Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene ц

X
центр действия атмосферы
rozsáhlý, výrazný a většinou stacionární tlakový útvar na meteorologických mapách, který ovlivňuje cirkulaci atmosféry nad velkou oblastí. Obvykle se rozlišují dva druhy akčních center:
1. synoptická, tj. rozsáhlé stabilní vysoké tlakové útvary, které jsou patrny na synoptických mapách. Jsou to zejména centrální cyklony a kvazistacionární anticyklony;
2. klimatická, tj. oblasti nízkého a vysokého tlaku vzduchu na klimatologických mapách, která jsou statisticky výsledkem častějšího výskytu synop. akčních center téhož znaku v určitých oblastech Země. Dělí se na centrum atmosféry akční permanentní a sezonní. Termín centrum atmosféry akční zavedl franc. meteorolog P. L. Teisserence de Bort v r. 1881, všeobecně se rozšířil prostřednictvím prací Švéda H. H. Hildebrandssona. Viz též cirkulace atmosféry všeobecná, cirkulace monzunová.
česky: centrum atmosféry akční angl: atmospheric center of action slov: akčné centrum atmosféry něm: Aktionszentrum n fr: centre d'action m  1993-a1
центральная депрессия
1. v typizaci povětrnostních situací HMÚ pro území ČR málo pohyblivá cyklona nad stř. Evropou;
2. někdy též syn. pro řídicí cyklonu.
česky: cyklona centrální angl: central cyclone slov: centrálna cyklóna něm: Zentraltief n, Zentralzyklone f fr: dépression centrale f  1993-a2
центральный лепесток ДН антенны
oblast maxima směrového vyzařovacího diagramu antény (parabolické). Jako šířka svazku hlavního laloku se obvykle uvádí dvojnásobek úhlové vzdálenosti směru maximálního výkonu (osa antény) a směru s polovinou maximálního výkonu (s výkonem o 3 dB nižším).
česky: lalok antény hlavní angl: antenna main lobe slov: hlavný lalok antény  2014
центральный циклон
1. v typizaci povětrnostních situací HMÚ pro území ČR málo pohyblivá cyklona nad stř. Evropou;
2. někdy též syn. pro řídicí cyklonu.
česky: cyklona centrální angl: central cyclone slov: centrálna cyklóna něm: Zentraltief n, Zentralzyklone f fr: dépression centrale f  1993-a2
церанометр
česky: ceraunometr angl: ceraunometer slov: ceraunometer něm: Blitzzähler m fr: compteur d'éclairs m, détecteur d'éclairs m, céraunomètre m, céraunographe m  1993-a3
циклогенез
vznik, popř. zesílení již existující cyklonální cirkulace v atmosféře. Za příznivých podmínek může vést k formování cyklony nebo k jejímu prohlubování. K cyklogenezi často dochází na přední straně výškové brázdy nebo v oblasti atmosférických front, a to především studených. Speciálním případem je orografická a termická cyklogeneze. Opakem cyklogeneze je cyklolýza. Viz též teorie cyklogeneze.
česky: cyklogeneze angl: cyclogenesis slov: cyklogenéza něm: Zyklogenese f fr: cyclogénèse f, cyclogenèse f  1993-a3
циклолиз
zeslabení již existující cyklonální cirkulace v atmosféře, které může vést k vyplňování, popř. zániku cyklony, ke zmenšování horiz. tlakového gradientu a slábnutí větru. Opakem cyklolýzy je cyklogeneze.
česky: cyklolýza angl: cyclolysis slov: cyklolýza něm: Zyklolyse f fr: cyclolyse f  1993-a3
циклон
1. čes. název pro plně vyvinutou tropickou cyklonu v oblastech Indického oceánu a v jižní části Tichého oceánu západně od 160° v. d. Desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru v něm dosahuje nejméně 33 m.s–1;
2. v minulosti označení každé silné tropické cyklony bez ohledu na oblast výskytu.
česky: cyklon slov: cyklón něm: Zyklon m fr: cyclone tropical m  1993-a3
циклон
syn. níže tlaková – oblast se sníženým tlakem vzduchu, která se projevuje na synoptické mapě alespoň jednou uzavřenou izobarou nebo izohypsou, přičemž tlak vzduchu uvnitř je nižší než v okolí. Pro cyklonu je charakteristická cirkulace vzduchu proti směru pohybu hod. ručiček na sev. polokouli a ve směru pohybu hod. ručiček na již. polokouli. Cyklona je základním tlakovým útvarem. Středy cyklony se označují na synop. mapách v ČR písmenem „N“ (níže), na mapách z angl. jazykové oblasti písmenem „L“ (low), na mapách z něm. jazykové oblasti písmenem „T“ (Tief), na mapách z rus. jazykové oblasti písmenem „H“ (nizkoje davlenije) a na mapách ze španělské jazykové oblasti písmenem „B“ (baja). Ke vzniku cyklony vedou složité procesy v atmosféře označované jako cyklogeneze. Termín cyklona poprvé použil angl. námořní kapitán H. Piddington v r.1848. Viz též počasí cyklonální, stadia vývoje cyklony, model cyklony, osa cyklony.
česky: cyklona angl: cyclone, depression, low slov: cyklóna něm: Tief n, Zyklone f fr: cyclone m, dépression f, système cyclonique m  1993-a3
циклоническая волна
méně vhodné označení pro frontální vlnu.
česky: vlna cyklonální angl: cyclonic wave slov: cyklonálna vlna  1993-a1
циклоническая циркуляция
cirkulace v místech, kde se vzduch pohybuje s vert. osou rotace, jejíž průmět do osy rotace Země je shodně orientovaný jako osa rotace Země, tj. v místech, kde vzduchové částice mění směr svého pohybu na sev. polokouli proti směru otáčení hodinových ručiček a na již. polokouli ve směru otáčení hodinových ručiček. Cyklonální cirkulace je tedy na sev. polokouli kladná a na již. polokouli záporná. Cyklonální cirkulace na rovníku není definována. Cyklonální cirkulace je opakem anticyklonální cirkulace. Viz též cyklonální zakřivení izobar nebo izohyps.
česky: cirkulace cyklonální angl: cyclonic circulation slov: cyklonálna cirkulácia něm: zyklonale Zirkulation f fr: circulation cyclonique f, circulation dépressionnaire f  1993-a3
циклоническое вращение
stáčení větru v horiz. rovině dané cyklonálním zakřivením proudnic. Na sev. polokouli má opačný směr než otáčení hod. ručiček, tj. míří vlevo, postavíme-li se po směru větru, zatímco na již. polokouli je tomu opačně. Viz též zakřivení izobar nebo izohyps cyklonální, cyklona, stáčení větru anticyklonální.
česky: stáčení větru cyklonální angl: cyclonic rotation of wind slov: cyklonálne stáčanie vetra  1993-a2
циклострофический ветер
syn. proudění cyklostrofické –
1. jedna ze složek ageostrofického větru. Vektor rychlosti cyklostrofického větru vc je pak:
vc=1λKH vg2t,
kde λ značí Coriolisův parametr, KH horiz. křivost proudnic, kterou lze aproximovat křivostí izobar nebo izohyps, vg rychlost geostrofického větru a t jednotkový horiz. vektor orientovaný ve směru geostrofického větru. Cyklostrofický vítr má při záporné křivosti KH (anticyklonálním zakřivení) stejný směr jako vítr geostrofický, zatímco v případě KH > 0 (cyklonálního zakřivení) směřuje přesně proti geostrofickému větru. Cyklostrofický vítr tedy působí při cyklonálních situacích zmenšení a při anticyklonálních situacích zvětšení rychlosti skutečného horiz. proudění vůči rychlosti geostrofického větru;
2. horiz. proudění, u něhož je zrychlení působené Coriolisovou silou zanedbatelné ve srovnání s celkovým normálovým zrychlením, tj. na celkové rychlosti proudění má převažující podíl cyklostrofická složka ageostrofického větru. Příklad cyklostrofického větru poskytuje především proudění v tropických cyklonách. Termín cyklostrofického větru zavedl angl. meteorolog N. Shaw.
česky: vítr cyklostrofický angl: cyclostrophic wind slov: cyklostrofický vietor  1993-a1
циркуляционная ячейка
česky: buňka cirkulační angl: circulation cell slov: cirkulačná bunka něm: Zirkulationszelle f fr: cellule de circulation générale f  1993-a1
циркуляционный климатический фактор
klimatický faktor podmíněný charakteristickou atmosférickou cirkulací, která působí na další klimatické prvky. Tuto skupinu faktorů můžeme řadit mezi geografické klimatické faktory, přičemž měřítko jejich působení v rámci kategorizace klimatu závisí na měřítku příslušné atmosférické cirkulace. Makroklima velkých územních celků je určováno všeobecnou cirkulací atmosféry, naopak mezoklima a míkroklima může být významně ovlivňováno místní cirkulací. Cirkulační klimatické faktory se mohou uplatňovat je v určité sezoně, v případě faktorů menšího měřítka jen v některé denní době, přičemž ovlivňují např. výskyt mlh, inverze teploty vzduchu, denní chod oblačnosti a srážek apod.
 
česky: faktor klimatický cirkulační angl: circulation climatic factor slov: cirkulačný klimatický faktor něm: Zirkulationsfaktor des Klimas m/pl fr: facteur du climat - circulation atmosphérique m  1993-b3
циркуляция
1. ve fyzice a v dynamické meteorologii hodnota křivkového integrálu C=vdr  přes danou uzavřenou křivku v atmosféře. Symbol v značí rychlost proudění a dr je infinitezimální vektor tečný k uvažované křivce orientované proti pohybu hodinových ručiček. Rozlišujeme abs. a rel. cirkulaci podle toho, je-li rychlost proudění udána vzhledem k absolutní nebo relativní souřadnicové soustavě. Cirkulace má úzkou souvislost s vorticitou, neboť hodnota cirkulace příslušná uzavřené křivce a vydělená plochou vymezenou touto křivkou je rovna průměrné hodnotě složky vorticity kolmé ke zmíněné ploše.
2. V synoptické meteorologii a klimatologii se cirkulací obvykle rozumí souhrn všech synopticky a klimatologicky významných pohybů v atmosféře.
3. Ve většině met. oborů obecné označení pro proudění vzduchu ve více méně uzavřených okruzích.
česky: cirkulace angl: circulation slov: cirkulácia něm: Zirkulation f fr: circulation f  1993-a3
циркуляция Уокера
buňková cirkulace v rovníkovém pásmu, orientovaná zonálně, tedy kolmo na Hadleyovu buňku. Původně byla popsána pro oblast Tichého oceánu, kde je tvořena východním prouděním (pasáty) ve spodní troposféře, výstupnými pohyby vzduchu nad teplejší západní částí Tichého oceánu, zpětným západním prouděním v horní troposféře a sestupnými pohyby vzduchu nad rel. chladným povrchem východního Pacifiku. Později byly zjištěny obdobné cirkulační buňky i pro rovníkové oblasti Atlantského a Indického oceánu. Pojem zavedl J. Bjerknes (1969) na počest G. Walkera, který popsal výkyvy této cirkulace, jež jsou označovány jako jižní oscilace.
česky: cirkulace Walkerova angl: Walker Circulation slov: Walkerova cirkulácia něm: Walker-Zirkulation f fr: circulation de Walker f  2014
циркумполярная карта
v meteorologii synoptická nebo klimatologická mapa sev. nebo již. polokoule, popř. jejich částí se zeměp. pólem obvykle ve středu mapy. Znázorňuje buď plošné rozdělení jednoho nebo více meteorologických prvků v určitém časovém termínu (mapa cirkumpolární synoptická), nebo průměry či úhrny met. prvků za určité časové období (mapa cirkumpolární klimatologická). Geometrickým podkladem map cirkumpolárních bývá Lambertova azimutální plochojevná projekce. V meteorologii mají mapy cirkumpolární v klasické papírové podobě nejčastěji měřítko 1:60 mil. nebo 1:70 mil., v současné době ale bývají standardní součástí výstupů numerických předpovědních modelů zobrazovaných pomocí prostředků výpočetní techniky. Využívají se především pro střednědobé předpovědi počasí.
česky: mapa cirkumpolární angl: circumpolar chart slov: cirkumpolárna mapa  1993-a3
циркумсолярная радиация
velmi intenzivní rozptýlené sluneční záření, vycházející z oblasti kolem viditelného slunečního disku, které sahá do vzdálenosti několika úhlových stupňů od něho a jež nazýváme sluneční aureola. Velikost a jas této oblasti roste se zakalením atmosféry. Cirkumsolární záření působí nepřesnosti v měření přímého slunečního záření, a to zejména při větším zakalení atmosféry nebo za výskytu oblaků vysokého patra.
česky: záření cirkumsolární angl: circumsolar radiation slov: cirkumsolárne žiarenie  1993-a3
цифра кода
numerická, výjimečně alfanumerická hodnota sloužící k popisu významu met. veličiny, kterou nelze vyjádřit numerickou hodnotou ve stanovených jednotkách, např. typ stanice, typ přístrojového vybavení, stav a průběh počasí, druh oblaků. V tradičních alfanumerických kódech se kódová čísla používají i pro vyjádření hodnoty některých meteorologických prvků, pokud rozsah daného prvku nemůže být přímo uveden stanoveným počtem symbolických písmen. Význam kódových čísel pro daný met. prvek jedefinován v kódové tabulce, která může být společná pro různé meteorologické kódy.
česky: číslo kódové angl: code figure slov: kódovacie číslo něm: Codeziffer f fr: chiffre de code m  1993-b3
цюрихское число
česky: číslo curyšské slov: zürišské číslo něm: Züricher Zahl f fr: nombre de taches solaires m  1993-a2
podpořila:
spolupracují: