Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene ш

X
шапка кучего облака
(pil) – jeden z průvodních oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak je menšího horiz. rozsahu, má podobu čepice nebo kapuce a vyskytuje se nad vrcholky kupovitých oblaků, které jím často prorůstají. Dosti často lze pozorovat i několik průvodních oblaků pileus nad sebou. Vyskytuje se u druhů cumulonimbus a cumulus. Pileus se tvoří, je-li vrstva vzduchu lokálně vyzdviženého nad rostoucí oblak dostatečně vlhká.
česky: pileus angl: pileus slov: pileus  1993-a3
шар-зонд
česky: balonek „píchací“ fr: ballon de plafond m  1993-a1
шар-зонд, радиозонд
česky: balon sondážní slov: sondážny balón něm: Radiosondenballon m fr: ballon-sonde m  1993-a2
шар-пилот
balon z elastického materiálu (plněný obvykle vodíkem), který je vypouštěn volně do atmosféry stoupací rychlostí balonu 1,5 až 3,5 m.s–1 a zaměřován vizuálními prostředky, např. optickým pilotovacím teodolitem k určení výškového větru. Viz též měření větru, měření pilotovací.
česky: balon pilotovací angl: pilot balloon slov: pilotovací balón něm: Pilotballon m fr: ballon-pilote m  1993-a3
шаровая молния
jev, který bývá popisován jako koule o průměru většinou 10 až 20 cm (někdy také 1 až 2 cm nebo někdy až 1,5 m), obvykle červené, oranžové nebo žluté barvy. Vyskytuje se za bouřky a často, ne však vždy, po úderu blesku v jeho blízkosti. Koule rychle sestupuje z oblaku a pak volně pluje vzduchem a často vniká do domů komínem, otevřenými dveřmi nebo okny. Dopadne-li koule do nádoby s vodou, dojde ke značnému zahřátí vody. Na lidském těle působí těžké popáleniny. Zánik koule bývá provázen někdy praskáním, rachotem až explozí, někdy zanikne tiše, zpravidla však zanechá ostrý zápach. Uvedené poznatky jsou zobecněním několika tisíc subj. pozorování. Dosud se nepodařilo u kulového blesku změřit žádnou el. veličinu. Vznik kulového blesku vysvětluje několik desítek teorií, od chem. reakcí až po vlnovod s dodávanou vnější energií o frekvenci několika stovek MHz (podle P. L. Kapici). Někteří současní autoři dávají kulový blesk do přímé souvislosti s běžnými blesky, např. v tom smyslu, že svinutím kanálu blesku vznikne uzavřený útvar plazmy, který je následně po určitou dobu schopen vlastní existence. V literatuře se dnes uplatňují i představy, že kulový blesk vzniká po úderu obyčejného blesku do místa, kde je v zemi silně omezena možnost rychlého prostorového rozložení el. náboje přeneseného bleskem. V omezeném objemu těsně pod zemským povrchem pak může dojít k bouřlivým dějům, které vytvoří přibližně kulový útvar plazmy, jenž přejde do vzduchu a je v něm dále unášen. Barva takto vzniklého kulového blesku pak může souviset se spalováním místních složek půdy při původním úderu blesku. Kulový blesk poprvé popsal franc. fyzik F. D. Arago v r. 1838.
česky: blesk kulový angl: ball lightning slov: guľový blesk něm: Kugelblitz m fr: éclair en boule m, éclair globulaire m, foudre globulaire f  1993-a3
шаропилотное измерение
jeden ze způsobů zjišťování směru a rychlosti výškového větru. Rozlišujeme jednopilotáž a dvojpilotáž podle toho, zda azimuty a výškové úhly volně letícího pilotovacího prostředku, nejčastěji pilotovacího balonu, zjišťujeme jedním nebo dvěma optickými pilotovacími teodolity. Při jednopilotáži musí být vert. rychlost pilotovacího prostředku známá. Pomocí změřených úhlových hodnot a vypočtené výšky balonu se trigonometricky vyhodnocuje prům. rychlost a směr větru ve vrstvě atmosféry, vymezené polohami pilotovacího prostředku při dvou po sobě následujících zaměřeních. V současné době je pilotovací měření téměř nahrazeno měřením větru radiotechnickými prostředky (radiopilotáží) a užívá se převážně při terénních měřeních. Viz též zpráva PILOT, kruh Molčanovův.
česky: měření pilotovací angl: pilot-balloon measurement slov: pilotovacie meranie  1993-a2
шероховатость подстилающей поверхности
charakteristika nerovností aktivního povrchu, vystupujících jako činitel brzdící proudění vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry. Kvantit. je určována parametrem drsnosti z0. Někdy se tento parametr uvádí jako drsnost malých měřítek, která je v přízemní vrstvě vyvolána rostlinným porostem, nerovnostmi půdy, malými objekty apod. Drsnost velkých měřítek v mezní vrstvě atmosféry, pro kterou se zavádějí jiné kvantit. charakteristiky, je způsobována vert. členitým terénem, velkými objekty aj. Viz též stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry.
česky: drsnost povrchu angl: surface roughness slov: drsnosť povrchu něm: Oberflächenrauigkeit f, Rauigkeit der Oberfläche f fr: rugosité de surface f, rugosité surfacique f  1993-a1
шкала Бофорта
stupnice založená na účinku větru na různé předměty, pomocí níž se odhaduje rychlost větru. Původní stupnice, sestavená v letech 1805–1808 angl. admirálem F. Beaufortem, vycházela z účinku větru na počet plachet soudobé fregaty. Měla 14 stupňů, z nichž 0 znamenala bezvětří a tedy nemožnost plavby, a 13 bouři, při níž nemohla být rozvinuta ani jedna plachta. P. Petersen ji v roce 1927 doplnil charakteristikou vzhledu mořské hladiny (vlnění) při výskytu větru o rychlosti odpovídající jednotlivým stupňům. Mezinárodně přijatá Beaufortova stupnice, která na pevnině charakterizuje účinky přízemního větru o různé rychlosti na předměty na zemském povrchu, je 13dílná (stupeň 0 až 12) a jejím jednotlivým stupňům odpovídají určité intervaly prům. rychlosti větru v 10 metrech nad zemí (viz tabulka). Pro jednotlivé stupně této stupnice se používají slovní označení: bezvětří, vánek, slabý vítr, mírný vítr, dosti čerstvý vítr, čerstvý vítr, silný vítr, prudký vítr, bouřlivý vítr, vichřice, silná vichřice, mohutná vichřice a orkán. Při odhadu rychlosti větru na moři, především v oblastech s výskytem tropických cyklon, se používá 17dílná stupnice, jejíž poslední čtyři stupně podrobněji člení 12. stupeň Beaufortovy stupnice větru, tj. orkán. Viz též měření větru.
Stupeň Označení Rozpoznávací znaky na pevnině Průměrná rychlost
m.s–1 km.h–1
0 bezvětří Kouř stoupá kolmo vzhůru. 0,0 – 0,2 méně než 1
1 vánek Směr větru je poznatelný podle pohybu kouře, vítr však neúčinkuje na větrnou korouhev. 0,3 – 1,5 1 – 5
2 slabý vítr Vítr je cítit ve tváři, listy stromů šelestí, větrná korouhev se pohybuje. 1,6 – 3,3 6 –11
3 mírný vítr Listy stromů a větvičky v trvalém pohybu, vítr napíná praporky. 3,4 – 5,4 12 – 19
4 dosti čerstvý vítr Vítr zdvíhá prach a kousky papíru, pohybuje slabšími větvemi. 5,5 – 7,9 20 – 28
5 čerstvý vítr Listnaté keře se začínají hýbat, na stojatých vodách se tvoří menší vlny se zpěněnými hřebeny. 8,0 – 10,7 29 – 38
6 silný vítr Vítr pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používání deštníku se stává nesnadným. 10,8 – 13,8 39 – 49
7 prudký vítr Vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná. 13,9 – 17,1 50 – 61
8 bouřlivý vítr Vítr ulamuje větve, chůze proti větru je normálně nemožná. 17,2 – 20,7 62 – 74
9 vichřice Vítr způsobuje menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky a břidlice se střech). 20,8 – 24,4 75 – 88
10 silná vichřice Vyskytuje se na pevnině zřídka, vyvrací stromy, působí škody obydlím. 24,5 – 28,4 89 – 102
11 mohutná vichřice Vyskytuje se velmi zřídka, působí rozsáhlá zpustošení. 28,5 – 32,6 103 –117
12 orkán Ničivé účinky. 32,7 a více 118 a více
česky: stupnice větru Beaufortova angl: Beaufort wind scale slov: Beaufortova stupnica vetra  2014
шквал
1. náhlé a prudké zvýšení rychlosti větru, který je značně nárazovitý a často mění směr. Jev trvá několik minut a náhle ustává. Húlava je projevem přechodu gust fronty přes místo pozorování. Podle dostupných informací zavedl termín húlava do české odborné literatury A. Gregor v roce 1920 jako ekvivalent termínu „Bö", užívaného v němčině;
2. nevhodně se termín húlava občas vyskytuje i v širším smyslu jako označení pro prudké zhoršení počasí (silný vítr, srážky, oblačnost zvláštnosti arcus), které souvisí s čelem chladného vzduchu přibližující se konvektivní bouře nebo studené fronty. Viz též oblak húlavový, cumulonimbus.
česky: húlava angl: squall slov: húľava něm: Bö f  1993-a3
шкваловое облако
starší a v současnosti téměř nepoužívané označení horiz. nebo podlouhlého oblačného klínu na čele studeného vzduchu vytékajícího z konvektivní bouře. Oblak byl lid. označován také jako oblačný nebo húlavový límec. Viz též húlava, arcus, shelf cloud, roll cloud.
česky: oblak húlavový angl: squall cloud slov: búrkový golier  1993-a2
шкваловый ворот
česky: límec oblačný slov: oblačný golier  1993-a1
шкваловый ворот
válcovitý oblak, který se vytváří obvykle v horní části víru s horiz. osou (rotoru), který vzniká při vlnovém proudění nebo při rotorovém prouděnízávětří hor. Za rotorový oblak považujeme též jednu ze zvláštností arcus. Viz též roll cloud.
česky: oblak rotorový angl: rotor cloud slov: rotorový oblak  1993-a3
штиль
vítr o prům. rychlosti 0,0 až 0,2 m.s–1 (méně než 1 km.h–1). Odpovídá nultému stupni Beaufortovy stupnice větru. Viz též calm.
česky: bezvětří angl: calm slov: bezvetrie něm: Kalme f, Windstille f fr: calme m  1993-a3
шторм
1. vítr o prům. rychlosti 20,8 až 24,4 m.s–1 nebo 75 až 88 km.h–1. Odpovídá devátému stupni Beaufortovy stupnice větru. 2. hovorové označení pro větrnou bouři.
česky: vichřice angl: strong gale slov: víchrica  1993-a3
podpořila:
spolupracují: