Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene w

X
dust whirl or sand whirl
syn. rarášek – tromba vznikající odspodu termickou konvekcí ve vrstvě vzduchu u silně přehřátého zemského povrchu s výraznou vertikální instabilitou atmosféry. Poloměr víru s výškou roste, osa rotace je víceméně vertikální. Směr rotace může být po směru nebo proti směru otáčení hodinových ručiček, přičemž uprostřed víru nemusí být prach nebo písek přítomen. Byly zdokumentovány víry tohoto typu, které dosáhly výšku kolem 1 000 m, převažují však výšky kolem 30 m. Víry od výšky 100 m bývají už využitelné i pro bezmotorové létání. Rychlost rotace víru se může měnit od méně než 15 m/s do více než 30 m/s. Mohou se vyskytovat i za jasného počasí a mohou způsobovat škody v úzkém pásu o šířce několika metrů, jímž postupují. Prachový nebo písečný vír řadíme mezi litometeory.
česky: vír prachový nebo písečný slov: prachový alebo piesočný vír rus: песчаный вихрь, пыльный вихрь něm: Sandwirbel m, Staubwirbel m  1993-a3
wake turbulence
turbulence vyvolaná letadlem během letu, popř. při jeho pohybu po pohybových plochách letiště. Účinek této turbulence na jiná letadla závisí na vzájemné vzdálenosti letadel a na poměru jejich hmotností i rychlostí pohybu. Za letu hraje významnou roli také teplotní zvrstvení atmosféry a vertikální profil větru. K podobným jevům, jako je turbulence v úplavu za letadlem, dochází při vyšších rychlostech proudění vzduchu za horskými překážkami, zvláště za izolovanými vrcholy.
česky: turbulence v úplavu za letadlem rus: турбулентность в вихревом следе  1993-a3
Walker Circulation
buňková cirkulace v rovníkovém pásmu, orientovaná zonálně, tedy kolmo na Hadleyovu buňku. Původně byla popsána pro oblast Tichého oceánu, kde je tvořena východním prouděním (pasáty) ve spodní troposféře, výstupnými pohyby vzduchu nad teplejší západní částí Tichého oceánu, zpětným západním prouděním v horní troposféře a sestupnými pohyby vzduchu nad rel. chladným povrchem východního Pacifiku. Později byly zjištěny obdobné cirkulační buňky i pro rovníkové oblasti Atlantského a Indického oceánu. Pojem zavedl J. Bjerknes (1969) na počest G. Walkera, který popsal výkyvy této cirkulace, jež jsou označovány jako jižní oscilace.
česky: cirkulace Walkerova slov: Walkerova cirkulácia něm: Walker-Zirkulation f rus: циркуляция Уокера fr: circulation de Walker f  2014
wall cloud
lokální snížení části základny supercely s horizontálním rozměrem okolo kilometru. Indikuje nasávání vlhkého a chladného vzduchu ze srážkových oblastí do mohutného vzestupného konvektivního proudu. Takto vtahovaný vzduch pak kondenzuje v nižší výšce než okolní vzduch a vytváří tak viditelnou strukturu pod původní základnou oblaku. V oblasti výrazně rotujícího wall cloudu může dojít k vývoji tornáda. Oblak morfologicky patří do zvláštností oblaků murus, kam byl zařazen v roce 2017. V české odborné terminologii nebyl český termín zaveden a používá se termín převzatý z angličtiny. Přímý překlad anglického termínu do češtiny není vhodný.
česky: wall cloud slov: wall cloud něm: wall cloud f  2015
warm advection
advekce působící v daném místě oteplování, takže záporně vzatý skalární součin rychlosti větru a teplotního gradientu je kladný. Viz též úhel advekce.
 
česky: advekce teplá slov: teplá advekcia něm: Warmluftadvektion f rus: адвекция тепла fr: advection de chaleur f  1993-a3
warm air
zkrácené označení pro teplou vzduchovou hmotu, vymezenou v rámci termodynamické klasifikace vzduchových hmot.
česky: vzduch teplý slov: teplý vzduch rus: теплый воздух něm: Warmluft f  1993-a3
warm anticyclone
anticyklona, která se v celém svém vert. rozsahu vyskytuje v rel. teplejším vzduchu vzhledem k okolí. Teplé anticyklony jsou termicky symetrické a obvykle se projevují v celé troposféře. Nad teplou anticyklonou dosahuje v dané zeměpisné šířce tropopauza největších výšek. Při subsidenci vzduchu dochází při adiabatickém ději k jeho oteplování. Do teplých anticyklon patří především subtropické anticyklony.
česky: anticyklona teplá slov: teplá anticyklóna něm: warme Antizyklone f rus: теплый антициклон fr: anticyclone à cœur chaud m  1993-a2
warm cloud
oblak, který se celý vyskytuje v oblasti teploty vyšší než 0 °C; jeho horní hranice tedy nezasahuje nad hladinu nulové izotermy. Významnější srážky vypadávají z teplých oblaků pouze v nízkých zeměp. šířkách. Pojem teplý oblak používají někteří autoři nevhodně jako syn. pro oblak vodní. Viz též teorie vzniku srážek koalescencí.
česky: oblak teplý slov: teplý oblak rus: теплое облако něm: warme Wolke f  1993-a2
warm conveyor belt
relativní proudění obecně teplého a vlhkého vzduchu s výstupnou složkou pohybu ve frontální cykloně popisované v teorii přenosových pásů. Formuje se na přední straně studené fronty do souvislého proudu, který se obvykle táhne stovky kilometrů a při výstupu postupně zasahuje celou troposféru. Teplý přenosový pás je charakterizovaný vysokými hodnotami izobarické vlhké potenciální teploty, transportuje teplý a vlhký vzduch z nižších hladin do vyšších a často je hlavním mechanismem produkce srážek. Teplý přenosový pás probíhá ve vyvíjející se cykloně zpravidla rovnoběžně s přízemní studenou frontou, zhruba kolmo protíná čáru teplé fronty, následně se anticyklonálně stáčí a ve zhruba rovnoběžné poloze vůči čáře teplé fronty přestává stoupat. Během výstupu se podílí na vzniku frontálních oblačných systémů, zejména teplé fronty, a částečně také na vzniku oblačných systémů v teplém sektoru.
česky: pás přenosový teplý slov: teplý prenosový pás rus: теплая несущая полоса něm: warmes Förderband n  2014
warm day
den, v němž maximální teplota vzduchu byla 25,0 °C nebo vyšší.
česky: den letní slov: letný deň něm: Sommertag m rus: жаркий день fr: jour de chaleur m, jour chaud m  1993-a1
warm front
fronta nebo její část, která se pohybuje směrem na stranu studeného vzduchu. Je anafrontou. V teplém vzduchu, který vykluzuje po frontální ploše, vzniká charakteristický oblačný systém s pásmem trvalých srážek širokým obvykle 300 až 400 km. Podle teorie přenosových pásů může za vznik oblačnosti z velké části hlavně teplý přenosový pás, nízké oblaky mohou vznikat i ve studeném přenosovém pásu. Srážky obvykle vypadávají před frontální čarou. Frontální oblačnost začíná většinou oblaky druhu cirrus a cirrostratus, které přecházejí v altostratus a nimbostratus. V oblasti srážek se pod nimi může vyskytovat stratus fractus. V případě typu „warm front shield“ se v teplém přenosovém pásu vytváří oblačnost i za frontou a mohou z ní vypadávat i trvalé srážky. Průměrný sklon teplé fronty je 1:150 až 1:250, v blízkosti zemského povrchu je v důsledku tření ještě menší. Před přechodem teplé fronty pozorujeme pokles tlaku vzduchu, čili zápornou hodnotu tlakové tendence, v zimě i předfrontální mlhy. Teplá fronta vzniká v přední části frontální cyklony. Viz též fronta studená
česky: fronta teplá slov: teplý front rus: теплый фронт něm: Warmfront f fr: front chaud m  1993-a3
warm front thunderstorm
bouřka, která se může vyvinout před frontální čarou teplé fronty. Nutným předpokladem jejího vývoje je alespoň podmíněná instabilita atmosféry v teplém vzduchu, existence výstupných pohybů podél frontálního rozhraní a radiační ochlazování horních vrstev frontální oblačnosti, které má za následek růst instability. Bouřka teplé fronty je u nás poměrně řídkým jevem a vyskytuje se výlučně v letním období obvykle v nočních hodinách. Základny Cb leží zpravidla mnohem výše než na studených frontách a pro pozorovatele ze země bývají zakryty jinou frontální oblačností druhu Ns a As. Průvodním jevem bouřky teplé fronty bývá i náhlé zesílení frontálních srážek.
česky: bouřka teplé fronty slov: búrka teplého frontu něm: Warmfrontgewitter n rus: гроза теплого фронта fr: orage de front chaud m, orage à front chaud m  1993-a2
warm half-year
na sev. polokouli období od 1. dubna do 30. září, někdy nevhodně označované jako letní pololetí nebo vegetační období.
česky: pololetí teplé slov: teplý polrok rus: теплое полугодие něm: warmes Halbjahr n  1993-a3
warm low
cyklona, která se v celém svém vert. rozsahu vyskytuje v rel. teplejším vzduchu vzhledem k okolí. Teplé cyklony jsou většinou málo pohyblivé termické cyklony, které vznikají v létě nad přehřátou pevninou a v zimě nad teplým mořem. Patří obvykle k nízkým tlakovým útvarům a jen zřídka přesahují izobarickou hladinu 700 hPa.
česky: cyklona teplá slov: teplá cyklóna něm: warme Zyklone f rus: теплая депрессия, теплый циклон fr: dépression à coeur chaud f, cyclone à noyau chaud m  1993-a2
warm occlusion
zkrácené označení pro okluzní frontu charakteru teplé fronty.
česky: okluze teplá slov: teplá oklúzia rus: окклюзия по типу теплого фронта něm: Warmfrontokklusion f  1993-a2
warm pole
zřídka užívané označení místa na Zemi, kde bylo dosaženo absolutní maximum teploty vzduchu. Viz extrémy teploty vzduchu.
česky: pól tepla slov: pól tepla rus: полюс тепла něm: Wärmepol m  1993-a3
warm sector of cyclone
část mladé cyklony mezi teplou frontou v její přední části a studenou frontou v části týlové. Teplý sektor cyklony je tvořen teplou vzduchovou hmotou a počasí v tomto sektoru závisí na jejích vlastnostech, roční době i vzdálenosti od středu cyklony. V blízkosti středu cyklony, a především v chladné polovině roku, je v teplém sektoru cyklony velká vrstevnatá oblačnost, často provázená srážkami ve tvaru mrholení. V teplé polovině roku se v teplém sektoru vyskytuje, zvláště ve větších vzdálenostech od středu cyklony, jen zvětšená vrstevnatá oblačnost, nad pevninou ve dne i kupovitá oblačnost. V procesu dalšího vývoje cyklony se teplý sektor zpravidla postupně zmenšuje, v závislosti na rychlosti okluzního procesu je vytlačován na okraj cyklony, až postupně zanikne (u zemského povrchu).
česky: sektor cyklony teplý slov: teplý sektor cyklóny rus: теплый сектор циклона něm: Warmsektor der Zyklone m  1993-a3
warm slope zone
část svahů kopců a hor spolu s přilehlou vrstvou vzduchu, jejíž teplota je v dlouhodobém průměru vyšší než teplota míst položených na svahu níže i výše. U svahů s jednoduchým profilem se teplá svahová zóna vyskytuje v místech nejvyššího sklonu. Na jejím vytváření se podílejí např. rozdílný příjem slunečního záření ve dne v závislosti na sklonu a orientaci svahů, vytváření inverzí teploty vzduchu v dolní části svahů ve večerních a nočních hodinách, večerní a noční stékání ochlazeného vzduchu po svazích, větší rychlosti větru ve vrcholových partiích kopců a hor. Výskyt teplé svahové zóny, znamenající anomálii v rozložení teploty vzduchu s nadmořskou výškou, se projevuje v odlišné skladbě rostlinných společenstev, v časnějším nástupu fenologických fází a byl prokázán i topoklimatologickými měřeními. Viz též topoklima.
česky: zóna svahová teplá slov: teplá svahová zóna rus: теплая зона склонов něm: warme Hangzone f  1993-a3
warm tongue
oblast, do které pronikla teplá vzduchová hmota tak výrazným způsobem, že izotermy na přízemní nebo výškové mapě, popř. izohypsy na mapě relativní topografie mají protáhlý tvar jazyka. Jazyk teplého vzduchu se nejčastěji vyskytuje na přední straně termicky asymetrické cyklony.
česky: jazyk teplého vzduchu slov: jazyk teplého vzduchu rus: клин теплого воздуха, язык теплa něm: Warmluftzunge f  1993-a2
warm-core cyclone
cyklona, která se v celém svém vert. rozsahu vyskytuje v rel. teplejším vzduchu vzhledem k okolí. Teplé cyklony jsou většinou málo pohyblivé termické cyklony, které vznikají v létě nad přehřátou pevninou a v zimě nad teplým mořem. Patří obvykle k nízkým tlakovým útvarům a jen zřídka přesahují izobarickou hladinu 700 hPa.
česky: cyklona teplá slov: teplá cyklóna něm: warme Zyklone f rus: теплая депрессия, теплый циклон fr: dépression à coeur chaud f, cyclone à noyau chaud m  1993-a2
wash-out
odstraňování atm. příměsí srážkami. Příměsi se dostávají do srážkových částic různým způsobem:
a) již v oblacích jako kondenzační jádra nebo jádra mrznutí;
b) proniknutím do oblačných a srážkových částic nebo přilnutím k nim zejména v důsledku Brownova pohybu, turbulentních pohybů apod.;
c) zachycením příměsí padajícími srážkovými částicemi.
Soubor procesů vymývání je důležitou součástí samočištění ovzduší, avšak negativním doprovodným jevem je vstup znečišťujících látek do ostatních složek prostředí (hydrosféry, biosféry, pedosféry, kryosféry). V užším smyslu se jako vymývání někdy označuje pouze zachycování příměsí padajícími srážkami v podoblačné vrstvě vzduchu a tomuto pojetí obvykle odpovídají cizojazyčné ekvivalenty. Viz též depozice mokrá.
česky: vymývání slov: vymývanie rus: вымывание дождем něm: Auswaschen n, Washout m, Ausregnen n  1993-a3
water balance
vztah mezi příjmem, výdejem a změnou zásob vody za dané období v určité oblasti (povodí, kontinentu apod.) nebo ve vodním útvaru, které nastávají v důsledku hydrologického cyklu. Příjem je zajišťován srážkami, případně přítokem vody. Výdej vody nastává prostřednictvím výparu a zpravidla i odtoku, pokud se nejedná o bezodtokou oblast nebo vodní nádrž. Nerovnováha mezi příjmem a výdejem vody se projeví změnou zásob vody ve vodních tocích a nádržích i pod zemským povrchem (půdní vody a podzemní vody); při určování dlouhodobé hydrologické bilance je možné tento člen zanedbat. Především v případě sněžení nebo malé intenzity srážek může být hydrologická bilance významně ovlivněna intercepcí srážek. Rovnice hydrologické bilance je využívána mj. pro stanovení skutečného výparu.
česky: bilance hydrologická slov: hydrologická bilancia něm: Wasserbilanz f, Wasserhaushalt m rus: водный баланс fr: bilan hydrique m, bilan hydrologique m  1993-a3
water budget
vztah mezi příjmem, výdejem a změnou zásob vody za dané období v určité oblasti (povodí, kontinentu apod.) nebo ve vodním útvaru, které nastávají v důsledku hydrologického cyklu. Příjem je zajišťován srážkami, případně přítokem vody. Výdej vody nastává prostřednictvím výparu a zpravidla i odtoku, pokud se nejedná o bezodtokou oblast nebo vodní nádrž. Nerovnováha mezi příjmem a výdejem vody se projeví změnou zásob vody ve vodních tocích a nádržích i pod zemským povrchem (půdní vody a podzemní vody); při určování dlouhodobé hydrologické bilance je možné tento člen zanedbat. Především v případě sněžení nebo malé intenzity srážek může být hydrologická bilance významně ovlivněna intercepcí srážek. Rovnice hydrologické bilance je využívána mj. pro stanovení skutečného výparu.
česky: bilance hydrologická slov: hydrologická bilancia něm: Wasserbilanz f, Wasserhaushalt m rus: водный баланс fr: bilan hydrique m, bilan hydrologique m  1993-a3
water cloud
syn. oblak kapalný – oblak složený výlučně z vodních kapek bez přítomnosti ledových částic. Může se jednat o oblak teplý nebo oblak přechlazený.
česky: oblak vodní slov: vodný oblak rus: водяное облако něm: Wasserwolke f  1993-a2
water cloud
syn. oblak vodní.
česky: oblak kapalný slov: kvapalný oblak něm: Wasserwolke f 
water cycle
syn. oběh vody na Zemi – nepřetržitá cirkulace vody v atmosféře, na zemském povrchu a pod ním, poháněná sluneční energií a gravitační silou. Množství vody, které se v průměru ročně vypaří ze zemského povrchu a opět se na něj vrací ve formě atmosférických srážek, je odhadováno na téměř 5.1014 m3; to představuje průměrný roční výpar, resp. úhrn srážek více než 950 mm. Veškerá voda v atmosféře se tak vymění v průměru jednou za 10 dnů. Na světový oceán, který zaujímá 71 % zemského povrchu, připadá 84 % výparu. V rámci malého hydrologického cyklu se většina vody vrací přímo do světového oceánu, kam spadne 77 % celkového objemu srážek. Zbylá odpařená voda z oceánu je transportována nad pevninu v rámci velkého hydrologického cyklu, který se uzavírá prostřednictvím odtoku, ovlivňovaného i dalšími členy hydrologická bilance. Hydrologický cyklus podstatně modifikuje prostorové rozdělení tepelné bilance zemského povrchu, a to především prostřednictvím toku latentního tepla.
česky: cyklus hydrologický slov: hydrologický cyklus něm: hydrologischer Zyklus m rus: гидрологический цикл fr: cycle hydrologique m, cycle de ľeau m  1993-a3
water drop splitting
rozpad kapek a vznik malých kapalných fragmentů vlivem hydrodynamické nestability padajících velkých kapek nebo při přechodných srážkách kapek. První případ se označuje jako spontánní tříštění kapek a druhý jako tříštění kolizní.
česky: tříštění vodních kapek slov: trieštenie vodných kvapiek  2014
water equivalent of snow
výška vodní vrstvy, která vznikne rozpuštěním sněhové pokrývky, resp. její hmotnost, vztažená na jednotku plochy. Vodní hodnota sněhové pokrývky se udává v mm vodního sloupce nebo v kg.m–2. Pro zatížení stavebních konstrukcí se používají jednotky kg.m—2 nebo kPa. Viz též sněhoměr.
česky: hodnota sněhové pokrývky vodní slov: vodná hodnota snehovej pokrývky rus: водный эквивалент снега, запас воды в снежном покрове něm: Wassergehalt der Schneedecke m  1993-a3
water flow pyrheliometer
pyrheliometr využívající k měření přímého slunečního záření přírůstek teploty známého objemu vody protékající přístrojem. Vodní pyrheliometr zkonstruovaný C. G. Abbotem byl standardním pyrheliometrem pro Smithsonskou mezinárodní pyrheliometrickou stupnici.
česky: pyrheliometr vodní slov: vodný pyrheliometer rus: водоструйный пиргелиометр něm: Wasserfluss-Pyrheliometer n  1993-a3
water in atmosphere
nejvíce zastoupená chemická sloučenina v atmosféře Země. Její podíl na objemu hydrosféry je necelých 0,001 %, což by v kapalném skupenství představovalo 1,3.1013 m3 vody, tedy vrstvu na zemském povrchu o výšce cca 25 mm. Voda se v atmosféře vyskytuje ve všech třech skupenstvích, tzn. ve formě vodní páry i částic kapalné vody a ledu. Mezi skupenstvími dochází k fázovým přechodům, viz výpar a mrznutí kapalné vody, kondenzace vodní páry a její depozice, tání sněhu nebo ledu a jeho sublimace. Voda v atmosféře se tak významně podílí na hydrologickém cyklu. Viz též voda přechlazená, mikrofyzika oblaků a srážek.
česky: voda v atmosféře slov: voda v atmosfére rus: вода в атмосфере něm: Wasser in der Atmosphäre n  1993-a3
water parting
geomorfologický útvar, kterým vede orografická rozvodnice.
česky: rozvodí slov: rozvodie rus: водораздельная формация něm: Wasserscheide f  1993-a3
water parting
hranice, která rozděluje odtok do sousedních povodí. Rozlišujeme orografické rozvodnice, určené tvarem reliéfu a rozdělující povrchový odtok, a rozvodnice podzemní vody, označované též jako hydrogeologické.
česky: rozvodnice slov: rozvodnica rus: водораздел něm: Wasserscheidelinie f  1993-a3
water spout
tromba, nejčastěji ve formě nemezocyklonálního tornáda, která se vyskytuje nad vodní plochou. Vzhledem k nasávání vlhkého vzduchu od vodní hladiny může být vodní smršť snáze zvýrazněna po celé délce zkondenzovanými kapičkami vody. Může se vyskytnout nejen pod základnou oblaku Cb, nýbrž i pod Cu con. Hovorově se pro vodní smršť používá i angl. označení waterspout (v mužském rodě).
česky: smršť vodní slov: vodná smršť rus: водяной смерч něm: Wasserhose f  2014
water spray
soubor vodních kapiček, které byly odtrženy z hladiny větších vodních ploch větrem a vyneseny obvykle na krátkou vzdálenost do vzduchu. K odtrhávání kapiček dochází hlavně na hřebenech vln. U nás je vodní tříšť pozorována jen na meteorologických stanicích na březích vodních nádrží při silnějším nárazovitém větru, kde způsobuje zvlhnutí předmětů až do vzdálenosti několika set metrů od místa vzniku. Vodní tříšť patří k hydrometeorům.
česky: tříšť vodní slov: vodná triešť rus: брызги воды  1993-a2
water vapour
voda v plynném skupenství. V atmosféře je vodní pára obsažena ve velmi proměnném množství; u zemského povrchu v průměru od 0 do 3 % objemu. S výškou obsah vodní páry v atmosféře velmi rychle ubývá. Při vhodných podmínkách vodní pára kondenzuje a vytváří oblaky, popř. hydrometeory. Vodní pára intenzivně pohlcuje a vyzařuje dlouhovlnné záření, a je proto významná pro radiační režim atmosféry, v rozhodující míře se podílí na skleníkovém efektu atmosféry. Viz též atmosféra Země, vzduch nasycený, vzduch vlhký, kondenzace vodní páry, okno atmosférické, tlak vodní páry.
česky: pára vodní slov: vodná para rus: водяной пар něm: Wasserdampf m, Wasserdampf m  1993-a2
water vapour absorption bands
oblasti ve spektru slunečního nebo dlouhovlnného záření, v nichž se projevuje intenzivní selektivní absorpce záření, působená vodní párou obsaženou v atmosféře. Nejvýznamnější absorpční pásy vodní páry jsou u vlnových délek 1,4; 1,9; 2,7; 6,3 µm a v oblasti vlnových délek větších než zhruba 15 µm, v níž vodní pára prakticky úplně absorbuje dlouhovlnné záření. Viz též absorpce záření.
česky: pásy vodní páry absorpční slov: absorpčné pásy vodnej pary rus: пояса поглощения водяного пара něm: Absorptionsbande des Wasserdampfes n  1993-a2
water vapour condensation
fázový přechod vody ze skupenství plynného (vodní pára) do skupenství kapalného (voda), při němž dochází k uvolňování latentního tepla kondenzace. Kondenzace vodní páry se uplatňuje v atmosféře při vzniku a růstu oblačných a mlžných kapiček, na zemském povrchu při vzniku kapiček rosy, nebo ovlhnutí předmětů při styku relativně teplého vlhkého vzduchu s chladnějším podkladem. Viz též heterogenní nukleace, kondenzační jádra, koalescence.
česky: kondenzace vodní páry slov: kondenzácia vodnej pary rus: конденсация водяного пара něm: Wasserdampfkondensation f  1993-a3
water vapour density
česky: hmotnost vodní páry měrná slov: merná hmotnosť vodnej pary rus: удельный вес водяного пара něm: Dichte von Wasserdampf f  1993-a2
water vapour density
hmotnost vodní páry v jednotce objemu vlhkého vzduchu. Udává se v kg.m–3. V meteorologii se užívá také tradiční označení absolutní vlhkost vzduchu.
česky: hustota vodní páry slov: hustota vodnej pary rus: плотность водяного пара něm: Wasserdampfdichte f  1993-a3
water vapour pressure
syn. napětí vodní páry – parciální tlak vodní páry ve vzduchu. Patří k zákl. charakteristikám vlhkosti vzduchu. Jednotkou v meteorologii je hektopascal (hPa), dříve se užívaly jednotky milibar nebo torr. Viz též vodní pára, izovapora, vzorec Hannův, vztah Thomsonův, tlak nasycené vodní páry.
česky: tlak vodní páry slov: tlak vodnej pary rus: давление водяного пара, упругость водяного пара  1993-a2
water vapour tension
syn. napětí vodní páry – parciální tlak vodní páry ve vzduchu. Patří k zákl. charakteristikám vlhkosti vzduchu. Jednotkou v meteorologii je hektopascal (hPa), dříve se užívaly jednotky milibar nebo torr. Viz též vodní pára, izovapora, vzorec Hannův, vztah Thomsonův, tlak nasycené vodní páry.
česky: tlak vodní páry slov: tlak vodnej pary rus: давление водяного пара, упругость водяного пара  1993-a2
waterfall effect
proces separace elektrického náboje nastávající při spontánním tříštění vodních kapek, které dorostou během svého pádu v atmosféře do kritické velikosti a stanou se hydrodynamicky nestabilní. Kapka se přitom rozpadá na několik větších zbytků a určitý počet maličkých kapiček. Lenardův efekt pak spočívá v tom, že větší zbytky rozpadlých kapek nesou kladný náboj, maličké kapičky náboj záporný, který kromě toho difunduje do okolí ve formě záporných iontů. Obdobný el. jev nazývaný rovněž Lenardův efekt vzniká i při tříštění vodních kapek dopadajících jako atm. srážky na zemský povrch, ve vodopádech, apod. Lenardův efekt poprvé popsal bratislavský rodák, něm. fyzik P. Lenard (1862–1947) v r. 1904.
česky: efekt Lenardův slov: Lenardov efekt rus: эффект Ленарда něm: Lenard-Effekt m, Wasserfalleffekt m fr: effet Lenard m  1993-a3
watershed
území ohraničené rozvodnicí, z něhož veškerý odtok směřuje do společného profilu vodního toku, popř. jiného hydrologického útvaru.
česky: povodí slov: povodie rus: водосборный бассейн něm: Einzugsgebiet n, Flussgebiet n  1993-a2
watershed divide
geomorfologický útvar, kterým vede orografická rozvodnice.
česky: rozvodí slov: rozvodie rus: водораздельная формация něm: Wasserscheide f  1993-a3
watershed divide
hranice, která rozděluje odtok do sousedních povodí. Rozlišujeme orografické rozvodnice, určené tvarem reliéfu a rozdělující povrchový odtok, a rozvodnice podzemní vody, označované též jako hydrogeologické.
česky: rozvodnice slov: rozvodnica rus: водораздел něm: Wasserscheidelinie f  1993-a3
wave
viz též vlny.
česky: vlna slov: vlna rus: волна něm: Welle f  1993-a1
wave cloud
oblak, jehož vznik nebo vývoj je podmíněn vlnovou deformací proudění. Příčinou vývoje vlnových oblaků může být proudění přes horské hřebeny, orientované přibližně kolmo na směr proudění. Je-li vzduch dostatečně vlhký, tvoří se vlnová oblačnost na závětrné straně hřebene, často v řadách rovnoběžných s hřebenem, a to do vzdáleností až několika desítek km. V Krkonoších se oblak nad vrcholem hřebenu nazýval v místním něm. nářečí „moazagotl". Vlnové oblaky mohou vzniknout i ve volné atmosféře ve vrcholech vln na rozhraní vzduch. vrstev s rozdílným vektorem větru nebo s různým vertikálním teplotním gradientem. Tyto vlnové oblaky se často vyskytují před studenou frontou. Viz též oblak stacionární, proudění vlnové, vlny Helmholtzovy.
česky: oblak vlnový slov: vlnový oblak rus: волнистое облако, волновое облако něm: wogenförmige Wolke f, Wogenwolke f  1993-a2
wave flow
proudění vzduchu interagující především v závětrné oblasti hor s gravitačními vlnami, které je vázáno na vert. mohutnou vrstvu vzduchu se stabilním teplotním zvrstvením. Rychlost větru v ní obvykle převyšuje ve výšce horského hřebene 10 m.s–1 a roste s výškou. Na závětrné straně horské překážky vzniká vlnová deformace proudění v podobě stojatých vln, pod jejichž vrchy se vyskytují 2 až 3 víry s horiz. osou (rotory) přibližně ve výšce horského hřebene. Vzdálenost prvního rotoru od překážky a vzájemná vzdálenost vírů roste s rychlostí proudění a klesá se zvětšující se stabilitou teplotního zvrstvení. Podle J. Förchtgotta je tato vzdálenost zhruba rovna desetinásobku rel. převýšení závětrné strany horské překážky. Doprovodná silná až extrémní turbulence je vázána především na oblasti rotorů, které jsou při dostatečné vlhkosti vyjádřeny oblaky cumulus fractus. Vert. složka rychlosti proudění vzduchu může dosahovat 10 až 25 m.s–1. Při vhodném teplotním zvrstvení, příznivém profilu větru a dostatečné rel. výšce horské překážky může zóna vlnové deformace proudění zasahovat až do horní troposféry, popř. i do stratosféry, jak např. dokládá tragický let Švéda. K. E. Ovgarda na bezmotorovém letadle do výšky nad 16 000 m nad Sierrou Nevadou v prosinci 1951. Typickým jevem spojeným s vlnovým prouděním jsou vlnové oblaky tvaru lenticularis. Pro vlnové proudění se v letecké (plachtařské) meteorologii často používá označení závětrné vlny nebo vlna horská.
česky: proudění vlnové slov: vlnové prúdenie něm: Wellenströmung f  2014
wave theory of cyclogenesis
teorie vycházející z předpokladu, že cyklona vzniká vlivem vlnových pohybů na frontální ploše. Vznikla na základě synop. praxe norské meteorologické školy vedené V. Bjerknesem, která určila stadia vývoje cyklony. Nejjednodušší představa vzniku vlny na frontální ploše, a tím nové cyklony, byla spojována s přiblížením se staré cyklony k polární frontě. Mat. zdůvodnění vlnové teorie cyklogeneze publikovali v r. 1933 V. Bjerknes a H. Solberg.
česky: teorie cyklogeneze vlnová slov: vlnová teória cyklogenézy rus: волновая теория циклогенеза  1993-a1
waves in the easterlies
syn. vlny pasátové, vlny tropické – vlnové poruchy v poli východního pasátového proudění, které postupují od východu k západu rychlostí zpravidla menší, než je rychlost pozaďového proudění. Na synoptické mapě se tyto poruchy projevují vytvářením mělkých brázd nízkého tlaku vzduchu a nevýrazných hřebenů vysokého tlaku vzduchu. V přední (západní) části brázdy bývá jasno nebo jen malá oblačnost. V blízkosti osy brázdy a v jejím týlu se v důsledku konvergence horiz. proudění často vytváří rozsáhlá skupina konvektivních bouří, označovaná jako tropická porucha, z níž se za vhodných podmínek může dále vyvinout tropická cyklona. Zmíněná asymetrie v projevech počasí může být nad pevninou silně narušena vlivem orografie nebo denního chodu meteorologických prvků.
česky: vlny ve východním proudění slov: vlny vo východnom prúdení rus: восточные волны něm: Wellen in der Ostwindzone f/pl, easterly Waves f/pl  1993-a3
waving cold front
česky: fronta studená zvlněná slov: zvlnený studený front rus: холодный волновой фронт něm: Kaltfrontwelle f fr: front froid ondulant m  1993-a1
waving front
pomalu se pohybující frontální rozhraní, obvykle ležící v úzké brázdě nízkého tlaku vzduchu nebo v oblasti, kde izobary protínají frontu pod malým úhlem. Na tomto rozhraní se vlivem dynamických, řidčeji orografických příčin tvoří vlny. Nejčastěji se přitom určitý úsek studené fronty mění vlivem změněných cirkulačních podmínek na teplou frontu. V tomto případě mluvíme o zvlněné studené frontě. Vzácně můžeme pozorovat vlny na teplé frontě, přičemž určitý úsek teplé fronty přijímá charakter studené fronty, a potom mluvíme o zvlněné teplé frontě. Trvají-li podmínky cyklogeneze dostatečně dlouho, tvoří se na vrcholu frontální vlny nová cyklona. Viz též brázda tvaru V.
česky: fronta zvlněná slov: zvlnený front rus: волновой фронт fr: front ondulant m něm: Wellenstörung f  1993-a1
waving warm front
česky: fronta teplá zvlněná slov: zvlnený teplý front rus: теплый волновой фронт něm: Warmfrontwelle f fr: front chaud ondulant m  1993-a1
weather
stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atm. jevy v určitém místě a čase. Počasím se zpravidla rozumí okamžitý stav atmosféry, někdy též změny (průběh) met. prvků a jevů v určitém krátkém časovém intervalu (řádově minuty nebo hodiny). Počasí se charakterizuje souborem okamžitých nebo krátkodobě průměrovaných hodnot, zvláště teploty vzduchu, oblačnosti nebo slunečního svitu, směru a rychlosti větru a atm. srážek. Počasí je v podstatě vázáno na troposféru, nad níž se již většinou nevytvářejí oblaky, hydrometeory, bouřky apod. Pro počasí je charakteristická velká časová a prostorová proměnlivost. Počasí ve smyslu této definice je neopakovatelné; počasí ale mohou být podobná a lze je shrnovat do typů počasí. Viz též stav počasí, průběh počasí, proměnlivost počasí, zlepšení počasí, zhoršení počasí, změna počasí, zvrat počasí, jevy počasí význačné, jevy počasí zvláštní, bodování počasí, předpověď počasí, měření meteorologické, pozorování meteorologické, povětrnost, klima.
česky: počasí slov: počasie rus: погода něm: Wetter n  1993-a3
weather analysis
syn. rozbor počasí, diagnóza počasí – detailní studium stavu atmosféry, které slouží jako pomocný nástroj k sestavení velmi krátkodobé předpovědi počasí a částečně i předpovědi počasí krátkodobé. Tímto termínem bývá označován i proces, při kterém je určitým způsobem znázorněn skutečný stav atmosféry na synoptických mapách. Viz též analýza synoptických map.
česky: analýza počasí slov: analýza počasia něm: Wetteranalyse f rus: синоптический анализ fr: analyse météo f, analyse du temps présent f  1993-a3
weather change
větší změna jednoho nebo více meteorologických prvků, probíhající v daném místě nebo oblasti, popř. i začátek nebo ukončení určitého met. jevu. Změnou počasí se zpravidla nerozumí změna hodnot met. prvků v důsledku denního chodu. K nejvýraznější změnám počasí dochází při výměně vzduchových hmot na atmosférických frontách, při změně cirkulačního typu apod. Změna počasí se může uskutečňovat v průběhu několika minut, hodin až dní. Viz též zhoršení počasí, zlepšení počasí, proměnlivost počasí.
česky: změna počasí slov: zmena počasia rus: изменение погоды něm: Wetteränderung f  1993-a2
weather chart
česky: mapa povětrnostní slov: poveternostná mapa rus: карта погоды, метеорологическaя карта něm: Wetterkarte f  1993-a1
weather column
samostatně stojící sériově vyráběný objekt, nebo drobná okrasná, též historizující stavba sloužící k umístění několika meteorologických přístrojů. Meteorologické sloupy byly zřizovány na často navštěvovaných veřejných prostranstvích (náměstí, promenády, parky u škol apod.) převážně od konce 19. století do 30. let 20. století. Jejich kamenná, dřevěná či železná konstrukce je zpravidla čtyřboká a dosahuje výšky 2 až 4 m. Středová část konstrukce, spojená s kamenným nebo zděným podstavcem, vytváří prostor pro výklenky nebo prosklené skříňky na měřící přístroje. Celý objekt bývá zakončen různě tvarovanou stříškou s funkční nebo jen ozdobnou větrnou korouhví. Výjimečně je sloup součástí další kamenné architektury v podobě altánu, která pak funguje jako radiační kryt. Do výklenků nebo skříněk sloupu mohl byl instalován tlakoměr, teploměr, extrémní teploměry, vlhkoměr a registrační přístroje. Vrcholným či spíše pozoruhodným přístrojem své doby byl v mnohých sloupech vystavený Lambrechtův povětrnostní telegraf. Sloupy též prezentovaly různé klimatické přehledy a další informace pro obyvatelstvo. Problémem oproti standardní meteorologické budce bylo nedostatečně redukované oslunění přístrojů v určité části dne a nedostatečná ventilace uzavřených prostor sloupu s přístroji. Rovněž ošetřování a seřizování přístrojů bylo jen sporadické a nesystémové. Přesto meteorologické sloupy ve své době významně přispěly k popularizaci meteorologie mezi širokou veřejností.
česky: sloup meteorologický slov: meteorologický stĺp něm: Wettersäule fr: Les colonnes météorologiques rus: метеорологический столб  2018
weather conditions
charakteristika průběhu počasí během několika dní, měsíců, výjimečně i delších období, zvolených s ohledem na některé z činností člověka. Hodnotí se např. povětrnostní podmínky uplynulé zimy z energ. hlediska, povětrnostní podmínky zimní sezony z hlediska náročnosti zimní údržby komunikací, povětrnostní podmínky provozu letiště za minulý měsíc apod. Viz též povětrnost, podmínky klimatické.
česky: podmínky povětrnostní slov: poveternostné podmienky rus: метеорологические условия něm: Wetterbedingungen f/pl  1993-a3
weather deterioration
1. výraznější nepříznivá změna jednoho nebo více meteorologických prvků nebo počátek výskytu některého nepříznivého, popř. nebezpečného met. jevu nad určitým místem nebo oblastí v průběhu většinou několika hodin. V letecké meteorologii se zhoršení počasí charakterizuje podle mezinárodně dohodnutých pravidel, která jsou v podobě tzv. kritérií pro změnu uvedena v předpisu L3–METEOROLOGIE a mohou být dále specifikována v Dílčích dohodách o rozsahu a formě poskytovaných služeb a leteckých MET informací pro jednotlivá střediska letových a navigačních služeb Řízení letového provozu ČR;
2. rel. pojem označující změnu počasí nepříznivou pro určité lidské činnosti. Např. vytvoření mlhy znamená zhoršení počasí pro dopravu, podstatné zesílení větru nebo prudký pokles teploty vzduchu je zhoršení počasí pro mnohem širší okruh činností. Naopak začátek srážek považuje většina jednotlivců za zhoršení počasí, zatímco zemědělci a vodohospodáři po déle trvajícím suchém období za příznivou změnu. Viz též zlepšení počasí, změna počasí, zpráva o náhlé změně počasí.
česky: zhoršení počasí slov: zhoršenie počasia rus: ухудшение погоды něm: Wetterverschlechterung f  1993-a3
weather diagnosis
česky: diagnóza počasí slov: diagnóza počasia něm: Wetterdiagnose f rus: диагноз погоды fr: analyse météorologique f, techniques diagnostiques de prévision météorologique pl  1993-a1
weather extreme
česky: extrém povětrnostní něm: Wetterextrem n slov: poveternostný extrém  2016
weather forecast
meteorologická předpověď slovně, popř. graficky vyjadřující budoucí stav povětrnostních podmínek. Předpověď počasí vychází z podrobné analýzy termobarického a vlhkostního pole atmosféry a fyz. stavu zemského povrchu. Klasické přepdovědi počasí vycházely především ze synoptické předpovědi, z níž meteorolog na základě svých subjektivních zkušeností a podle jistých empirických pravidel extrapoloval budoucí vývoj atmosférických dějů a počasí. V současné době vycházejí předpovědi počasí především z numerických předpovědí počasí založených na numerické integraci diferenciálních rovnic, jež v určitém modelovém přiblížení popisují dynamiku a termodynamiku atmosféry. K doplnění numerických předpovědí, dále pak pro jejich upřesňování nebo interpretaci na předpověď vlastních projevů počasí, se využívají i metody statistické předpovědi. Subjektivní zkušenosti meteorologa, spolu s některými empirickými pravidly však stále mají velkou roli a uplatňují se při interaktivní spolupráci člověka s počítačem, což vhodně vystihuje angl. termín „man-machine mix“. Platí to především při interpretaci výsledků numerických předpovědí pro místní podmínky, zvláště při výskytu extrémních jevů malého měřítka. Vzhledem k tomu, že jakékoliv předpovědní metody zachycují atm. děje pouze v určitém přiblížení, mají předpovědi počasí zpravidla pravděpodobnostní, a nikoli striktně deterministický charakter. Z toho vyplývá, že vytěžit z nich maximum informací může především uživatel, který je v potřebné míře obeznámen s možnostmi meteorologie a se základními vlastnostmi atmosféry. V dostatečném časovém předstihu vydaná a správně aplikovaná předpověď počasí umožňuje uživateli přijmout účinná praktická opatření v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Viz též rovnice prognostické, úspěšnost předpovědi.
česky: předpověď počasí slov: predpoveď počasia rus: прогноз погоды něm: Wettervorhersage f  1993-a3
weather front
zast. a nevhodné označení pro atmosférickou frontu.
česky: fronta povětrnostní slov: poveternostný front rus: атмосферный фронт něm: Wetterfront f fr: front météorologique m, front atmosphérique m  1993-a1
weather glass
kapalinový tlakoměr, jehož princip navrhl E. Torricelli a pokus s jeho použitím provedl V. Viviani (1643). U rtuťového tlakoměru je tlak vzduchu v rovnováze s tíhou rtuťového sloupce. Délka tohoto sloupce se pro met. účely měří s přesností na 0,1 mm nebo vyšší a redukuje se na teplotu 0 °C a normální (standardní) tíhové zrychlení 9,80665 m.s–2. Podle konstrukce se rtuťové tlakoměry dělí na tlakoměry nádobkové, násoskové, nádobkové–násoskové a váhové. Vzhledem k tomu, že rtuťový tlakoměr měří tlak vzduchu pomocí délky rtuťového sloupce, byly první jednotky tlaku vzduchu délkové. Proto se užívala např. jednotka milimetr rtuťového sloupce (mm Hg), nahrazená později jednotkou torr. Vzhledem k závislosti údaje na teplotě je vhodné umístění rtuťových tlakoměrů uvnitř budov v místech, kde nedochází k rychlým změnám teploty vzduchu, navíc se tak tlumí oscilace vyvolané nárazovitosti proudění. Pro měření tlaku vzduchu na stanicích na území ČR se už rtuťové tlakoměry nepoužívají. Viz též trubice barometrická, „pumpování" tlakoměru.
česky: tlakoměr rtuťový slov: ortuťový tlakomer rus: ртутный барометр  1993-a3
weather hazard
hydrometeorologické ohrožení atmosférického původu a epizodického charakteru, takže může být předmětem meteorologické výstrahy a k jeho predikci může sloužit krátkodobá nebo střednědobá předpověď počasí. Jako povětrnostní ohrožení jsou chápány jednotlivé nebezpečné meteorologické jevy (např. přívalový déšť), jejich kombinace (např. konv. bouře) i útvary, které je způsobují (např. tropická cyklona). Bývají provázena výskytem výrazných meteorologických anomálií. Pokud příslušný proces nebo jev dosahuje mimořádné intenzity, bývá označován jako povětrnostní extrém nebo extrémní povětrnostní událost. Viz též počasí nebezpečné, katastrofa hydrometeorologická.
česky: ohrožení povětrnostní slov: povetrnostné ohrozenie něm: Wetter-Gefahr f 
weather improvement
1. výraznější změna jednoho nebo více meteorologických prvků nebo ukončení některého nepříznivého met. jevu nad určitým místem nebo oblastí v průběhu několika hodin. V letecké meteorologii se zlepšení počasí charakterizuje podle mezinárodně dohodnutých pravidel, která jsou v podobě tzv. kritérií pro změnu uvedena v předpisu L3–METEOROLOGIE a mohou být dále specifikována v Dílčích dohodách o rozsahu a formě poskytovaných služeb a leteckých MET informací pro jednotlivá střediska letových a navigačních služeb Řízení letového provozu ČR;
2. rel. pojem, označující změnu počasí příznivou pro určité lidské činnosti. Za zlepšení počasí je možno považovat např. rozplynutí mlhy, ukončení srážek, podstatné zeslabení větru, nástup slunečného počasí, popř. vyjasnění, skončení mrazivého období, veder apod. Viz též zpráva o náhlé změně počasí, zhoršení počasí, změna počasí.
česky: zlepšení počasí slov: zlepšenie počasia rus: улучшение погоды něm: Wetterbesserung f  1993-a3
weather lore
lid. průpovídka, často rýmovaná, která buď zachycuje typický průběh počasí v jednotlivých částech roku, nebo odhaduje vývoj počasí podle jeho charakteru v určitém referenčním dni nebo období. Většina povětrnostních pranostik se váže k vybraným kalendářním (tzv. kritickým) dnům roku a pro snadné zapamatování jsou spojeny se jménem příslušného světce (např. „Medardova kápě čtyřicet dní kape“). Část pranostik se týká vícedenních období, obvykle měsíců (např. „V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to“). Řada pranostik má racionální jádro, u některých však obsah ustoupil rýmu, mnohé jsou pověrečné. Většina povětrnostních pranostik má jen regionální význam a pro jejich pochopení je nutné znát, kde a kdy vznikly, popř. obsah pojmů v době jejich zrodu. Poměrně značná část pranostik je odrazem povětrnostních singularit. Slovo pranostika vzniklo zkomolením slova prognostika, souvisejícího s prognózou čili předpovědí. Viz též počasí medardovské, obleva vánoční.
česky: pranostika povětrnostní slov: poveternostná pranostika rus: приметы погоды něm: Bauernregel f, Wetterregel f  1993-a1
weather observation
česky: pozorování počasí slov: pozorovanie počasia rus: наблюдение погоды něm: Wetterbeobachtung f  1993-a1
weather prediction
meteorologická předpověď slovně, popř. graficky vyjadřující budoucí stav povětrnostních podmínek. Předpověď počasí vychází z podrobné analýzy termobarického a vlhkostního pole atmosféry a fyz. stavu zemského povrchu. Klasické přepdovědi počasí vycházely především ze synoptické předpovědi, z níž meteorolog na základě svých subjektivních zkušeností a podle jistých empirických pravidel extrapoloval budoucí vývoj atmosférických dějů a počasí. V současné době vycházejí předpovědi počasí především z numerických předpovědí počasí založených na numerické integraci diferenciálních rovnic, jež v určitém modelovém přiblížení popisují dynamiku a termodynamiku atmosféry. K doplnění numerických předpovědí, dále pak pro jejich upřesňování nebo interpretaci na předpověď vlastních projevů počasí, se využívají i metody statistické předpovědi. Subjektivní zkušenosti meteorologa, spolu s některými empirickými pravidly však stále mají velkou roli a uplatňují se při interaktivní spolupráci člověka s počítačem, což vhodně vystihuje angl. termín „man-machine mix“. Platí to především při interpretaci výsledků numerických předpovědí pro místní podmínky, zvláště při výskytu extrémních jevů malého měřítka. Vzhledem k tomu, že jakékoliv předpovědní metody zachycují atm. děje pouze v určitém přiblížení, mají předpovědi počasí zpravidla pravděpodobnostní, a nikoli striktně deterministický charakter. Z toho vyplývá, že vytěžit z nich maximum informací může především uživatel, který je v potřebné míře obeznámen s možnostmi meteorologie a se základními vlastnostmi atmosféry. V dostatečném časovém předstihu vydaná a správně aplikovaná předpověď počasí umožňuje uživateli přijmout účinná praktická opatření v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Viz též rovnice prognostické, úspěšnost předpovědi.
česky: předpověď počasí slov: predpoveď počasia rus: прогноз погоды něm: Wettervorhersage f  1993-a3
weather proverb
lid. průpovídka, často rýmovaná, která buď zachycuje typický průběh počasí v jednotlivých částech roku, nebo odhaduje vývoj počasí podle jeho charakteru v určitém referenčním dni nebo období. Většina povětrnostních pranostik se váže k vybraným kalendářním (tzv. kritickým) dnům roku a pro snadné zapamatování jsou spojeny se jménem příslušného světce (např. „Medardova kápě čtyřicet dní kape“). Část pranostik se týká vícedenních období, obvykle měsíců (např. „V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to“). Řada pranostik má racionální jádro, u některých však obsah ustoupil rýmu, mnohé jsou pověrečné. Většina povětrnostních pranostik má jen regionální význam a pro jejich pochopení je nutné znát, kde a kdy vznikly, popř. obsah pojmů v době jejich zrodu. Poměrně značná část pranostik je odrazem povětrnostních singularit. Slovo pranostika vzniklo zkomolením slova prognostika, souvisejícího s prognózou čili předpovědí. Viz též počasí medardovské, obleva vánoční.
česky: pranostika povětrnostní slov: poveternostná pranostika rus: приметы погоды něm: Bauernregel f, Wetterregel f  1993-a1
weather radar network
systém synchronizovaných měření, zpracování a přenosu dat z několika meteorologických radiolokátorů, organizovaných obvykle v rámci jednotlivých zemí nebo regionů (např. síť CZRAD v Česku, NEXRAD v USA, NORDRAD ve Skandinávii nebo středoevropská síť CERAD). Tvorba sloučené radiolokační informace předpokládá dohodu o typu, formátu, rozlišovací schopnosti, časování a geografické projekci radarových dat. Pro mezinárodní výměnu radarových dat se používá formát WMO FM–94 BUFR nebo HDF5.
česky: síť radiolokační meteorologická slov: meteorologická rádiolokačná sieť něm: Radarnetz n  2014
weather reconnaissance flight
speciální let letadla s cílem získat met. informace. Podle způsobu zjišťování meteorologických prvků a jevů někdy rozlišujeme průzkum vizuální a přístrojový neboli instrumentální. Viz též stanice meteorologická letadlová, zálet počasí.
česky: průzkum počasí letadlový slov: lietadlový prieskum počasia rus: авиационная разведка погоды něm: Wetterflug m, Wettererkundungsflug m  1993-a2
weather report
periodická publikace, která obsahuje informaci o meteorologických měřeních a pozorováních, popř. o zpracovaných met. údajích z určitého území. V ČR byly nejznámějšími meteorologickými přehledy Denní přehled počasí a Měsíční přehled počasí, které obsahovaly podrobná data z území státu a podávaly všeobecnou informaci o celkové povětrnostní situaci v Evropě a nad Atlantským oceánem. Vydávání tištěné verze Denního přehledu počasí a Měsíčního přehledu počasí bylo ukončeno v roce 2010. Viz též ročenka meteorologická, zpráva meteorologická.
česky: přehled meteorologický slov: meteorologický prehľad rus: бюллетень погоды, метеорологический бюллетень, сводка погоды něm: Wetterbericht m  1993-a3
weather rhythms
málo časté označení pro povětrnostní děje vyskytující se v určité geogr. oblasti v některé části roku opakovaně, a to v nestejně dlouhých intervalech za sebou. Opakovaný výskyt určitých povětrnostních situací podmiňuje opakování podobného průběhu meteorologických prvků, i když intenzita změn kolísá. Ve stř. Evropě počítáme k povětrnostním rytmům např. opakované vpády studeného vzduchu na jaře nebo jednotlivé vlny evropského letního „monzunu".
česky: rytmy povětrnostní slov: poveternostné rytmy rus: ритмы погоды něm: Wetterrhythmen m/pl, Witterungsrhythmen m/pl, Rhythmen im Wettergeschehen m/pl  1993-a1
weather service
věcně nepřesný název pro instituci poskytující operativní meteorologické informace, např. údaje o současném stavu počasí nebo jeho předpovědi pro různé účely. Pod pojem povětrnostní služba bývala někdy zahrnována synoptická služba a letecká meteorologická služba.
česky: služba povětrnostní slov: poveternostná služba rus: метеорологическое обслуживание něm: Wetterdienst m  1993-a1
weather ship
loď zpravidla specializovaná na plnění úkolů v systému met. a oceánologických pozorování, na prvotní zpracování těchto pozorování a rozšiřování získaných výsledků. Meteorologické lodě dnes pracují pouze jako expediční (lodě v expedicích TROPEX, POLEX, MONEX apod.) a jejich úkoly plní i dopravní lodě (včetně lodí říčních) a majáky. Kromě zákl. přízemních meteorologických pozorování se na meteorologických lodích konají i oceánologická pozorování (rychlosti oceánských proudů, výšky vln, teploty mořské vody a jejího vert. profilu, znečištění moře apod.). Výsledky měření meteorologických lodí doplňují pozorování v síti pozemních meteorologických stanic a slouží hlavně pro zabezpečování námořní dopravy, rybářských lodí i další činnosti na moři. Po 2. světové válce se rozšířily stacionární meteorologické lodě, které prováděly mj. i měření aerologická. Ovšem od 60. let docházelo k jejich útlumu, když jejich pozorování postupně nahradily meteorologické družice, bóje a dopravní lodě. Poslední stacionární meteorologická loď ukončila svůj provoz na konci roku 2009.
česky: loď meteorologická slov: meteorologická loď rus: метеорологическое судно něm: Wetterschiff n  1993-a3
weather station
místo, v němž se konají stanovená meteorologická pozorování podle dohodnutých mezinárodních nebo vnitrostátních postupů. Základním předpokladem je odpovídající technické, personální a komunikační vybavení. Meteorologické stanice je možné dělit podle různých hledisek:
a) podle odb. zaměření se rozlišují synoptické, klimatologické a letecké meteorologické stanice, agrometeorologické stanice a stanice speciální;
b) podle charakteru získávaných dat se dělí na meteorologické stanice přízemní, stanice aerologické a na stanice měřící v mezní vrstvě atmosféry;
c) podle umístění se dělí na meteorologické stanice pozemní, mořské a letadlové.
Jedna meteorologická stanice může plnit úkoly různého odborného zaměření a rozsahu.
česky: stanice meteorologická slov: meteorologická stanica rus: метеорологическая станция něm: meteorologische Station f, Wetterstation f  1993-a3
weather type
1. v komplexní klimatologii soubor meteorologických prvků a jevů daného dne, který je charakterizován jejich hodnotami uvnitř vhodně zvolených intervalů. Týká se zvláště teploty a vlhkosti vzduchu, oblačnosti, atm. srážek, sněhové pokrývky a větru. Znamená zobecnění případů počasí jako jevů prakticky se neopakujících, např. počasí mírně mrazivé, bez větru, málo oblačné. Typy počasí lišící se jen v jednom anebo dvou znacích se shrnují do tříd počasí;
2. v synoptické meteorologii charakter počasí odpovídající určitému synop. objektu, tj. atm. (tlakovému) útvaru, vzduchové hmotě nebo atmosférické frontě, a to zejména v závislosti na roč. době. Např. anticyklonální počasí, počasí v týlu cyklony, počasí teplé fronty. Viz též typ synoptický.
česky: typ počasí slov: typ počasia rus: тип погоды  1993-a1
weather variability
1. typická vlastnost počasí, zvláště ve stř. zeměp. šířkách, projevující se velkou interdiurní proměnlivostí meteorologických prvků, zejména teploty vzduchu, oblačnosti a slunečního svitu, dohlednosti a atm. srážek. Je vyvolána častými přechody front a cyklonální činností především v dosahu výškové frontální zóny;
2. změny počasí během dne v krátkých časových intervalech (minuty, hodiny), kdy se střídá velká oblačnost s přeháňkami, popř. bouřkami s vyjasňováním a slunečním svitem. V oblasti ČR se proměnlivost počasí vyskytuje zvláště v jarním období v týlu cyklon při převážně sz. proudění chladného vzduchu, kdy se hovoří o tzv. aprílovém počasí. Viz též změna počasí, oblačnost proměnlivá.
česky: proměnlivost počasí slov: premenlivosť počasia rus: неустойчивость погоды něm: Veränderlichkeit des Wetters f  1993-a1
weather warning
výstraha před předpokládanými nebo již vyskytujícími se nebezpečnými povětrnostními jevy vydaná met. předpovědní službou a určená pro širokou veřejnost nebo speciální okruhy uživatelů. Rozšiřuje se prostřednictvím veřejných médií, pomocí internetu nebo přes účelová spojová zařízení Hasičského záchranného sboru, orgánů krizového řízenínebo státní správy a samosprávy. Pro distribuci výstrah se kromě otevřené řeči používá i všeobecný výstražný protokol (CAP).
Od roku 2000 se met. výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu určené pro veřejnost a státní správu a samosprávu vydávají v rámci tzv. Systému integrované výstražné služby. Výstrahy se vydávají zejména na extrémní teplotní podmínky (vysoké teploty, silný mráz, náhlý pokles teploty), ale i na velmi silný vítr, sněhové jevy (silné nebo trvalé sněžení, sněhové jazyky, závěje), námrazové jevy (ledovka, náledí, silná námraza), bouřkové jevy (přívalový déšť, kroupy, nárazový vítr), vydatný déšť vedoucí k povodňovým jevům a nebezpečí vzniku požárů.
česky: výstraha meteorologická slov: meteorologická výstraha rus: метеорологическое предупреждение něm: Wetterwarnung f, Unwetterwarnung f  1993-a3
wedge of cold air
označení pro typický tvar studené vzduchové hmoty, postupující za studenou frontou na místo teplého vzduchu. O klínu studeného vzduchu lze však hovořit i pod teplou frontou, kdy studený vzduch ustupuje. Viz též profil atmosférické fronty, čelo studeného vzduchu, „blána“ studeného vzduchu.
česky: klín studeného vzduchu slov: klin studeného vzduchu rus: клин холодного воздуха něm: Kaltluftkeil m  1993-a1
wedge of high pressure
syn. výběžek vysokého tlaku vzduchu, nevhodně klín vysokého tlaku vzduchu – oblast vyššího tlaku vzduchu bez uzavřených izobar či izohyps. Vyskytuje se obvykle mezi dvěma oblastmi nízkého tlaku vzduchu. Na synoptické mapě bývá vyjádřena izobarami či izohypsami s anticyklonálním zakřivením, někdy ve tvaru písmene U. Hřeben může být také částí anticyklony. V hřebenu vysokého tlaku vzduchu lze vyznačit osu hřebene. Podél ní dochází k divergenci proudění, s níž jsou spojeny sestupné pohyby vzduchu mající obvykle za následek rozpouštění oblaků nebo všeobecně málo oblačné počasí. Proudnice v hřebenu mají anticyklonální zakřivení. Hřeben vysokého tlaku vzduchu je jedním z tlakových útvarů. Viz též brázda nízkého tlaku vzduchu.
česky: hřeben vysokého tlaku vzduchu slov: hrebeň vysokého tlaku vzduchu rus: барический гребен, гребень выcoкого давления něm: Hochdruckrücken m, Hochdruckkeil m  1993-a3
Wegener arcs
vzácný halový jev v podobě oblouků rovnoběžných s parhelickým kruhem a nalézajících se poněkud výše, než by odpovídalo poloze nejvyššího bodu malého hala. Mohou dosahovat od polohy malého hala až k poloze protislunce.
česky: oblouky Wegenerovy slov: Wegenerove oblúky něm: Wegeners Gegensonnenbogen m  2014
weighing rain gauge
automatický srážkoměr, jehož měření je založeno na vážení nádoby, která zachycuje padající srážky, tenzometrickou váhou připojenou na řídicí elektroniku. Odstraňuje nedostatky jednoduššího člunkového srážkoměru, protože zachytí a ihned vyhodnotí i tuhé srážky a jeho přesnost není závislá na intenzitě srážek. Pro zachycení tuhých srážek je ve vážené nádobě ekologická nemrznoucí kapalina. Samovolný výpar z hladiny vážené nádoby je potlačen použitím vrstvy silikonového oleje na povrchu vážené kapaliny. Pro zamezení falešných srážek bývá vybaven detektorem srážek. Zast. označení váhového srážkoměru je chionograf, případně srážkový intenzograf.
česky: srážkoměr váhový slov: automatický váhový zrážkomer něm: Niederschlagswaage f  2014
weight barometer
rtuťový tlakoměr založený na určení hmotnosti rtuťového sloupcebarometrické trubici (zavěšené na vahadle vah), nebo rtuti v nádobce tlakoměru. Je určen k registraci tlaku vzduchu. V současné době se v ČR již nepoužívá. Viz též barograf.
česky: tlakoměr váhový slov: váhový tlakomer rus: весовой барометр  1993-a2
Werenskiold diagram
málo používaný druh aerologického diagramu, v němž jsou na horizontální ose vyneseny hodnoty entropie a na vertikální ose tlak vzduchu ve tvaru p0,286. Osy tvoří pravoúhlý souřadnicový systém. Izotermy jsou křivky skloněné pod úhlem přibližně 45°. Autorem tohoto diagramu, který patří mezi energetické diagramy, je švédský meteorolog W. Werenskiold, který ho navrhl v letech 1937–1938. Viz též diagram Stüveho.
česky: diagram Werenskioldův slov: Werenskioldov diagram něm: Werenskiold-Diagramm n rus: диаграмма Вереншельда fr: diagramme pression-entropie m, diagramme de Werenskiold m  1993-a3
westerlies
pásmo mezi subtropickým pásem vysokého tlaku vzduchu a polární oblastí, tj. zhruba mezi 35° a 65° zeměp. šířky příslušné polokoule, v němž převládá přenos vzduchu směrem od západu na východ. Toto zonální proudění je zřetelné zejména ve vyšších vrstvách troposféry, kde tvoří cirkumpolární vír, přičemž dochází k rozšíření pásma západních větrů jak směrem k rovníku, tak směrem k pólům. Blíže k zemskému povrchu je v důsledku rozsáhlé cyklonální činnosti směr větru značně proměnlivý, takže převaha záp. větrů je zřejmější až z klimatologického zpracování. Pásmo západních větrů je lépe vyvinuto na již. polokouli, což souvisí s homogennějším povrchem (převahou oceánu nad pevninami). Zejména na sev. polokouli dochází v některých oblastech k zesílení záp. větrů, a to i v ročním průměru, což souvisí s výskytem tryskového proudění. Viz též větry západní stálé, čtyřicítky řvoucí.
česky: pásmo západních větrů slov: pásmo západných vetrov rus: зона западных ветров něm: Westwindzone f  1993-a3
westerlies
silné a značně stálé větry, které vanou v pásmu západních větrů mezi 35° a 65° zeměp. šířky nad oceány a na přilehlých pevninách. Jsou výrazněji vyvinuty na již. polokouli, kde převládají rozsáhlé plochy oceánů. Kvůli dobré využitelnosti pro plavbu plachetnic bývaly nazývány „hodné“, nicméně vedly i k pojmenování příslušných zeměp. šířek jižní polokoule jako řvoucí čtyřicítky.
česky: větry západní stálé slov: stále západné vetry rus: западные ветры něm: Westwinddrift f  1993-a3
westerly belt
pásmo mezi subtropickým pásem vysokého tlaku vzduchu a polární oblastí, tj. zhruba mezi 35° a 65° zeměp. šířky příslušné polokoule, v němž převládá přenos vzduchu směrem od západu na východ. Toto zonální proudění je zřetelné zejména ve vyšších vrstvách troposféry, kde tvoří cirkumpolární vír, přičemž dochází k rozšíření pásma západních větrů jak směrem k rovníku, tak směrem k pólům. Blíže k zemskému povrchu je v důsledku rozsáhlé cyklonální činnosti směr větru značně proměnlivý, takže převaha záp. větrů je zřejmější až z klimatologického zpracování. Pásmo západních větrů je lépe vyvinuto na již. polokouli, což souvisí s homogennějším povrchem (převahou oceánu nad pevninami). Zejména na sev. polokouli dochází v některých oblastech k zesílení záp. větrů, a to i v ročním průměru, což souvisí s výskytem tryskového proudění. Viz též větry západní stálé, čtyřicítky řvoucí.
česky: pásmo západních větrů slov: pásmo západných vetrov rus: зона западных ветров něm: Westwindzone f  1993-a3
wet adiabat
křivka na termodynamickém diagramu, vyjadřující vztah mezi dvěma stavovými proměnnými (zpravidla mezi teplotou a tlakem) při adiabatickém dějinasyceném vzduchu, který může obsahovat i zkondenzovanou vodu v kapalné fázi. Sklon křívky  tedy odpovídá nasyceně adiabatickému teplotnímu gradientu a slabě závisí na množství zkondenzované kapalné vody. Protože teplo potřebné ke změně teploty kapalné vody přítomné v nasyceném vzduchu je velmi malé, je rozdíl mezi nasycenou adiabatou a pseudoadiabatou zanedbatelný. Na termodynamickém diagramu se proto při znázornění adiabatického děje v nasyceném vzduchu používají pseudoadiabaty. V americké terminologii se nasycená adiabata označuje jako vlhká adiabata.
česky: adiabata nasycená slov: nasýtená adiabata něm: Sättigungsadiabate f rus: влажная адиабата fr: adiabatique saturée f, adiabatique saturée f, pseudoadiabatique f, isoligne pseudoadiabatique f  1993-a3
wet adiabatic
křivka na termodynamickém diagramu, vyjadřující vztah mezi dvěma stavovými proměnnými (zpravidla mezi teplotou a tlakem) při adiabatickém dějinasyceném vzduchu, který může obsahovat i zkondenzovanou vodu v kapalné fázi. Sklon křívky  tedy odpovídá nasyceně adiabatickému teplotnímu gradientu a slabě závisí na množství zkondenzované kapalné vody. Protože teplo potřebné ke změně teploty kapalné vody přítomné v nasyceném vzduchu je velmi malé, je rozdíl mezi nasycenou adiabatou a pseudoadiabatou zanedbatelný. Na termodynamickém diagramu se proto při znázornění adiabatického děje v nasyceném vzduchu používají pseudoadiabaty. V americké terminologii se nasycená adiabata označuje jako vlhká adiabata.
česky: adiabata nasycená slov: nasýtená adiabata něm: Sättigungsadiabate f rus: влажная адиабата fr: adiabatique saturée f, adiabatique saturée f, pseudoadiabatique f, isoligne pseudoadiabatique f  1993-a3
wet day
den se srážkami, v němž byly zaznamenány srážky v podobě trvalého deště nebo deště v přeháňkách.
česky: den s deštěm slov: deň s dažďom něm: Regentag m rus: день с дождем fr: jour de pluie m, jour pluvieux m  1993-a2
wet deposition
hmotnost atm. příměsi, která je uložena na jednotku plochy zem. povrchu za jednotku času v důsledku procesů vymývání příměsí z atmosféry.
česky: depozice mokrá slov: mokrá depozícia něm: nasse Deposition f rus: влажные выпадения (осаждения, накопления) fr: dépôt humide m  1993-a1
wet growth of hailstones
proces růstu krup, při němž nedochází k okamžitému mrznutí vodních kapek zachycených kroupou. Na povrchu kroupy se tvoří vrstva kapalné vody, která postupně mrzne nebo stéká po povrchu a může být při pádu kroupy odstříknuta. Mrznutí stékající vody vyvolává vznik tzv. rampouchovitých výběžků. Mokrý růst nastává, pokud se teplota povrchu kroupy blíží k 0 °C. Při mrznutí zachycené kapalné vody vzniká kompaktní led převážně bez vzduchových bublin.
česky: růst krup mokrý slov: mokrý rast krúp něm: nasses Hagelwachstum n  2014
wet growth of hailstones
česky: růst krup vlhký slov: vlhký rast krúp něm: nasses Hagelwachstum n 
wet snow
intenzivní srážka sněhu tvořená vlhkými vločkami velkých rozměrů, vypadávající při teplotách blízkých 0 °C a usazující se na předmětech na zemi, a zejména na větvích stromů, drátech apod. Vytváří silnou vrstvu, která svou tíhou může způsobit škody. Proto je lepkavý sníh řazen mezi námrazky.
česky: sníh lepkavý slov: lepkavý sneh rus: липкий снег, мокрый снег něm: Pappschnee m  1993-a3
wet spell
časový úsek po sobě jdoucích dnů se srážkami na dané met. stanici. Jako minimální denní úhrn srážek se přitom nejčastěji uvažuje 0,1 mm, ve starších pracích 0,0 mm (neměřitelné srážky). Srážková období, někdy označovaná i jako období vlhká, se střídají se suchými obdobími. Někteří autoři pracují se zvolenou minimální délkou srážkových období, jiní mezi ně počítají i samostatné dny se srážkami. Kromě takto definovaných, tzv. absolutních nebo též uzavřených srážkových období, se někdy vymezují i parciální neboli přerušená srážková období, přičemž kritériem bývá průměrný denní úhrn srážek za toto období. Údaje o četnosti, prům. a nejdelším trvání srážkových období a jejich srážkové vydatnosti jsou důležitými charakteristikami časového rozdělení srážek. Velká četnost, případně délka srážkových období jsou charakteristické pro humidní klima a pro období dešťů.
česky: období srážkové slov: zrážkové obdobie rus: дождливый период, период с осадками něm: Niederschlagsperiode f, Regenperiode f  1993-a3
wet spell
1. syn. období srážkové;
2. obecné označení časového úseku, během něhož se v určité oblasti vyskytly v porovnání s klimatologickým normálem nebo s jiným obdobím větší úhrny srážek. Uvažovaný časový úsek přitom může trvat jen několik dní, ale i celé geologické období, viz např. pluviál.
česky: období vlhké slov: vlhké obdobie rus: влажный период něm: nasse Periode f  1993-a3
wet-bulb depression
česky: diference psychrometrická slov: psychrometrická diferencia něm: Psychrometerdifferenz f rus: психрометрическая разность, косохлёст fr: différence entre la température humide de l'air et sa température sèche f, différence entre la concentration sèche et humide f  1993-a2
wet-bulb depression
česky: rozdíl psychrometrický slov: psychrometrický rozdiel rus: психрометрическая разность něm: Psychrometerdifferenz f  1993-a3
wet-bulb temperature
1. teplota, které teor. nabude původně nenasycený vzduch po nasycení vodní párou. Proběhne-li tento proces jako děj adiabatický nebo děj izobarický, rozlišujeme:
a) adiabatickou vlhkou teplotu Tav. Pomocí termodynamického diagramu ji přibližně určíme tak, že uvažovanou vzduchovou částici převedeme po suché adiabatě do výstupné kondenzační hladiny, kde se vystupující vzduch stane nasyceným vodní párou. Odtud pak vzduchovou částici necháme sestoupit po nasycené adiabatě do výchozí hladiny, na níž přečteme Tav. Převedeme-li částici po nasycené adiabatě dále do tlakové hladiny 1 000 hPa, dostaneme adiabatickou vlhkou potenciální teplotu. Adiabatická vlhká potenciální teplota má ve vzduchu obsahujícím nasycenou vodní páru z hlediska podmínek pro vertikální stabilitu atmosféry analogický význam jako potenciální teplota v nenasyceném vzduchu;
b) izobarickou vlhkou teplotu Tiv. Při jejím určení předpokládáme, že k nasycení (vzhledem k rovinnému vodnímu povrchu) dojde za stálého tlaku vypařováním vody do uvažované vzduchové částice, jíž se odnímá teplo spotřebované na výpar. Tuto teplotu lze vypočítat podle vzorce
Tiv=TL wv(wsw) cp,
kde T značí teplotu vzduchu, Lwv latentní teplo vypařování, cp měrné teplo vzduchu při stálém tlaku, w, resp. ws skutečný směšovací poměr vodní páry, resp. směšovací poměr vodní páry odpovídající stavu nasycení.
Izobarická vlhká teplota je vždy vyšší než adiabatická vlhká teplota. Spolu s ní se v meteorologii používá k analýze termodyn. vlastností vzduchových hmot. Přejdeme-li na termodyn. diagramu z bodu určeného teplotou Tiv v uvažované tlakové hladině po nasycené adiabatě do hladiny 1 000 hPa, zjistíme na teplotní stupnici izobarickou vlhkou potenciální teplotu;
2. v meteorologii běžné zkrácené označení pro teplotu vlhkého teploměru, která se v ideálním případě (z hlediska funkce vlhkého teploměru a na něj působících vnějších faktorů) blíží izobarické vlhké teplotě. Ztotožňování teoreticky určené izobarické vlhké teploty a změřené teploty vlhkého teploměru, k čemuž někdy v praxi dochází, však není zcela přesné.
česky: teplota vlhká slov: vlhká teplota rus: температура смоченного термометра  1993-a1
wet-bulb temperature
teplota udávaná vlhkým teploměrem psychrometru, který je v dobrém tepelném kontaktu se vzduchem, správně ventilovaný a dokonale chráněný před přímým slunečním zářením. Blíží se teplotě vlhké izobarické. Při záporné teplotě je třeba údaj doplnit o informaci, zda je nádobka obalena ledem.
česky: teplota vlhkého teploměru slov: teplota vlhkého teplomeru rus: температура смоченного термометра  1993-a3
wet-bulb thermometer
vžité označení pro jeden z dvojice rtuťových teploměrů tvořících psychrometr. Jeho nádobka je pokryta tkaninovým obalem, tzv. punčoškou, pomocí níž se vytváří film čisté vody nebo ledu na povrchu nádobky. Film se vypařuje při relativní vlhkosti vzduchu nižší než 100 %, čímž se nádobce odnímá teplo potřebné pro výpar, jehož množství je úměrné, mimo jiné, sytostnímu doplňku. Měřená teplota je proto většinou nižší než teplota vzduchu v okolí nádobky, tzn. nižší než údaj suchého teploměru. Může být výjimečně vyšší než teplota suchého teploměru při záporných teplotách ve °C a husté mlze, kdy je nádobce dodáváno latentní teplo kapiček mlhy, které na této nádobce mrznou. Při čtení se zjišťuje, zda při záporných teplotách je na punčošce voda nebo led a podle toho se k vyhodnocení vlhkosti vzduchu použije příslušně označený oddíl psychrometrických tabulek. Na profesionálních stanicích ČR se údaje z vlhkého teploměru používají při nefunkčnosti automatického měřicího systému, pro pravidelné srovnávací měření a na vybraných stanicích pro souběžná měření s automatickým měřicím systémem.
česky: teploměr vlhký slov: vlhký teplomer rus: смоченный термометр  1993-a3
whirls in atmosphere
pojmem vír obecně označujeme rotační pohyb hmotného elementu v plynu nebo v kapalině. V atmosféře se lze setkat s víry různých velikostí, které vznikají z rozmanitých příčin. Největším vírem, souvisejícím se všeobecnou cirkulací atmosféry, je cirkumpolární vír, patrný na výškových mapách horní troposféry a spodní stratosféry. K vírům synoptického měřítka patří cyklony a tropické cyklony. V subsynoptickém měřítku lze na družicových snímcích často identifikovat různé oblačné víry, k vírům malého měřítka o průměru řádově jednotek až stovek m patří prachové nebo písečné víry a tromby. Všechny zmíněné víry se vyznačují přibližně vert. orientací rotační osy. V atmosféře se však vytvářejí i stabilní víry s horiz. nebo kvazihorizontální osou, tzv. rotory. S turbulencí v atmosféře je spjat výskyt náhodně se pohybujících nestabilních vírů s různou orientací osy rotace, jejichž průměry dosahují od několika mm do stovek m. Viz též měřítko vírů v atmosféře, proudění vírové.
česky: víry v atmosféře slov: víry v atmosfére rus: вихри в атмосфере něm: atmosphärischer Wirbel m  1993-a1
whirlwind
souhrnný název pro všechny atmosférické víry s přibližně vertikální osou rotace, průměrem řádově od desítek centimetrů do stovek metrů (max. cca do 2 km), bez ohledu na mechanizmus jejich vzniku a bez ohledu na to, zda se dotýkají zemského povrchu či nikoliv. Tromba se může utvořit nad přehřátým zemským povrchem, pak je označována jako prachový nebo písečný vír či rarášek, nebo pod základnou konv. oblaku; mezi takové tromby patří kondenzační chobot nedotýkající se zemského povrchu, vodní smršť a tornádo. Ke zviditelnění tromby může dojít buď různým materiálem unášeným ze zemského povrchu (v prachovém nebo písečném víru), nebo kondenzací vodní páry (v kondenzačním chobotu neboli nálevce tromby, klasifikované jako tuba), v případě tornáda zpravidla oběma způsoby. Mezi tromby se nezahrnují víry s převládající horizontální osou rotace (např. rotory).
česky: tromba slov: tromba rus: смерч, тромб  1993-a3
whistler
zvuk akust. kmitočtu slyšitelný v citlivých radiopřijímačích. Šíří se atmosférou, podél magnetických siločar. Připomíná hudební tón trvající asi 1 s, během něhož klesne kmitočet zhruba z 10 kHz na 1 kHz. Zdrojem atmosférického hvizdu jsou blesky na celé zeměkouli. Viz též sfériky.
česky: hvizd atmosférický slov: atmosférický hvizd rus: свистящие атмосферики něm: Whistler m  1993-a3
white dew
bílá usazenina zmrzlých kapek rosy; nemá krystalickou strukturu. Nesmí se zaměňovat s jíním.
česky: rosa zmrzlá slov: zmrznutá rosa rus: замерзшая роса něm: gefrorener Tau m  1993-a3
white rainbow
syn. duha mlhová – hlavní duha, vznikající lomem, vnitřním odrazem a v malé míře ohybem světla na nepatrných vodních kapičkách mlhy nebo kouřma. Tato homogenita spektra kapiček způsobuje, že bílá duha tvoří bělavý oblouk, jen někdy ohraničený tenkým červeným pruhem na vnější a slabě namodralým na vnitřní straně.
česky: duha bílá slov: biela dúha něm: Nebelbogen m rus: белая радуга fr: arc blanc m, arc-en-ciel blanc m  1993-a3
whiteout
podmínky, při nichž vysoko zvířený sníh a/nebo hustá mlha snižují dohlednost a současně zemský povrch kryje sněhová pokrývka, takže není možné rozeznat obzor. Dochází tak k podstatnému ztížení orientace v prostoru. Tyto podmínky typicky nastávají při blizardu nebo při hustém sněžení.
česky: tma bílá  2019
widespread rain
zast. označení pro trvalý déšť.
česky: déšť krajinný slov: krajinský dážď něm: Landregen m rus: обложной дождь fr: pluie régionale f  1993-a3
Wien law
syn. zákon posunovací – zákon, jehož pomocí lze určit vlnovou délku λm, odpovídající maximu energie ve spektru záření absolutně černého tělesa při dané teplotě. Wienův zákon se obvykle používá ve tvaru
λm.T=2897,82± 0,13
kde T je teplota povrchu vyzařujícího černého tělesa v K a λm pak vychází v μm. Pro hodnotu λm = 0,475.10–6 m ve spektru slunečního záření vyplývá z Wienova zákona povrchová teplota Slunce přibližně 6 100 K. Poněvadž se podle Wienova zákona s rostoucí teplotou absolutně černého tělesa posouvá λm ke kratším vlnovým délkám, nazývá se uvedený zákon též někdy zákonem posunovacím. Zákon formuloval něm. fyzik W. Wien v r. 1893. Tento zákon je důsledkem obecnějšího Planckova zákona.
česky: zákon Wienův slov: Wienov zákon rus: закон Вина něm: Wiensches Gesetz n, Wiensches Verschiebungsgesetz n  1993-a3
Wild evaporimeter
nejstarší výparoměr pro měření potenciálního výparu vody z vodní hladiny v meteorologické budce. Je tvořen listovními vahami, na nichž je umístěna kruhová miska o průřezu 250 cm2, naplněná destilovanou vodou. Úbytek vody vypařováním za interval měření se určí podle poklesu hmotnosti misky. Přístroj zkonstruoval švýcarský meteorolog H. Wild (1871). Tento výparoměr je jediný, který umožňuje měření výparu z povrchu ledu v zimním období. Údaje Wildova výparoměru jsou však zatíženy řadou systematických chyb a špatně korelují s výparem z vodní hladiny v přírodních i umělých nádržích. Proto se na území ČR přestal v 50. letech 20. století používat. V současné době je provozován na meteorologické stanici Praha Karlov.
česky: výparoměr Wildův slov: Wildov výparomer rus: испаритель Вильда něm: Verdunstungswaage nach Wild f, Wild-Waage f  1993-a3
Wild-Fuess barometer
česky: tlakoměr Wildův–Fuessův slov: tlakomer Wilda a Fuessa rus: барометр Вильда-Фусса  1993-b1
Willett's fog classification
nejznámější genetická klasifikace mlh, vytvořená H. Willettem v roce 1928, která člení mlhy podle podmínek a způsobu jejich vzniku a rozeznává:
a) mlhy uvnitř vzduchových hmot, k nimž patří mlhy radiační, advekční a advekčně-radiační;
b) mlhy frontální, které se dále dělí na mlhy na frontách a na mlhy předfrontální a zafrontální.
Jednotlivé typy se dále dělí podle různých hledisek. Např. mlhy advekční se dále dělí na mlhy vznikající při advekci relativně teplého vzduchu nad chladnější povrch a mlhy vznikající při advekci studeného vzduchu nad teplejší povrch s vysokou schopností odpařovat vodu (vypařování arktických moří, v našich podmínkách podzimní ranní vypařování z vodních ploch). Původní Willettova klasifikace mlh byla různými autory doplňována a upravována (např. H. R. Byersem), jiné genetické klasifikace mlh vytvořili J. J. George, S. Petterssen, A. D. Zamorskij a jiní.
česky: klasifikace mlh Willettova slov: Willettova klasifikácia hmiel rus: классификация туманов Виллета něm: Willettsche Nebelklassifikation f  1993-a2
willy-willy
1. označení pro prachový nebo písečný vír v Austrálii;
2. zastaralé regionální označení severoaustralských tropických cyklon. Viz též cyklon.
česky: willy–willy slov: willy-willy rus: вили-вили něm: Willy-Willy m  1993-a3
wind
jeden ze základních meteorologických prvků, který popisuje pohyb zvolené částice vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku. Pro jeho vyjádření užíváme vektor rychlosti větru, v met. praxi zkráceně vektor větru. Horiz. složka vektoru větru vzniká především působením horiz. složky síly tlakového gradientu a Coriolisovy síly. Dále se uplatňuje i odstředivá síla a síla tření. Vert. složka vektoru větru vzniká jako důsledek pohybu vzduchu v cirkulačních a frontálních systémech, konvekce, obtékání překážek apod. V běžné řeči se za vítr považuje jen horiz. složka vektoru větru. Vítr je prostředkem přenosu vody v atmosféře, přenosu energie, hybnosti a dalších fyz. vlastností ve vzduchových hmotách. Zvyšuje intenzitu výparu z vodní hladiny a z povrchu vlhkých předmětů, odnímá teplo tělesům, působí na překážky dynamickým tlakem, ovlivňuje ukládání sněhových závějí, vytváření námrazků apod. V met. praxi se sleduje odděleně směr a velikost vektoru větru jako směr větru a rychlost větru. Viz též měření větru, profil větru, protivítr, radiovítr, zákon větru barický, energie větru, vánek, náraz větru, pole větrů, pulzace větru, růžice větrná, tlak větru, extrémy rychlosti větru, stáčení větru, stočení větru, střih větru, bouře větrná.
česky: vítr slov: vietor rus: ветер něm: Wind m  1993-a3
wind arrow
symbol pro vyjádření směru větru v daném místě na synoptické mapě ve staničním modelu. Viz též opeření šipky větru, praporek větru.
česky: šipka větru slov: šípka vetra rus: ветровая стрелка něm: Windpfeil m  1993-a2
wind chill
fiktivní teplota zahrnující vliv zchlazování větrem a směřující k vystižení subj. pocitu daného objektu, zpravidla člověka. Neexistuje obecně přijatý způsob jejího objektivního určení. V současné době (poč. r. 2017) se u nás zpravidla aplikuje kanadská metoda založená na vzorci
Tpoc = 13.12 + 0.6215T - 11.37V0.16 + 0.3965TV0.16,
kde Tpoc značí pocitovou teplotu (v originále označovanou jako wind chill) ve °C, T teplotu vzduchu ve °C a V rychlost větru v km/h. Tento vzorec nelze používat při teplotách vzduchu nad 10 °C a rychlostech větru pod 7 km/h.
česky: teplota pocitová slov: teplota pocitová rus: ощущаемая температура  1993-a3
wind cone
„pytel" větrný – zařízení pro orientační určení směru a částečně i rychlosti větru. Skládá se z otevřeného kužele zhotoveného z tkaniny a upevněného na širším konci ke kovovému kruhu volně otočnému kolem svislé osy tak, aby se působením větru mohl spolu s ním otáčet. Větrný rukáv má být na každém letišti. Používá se rovněž pro orientační určení větru na dálnicích, především jako upozornění na boční vítr, a na průmyslových, zpravidla chem. zařízeních s produkcí škodlivých látek do ovzduší.
česky: rukáv větrný slov: vetromerný rukáv rus: ветровой конус něm: Windsack m  1993-a1
wind direction
směr, odkud vane vítr, v met. praxi směr opačný ke směru horiz. složky vektoru větru. Na met. stanicích se určuje jako průměrný směr větru za posledních 10 minut před termínem pozorování; nastane-li během tohoto intervalu náhlá změna směru větru, směr větru se určuje jako průměrný směr větru za zkrácené období od této změny do termínu pozorování. Při bezvětří se směr větru uvádí jako 0 stupňů. Směr větru se může také udávat pomocí angl. zkratek. Např. vých. vítr je vyjádřen ve stupních 90 (E), již. vítr 180 (S), záp. vítr 270 (W) a sev. vítr 360 (N). Směr větru měřený na stanicích do 1° od Severního pólu nebo do 1° od Jižního pólu se udává takovým způsobem, že azimutální kruh je nastaven tak, aby se jeho nula shodovala s nultým poledníkem, tj. směr větru 360° je rovnoběžný s nultým poledníkem. Viz též vítr proměnlivý, růžice větrná.
česky: směr větru slov: smer vetra rus: направление ветра něm: Windrichtung f  1993-a3
wind divide
poměrně trvalá hranice v poli větru, oddělující dvě oblasti se značně rozdílnými směry převládajícího větru. Příkladem větrného předělu je osa hřebene vysokého tlaku vzduchu, který v zimě směřuje ze sibiřské anticyklony západně přes střední Evropu nad Francii a v létě z azorské anticyklony přes Španělsko a Francii nad střední Evropu. Je patrná na klimatologických mapách.
česky: předěl větrný slov: veterné rozhranie rus: ветрораздел něm: Windscheide f  1993-a3
wind energy
kinetická energie proudícího vzduchu v atmosféře. Množství této energie procházející za jednotku času jednotkovou plochou kolmou ke směru proudění se označuje jako výkon větru. Ideální výkon větru N je určen výrazem
12ρv3,
kde ρ je hustota vzduchu a v rychlost větru. Na zařízeních pro využití energie větru se určuje mech. výkon větru NR podle vztahu
NR=12cFFρv3,
kde F je velikost záchytné plochy zařízení kolmé na směr větru,cF součinitel výkonu, jehož hodnota závisí na aerodyn. a jiných vlastnostech zařízení, jakož i na rychlosti větru, přičemž celkové množství práce produkované energií větru za určitý čas se určí jako součin výkonu větru a příslušného času, popř. sumací takových součinů.
česky: energie větru slov: energia vetra rus: кинетическая энергия вихра něm: Windenergie f fr: énergie éolienne f, énergie du vent f  1993-a1
wind field
vektorové spojité pole velikosti a směru rychlosti větru, nebo skalární spojité pole velikosti rychlosti větru. Pole větru je spjato s cirkulací atmosféry a významně ovlivňováno členitostí a drsností povrchu. V met. praxi se spíše setkáváme s dvojrozměrnými poli větru ve zvolených hladinách. Rozlišujeme např. pole přízemního větru, pole výškového větru v jednotlivých izobarických hladinách apod. Jiným příkladem může být pole větru ve zvoleném vertikálním řezu atmosférou. Dvojrozměrné pole větru lze graf. popsat např. pomocí izotach.
česky: pole větru slov: pole vetra rus: поле ветра něm: Windfeld n  1993-a3
wind force
setrvačná síla projevující se dyn. účinky proudícího vzduchu na překážky. Tyto účinky tvoří základ Beaufortovy stupnice větru. První přístroj k měření síly větru zkonstruoval angl. fyzik R. Hooke v r. 1667. Viz též měření větru, tlak větru.
česky: síla větru slov: sila vetra rus: сила ветра něm: Windstärke f  1993-a1
wind gust
česky: poryv větru slov: poryv vetra něm: Windstoß m  1993-a1
wind pole
zřídka užívané označení místa na Zemi s nejvyšší prům. rychlostí větru. Australský polárník D. Mawson tak označil pobřeží Adéliny země v jihovýchodní Antarktidě poté, co jeho expedice zaznamenala ve svém základním táboře na Cape Denison v letech 1912–1913 prům. roč. rychlost větru 19,4 m.s–1. Tento údaj byl odb. veřejností zpočátku přijat s nedůvěrou, avšak pozdější měření prokázala, že vých. pobřeží Antarktidy lze označit za největrnější oblast Země. Prům. rychlost větru na zdejších stanicích Mawson a Mirnyj je 11,3 m.s–1, přičemž denní maximum rychlosti větru po většinu rokudosahuje rychlosti orkánu. Srovnatelné podmínky se jinde na Zemi vyskytují na vybraných lokalitách, jako je např. Mount Washington ve státě New Hampshire (USA). Viz též klima antarktické, extrémy rychlosti větru.
česky: pól větrů slov: pól vetrov rus: полюс ветров něm: Windpol m  1993-a3
wind power
kinetická energie proudícího vzduchu v atmosféře. Množství této energie procházející za jednotku času jednotkovou plochou kolmou ke směru proudění se označuje jako výkon větru. Ideální výkon větru N je určen výrazem
12ρv3,
kde ρ je hustota vzduchu a v rychlost větru. Na zařízeních pro využití energie větru se určuje mech. výkon větru NR podle vztahu
NR=12cFFρv3,
kde F je velikost záchytné plochy zařízení kolmé na směr větru,cF součinitel výkonu, jehož hodnota závisí na aerodyn. a jiných vlastnostech zařízení, jakož i na rychlosti větru, přičemž celkové množství práce produkované energií větru za určitý čas se určí jako součin výkonu větru a příslušného času, popř. sumací takových součinů.
česky: energie větru slov: energia vetra rus: кинетическая энергия вихра něm: Windenergie f fr: énergie éolienne f, énergie du vent f  1993-a1
wind pressure
tlak vyvolaný aerodyn. působením proudícího plynu na překážku, přičemž se obvykle uvažuje jen horiz. složka proudění a horiz. složka vznikající síly. Tlak větru je funkcí rychlosti proudění, tvaru překážky a hustoty proudícího vzduchu. Pro praktické účely se tlak větru někdy udává jako dynamický tlak. Viz též síla větru, energie větru.
česky: tlak větru slov: tlak vetra rus: давление ветра  1993-a3
wind profile
graf. nebo mat. vyjádření změny rychlosti, popř. směru větru jako funkce výšky (vertikální profil větru) nebo horiz. vzdálenosti (horizontální profil větru).
česky: profil větru slov: profil vetra rus: профиль ветра něm: Windprofil n  1993-a1
wind pulsation
opakované kolísání rychlosti a směru větru s malou amplitudou a s frekvencí pod 1 s, které je vyvoláváno zejm. prouděním vzduchu kolem objektů rel. malých rozměrů (např. věží, stožárů apod.). Viz též náraz větru.
česky: pulzace větru slov: pulzácia vetra rus: пульсации ветра něm: Windpulsation f  1993-a1
wind rose
graf. znázornění režimu větru na určitém místě formou směrového (paprskového) diagramu. Délka paprsků, značících světové strany, vyjadřuje četnost větru z daného směru. Složitějším druhem tohoto diagramu je podmíněná větrná růžice, která znázorňuje charakteristiky režimu větru za současného výskytu jiných meteorologických prvků a dalších jevů. Sestrojuje se pro dny nebo termíny, v nichž byl pozorován podmiňující prvek nebo tento prvek nabyl hodnoty v určitém intervalu. Jde např. o znázornění směru větru při jeho různých rychlostech, při různých oborech hodnot met. prvků, při určitých koncentracích znečišťujících příměsí, různých typech vertikální stability atmosféry apod.
Speciálním typem podmíněné větrné růžice je stabilitně a rychlostně členěná větrná růžice, která slouží jako vstup pro výpočty rozptylu emisí některými gaussovskými rozptylovými modely. Pro české gaussovské modely SYMOS´97 a ATEM se využívá stabilitní členění podle Bubníka a Koldovského, založené na hodnotě vertikálního teplotního gradientu.
česky: růžice větrná slov: veterná ružica rus: роза ветров něm: Windrose f  1993-a3
wind rotation
postupná prostorová změna směru větru ve vert. nebo horiz. směru (vertikální nebo horizontální střih větru). Analogicky se jako stáčení větru označují i postupné časové změny směru větru v daném místě. Viz též stočení větru.
česky: stáčení větru slov: stáčanie vetra rus: вращение ветра něm: Winddrehung f  1993-a2
wind rotation in boundary layer of atmosphere
1. vert. stáčení větru působené v mezní vrstvě atmosféry poklesem velikosti síly tření s výškou. Při zemském povrchu se směr větru odklání od izobar do strany s nižším atm. tlakem o určitý úhel, jehož velikost se v našich podmínkách nejčastěji pohybuje kolem 30° a poněkud roste s drsností zemského povrchu, se zvětšující se stabilitou teplotního zvrstvení a s klesající zeměp. šířkou. S rostoucí výškou se pak vítr postupně stáčí přibližně do směru geostrofického větru, což lze za určitých zjednodušujících předpokladů modelově vyjádřit pomocí Taylorovy spirály;
2. horiz. stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry působené tím, že při růstu nebo poklesu drsnosti zemského povrchu ve směru proudění vzduchu se zvětšuje nebo zmenšuje odklon přízemního větru od směru izobar. Na sev. polokouli se proudění stáčí v případě rostoucí drsnosti vlevo, při jejím poklesu ve směru proudění vpravo. Na již. polokouli je tomu opačně.
česky: stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry slov: stáčanie vetra v hraničnej vrstve atmosféry rus: вращение ветра в пограничном слое атмосферы něm: Winddrehung in der Grenzschicht der Atmosphäre f  1993-a1
wind shadow
prostor za překážkou, v němž dochází k poklesu rychlosti větru. Rozsah větrného stínu souvisí s tvarem i výškou překážky a zvětšuje se s rychlostí proudění vzduchu. Viz též závětří, efekt závětrný.
česky: stín větrný slov: veterný tieň rus: ветровая тень něm: Windschatten m  1993-a2
wind shaft
symbol pro vyjádření směru větru v daném místě na synoptické mapě ve staničním modelu. Viz též opeření šipky větru, praporek větru.
česky: šipka větru slov: šípka vetra rus: ветровая стрелка něm: Windpfeil m  1993-a2
wind shear
prostorová změna vektoru rychlosti proudění připadající na jednotkovou vzdálenost. Nejčastěji se uvažuje vert. střih větru, který definujeme jako parciální derivaci vektoru rychlosti proudění podle vert. souřadnice. Pod pojmem horiz. střih větru rozumíme změnu vektoru rychlosti proudění v určitém směru horiz. roviny připadající na jednotku vzdálenosti, čili analogicky parciální derivaci vektoru rychlosti proudění v daném horiz. směru. V případech, kdy uvažujeme jen rychlost proudění bez ohledu na směr, hovoříme o gradientu rychlosti proudění, slang. gradientu větru, který vyjadřujeme v případě vert. změny v m.s–1 na 100 m či na 1 000 m nebo v uzlech na 1 000 stop; v případě horiz. změny v m.s–1 nejčastěji na 100 km. V dynamické meteorologii rozlišujeme např. anticyklonální a cyklonální horiz. střih větru. Střih větru je významným met. jevem zejména pro leteckou dopravu, proto je letecká meteorologická služba povinna vydávat výstrahu při překročení určitých hodnot střihu větru podle směrnic ICAO. Viz též počasí střihové.
česky: střih větru slov: strih vetra rus: сдвиг ветра něm: Windscherung f  1993-a2
wind sleeve
„pytel" větrný – zařízení pro orientační určení směru a částečně i rychlosti větru. Skládá se z otevřeného kužele zhotoveného z tkaniny a upevněného na širším konci ke kovovému kruhu volně otočnému kolem svislé osy tak, aby se působením větru mohl spolu s ním otáčet. Větrný rukáv má být na každém letišti. Používá se rovněž pro orientační určení větru na dálnicích, především jako upozornění na boční vítr, a na průmyslových, zpravidla chem. zařízeních s produkcí škodlivých látek do ovzduší.
česky: rukáv větrný slov: vetromerný rukáv rus: ветровой конус něm: Windsack m  1993-a1
wind sock
„pytel" větrný – zařízení pro orientační určení směru a částečně i rychlosti větru. Skládá se z otevřeného kužele zhotoveného z tkaniny a upevněného na širším konci ke kovovému kruhu volně otočnému kolem svislé osy tak, aby se působením větru mohl spolu s ním otáčet. Větrný rukáv má být na každém letišti. Používá se rovněž pro orientační určení větru na dálnicích, především jako upozornění na boční vítr, a na průmyslových, zpravidla chem. zařízeních s produkcí škodlivých látek do ovzduší.
česky: rukáv větrný slov: vetromerný rukáv rus: ветровой конус něm: Windsack m  1993-a1
wind speed
1. vektor rychlosti pohybu vzduchu, obvykle jeho horiz. složka. Vert. složka se zpravidla určuje jako samostatná veličina a označuje se jako vert. (výstupná, stoupací) rychlost;
2. velikost vektoru rychlosti pohybu vzduchu. Rychlost větru se měří v m.s–1, v uzlech (knotech), popř. v km.h–1. Pro odhad rychlosti větru se používá Beaufortova stupnice větru. Viz též vítr, měření větru, profil větru, extrémy rychlosti větru.
česky: rychlost větru slov: rýchlosť vetra rus: скорость ветра něm: Windgeschwindigkeit f  1993-a2
wind storm
vítr dosahující vysoké rychlosti, takže může v daném místě způsobit podstatné škody. V Beaufortově stupnici větru jde přibližně o stupně 9 až 12, tedy vichřiceorkán. Může postihovat různě velké území a trvat různě dlouho v závislosti na příčinách. Rozsáhlé a často vícedenní větrné bouře jsou spojeny s hlubokými cyklonami, přičemž v tropické cykloně dosahují obecně větší intenzity než v mimotropické cykloně. V souvislosti s konvektivními bouřemi vznikají větrné bouře různých typů, viz např. derecho, downburst, húlava, tornádo. Větrné bouře mohou být podmíněny i orograficky, viz např. padavý vítr, efekt tryskový, vlnové proudění. Viz též extrémy rychlosti větru.
česky: bouře větrná slov: veterná búrka něm: Windsturm m fr: tempête de vent f  2014
wind vane
zast. označení pro větrnou směrovku, zpravidla doplněnou anemometrem s výkyvnou deskou.
česky: korouhev větrná slov: veterná koruhva rus: флюгер něm: Windfahne f  1993-a2
wind vane
přístroj k měření směru větru. Má otočnou část, která se účinkem větru nastavuje po směru proudnic. Její poloha se určuje buď vizuálně podle pevné větrné růžice, jak tomu bylo u dříve používaných větrných korouhví, nebo při dálkovém přenosu polohového úhlu se odčítá na indikační, popř. registrační části přístroje. Většinou je otočná kolem svislé osy a měří tedy horiz. složku směru větru. Speciálně zkonstruované tzv. dvojsměrovky neboli dvoukomponentní větrné směrovky mohou měřit i vert. složku směru větru, dnes se však k tomu účelu používají spíše třírozměrné ultrasonické anemometry. Měřicí vlastnosti směrovky jsou závislé zejména na rotačním momentu a tvarování její otočné části. Např. lehké směrovky s rozbíhavými plochami ocasní části jsou citlivé na krátkodobé změny směru větru zejména při nízkých rychlostech větru, zatímco hmotné směrovky s ocasní částí kapkovitého tvaru udávají částečně shlazené hodnoty směru větru.
česky: směrovka větrná slov: veterná smerovka rus: флюгарка něm: Windfahne f, Windrichtungsgeber m  1993-a3
wind velocity
1. vektor rychlosti pohybu vzduchu, obvykle jeho horiz. složka. Vert. složka se zpravidla určuje jako samostatná veličina a označuje se jako vert. (výstupná, stoupací) rychlost;
2. velikost vektoru rychlosti pohybu vzduchu. Rychlost větru se měří v m.s–1, v uzlech (knotech), popř. v km.h–1. Pro odhad rychlosti větru se používá Beaufortova stupnice větru. Viz též vítr, měření větru, profil větru, extrémy rychlosti větru.
česky: rychlost větru slov: rýchlosť vetra rus: скорость ветра něm: Windgeschwindigkeit f  1993-a2
wind waves
rytmické pohyby vodní hladiny vyvolané větrem na oceánech, mořích, jezerech, přehradách atd., jejichž rozměry jsou přímo závislé na rychlosti větru, jeho trvání, na velikosti vodní hladiny a hloubce nádrže. Jsou významné jak ve vodní dopravě, tak při stavbě hydrotechnických děl. Viz též vlny stojaté.
česky: vlnění vodní hladiny slov: vlnenie vodnej hladiny rus: ветровое волнение, ветровые волны něm: Windsee f, Windwellen f/pl  1993-a1
windbreak
pás tvořený stromy a keři vysázený na ochranu zájmového území před škodlivými účinky větru. Větrolamy se zakládají v převážně rovinných a bezlesých oblastech se sušším klimatem ve snaze snížit rychlost výsušných větrů a omezit např. odnos půdních částic nebo sněhu z polí. Větrolamy mají komplexní účinky na vodní a tepelnou bilanci prostředí v mikroklimatickém měřítku. Viz též suchověj.
česky: větrolam slov: vetrolam rus: ветрозащитная полоса něm: Windbrecher m, Windschutzgürtel m, Windschutzstreifen m  1993-a1
windprofiler
automatický bezobslužný přístroj k měření směru a rychlosti větru ve vertikálním profilu sahajícím od výšky 100–200 m do několika kilometrů. V principu se jedná o dopplerovský radar, který používá 5 paprsků, jeden vertikální a 4 ortogonální, odkloněné 15° od vertikály. Cílem, odrážejícím část vyslaného elektromagnetického vlnění zpět k anténě, jsou turbulentní nehomognity ve vzdušném proudění. Přístroj je schopen měřit jak horizontální, tak vertikální složku větru. Frekvence odraženého signálu se měří v intervalech odpovídajících času, za který se odražený signál vrátí z požadované výšky. Radar může být doplněn akustickým systémem, který umožňuje měřit výškový profil teploty vzduchu. Zvuk o frekvenci 2–3 kHz vyslaný systémem reproduktorů a šířící se směrem vzhůru, je v tomto případě cílem pro vertikální radarový paprsek. Z posunu frekvence odraženého signálu se vypočítává rychlost šíření zvuku a z té potom virtuální teplota vzduchu. Používá se výhradně označení přístroje z angličtiny.
česky: windprofiler slov: windprofiler něm: Wind Profiler m  2016
windward effect
souborné označení pro změny hodnot meteorologických prvků na návětří orografických překážek, tedy i v jejich předpolí. Návětrný efekt způsobuje mj. zvětšování oblačnosti a snižování výšky základny oblaků. Podílí se na orografickém zesílení srážek a tím i následně na vzniku závětrného efektu. Návětrný efekt působíi na strmých mořských pobřežích, v Evropě např. ve Skotsku a v Norsku. Viz též srážky orografické, efekt nálevkový.
česky: efekt návětrný slov: náveterný efekt rus: наветренный еффект něm: Luveffekt m, Luvwirkung f fr: effet au vent du relief m, effet orographique m  1993-a3
windward side
svah spolu s předpolím orografické překážky, orientovaný proti směru proudění, v klimatologickém smyslu proti směru převládajícího větru, kde se již projevuje návětrný efekt. Návětří se vyznačuje především větší oblačností a většími úhrny srážek než závětří.
česky: návětří slov: návetrie, náveterná strana rus: наветренная сторона něm: Luv f  1993-a3
winter
jedna z hlavních klimatických, příp. fenologických sezon ve vyšších zeměp. šířkách dané polokoule, vymezená např. takto:
1. období od zimního slunovratu do jarní rovnodennosti (astronomická zima);
2. trojice zimních měsíců, na sev. polokouli prosinec, leden a únor (tzv. klimatologická zima);
3. období s prům. denními teplotami 5 °C a nižšími. Někteří autoři považují za zimu období výskytu sněhové pokrývky, období s trváním denní minimální teploty vzduchu pod 0 °C apod. Viz též tuhost zimy.
česky: zima slov: zima rus: зима něm: Winter m  1993-a3
winter monsoon
monzun, jenž je podmíněn převládáním vyššího tlaku vzduchu nad velkými oblastmi pevnin v zimě, vanoucí většinou z pevniny na moře. Je převážně suchý, srážky přináší jen do ostrovních a dalších lokalit, pokud v určitém úseku vane nad mořem, odkud čerpá vodní páru. Zimní monzun je hlavní příčinou období sucha v oblastech s monzunovým klimatem.
česky: monzun zimní slov: zimný monzún rus: зимний муссон něm: Wintermonsun m  1993-a3
winter severity
syn. drsnost zimy – nepřesně vymezený pojem charakterizující průběh zimy z met. hlediska. Někteří autoři do něho zahrnují jen teplotní charakteristiky zimy, jiní i údaje o sněhových poměrech, hloubce promrzání půdy, popř. délce zámrzu vodních toků, jezer a moří. Z teplotních ukazatelů tuhosti zimy se užívají zvláště odchylky teploty vzduchu od normálů, počty ledových dní, sumy záporných prům. denních teplot vzduchu nebo prům. absolutní minima teploty vzduchu. Ze sněhových charakteristik slouží k hodnocení tuhosti zimy především údaje o trvání sněhové pokrývky a její max. výšce.
česky: tuhost zimy slov: tuhosť zimy rus: суровость зимы  1993-a1
winter smog
česky: smog zimní slov: zimný smog něm: Wintersmog m 
winter solstice
viz slunovrat.
česky: slunovrat zimní něm: Wintersonnenwende  2019
winter thunderstorm
bouřka, která se vyskytuje při vývoji srážkových konvektivních oblaků v zimním období, nejčastěji při přechodu rychle postupující výrazné studené nebo podružné studené fronty. Občas se může vyskytnouti za situace, kdy konv. oblaky v rámci frontální oblačnosti nelze rozlišit, pak je vázána na oblačnost typu nimbostratus. Je zpravidla doprovázena náhlým zesílením větru a silným sněžením. Horní hranice konv. oblačnosti bývá ve výšce pouze 4 až 5 km. Při přechodu zimní bouřky zaznamenáváme obyčejně jen několik velmi silných výbojů. Zimní bouřky jsou u nás řídké, nad oceány jsou však častým jevem.
česky: bouřka zimní slov: zimná búrka něm: Wintergewitter n rus: зимняя гроза fr: orage de neige m  1993-a2
wire sonde
přístroj zavěšený pod upoutaným balonem, měřící jeden nebo několik meteorologických prvků, např. vítr, tlak, vlhkost a teplotu vzduchu. Změřené údaje jsou přijímány pozemním přijímacím a vyhodnocovacím zařízením. Slouží k měření v přízemní a mezní vrstvě atmosféry, zejména v souvislosti se zjišťováním podmínek pro šíření příměsí v atmosféře. Viz též sondáž ovzduší upoutanou sondou.
česky: sonda upoutaná slov: pripútaná sonda rus: привязной зонд něm: Fesselsonde f  1993-a3
wire sonde sounding
sondáž ovzduší prováděná radiosondou nebo jiným měřicím přístrojem neseným upoutaným balonem. Používá se speciálně pro měření v přízemní a mezní vrstvě atmosféry. Viz též sonda upoutaná.
česky: sondáž ovzduší upoutanou sondou slov: sondáž ovzdušia pripútanou sondou rus: зондирование с помощью привязного зонда něm: Fesselsondierung f  1993-a1
WMO Information System
informační systém Světové meteorologické organizace. Je budován rozvíjením a zdokonalováním Světového telekomunikačního systému (GTS) tak, aby mohl zajistit sběr a automatickou distribuci měřených, pozorovaných a zpracovaných dat nejen členům Světové meteorologické organizace, ale i dalším oprávněným uživatelům meteorologických informací, zejména v případě povodní, jaderných nebo chemických havárií apod. Hlavní funkci mají centra GISC (Global Information System Centres) spojená telekomunikační sítí s vysokou rychlostí přenosu; úlohu regionálních telekomunikačních center v rámci WIS plní centra DCPC (Data Collection or Production Centres); úkolem národních center NC je sběr a distribuce dat na národní úrovni. WIS umožňuje online přístup k některým datům uloženým v GISC a DCPC.
česky: WIS slov: WIS něm: WIS  2014
WMO Integrated Global Observing System
integrovaný systém pozorování Světové meteorologické organizace (WMO). Kromě existujícího Světového pozorovacího systému (GOS) zahrnuje také další programy WMO: Global Atmosphere Watch (GAW), Global Cryosphere Watch (GCW) a World Hydrological Cycle Observing System (WHYCOS). Cílem WIGOS je dosažení efektivní koordinace činnosti všech dosavadních složek systému pro zvýšení kvality a dostupnosti dat, s přihlédnutím k požadavkům a možnostem národních meteorologických center.
česky: WIGOS slov: WIGOS něm: WIGOS n  2014
WMO Regional Association
oblasti, na které Světová meteorologická organizace (WMO) rozdělila svět za účelem plnění úkolů s přihlédnutím ke specifickým podmínkám v různých regionech. V rámci územních oblastí řídí činnost jednotlivých met. a hydr. služeb oblastní sdružení (RA, Regional Associations), která jsou vedle kongresu a tech. komisí zákl. orgány WMO. RA I zaujímá Afriku, RA II Asii, RA III Jižní Ameriku, RA IV Severní a Střední Ameriku, RA V Austrálii a RA VI zaujímá Evropu a středomořské země Blízkého východu a bývalé sovětské republiky v oblasti Kavkazu.
česky: oblast územní WMO slov: územná oblasť WMO rus: территориальная область ВМО, территория ВМО něm: WMO-Territorialgebiet n  1993-a3
WMO Technical Commissions
komise ustanovená Světovou meteorologickou organizací pro celosvětové studium problémů ve vybraných oblastech meteorologie, klimatologie a hydrologie. Od r. 2019 existují dvě takové komise: Komise pro pozorování, infrastrukturu a informační systémy (Commission for Observation, Infrastructure and Information Systems, zkráceně Infrastructure Commission – COIIS) a Komise pro služby a aplikace v oblasti počasí, klimatu, vody a dalších oblastech životního prostředí (Commission for Weather, Climate, Water and Related Environmental Services and Applications, zkráceně Services Commission – CSA).
Pod nově ustavenou technickou komisi COIIS přešla agenda dvou zrušených komisí, jmenovitě Komise pro základní systémy (CBS) a Komise pro přístroje a pozorovací metody (CIMO). Pod nově ustavenou technickou komisi CSA přešla agenda pěti zrušených komisí, jmenovitě Komise pro leteckou meteorologii (CAeM), Komise pro zemědělskou meteorologii (CAgM), Komise pro atmosférické vědy (CAS), Komise pro klimatologii (CCl) a Komise pro hydrologii (CHg). Místo zrušené Společné komise WMO a IOC pro oceánografii a námořní meteorologii (JCOMM) byla ustavena Společná rada pro spolupráci WMO a IOC (Joint WMO-IOC Collaborative Board).
česky: komise WMO technická  2019
Wolf number
syn. číslo curyšské, číslo relativní – jeden z čís. ukazatelů sluneční činnosti (aktivity). Počítá se ze vztahu
W=k(10n+f),
kde k je koeficient závislý na podmínkách pozorování a na použitém přístroji pro pozorování slunečních skvrn, n je počet skupin skvrn, f je celkový počet slunečních skvrn, jak ve skupinách, tak jednotlivých skvrn. Wolfovo číslo je vyhodnoceno od roku 1749 až do současnosti. Do roku 1980 se výsledky pozorování slunečních skvrn na různých místech zeměkoule soustřeďovaly v Curychu (Švýcarsko), odtud název „curyšská čísla“, od roku 1981 v Bruselu. Rozbor hodnot Wolfových čísel umožňuje studovat periodicitu sluneční činnosti, se kterou se někdy dává do souvislosti vývoj atm. procesů na Zemi.
česky: číslo Wolfovo slov: Wolfovo číslo něm: Wolf-Zahl f rus: число Вольфа fr: nombre de Wolf m  1993-a3
World Area Forecast Centre
Meteorologické centrum určené k přípravě a vydávání předpovědí význačného počasí a výškových předpovědí v digitální formě, v celosvětovém měřítku přímo smluvním státům příslušnými telekomunikačními prostředky letecké pevné sítě. V současnosti existují 2 Světová oblastní předpovědní centra – v Exeteru (UK) pro východní polokouli a ve Washingtonu (US) pro západní polokouli.
česky: centrum předpovědní světové oblastní (WAFC) slov: oblastné svetové predpovedné centrum (WAFC) rus: Всемирный центр зональных прогнозов - ВЦЗП něm: WAFC n, WAFC n fr: Centre mondial de prévision de zone m, CMPZ m  2014
World Area Forecast System
celosvětový systém, prostřednictvím kterého centra WAFC poskytují letecké meteorologické předpovědi pro lety na tratích v jednotném standardizovaném tvaru.
česky: systém světový oblastní předpovědní (WAFS) slov: svetový predpovedný oblastný systém něm: Welt-Gebietsvorhersagesystem n, WAFS n  2014
World Climate Program
(WCP z angl. World Climate Program) – jeden z mnoha mezin. programů spolupráce a činnosti v oboru meteorologie a klimatologie, koordinovaný Světovou meteorologickou organizací. Jeho hlavním cílem je sledování a studium přirozených a antropogenních změn klimatu Země. Program se skládá ze čtyř součástí:
a) programu klimatologických dat, který má zabezpečit spolehlivé vstupní údaje pro potřeby Světového klimatického programu;
b) programu aplikací klimatologických dat zabývajícího se zpracováním a poskytováním údajů účelově zaměřených na nejdůležitější obory lidské činnosti;
c) programu studia vlivu klimatu a jeho změn na přírodní prostředí a socioekonomické faktory;
d) programu výzkumu klimatu světa zabývajícího se klimatem oblastí a jeho trendy, modelováním a klimatickými změnami.
Od roku 2009 je Světový klimatický program (WCP) postupně doplňován Celosvětovým rámcem pro klimatické služby (Global Framework for Climate Services – GFCS). Práce v rámci Světového klimatického programu byly zahájeny v roce 1980. Viz též modely klimatu, monitorování.
česky: Světový klimatický program slov: Svetový klimatický program rus: Всемирная Климатическая Программа něm: Weltklimaprogramm n, WCP n  1993-a3
World Meteorological Center
(WMC) – jedna ze složek světového systému pro zpracování dat a předpovědi. Světové meteorologické centrum plní funkce tohoto systému na globální úrovni ve spolupráci s regionálními specializovanými meteorologickými centry a národními meteorologickými centry. Světová meteorologická centra jsou v Melbourne, Moskvě a Washingtonu.
česky: centrum meteorologické světové slov: svetové meteorologické centrum něm: meteorologisches Weltzentrum n rus: всемирный метеорологический центр fr: Organisation météorologique mondiale f  1993-a3
World Meteorological Center
česky: světové meteorologické centrum slov: svetové meteorologické centrum něm: Weltwetterzentrale f  1993-a3
World Meteorological Day
23. březen, tj. výroční den, v němž v roce 1950 nabyla účinnosti Dohoda o Světové meteorologické organizaci, která je zakládací listinou této organizace. V tento den všechny met. instituce v členských státech Světové meteorologické organizace propagují na veřejnosti svůj obor v kampani, kterou tématicky řídí Světová meteorologická organizace pod každoročně obměňovaným meteorologicky zaměřeným heslem.
česky: Světový meteorologický den slov: Svetový meteorologický deň rus: Всемирный Метеорологический День něm: Weltwettertag m  1993-a2
World Meteorological Organization
(WMO) – specializovaná mezinárodní organizace členských států OSN, která má za úkol:
a) podporovat ve světovém měřítku spolupráci při výstavbě meteorologických staničních sítí a napomáhat zřizování a provozu meteorologických center poskytujících meteorologickou službu;
b) podporovat výstavbu a provoz systému pro rychlou výměnu meteorologických informací;
c) podněcovat standardizaci met. pozorování a zabezpečovat jednotnou publicitu met. a klimatologických dat a informací;
d) podporovat aplikace meteorologie a klimatologie v oboru letectví, námořní plavby, vodního hospodářství, zemědělství a v dalších oborech lidské činnosti;
e) koordinovat poskytování meteorologických, klimatologických, ale i hydrologických služeb a informací pro snižování následků přírodních katastrof (povodně, horké vlny, tropické cyklony, tsunami, sucha);
f) podněcovat výzkum a výchovu v meteorologii, klimatologii a hydrologii.
Nejvyšším orgánem WMO je kongres (Cg), který se schází jednou za 4 roky. Mezi zasedáními kongresu řídí činnost WMO výkonná rada (EC), tvořená předsedou a místopředsedy WMO, šesti předsedy oblastních sdružení a 14 zvolenými řediteli met. služeb. Oblastní sdružení přenáší usnesení kongresu a agendu výkonné rady do zóny své odpovědnosti, v níž rovněž projednává všeobecné odborné otázky a koordinuje návazné činnosti. Pro celosvětové studium problémů ve vybraných oblastech meteorologie, klimatologie a hydrologie ustavuje kongres technické komise WMO, které mu předkládají doporučení. Administrativní, organizační a publikační úkoly WMO plní sekretariát se sídlem v Ženevě, v jehož čele je generální sekretář. Činnost WMO je financována z příspěvků členských států.
Česká republika je členem WMO od roku 1993. Československo bylo jedním z 22 zakládajících států WMO, když pověřený zástupce prof. dr. Alois Gregor podepsal 11. října 1947 ve Washingtonu „Dohodu o Světové meteorologické organizaci“, která nabyla účinnosti po ratifikaci dne 23. března 1950 (od r. 1961 se 23. březen slaví jako Světový meteorologický den). Viz též pravidla technická WMO, Mezinárodní sdružení pro meteorologii a atmosférické vědy (IAMAS).
česky: Světová meteorologická organizace slov: Svetová meteorologická organizácia rus: Всемирная Метеорологическая Организация - ВМО něm: Weltorganisation für Meteorologie f  1993-a3
World Weather Watch
česky: služba počasí světová slov: Svetová služba počasia rus: Всемирная Служба Погоды - ВСП něm: Weltwetterwacht f  1993-a1
World Weather Watch
(WWW) – celosvětový met. systém založený v roce 1963, v rámci kterého členské státy Světové meteorologické organizace koordinují zavádění standardních metod měření, telekomunikačních procedur a prezentace pozorovaných a zpracovaných dat. Jeho cílem je zabezpečit pro všechny členské státy WMO dostupnost met. informací nutných pro operativní nebo výzkumné účely. Hlavní složky Světové služby počasí jsou: světový pozorovací systém, světový systém pro zpracování dat a předpovědi a světový telekomunikační systém. Do Světové služby počasí patří také koordinace radiových frekvencí, správa dat WMO, přístroje a pozorovací metody, tropické cyklony, polární meteorologie a systém opatření pro krizové situace.
česky: Světová služba počasí slov: Svetová služba počasia rus: Всемирная Служба Погоды - ВСП něm: Welt-Wetter-Wacht f  1993-a3
Wussow formula
empir. vztah kategorizující intenzitu srážek, převážně dešťových, podle jejich množství a trvání. Platí-li pro srážky s trváním do 2 hodin nerovnost h5t, kde h je množství srážek v mm vodního sloupce a t doba jejich trvání v minutách, označuje se déšť jako normální. Pro 25th>5t, je déšť označován jako silný liják a pro h>25t jako katastrofální liják („vis maior“). Pro deště s trváním nad 2 hodiny se vztah pod odmocninou modifikuje na tvar 5t1576t2. Uvedené prahové hodnoty, které odvodil pro Německo G. Wussow (1922), se používaly i pro naše území. Viz též vztah Němcův.
česky: vztah Wussowův slov: Wussowov vzťah rus: формула Вуссова něm: Wussow-Formel f  1993-a1
podpořila:
spolupracují: