Sestavila a průběžné aktualizuje terminologická skupina České meteorologické společnosti (ČMeS)

Výklad hesel podle písmene л

X
лавинный ветер
vzduchová tlaková vlna vznikající při pohybu sněhových lavin a při průvodních jevech, jako jsou sesuny půdy, řícení balvanů apod. Vytváří se před čelem mas pohybujících se prudce dolů po svazích.
česky: vítr lavinový; angl: avalanche blast, avalanche wind; slov: lavínový vietor; něm: Lawinenwind m  1993-a1
лазер
[lejzr] – kvantový generátor světla, produkující monochromatické, koherentní záření s malou rozbíhavostí. Všechny typy laserů sice pracují na principu zesílení světla pomocí stimulované emise záření, ale liší se velmi výrazně svou konstrukcí i vlastnostmi.
Lasery lze rozdělit podle:
a) povahy aktivního prostředí (pevná látka, kapalina, plyn, polovodič);
b) vyzařované vlnové délky (viditelné světlo, infračervené, ultrafialové, nebo rentgenové záření);
c) způsobu čerpání energie (optickým zářením, elektrickým polem, jadernou energií, chemickou reakcí atd.);
d) režimu práce (spojitý, pulzní).
Vlastností laserových paprsku se v met. aplikacích využívá k přesnému měření vzdálenosti a poloh, nebo k určování fyz-chem. vlastností zkoumaného vzorku ovzduší. Laser je zákl. částí lidaru. Principu laseru se v met. službě používá rovněž ke čtení dokumentů, zákresům met. snímků, map apod.
Termín zavedl amer. fyzik G. Gould před r. 1960. Jde o akronym angl. názvu Light Amplification by the Stimulated Emission of Radiation „zesílení světla stimulovanou emisí záření“, vytvořený analogicky k termínu maser označujícímu přístroj zesilující mikrovlnné záření.
česky: laser; angl: laser; slov: laser; něm: Laser m  1993-a3
лазерный локатор, лидар
syn. lidar.
česky: lokátor laserový; angl: lidar; slov: laserový lokátor; něm: Laser-Radar n, Lidar n  1993-a3
ламинарный пограничный слой
česky: vrstva mezní laminární; angl: laminar boundary layer; slov: laminárna hraničná vrstva; něm: laminare Grenzschicht f  1993-a1
ламинарный поток
proudění bez turbulentních vířivých pohybů. Jednotlivé makroskopické částice proudící tekutiny (ve vzduchu jednotlivé vzduchové částice) se pohybují ve vrstvách rovnoběžných se směrem proudění, mezi sousedními vrstvami se mohou vzájemně vyměňovat pouze molekuly, nikoli makroskopické částice. Proudnice mají hladký průběh a v případě vhodného obarvení proudící tekutiny je lze sledovat na značnou vzdálenost. V atmosféře se s laminárním prouděním setkáváme pouze v tzv. laminární vrstvě, která se někdy vytváří nad hladkými povrchy, např. nad vodním povrchem při slabém větru, uhlazenou sněhovou pokrývkou apod. a dosahuje tloušťky řádově 10–3 až 10–2 m. Nad laminární vrstvou existuje přechodová vrstva s nedokonale vyvinutou turbulencí. Laminární proudění samovolně přechází v turbulentní, jestliže Reynoldsovo číslo překročí kritickou mez. Viz též rychlost proudění kritická, proudění turbulentní.
česky: proudění laminární; angl: laminar flow; slov: laminárne prúdenie; něm: laminare Bewegung f, laminare Strömung f  1993-a1
леванте
syn. levanter – španělský název pro mírný až čerstvý vých. nebo sv. vítr ve Středomoří, v oblasti od již. Francie po Gibraltar. Při levante se vyskytuje velmi vlhké (mlhavé) a deštivé počasí, zvláště v období od října do prosince a od února do března. Prům. trvání levante bývá kolem 2 dní. Vyskytuje se při vysokém tlaku vzduchu nad stř. Evropou a cykloně v jz. oblasti Středozemního moře.
Termín je přejat ze špaň. levante „východ, východní vítr“ (z lat. levare „zvedat“, podle vycházejícího slunce; srov. levitovat).
česky: levante; angl: levante; slov: levante, levanter; něm: Levante f  1993-a1
левече
[leveš] – španělské označení pro scirocco. Je to horký a suchý vítr v pobřežních oblastech mezi Valencií a Malagou, nesoucí prach a písek z jv. až jz. kvadrantu. Vane na přední straně cyklony na jv. pobřeží Španělska, zasahuje však pouze několik kilometrů do vnitrozemí.
Termín je přejat ze špaň. leveche či lebeche, které zřejmě pochází z it. libeccio téhož významu (z řec. λίψ [lips, gen. libos] „deštivý vítr“, přes arabštinu).
česky: leveche; angl: leveche; slov: leveche; něm: Leveche m  1993-a1
легкий ветер
vítr o prům. rychlosti 1,6 až 3,3 m.s–1 nebo 6 až 11 km.h–1. Odpovídá druhému stupni Beaufortovy stupnice větru.
česky: vítr slabý; angl: light breeze; slov: slabý vietor; něm: leichte Brise f  1993-a3
легкий ион
česky: iont lehký; angl: fast ion, light ion, small ion; slov: ľahký ión; něm: leichtes Ion n  1993-a1
лед в облаках
1. obecné označení veškerých ledových částic (jednotlivých ledových krystalků, jejich shluků - sněhových vloček, ledových krupek a krup) v oblaku;
2. při parametrizaci mikrofyzikymodelech numerické předpovědi počasí se užívá kategorie oblačného ledu, která zahrnuje malé ledové částice unášené prouděním v oblaku, jejichž pádovou rychlost lze zanedbat. Viz též autokonverze, voda oblačná.
česky: led oblačný; angl: cloud ice; slov: oblačný ľad; něm: Wolkeneis n  2014
ледник
trvale mohutná hmota pevninského ledu, vzniklá postupným hromaděním sněhu nebo jiných tuhých srážek a jejich přeměnou na firn a posléze na led. Hlavní roli přitom hraje tlak nadložních vrstev a zpětné mrznutí tavné vody.
česky: ledovec; angl: glacier; slov: ľadovec; něm: Gletscher m  2019
ледник
trvale mohutná hmota pevninského ledu, vzniklá postupným hromaděním sněhu nebo jiných tuhých srážek a jejich přeměnou na firn a posléze na led. Hlavní roli přitom hraje tlak nadložních vrstev a zpětné mrznutí tavné vody.
česky: ledovec; angl: glacier; slov: ľadovec; něm: Gletscher m  2019
ледниковая эпоха
syn. glaciál.
česky: doba ledová; angl: glacial age; slov: doba ľadová; něm: Eiszeit f, Glazial n; fr: période glaciaire f, glaciation f  1993-a2
ледниковый антициклон
označení W. H. Hobbse (1926) pro anticyklonu v oblasti Antarktidy nebo Grónska. Podle něho jsou obě tyto velmi stálé glaciální anticyklony póly atm. cirkulace. Intenzívní anticyklonální proudění a roztékání studeného vzduchu na jejích okrajích je podmíněno nejen studeným aktivním povrchem ledových a sněhových hmot, nýbrž i značným vert. rozsahem obou anticyklon. Pozdější výzkumy však ukázaly nesprávnost této hypotézy, především u anticyklony nad Grónskem, která je poměrně málo stálá a malého plošného rozsahu. Pojem glaciální anticyklona je vhodnější pro výskyt vysokého tlaku vzduchu nad Antarktidou. Viz též anticyklona antarktická, anticyklona arktická.
česky: anticyklona glaciální; angl: glacial anticyclone; slov: glaciálna anticyklóna; něm: glaziale Antizyklone f; fr: anticyclone polaire m  1993-a2
ледниковый ветер
syn. vítr glaciální – vítr místní cirkulace proudící nad ledovcem nebo sněžným polem ve směru jeho spádu. Je podmíněn ochlazováním přízemní vrstvy vzduchu, který následně stéká nad teplejší nezasněžené plochy. Na rozdíl od jiných druhů gravitačního větru nemá opačnou fázi, naopak dosahuje maxima v odpoledních hodinách. Ledovcový vítr vzniká nad horskými ledovci i na okrajích pevninských ledovců, přičemž především na pobřeží Antarktidy dosahuje vysokých rychlostí a velké nárazovitosti.
česky: vítr ledovcový; angl: glacier breeze, glacier wind; slov: ľadovcový vietor; něm: Gletscherwind m  1993-a3
ледниковый период
syn. doba ledová – období relativního nárůstu zalednění na Zemi. V geol. minulosti nastal tento jev vícekrát, pravidelně se opakoval v rámci kvartérního klimatického cyklu. Tehdy prům. teplota vzduchu na Zemi klesala až o 10 °C oproti současnosti. Docházelo k mohutnému rozvoji zalednění, především k postupu pevninského ledovce, k periglaciálním jevům a k výraznému poklesu mořské hladiny o více než 100 metrů oproti interglaciálům. V drsném a suchém kontinentálním klimatu se šířila step a tundra, probíhaly intenzívní zvětrávací pochody, zvané zesprašnění, rozvíjela se geol. činnost větru (eolická činnost) a vytvářely se surové půdy.
Termín pochází z lat. glacialis „ledový“ (z glacies „led“).
česky: glaciál; angl: glacial, ice age; slov: glaciál; něm: Glazial n, Eiszeit n, Kaltzeit n; fr: période glaciaire f, glaciation f  1993-a3
лёдность (облаков)
úhrnná hmotnost ledových částic v jednotce objemu oblaku, popř. mlhy. Vyjadřuje se v kg.m–3 nebo tradičně v g.m–3. V odborné literatuře se setkáváme s užitím zkratky IWC (z angl. Ice Water Content). Viz obsah vodní kapalný, obsah vodní oblaku.
česky: obsah vodní ledový; angl: ice water content; slov: ľadový vodný obsah; něm: Eisgehalt m  2014
ледяная крупа
srážky z průhledných ledových částic kulového nebo nepravidelného tvaru o průměru 5 mm nebo menším. Při dopadu na tvrdou zemi obvykle odskakují a při nárazu je slyšet šum. Zmrzlý déšť vzniká zmrznutím dešťových kapek nebo značně roztálých sněhových vloček v blízkosti zemského povrchu. Zmrzlý déšť se nevyskytuje v přeháňkách.
česky: déšť zmrzlý; angl: ice pellets; slov: zmrznutý dážď; něm: Eiskörner n/pl, gefrorener Regen m; fr: grésil m  1993-b3
ледяная крупа
srážky složené z průsvitných ledových částic převážně kulového, zřídka též kuželovitého tvaru o ekvivalentním průměru do 5 mm. Krupky se vyskytují výhradně v přeháňkách. V konvektivních oblacích mohou krupky tvořit kroupové zárodky.
Termín je zdrobnělinou slova kroupy.
česky: krupky; angl: small hail; slov: krúpky; něm: Graupel f  1993-a3
ледяная крупа
viz krupky.
česky: krupky námrazové; angl: small hail; slov: námrazové krúpky; něm: kleiner Hagel m  1993-a3
ледяное облако
oblak složený výlučně z ledových částic. Typickými ledovými oblaky jsou oblaky druhu cirrus, cirrostratus a cirrocumulus. Cirrocumulus však během svého vývoje může obsahovat i přechlazené vodní kapky, které rychle mrznou. Viz též oblak vodní, oblak smíšený.
česky: oblak ledový; angl: ice cloud; slov: ľadový oblak; něm: Eiswolke f  1993-a3
ледяной дождь
překlad angl. termínu „ice storm“, který je meteorologickou službou USA definován jako situace, kdy se při mrznoucím dešti vytvoří vrstva ledovky nejméně 0,25 palce (6,4 mm). Ledové bouře se často vyskytují na severovýchodě USA a východě Kanady (např. v období 1982 až 1994 v průměru 16krát za rok), kde působí značné materiální škody a dlouhodobé výpadky dodávek elektřiny. Vrstva ledu na exponovaných předmětech může v extrémních případech přesáhnout 10 cm.
česky: bouře ledová; angl: ice storm; něm: Eissturm f  2015
ледяной кристалл
v meteorologii krystalek ledu o velikosti oblačné nebo srážkové částice vznikající v oblaku. Jednotlivé krystalky mohou mít různé tvary převážně v rámci šesterečné krystalové soustavy. Vznikají heterogenní nukleací na ledových jádrech nebo jako důsledek mrznutí oblačných kapek, rostou primárně difuzí vodní páry v ledových nebo smíšených oblacích. Růstem ledových krystalků, příp. jejich agregací do sněhových vloček vzniká sněžení.
česky: krystalek ledový; angl: ice crystal; slov: ľadový kryštálik; něm: Eiskristall m  1993-b3
ледяной туман
syn. mlha zmrzlá.
česky: mlha ledová; angl: ice fog; slov: ľadová hmla; něm: Eisnebel m  1993-a1
ледяной туман
syn. mlha ledová – mlha, která je složena z ledových krystalků. Vyskytuje se při silných mrazech, zejména při teplotách pod –30 °C, a proto má nízký obsah vodní páry, takže nepůsobí ani při vysoké relativní vlhkosti vzduchu sychravým dojmem. Na ledových krystalcích často dochází k opt. jevům (tzv. jiskření světla). Při zmrzlé mlze se netvoří žádné námrazky. Viz též mlha přechlazená.
česky: mlha zmrzlá; angl: ice fog; slov: zmrznutá hmla; něm: Eisnebel m  1993-a2
ледяные иглы
česky: jehličky ledové; angl: ice needles; slov: ľadové ihličky; něm: Eisnadeln f/pl  1993-a3
ледяные ядра
v současnosti souhrnné označení pro jádra, která vyvolávají heterogenní nukleaci ledu, tzn. jádra mrznutí a jádra sublimační (depoziční). Bez ohledu na typ nukleace lze charakteristickou objemovou koncentraci ledových jader ni aktivních při teplotě vyšší než T [°C] vyjádřit exponenciální závislostí N. H. Fletchera ve tvaru ni = n0i exp(-aiT), kde n0i a ai jsou parametry získané měřením. Charakteristická hodnota koncentrace ledových jader je 103 m–3 (1 ledové jádro v litru vzduchu). Existence dostatečného množství ledových částic v oblacích je v mírných a vysokých zeměp. šířkách nutná pro vznik významnějších srážek. Na umělé infekci oblaků pomocí umělých ledových jader jsou založeny metody, jejichž cílem je ovlivnit vývoj srážek v oblacích, popř. zabránit vývoji krup. Viz též ochrana před krupobitím, teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova.
česky: jádra ledová; angl: ice nuclei; slov: ľadové jadrá; něm: Eiskerne m/pl  1993-a3
лейпцигская метеорологическая школа
směr a výsledky prací v Geofyz. ústavu v Lipsku, které předcházely norské meteorologické škole. Lipská meteorologická škola je spjata především s působením V. Bjerknese, který v letech 1913–1917 spolu se svým asistentem R. Wengerem sestavil a publikoval detailní synoptické mapy představující nové stadium při studiu atmosférických front. Na základě balonových výstupů bylo sestaveno 10 map barické topografie od 1 000 hPa do 100 hPa, byly kresleny izohypsy a izobary pro oblast Evropy i mapy proudnic a rychlostí větru při zemi. Tím byla zavedena metoda mapového zpracování aerol. údajů, která se brzy rozšířila v synoptické meteorologii. K představitelům školy meteorologické lipské patří také L. Weickmann, v Lipsku ve 20. letech působili i T. Bergeron a G. Swoboda.
česky: škola meteorologická lipská; angl: Leipzig school of meteorology; slov: lipská meteorologická škola; něm: Leipziger Schule f  1993-a1
лентикулярные
(len) [lentykuláris] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má podobu čoček nebo mandlí, které jsou často velmi protáhlé a mají obvykle výrazné obrysy; někdy se u nich projevuje irisace (zbarvení). Oblaky tohoto tvaru jsou nejčastěji orografického původu, mohou se však vyskynout i v oblastech bez význačné orografie. Označení tvaru len se užívá hlavně u druhů cirrocumulus, altocumulus a stratocumulus. Viz též oblak orografický.
Termín navrhl angl. meteorolog W. C. Ley v r. 1894, do mezinárodní klasifikace byl zařazen v r. 1930. Pochází z lat. lenticularis „čočkovitý“, odvozeného od lenticula, což je zdrobnělina slova lens „čočka“ (srov. lentilka).
česky: lenticularis; angl: lenticularis; slov: lenticularis; něm: lenticularis  1993-a2
лентообразный факел
jeden z tvarů kouřové vlečky. Vlečka je charakterizována velmi malým vert. rozptylem, zatímco laterální (boční) rozptyl může být významný. Čeření kouřové vlečky se vyskytuje v inverzní vrstvě při slabém proudění vzduchu.
česky: čeření kouřové vlečky; angl: fanning; slov: čerenie dymovej vlečky; něm: Rauchfahne f; fr: panache de fumée en éventail  1993-a1
ленточная молния
řídce se vyskytující druh blesku, jehož kanál má mnohem větší šířku než normální čárový blesk. Bývá vysvětlován posunem ionizovaného svítícího kanálu blesku silným větrem. Není však vyloučen ani chybný fotografický záznam dvou nebo více rychle po sobě následujících dílčích výbojů, způsobený pohybem fotografického přístroje. Stuhový blesk bývá uváděn zejména ve starší odb. literatuře; novější soustavné opt. výzkumy blesků jej nepotvrzují.
česky: blesk stuhový; angl: ribbon lightning; slov: stuhový blesk; něm: Bandblitz m; fr: éclair en bandes m  1993-a2
лесная метеорология
syn. silviometeorologie – odvětví aplikované meteorologie, které se zabývá vzájemnými interakcemi atm. dějů a lesa. Zahrnuje jak výzkumné, tak i provozní problémy v souvislosti s hospodařením v lese, s ochranou lesa atd. Viz též klimatologie lesnická.
česky: meteorologie lesnická; angl: forest meteorology; slov: lesnícka meteorológia; něm: Forstmeteorologie f  1993-a2
лесной ветер
část místní cirkulace, která vzniká na okraji lesa v důsledku rozdílu teploty mezi lesem a jeho okolím. Vane od lesa a jeho rychlost zpravidla nepřesahuje desetiny m.s–1 s výjimkou případů, kdy po radiačním ochlazení horních částí korun stromů a vzduchu v této vrstvě, zvláště v době olistění stromů a při dostatečném korunovém zápoji, dochází ke krátkodobému zesílení cirkulace mezi lesem a okolím. Tehdy může lesní vítr dosáhnout rychlosti vyšší než 1 m.s–1 a tím může být významný např. při leteckých aplikacích jemných látek s výrazně selektivním účinkem.
česky: vítr lesní; angl: forest wind; slov: lesný vietor; něm: Waldwind m  1993-a3
лестэ
místní název pro horký, suchý vých. nebo jv. vítr na Madeiře a Kanárských ostrovech, vanoucí ve všech ročních obdobích kromě léta. Za tohoto větru klesá relativní vlhkost vzduchu pod 20 %. Vyskytuje se na přední straně cyklony postupující přes Atlantik k východu. Je podobný sciroccu ve Středomoří a větru leveche ve Španělsku.
Termín je přejat z portugalského leste „východ; východní (vítr)“.
česky: leste; angl: leste; slov: leste; něm: Leste m  1993-a2
летающая метеорологическая станция
česky: stanice meteorologická letounová; angl: aircraft meteorological station; slov: lietadlová meteorologická stanica  2019
летнее солнцестояние
viz slunovrat.
česky: slunovrat letní; angl: summer solstice; slov: letný slnovrat; něm: Sommersonnenwende  2019
летний муссон
monzun podmíněný převládáním nižšího tlaku vzduchu nad velkými oblastmi pevnin v teplém pololetí, vanoucí zpravidla z moře na pevninu a přinášející sem monzunové srážky. Nástup monzunu a jeho konec, které se regionálně liší, vymezují hlavní období dešťů. Např. prům. datum jeho nástupu v Bombaji je 5. červen a konce 15. říjen.
česky: monzun letní; angl: summer monsoon; slov: letný monzún; něm: Sommermonsun m  1993-a3
летний смог
česky: smog letní; angl: summer smog; slov: letný smog; něm: Sommersmog m  2019
лето
jedna z hlavních klimatických, příp. fenologických sezon ve vyšších zeměp. šířkách dané polokoule, vymezená např. takto:
1. období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti (astronomické léto);
2. trojice letních měsíců, na sev. polokouli červen, červenec a srpen (tzv. klimatologické léto);
3. období s prům. denními teplotami vzduchu 15 °C a vyššími (tzv. vegetační léto).
česky: léto; angl: summer; slov: leto; něm: Sommer m  1993-a3
летучее органическое соединение
(Volatile Organic Compounds, těkavé organické látky) – organické sloučeniny, jejichž počáteční bod varu, měřený za standardního atmosférického tlaku 101,3 kPa, je nižší nebo roven 250 °C. Důsledkem je vysoký tlak jejich nasycených par v oboru normálních (pokojových) teplot a intenzivní výpar nebo sublimace z kapalné nebo pevné fáze do okolního ovzduší, kde jsou široce rozšířené. Řada VOC je škodlivá lidskému zdraví (benzen, formaldehyd), mnohé VOC patří k významným prekurzorům přízemního ozonu (nemethanické alkany, alkeny, některé alkyny, aldehydy, ketony, uhlovodíky obsahující ve své struktuře benzenová jádra apod.).
Uvedené vymezení VOC je dáno Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin, vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel, a o změně směrnice1999/13/ES. Dle této Směrnice se do VOC, na rozdíl od dříve obvyklé praxe, zařazuje i metan. Pro těkavé organické látky jiné než metan se běžně používá termín nemethanické VOC (NMVOC, non-methane volatile organic compounds). Používání a emise VOC antropogenního původu, které mají široké využití např. jako rozpouštědla, jsou regulovány legislativou. Podstatnou součástí VOC jsou též biogenní těkavé organické látky (BVOC) přírodní povahy. Patří sem především izoprén C5H8, monoterpeny C10H16 a další látky. Jejich zdroji jsou zejména lesní a křovinné porosty, plantáže citrusových plodů apod. Produktem rozpadových reakcí VOC v přírodě je především formaldehyd, procesem nukleace z nich však též vznikají sekundární organické aerosoly.
česky: VOC; angl: VOC, Volatile Organic Compound; slov: VOC; něm: flüchtige organische Verbindungen f/pl, VOC  2014
ливень
lid. výraz pro silný déšť. Nejčastěji se jedná o déšť přívalový.
česky: liják; angl: rain gush; slov: lejak; něm: Platzregen m, Regenguss m, Starkregen m  1993-a3
ливень
druh konvektivních srážek vyznačující se náhlým začátkem a koncem, rychlým kolísáním intenzity a obvykle krátkým trváním. Při přeháňkách dochází často k rychlému střídání velké oblačnosti s krátkým vyjasněním, přičemž dobrá dohlednost se v intenzivních srážkách značně snižuje. Jednotlivé přeháňky mají obvykle malý plošný rozsah. Přeháňky mohou být jak dešťové, tak sněhové, popř. dešťové se sněhem. V chladném ročním období v přeháňkách vypadávají často sněhové krupky, v létě někdy kroupy. Při špatných podmínkách pozorování oblohy lze podle přeháněk usuzovat na výskyt konvektivních oblaků. Naopak podle charakteru oblačnosti lze odlišit přeháňky od občasných srážek. Viz též srážky trvalé.
česky: přeháňka; angl: shower; slov: prehánka; něm: Schauer m  1993-a2
ливень
lid. výraz pro přívalový déšť.
česky: lijavec; slov: lejak  1993-a1
ливень, ливневой дождь, проливной дождь
syn. příval – déšť velké intenzity a v našich oblastech převážně krátkého trvání a malého plošného rozsahu. Většinou se jedná o silné konvektivní srážky. Přívalový déšť způsobuje prudké rozvodnění malých toků a značné zatížení kanalizačních sítí. Údaje o přívalových deštích (intenzita, trvání, četnost, doba opakování apod.) jsou nezbytné v hydrotechnických výpočtech. Kritéria přívalového deště nejsou jednotná, např. podle G. Hellmanna je za přívalový považován déšť s úhrnem srážek 10 až 80 mm za dobu kratší než 180 minut. Viz též vztah Wussovův, vztah Němcův, extrémy srážek, povodeň.
česky: déšť přívalový; slov: lejak; fr: pluie torrentielle f, pluie intense f, pluie forte f  1993-a3
ливневые осадки
česky: srážky přeháňkové; angl: showery precipitation; slov: prehánkové zrážky; něm: Schauerniederschlag m, schauerartiger Niederschlag m  1993-a1
лидар
syn. lokátor laserový, lokátor kvantový optický, lokátor kvantový světelný – zařízení pracující na principu vysílání laserových pulsů a detekci zpětně rozptýleného záření. Podobně jako u radaru je ve vysílači lidaru generován pulz, jehož rozptyl reaguje na charakteristické fyz. a chem. vlastnosti prostředí, jímž prochází. Zpětné rozptýlené záření je přijímáno velmi citlivým a vysoce selektivním přijímačem. Ze zpoždění signálu a rychlosti světla lze určit vzdálenost od místa zpětného rozptylu signálu. Řada lidarů poskytuje i informace o změnách intenzity rozptýleného záření. Pomocí lidarů lze měřit řadu atmosférických parametrů: teplotu, tlak, vlhkost, koncentraci atm. plynů (např. ozonu, metanu, oxidů síry a dusíku atd.). Dále lze lidarů v meteorologii využívat k měření výšky základny oblaků, tvaru oblaků a tvaru kouřových vleček i k odhadu fyz. a chem. vlastností atmosférického aerosolu. Lidary jsou rovněž využívány na meteorologických družicích, kde kromě výše uvedených aplikaci jsou rovněž používány pro stanovení mikrofyzikálních vlastností oblačnosti.
První lidar byl vytvořen a pojmenován v r. 1961. Jde o akronym úplného angl. názvu LIght Detection And Ranging „světelná detekce a měření vzdálenosti“, sestavený analogicky k termínu radar.
česky: lidar; angl: lidar; slov: lidar; něm: Lidar n  1993-a3
лидер
[lídr] syn. výboj blesku vůdčí.
Termín je přejat z angl. leader „vůdce“.
česky: leader; angl: leader; slov: leader  1993-a1
лидер молнии
syn. leader [lídr] – slabě svítící prorůstající iniciální stadium blesku. Dráhu vůdčího výboje ovlivňuje max. gradient elektrického potenciálu v čele hlavy tohoto výboje a el. vodivost vzduchu na jeho dráze. Větvení vůdčího výboje blesku nastává ve směru šíření, vůdčí výboj bývá zpravidla stupňovitý, jen zřídka souvislý (tzv. trvalý).
Stupňovitý vůdčí výboj prvního dílčího výboje blesku je dvojího typu. Typ α má délku jednotlivých stupňů do 200 m (s prům. délkou 50 m) a rychlost postupu v jednotlivých stupních řádově 105 m.s–1; mezi jednotlivými stupni je pauza 30 až 100 µs, takže efektivní rychlost šíření výboje je menší. Typ β má zpočátku značně vyšší efektivní rychlost než typ α, v dalším stadiu vývoje dochází k jeho převážně horiz. větvení, jeho rychlost klesá alespoň o jeden řád, přičemž výboj někdy vůbec nedosáhne země. Proud stupňovitého vůdčího výboje bývá několik stovek ampérů až cca 2 kA.
Souvislý (tzv. trvalý) vůdčí výboj blesku nemá stupňovitý charakter. Rychlost šíření je obvykle menší než rychlost postupu stupňovitého vůdčího výboje blesku v jednotlivých stupních.
česky: výboj vůdčí; angl: leader, leader streamer; slov: vodiaci výboj; něm: Leitblitz m  1993-b3
лизиметр
přístroj k přímému měření evapotranspirace. Nejčastěji se měří množství proteklé vody nebo změna hmotnosti půdního vzorku se zkoumanou plodinou v nádobě lyzimetru. Měření se většinou provádí pod travnatým povrchem. Podle velikosti výparoměrné plochy se lyzimetry dělí na malé (< 0,5 m2), standardní (0,5–1 m2) a velké (> 1 m2). K nejrozšířenějším patří tzv. gravitační lyzimetry, ve kterých se registruje rozdíl mezi množstvím přirozeně i uměle dodané vody a vody odteklé z nádoby lyzimetru.
Termín se skládá z řec. λύσις [lysis] „uvolňování“ a μέτρον [metron] „míra, meřidlo“, přičemž uvolňováním je míněno vypařování vody.
česky: lyzimetr; angl: lysimeter; slov: lyzimeter; něm: Lysimeter n  1993-a3
линейная молния
blesk, jehož viditelná část kanálu blesku není rozvětvena. Tento charakter mají častěji blesky mezi oblakem a zemí než blesky mezi oblaky. Kladné blesky mezi oblakem a zemí se převážně nevětví. Viz též blesk rozvětvený.
česky: blesk čárový; angl: streak lightning; slov: čiarový blesk; něm: Linienblitz m; fr: éclair rectiligne m  1993-a3
линия конфлюэнции
čára na přízemní nebo výškové mapě, podél níž dochází ke sbíhání proudnic. V oblastech přízemní čáry konfluence zpravidla vznikají výstupné pohyby vzduchu, které podmiňují např. vývoj konvektivních oblaků. Viz též čára difluence.
česky: čára konfluence; angl: confluence line; slov: čiara konfluencie; něm: Konfluenzlinie f; fr: axe de confluence m  1993-a2
линия неустойчивости
čelo lineárně či do oblouku uspořádaného nefrontálního pásu zesílené tvorby konvektivní oblačnosti (Cu či Cb), jehož poloha se vyznačuje i na přízemních synoptických mapách. Z hlediska synoptické meteorologie nelze čáru instability ztotožnit s atmosférickou frontou, může se však projevit jako tlaková brázda v horních hladinách. Může se vyskytovat před studenou frontou ve vzdálenosti až několika set km. Silnější forma čáry instability s výskytem silných konvektivních bouří se označuje jako squall line, slabší formy čar instability mohou mít různý původ. Mohou být důsledkem přízemní konvergence proudění, mohou se vyskytnout na čele výtoku ze vzdálených konv. bouří, případně mohou být projevem brízy. Ve starší české meteorologické literatuře se setkáváme s pojmem čára húlav, který má dnes již jenom historický význam.
česky: čára instability; angl: instability line; slov: čiara instability; něm: Instabilitätslinie f; fr: ligne orageuse f, ligne de grains f  1993-a3
линия расходимости
čára na přízemní nebo výškové mapě, podél níž dochází k rozbíhání proudnic. V oblasti přízemní čáry difluence zpravidla vznikají sestupné pohyby vzduchu. Viz též čára konfluence.
česky: čára difluence; angl: diffluence line; slov: čiara difluencie; něm: Diffluenzlinie f; fr: axe de diffluence m  1993-a2
линия сдвига ветра
čára, podél níž dochází k náhlé změně horiz. složek větru. Viz též horizontální střih větru.
česky: čára střihu větru; angl: shear line; slov: čiara strihu vetra; něm: Scherungslinie f; fr: ligne de cisaillement f  1993-a1
линия сходимости
česky: čára rovnováhy; slov: čiara rovnováhy; něm: Gleichgewichtslinie f; fr: ligne d'équilibre f  1993-a1
линия тока
čára v poli pohybu kapaliny nebo plynu, v meteorologii obvykle v poli větru, v jejímž každém bodě má rychlost proudění v daném okamžiku směr tečny. Nemění-li se pole větru s časem, tj. při stacionárním proudění, jsou proudnice totožné s trajektoriemi vzduchových částic. Hustota proudnic je úměrná rychlosti proudění. Proudnice popisují pohybové pole v atmosféře, které úzce souvisí s tlakovým polem. Na výškových met. mapách proudnice zhruba odpovídají izohypsám. Viz též mapa kinematická.
česky: proudnice; angl: streamline; slov: prúdnica; něm: Stromlinie f  1993-a2
линия точки росы
úzká přechodová zóna v mezosynoptickém nebo až synoptickém měřítku mezi vzduchovými hmotami, které se výrazněji liší v množství obsažené vodní páry. Pro vlhkostní rozhraní je typický zvětšený horiz. gradient charakteristik vlhkosti vzduchu; např. gradient teploty rosného bodu může dosahovat hodnot až 10 °C na 10 km. V blízkosti vlhkostního rozhraní dochází podobně jako v případě atmosférické fronty často ke stáčení větru, naopak výskyt brázdy nízkého tlaku vzduchu podél rozhraní není typický. Rozdíly v teplotě vzduchu mezi suchou a vlhkou stranou bývají poměrně malé, přičemž vzduch na suché straně bývá ve dne o něco teplejší a v noci o něco chladnější než na vlhké straně. Ve stř. zeměp. šířkách je hlavním mechanizmem formování vlhkostního rozhraní velkoprostorové konfluentní proudění z různých ohnisek vzniku vzduchových hmot.
Vlhkostní rozhraní lze typicky detekovat v místech styku tropického mořského a pevninského vzduchu, ale také v zónách, kde se setkává vzduch pocházející z oblastí s rozdílnou vlhkostí půdy a s různým vegetačním pokryvem i využíváním krajiny člověkem. Kvazistacionární vlhkostní rozhraní, charakteristické pouze reverzibilním denním chodem pohybu, se často vyskytuje na jaře a v létě východně od Skalnatých hor, kde bývá nezřídka odpovědné za explozivní zesílení konvektivních bouří provázených tornády a krupobitím. Vlhkostní rozhraní se objevují i v jiných částech světa, např. na severu Indie, ve vých. oblastech Číny a na Pyrenejském poloostrově.
V odb. slangu se pro vlhkostní rozhraní používá angl. označení dryline. Viz též pole frontogenetické.
česky: rozhraní vlhkostní; angl: dewpoint front, dryline; slov: vlhkostné rozhranie  2019
линия фронта
průsečnice frontální plochy se zemským povrchem nebo libovolnou výškovou hladinou. Frontální čárou zpravidla rozumíme zákres atmosférické fronty na přízemních synoptických mapách, který je stručně označován jako fronta.
česky: čára frontální; angl: front line; slov: čiara frontu; něm: Frontlinie f; fr: ligne frontale f  1993-a3
линия шквалов
česky: čára húlav; angl: squall line; slov: čiara húľav; něm: Böenlinie f; fr: ligne de grains f  1993-a1
линия шквалов
česky: fronta húlav; angl: squall line; slov: front húľav; něm: Böenfront f, Böenlinie f; fr: ligne de grains f  1993-a1
линия шквалов
silná forma čáry instability s výskytem více či méně lineárně uspořádaných silnějších konvektivních bouří. Jednotlivé bouře mohou být zcela oddělené bezoblačným prostorem, nebo jsou naopak propojeny, vzájemně interagují, a vytvářejí tak organizovaný mezosynoptický konvektivní systém. Squall line se často vyskytuje před studenou frontou a výjimečně i za ní. Bývá za ni rovněž považována konvekce tzv. dryline, vyskytující se na severoamerických Velkých pláních. Pokud se squall line vyskytuje před studenou frontou, mohou být doprovodné projevy počasí daleko výraznější než na samotné frontě. Do češtiny se někdy nepřesně překládá jako obecnější pojem čára instability nebo nevhodně jako čára húlav.
česky: squall line; angl: squall line; slov: squall line; něm: squall line f , Böenliinie f  2014
липкий снег
intenzivní srážka sněhu tvořená vlhkými vločkami velkých rozměrů, vypadávající při teplotách blízkých 0 °C a usazující se na předmětech na zemi, a zejména na větvích stromů, drátech apod. Vytváří silnou vrstvu, která svou tíhou může způsobit škody. Proto je lepkavý sníh řazen mezi námrazky.
česky: sníh lepkavý; angl: wet snow; slov: lepkavý sneh; něm: Pappschnee m  1993-a3
листовидная структура тропопаузы
zvláštní případ struktury tropopauzy, který je charakteristický výskytem několika vrstev vzduchu s odlišným vertikálním teplotním gradientem. Jev souvisí především se zánikem původních a vznikem nových tropopauz při střídání vzduchových hmot různých vlastností. V listovitosti tropopauzy se odráží výraznost cirkulačních procesů v dané oblasti. Viz též tropopauza vícevrstvá.
česky: listovitost tropopauzy; angl: foliated structure of tropopause; slov: listovitosť tropopauzy; něm: blättrige Struktur der Tropopause f  1993-a1
литометеор
meteor vytvořený soustavou částic, které jsou většinou pevného skupenství, ne však ledové. Tyto částice jsou rozptýleny ve vzduchu nebo zdviženy z povrchu země větrem. Podle klasifikace v rámci Mezinárodního atlasu oblaků mezi litometeory patří zákal, prachový zákal, kouř, zvířený prach nebo písek, prachová nebo písečná bouře a prachový nebo písečný vír. Viz též litosféra.
Termín se skládá z řec. λίθος  [lithos] „kámen“ (srov. monolit) a slova meteor.
česky: litometeor; angl: lithometeor; slov: litometeor; něm: Lithometeor n  1993-a3
литосфера
vnější pevný obal Země, zahrnující zemskou kůru a nejsvrchnější část zemského pláště. Viz též biosféra, pedosféra, kryosféra.
Termín se skládá z řec. λίθος [lithos] „kámen“ (srov. monolit) a σφαῖρα [sfaira] „koule, míč“ (přes lat. sphaera „koule, nebeská báň“); vznikl analogicky k termínu atmosféra.
česky: litosféra; angl: lithosphere; slov: litosféra; něm: Lithosphäre f  1993-a3
логарифмический профиль ветра
teor. model změny rychlosti větru v s výškou zpřízemní vrstvě atmosféry, založený na zjednodušujících předpokladech a popsaný logaritmickou funkcí výšky. Je vyjádřen např. vztahem:
v(z)=v κlnz+z0z0,
kde v* je frikční rychlost, z0 parametr drsnosti povrchu, z výška a κ von Kármánova konstanta (κ ≈ 0,4). Skutečné rozdělení rychlosti větru v přízemní vrstvě atmosféry je při indiferentním teplotním zvrstvení velmi blízké logaritmickému vertikálnímu profilu větru.
česky: profil větru vertikální logaritmický; angl: logarithmic profile of wind, logarithmic velocity profile; slov: logaritmický vertikálny profil vetra; něm: logaritmisches Windprofil n  1993-a1
логарифмический профиль скорости
teor. model změny rychlosti větru v s výškou zpřízemní vrstvě atmosféry, založený na zjednodušujících předpokladech a popsaný logaritmickou funkcí výšky. Je vyjádřen např. vztahem:
v(z)=v κlnz+z0z0,
kde v* je frikční rychlost, z0 parametr drsnosti povrchu, z výška a κ von Kármánova konstanta (κ ≈ 0,4). Skutečné rozdělení rychlosti větru v přízemní vrstvě atmosféry je při indiferentním teplotním zvrstvení velmi blízké logaritmickému vertikálnímu profilu větru.
česky: profil větru vertikální logaritmický; angl: logarithmic profile of wind, logarithmic velocity profile; slov: logaritmický vertikálny profil vetra; něm: logaritmisches Windprofil n  1993-a1
логарифмическо-линейный профиль ветра
zobecnění logaritmického vertikálního profilu větru pro libovolné teplotní zvrstvenípřízemní vrstvě atmosféry. Obvykle se uvádí ve tvaru:
v(z)=vκ (lnzz0+γz z0L),
kde v(z) je rychlost větru ve výšce z nad zemskýmpovrchem, v* značí frikční rychlost, κ von Kármánovu konstantu, z0 parametr drsnosti, γ bezrozměrnou empirickou konstantu a L Obuchovovu délku. V případě indiferentního teplotního zvrstvení nabývá L nekonečné hodnoty, a tento profil se redukuje na logaritmický profil.
česky: profil větru vertikální logaritmicko-lineární; angl: log-linear profile of wind; slov: logaritmicko-lineárny vertikálny profil vetra; něm: logarithmisch-lineares Windprofil n  1993-a1
ложная луна
syn. parantselenium, viz kruh paraselenický.
česky: měsíc boční; angl: lateral moon; slov: bočný mesiac; něm: Nebenmond m  1993-a1
ложная луна
zvlášť jasné světelné skvrny na paraselenickém kruhu, který patří k halovým jevům. Jde o souborné označení pro paraselenia neboli paměsíce, parantselenia neboli boční měsíce a antiselenium neboli protiměsíc.
česky: měsíc nepravý; angl: mock moon, paraselene; slov: nepravý mesiac  1993-a1
ложная луна
Termín obsahuje předponu pa- ve smyslu „nepravý“.
česky: paměsíc; angl: mock moon; slov: pamesiac; něm: Nebenmond m, Nebenmond m  1993-a1
ложное солнце
syn. paslunce – velmi častý halový jev v podobě světelných skvrn nalézajících se na parhelickém kruhu vně malého hala. Jsou obvykle výrazněji duhově zbarveny, s červeným okrajem na straně bližší Slunci. Při poloze Slunce na obzoru by se parhelia nalézala na malém halu, s rostoucí výškou Slunce nad obzorem se od malého hala bočně vzdalují v rozsahu několika úhlových stupňů. Vznikají dvojitým lomem slunečních paprsků při průchodu šestibokými ledovými krystalky při lámavém úhlu 60° a vert. poloze hlavní krystalové osy.
česky: parhelium; angl: mock sun, parhelion, sun dog; slov: parhélium; něm: Nebensonne f  1993-a3
ложное солнце
česky: slunce boční; angl: lateral sun; slov: bočné slnko; něm: Nebensonne f  1993-a1
ложное солнце
syn. slunce vedlejší – zvláštní jasné skvrny na parhelickém kruhu, který patří k halovým jevům. Jde o souborné označení pro parhelia neboli paslunce, paranthelia neboli boční slunce a antihelium neboli protislunce. Viz též měsíc nepravý.
česky: slunce nepravé; angl: mock sun; slov: nepravé slnko; něm: Nebensonne f  1993-a1
ложные солнца
Termín obsahuje předponu pa- ve smyslu „nepravý“.
česky: paslunce; angl: mock sun; slov: paslnko; něm: Nebensonnen f  1993-a1
ложный теплый сектор циклона
postupující sektor v týlu okludované cyklony, který je vymezený původní studenou frontou a ohnutou okluzí nebo podružnou studenou frontou. Tento sektor, slang. někdy nazývaný falešným, není v našich zeměp. šířkách nikdy tvořen tropickým vzduchem. Nepravý teplý sektor cyklony může vést při analýze synoptických map k chybám v umístění front a v určení jejich charakteru.
česky: sektor cyklony teplý nepravý; angl: apparent warm sector of cyclone; slov: nepravý teplý sektor cyklóny; něm: falscher Warmsektor der Zyklone m  1993-a3
локальная модель прогноза погоды
(LAM) – model numerické předpovědi počasí, který je řešen na omezené oblasti na zeměkouli s horizontálním rozlišením zpravidla v rozmezí 2 až 20 km. Tento model potřebuje pro výpočet počáteční a okrajové podmínky. LAM modely používají kartézský systém souřadnic (např. model ALADIN), nebo sférické souřadnice.
česky: model předpovědi počasí na omezené oblasti; angl: limited area model; slov: model predpovedi počasia na obmedzenej oblasti; něm: Ausschnittmodell n  2014
локальное изменение метеорологического элемента
změna hodnoty meteorologického prvku v pevně zadaném bodě. Mat. se vyjadřuje pomocí parciální derivace, např. lokální změna teploty T za jednotku času t jako ∂T / ∂t. Viz též změna meteorologického prvku individuální.
česky: změna meteorologického prvku lokální; angl: local change of meteorological element; slov: lokálna zmena meteorologického prvku; něm: lokale Änderung des meteorologischen Elementes f  1993-a1
локатор акустический (содар)
syn. sodar.
česky: lokátor akustický; angl: acoustic radar, acoustic sounder; slov: akustický lokátor; něm: akustisches Radar n  1993-a3
Лондонский смог
česky: smog londýnský; angl: London smog; slov: londýnsky smog; něm: London smog m  2019
Лос-Анжелесский смог
česky: smog losangeleský; angl: Los Angeles smog; slov: losangeleský smog; něm: LA-Smog m, Ozon-Smog m  2019
лунная радуга
duha v měs. světle. Její barvy jsou velmi chudé.
česky: duha měsíční; angl: lunar rainbow, moon bow; slov: mesačná dúha; něm: Mondregenbogen m; fr: arc-en-ciel lunaire m  1993-a1
лунный столб
česky: sloup měsíční; angl: moon pillar; slov: mesačný stĺp; něm: Mondsäule f  1993-a1
лучистая энергия
viz záření.
česky: energie zářivá; angl: radiant energy; slov: energia žiarenia; něm: Strahlungsenergie f; fr: énergie radiante f, énergie rayonnante f  1993-a1
лысые облака
(cal) [kalvus] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Charakterizuje cumulonimbus (Cb), u něhož některé výběžky horní části oblaku začínají ztrácet kupovité obrysy, avšak nikde ještě nelze pozorovat řasnatou strukturu; výběžky mají vzhled bělavé oblačné hmoty, většinou s více méně vert. žebrováním. Vyskytuje se pouze u druhu Cb v jeho počátečním stadiu vývoje.
Termín byl zaveden v r. 1926. Je přejat z lat. calvus „lysý, plešatý, holý; jeho původ odkazuje na absenci řasnaté struktury oblaku, která by připomínala vlasy.
česky: calvus; angl: calvus; slov: calvus; něm: Calvus m; fr: calvus m  1993-a2
льдообразующие ядра
v současnosti souhrnné označení pro jádra, která vyvolávají heterogenní nukleaci ledu, tzn. jádra mrznutí a jádra sublimační (depoziční). Bez ohledu na typ nukleace lze charakteristickou objemovou koncentraci ledových jader ni aktivních při teplotě vyšší než T [°C] vyjádřit exponenciální závislostí N. H. Fletchera ve tvaru ni = n0i exp(-aiT), kde n0i a ai jsou parametry získané měřením. Charakteristická hodnota koncentrace ledových jader je 103 m–3 (1 ledové jádro v litru vzduchu). Existence dostatečného množství ledových částic v oblacích je v mírných a vysokých zeměp. šířkách nutná pro vznik významnějších srážek. Na umělé infekci oblaků pomocí umělých ledových jader jsou založeny metody, jejichž cílem je ovlivnit vývoj srážek v oblacích, popř. zabránit vývoji krup. Viz též ochrana před krupobitím, teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova.
česky: jádra ledová; angl: ice nuclei; slov: ľadové jadrá; něm: Eiskerne m/pl  1993-a3
люксметр
v meteorologii přístroj k měření osvětlení viditelným zářením Slunce vyjádřeným v luxech. Je založen na fotoelektrickém principu.
Termín se skládá z lat. lux „světlo“ a řec. μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
česky: luxmetr; angl: luxmeter; slov: luxmeter; něm: Luxmeter n  1993-a3
люциметр
syn. pyranometr destilační – pyranometr pro měření cirkumglobálního záření v oboru od 0,3 do 4 μm. Pracuje na destilačním principu. Jeho skleněné kulové čidlo (potažené kovovým filmem nebo zhotovené z černého materiálu) je částečně naplněno vhodnou kapalinou, která se zahřívá pohlceným zářením a předestilovává se do kalibrované trubice. Objem zkondenzované kapaliny je úměrný úhrnu energie, která dopadla na čidlo přístroje za dobu jeho expozice. Viz též pyranometr kulový.
Termín se skládá z lat. lux (genitiv lucis) „světlo“ a řec. μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
česky: lucimetr; angl: lucimeter; slov: lucimeter  1993-a1
podpořila:
spolupracují: