Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene д

X
давление ветра
tlak vyvolaný aerodyn. působením proudícího plynu na překážku, přičemž se obvykle uvažuje jen horiz. složka proudění a horiz. složka vznikající síly. Tlak větru je funkcí rychlosti proudění, tvaru překážky a hustoty proudícího vzduchu. Pro praktické účely se tlak větru někdy udává jako dynamický tlak. Viz též síla větru, energie větru.
česky: tlak větru angl: wind pressure slov: tlak vetra  1993-a3
давление водяного пара
česky: napětí vodní páry slov: napätie vodnej pary něm: Wasserdampfdruck m  1993-a1
давление водяного пара
syn. napětí vodní páry – parciální tlak vodní páry ve vzduchu. Patří k zákl. charakteristikám vlhkosti vzduchu. Jednotkou v meteorologii je hektopascal (hPa), dříve se užívaly jednotky milibar nebo torr. Viz též vodní pára, izovapora, vzorec Hannův, vztah Thomsonův, tlak nasycené vodní páry.
česky: tlak vodní páry angl: water vapour pressure, water vapour tension slov: tlak vodnej pary  1993-a2
давление воздуха
syn. tlak atmosférický, tlak barometrický – síla působící v daném místě atmosféry kolmo na libovolně orientovanou jednotkovou plochu a vyvolaná tíhou vzduchového sloupce sahajícího od hladiny, ve které se tlak zjišťuje, až k horní hranici atmosféry. Tlak vzduchu se v meteorologii vyjadřuje v pascalech (Pa) nebo jejich násobcích, např. hektopascalech (hPa), dříve též v milimetrech rtuťového sloupce, posléze torrech, milibarech (mbar, dříve mb) nebo centibarech (cbar, dříve též cb), přičemž údaj v mbar je shodný s údajem v hPa. Patří k zákl. meteorologickýcm prvkům. Tlak vzduchu s výškou klesá podle barometrické formule. Pro praktické účely se tlak vzduchu zpravidla redukuje na stř. výšku hladiny moře. Pro hodnoty tlaku vzduchu redukovaného na tuto hladinu se konstruují meteorologické mapy přízemního tlakové pole. Viz též měření tlaku vzduchu, tlak vzduchu na stanici, tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře, izobara, tendence tlaková, pole tlakové, extrémy tlaku vzduchu.
česky: tlak vzduchu angl: air pressure, atmospheric pressure slov: tlak vzduchu  1993-a3
давление на уровне моря
(SLP) – tlak vzduchu v hladině odpovídající stř. výšce hladiny moře
1. vypočtený podle reálné atmosféry:
QFF=p*exp[ g*H/(287.04* TV) ]
z naměřeného tlaku vzduchu p v nadmořské výšce tlakoměru H, virtuální teploty TV a tíhového zrychlení g v zeměpisné šířce stanice a v nadm. výšce tlakoměru H;
2. vypočtený podle mezinárodní standardní atmosféry ICAO:
QNH=p*[ 1+(1013.25n* 0.0065*0.003472)*H /pn ] 1/n
z naměřeného tlaku vzduchu p v nadm. výšce tlakoměru H a pro n = 0,190284.
česky: tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře angl: pressure reduced to mean sea level slov: tlak vzduchu redukovaný na hladinu mora  1993-a3
давление на уровне станции
tlak vzduchu změřený v nadmořské výšce tlakoměru. V dříve používaných rtuťových tlakoměrech bylo nutné odečtený údaj tlaku redukovat na teplotu rtuti 0 °C a započítat přístrojovou opravu.
česky: tlak vzduchu na stanici angl: station pressure slov: tlak vzduchu na stanici  1993-a3
дальность видимости
1. podle definice Světové meteorologická organizace největší vzdálenost, na kterou lze vidět a rozeznat černý předmět vhodných rozměrů umístěný u země, pokud je pozorován za denního světla proti obloze horizontu, nebo který je možné vidět a rozeznat v noci, pokud je umělé osvětlení na úrovni normálního denního světla;
2. pro letecké účely je za dohlednost považována větší z:
(a) největší vzdálenosti, na kterou je možné spolehlivě vidět a rozeznat na světlém pozadí černý předmět vhodných rozměrů umístěný u země, a
(b) největší vzdálenosti, na kterou je možně spolehlivě rozeznat na neosvětleném pozadí světla o svítivosti přibližně 1 000 cd.
Tyto dvě vzdálenosti jsou odlišné v atm. podmínkách charakterizovaných stejným koeficientem zeslabení. Vzdálenost (a) objektivizuje meteorologický optický dosah a vzdálenost (b) kolísá v závislosti na intenzitě osvětlení pozadí.
česky: dohlednost angl: visibility slov: dohľadnosť něm: Sichtweite f fr: visibilité f  1993-a3
движение грозы
jedna z charakteristik zjišťovaných při pozorování bouřek. Znamená směr, kterým se pohybuje pozorovaná bouřka, resp. bouřkový oblak neboli cumulonimbus. Pozorovatel při začátku bouřky, tj. při prvním zablesknutí a zahřmění, určí směr, v němž je bouřka pozorována a podobně i na konci bouřky při posledním zahřmění. Tah bouřky se udává ve stupních, zpravidla s přesností na desítky stupňů, např. zápis 230-050 znamená, že bouřka postupovala přibližně směrem od jihozápadu k severovýchodu. U bouřky, která bez pohybu zanikne na místě vzniku, se udává jen směr místa vzniku bouřky.
česky: tah bouřky angl: thunderstorm movement slov: ťah búrky  1993-a3
движение облаков
určení směru a rychlosti pohybu oblaků při pozemním vizuálním pozorování nebo pomocí nefoskopu; na met. stanicích ČR se neprovádí. Podle tahu oblaků je možné odhadnout směr a rychlost větru ve výšce základny oblaků. Tuto informaci lze přesněji získat měřením větru radiotechnickými prostředky.
česky: tah oblaků angl: clouds movement slov: ťah oblakov  1993-a3
двойные облака
(du) [duplikátus] – jedna z odrůd oblaku podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizována jako menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy naskládané hustě nad sebou v malých vzdálenostech, někdy částečně spojené. Vyskytuje se u druhů cirrus, cirrostratus, altocumulus a stratocumulus.
česky: duplicatus angl: duplicatus slov: duplicatus něm: duplicatus fr: duplicatus m  1993-a2
двухкомпонентная флюгарка
citlivá směrovka určená k současnému zjišťování hodnot horiz. i vert. složky směru větru. V současné době se už prakticky nepoužívá. Viz též směrovka větrná.
česky: směrovka větrná dvoukomponentní angl: bidirectional wind vane, bivane slov: dvojzložková veterná smerovka něm: Zweikomponenten Windfahne f  1993-a3
действительно возможная продолжительность солнечного сияния
časový interval od východu do západu Slunce, vztahující se k místu měření se skutečným obzorem. Efektivně možný sluneční svit se rovná astronomicky možnému trvání slunečního svitu zmenšenému o dobu, po kterou je slunoměr zastíněn překážkami nad ideálním, tj. volným obzorem. V efektivně možném slunečním svitu se tedy do značné míry projevuje umístění stanice v terénu; je rozdílný na stanicích rovinných, svahových, údolních, vrcholových atd.
česky: trvání slunečního svitu efektivně možné angl: geographic (topographic) sunshine duration slov: efektívne možné trvanie slnečného svitu  1993-a3
действительное испарение
množství vody, které se za daných meteorologických podmínek vypaří do atmosféry ze zemského povrchu o skutečné vlhkosti (skutečná evaporace), popř. i z těl rostlin disponujících dostupnou vodou (skutečná transpirace) nebo z obojího (aktuální evapotranspirace). Případný nedostatek vody k vypařování způsobuje, že skutečný výpar je většinou menší než potenciální výpar. To platí především pro povrch půdy v létě v odpoledních hodinách, naopak v zimě a nad velkými vodními plochami celoročně mají oba druhy výparu podobné hodnoty. Skutečný výpar je obtížně měřitelný, a většinou se jen odvozuje pro jednotlivá povodí na základě hydrologické bilance.
česky: výpar skutečný angl: actual evaporation, effective evaporation slov: skutočný výpar  1993-a3
декада
období deseti po sobě následujících dnů začínajících 1., 11. a 21. dne v měsíci (poslední dekáda končí posledním dnem v měsíci). Používá se při podrobnějším rozboru klimatického režimu jednoho nebo více meteorologických prvků, když měs. období je pro daný účel považováno za příliš dlouhé. Někdy se termínu dekáda nespr. používá i ve smyslu desetiletí (správně decennium). Viz též pentáda.
česky: dekáda angl: dekad slov: dekáda něm: Dekade f fr: décade f  1993-a3
дельта фронтальной зоны
oblast frontální zóny, v níž dochází k difluenci (rozbíhání) izohyps absolutní topografie, a tím i k dynamickému poklesu tlaku vzduchu, zejména v nižších hladinách atmosféry. Viz též pole deformační (výškové), vchod frontální zóny.
česky: delta frontální zóny angl: delta region, exit region slov: delta frontálnej zóny něm: Delta der Frontalzone n fr: région de sortie f  1993-a1
демаркационная линия
v met. čára na souborné kinematické mapě, která odděluje oblasti s výskytem středů anticyklon, popř. hřebenů vysokého tlaku vzduchu, kde většinou převládá anticyklonální zakřivení izobar či izohyps, od oblastí s výskytem středů cyklon, popř. brázd nízkého tlaku vzduchu s převládajícím cyklonálním zakřivením izobar či izohyps. Viz též mapa kinematická souborná.
česky: čára demarkační angl: line of separation slov: demarkačná čiara něm: Grenzlinie f fr: ligne de séparation f  1993-a2
дендроклиматология
odvětví klimatologie zabývající se vztahy mezi vývojem dřevin a klimatem. Studium přírůstkových kruhů (letokruhů) v kmenech stromů přispívá k poznání změn a kolísaní klimatu v minulosti a k zjišťování klimatických cyklů.
česky: dendroklimatologie angl: dendroclimatology, tree-ring climatology slov: dendroklimatológia něm: Dendroklimatologie f fr: dendroclimatologie f  1993-a2
день без осадков
v datech ČHMÚ období od klimatologického termínu 7 h daného dne do klimatologického termínu 7 h následujícího dne, v němž se nevyskytly atm. srážky. Viz též den se srážkami.
česky: den bezsrážkový angl: rainless day slov: bezzrážkový deň něm: niederschlagsfreier Tag m fr: jour sans pluie m  1993-a3
день без оттепели
den, v němž maximální teplota vzduchu byla nižší než 0,0 °C.
česky: den ledový angl: ice day slov: ľadový deň něm: Eistag m fr: jour sans dégel m  1993-a1
день с грозой
den, v němž byla zaznamenána bouřka blízká, čili bouřka na stanici, nebo bouřka vzdálená. Den, v němž byla pozorována blýskavice, není tedy do dnů s bouřkou započítáván.
česky: den s bouřkou angl: day of thunderstorm slov: deň s búrkou něm: Gewittertag m fr: jour avec orage m, jour d'orage m  1993-a1
день с дождем
den se srážkami, v němž byly zaznamenány srážky v podobě trvalého deště nebo deště v přeháňkách.
česky: den s deštěm angl: rain day, wet day slov: deň s dažďom něm: Regentag m fr: jour de pluie m, jour pluvieux m  1993-a2
день с морозом
den, v němž minimální teplota vzduchu byla nižší než 0,0 °C.
česky: den mrazový angl: frost day slov: mrazový deň něm: Frosttag m fr: jour de gelée m, jour de gel m  1993-a1
день с осадками
syn. den srážkový – v datech ČHMÚ období od klimatologického termínu 7 h daného dne do klimatologického termínu 7 h následujícího dne, v němž byly zaznamenány alespoň neměřitelné srážky. Podle předpisů WMO se denní úhrn srážek vztahuje k období od 06:00 UTC daného dne do 06:00 UTC následujícího dne. Minimální denní úhrn srážek pro srážkový den není mezinárodně stanoven. Viz srážky neměřitelné.
česky: den se srážkami angl: precipitation day slov: deň so zrážkami něm: Niederschlagstag m fr: jour avec précipitations m, jour de précipitations m  1993-a3
день с осадками
česky: den srážkový angl: precipitation day slov: zrážkový deň fr: jour de pluie m  1993-a1
день с тропической ночью
den, v němž minimální teplota vzduchu v období od 21 h předchozího dne do 07 h daného dne neklesla pod 20 °C. Viz též noc tropická.
česky: den s tropickou nocí angl: day with tropical night slov: deň s tropickou nocou něm: Tag mit tropischer Nacht m, Tropennacht f fr: jour à nuit tropicale m  1993-a3
день со снегопадом
den se srážkami, v němž bylo pozorováno sněžení nebo padaly sněhově krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť nebo krupky, ledové jehličky nebo sníh s deštěm.
česky: den se sněžením angl: snow day slov: deň so snežením něm: Schneetag m fr: jour de chute de neige m, jour avec chutes de neige m, jour de précipitations de neige m  1993-a2
день со снежным покровом
den, v němž byla nejméně polovina povrchu půdy v blízkém okolí meteorologické stanice pokryta sněhovou pokrývkou. V ČR se za den se sněhovou pokrývkou považuje den, v němž v klimatologickém termínu 7 h ležela na stanici souvislá sněhová pokrývka o výšce alespoň 1 cm. Za den se sněhovou pokrývkou se tedy nepovažuje den, v němž v klimatologickém termínu 7 h nebyla sněhová pokrývka zaznamenána, přestože se vyskytovala v jinou dobu.
česky: den se sněhovou pokrývkou angl: day of snow lying, day with snow cover slov: deň so snehovou pokrývkou něm: Tag mit Schneedecke m fr: jour de neige m, jour avec sol enneigé m, jour d'enneigement m, jour avec neige au sol m  1993-a3
депеграмма
česky: depegram angl: depegram slov: depegram něm: Depegramm n fr: dépégramme f  1993-a1
депозиция, десублима́ция
1. hmotnost atm. příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času;
2. označení fázového přechodu vody, při němž roste led přímo z vodní páry (bez přítomnosti kapalné vody). Viz též depozice suchá, depozice mokrá, sublimace.
česky: depozice angl: deposition slov: depozícia něm: Deposition f, Deposition f fr: déposition f, condensation solide f  2014
деполяризация электромагнитных волн
zmenšení polarizace elektromagnetických vln, způsobené zejména jejich mnohonásobným odrazem, rozptylem a ohybem na obecně nesférických částicích atmosférického aerosolu. Polarizace dopadající vlny se mění, např. kruhová se mění na eliptickou nebo se mění rovina polarizace dopadající vlny. Chaoticky rozmístěné elipsoidální částice vody, ledu a sněhu rozptylují dopadající energii více než sférické částice stejného objemu. Tak vzniká doplňková složka energie zpětného rozptylu, jejíž rovina polarizace je kolmá k rovině polarizace dopadající vlny. Jev popisujeme koeficientem depolarizace, který vyjadřuje vztah mezi příčně polarizovanou složkou rozptýlené energie a složkou energie polarizované v rovině dopadající vlny.
česky: depolarizace elektromagnetických vln angl: depolarization of electromagnetic waves slov: depolarizácia elektromagnetických vĺn něm: Depolarisation von elektromagnetischen Wellen f fr: dépolarisation des ondes électromagnétiques f  1993-a2
депреcсия
syn. níže tlaková – oblast se sníženým tlakem vzduchu, která se projevuje na synoptické mapě alespoň jednou uzavřenou izobarou nebo izohypsou, přičemž tlak vzduchu uvnitř je nižší než v okolí. Pro cyklonu je charakteristická cirkulace vzduchu proti směru pohybu hod. ručiček na sev. polokouli a ve směru pohybu hod. ručiček na již. polokouli. Cyklona je základním tlakovým útvarem. Středy cyklony se označují na synop. mapách v ČR písmenem „N“ (níže), na mapách z angl. jazykové oblasti písmenem „L“ (low), na mapách z něm. jazykové oblasti písmenem „T“ (Tief), na mapách z rus. jazykové oblasti písmenem „H“ (nizkoje davlenije) a na mapách ze španělské jazykové oblasti písmenem „B“ (baja). Ke vzniku cyklony vedou složité procesy v atmosféře označované jako cyklogeneze. Termín cyklona poprvé použil angl. námořní kapitán H. Piddington v r.1848. Viz též počasí cyklonální, stadia vývoje cyklony, model cyklony, osa cyklony.
česky: cyklona angl: cyclone, depression, low slov: cyklóna něm: Tief n, Zyklone f fr: cyclone m, dépression f, système cyclonique m  1993-a3
депресия с обратным движением
cyklona, jejíž směr pohybu má zonální složku opačnou vůči převládající složce zonální cirkulace. Retrográdní cyklona v mírných zeměp. šířkách je proto charakterizována trajektorií cyklony se zápornou zonální složkou, tedy od východu k západu, na rozdíl od typických drah cyklon. Retrográdní cyklony se vyskytují ve stř. Evropě poměrně zřídka a jsou často doprovázeny vydatnějšími dlouhotrvajícími srážkami, jako např. na přelomu května a června 2013.
česky: cyklona retrográdní angl: retrograde low slov: retrográdna cyklóna něm: retrograde Zyklone f fr: dépression rétrograde f  1993-a3
депрессия
obecně snížení, např. hodnoty meteorologického prvku. Bez přívlastku se termín používá jako syn. tlakové deprese.
česky: deprese angl: depression slov: depresia něm: Depression f fr: dépression f  1993-a3
депрессия V-образная
rozložení tlaku vzduchu, znázorněné na synoptických mapách cyklonálním zakřivením izobar ve tvaru písmene „V“. Na rozdíl od brázdy tvaru „U“ se zpravidla jedná o pomalu postupující brázdu nízkého tlaku vzduchu, s níž bývá spojena výrazná atmosférická fronta se sklonem k vlnění. Viz též fronta zvlněná.
česky: brázda tvaru V angl: V-shaped depression slov: brázda v tvare V něm: V-Depression f fr: thalweg en V m  1993-a3
депрессия горизонта
česky: deprese horizontu slov: depresia horizontu fr: dépression à l'horizon  1993-a1
депрессия горизонта
syn. snížení horizontu – viz zvýšení obzoru.
česky: snížení obzoru angl: dip of horizon, sinking of horizon slov: zníženie obzoru něm: Horizontdepression f  1993-a1
депрессия точки росы
rozdíl teploty vzduchu a teploty rosného bodu. Patří mezi charakteristiky vlhkosti vzduchu užívané zejména na výškových mapách. Jako synonyma se někdy nesprávně používá označení sytostní doplněk.
česky: deficit teploty rosného bodu angl: dew point deficit, dew point depression, dew point spread slov: deficit teploty rosného bodu něm: Taupunktdifferenz f fr: dépression du point de rosée f, déficit du point de rosée m  1993-a3
дескриптор
definuje nebo popisuje data, která jsou uvedena ve zprávách v kódu BUFR nebo CREX. Deskriptor může mít podobu deskriptoru datových prvků, replikačního deskriptoru, operátorového deskriptoru nebo sekvenčního deskriptoru.
česky: deskriptor angl: descriptor slov: deskriptor něm: Deskriptor m, Deskriptor m fr: descripteur m  2014
десублимация
nesprávné označení fázového přechodu plynného skupenství vody - vodní páry na skupenství pevné - led, viz též depozice, sublimace.
česky: desublimace angl: desublimation slov: desublimácia něm: Resublimation f fr: déposition f, condensation solide f, sublimation inverse f  1993-a3
детектор погоды
zařízení používané ke zjišťování stavu počasí, průběhu počasí a meteorologické dohlednosti na automatizovaných meteorologických stanicích. Detektor počasí určuje druh srážek kombinací údajů o intenzitě srážek a teplotě vzduchu a informace, získané pomocí dopředného rozptylu světla. Výsledky těchto tří nezávislých měření jsou zpracovány podle příslušných algoritmů tak, aby poskytovaly údaje o stavu počasí podle požadavků Světové meteorologické organizace. Detektor počasí je schopen identifikovat déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, smíšené srážky, sníh, zmrzlý déšť, mlhu, kouřmo a zákal. Zpracováním údajů o stavu počasí během stanoveného období lze získat i údaje o průběhu počasí. Viz též měření dohlednosti.
česky: detektor počasí angl: present weather detector slov: detektor počasia něm: Wettererfassung f, Wettererfassung f fr: capteur de temps présent m, capteur de conditions météorologiques actuelles m  2014
дефицит влажности
charakteristika vlhkosti vzduchu, která vyjadřuje, jaké množství vodní páry je třeba dodat do vzduchu, aby se stal nasyceným při konstantní teplotě. Většinou se definuje jako rozdíl tlaku nasycené vodní páry a skutečného tlaku vodní páry při dané teplotě, tzn. doplněk tlaku páry. Setkáme se však i s vyjádřením sytostního doplňku směšovacího poměru či měrné vlhkosti, který je stanoven při zachování teploty a tlaku vzduchu. Někdy se nesprávně zaměňuje za deficit teploty rosného bodu.
česky: doplněk sytostní angl: saturation deficit slov: sýtostný doplnok něm: Sattigungsdefizit n fr: rapport de mélange saturant m  1993-a3
дефицит влажности почвы
rozdíl mezi množstvím vody obsažené v půdě a maximálním množstvím vody, které tato půda může zadržovat po odtoku vody vlivem gravitace. Viz též vlhkost půdy.
česky: deficit vlhkosti půdy angl: soil moisture deficit slov: deficit vlhkosti pôdy  2014
дефицит точки росы
rozdíl teploty vzduchu a teploty rosného bodu. Patří mezi charakteristiky vlhkosti vzduchu užívané zejména na výškových mapách. Jako synonyma se někdy nesprávně používá označení sytostní doplněk.
česky: deficit teploty rosného bodu angl: dew point deficit, dew point depression, dew point spread slov: deficit teploty rosného bodu něm: Taupunktdifferenz f fr: dépression du point de rosée f, déficit du point de rosée m  1993-a3
деформационное поле
meteorologii oblast v poli větru, kde mají proudnice hyperbolický tvar se dvěma navzájem kolmými asymptotami nazývanými osa roztažení a osa stlačení. Deformační pole má rozhodující vliv na frontogenezi a frontolýzu prostřednictvím procesů, které závisejí na rozdělení izoterem vůči osám roztažení a stlačení. Typickým příkladem deformačního pole je oblast se šachovnicovým rozložením cyklon a anticyklon. V praxi rozeznáváme deformační pole:
a) symetrické, tvořené dvěma dvojicemi stejně velkých cyklon a anticyklon;
b) nesymetrické, odpovídající reálným podmínkám, kdy cyklony a anticyklony vytvářející pole mají zpravidla různé rozměry a intenzitu.
česky: pole deformační angl: deformation field slov: deformačné pole něm: Deformationsfeld n  1993-a3
деформационный барометр
viz tlakoměr.
česky: tlakoměr deformační angl: elastic barometer slov: deformačný tlakomer  1993-a1
деформационный термометр
teploměr využívající deformaci čidla při změně teploty. Čidlem bývá buď bimetal v bimetalických teploměrech, nebo Bourdonova trubice. Výchylky volných konců čidel se převádějí na stupnici teploty. Používaly se převážně jako termografy, v aerologii jako teplotní čidla radiosond.
česky: teploměr deformační angl: deformation thermometer slov: deformačný teplomer  1993-a3
децибел отражения (dBZ)
decibel radiolokační odrazivosti. Jednotka radiolokační odrazivosti meteorologických cílů.
česky: dBZ něm: Dezibel n, Dezibel n fr: dBZ m slov: dBZ  2014
деятельнй слой
svrchní část litosféry, většinou s půdním a rostlinným krytem, v níž se projevuje alespoň roční chod teploty; obdobně na moři svrchní vrstvy vody. Tepelný stav aktivní vrstvy je podmíněn radiačními procesy na zemském povrchu, dalšími procesy výměny tepla s atmosférou a podmínkami pro vedení tepla v aktivní vrstvě. Dolní hranicí aktivní vrstvy je hladina stálé roč. teploty, horní hranicí je aktivní povrch.
česky: vrstva aktivní angl: active layer slov: aktívna vrstva  1993-a2
джибли
místní název pro pouštní vítr převážně jv. a již. směru v Tunisku a Libyi.
česky: gibli angl: gebli, ghibli slov: gibli něm: Gibli m fr: ghibli m, guebli m  1993-a3
диагноз погоды
česky: diagnóza počasí angl: weather diagnosis slov: diagnóza počasia něm: Wetterdiagnose f fr: analyse météorologique f, techniques diagnostiques de prévision météorologique pl  1993-a1
диагностические уровнения
česky: rovnice diagnostické angl: diagnostic equations slov: diagnostické rovnice něm: diagnostische Gleichung f  2014
диаграмма Амбля
diagram s kosoúhlými souřadnicovými osami T, –ln p do tlakové hladiny 500 hPa a osami T, –p nad hladinou 500 hPa (T je teplota vzduchu, p tlak vzduchu). Autorem diagramu je O. Amble. Používá se při vyhodnocování aerol. údajů naměřených v zemské atmosféře; patří k méně rozšířeným termodynamickým diagramům.
česky: diagram Ambleův angl: Amble diagram slov: Ambleov diagram něm: Amble-Diagramm n fr: diagramme d'Amble m, diagramme à axes obliques m  1993-a2
диаграмма Вереншельда
druh termodynamického diagramu, v němž na ose x jsou vyneseny hodnoty entropie potenciální teploty a na ose y tlak vzduchu ve tvaru p0,286. Osy tvoří pravoúhlý souřadnicový systém. Izotermy jsou křivky skloněné pod úhlem přibližně 45°. Je to energetický diagram, v němž ploše 1 cm2 odpovídá energie 160 kJ. Werenskioldův diagram je vhodný hlavně k analýze termodyn. a energ. stavů atmosféry. Patří k málo známým aerologickým diagramům. Jeho autorem je švédský meteorolog W. Werenskiold, který ho navrhl v letech 1937–1938.
česky: diagram Werenskioldův angl: Werenskiold diagram slov: Werenskioldov diagram něm: Werenskiold-Diagramm n fr: diagramme pression-entropie m, diagramme de Werenskiold m  1993-a3
диаграмма Герлофсона
druh termodynamického diagramu, jehož souřadnicové osy T, log p jsou kosoúhlé (T je teplota vzduchu, p tlak vzduchu). Autorem diagramu je N. Herlofson. Používá se při vyhodnocování aerol. údajů naměřených v zemské atmosféře. Podobá se emagramu, avšak tlak p je v logaritmické stupnici vynášen podle dekadických logaritmů.
česky: diagram Herlofsonův angl: Herlofson diagram slov: Herlofsonov diagram něm: Herlofson-Diagramm n fr: diagramme de Herlofson m, diagramme Skew T - log p m, diagramme Skew-T/log-P m  1993-a2
диаграмма диффузии
syn. diagram rozptýleného světla prostorový – diagram používaný při studiu různých problémů atmosférické optiky, který zobrazuje rozptylovou indikatrici. Střed diagramu leží v geometrickém středu částice rozptylující záření (nebo ve středu souboru takových částic). V každém směru se z něho vynáší na polopřímku množství záření rozptylovaného do jednotkového prostorového úhlu, jehož osou je zmíněná polopřímka. Protože se v atmosféře zpravidla setkáváme s rozptylem válcově symetrickým vzhledem ke směru rozptylovaných paprsků, zakresluje se obvykle pouze řez rozptylovým diagramem, který obsahuje rozptylovaný paprsek. Předpokladem této válcové symetrie je nulová polarizace světla před uvažovaným rozptylem, čemuž vcelku dobře vyhovují paprsky přímého slunečního záření. Viz též rozptyl elektromagnetického vlnění v atmosféře.
česky: diagram rozptylový angl: scattering indicatrix slov: rozptylový diagram něm: Streulichtdiagramm n fr: diagramme de diffusion m  1993-a1
диаграмма комфорта
syn. diagram pohodlí, diagram pohody – diagram se souřadnicemi teplota – vlhkost, který se používá především při hodnocení umělého mikroklimatu, vytvořeného klimatizací.
česky: diagram komfortu angl: comfort chart slov: diagram komfortu něm: Behaglichkeitsdiagramm n fr: diagramme de confort m  1993-a2
диаграмма рассеяния светa
česky: diagram rozptýleného světla angl: light scattering diagram, scattering indicatrix slov: diagram rozptýleného svetla něm: Streulichtdiagramm n fr: diagramme de diffusion de la lumière m, diagramme de diffusion lumineuse m  1993-a1
диаграмма рассеянного света
česky: diagram rozptýleného světla angl: light scattering diagram, scattering indicatrix slov: diagram rozptýleného svetla něm: Streulichtdiagramm n fr: diagramme de diffusion de la lumière m, diagramme de diffusion lumineuse m  1993-a1
диаграмма Рефсдаля
syn. aerogram – druh termodynamického diagramu, označovaný často zkráceně aerogram, který má na ose x vyneseny hodnoty lnT, na ose y hodnoty T lnp, kde T je teplota vzduchu a p tlak vzduchu. Na tomto diagramu svírají spolu izotermy a izobary ostrý úhel. Suché a nasycené adiabaty jsou zakřiveny a s izotermami svírají úhel menší než 45°. Refsdalův diagram je dále doplněn izoliniemi poměrné vlhkosti vzduchu a stupnicemi, potřebnými k vyhodnocování aerologických měření. Refsdalův diagram je diagram energetický, přičemž ploše 1 cm2 odpovídá 74 J.kg–1. Diagram sestrojil v roce 1935 A. Refsdal, který vypracoval ještě další termodyn. diagram, známý jako emagram.
česky: diagram Refsdalův angl: aerogram, Refsdal diagram slov: Refsdalov diagram něm: Aerogramm n, Refsdal-Diagramm n fr: aérogramme m, diagramme de Refsdal m  1993-a3
диаграмма Россби
druh termodynamického diagramu, na jehož pravoúhlé souřadnicové osy jsou vyneseny stupnice směšovacího poměru vodní páry a logaritmu potenciální teploty suchého vzduchu. Izobary a izotermy tvoří kosoúhlou soustavu čar. Izolinie izobarické ekvivalentní potenciální teploty se při malých hodnotách směšovacího poměru silně zakřivují. Rossbyho diagram se používá hlavně při určování vzduchových hmot, méně často při vyhodnocování aerol. údajů. Patří k málo užívaným aerologickým diagramům. Jeho autorem je amer. meteorolog švédského původu C. G. Rossby (1898–1957). Rossbyho diagram se někdy nevhodně označuje jako „Rossbygram“.
česky: diagram Rossbyho angl: Rossby diagram slov: Rossbyho diagram něm: Rossby-Diagramm n fr: téphigramme m  1993-a3
диаграмма Штюве
druh termodynamického diagramu používaný k vyhodnocování aerologických měření a při analýze termodyn. stavu atmosféry. Na ose x je vynesena lineární stupnice teploty vzduchu T po 1 °C v rozsahu +40 až –80 °C, na ose y tlak vzduchu v exponenciální závislosti pκ (κ = 0,286) v rozsahu od 1050 hPa do 10 hPa. Suché adiabaty svírají s izotermami úhel 45°, nasycené adiabaty jsou mírně obloukovitě zakřiveny. Izolinie měrné vlhkosti neboli izogramy (g.kg–1) jsou zakresleny čárkovaně jako nejvíce vzpřímené křivky. Stüveho diagram dále obsahuje stupnici pro vynášení poměrné vlhkosti, stupnici výšky a jiné pomocné stupnice.
Pravoúhlý souřadnicový systém teploty a tlaku vzduchu s většinou přímkových nebo málo zakřivených dalších izolinií, jakož i úhel mezi adiabatami a izotermami blízký 45°, umožňují výhodně analyzovat pomocí Stüveho diagramu teplotní zvrstvení atmosféry; Stüveho diagram je proto v met. službách často používaným aerologickým diagramem, přestože není energetickým diagramem. Jeho autorem je něm. meteorolog G. Stüve (1888–1935). Stüveho diagram se někdy slangově nazývá „Stüvegram“.
česky: diagram Stüveho angl: Stüve diagram slov: Stüveho diagram něm: Stüve-Diagramm n fr: diagramme de Stüve m  1993-a2
диапазоны СВЧ-излучения K, X, C, S, L
oblasti mikrovlnných frekvencí používané pro radiolokační měření jsou konvenčně značeny uvedenými písmeny. Tabulka ukazuje střední vlnové délky a střední frekvence pro jednotlivá pásma.
Pásmo Vlnová délka [cm] Frekvence [GHz]
K 1 30
X 3 10
C 5 6
S 10 3
L 20 1,5
česky: pásma frekvenční mikrovlnná K, X, C, S, L angl: microwave frequency bands K, X, C, S, L slov: frekvenčné mikrovlnné pásma K, X, C, S, L  2014
дивергентная теория циклогенеза
teorie, podle níž cyklony vznikají a prohlubují se v důsledku rozbíhavosti čili difluence proudnic ve stř. troposféře, a anticyklony v důsledku sbíhavosti čili konfluence proudnic. V praxi byly pro tyto účely používány mapy absolutní topografie 700 hPa a 500 hPa. Divergenční teorii cyklogeneze vypracoval něm. meteorolog R. Scherhag v r. 1933, z hlediska současných poznatků je již překonána.
česky: teorie cyklogeneze divergenční angl: divergence theory of cyclogenesis slov: divergenčná teória cyklogenézy  1993-a1
дивергентная теория циклонообразования
teorie, podle níž cyklony vznikají a prohlubují se v důsledku rozbíhavosti čili difluence proudnic ve stř. troposféře, a anticyklony v důsledku sbíhavosti čili konfluence proudnic. V praxi byly pro tyto účely používány mapy absolutní topografie 700 hPa a 500 hPa. Divergenční teorii cyklogeneze vypracoval něm. meteorolog R. Scherhag v r. 1933, z hlediska současných poznatků je již překonána.
česky: teorie cyklogeneze divergenční angl: divergence theory of cyclogenesis slov: divergenčná teória cyklogenézy  1993-a1
дивергентный поток
1. proudění s nenulovou divergencí, v meteorologii zpravidla proudění s nenulovou horiz. nebo izobarickou divergencí. Opakem je proudění nedivergentní s nulovou, v meteorologii opět zpravidla horiz. nebo izobarickou divergencí;
2. proudění s kladnou divergencí, v meteorologii zpravidla proudění s kladnou horiz. nebo izobarickou divergencí. Opakem je proudění konvergentní se zápornou divergencí neboli konvergencí. Pro odlišení od proudění divergentního, uvedeného v prvém významu, je však v tomto případě vhodnější používat spíše označení proudění divergující, resp. proudění konvergující. Proudění divergující se někdy nespr. ztotožňuje s prouděním difluentním a podobně proudění konvergující s prouděním konfluentním. V atmosféře však může běžně existovat např. konvergující difluentní proudění, jestliže se horiz. nebo izobarické proudnice v dané oblasti rozbíhají, tj. nastává difluence, avšak v důsledku zpomalování proudění podél proudnic je celkový tok hmotnosti vzduchu přes hranice této oblasti záporný, tj. vtékání převládá nad vytékáním a existuje tedy konvergence proudění. Analogicky si lze představit i divergující konfluentní proudění.
česky: proudění divergentní angl: divergent flow slov: divergentné prúdenie něm: divergente Strömung f  1993-a1
дивергенция ветра
divergence ve standardní souřadnicové soustavě je dána vztahem
D=vx x+vy y+vz z,
kde vx, vy, vz jsou složky vektoru rychlosti proudění příslušející souřadným osám x, y, z. Veličinu
DH=vx x+vy y,
nazýváme horiz. divergencí. Při DH > 0 mluvíme o divergentním proudění, v opačném případě při DH < 0 mluvíme o konvergentním proudění. Zápornou divergenci, resp. zápornou horiz. divergenci též nazýváme konvergencí, resp. horiz. konvergencí. Pro označení divergence rychlosti proudění v se v literatuře nejčastěji užívá symbol ∇.v nebo div v, analogicky ∇H v nebo divH v jde-li o horiz. divergenci. V p-systému musíme místo horiz. divergence používat divergenci izobarickou, kterou obvykle značíme ∇pv nebo divp v. Divergence proudění má značný význam pro mechanismus tlakových změn v atmosféře, nenulová horiz. (v p-systému izobarická) divergence je spojena s vertikálními pohyby ve vzduchové hmotě a podílí se tak mimo jiné na vytváření podmínek pro vznik a vývoj oblačnosti. Viz též rovnice divergence.
česky: divergence proudění angl: divergence of wind slov: divergencia prúdenia něm: Strömungsdivergenz f fr: divergence du vent f, divergence des vents f  1993-a3
динамика атмосферы
část meteorologie, zabývající se příčinami pohybů vzduchu v zemské atmosféře. Poznatky dynamiky atmosféry a jejich mat. formulace vytvořily základ dynamické meteorologie, jejíž praktickou aplikací jsou zejména dyn. metody předpovědi počasí. V širším smyslu se do dynamiky atmosféry zahrnuje i kinematika a statika atmosféry.
česky: dynamika atmosféry angl: atmospheric dynamics, dynamics of the atmosphere slov: dynamika atmosféry něm: atmosphärische Dynamik f, Dynamik der Atmosphäre f fr: dynamique de l'atmosphère f, mouvements de l'atmosphère pl  1993-a1
динамика облаков
část fyziky oblaků a srážek, která aplikuje principy dynamiky kapalin na vývoj oblaků a srážek. Studuje vlastnosti pole proudění v oblaku i v jeho okolí, které jsou důsledkem nehydrostatických změn tlaku vzduchu, a jejichž důsledkem je časově a prostorově proměnné rozložení teploty, vlhkosti a mikrofyzikálních charakteristik oblaku. Viz též mikrofyzika oblaků a srážek.
česky: dynamika oblaků angl: cloud dynamics slov: dynamika oblakov něm: Wolkendynamik f, Wolkendynamik f fr: dynamique des nuages f  2014
динамика фронта
souborné označení pro časové změny vlastností atmosférické fronty v důsledku změn vlastností vzduchových hmot, které fronta odděluje, vlastností aktivního povrchu, a tlakového pole v oblasti fronty. Projevuje se změnou výraznosti fronty, změnou sklonu fronty (frontální plochy), deformací frontální čáry a tomu odpovídajícím průběhem počasí. Viz též frontogeneze, frontolýza, zostření fronty.
česky: dynamika fronty angl: dynamic of front slov: dynamika frontu něm: Dynamik der Front f  1993-a2
динамическая высота
syn. výška geodynamická – výška libovolné geopotenciální hladiny, obvykle nad úrovní moře, vyjádřená v dynamických metrech.
česky: výška dynamická angl: dynamic height slov: dynamická výška  1993-a1
динамическая климатология
klimatologický směr, který na rozdíl od klasické klimatologie nevychází při zpracování klimatologických materiálů z pevných časových úseků, jako je den, pentáda apod., ale z různě dlouhých období, po která v daném místě nebo oblasti působily určité cirkulační a radiační podmínky (např. vyskytoval se určitý synoptický typ, vzduchová hmota, převládalo proudění kolmé na horský hřeben atd.). Z dynamické klimatologie dosáhla doposud největšího uplatnění synoptická klimatologie, která se zabývá kauzálními vazbami mezi cirkulačními typy počasí a klimatem. V posledním období zkoumá dynamická klimatologie ve větším rozsahu klima ve vztahu k složkám radiační a tepelné bilance. Zakladatelem dynamické klimatologie je švédský meteorolog T. Bergeron.
česky: klimatologie dynamická angl: dynamic climatology, dynamic climatology slov: dynamická klimatológia něm: dynamische Klimatologie f  1993-a1
динамическая конвекция
podle některých starších autorů označení vert. cirkulace vzduchu v oblasti tlakových útvarů synoptického měřítka. Jde především o výstupné pohyby v oblastech nízkého tlaku a sestupné pohyby v oblastech vysokého tlaku vzduchu, které však dosahují pouze řádové rychlostí 10–2 m.s–1. Nejedná se tedy o konvekci v obvyklém slova smyslu a v současné době se tento termín prakticky nepoužívá.
česky: konvekce dynamická angl: dynamic convection slov: dynamická konvekcia něm: dynamische Konvektion f  1993-a3
динамическая ложбина
syn. brázda orografická, brázda závětrná – brázda nízkého tlaku vzduchu, která vzniká za horským hřebenem, přes který proudí vzduch s převažující složkou kolmou k hřebenu. Vznik brázdy lze vysvětlit termodynamicky adiabatickým oteplováním nebo dynamicky zesílením cyklonální cirkulace v důsledku horiz. konvergence spojené se zvětšováním vert. tloušťky vzduchového sloupce při sesedání vzduchu na závětrné straně hřebene. V Evropě vzniká např. v závětří Alp při sz. až sev. proudění, v závětří Skandinávského pohoří při proudění od západu na východ a v závětří Skalnatých hor v USA při stejném charakteru proudění. Viz též cyklogeneze orografická.
česky: brázda nízkého tlaku vzduchu dynamická angl: dynamic trough, lee trough slov: dynamická brázda nízkeho tlaku vzduchu něm: dynamischer Trog m fr: creux dynamique m, thalweg dynamique m  1993-a3
динамическая метеорология
obor meteorologie zabývající se studiem atmosférických dějů na základě formulování a mat. řešení vztahů a rovnic popisujících statiku, dynamiku a termodynamiku atmosféry. Aplikací dynamické meteorologie jsou dynamické předpovědní metody, které se v současné době používají k objektivním, především numerickým předpovědím přízemních a výškových tlakových polí, výškových teplotních a vlhkostních polí a k předpovědi atmosférických srážek. Viz též kinematika atmosféry
česky: meteorologie dynamická angl: dynamic meteorology slov: dynamická meteorológia něm: dynamische Meteorologie f  1993-a3
динамическая трансформация воздушной массы
změna teplotních a vlhkostních charakteristik vzduchové hmoty především v důsledku subsidence vzduchu (zpravidla v anticyklonách). Projevuje se hlavně ve volné atmosféře, řidčeji zasahuje až k zemskému povrchu. Za dynamickou transformaci můžeme považovat i změny teploty a vlhkosti při výstupných pohybech vzduchu (typicky v cyklonách).
česky: transformace vzduchové hmoty dynamická angl: dynamic air mass transformation slov: dynamická transformácia vzduchovej hmoty  1993-a3
динамическая турбулентность
česky: turbulence dynamická angl: dynamic turbulence slov: dynamická turbulencia  1993-a1
динамический антициклогенез
anticyklogeneze vyvolaná procesy souvisejícími s růstem advekce anticyklonální vorticity nebo poklesem advekce cyklonální vorticity s výškou. Za těchto podmínek dochází ke generování sestupných pohybů vzduchu a k následnému adiabatickému oteplování vzduchové hmoty. Tímto způsobem např. vznikají subtropické anticyklony. Viz též rovnice omega, subsidence vzduchu.
česky: anticyklogeneze dynamická angl: dynamic anticyclogenesis slov: dynamická anticyklogenéza něm: dynamische Antizyklogenese f fr: anticyclogénèse dynamique f  1993-a3
динамический антициклон
1. subtropická anticyklona;
2. někteří autoři tímto pojmem označují všechny teplé anticyklony i v mírných, popř. vysokých zeměp. šířkách. Viz též anticyklogeneze dynamická.
česky: anticyklona dynamická angl: dynamic anticyclone slov: dynamická anticyklóna něm: dynamische Antizyklone f fr: anticyclone dynamique m  1993-a3
динамический метр
syn. metr geodynamický – vert. vzdálenost, na níž se geopotenciál změní o 10 J. Dynamický metr je číselně asi o 2 % větší než geometrický metr a jeho přesná hodnota závisí na místním tíhovém zrychlení. Původně zavedl v meteorologii V. Bjerknes jednotku desetkrát menší, tj. dynamický decimetr. V praxi je výhodnější jednotkou metr geopotenciální, který je roven 0,98 dynamického metru.
česky: metr dynamický angl: dynamic metre slov: dynamický meter něm: dynamisches Meter n  1993-a3
динамическое давление
tlak působící v proudící tekutině na plochu orientovanou kolmo ke směru proudění po odečtení statického tlaku. Z hlediska rozměrové analýzy je dynamický tlak ekvivalentní množství kinetické energie v jednotce objemu proudící tekutiny, tzn. je přímo úměrný čtverci rychlosti proudění. U ploch, které nejsou orientovány kolmo ke směru proudění, je silové působení dynamického tlaku dáno průmětem do směru vnější normály k dané ploše. Viz též tlak větru, energie větru.
česky: tlak dynamický angl: dynamic pressure slov: dynamický tlak  1993-a3
динамическое нагревание
vžité označení pro adiabatické oteplování určité hladiny nebo vrstvy atmosféry vlivem vertikálních pohybů vzduchu, zpravidla sestupnýchanticyklonách a v závětří horských hřebenů. Mechanismus dynamického oteplování lze vysvětlit adiabatickým oteplováním sestupujícího vzduchu při stabilním teplotním zvrstvení atmosféry. Viz též rovnice tendence relativní topografie, děj adiabatický, subsidence vzduchu.
česky: oteplování dynamické angl: dynamic warming slov: dynamické otepľovanie něm: dynamische Erwärmung f  1993-a3
динамическое охлаждение
vžité označení pro adiabatické ochlazování určité hladiny nebo vrstvy atmosféry vlivem vertikálních pohybů vzduchu zpravidla výstupnýchcyklonách a na návětrných svazích horských hřebenů. Mechanismus dynamického ochlazování lze vysvětlit adiabatickým popř. pseudoadiabatickým ochlazováním vystupujícího vzduchu při stabilním teplotním zvrstvení atmosféry. Viz též rovnice tendence relativní topografie, děj adiabatický, děj pseudoadiabatický.
česky: ochlazování dynamické angl: dynamic cooling slov: dynamické ochladzovanie něm: dynamische Abkühlung f  1993-a3
диссипационный след
bezoblačný pruh, který lze pozorovat po průletu letadla tenkou vrstvou oblačnosti středního a horního patra. Rozpadový pruh se může vytvořit při ohřátí oblačného vzduchu, který obsahuje vodní kapky nebo ledové krystalky, horkými výfukovými plyny letadla. Při zvýšení teploty relativní vlhkost klesne, oblačné elementy se vypaří a v oblaku vzniká bezoblačná mezera. Alternativní vysvětlení pro vznik rozpadového pruhu při průletu letadla oblakem s přechlazenými kapkami spočívá v rychlém mrznutí přechlazených kapek nebo vzniku ledových krystalků v důsledku turbulence a poklesu tlaku vyvolaných průletem letadla. Vznikající ledové krystalky rostou v přesyceném prostředí a vypadávají do nižších hladin, kde se vypařují. Při pádu před vypařením mohou vytvářet virgu. Rozpadový pruh se může transformovat v tzv. oblačnou díru. Viz též pruh kondenzační, teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova.
česky: pruh rozpadový angl: dissipation trail, distrail slov: rozpadový pruh něm: Dissipationsstreifen m  1993-a3
дистанционное зондирование Земли
starší, ne zcela vhodné označení pro distanční pozorovací metody, resp. distanční měření, používané zejména v souvislosti s družicovými pozorováními (nejen meteorologickými).
česky: detekce Země dálková angl: remote sensing slov: diaľková detekcia Zeme něm: Fernerkundung f fr: télédétection f  1993-a3
дистанционное зондирование Земли
termín používaný spíše mimo meteorologii. Aplikace distančních metod (především s využitím družicových a leteckých metod snímání) pro získání komplexního obrazu sledovaného území, jeho různě cílenou analýzu nebo pro detekci různých jevů (nejen meteorologických).
česky: průzkum Země dálkový angl: remote sensing of Earth slov: diaľkový prieskum Zeme něm: Fernerkundung f  1993-a3
дистанционное зондирование метеорологических явлений
metoda detekce a monitorování různých meteorologických jevů metodami distančního pozorování (např. družicová a radarová pozorování).
česky: detekce meteorologických jevů dálková angl: distant detection of meteorological phenomena, remote sensing slov: diaľková detekcia meteorologických javov něm: Fernerkundung von Wettererscheinungen f fr: télédétection des phénomènes météorologiques f, télédétection atmosphérique f  1993-a3
дистанционное измерение
metody měření, kdy měřicí čidlo či přístroj není v bezprostřední blízkosti sledovaného jevu. V meteorologii se tento termín používá zejména v souvislosti s měřením družicovým a měřením radiolokačním, případně měřením pomocí lidarů, systémů detekce blesků, aj. Viz též detekce meteorologických jevů dálková.
česky: měření distanční angl: distant measurement slov: dištančné meranie něm: Remote sensing  1993-a3
дистанционное метеорологическое измерение
česky: měření meteorologické dálkové angl: distant meteorological measurement slov: diaľkové meteorologické meranie něm: meteorologische Fernermessung f, Remote sensing  1993-a3
дистанционный термограф
termograf, jehož čidlo je uměle ventilováno.
česky: termograf aspirační angl: aspirated thermograph, ventilated thermograph slov: aspiračný termograf  1993-a1
дистанционный термометр
syn. teploměr distanční – teploměr upravený pro dálkové měření teploty.
česky: teploměr dálkový angl: distant thermometer slov: diaľkový teplomer  1993-a2
дифференциальный актинометр
aktinometr měřící jas oblohy v nejbližším okolí Slunce jako rozdíl celkového záření procházejícího vstupním otvorem tubusu radiometru a záření vysílaného samotným slunečním diskem. V ČR se diferenciální aktinometry nepoužívají.
česky: aktinometr diferenciální angl: differential actinometer slov: diferenciálny aktinometer něm: Differentialaktinometer n fr: radiomètre différentiel m  1993-a3
диффлюэнция
míra rozbíhavosti proudnic v poli proudění. Někdy se nesprávně zaměňuje s divergencí proudění. Viz též čára difluence.
česky: difluence angl: diffluence slov: difluencia něm: Diffluenz f fr: diffluence f  1993-a3
диффузионное равновесие
ve fyzice atmosféry vert. rozložení plynů v atmosféře neovlivňované turbulentním promícháváním. Podle Daltonova zákona se v tomto případě jednotlivé plyny ve směsi chovají tak, jako kdyby existovaly samostatně, takže dílčí tlak lehčích plynů klesá s výškou pomaleji než dílčí tlak plynů těžších. V reálné atmosféře se difuzní rovnováha uplatňuje pouze v heterosféře tzn. ve vrstvách výše než zhruba 90 km nad zemským povrchem. V níže ležící homosféře se vlivem turbulentního promíchávání relativní zastoupení základních plynných složek vzduchu s výškou prakticky nemění. Viz též difuzosféra.
česky: rovnováha difuzní angl: diffusive equilibrium slov: difúzna rovnováha něm: Diffusionsgleichgewicht n  1993-a2
диффузный свет
syn. světlo rozptýlené – v met. světlo rozptýlené molekulami vzduchu a aerosolovými částicemi přítomnými v atmosféře.
česky: světlo difuzní angl: diffuse light slov: difúzne svetlo něm: diffuses Licht n, gestreutes Licht n  1993-a1
диффузосфера
oblast nad turbopauzou do výšek přibližně nad 100 km, v níž je vert. rozložení atm. plynů určováno molekulární difuzí v poli zemské tíže a nikoliv turbulentním promícháváním. Prakticky se shoduje s heterosférou. Viz též turbosféra.
česky: difuzosféra angl: diffusosphere slov: difúzosféra něm: Heterosphäre f fr: diffusosphère f  1993-a1
длина Монина и Обухова
charakteristická veličina L rozměru délky používaná v teorii podobnosti. Je definována
L=u&midast;3cpρΘ κgH,
kde u* značí frikční rychlost, cp měrné teplo vzduchu při stálém tlaku, ρ hustotu vzduchu, Θ potenciální teplotu, κ je von Kármánova konstanta, g velikost tíhového zrychlení a H vert. turbulentní tok tepla. Exaktní vysvětlení významu Obuchovovy délky plyne z rozměrové analýzy. Názorným způsobem, avšak poněkud zjednodušeně, ji lze interpretovat např. při stabilním zvrstvení ovzduší jako výšku nad zemským povrchem, kde produkce turbulentní kinetické energie, tj. kinetické energie příslušející turbulentním fluktuacím rychlosti proudění, následkem mech. tření proudícího vzduchu o zemský povrch, je přesně v rovnováze se zanikáním této energie působením stability zvrstvení. Viz též profil větru vertikální logaritmicko-lineární.
česky: délka Obuchovova angl: Obukhov length slov: Obuchovova dĺžka něm: Obuchov-Länge f fr: longueur d'Obukhov f  1993-b3
длина Монина- Обухова
česky: délka Moninova–Obuchovova slov: Moninova a Obuchovova dĺžka něm: Monin-Obuchov-Länge f, Monin-Obuchov-Länge f fr: longueur de Monin-Obukhov f  2014
длина смешения
veličina v klasické teorii atm. turbulence, definovaná L. Prandtlem jako vzdálenost, na níž se individuální částice turbulentní proudící tekutiny (v meteorologii vzduchové částice) během pohybu napříč proudu beze zbytku smísí s okolním prostředím při zachování své konstantní hybnosti. Z hlediska formální analogie mezi charakteristikami vazkého laminárního proudění a turbulentního proudění se v jistém smyslu jedná o protějšek pojmu volná dráha molekuly. Obdobnou teorii směšovací délky vypracoval G. I. Taylor, jenž však místo konzervace hybnosti individuální částice tekutiny (vzduchu) uvažoval konzervaci vorticity. Směšovací délka se používá k vyjádření koeficientu turbulentní difuze. V teoriích turbulence se používá kromě směšovací délky podobná veličina nazývaná charakteristický rozměr turbulentních vírů nebo měřítko vírů, která se obvykle interpretuje jako střední rozměr turbulentních vírů.
česky: délka směšovací angl: mixing length slov: zmiešavacia dĺžka něm: Mischungsweg m fr: longueur de mélange f  1993-a1
длинная волна
1. v letecké meteorologii nevhodné označení pro vlnové prouděnízávětří horských hřebenů, které vzniká při proudění vzduchu kolmo na překážku, je-li dostatečně rychlé, vert. mohutné a při stabilním teplotním zvrstvení ovzduší;
2. v synoptické meteorologii nevhodné označení pro vlny Rossbyho.
česky: vlna dlouhá angl: long wave slov: dlhá vlna  1993-a1
длинноволновая радиация
v meteorologii elmag. záření o vlnových délkách 3–100 µm. Viz též záření krátkovlnné, okno atmosférické.
česky: záření dlouhovlnné angl: long-wave radiation slov: dlhovlnné žiarenie  1993-a3
дневная освещенность
osvětlení zemského povrchu a předmětů na Zemi i v atmosféře přímým a rozptýleným slunečním světlem. Měří se v luxech [lx].
česky: osvětlení denní angl: daily illumination, intensity of daylight slov: denné osvetlenie něm: Tageshelligkeit f  1993-a1
дождевая капля
kapka vody o ekvivalentním průměru větším než 500 µm vypadávající z oblaků na zemský povrch. Označení někdy zahrnuje i kapky mrholení a spodní hranice velikosti kapek se potom snižuje na přibližně 200 µm. Malé dešťové kapky jsou sférické, s rostoucí velikosti kapek se jejich tvar deformuje vlivem aerodynamických sil. Padající velké kapky jsou na čelní straně silně zploštělé. Nejčastější velikost dešťových kapek je 1 až 2 mm. Kapky, jejichž ekvivalentní průměr dosahuje 6 až 7 mm, se stávají hydrodynamicky nestabilní a při pádu nebo při vzájemných srážkách se tříští na menší kapičky (laboratorní experimenty prokázaly stabilní kapky do velikosti ekvivalentního průměru až 9 mm). Dešťové kapky vznikají buď táním velkých ledových krystalů, popř. jejich shluků vzniklých agregací, nebo koalescencí menších kapek. Viz též teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova, teorie vzniku srážek koalescencí, spektrum velikosti dešťových kapek, rozdělení Marshallovo–Palmerovo, rychlost částic pádová.
česky: kapka dešťová angl: rain drop slov: dažďová kvapka něm: Regentropfen m  1993-a3
дождевая полоса
útvar srážkových oblaků protáhlý v jednom směru, takže je možné určit jeho orientaci. Srážkové pásy mohou být tvořeny konvektivními i vrstevnatými oblaky, mohou dosahovat různých měřítek, přičemž mívají složitější vnitřní strukturu. V mimotropické cykloně jsou srážkové pásy vázány na atmosférické fronty a případné čáry instability, které se mohou vyskytovat i samostatně. V tropické cykloně se od středu odvíjejí spirální srážkové pásy. Pohyb srážkového pásu ve směru jeho protažení, popř. setrvání pásu nad určitým povodím může vést k zesílení případné povodně.
česky: pás srážkový angl: rainband slov: zrážkový pás  2014
дождевая тень
zmenšení úhrnu srážek i četnosti jejich výskytu v závětří překážky libovolného měřítka. Ve větším měřítku se jedná o projev závětrného efektu horské překážky, kdy jsou srážky menší nejen ve srovnání s návětřím, ale často i vůči oblastem dále ve směru proudění. Srážkový stín v klimatologickém smyslu se tvoří v případě výrazně převládajícího větru. Příkladem z území ČR je oblast Podkrušnohoří, kde se srážkový stín uplatňuje při proudění ze severozápadního kvadrantu, takže způsobuje relativní ariditu klimatu tohoto regionu. Z hlediska mikrometeorologie lze za srážkový stín považovat i mech. zastínění určitého prostoru překážkou vůči srážkám hnaným větrem. Srážkový stín může souviset s fénovým efektem.
česky: stín srážkový angl: rain shadow slov: zrážkový tieň něm: Regenschatten m  1993-a3
дождевые облака
dnes již nepoužívané označení pro oblak, z něhož vypadávají atm. srážky. Název nimbus zavedl r. 1803 Angličan L. Howard pro jeden ze čtyř druhů oblaků své klasifikace, která se stala základem současné mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. V současné klasifikaci zůstal tento název zachován jen ve spojení cumulonimbus a nimbostratus.
česky: nimbus angl: nimbus slov: nimbus něm: Nimbus m  1993-a2
дождемер
nevh. označení pro srážkoměr.
česky: dešťoměr angl: rain gauge slov: dážďomer něm: Regenmesser m fr: pluviomètre m  1993-a1
дождемер
viz ombrograf. Viz též mikropluviograf.
česky: pluviograf angl: pluviograph, recording raingauge slov: pluviograf něm: Pluviograph m, Niederschlagsschreiber m  1993-a3
дождливый период
časový úsek po sobě jdoucích dnů se srážkami na dané met. stanici. Jako minimální denní úhrn srážek se přitom nejčastěji uvažuje 0,1 mm, ve starších pracích 0,0 mm (neměřitelné srážky). Srážková období, někdy označovaná i jako období vlhká, se střídají se suchými obdobími. Někteří autoři pracují se zvolenou minimální délkou srážkových období, jiní mezi ně počítají i samostatné dny se srážkami. Kromě takto definovaných, tzv. absolutních nebo též uzavřených srážkových období, se někdy vymezují i parciální neboli přerušená srážková období, přičemž kritériem bývá průměrný denní úhrn srážek za toto období. Údaje o četnosti, prům. a nejdelším trvání srážkových období a jejich srážkové vydatnosti jsou důležitými charakteristikami časového rozdělení srážek. Velká četnost, případně délka srážkových období jsou charakteristické pro humidní klima a pro období dešťů.
česky: období srážkové angl: rainy period, wet spell slov: zrážkové obdobie něm: Niederschlagsperiode f, Regenperiode f  1993-a3
дождливый период
období s vydatnými srážkami v nižších zeměp. šířkách. Podle starších představ měly pluviály časově zhruba odpovídat glaciálům ve vyšších zeměp. šířkách, avšak např. poslední pluviál zřejmě nastal na konci glaciálu a přetrval až do období holocénního klimatického optima. Do většiny oblastí, kde dnes panuje horké suché klima, se rozšířilo klima savan, vytvořily se stálé vodní toky a rozsáhlá jezera, takže zde byla i vyšší hustota zalidnění než v současné době.
česky: pluviál angl: pluvial period slov: pluviál něm: Pluvialzeit f  1993-a3
дождь
vodní srážky vypadávající z oblaků ve tvaru kapek o průměru větším než 0,5 mm nebo i menším, pokud jsou velmi rozptýlené. Viz též kapka dešťová, pól dešťů.
česky: déšť angl: rain slov: dážď něm: Regen m fr: pluie f  1993-a1
долгосрочный прогноз
předpověď počasí na období od 30 dnů do dvou let, především na měsíc, sezonu, rok. Zpočátku se pro dlouhodobou předpověď počasí používalo statist. metody studující změny meteorologických prvků v různých místech v závislosti na čase. Později byly rozvinuty statisticko-synoptické metody dlouhodobé předpovědi počasí, vycházející ze zákonitostí cirkulace atmosféry nad určitým územím, z nichž se nejvíce osvědčila metoda analogu. Od 90. let 20. stol. se začaly používat objektivní metody založené na předpovědi ansámblové, používající numerické modely předpovědi počasí, většinou spojené s modely popisujícími proudění a teplotu hladiny oceánu. Viz též předpověď počasí krátkodobá, předpověď počasí střednědobá.
česky: předpověď počasí dlouhodobá angl: long-range weather forecast slov: dlhodobá predpoveď počasia něm: langfristige Vorhersage f, Langfristprognose f  1993-a3
долинный бриз
česky: vítr údolní angl: valley breeze slov: údolný vietor  1993-a2
долинный ветер
česky: vítr údolní angl: valley breeze slov: údolný vietor  1993-a2
долинный туман
mlha, která se tvoří v terénních sníženinách, zejména v údolích následkem stékání chladnějšího vzduchu po svazích, silnějšího ochlazování a v důsledku zvětšené vlhkosti vzduchu. Při pozorování z vyšších poloh se údolní mlha jeví jako oblačné moře.
česky: mlha údolní angl: valley fog slov: údolná hmla něm: Talnebel m  1993-a1
долинный эффект
jeden z případů Venturiho efektu. Vzniká kombinací tryskového efektu a efektu návětrného, když z orografických důvodů dochází ke zhuštění proudnic jak v horiz., tak ve vert. směru. Výrazně přispívá k orografickému zesílení srážek v zasažené oblasti. Podmínkou je stoupající terén sevřený sbíhajícími se horskými pásmy, což vytváří „nálevku“ pro případné natékající proudění. V ČR mají takové uspořádání např. Rychlebské hory s Hrubým Jeseníkem, Oderské vrchy s Moravskoslezskými Beskydami, Lužické hory s Jizerskými horami a Šumava s Novohradskými horami. Uvedené případy se uplatňují při přibližně severním proudění, především při situaci Vb, popř. při výskytu retrográdní cyklony východně od ČR.
česky: efekt nálevkový angl: funnel effect slov: lievikový efekt něm: Trichtereffekt m fr: vent de couloir m  1993-a3
дополнительная климатологическая станция
meteorologická stanice, na níž se provádí klimatologické pozorování v částečně omezeném rozsahu a nemusí být prováděno nepřetržitě. Rovněž tech. vybavení nemusí být kompletní, ale měření max. a min. teplot a množství srážek je povinné. Doplňkové klimatologické stanice slouží k doplnění sítě základních klimatologických stanic.
česky: stanice klimatologická doplňková angl: ordinary climatological station slov: doplnková klimatologická stanica něm: klimatologische Ergänzungsstation f  1993-a3
дополнительная радуга
úzké barevné oblouky, které se vyskytují uvnitř hlavní nebo vně vedlejší duhy; častěji se objevují u vedlejší duhy. Jde o interferenční jev související s uplatněním optického principu minimální odchylky. Někteří autoři používají pro duhové podružné oblouky méně vhodného označení „duhy sekundární“. Duhové podružné oblouky jsou jedním z fotometeorů.
česky: oblouky duhové podružné angl: supernumerary bows, supernumerary rainbows slov: podružné dúhové oblúky něm: Nebenregenbogen m  1993-a3
дополнительная судовая станция
meteorologická stanice na pohybující se lodi, která je vybavena jen nejnutnějšími spolehlivými met. přístroji a předává kódované zprávy o přízemních met. pozorováních.
česky: stanice meteorologická lodní doplňková angl: supplementary ship station slov: lodná doplnková meteorologická stanica něm: Ergänzungs-Schiffsstation f  1993-a3
дополнительное метеорологическое наблюдение
meteorologické pozorování prováděné mimo pevně stanovené pozorovací termíny, např. měření vodní hodnoty sněhové pokrývky v jiný než stanovený den, kterým je pondělí (např. v případě předpovídaného rychlého tání sněhu s možností vzestupu hladin vodních toků).
česky: pozorování meteorologické doplňkové angl: supplementary meteorological observation slov: doplnkové meteorologické pozorovanie něm: meteorologische Ergänzungsbeobachtung f  1993-a3
дополнительное облако
menší oblak, který doprovází jiný (hlavní) oblak. Je většinou od hlavního oblaku oddělen, někdy však s ním částečně souvisí. Mezinárodní morfologická klasifikace oblaků rozlišuje průvodní oblaky pileus, velum, pannus a flumen. Daný pozorovaný oblak může mít i několik průvodních oblaků.
česky: oblak průvodní angl: accessory cloud slov: sprievodný oblak něm: Begleitwolke f  1993-a3
дополнительные особенности облаков
doplňující charakteristika oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků, která si všímá zvláštních detailů ve tvaru oblaků, jejich výčnělků, útržků apod. Týž oblak se může vyznačovat několika zvláštnostmi. V současné době rozeznáváme celkem 11 zvláštností oblaků: Ke zvláštnostem označeným jako incus, mamma, virga, praecipitatio, arcus a tuba byly v roce 2017 přidány zvláštnosti označené jako asperitas, cavum, cauda, fluctus a murus.
česky: zvláštnosti oblaků angl: supplementary features of clouds slov: zvláštnosti oblakov  1993-a3
дополнительный синоптический срок
česky: termín synoptický vedlejší angl: intermediate standard time slov: vedľajší synoptický termín  1993-a1
дрозомер
syn. rosoměr.
česky: drosometr angl: drosometer slov: rosometer něm: Taumesser m, Drosometer m fr: drosomètre m  1993-a1
дуга антеля
protislunce, viz kruh parhelický.
česky: antihélium angl: anthelion slov: antihélium něm: Gegensonne f fr: anthélie f  1993-a1
дуга Парри
jeden z méně častých halových jevů v podobě světelného oblouku nalézajícího se nad malým halem. S výškou Slunce nad obzorem mění svoji polohu i tvar.
česky: oblouk Parryho angl: arc of Parry, Parry arc slov: Parryho oblúk něm: Parry-Bogen m  2014
дуга Тангентса?
česky: oblouky tangenciální angl: tangent arcs slov: tangenciálne oblúky něm: Berührungsbogen m/pl  1993-a1
дуги Ловица
řidčeji se vyskytující halový jev v podobě oblouků směřujících od parhelií šikmo tečně (obecně nahoru i dolů) k malému halu. Obvykle se však vyskytují spíše ve směru dolů. Jsou nazvány podle petrohradského přírodovědce J. T. Lowitze, jenž je poprvé popsal r. 1794.
česky: oblouky Lowitzovy angl: arcs of Lowitz slov: Lowitzove oblúky něm: Lowitz-Bogen m  1993-a3
духота
subj. nepříjemný pocit, vyvolaný kombinovaným účinkem teploty vzduchu, poměrné vlhkosti vzduchu a malé rychlosti větru na lidský organismus. Je do jisté míry opakem zchlazování, protože čím je menší zchlazování, tím je větší dusno. Dusno se charakterizuje buď pomocí izobarické ekvivalentní teploty (např. F. Linke považoval za začátek dusna 56 °C), nebo jen pomocí tlaku vodní páry. Za hranici dusna se obecně přijala hodnota tlaku vodní páry 18,8 hPa (dříve 14,08 torr). Podle K. Scharlana (1942) nastávají podmínky pro pocit dusna např. tehdy, když při poměrné vlhkosti vzduchu r = 100 % je teplota vzduchu t = 16,5 °C, dále při r = 70 % a t = 22,2 °C, při r = 50 % a t = 27,9 °C, popř. při r = 30 % a t = 36,9 °C. Dusno vzniká nejčastěji v létě v dopoledních hodinách, zpravidla před konvektivní bouří (bouřkou z tepla). Viz též den dusný, teplota ekvivalentní.
česky: dusno angl: muggy, sultriness slov: dusno něm: Schwüle f fr: temps lourd m  1993-a1
душный день
den, v němž nastaly met. podmínky pro pocit dusna. U nás se za dusný den zpravidla považuje den, v němž tlak vodní páry ve 14 h dosáhl alespoň hodnoty 18,8 hPa. Viz též izohygroterma.
česky: den dusný angl: humid day, sultry day slov: dusný deň něm: schwüler Tag m fr: jour à temps lourd m, jour de chaleur étouffante m, jour de chaleur accablante m  1993-a1
дым
produkty hoření látek všech skupenství rozptýlené ve vzduchu. Částice kouře mají různou velikost i fyz. a chem. vlastnosti. Pevné složky kouře jsou jedním z litometeorů. Viz též vlečka kouřová.
česky: kouř angl: smoke slov: dym něm: Rauch m  1993-a3
дымка
hydrometeor snižující vodorovnou dohlednost nejvýše na 1 km. Kouřmo je atmosférický aerosol z mikroskopických vodních kapiček nebo vlhkých hygroskopických částeček vznášejících se ve vrstvě vzduchu při zemi. V pozorovatelské praxi se kouřmo zaznamenává jen při dohlednosti od 1 do 10 km, obecně však horní hranice dohlednosti pro kouřmo není stanovena. Na rozdíl od mlhy, v níž vodorovná dohlednost je menší než 1 km, při kouřmu není vzduch vodními parami nasycen, i když relativní vlhkost vzduchu je i při něm vysoká. Český termín „kouřmo“ není zcela výstižný, neboť jev nesouvisí s kouřem. Kouřmo nelze zaměňovat se zákalem, patřícím mezi litometeory.
česky: kouřmo angl: mist slov: dymno něm: Dunst m  1993-a3
дымка
lidový název pro zakalení vzduchu způsobené kondenzací vodní páry, která bezprostředně následuje po výparu vody z relativně teplejší vodní hladiny do chladnějšího vzdušného prostředí. Nad teplými povrchy moří se takto mluví o mořském oparu. Někdy se v analogickém smyslu hovoří i o ranním oparu nad krajinou, oparu nad lesy („lesy se paří“) apod. Viz též mlha z vypařování.
česky: opar slov: opar něm: leichter Dunst m  1993-a2
дымление
česky: zakuřování angl: fumigation slov: zadymovanie  1993-a1
дымовая шапка
viditelná vrstva znečištěného vzduchu nad velkými městy a průmyslovými oblastmi, často s ostrou horní hranicí. Tvar i výška kouřové čepice závisejí především na charakteru počasí a denní době. Viz též zákal průmyslový.
česky: čepice kouřová angl: smoke blanket slov: dymová čiapka něm: Rauchwolke f fr: nuage de pollution m  1993-a1
дымовой факел
prostorový útvar v ovzduší obsahující kouř a další znečišťující látky souvisle emitované z jednotlivého zdroje nebo skupiny zdrojů. Délka i tvar kouřové vlečky jsou podmíněny met. podmínkami pro šíření a rozptyl příměsí v ovzduší. Viz též tvar kouřové vlečky, emise, vznos kouřové vlečky, stupnice Ringelmannova.
česky: vlečka kouřová angl: smoke plume slov: dymová vlečka  1993-a3
дырявые
(la) [lakunozus] – jedna z odrůd oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizována jako menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy, které mají v souvislé, obvykle v dosti tenké vrstvě, více méně pravidelně rozložené zaokrouhlené otvory, jejichž okraje jsou někdy vláknité (třásnité). Jednotlivé části oblaku a bezoblačné mezery jsou uspořádány tak, že působí dojmem sítě nebo včelího plástu. Vyskytuje se hlavně u druhů cirrocumulus a altocumulus; může se také vyskytnout, ačkoliv jen zřídka, u druhu stratocumulus.
česky: lacunosus angl: lacunosus slov: lacunosus něm: lacunosus  1993-a2
podpořila:
spolupracují: