rozlišují modely lagrangeovské a modely eulerovské. Při řešení problémů v tematické oblasti ochrany čistoty ovzduší se též uplatňují modely statistické, v nichž jsou prostřednictvím volby vhodných prediktorů modelovány statist. vazby mezi charakteristikami stavu znečištění ovzduší a meteorologickými parametry, vývojové trendy imisí apod.
česky: modely znečištění ovzduší angl: air pollution models slov: modely znečistenia něm: Ausbreitungsmodelle n/pl  2014
модели климата
soubory fyz. a chem. vztahů vyjadřujících vazby mezi složkami klimatického systému, reprezentované ve formě mat. rovnic. Zpravidla je dělíme na modely klimatu cirkulační (dynamické), vycházející z popisu všeobecné atmosférické cirkulace, a na modely zabývající se jednotlivými vazbami nebo malým počtem jednoduše propojených vazeb. Z těchto tzv. jednoduchých modelů jsou nejrozšířenější bilanční energetické a radiačně-konv. modely klimatu. Modely klimatu se používají ke studiu hypotetických změn klimatu vyvolaných změnami modelových parametrů. Viz též systém klimatický.
česky: modely klimatu angl: climate models slov: modely klímy něm: Klimamodelle n/pl  1993-a1
модели климата
česky: modely podnebí angl: climate models slov: modely podnebia něm: Klimamodell n  1993-a3
модели пограничного слоя атмосферы
teor. nebo experimentální schémata, jež slouží k popisu hlavních charakteristik mezní vrstvy atmosféry. Jsou dvojího druhu:
a) mat.-fyz. modely, tj. soustavy termodyn. a hydrodyn. rovnic, zahrnujících mimo jiné popis vert. i horiz. turbulentního promíchávání a zdrojové funkce tepla, vodní páry, znečišťujících příměsí atd. Systém rovnic se zpravidla uzavírá empir. stanovenou vzájemnou závislostí různých parametrů atm. turbulence;
b) fyz. modely uvažovaných objektů, kolem nichž se proměřují charakteristiky proudění tekutiny (vzduchu, jiného plynu, vody, jiné kapaliny apod.). Slouží k popisu těch vlastností turbulentního obtékání objektů, které pro složitost nelze početně, nebo přímým měřením ve skutečných podmínkách stanovit.
Uvedené modely se používají k určení hledaných charakteristik mezní vrstvy atmosféry, popř. rozptylu příměsí v ovzduší v konkrétních podmínkách. Viz též vrstva atmosféry mezní planetární.
česky: modely mezní vrstvy atmosféry angl: atmospheric boundary layer models slov: modely hraničnej vrstvy atmosféry něm: Modelle der atmosphärischen Grenzschicht n/pl  1993-a1
модели приземного слоя атмосферы
teor. schémata přízemní vrstvy atmosféry zahrnující určité zjednodušující předpoklady o jejích vlastnostech, zejména o vert. rozložení meteorologických prvků a veličin. Základem jsou funkce popisující závislost bezrozměrných gradientů meteorologických veličin na stabilitě (angl. flux-gradient relationships). Používají se různé empirické tvary univerzálních funkcí, principiálně to mohou být i funkce odvozené z teorie. Integrujeme-li univerzální funkce v gradientovém tvaru podél vertikály, získáme vertikální profily příslušných veličin v závislosti na stabilitě. Ty se používají např. pro parametrizaci přízemní vrstvy atmosféry v numerických modelech.Viz též modely mezní vrstvy atmosféry.
česky: modely přízemní vrstvy atmosféry angl: constant flux layer models, surface layer models slov: modely prízemnej vrstvy atmosféry něm: Modelle der bodennahen Grenzschicht n/pl, Modell der Prandtl-Schicht  1993-a3
модель общей циркуляции (МОЦ)
(GCM) syn. modely klimatu dynamické – modely, využívané k simulaci klimatu nebo cirkulace atmosféry. Vycházejí z pohybových rovnic, rovnic termodynamiky, stavové rovnice, rovnic přenosů radiační energie, rovnice tepelné bilance zemského povrchu a rovnice vodní bilance zemského povrchu. Zahrnují též prognostickou rovnici pro vodní páru. Výpočetní oblastí je obvykle celý zemský povrch, popř. jedna z polokoulí. Využívají se především ke studiu antropogenních vlivů na klima. Viz též faktory klimatu antropogenní, modely klimatu energetické bilanční, modely klimatu radiačně-konvekční.
česky: modely klimatu cirkulační angl: general circulation models (GCM) slov: cirkulačné modely klímy něm: Allgemeines Zirkulationsmodell n, k-omega-Modell n  1993-b3
модель прогнозa для ограниченной площади
(LAM) – model numerické předpovědi počasí, který je řešen na omezené oblasti na zeměkouli s horizontálním rozlišením zpravidla v rozmezí 2 až 20 km. Tento model potřebuje počáteční a okrajové podmínky. Okrajové podmínky jsou získávány z předpovědí globálního modelu nebo z modelu LAM s menším horizontálním rozlišením integrovaném na větší oblasti. LAM modely používají kartézský systém souřadnic (např. model ALADIN), nebo sférické souřadnice.
česky: model předpovědi počasí na omezené oblasti angl: limited area model něm: Ausschnittmodell n slov: model predpovedi počasia na obmedzenej oblasti  2014
модель Саттона
klasický model rozptylu používaný v minulosti při numerických odhadech koncentrací znečišťujících látek v okolí bodových kontinuálních zdrojů znečišťování ovzduší, zpravidla vysokých komínů. Model byl publikován koncem 40. let 20. století. Je založen na těchto zjednodušujících předpokladech:
a) proudění je horizontální a prostorově konstantní;
b) počátek souřadnicového systému klademe na zemský povrch do paty uvažovaného komínu a kladný směr souřadnicové osy x ztotožňujeme se směrem proudění;
c) ve směru osy x je daná příměs přenášena prouděním, zatímco ve směrech os y a z difunduje působením turbulence;
d) rozložení koncentrace znečišťujících příměsí v rovinách kolmých na osu x je popsáno dvourozměrným normálním rozložením s maximem koncentrace v ose kouřové vlečky a se směrodatnými odchylkami σy, popř. σz (ve směrech osy y, popř. z), pro něž se též používá označení koeficient laterální disperze, popř. koeficient vertikální disperze;
e) neuvažujeme sedimentaci příměsi na zemském povrchu, její vymývání a zanikání chem. reakcemi.
Viz též model rozptylový gaussovský.
česky: model Suttonův angl: Sutton model slov: Suttonov model něm: Suttonsches Modell n  1993-a2
модель станции
konvenčně uspořádaný zákres meteorologických prvků na synoptické mapě kolem staničního kroužku. Podle charakteru a měřítka synoptické mapy se používají různé typy staničních modelů. U některých met. prvků se ve staničním modelu zakresluje jen jejich výskyt pomocí symbolů, např. druh oblaků a meteorů, u jiných se do mapy vyznačuje jejich hodnota číselně nebo graficky. Staniční model se někdy slang. označuje jako „pavouk“.
česky: model staniční angl: surface plotting model slov: staničný model něm: Stationsmodell n  1993-a2
модель циклона
1. schematický model znázorňující podstatné charakteristiky skutečné cyklony. Obvykle bývá sestavován z dílčích modelů pro určitá stadia vývoje cyklony, např. model mladé cyklony, model okludované cyklony aj. Mezi základní a v Evropě nejpoužívanější modely cyklony patří model cyklony podle norské meteorologické školy a Shapirův-Keyserův model cyklony.
2. Matematické vyjádření dynamiky atmosféry, které popisuje atmosférické pohyby a podmínky typické pro cyklonu.
česky: model cyklony angl: model of cyclone slov: model cyklóny něm: Zyklonenmodell n  1993-a3
модель численного прогноза погоды
prognostický model atmosféry určený k provozní předpovědi počasí. Jeho základními součástmi jsou dynamické jádro, soubor parametrizací, model zemského povrchu a schéma asimilace meteorologických dat. Model zemského povrchu může obsahovat další sofistikované moduly, jako například model města, nebo model jezer. Pro integrace na delší předpovědní období (například měsíční nebo sezonní), se obvykle provádí propojení s modelem oceánu. Z hlediska modelové oblasti, na které je model řešen, rozeznáváme dva základní typy modelů: globální model a model na omezené oblasti.
Pro řešení úlohy předpovědi počasí musí mít model numerické předpovědi počasí vždy určené počáteční podmínky, na rozdíl od modelů klimatu. Pokud je model řešen pro celou zeměkouli, tzv. globální model, tak jsou jeho počáteční podmínky určeny asimilací meteorologických dat. U modelů na omezené oblasti je třeba určit nejen počáteční podmínky, ale též podmínky okrajové. Okrajové podmínky jsou získány z předpovědí jiného modelu, tzv. řídícího, který je zpravidla integrován s menším horizontálním rozlišením avšak na větší oblasti, většinou na glóbu. Počáteční podmínky lze též získat interpolací analýzy řídicího modelu. V takovém případě se jedná o dynamickou adaptaci řídicího modelu. Přidaná hodnota dynamické adaptace spočívá v tom, že model s vyšším rozlišením využívá podrobnější topografii a charakteristiky zemského povrchu. Vyšší rozlišení dále umožňuje popsat cirkulace jemnějších měřítek, které díky nelinearitě proudění ovlivňují i hrubší měřítka. Tento způsob adaptace se využívá i při klimatickém modelování (dynamical downscaling). Pro účely předpovědi počasí je však vhodnější využít vyššího rozlišení již při tvorbě počátečních podmínek asimilací dat.
česky: model numerické předpovědi počasí angl: numerical weather prediction model slov: model predpovede počasia na obmedzenej oblasti něm: numerisches Wettervorhersagemodell n  2014
модификация облаков
česky: modifikace oblaků angl: cloud modification slov: modifikácia oblakov něm: Wolkenbeeinflussung f, Wolkenmodifikation f  1993-a2
мокрый снег
obecné označení pro počasí nepříznivé pro pobyt venku, vyznačující se padáním sněhu s deštěm, často za silnějšího nárazovitého větru. Nemá charakter odborného termínu.
česky: plískanice angl: sleet slov: čľapkanica něm: Schlackerwetter n, Matschwetter n  1993-a2
мокрый снег
intenzivní srážka sněhu tvořená vlhkými vločkami velkých rozměrů, vypadávající při teplotách blízkých 0 °C a usazující se na předmětech na zemi, a zejména na větvích stromů, drátech apod. Vytváří silnou vrstvu, která svou tíhou může způsobit škody. Proto je lepkavý sníh řazen mezi námrazky.
česky: sníh lepkavý angl: wet snow slov: lepkavý sneh něm: Pappschnee m  1993-a3
молекулярная вязкость
syn. viskozita molekulární – viz tření v atmosféře.
česky: vazkost molekulární angl: molecular viscosity slov: molekulárna viskozita  1993-a1
молекулярный обмен
vzájemná výměna molekul mezi různými vrstvami nebo jinými objemy v plynu nebo kapalině. Příčinou molekulární výměny je difuze molekul, která u plynů probíhá přibližně podle kinetické teorie ideálního plynu. Molekulární výměna působí molekulární přenos hybnosti, tepla, vodní páry, popř. různých znečišťujících příměsí. V reálné atmosféře je účinnost molekulární výměny prakticky zanedbatelná ve srovnání s turbulentní výměnou.
česky: výměna molekulární angl: molecular exchange slov: molekulárna výmena  1993-a1
молнеотвод,
syn. hromosvod.
česky: bleskosvod slov: bleskozvod fr: paratonnerre m  1993-a3
молния
el. výboj, který vzniká mezi centry kladných a záporných nábojů jednoho nebo více oblaků, mezi oblakem a zemí a vzácně mezi oblakem a stratosférou. Účinky blesku jsou především el. a z nich vyplývají účinky světelné, akust., tepelné, mech. a chemické. Blesk charakterizují jeho el. parametry:
a) amplituda rázové složky Imax (kolísající v rozmezí 102 až 3.106 A);
b) max. strmost čela rázové složky di/dt (103 až 109 A.s–1);
c) doba čela rázové složky (0,5 až 100).10–6 s;
d) čtverec impulsu proudu blesku
i2dt po dobu celého výboje;
e) počet dílčích výbojů bleskucelkovém výboji blesku (1 až 24);
f) trvání celého výboje (10–3 s až 2 s);
g) náboj blesku (bleskového výboje) Qb=idt .
Z uvedených el. hodnot se stanoví úbytek el. napětí –u = iR, tepelná nebo mech. energie přeměněná v zasaženém objektu v závislosti na jeho vlastnostech. Indukční účinky změny náboje a proudu blesku jak ve vůdčím výboji blesku (lídru), tak v hlavním výboji blesku jsou zdrojem elmag. vlnění s kmitočty (0,1 až 2).109 Hz. Viz též výboj blesku celkový, kanál blesku, proud bleskového výboje, počítač výbojů blesku, zařízení hromosvodné, sfériky, elektrony ubíhající.
česky: blesk angl: lightning slov: blesk něm: Blitz m fr: éclair m, foudre f  1993-a1
молодой циклон
frontální cyklona ve druhém stadiu vývoje. Střed mladé cyklony souhlasí s vrcholem teplého sektoru, který je na přední straně ve směru postupu ohraničen teplou frontou a na zadní straně studenou frontou s charakteristickým počasím. Mladá cyklona se prohlubuje, přičemž největší pokles tlaku vzduchu je v blízkosti jejího středu. Vyvíjí se obvykle na přední straně brázdy nízkého tlaku vzduchu vyskytující se v hladině 700 až 500 hPa. Viz též prohlubování cyklony.
česky: cyklona mladá angl: deepening cyclone slov: mladá cyklóna něm: junge Zyklone f fr: dépression creuse f  1993-a3
момент диполя грозового облака
označení užívané pro změnu elektrického momentu tohoto oblaku při výboji blesku, je tvořen součinem náboje bouřkového oblaku, tj. cumulonimbu, který se neutralizoval výbojem blesku, a vzdálenosti, jež je:
a) při úderu do země dvojnásobek vzdálenosti mezi středem náboje oblaku a zemí;
b) při výboji blesku mezi oblaky vzdálenost mezi nábojem oblaku jedné polarity a zrcadlovým obrazem proti zemi středu náboje druhé polarity.
Moment dipólu má rozměr Coulomb na metr [C.m]. Užívá se k výpočtu indukovaného elektrostatického napětí na izolovaných objektech na zemi (el. silnoproudých a sdělovacích vedeních, anténách, izolovaných střechách, zábradlích atd.). Hodnoty tohoto momentu dosahují až velikostí kolem 100 C.km.
česky: moment dipólu bouřkového oblaku angl: thunderstorm cloud dipole moment slov: moment dipólu búrkového oblaku něm: Dipolmoment der Gewitterwolke n  1993-a3
мониторинг
informační systém sběru, soustředění, popř. i zpracování a vizualizace informací o stavu atmosféry, tedy meteorologické pozorování v širším kontextu. Od 90. let 20. století je monitoring atmosféry v ČR v naprosté většině automatizovaný bez nutnosti manuálních zásahů (kromě technické údržby a oprav). Viz též linka pro předpověď počasí automatizovaná, automatizace v meteorologii.
česky: monitoring atmosféry angl: atmosphere monitoring slov: monitorovanie atmosféry něm: Monitoring m der Atmosphäre , Überwachung der Atmosphäre f  1993-a3
монодисперсионная примесь
aerosolová příměs pevného nebo kapalného skupenství ve vzduchu, jejíž všechny částice mají stejnou (v reálné praxi alespoň přibližně stejnou) velikost, tvar a hustotu. Při přenosu, difuzi, sedimentaci apod. v atmosféře se proto tyto částice chovají homogenně. Protikladem je polydisperzní příměs.
česky: příměs monodisperzní angl: monodispersal pollutant slov: monodisperzná prímes něm: monodisperse Beimengung f  1993-a3
мороз
teplota vzduchu nižší než 0 °C. V běžné met. praxi se výskyt mrazu zjišťuje z měření staničního teploměru, tj. zhruba ve výšce 2 m nad zemí. Viz též den mrazový, období mrazové, holomráz, intenzita mrazů, kotlina mrazová.
česky: mráz angl: freezing, frost slov: mráz něm: Frost m  1993-a3
мороз без инея
mráz (teplota vzduchu nižší než 0,0 °C) bez přítomnosti sněhové pokrývky.
česky: holomráz angl: black frost slov: holomráz něm: Barfrost m, Kahlfrost m  1993-a1
морозная ложбина
konkávní (dutý) útvar reliéfu, obvykle kotlina nebo úzké údolí, v němž se mrazy vyskytují častěji než v okolí a mají větší intenzitu. Jsou podmíněny především menší ventilací (provětráváním) a nahromaděním stud. vzduchu. Mrazová kotlina se může vytvořit i za umělými překážkami, např. za železničním náspem, který brání odtékání stud. vzduchu do nižších poloh. Viz též jezero studeného vzduchu.
česky: kotlina mrazová angl: frost hollow, frost pocket slov: mrazová kotlina něm: Frostloch n  1993-a1
морозный карман
konkávní (dutý) útvar reliéfu, obvykle kotlina nebo úzké údolí, v němž se mrazy vyskytují častěji než v okolí a mají větší intenzitu. Jsou podmíněny především menší ventilací (provětráváním) a nahromaděním stud. vzduchu. Mrazová kotlina se může vytvořit i za umělými překážkami, např. za železničním náspem, který brání odtékání stud. vzduchu do nižších poloh. Viz též jezero studeného vzduchu.
česky: kotlina mrazová angl: frost hollow, frost pocket slov: mrazová kotlina něm: Frostloch n  1993-a1
морозный период
v klimatologii časový interval mezi prům. datem prvního mrazu na podzim a prům. datem posledního mrazu na jaře. Běžně se určuje podle denních minimálních teplot vzduchu v meteorologické budce. Viz též období bezmrazové.
česky: období mrazové angl: frost period slov: mrazové obdobie něm: Frostperiode f  1993-a1
морось
poměrně stejnoměrné, husté kapalné srážky, složené výhradně z velmi malých kapiček o průměru menším než 500 µm. Mrholení nejčastěji vypadává z hustých vrstev oblaku druhu stratus, dosahujícího někdy až k zemi. Zvláště v chladné roční době se často vyskytuje po přechodu teplé frontyteplém sektoru cyklony. Mrholení patří mezi hydrometeory. Viz též déšť, mrholení mrznoucí.
česky: mrholení angl: drizzle slov: mrholenie něm: Nieseln n, Sprühregen m  1993-a2
моросящий туман
dříve odb. termín pro mrholení za současného výskytu mlhy. Protože nejde o zvláštní druh srážek, používá se nyní jen termín mrholení. .
česky: mžení slov: mženie něm: Nieseln n  1993-a2
моросящий туман
čes. překlad termínu cirrostratus.
česky: sloha řasová slov: riasová sloha něm: Federschichtwolke f  1993-a1
морская метеорология
speciální disciplína meteorologie zabývající se interakcemi mezi moři (oceány) a atmosférou, tj. zvláštnostmi vlivu moří a oceánů na atm. procesy jak místního rozsahu (pobřežní cirkulační systémy a jevy), tak procesy všeobecné cirkulace atmosféry. Součástí mořské meteorologie je meteorologie námořní. Mořská meteorologie vychází ze systému met. pozorování přímo na oceánech (pomocí bójí) a také z informací meteorologických družic či specializovaných družic pro sledování oceánů, ze zpráv z letadel a z měření meteorologických radiolokátorů. Pozorování na meteorologických lodích se v polovině 20. století rozvinulo zejména v sev. části Atlantského oceánu. Síť devíti stálých lodí NAOS (North atlantic observation system), vytvořená roku 1948, sloužila především zabezpečování letecké dopravy mezi Evropou a Amerikou. V souvislosti s rozvojem nových zabezpečovacích systémů byla síť NAOS redukována. Od roku 1978 byly v rámci NAOS v činnosti tyto stálé lodě: C (Sovětský svaz, 52°45' s. š., 35°30' z. d.), L (Velká Británie, 57° s. š., 20° z. d.), M (Nizozemsko, Norsko a Švédsko, 66° s. š., 2° v. d.) a R (Francie, 47° s. š., 17° z. d.). Činnost stacinonárních lodí skončila na konci roku 2009, kdy svůj provoz ukončila norská loď Polarfront. Pravidelné informace o povětrnostních podmínkách se ale stále získávají z výzkumných, obchodních a oceánských lodí. Viz též loď meteorologická.
česky: meteorologie mořská angl: marine meteorology slov: morská meteorológia něm: maritime Meteorologie f  1993-a3
морская метеорология
odvětví aplikované meteorologie, jež využívá zejména poznatků synoptické a dynamické meteorologie pro řešení speciálních otázek souvisejících s lodní dopravou po mořích a oceánech. Jejím cílem je přispět k bezpečnosti a hospodárnosti lodního provozu.
česky: meteorologie námořní angl: naval meteorology slov: námorná meteorológia něm: maritime Meteorologie f  1993-a3
морская станция
meteorologická stanice, která provádí měření a pozorování na prostředku plovoucím nebo zakotveném na moři, např. na lodi, bóji nebo těžní plošině. Mezi mořské met. stanice patří stanice meteorologické námořní, stanice meteorologické lodní a stanice na majákových lodích. Některé postupy při obsluze přístrojů, pozorování met. jevů a umísťování čidel na mořských met. stanicích jsou odlišné od postupů používaných na pozemních met. stanicích.
česky: stanice meteorologická mořská angl: sea station slov: morská meteorologická stanica něm: Seestation f , Seewetterstation f  1993-a3
морские сумерки
syn. soumrak nautický –  fáze soumraku, která večer následuje po občanském soumraku, resp. mu ráno předchází. Při námořním soumraku je střed slunečního disku mezi 6° a 12° pod geometrickým obzorem. V této době lze zpravidla rozeznávat obrysy předmětů, zároveň je na obloze možno pozorovat jasná souhvězdí sloužící k orientaci. Na straně orientované ke Slunci bývá ještě viditelný mořský obzor, který se dříve používal k navigaci. Po námořním soumraku večer následuje, resp. mu ráno předchází astronomický soumrak.
česky: soumrak námořní angl: nautical twilight slov: námorný súmrak něm: nautische Dämmerung f  1993-a3
морской барометр
rtuťový tlakoměr dříve užívaný na lodích, charakteristický konstrukcí barometrické trubice (např. zúžením její části do kapilárního průřezu), jíž se potlačují oscilace tlaku vzduchu, a tedy i délky rtuťového sloupce, způsobené pohyby lodi.
česky: tlakoměr lodní angl: marine barometer slov: lodný tlakomer  1993-a3
морской бриз
bríza vanoucí během dne od moře na pevninu, když je povrch moře chladnější než povrch pevniny. V tropických oblastech sahá od zemského povrchu často do výšky 1 500 m, zatímco v mírných zeměp. šířkách v létě nejvýše do 600 m. V zimě se ve stř. a vysokých šířkách prakticky nevyskytuje. V oblasti Baltského moře zasahuje tento vítr na pevninu 20 až 30 km od pobřežní čáry, v tropických oblastech až 100 km. Mořská bríza na pobřežích přispívá ke snížení teploty vzduchu v poledních a odpoledních hodinách, ke zvýšení vlhkosti vzduchu a vytváření typických pobřežních kupovitých oblaků. Viz též cirkulace brízová.
česky: bríza mořská angl: sea breeze slov: morská bríza něm: Seewind m fr: brise de mer f  1993-a3
морской воздух
syn. vzduch maritimní, vzduch oceánský – vzduchová hmota, která vznikla nebo se transformovala nad mořem. V typech vymezených geografickou klasifikací vzduchových hmot se liší od pevninského vzduchu především větší vlhkostí vzduchu, menší průměrnou denní i průměrnou roční amplitudou teploty vzduchu aj.
česky: vzduch mořský angl: maritime air slov: morský vzduch  1993-a3
морской климат
česky: klima maritimní angl: maritime climate slov: maritímna klíma něm: maritimes Klima n  1993-b2
морской туман
advekční mlha, vznikající nad mořem ve vzduchové hmotě, která se přemísťuje z teplejšího povrchu vody nad chladnější. Proto jsou hlavními oblastmi tvorby mořské mlhy oblasti, kde se setkávají oceánské proudy o různé teplotě povrchu moře, např. u Newfoundlandu na styku Golfského a Labradorského proudu nebo východně od Japonska na rozhraní proudu Kurošio a proudu Ojašio. Mořská mlha se zde často tvoří především v létě. Viz též mlha pobřežní.
česky: mlha mořská angl: sea fog slov: morská hmla něm: Meernebel m  1993-a3
морфологическая классификация облаков
klasifikace oblaků podle jejich vzhledu. Základem je dělení oblaků na 10 druhů označených názvy cirrus (Ci), cirrocumulus (Cc), cirrostratus (Cs), altocumulus (Ac), altostratus (As), nimbostratus (Ns), stratocumulus (Sc), stratus (St), cumulus (Cu) a cumulonimbus (Cb). Oblaky daného druhu se dále dělí podle tvarů, odrůd, zvláštností a mateřských oblaků. Viz Mezinárodní atlas oblaků, Mezinárodní album oblaků pro pozorovatele v letadlech. Základem pro současnou mezinárodní morfologickou klasifikaci oblaků se stalo roztřídění oblaků do čtyř druhů z r. 1803 podle návrhu L. Howarda (1772–1864).
česky: klasifikace oblaků morfologická angl: morphological cloud classification slov: morfologická klasifikácia oblakov něm: morphologische Wolkenklassifikation f  1993-a2
мощная вертикальная конвекция
syn. konvekce hluboká, konvekce pronikavá – konvekce o velkém vertikálním i horizontálním rozsahu, často zasahující celou troposféru a někdy i pronikající 2 až 3 km nad tropopauzu. Jejím projevem jsou konv. bouře.
česky: konvekce vertikálně mohutná slov: vertikálne mohutná konvekcia angl: deep convection, penetrating convection něm: hochreichende Konvektion f  2014
мощная облачность
vert. silně vyvinuté kupovité nebo vrstevnaté oblaky, zejména druhu cumulonimbus, cumulus congestus nebo nimbostratus.
česky: oblačnost mohutná slov: mohutná oblačnosť něm: mächtige Wolken f/pl  1993-a1
мощные облака
(con) [kongestus] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizován jako kupovitý oblak značného vert. rozsahu se silně vyvinutými výběžky; při pohledu z boku mívá podobu květáku. Užívá se u druhu oblaků Cu. Termín navrhl franc. meteorolog C. Maze na mezinárodním met. kongresu v Paříži v r. 1889. Viz též humilis, mediocris.
česky: congestus angl: congestus slov: congestus něm: congestus fr: congestus m  1993-a2
муссон
složka monzunové cirkulace s více méně stálým převládajícím směrem proudění v jednom pololetí, tedy letní nebo zimní monzun. V cizích jazycích termín označuje primárně sezonní změnu proudění, neboť je odvozen z arabského označení pro sezonu (mausim). Z geogr. hlediska se rozlišuje monzun tropický a mimotropický. Často je pod pojmem monzun myšlen pouze letní monzun, viz např. období monzunové, mlha monzunová, nástup monzunu. Pokud však opačné proudění neexistuje, je označení monzun nesprávné, viz monzun evropský.
česky: monzun angl: monsoon slov: monzún něm: Monsun m  1993-a3
муссонная депрессия
syn. cyklona sezonní – cyklona vznikající v důsledku silného prohřátí pevniny v teplém pololetí a podílející se na vzniku monzunové cirkulace. Nejvýraznější monzunová cyklona setrvává v létě nad Íránem, přičemž může někdy proniknout až do vých. Středomoří. Viz též seistan, etézie.
česky: cyklona monzunová angl: monsoon low slov: monzúnová cyklóna něm: Monsuntief n fr: dépression de mousson f  1993-a2
муссонная цикруляция
součást všeobecné cirkulace atmosférypřevládajícím větrem, který se mezi hlavními klimatickými sezonami mění na opačný nebo blízký k opačnému, viz úhel monzunový. Jde o složitý systém, který hraje významnou roli při kompenzaci nerovnovážných stavů v atmosféře mezi oceánem a pevninou. Roční periodicita monzunů je dána střídáním sezonních akčních center atmosféry nad kontinenty. Kontinentální anticyklona způsobuje zimní monzun vanoucí z pevniny na moře, kde dominuje monzunová cyklona. Ta se v létě dané polokoule nachází nad pevninou, čímž vyvolává letní monzun, který sem přináší vydatné monzunové srážky. Charakteristický srážkový režim je hlavním znakem monzunového klimatu. Monzunová cirkulace je více vyjádřena v tropických oblastech (tropický monzun), především v již. a jv. Asii, vyskytuje se však i ve vyšších zeměp. šířkách (mimotropický monzun). Intenzita cirkulace i délka monzunového období meziročně kolísá, mj. v souvislosti s ENSO. Zeslabení monzunové cirkulace, v Indii často spojené s fází El Niño, způsobuje v dotčených oblastech katastrofální sucho.
česky: cirkulace monzunová angl: monsoon circulation slov: monzúnová cirkulácia něm: monsunale Zirkulation f, Monsunzirkulation f fr: circulation de mousson f  1993-a3
муссонные осадки
srážky přinášené do oblastí s monzunovým klimatem převážně prostřednictvím letního monzunu, v případě např. ostrovních lokalit i zimním monzunem, který se nad mořem obohatil vodní párou. Bývají velmi vydatné, zvláště v případě orografického zesílení srážek. V zasažených oblastech představují hlavní období dešťů, přičemž směrem do nitra pevnin nastávají obecně později a jejich vydatnost klesá. Viz též pól dešťů, extrémy srážek.
česky: srážky monzunové angl: monsoon precipitation slov: monzúnové zrážky něm: Monsunniederschlag m  1993-a3
муссонный дождь
česky: déšť monzunový angl: monsoon rain slov: monzúnový dážď něm: Monsunregen m fr: pluie maussade f  1993-a1
муссонный климат
1. v Köppenově klasifikaci klimatu typ tropického dešťového klimatu, označovaný Am;
2. obecně klima ovlivňované monzunovou cirkulací. Ta se uplatňuje v některých oblastech zmíněného typu Am, avšak i v rámci dalších klimatických typů se suchou zimou: tropického dešťového klimatu (Aw), mírného dešťového klimatu (Cw) a dokonce i boreálního klimatu (Dw). Společným znakem všech těchto typů je suché a jasné počasí v zimě, zatímco v létě převládá oblačné počasí bohaté na monzunové srážky. Viz též pól dešťů, deště tropické.
česky: klima monzunové angl: monsoon climate slov: monzúnová klíma něm: Monsunklima n  1993-b3
муссонный сезон
období dešťů na pevnině s monzunovým klimatem, kdy vane letní monzun. Je charakteristické vlhkým deštivým počasím, při němž spadne převážná část roč. úhrnu srážek.
česky: období monzunové angl: monsoon season slov: monzúnové obdobie něm: Monsunperiode f, Monsunzeit f  1993-a3
муссонный туман
zřídka se vyskytující pobřežní mlha, která vzniká při postupu letního monzunu nad chladný povrch pevniny.
česky: mlha monzunová angl: monsoon fog slov: monzúnová hmla něm: Monsunnebel m  1993-a3
муссонный угол
málo používané kritérium pro vymezení monzunových oblastí na základě sezonních změn směru proudění definovaných jako úhel mezi vektory převládajícího větru v měsících, v nichž dominuje letní a zimní monzun (např. v červenci a lednu). S. P. Chromov označil jako monzunové ty oblasti, ve kterých monzunový úhel přesahuje 120°.
česky: úhel monzunový angl: monsoon angle slov: monzúnový uhol  1993-a3
муссонный центр действия
česky: centrum atmosféry akční monzunové angl: monsoon atmospheric center of action slov: monzúnové akčné centrum něm: monsunales Aktionszentrum n fr: creux de mousson m  1993-a1
муссонный циклон
syn. cyklona přízemní – cyklona vyskytující se pouze ve spodní části troposféry, tj. zhruba do hladiny 700 hPa. Nízká cyklona je cyklonou termickou, nebo cyklonou frontální v počátečním stadiu vývoje.
česky: cyklona nízká angl: low-level cyclone, low-level depression slov: nízka cyklóna něm: flache Zyklone f fr: dépression de bas niveau f, cyclone de bas niveau m  1993-a2
мутатус
(mut) – označení vyjadřující, že daný druh oblaku vznikl transformací jiného, tzv. mateřského oblaku, při níž se celý mateřský oblak vnitřním vývojem změní v oblak jiného druhu. Označení druhu nově vytvořeného oblaku se pak doplňuje adjektivem složeným z názvu druhu mateřského oblaku a z přípony mutatus (mut). Podle druhu mateřského oblaku rozeznáváme Cc a Cs cirromutatus (cimut), Cs a Ac cirrocumulomutatus (ccmut), Ci, Cc a As cirrostratomutatus (csmut), Cc, Ns, Sc altocumulomutatus (acmut), Cs, Ac a Ns altostratomutatus (asmut), Ac, As a Sc nimbostratomutatus (nsmut), Sc a Cu stratomutatus (stmut), Ac, Ns, Sc, St a Cu stratocumulomutatus (scmut), Cb cumulomutatus (cumut).
česky: mutatus angl: mutatus slov: mutatus něm: mutatus  1993-a3
мутность
schopnost prostředí zeslabovat procházející záření. V meteorologii se nejčastěji jedná o schopnost atmosféry zeslabovat rozptylem a absorpcí přímé sluneční záření. Viz též zakalení atmosféry, propustnost atmosféry.
česky: opacita angl: opacity slov: opacita něm: Trübung f  1993-a2
мутность
česky: turbidita angl: turbidity slov: turbidita  1993-a1
мутность атмосферы
syn. turbidita – snížení průzračnosti atmosféry, způsobené absorpcí a rozptylem slunečního záření pevnými nebo kapalnými částicemi atmosférického aerosolu, nikoliv však oblaky. Stupeň zakalení atmosféry se udává většinou pomocí Linkeho zákalového faktoru. Viz též vzduch průzračný, opacita, modř oblohy.
česky: zakalení atmosféry angl: atmospheric turbidity slov: zakalenie atmosféry  1993-a2
podpořila:
spolupracují: