Sestavila a průběžné aktualizuje terminologická skupina České meteorologické společnosti (ČMeS)

Výklad hesel podle písmene н

X
наблюдение грозовых явлений
zjišťování výskytu bouřek popř. blýskavic na meteorologických stanicích, při němž se kromě časových údajů zaznamenává vzdálenost od stanice, intenzita a tah bouřky, hlavní náraz větru a srážky. Za začátek bouřky na stanici považujeme okamžik, kdy byl poprvé slyšet hrom bez ohledu na to, zda bylo či nebylo vidět blesky nebo zda se na stanici vyskytly srážky. Není-li hřmění slyšitelné, mluvíme o blýskavici. Za konec bouřky považujeme okamžik posledního slyšitelného zahřmění, jestliže po dobu 10 až 15 minut od tohoto okamžiku již hřmění nebylo slyšet. Pro klimatologické účely se rozlišuje bouřka na stanici (blízká) a bouřka vzdálená. K určování vzdálenosti bouřky od stanice se využívá rychlost zvuku. V praxi se uvažuje vzdálenost 1 km, jestliže od zablesknutí do zahřmění uběhnou 3 s. Viz též detekce blesků.
česky: pozorování bouřek; angl: observation of thunderstorms; slov: pozorovanie búrok; něm: Gewitterbeobachtung f  1993-a2
наблюдение метеорологической видимости
meteorologická dohlednost je pozorována vizuálně, nebo měřena přístroji. Při vizuálním pozorování ve dne se využívá vhodně rozmístěných předmětů v okolí místa pozorování, jejichž vzdálenost je známá a jejichž vlastnosti jsou v souladu s definicí met. dohlednosti. V noci se pro toto pozorování využívá několika světel o stabilní, směrově málo proměnlivé svítivosti. Přístrojové měření se provádí pomocí měřičů průzračnosti, využívajících měření koeficientu extinkce, nebo pomocí měřičů dohlednosti, využívajících dopředného rozptylu světla v atmosféře. Jednotkou pro měření met. dohlednosti je délkový metr nebo jeho násobky.
česky: pozorování meteorologické dohlednosti; angl: observation of visibility; slov: pozorovanie meteorologickej dohľadnosti; něm: Beobachtung der meteorologischen Sichtweite f  1993-a3
наблюдение облачности
vizuální pozorování oblačnosti nebo určení některých charakteristik oblaků např. ceilometrem nebo met. radarem. Výsledkem je stanovení druhů oblaků podle mezinárodní morfologická klasifikace oblaků, celkového pokrytí oblohy, pokrytí oblohy jednotlivými druhy oblaků a výšky základny.
česky: pozorování oblačnosti; angl: observation of clouds; slov: pozorovanie oblačnosti; něm: Wolkenbeobachtung f  1993-a3
наблюдение погоды
česky: pozorování počasí; angl: weather observation; slov: pozorovanie počasia; něm: Wetterbeobachtung f  1993-a1
наветренная сторона
svah spolu s předpolím orografické překážky, orientovaný proti směru proudění, v klimatologickém smyslu proti směru převládajícího větru, kde se již projevuje návětrný efekt. Návětří se vyznačuje především větší oblačností a většími úhrny srážek než závětří.
česky: návětří; angl: windward side; slov: návetrie, náveterná strana; něm: Luv f  1993-a3
наветренный еффект
souborné označení pro změny hodnot meteorologických prvků na návětří orografických překážek, tedy i v jejich předpolí. Návětrný efekt způsobuje mj. zvětšování oblačnosti a snižování výšky základny oblaků. Podílí se na orografickém zesílení srážek a tím i následně na vzniku závětrného efektu. Návětrný efekt působíi na strmých mořských pobřežích, v Evropě např. ve Skotsku a v Norsku. Viz též srážky orografické, efekt nálevkový.
česky: efekt návětrný; angl: windward effect; slov: náveterný efekt; něm: Luveffekt m, Luvwirkung f; fr: effet au vent du relief m, effet orographique m  1993-a3
надежность прогноза
vyjádření přesnosti vydané předpovědi počasí na základě její verifikace  pro určité období a dané místo nebo  území. Hlavním účelem zjištění úspěšnosti předpovědi je získání podkladů o vhodnosti různých předpovědních metod. Existuje více způsobů hodnocení úspěšnosti předpovědi, která se vyjadřuje často v % splnění vydané předpovědi.
česky: úspěšnost předpovědi; angl: prediction success rate; slov: úspešnosť predpovede; něm: Zuverlässigkeit der Wettervorhersage f  1993-a3
надинверсионная форма факела
jeden z tvarů kouřové vlečky. Kouřová vlečka má tvar kužele s osou nakloněnou vzhůru, takže se exhalace prakticky nedostávají k zemi. Objevuje se tehdy, když efektivní výška komína přesahuje horní hranici inverzní vrstvy. Unášení kouřové vlečky patří k nejpříznivějším podmínkám rozptylu v bližším okolí vysokých komínů. Obvykle je výskyt unášení kouřové vlečky spojen s tvořením přízemní radiační inverze teploty vzduchu před západem Slunce. Přiblíží-li se horní hranice tvořící se přízemní inverze úrovni efektivní výšky komína, přechází unášení kouřové vlečky do čeření kouřové vlečky.
česky: unášení kouřové vlečky; angl: lofting; slov: unášanie dymovej vlečky; něm: Lofting n  1993-a1
наземная метеорологическая станция
meteorologická stanice provádějící měření v přízemní vrstvě atmosféry. Teplota a vlhkost vzduchu se měří ve výšce 2 m nad zemí, srážky 1 až 2 m nad zemí, vítr 10 m nad zemí apod. Přízemní met. stanice může být z hlediska umístění meteorologickou stanicí pozemní nebo mořskou.
česky: stanice meteorologická přízemní; angl: surface meteorological station; slov: prízemná meteorologická stanica; něm: meteorologische Bodenstation f  1993-a3
наземная радиолокационная цель
objekt na zemském povrchu a přeneseně i jeho radarový odraz, který je z meteorologického hlediska rušivý. V radarové meteorologii se často používá zkrácené označení pozemní cíl. Pozemní cíle se na rozdíl od cílů meteorologických vyskytují obvykle v menších, nesouvislých oblastech. Radarová odrazivost pozemního cíle se vyznačuje velkými horizontálními gradienty a značnou časovou proměnlivostí. Intenzita pozemních odrazů závisí mj. na vlnové délce, podmínkách šíření elektromagnetického vlnění v atmosféře, dále na materiálu, drsnosti a vlhkosti povrchu. K eliminaci pozemních cílů se obvykle používá dopplerovských filtrů (předpokládá se přibližně nulová rychlost pozemních cílů), statistických filtrů (fluktuace pozemních cílů jsou pomalejší), polarizačních měření nebo map průměrného rozložení pozemních cílů za tzv. pěkného počasí (bez meteorologických cílů).
česky: cíl radiolokační pozemní; angl: ground radar target; slov: pozemný rádiolokačný cieľ; něm: Radarziel am Boden n; fr: obstacle terrestre de radar m, cible au sol de radar f  2014
наземная синоптическая станция
pozemní nebo mořská meteorologická stanice, na níž se v synoptických termínech konají synoptická pozorování. Synoptické stanice měří nebo pozorují teplotu, vlhkost a tlak vzduchu, tlakovou tendenci, dohlednost , směr a rychlost větru, stav a průběh počasí, množství srážek, množství a druh oblačnosti, výšku základen oblačnosti a extrémy teploty. Přízemní synoptické stanice na pevnině udávají také trvání slunečního svitu, stav půdy, výšku sněhové pokrývky a speciální jevy. Mořské přízemní synoptické stanice uvádějí rovněž teplotu moře, směr pohybu vln, periodu vlnění, výšku vln, námrazu a led na moři, meteorologické stanice na pohybující se lodi také kurz a rychlost lodi. Zprávy jsou předávány v kódech SYNOP, SHIP nebo BUFR.
česky: stanice synoptická přízemní; angl: surface synoptic station; slov: prízemná synoptická stanica; něm: synoptische Bodenstation f  1993-a3
наземное метеорологическое наблюдение
meteorologické pozorování prováděné pozorovatelem ze zemském povrchu bez přístrojů nebo pomocí met. přístrojů, jejichž čidla jsou pevně spojena se zemí. Viz též pozorování aerologické.
česky: pozorování meteorologické přízemní; angl: surface meteorological observation; slov: prízemné meteorologické pozorovanie; něm: bodennahe meteorologische Beobachtung f  1993-a1
наземный источник загрязнения воздуха
zdroj na zemském povrchu nebo v jeho blízkosti, dodávající do ovzduší znečišťující příměsi. Z met. hlediska se za přízemní zdroj považuje také zdroj (např. komín), jehož efektivní výška je menší než tloušťka přízemních inverzí teploty vzduchu, typicky se vyskytujících v daném místě.
česky: zdroj znečišťování ovzduší přízemní; angl: low-emitting source of air pollution; slov: prízemný zdroj znečisťovania ovzdušia; něm: bodennahe Quelle der Luftverunreinigung f  1993-a1
накaпливающий дождeмер
v meteorologii srážkoměr určený k měření úhrnu srážek za delší dobu, zpravidla za půl roku. Často se instaluje na odlehlých nebo těžko dostupných místech. Srážky se zachycují do nádoby dostatečného obsahu, do které se na začátku měření nalije určité množství nemrznoucího roztoku. Přidaná vhodná látka, např. olej, zabraňuje výparu. Úhrn srážek se určí z přírůstku celkového objemu roztoku v nádobě za dobu měření. Průkopníkem měření kapalných i tuhých srážek pomocí tzv. srážkoměrného sběrače, neboli totalizátoru, byl franc. glaciolog P. Mougin (1912). Viz též měření srážek, šít srážkoměru větrný.
česky: totalizátor; angl: accumulative raingauge, totalizer raingauge; slov: totalizátor; něm: Niederschlagssammler m, Totalisator m  1993-a2
наклон изобарической поверхности
úhel mezi izobarickou plochou a vodorovnou rovinou. Je obvykle udáván tangentou tohoto úhlu:
tgβ=λgvg,
kde λ je Coriolisův parametr, g velikost tíhového zrychlení a vg rychlost geostrofického větru. V reálných atm. podmínkách je tato tangenta řádově rovná 10–5 až 10–4, což odpovídá jednotkám až desítkám úhlových vteřin.
česky: sklon izobarické plochy; angl: slope of isobaric surface; slov: sklon izobarickej plochy; něm: Neigung der Isobarenfläche f  1993-a1
наклон фронта
úhel, který svírá frontální plocha s horiz. rovinou vedenou ve zvolené výšce. Ve volné atmosféře je tangens sklonu atmosférické fronty řádově roven 1/300 až 1/100, v extrémních případech dosahuje hodnot až 1/50. Sklon stacionární fronty se určuje podle Margulesovy rovnice. Viz též profil atmosférické fronty.
česky: sklon atmosférické fronty; angl: slope of a front; slov: sklon atmosférického frontu; něm: Neigung der Frontfläche f  1993-a3
наковальня
(inc) [inkus] – jedna ze zvláštností oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Vyskytuje se pouze u oblaků druhu cumulonimbus (Cb), jestliže se horní část Cb rozšiřuje do podoby kovadliny, jejíž vzhled je buď hladký, vláknitý, nebo žebrovitý. Viz též capillatus.
Termín byl přejat z lat. incus „kovadlina“.
česky: incus; angl: incus; slov: incus; něm: incus, Amboss m  1993-a2
наночастицы
dle obvyklé obecné definice částice o velikostech v rozmezí 1 – 100 nm tj. 10–9 – 10–7 m. Jako součást atmosférického aerosolu tvoří jeho velmi jemné frakce a rozměrově odpovídají Aitkenovým jádrům. Přirozeně vznikají zejména procesem atmosférické nukleace a mohou být též antropogenního původu jako produkty různých technologií, automobilového provozu apod. V souvislosti se znečištěním ovzduší představují značný hygienický problém, neboť mnohdy obsahují toxické nebo karcinogenní složky a pro své malé rozměry mohou uvnitř lidského těla pronikat buněčnými membránami, do krevního řečiště apod.
česky: nanočástice; angl: nanoparticles, nanoparticulates; slov: nanočastice; něm: Nanopartikel f  2016
направление ветра
meteorologický prvek udávající směr, odkud vane vítr. Směr větru je proto opačný ke směru horiz. složky vektoru rychlosti větru. Udává se ve stupních azimutu nebo angl., popř. čes. zkratkou příslušné světové strany; vých. vítr tedy označujeme 90°, E nebo V, již. vítr 180°, S nebo J, záp. vítr 270°, W nebo Z a sev. vítr 360°, N nebo S. Při bezvětří se uvádí směr větru 0°. Na met. stanicích v Česku se určuje směr větru pro průměrnou rychlost větru z průměrného vektoru rychlosti během desetiminutového intervalu, dále pak směr větru při maximální rychlosti větru. Viz též vítr proměnlivý, stáčení větrustočení větru, protivítr, zákon Buys-Ballotův, růžice větrná.
česky: směr větru; angl: wind direction; slov: smer vetra; něm: Windrichtung f  1993-a3
напряжение Рейнольдса
česky: napětí Reynoldsovo; angl: Reynolds stress; slov: Reynoldsovo napätie; něm: Reynoldssche Spannung f, Reynolds-Spannung f  1993-a1
напряжение сдвига
obecně tečná síla vztažená k jednotkové ploše. V meteorologii mají význam především složky tzv. Reynoldsova napětí, související s turbulentním přenosem hybnosti v mezní vrstvě atmosféry. Lze je vyjádřit ve tvaru
-ρvx2 ¯,-ρvy2 ¯,-ρvz2 ¯,-ρvx vy¯,-ρ vxvz ¯,-ρvy vz¯,-ρ vyvx ¯,-ρvz vx¯,-ρ vzvy¯,
kde ρ značí hustotu vzduchu a vx,v y,vz turbulentní fluktuace složek rychlosti proudění v trojrozměrném souřadnicovém systému tvořeném osami x, y, z. Těchto devět veličin představuje složky symetrického tenzoru druhého řádu a fyz. je lze interpretovat jako složky síly turbulentního tření působící v daném bodě na jednotkovou plochu orientovanou kolmo ke směru jednotlivých souřadnicových os. Viz též tření v atmosféře, síla tření.
česky: napětí tečné; angl: shearing stress; slov: dotykové napätie; něm: Schubpannung f, Tangentialspannung f, Scherspannung f  1993-a1
НАСА
(National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) – vládní agentura USA, spolupracující s NOAA na vývoji a provozu amerických geostacionárních i polárních meteorologických družic. Na rozdíl od NOAA provozuje nebo se podílí na vývoji a provozu i různých výzkumných družic.
česky: NASA; slov: NASA; něm: NASA f  2014
настоящая погода
soubor údajů o skutečném stavu ovzduší, vztahující se k určitému místu a času. Skutečné počasí zpravidla popisujeme údaji o teplotě, tlaku a vlhkosti vzduchu, o směru a rychlosti větru, o stavu počasí (déšť, sněžení, bouřka, mlha apod.), o oblačnosti, dohlednosti, popř. dalšími charakteristikami. V letecké meteorologii se pro počasí skutečné používá i termín počasí aktuální nebo aktuál.
česky: počasí skutečné; angl: current weather; slov: skutočné počasie; něm: tatsächliches Wetter n  1993-a2
насыщение
v atm. podmínkách stav nasycené vodní páry; jde o rovnovážný stav systému vodní pára a kapalná voda, popř. vodní pára a led. Ve stavu nasycení tok molekul vody z povrchu kapalné vody, popř. ledu, do vodní páry odpovídá toku molekul vody z vodní páry do kapalné vody, popř. ledu. Viz též vzduch nasycený, vzduch přesycený, tlak nasycené vodní páry vzhledem k vodě, tlak nasycené vodní páry vzhledem k ledu.
česky: nasycení; angl: saturation; slov: nasýtenie; něm: Sättigung f  1993-a3
насыщенная почва
nesprávný název pro půdu s rel. vysokým obsahem vody, který se blíží max. vodní kapacitě půdy po nadměrném zavlažení shora srážkami.
česky: půda nasycená; angl: saturated soil; slov: nasýtená pôda; něm: gesättigter Boden m  1993-a1
насыщенный воздух
vlhký vzduch, který je nasycen vodní párou, tzn., že parciální tlak vodní páry při teplotě vlhkého vzduchu odpovídá stavu nasycení, zpravidla uvažovanému vůči rovinnému vodnímu povrchu (není-li v kontextu konkrétně uvedeno jinak). Relativní vlhkost nasyceného vzduchu je 100%. Rozlišujeme vzduch nasycený vodní párou vzhledem k vodě a vzhledem k ledu. Pojem nasycený vzduch se v meteorologii běžně užívá, jde však o terminologické zjednodušení (terminologickou zkratku). Věcně korektní by mělo být: vzduch obsahující nasycenou vodní páru. Viz též  vzduch suchý, vzduch nenasycenývzduch přesycený, rovnice Clausiova–Clapeyronova.
česky: vzduch nasycený; angl: saturated air; slov: nasýtený vzduch; něm: gesättigte Luft f  1993-a3
натуральная система координат
pravoúhlá relativní souřadnicová soustava, v níž kladný směr osy x ztotožňujeme se směrem horiz. proudění, osa y směřuje od směru proudění vlevo a osa z vzhůru. Místo označení souřadnicových os x, y, z se v tomto případě někdy používají symboly s, n, k. Tato soustava se podobně jako standardní souřadnicová soustava používá v dynamické meteorologii, ve fyzice mezní vrstvy atmosféry atd.
česky: soustava souřadnicová přirozená; angl: natural coordinate system (local coordinate system); slov: prirodzená súradnicová sústava; něm: natürliches Koordinatensystem n, natürliche Koordinaten f/pl  1993-a1
национальный метеорологический центр
(NMC) – jedna ze složek světového systému pro zpracování dat a předpovědi. Národní meteorologické centrum plní funkce tohoto systému na národní úrovni, včetně poskytování meteorologických informací uživatelům. Národním meteorologickým centrem České republiky je Český hydrometeorologický ústav.
česky: centrum meteorologické národní; angl: National Meteorological Center; slov: národné meteorologické centrum; něm: nationales meteorologisches Zentrum n; fr: Centre national de météorologie m  1993-a3
начальные условия
hodnoty veličin popisujících stav atmosféry v celé doméně modelu numerické předpovědi počasí před začátkem vlastní integrace. Tyto podmínky jsou nejčastěji vytvářeny asimilací meteorologických dat nebo méně vhodně interpolací z analýzy, případně předpovědi modelu s menším horizontálním rozlišením.
česky: podmínky počáteční; angl: initial conditions; slov: počiatočné podmienky  2020
небесный экватор
česky: rovník nebeský; angl: celestial equator; slov: nebeský rovník; něm: Himmelsäquator m  2019
небесный экватор
syn. rovník nebeský – průmět zeměpisného rovníku na nebeskou sféru. Pozorovateli na zemském povrchu se jeví jako kružnice, jejíž střed leží v jeho stanovišti, obzorem prochází na východě a na západě, přičemž nad jižním obzorem se nalézá její nejvyšší bod, jehož zenitový úhel je roven zeměpisné šířce daného místa. Světový rovník je základním prvkem při orientaci na obloze např. v souvislosti se zdánlivým ročním pohybem Slunce po ekliptice, kterou světový rovník protíná v jarním a podzimním bodu a s níž rovina světového rovníku svírá úhel rovný zeměpisné šířce obratníků. Tento úhel činí v současnosti cca 23,44°; s jeho změnami souvisí jeden z tzv. Milankovičových cyklů.
česky: rovník světový; angl: celestial equator; slov: svetový rovník  2019
небольшой град
srážky složené z průsvitných ledových částic převážně kulového, zřídka též kuželovitého tvaru o ekvivalentním průměru do 5 mm. Krupky se vyskytují výhradně v přeháňkách. V konvektivních oblacích mohou krupky tvořit kroupové zárodky.
Termín je zdrobnělinou slova kroupy.
česky: krupky; angl: small hail; slov: krúpky; něm: Graupel f  1993-a3
неглубокая депресия
tlakové pole s velmi malými horiz. tlakovými gradienty.
česky: pole tlakové nevýrazné; angl: flat low, shallow low; slov: nevýrazné tlakové pole; něm: gradientschwaches Gebiet n, flaches Tief n  1993-a1
неизмеримое количество осадков
srážky, při kterých je množství srážek za daný časový interval menší než 0,1 mm. Viz měření srážek.
česky: srážky neměřitelné; angl: trace; slov: nemerateľné zrážky; něm: kein messbarer Niederschlag m  1993-a3
неизотропная турбулентность
česky: turbulence nonizotropní; angl: non-isotropic turbulence; slov: izotropná turbulencia; něm: anisotrope Turbulenz f  1993-a1
нейтральная точка
1. v atmosférické optice místo na obloze, situované ve vert. rovině proložené Sluncem, z něhož vycházející difuzní světlo není polarizováno. K neutrálním bodům počítáme bod Aragův, Babinetův a Brewsterův, jejichž přesná poloha závisí na výšce Slunce nad obzorem a na zakalení atmosféry. Viz též polarizace slunečního záření v atmosféře; 2. syn. bod hyperbolický.
česky: bod neutrální; angl: neutral point; slov: neutrálny bod; něm: neutraler Punkt m; fr: point neutre m  1993-a3
нейтропауза
tenká přechodová vrstva atmosféry oddělující neutrosféru a ionosféru.
česky: neutropauza; angl: neutropause; slov: neutropauza; něm: Neutropause f  1993-a3
нейтросфера
část atmosféry Země mezi zemským povrchem a ionosférou, která sahá do výše 60 až 70 km. Koncentrace iontů je v ní natolik malá, že nepůsobí odraz krátkých rádiových vln, jenž hraje významnou roli v podmínkách pro rádiové spojení.
česky: neutrosféra; angl: neutrosphere; slov: neutrosféra; něm: Neutrosphäre f  1993-a3
немезоциклоническое торнадо
tornádo, které není spojeno s mezocyklonousupercele. Takové tornádo získává vertikální vorticitu z okolního prostředí, kde je generována např. silným horizontálním střihem větru. Mateřský oblak tornáda natahováním vzduchu do výstupného konvektivního proudu přibližuje a protahuje vlákna vertikální vorticity, čímž dochází k jejímu zesílení a vzniku tornáda. Nemezocyklonální tornáda se někdy nevhodně označují jako nesupercelární, ačkoliv mohou vzniknout i v kontaktu se supercelou, avšak  bez kontaktu s mezocyklonou. Hovorově se pro ně používá i angl. slova landspout (v mužském rodě), které vzniklo jako analogie ke slovu waterspout, viz smršť vodní. Viz též tornádo mezocyklonální.
česky: tornádo nemezocyklonální; angl: non-mesocyclonic tornado; slov: nemezocyklonálne tornádo  2019
ненастье
lid. označení pro špatné počasí, především z hlediska pobytu člověka venku. Myslí se jím zejména deštivé, větrné a chladné počasí. V podobném významu se používá i výrazů nepohoda, plískanice, psota, slota. Viz též čas.
česky: nečas; angl: foul weather; slov: nečas; něm: Unwetter n  1993-a1
ненасыщенный воздух
termodynamice atmosféry vlhký vzduch, jehož relativní vlhkost  je nižší než 100 %. Tlak vodní páry v nenasyceném vzduchu má tedy hodnotu nižší, než je hodnota tlaku nasycené vodní páry při dané teplotě vzduchu. V řadě termodyn. výpočtů jej můžeme považovat za suchý vzduch. Pojem nenasycený vzduch se v meteorologii běžně užívá, jde však o terminologické zjednodušení (terminologickou zkratku). Věcně korektní by mělo být: vzduch obsahující nenasycenou vodní páru. Viz též tlak nasycené vodní páry vzhledem k vodě, tlak nasycené vodní páry vzhledem k ledu.
česky: vzduch nenasycený; angl: unsaturated air; slov: nenasýtený vzduch; něm: ungesättigte Luft f  1993-a2
непогода
lid. označení pro špatné počasí, především z hlediska pobytu člověka venku. Myslí se jím zejména deštivé, větrné a chladné počasí. V podobném významu se používá i výrazů nepohoda, plískanice, psota, slota. Viz též čas.
česky: nečas; angl: foul weather; slov: nečas; něm: Unwetter n  1993-a1
непогода
výraz pro nepříznivé, především deštivé a větrné počasí. Užívá se hlavně ve spojení „chránit se před nepohodou“, „jít do nepohody“. Nemá charakter odb. termínu.
česky: nepohoda; slov: nečas; něm: Unwetter n  1993-a1
неподвижный антициклон
syn. anticyklona stacionární – anticyklona, která obvykle po dobu několika dní mění svou polohu jen minimálně. Viz též anticyklona kontinentální, anticyklona subtropická.
česky: anticyklona kvazistacionární; angl: quasi-stationary anticyclone; slov: kvázistacionárna anticyklóna; něm: quasistationäre Antizyklone f; fr: anticyclone quasi stationnaire m  1993-a2
неправильное обледенение
technický termín pro tvar námrazy na letadle, vytvářející se za letu v oblacích s pevnou i kapalnou fází vody při teplotách vzduchu málo pod bodem mrazu a při teplotě náběžných částí letadla nad nulou. Proud vzduchu unáší kapky vody za náběžné části letadla, kde v místech s menším kinetickým ohřevem vzniká námraza. Ochladí-li se i náběžné části letadla pod bod mrazu, může se námraza rozšířit i na tyto části. Beztvará námraza vzniká nejčastěji při stoupání letadla smíšenými oblaky.
česky: námraza beztvará; slov: beztvará námraza  1993-a3
непрерывный ток грозового разряда
proud protékající v kanálu blesku mezi jednotlivými dílčími výboji blesku. Nazývá se též udržovací proud. Amplituda tohoto proudu je pouze v řádu desítek A, avšak protéká bleskovým kanálem výrazně delší dobu (desetiny vteřiny) než zpětný výboj (setiny vteřiny) a přenesený elektrický náboj dosahuje podstatné části celkového přeneseného náboje.
česky: proud blesku souvislý; slov: súvislý prúd bleskového výboja; něm: kontinuierlicher Blitzentladestrom m  1993-b2
непросвечивающие
(op) [opakus] – jedna z odrůd oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblačné skupiny nebo vrstvy, které jsou převážně tak husté, že nelze vůbec rozpoznat polohu Slunce nebo Měsíce. Vyskytuje se u druhů altocumulus, altostratus, stratocumulus a stratus. Výskyt odrůdy opacus vylučuje odrůdu translucidus.
česky: opacus; angl: opacus; slov: opacus; něm: opacus  1993-a2
неустойчивая воздушная масса
syn. hmota vzduchová labilní – vzduchová hmota, která má alespoň ve spodní části instabilní zvrstvení, tj. vert. teplotní gradient větší než nasyceně adiabatický. Vyznačuje se rel. vysokou turbulencí a při dostatečném obsahu vlhkosti vzduchu se v ní vyskytují konvektivní oblaky, přeháňky a bouřky (hlavně v teplé části roku). Viz též hmota vzduchová stabilní.
česky: hmota vzduchová instabilní; angl: unstable air mass; slov: instabilná vzduchová hmota; něm: instabile Luftmasse f  1993-a3
неустойчивая масса воздуха
syn. hmota vzduchová labilní – vzduchová hmota, která má alespoň ve spodní části instabilní zvrstvení, tj. vert. teplotní gradient větší než nasyceně adiabatický. Vyznačuje se rel. vysokou turbulencí a při dostatečném obsahu vlhkosti vzduchu se v ní vyskytují konvektivní oblaky, přeháňky a bouřky (hlavně v teplé části roku). Viz též hmota vzduchová stabilní.
česky: hmota vzduchová instabilní; angl: unstable air mass; slov: instabilná vzduchová hmota; něm: instabile Luftmasse f  1993-a3
неустойчивая масса воздуха
česky: hmota vzduchová labilní; angl: unstable air mass; slov: labilná vzduchová hmota; něm: labile Luftmasse f  1993-a1
неустойчивость
vlastnost termodynamického systému v rovnovážném stavu, kdy velikost libovolně malé poruchy vložené do systému roste samovolně s časem na úkor vnitřní energie systému. Instabilita v atmosféře se nejčastěji analyzuje vložením poruch spojených s vychýlením vzduchové částice při hodnocení vertikální instability atmosféry nebo s vlnami v pozaďovém proudění při hodnocení baroklinní instability.
Termín pochází z lat. instabilitas „nestálost“, odvozeného od instabilis „nestálý, nestojící pevně“ (z předpony in- vyjadřující zápor a stabilis „pevný, stálý“).
česky: instabilita; angl: instability; slov: instabilita; něm: Instabilität f  2014
неустойчивость атмосферы
méně vhodné označení pro vertikální instabilitu atmosféry.
česky: labilita atmosféry; slov: labilita atmosféry; něm: Labilität der Atmosphäre f  1993-a3
неустойчивость по Гельмгольцу
česky: instabilita Helmholtzova; angl: Helmholtz instability; slov: Helmholtzova instabilita; něm: Helmholtz-Instabilität f  2014
неустойчивость погоды
1. typická vlastnost počasí, zvláště ve stř. zeměp. šířkách, projevující se velkou interdiurní proměnlivostí meteorologických prvků, zejména teploty vzduchu, oblačnosti a slunečního svitu, dohlednosti a atm. srážek. Je vyvolána častými přechody front a cyklonální činností především v dosahu výškové frontální zóny;
2. změny počasí během dne v krátkých časových intervalech (minuty, hodiny), kdy se střídá velká oblačnost s přeháňkami, popř. bouřkami s vyjasňováním a slunečním svitem. V oblasti ČR se proměnlivost počasí vyskytuje zvláště v jarním období v týlu cyklon při převážně sz. proudění chladného vzduchu, kdy se hovoří o tzv. aprílovém počasí. Viz též změna počasí, oblačnost proměnlivá.
česky: proměnlivost počasí; angl: weather variability; slov: premenlivosť počasia; něm: Veränderlichkeit des Wetters f  1993-a1
неустойчивость уровня ртутного столбика
oscilace délky rtuťového sloupce tlakoměru vznikající kolísáním tlaku vzduchu při dyn. působení nárazovitého větru. Znesnadňuje čtení údaje tlakoměru.
česky: pumpování tlakoměru; angl: pumping of barometer; slov: pumpovanie tlakomera; něm: Pumpen des Barometers n  1993-a1
неустойчивые волны
1. obecně vlny, jejichž amplituda se s časem nebo s postupem při prostorovém šíření vlnového rozruchu mění. Někteří autoři tento pojem zužují pouze na vlny, jejichž amplituda takto roste, v případě poklesu amplitudy pak používají označení vlny tlumené.
2. v synoptické meteorologii pojem instabilní vlna obvykle označuje frontální vlnu, jejíž amplituda s časem roste. Za vhodných podmínek se pak taková vlna může vyvinout ve frontální cyklonu.
česky: vlny instabilní; angl: unstable waves; slov: instabilné vlny; něm: instabile Wellen f/pl  2014
нефанализ
historický termín (dnes již nepoužívaný) pro mapu oblačnosti subjektivně sestavovanou na základě snímků z družic. V současnosti nahrazeno metodami objektivní analýzy družicových dat, resp. metodami automatické detekce a klasifikace oblačnosti.
česky: nefanalýza; angl: nephanalysis; slov: nefanalýza; něm: NEPH-Analyse f  1993-a3
нефелометр
syn. zákaloměr – přístroj používaný pro stanovení množství pevných nebo kapalných částic v zakaleném prostředí. Je založen na principu měření rozptylových charakteristik pomocí opt. metod. V meteorologii může sloužit pro měření hustoty mlhy nebo množství aerosolu v atmosféře. V ČR se nepoužívá.
česky: nefelometr; angl: nephelometer; slov: nefelometer; něm: Nephelometer n  1993-a3
нефометр
přístroj pro určování celkového pokrytí oblohy oblaky, tj. oblačnosti. V ČR se nepoužívá. Viz též pozorování oblačnosti.
česky: nefometr; angl: nephometer; slov: nefometer; něm: Nephometer n  1993-a3
нефоскоп
přístroj pro určování tahu oblaků. Pozorovatel sleduje pohyb zvoleného oblaku podél vodorovně umístěné tyče, opatřené hroty stejně od sebe vzdálenými; v jiných typech přístroje pomocí zrcadla nebo mříže. Na met. stanicích ČR se nefoskopy nepoužívají.
česky: nefoskop; angl: nephoscope; slov: nefoskop; něm: Nephoskop n  1993-a3
нефронтальные осадки
srážky, které bezprostředně nesouvisí s vert. pohyby vzduchu na atmosférických frontách. Patří k nim zvláště srážky místní, srážky v instabilně zvrstveném studeném vzduchu mimo oblast fronty, srážky v teplém sektoru cyklon, srážky z nízké inverzní oblačnosti, srážky v oblastech s významným vertikálním střihem větru, někdy i srážky orografické. Viz též srážky frontální.
česky: srážky nefrontální; angl: non-frontal precipitation; slov: nefrontálne zrážky; něm: nichtfrontaler Niederschlag m  1993-a2
нивальный климат
česky: klima nivální; angl: nival climate; slov: niválna klíma  1993-b3
нижнее солнце
halový jev tvořený v ovzduší odrazem slunečních paprsků na ledových krystalcích ledových oblaků. Jeví se jako zářivě bílá skvrna kolmo pod světelným zdrojem, tj. na vertikále pod Sluncem, a podobá se odrazu Slunce na klidné vodní hladině. Jev lze pozorovat pouze při pohledu shora, tedy z letadla nebo z vyvýšeného stanoviště v terénu, např. na horských stanicích. Je jedním z fotometeorů.
česky: slunce spodní; angl: undersun; slov: spodné slnko; něm: Untersonne f  1993-a1
нижние облака
oblaky vyskytující se převážně ve výškách od povrchu země do 2 km. Do této skupiny patří oblaky druhu stratus a stratocumulus. Oblaky druhu cumulus a cumulonimbus mají rovněž základny do výšky 2 km, ale jejich horní části obvykle zasahuji i do stř. a vysokého patra, takže je nelze jednoznačně klasifikovat jako oblaky nízkého patra. Viz též klasifikace oblaků, patra oblaků, oblaky středního patra, oblaky vysokého patra.
česky: oblaky nízkého patra; angl: low clouds, low-level clouds; slov: nízke oblaky; něm: tiefe Wolken f/pl  1993-a2
нижний месяц
halový jev analogický spodnímu slunci.
česky: měsíc spodní; angl: undermoon; slov: spodný mesiac; něm: Untermond m  1993-a1
нижний мираж
viz zrcadlení.
česky: zrcadlení spodní; angl: inferior mirage; slov: spodné zrkadlenie; něm: Luftspiegelung nach unten f  1993-a1
нижняя граница облаков
nejnižší část oblaku, v níž se výrazně odlišuje horiz. dohlednost od podmínek v bezoblačné atmosféře. V reálných podmínkách není základna oblaku ostrou hranicí, ale přechodovou vrstvou o tloušťce několika desítek metrů, v níž se s rostoucí výškou snižuje vert. i horiz. dohlednost. Výška základny oblaků nad daným místem se může poměrně rychle měnit. V některých případech činí tato změna desítky až stovky metrů za několik minut. Viz též měření výšky základny oblaků.
česky: základna oblaků; angl: cloud base; slov: základňa oblakov; něm: Wolkenbasis f  1993-a2
низкая облачность
česky: oblačnost nízká; angl: low clouds; slov: nízka oblačnosť; něm: tiefe Wolken f/pl  1993-a1
низкий антициклон
anticyklona malého vert. rozsahu, kterou je možné pozorovat jen ve spodní části troposféry, nepřesahující izobarickou hladinu 500 hPa (zhruba ve výšce kolem 5,5 km). Mezi nízké anticyklony patří především studené arktické a antarktické anticyklony, zimní kontinentální anticyklony nad Sev. Amerikou a Asií, jakož i postupující anticyklony v počátečním stadiu vývoje.
česky: anticyklona nízká; angl: low-level anticyclone; slov: nízka anticyklóna; něm: flache Antizyklone f; fr: anticyclone thermique m  1993-a2
низкий циклон
česky: cyklona přízemní; slov: prízemná cyklóna; něm: Bodenzyklone f; fr: dépression de surface f, dépression au sol f  1993-a1
низовая метель
1. celková sněhová pokrývka, která ležela na met. stanici v době předchozího termínu pozorování sněhové pokrývky;
2. obecnější název pro sníh z hlediska jeho kvality. Metamorfózou se krystaly pův. kyprého, prachového sněhu mohou měnit v ledová zrna a sníh postupně přechází ve firn. Zpravidla platí, že čím je sníh starší, tím má větší hustotu; na konci zimy v ulehlém sněhu může hustota sněhu přesáhnout 300 kg.m–3, zatímco čerstvě napadlý sníh mívá hustotu 60 až 100 kg.m–3.
česky: sníh starý; angl: total snow cover; slov: starý sneh; něm: Altschnee m  1993-a3
нисходящaя радиация
málo používané označení pro úhrn globálního slunečního záření a záření atmosféry směřujícího k zemskému povrchu. Viz též záření směřující nahoru.
česky: záření směřující dolů; angl: downward radiation; slov: žiarenie smerujúce dole; něm: nein. Abwärtsstrahlung f, abwärtsgerichtete Strahlung f  1993-a3
нисходящие движения воздуха
syn. sestup vzduchu – vertikální pohyb vzduchu s vertikální složkou směřující dolů, směrem k zemskému povrchu. Mezi takové pohyby vzduchu patří zejména:
a) kompenzující sestupné pohyby při konvekci, především v sestupných konvektivních proudech;
b) subsidence vzduchu v centrálních částech anticyklon a hřebenů vysokého tlaku vzduchu;
c) klouzavé sestupné pohyby teplého vzduchu na katafrontách;
d) sestupné pohyby související s vlivem orografie na pole větru, především kompenzující sestupy v závětří horských hřebenů, v sestupné části vln ve vlnovém nebo vírovém proudění apod.;
e) sestupné pohyby na zvlněné spodní hranici vrstvy s inverzí teploty vzduchu.
česky: pohyb vzduchu sestupný; angl: downward movement of air; slov: zostupný pohyb vzduchu; něm: absinkende Luft f  1993-b3
нисходящий ветер
česky: vítr sestupný; slov: zostupný vietor  1993-a1
нисходящий порыв
[daunbé(r)st] – extrémně silný sestupný konvektivní proud v rámci konvektivní bouře, který je příčinou vzniku ničivých divergujících větrů u zemského povrchu. Horiz. průměr tohoto jevu se pohybuje v rozmezí metrů až desítek kilometrů. Downburst je vázán na konvektivní oblaky, ne však vždy nutně druhu cumulonimbus. Podle horiz. rozsahu ničivých větrů se downburst dělí na macroburstmicroburst. Pro termín downburst, převzatý z angličtiny, se občas používá čes. termín propad studeného vzduchu.
Termín zavedi japonsko-amer. meteorolog T. T. Fujita v r. 1976. Odvodil ho od termínu downdraft, aby odlišil jeho zvlášť intenzivní případy. Skládá se z angl. down „dole, dolů“ a burst „výbuch, poryv“.
česky: downburst; angl: downburst; slov: downburst; něm: starker Abwind m; fr: rafale descendante f  1993-a3
нисходящий поток
prostorově omezený sestupný pohyb vzduchu, typický pro konvektivní bouře, zpravidla doprovázený silnými srážkami (deštěm či kroupami). Maximální vertikální rychlost sestupných proudů dosahuje přibližně poloviční hodnoty rychlosti výstupných proudů. Pro extrémně silné sestupné konv. proudy se používá termín downburst, popř. microburst. V supercele rozlišujeme přední a zadní sestupný proud. Slangově se v češtině používá původní angl. termín downdraft [daundraft].
česky: proud konvektivní sestupný; angl: downdraft; slov: zostupný konvektívny prúd; něm: konvektiver Abwind m, downdraft m  2014
нитевидные облака
(fib) [fibrátus] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Jednotlivé navzájem oddělené oblaky nebo tenký oblačný závoj mají vláknitou strukturu. Vlákna jsou buď přímočará, nebo více méně nepravidelně pokřivená a nejsou zakončena ani háčky ani chomáčky. Označení fibratus se užívá hlavně u druhů cirrus a cirrostratus.
Termín zavedla Komise pro studium oblaků a hydrometeorů v r. 1951 jako náhradu za starší termín filosus, zavedený amer. meteorologem H. Claytonem v r. 1896. Termín je přejat z lat. fibratus „vláknitý“ (od fibra „nitka, vlákno“).
česky: fibratus; angl: fibratus; slov: fibratus; něm: fibratus; fr: fibratus m  1993-a3
новый снег
vrstva sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku tuhých srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť) mezi příslušnými termíny pozorování. Viz též výška nového sněhu, měření sněhové pokrývky.
česky: sníh nový; angl: fresh snow, new snow; slov: nový sneh; něm: Neuschnee m  1993-a3
номер станции
označení met. stanice čísly nebo písmeny, které nahrazuje nebo doplňuje její název při předávání zpráv o počasí. Číselné označení WMO se skládá z dvoumístného oblastního indikativu a trojmístného indikativu stanice. Oblastní indikativ může být společný pro několik menších zemí (např. oblastní indikativ 11 je určen pro Rakousko, Českou republiku a Slovensko). Vlastní indikativ stanice je určen pro Českou republiku v rozsahu 400–799 (např. Praha-Ruzyně má 518, takže úplné WMO označení je 11518).Oblastní indikativy i indikativy stanic přiděluje Světová meteorologická organizace. Písmenné označení stanice CCCC (směrovací značka ICAO) se používá při předávání met. zpráv určených k zabezpečení letectví. Skládá se ze čtyř písmen, z nichž první dvě udávají stát (Česká republika má přiděleno LK) a další dvě označují letiště (např. Praha-Ruzyně má PR). Směrovací značky ICAO přiděluje Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
česky: indikativ stanice; angl: station designator, station index number, station number; slov: indikatív stanice; něm: Kennziffer der Station f, Stationskennziffer f  1993-a3
номограмма Миллера
česky: nomogram Möllerův; angl: Möller diagram; slov: Möllerov nomogram  1993-a1
номограмма Робича
nomogram umožňující graf. určení jedné ze tří charakteristik stavu vzduchu (teploty vzduchu, deficitu teploty rosného bodu, relativní vlhkosti vzduchu), jestliže jsou známy zbývající dvě. Na záporné horiz. ose jsou vyneseny hodnoty deficitu teploty rosného bodu, na vert. ose relativní vlhkost vzduchu, přičemž soustava křivek odpovídajících teplotám vzduchu vychází z počátku souřadnicové soustavy. Robitzschův nomogram bývá součástí Stüveho diagramu.
česky: nomogram Robitzschův; angl: Robitzsch diagram; slov: Robitzschov nomogram; něm: Robitzsch-Diagramm n  1993-a3
норвежская метеорологическая школа
syn. škola meteorologická bergenská – směr a výsledky prací ve Výzk. ústavu v Bergenu (Norsko). Za zakladatele této školy je považován V. Bjerknes. Vyšla z ní řada vynikajících meteorologů (J. Bjerknes, T. Bergeron, E. Palmen, H. Solberg aj.), kteří v letech 1917–1930 teor. rozpracovali termodynamiku a hydrodynamiku trojrozměrné struktury vzduchových hmot a atm. front, vzniku a vývoje cyklon i anticyklon ve vztahu k všeobecné cirkulaci atmosféry. Přínos této skupiny vědců byl i v tom, že objevené poznatky o zákonitosti atm. procesů průběžně využívali v předpovědní službě, a tím výrazně zlepšili kvalitu předpovědí počasí. Metody norské meteorologické školy v čs. povětrnostní službě zavedl ve 20. letech 20. stol. G. Swoboda.
česky: škola meteorologická norská; angl: Norway school of meteorology; slov: nórska meteorologická škola; něm: norwegische Schule f  1993-a2
нормальное давление воздуха
tlak vzduchu na hladině moře ve standardní atmosféře. Jeho hodnota je 1 013,25 hPa neboli 760 torrů; v minulosti byla takto definována jednotka 1 atmosféra.
česky: tlak vzduchu normální; angl: normal atmospheric pressure; slov: normálny tlak vzduchu; něm: Normaldruck m  1993-a3
нормальный барометр
česky: normál barometrický; slov: barometrický normál; něm: Normaldruck m  1993-a1
нормальный барометр
syn. normál barometrický – rtuťový tlakoměr, jehož přístr. oprava je známa s vysokou přesností. Dříve byl používán k národnímu nebo mezin. srovnávání (standardizaci) tlakoměrů. Viz též tlakoměr kontrolní, tlakoměr absolutní standardní.
česky: tlakoměr normální; angl: normal barometer; slov: normálny tlakomer; něm: Normalbarometer n  1993-a3
нортер
obecně sev. vítr vyskytující se v různých částech světa. Texaský norther na jihu USA, v Mexickém zálivu a ve Střední Americe je silný studený sv. až sz. vítr, který se vyskytuje od listopadu do dubna při vpádu studeného vzduchu v souvislosti se studenou anticyklonou, postupující k jihu. Vyznačuje se náhlým výskytem a poklesem teploty vzduchu až o 10 °C za 3 h. Kalifornský norther je velmi suchý, prašný sev. vítr charakteru fénu.
česky: norte, norther; angl: norther; slov: norte, norther; něm: Norther m  1993-a1
ночная инверсия
inverze teploty vzduchu vznikající v mezní vrstvě atmosféry v noci ochlazováním vzduchu od zemského povrchu, jehož teplota klesá v důsledku vyzařování dlouhovlnné radiace při absenci příkonu slunečního záření. Tyto inverze jsou typickým případem přízemních radiačních inverzí teploty vzduchu. Dobře bývají vyvinuty za jasných nocí se slabým větrem nebo bezvětřím. V kotlinách a údolních polohách podporuje tuto inverzi stékání ochlazeného vzduchu z okolních svahů do nízkých poloh. Viz též jezero studeného vzduchu.
česky: inverze teploty vzduchu noční; angl: night inversion, nocturnal inversion; slov: nočná inverzia teploty vzduchu; něm: nächtliche Inversion f  1993-a3
ночная термическая конвекция
termická konvekce, která je důsledkem poklesu stability (labilizace) vrstvy ovzduší, v jejíž horní části došlo v nočních hodinách k poklesu teploty vzduchu radiačním ochlazováním (např. v oblasti horní hranice oblačnosti). Typickým příkladem je vznik či zesílení nočních konv. bouří (např. noční bouře na teplých frontách).
česky: konvekce termická noční; angl: nocturnal thermal convection; slov: nočná termická konvekcia; něm: nächtliche thermische Konvektion f  1993-a3
ночное эффективное излучение
nevhodné označení pro efektivní záření v noci.
česky: vyzařování noční; angl: effective nocturnal radiation; slov: nočné vyžarovanie; něm: nächtliche Ausstrahlung f  1993-a1
ночные светящиеся облака
(NLC, z angl. Noctilucent Clouds) syn. oblaky stříbřité – velmi tenké oblaky, které se vyskytují v horní části mezosféry ve výškách od 75 do 90 km. Poprvé byly zjištěny v r. 1885 a projevují se stříbřitě šedým až namodralým světélkováním na tmavém pozadí noční oblohy. Bývají pozorovány dosti vzácně, a to v sev. části oblohy mezi 50° a 75° s.š. a 40° a 60° j.š. v letních měsících, když je Slunce 5° až 13° pod obzorem. Typická doba pozorování NLC z území ČR je přibližně od poloviny června do poloviny července. Zpravidla se pohybují od východu na západ rychlostí od 50 do 250 m.s–1. V Praze je poprvé sledoval čes. geofyzik V. Láska 10. 6. 1885; systematickým pozorováním těchto oblaků se zabýval především něm. meteorolog O. Jesse, který je poprvé vyfotografoval. Předpokládalo se, že noční svítící oblaky jsou shluky částic vulkanického nebo kosmického prachu. V r. 1965 Chapman a Kendall publikovali novější hypotézu, podle níž jde o krystalky ledu, které se vytvářejí sublimací vodní páry, jež zde vzniká přímou syntézou z atm. kyslíku a vodíku pod vlivem velmi krátkých délek ze spektra slunečního záření, nebo se vodní pára do horní mezosféry dostává zdola turbulentní difúzí. Svým tvarem jsou noční svítící oblaky buď závojovité, nebo vytvářejí různě široké pásy s chuchvalcovitou či vlnovou strukturou, která vynikne zejména na fotografii.
česky: oblaky svítící noční; angl: luminous night clouds, noctilucent clouds; slov: nočné svetiace oblaky; něm: leuchtende Nachtwolken f/pl  1993-a3
нуклеация
ve fyzice oblaků a srážek označuje proces, při němž vznikají stabilní zárodečné vodní kapičky nebo zárodečné ledové krystalky z vodní páry, popř. ledové krystalky ve vodě. Zárodečné kapičky nebo ledové krystalky jsou schopné dalšího růstu do velikosti oblačných částic, pokud překročí kritickou velikost danou teplotou a přesycením vodní páry, popř. přechlazením vody. Nukleace je začátkem řetězce mikrofyzikálních procesů, jejichž výsledkem je vývoj srážkových částic. Viz též homogenní nukleace, heterogenní nukleace, kondenzační jádra, ledová jádra.
Ve fyzice atmosférických aerosolů se nukleací obecně rozumí procesy, jimiž v atmosféře vznikají za účasti chemických reakcí pevné nebo kapalné částice, zpravidla rozměrů Aitkenových jader, z původně plynných látek. Jako typické příklady v tomto směru lze uvést cykly chemických reakcí, jež se uplatňují při transformaci oxidů dusíku na částice dusičnanů, transformaci oxidu siřičitého na sulfátovou složku znečištění vzduchu, zejména na částice síranů, popř. transformace těkavých organických látek (VOC) na sekundární organické aerosoly.
česky: nukleace; angl: nucleation; slov: nukleácia; něm: Nukleation f  1993-a3
нулевая изотерма
izolinie teploty vzduchu 0 °C, která má zvláštní význam zejména v letecké meteorologii, protože v její výšce mohou probíhat fázové změny vody, důležité např. pro vznik námrazy na letadlech. Vzhledem k praktickému významu je výška nulové izotermy součástí leteckých i všeobecných předpovědí počasí.
česky: izoterma nulová; angl: null isotherm; slov: nulová izoterma; něm: Nullisotherme f  1993-a1
нутация
česky: nutace; angl: nutation  2019
podpořila:
spolupracují: