jádra ledová
v současnosti souhrnné označení pro částice, které vyvolávají heterogenní nukleaci ledu, tzn. jádra mrznutí a jádra depoziční. Bez ohledu na typ nukleace lze charakteristickou koncentraci ledových jader ni aktivních při teplotě vyšší než T [°C] vyjádřit exponenciální závislostí N. H. Fletchera ve tvaru ni = n0i exp(-aiT), kde n0i a ai jsou parametry získané měřením. Charakteristická hodnota koncentrace ledových jader je 103 m–3 (1 ledové jádro v litru vzduchu). Existence dostatečného množství ledových částic v oblacích je v mírných a vysokých zeměp. šířkách nutná pro vznik významnějších srážek. Na umělé infekci oblaků pomocí umělých ledových jader jsou založeny metody, jejichž cílem je ovlivnit vývoj srážkových částic v oblacích, popř. zabránit vývoji krup. Viz též ochrana před krupobitím, teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova.
angl: ice nuclei; slov: ľadové jadrá; něm: Eiskerne m/pl; rus: ледяные ядра, льдообразующие ядра 1993-a3
