Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene r

X
radar
syn. radiolokátor. Pochází ze zkr. angl. názvu radio detection and ranging.
česky: radar slov: radar rus: радиолокатор něm: Radar n  1993-a3
radar
radar – elektronické zařízení pro detekci a lokalizaci vzdálených objektů, které rozptylují nebo odrážejí radiové elmag. záření. Radiolokátor se skládá z vysílače, anténního systému, přijímače, bloku signálového zpracování, bloku zpracování a vizualizace dat a dalších doplňkových obvodů.
Nejčastěji jsou radiolokátory konstruovány jako monostatické, kdy jeden anténní systém je využíván pro vysílání i příjem. V takovém případě radarová detekce využívá odrazu a zpětného rozptylu signálu na radiolokačních cílech. Podstatně méně časté jsou bistatické radiolokátory, které mají oddělené vysílací a přijímací anténní systémy a pro detekci využívají přímého rozptylu.
Radiolokátory lze též rozdělit podle způsobu vyzařování na impulzní a radiolokátory se stálou vlnou. Častěji jsou využívány radiolokátory impulzní, které v pravidelných cyklech vysílají do atmosféry velmi krátké pulsy mikrovlnného elmag. záření o velkém okamžitém (špičkovém) výkonu, formované anténou (parabolickou) do úzkého svazku. Radar se vždy bezprostředně po vyslání pulsu přepne do přijímacího módu. Objekty ležící v cestě radarového paprsku odrážejí, rozptylují a absorbují energii. Malá část odražené a rozptýlené energie směřuje zpět k anténě, na které je zachycena a odvedena do přijímače, kde je zesílena a dále zpracována. Pokud je přijatý signál dostatečně silný, je detekován a vyhodnocen jako radiolokační cíl. V rámci signálového zpracování je vyhodnocen přijatý výkon, případně další charakteristiky signálu. Přijatý výkon je pomocí radiolokační rovnice převeden na radiolokační odrazivost. Čas mezi vysláním pulzu a přijetím odraženého signálu udává vzdálenost cíle, který společně se známou polohou antény (azimut, elevace) jednoznačně lokalizují cíl v prostoru. Podle typu radiolokátoru je možné vyhodnotit i některé další charakteristiky cíle. Dopplerovské radiolokátory mohou navíc pomocí Dopplerova efektu vyhodnotit radiální rychlost cíle ze změny frekvence přijatého signálu. Polarimetrické radiolokátory umožňují navíc současně vyhodnocovat odrazy horizontálně a vertikálně polarizovaného záření a z jejich porovnání odvodit další charakteristiky.
Radiolokátory se stálou vlnou nejsou vhodné k určování přesné polohy cíle, umožňují však lepší měření radiální rychlosti cílů (např. policejní radary pro měření rychlosti vozidel).
česky: radiolokátor slov: rádiolokátor něm: Radargerät n  2014
radar climatology
pracovní označení pro klimatologické zpracování a studium radiolokačních charakteristik atmosféry, oblačnosti, srážek a některých nebezpečných met. jevů. Provádí časovou a prostorovou analýzu hodnot získaných v různých klimatických oblastech pomocí aktivní a pasivní radiolokace, především metodami mat. statistiky. Viz též meteorologie radiolokační.
česky: klimatologie radiolokační slov: rádiolokačná klimatológia rus: радиолокационная климатология něm: Radarklimatologie f  1993-a3
radar detection
česky: detekce radiolokační slov: rádiolokačná detekcia něm: Radardetektion f rus: радиолокационное обнаружение fr: radionavigation f, radiolocalisation f  1993-a1
radar echo
česky: echo radiolokační slov: rádiolokačné echo rus: радиолокационное эхо, радиоэхо něm: Radarecho n fr: écho radar m  1993-a1
radar echo of melting level
syn. bright band.
česky: odraz vrstvy tání radiolokační slov: rádiolokačný odraz vrstvy topenia rus: радиолокационное эхо уровня таяния něm: Radarreflektivität der Schmelzzone f  1993-a3
radar equation
základní rovnice radiolokace meteorologických cílů ve všeobecně užívaném zpřesněném tvaru, odvozená Probert-Jonesem v r. 1962. Vztah mezi naměřeným přijatým výkonem ΠM odraženým od meteorologických cílů s radiolokační odrazivostí Z ve vzdálenosti r od radaru a technickými parametry radaru. Ve zjednodušené formě s použitím meteorologického potenciálu radaru ηM má tvar:
P¯r= ΠMZr2
V úplném tvaru zní
P¯r=( π3PtG2θϕcτ | K |21024ln(2)λ2 )(Zr2),
Kde Pt je impulzní výkon vysílače, G zisk antény, θ a φ jsou horizontální a vertikální šířka anténního svazku, c rychlost světla, τ délka pulsu, | K |2=0,93 konstanta dielektrických vlastností vody a λ vlnová délka. Rovnice byla odvozena za předpokladu, že meteorologické cíle jsou sférické vodní kapičky splňující předpoklady Rayleighova rozptylu, které homogenně vyplňují celý objem radarového pulsu a že lze zanedbat útlum signálu na trase mezi anténou a cílem.
česky: rovnice radiolokační slov: rádiolokačná rovnica rus: уравнение радиолокации něm: Radargleichung f  1993-a3
radar meteorological observation
zjišťování výskytu a kvalit. i kvantit. vyhodnocování radiolokačních odrazů od meteorologických cílů, které jsou zaznamenávány meteorologickými radiolokátory. Zjišťuje se zejména rozložení a pohyb srážkové oblačnosti, její intenzita a vertikální mohutnost. Identifikují se oblasti konvektivních bouří a s nimi souvisejících možných nebezpečných povětrnostních jevů (přívalových povodní, krup, apod.).
česky: pozorování meteorologické radiolokační slov: rádiolokačné meteorologické pozorovanie rus: радиолокационное метеорологическое наблюдение něm: meteorologische Radarbeobachtung f  1993-a3
radar meteorology
syn. meteorologie radarová – specializovaná oblast meteorologie, která využívá zákonů šíření, rozptylu a zpětného odrazu elmag. energie v atmosféře ke zjišťování výskytu, lokalizace a charakteristik meteorologických radiolokačních cílů, k určování směru a rychlosti jejich pohybu i vývoje pro potřeby zabezpečení hydrometeorologických služeb a pro potřeby externích uživatelů z různých hospodářských odvětví i z veřejnosti. K tomu se využívá měření pomocí radiolokačních prostředků, především meteorologických radiolokátorů. Viz též radiometeorologie, klimatologie radiolokační.
česky: meteorologie radiolokační slov: rádiolokačná meteorológia rus: радиолокационная метеорология něm: Radarmeteorologie f  1993-a3
radar product A-scope
způsob zobrazení veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při konstantní poloze antény radaru. Jedná se o graf, kde na kladné poloose x je vynášena vzdálenost od radaru (resp. čas od vyslání pulsu), na ose y hodnota měřené veličiny. Používá se zejména pro servisní a diagnostické účely. Odpovídá zobrazení přijatého signálu na osciloskopu.
česky: produkt radiolokační A-skop slov: rádiolokačný produkt A-skop něm: Radar-Produkt A-skop n  2014
radar product B-scope
způsob zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při kruhovém azimutálním otáčení antény radaru a konstantním elevačním úhlu v polárních souřadnicích. Na ose x je většinou vynášen azimut a na ose y vzdálenost od radaru. Je se však možné setkat i s prohozením os x a y. Používá se zejména pro diagnostické účely.
česky: produkt radiolokační B-skop slov: rádiolokačný produkt B-skop něm: Radar-Produkt B-skop n  2014
radar product CAPPI
zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) v horizontální hladině konstantní nadmořské výšky. Je tvořeno z dat naměřených radarem při několika azimutálních otáčkách antény s různými elevačními úhly (z různých PPI hladin) Pro výpočet bývá používána lineární interpolace ze sousedních PPI hladin případně je vybírána hodnota z nejbližší PPI hladiny. Viz též produkt radiolokační PseudoCAPPI.
česky: produkt radiolokační CAPPI slov: rádiolokačný produkt CAPPI něm: Radar-Produkt CAPPI n  2014
radar product ECHO TOP
horní hranice oblačnosti vyjádřená jako pole maximální výšky, ve které se ještě vyskytuje odrazivost vyšší než definovaná práhová hodnota. Tato prahová hodnota bývá obvykle stanovena v rozmezí 0 – 20 dBZ (v síti CZRAD 4 dBZ ).
česky: produkt radiolokační ECHO TOP slov: rádiolokačný produkt ECHO TOP něm: Radar-Produkt ECHO TOP n  2014
radar product HAIL_PROB
pravděpodobnost výskytu krup daná výskytem vysoké odrazivosti (nad 45 dBZ) v hladinách nad nulovou izotermou; předpokládá se nulová pravděpodobnost při výšce menší než 1,625 km nad nulovou izotermou a 100% pravděpodobnost, pokud tato výška přesáhne 5,5 km. Při výpočtu je třeba získat informaci o výšce nulové izotermy z blízké aerologické sondáže.
česky: produkt radiolokační HAIL_PROB slov: rádiolokačný produkt HAIL PROB něm: Radar-Produkt HAIL-PROB n  2014
radar product PPI
způsob rovinného zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při kruhovém azimutálním otáčení antény radaru a konstantním elevačním úhlu. Z geometrického hlediska se jedná o průmět kuželového řezu do horizontální roviny. Poloha radaru je obvykle zobrazena v počátku rovinných souřadnic, osa x míří k východu, osa y k severu.
česky: produkt radiolokační PPI slov: rádiolokačný produkt PPI něm: Radar-Produkt PPI n  2014
radar product RHI
způsob zobrazení pole veličiny (obvykle radiolokační odrazivosti) měřené při vertikálním kývání antény radaru a konstantním azimutu (vertikální řez). Obvykle je poloha radaru zobrazena v počátku rovinných souřadnic, na kladné poloose x je vynášena vzdálenost, na kladné ose y výška.
česky: produkt radiolokační RHI slov: rádiolokačný produkt RHI něm: Radar-Produkt RHI n  2014
radar product VIL
vertikálně integrovaný obsah kapalné vody. Produkt je vhodný pro posuzování intenzity konv. jevů. Za předpokladu Marshallova–Palmerova rozdělení se VIL [kg.m–2] stanoví pomocí vzorce
VIL=3,44.10-6hz htZ47dh
kde Z [mm6.m–3] je radiolokační odrazivost, hz [m] je výška základny oblačnosti a ht [m] je výška horní hranice oblačnosti. Při praktickém výpočtu se pro každý plošný element provádí sumace přes jednotlivé PPI hladiny.
česky: produkt radiolokační VIL slov: rádiolokačný produkt VIL něm: Radar-Produkt VIL n  2014
radar reflectivity
syn. echo radiolokační, radioecho – obecně užívaný termín v radiolokaci pro radiolokační cíle, pozorované dříve na obrazovkách indikátorů radiolokátorů, v současnosti na radiolokačních produktech. Charakter radiolokačního odrazu je určován frekvencí a vlastnostmi dopadajícího elmag. záření, vzdáleností a rychlostí pohybu cíle vůči radiolokátoru a fyz. (zejm. dielektrickými) vlastnostmi cíle.
česky: odraz radiolokační slov: rádiolokačný odraz rus: радиолокационная отражаемость něm: Radarreflektivität f  1993-a3
radar reflectivity of weather target
veličina, která charakterizuje odrazové vlastnosti jednotkového objemu meteorologického radiolokačního cíle a závisí zejména na velikosti částic (hydrometeorů), na jejich počtu, tvaru a fyzikálních vlastnostech. Radiolokační odrazivost η je definována vztahem
η=i1V σi,
kde 1V označuje jednotkový objem a σi efektivní plochu zpětného rozptylu jednotlivých částic v jednotkovém objemu. Při radiolokačních měřeních většinou předpokládáme splnění předpokladů Rayleighova rozptylu, kde pro efektivní plochu zpětného rozptylu částice platí vztah
σi=π5 λ4| K |2 Di6,
kde λ je vlnová délka elmag. záření a | K |2= | (m21)/( m2+2) |2, m = n – ik je komplexní index lomu vody (ledu), n je příslušný index lomu a k absorpční index. Odtud při odvozování radiolokační rovnice dostáváme vztah pro koeficient radiolokační odrazivosti Z
Z=i1V Di6= 0N(D) D6dD,
kde Di je průměr jednotlivých částic v jednotkovém objemu a N(D) značí rozložení velikosti částic. V praxi není radiolokační odrazivost η v naprosté většině případů používána a jako radiolokační odrazivost je označován koeficient radiolokační odrazivosti Z. Jednotkou radiolokační odrazivosti Z je [mm6m–3]. Protože radiolokační odrazivost nabývá pro meteorologické cíle velkého rozsahu hodnot, je pro zjednodušení práce většinou vyjadřována v logaritmickém vyjádření
Z[ dBZ]=10 log10Z[ mm6 m3]Z0 ;Z0=1mm6m3.
Radiolokační odrazivost Z [dBZ] se používá v radiolokační meteorologii ke zjištění a rozlišení různých druhů oblačnosti, nebezpečných povětr. jevů a měření rozložení intenzity srážek. Viz též vztah Z – I, plocha rozptylu meteorologického cíle efektivní.
česky: odrazivost meteorologického cíle radiolokační slov: rádiolokačná odrazivosť meteorologického cieľa rus: радиолокационная отражаемость метеорологической цели něm: Radarreflektivität eines meteorologischen Ziels f  1993-a3
radar sonde
zařízení používané k měření výškového větru, jehož poloha je zjišťována radiolokační metodou, tj. měřením azimutu, polohového úhlu a šikmé dálky. Při pasivní radiolokaci je tímto zařízením koutový odražeč, při aktivní radiolokaci např. radiosonda. Viz též měření větru radiotechnickými prostředky.
česky: sonda radiolokační slov: rádiolokačná sonda rus: радарный зонд, радиолокационный зонд něm: Radarsonde f, Radiosonde f  1993-a1
radar station
speciální stanice provádějící radiolokační meteorologické pozorování. Z hlediska umístění se může jednat o meteorologickou stanici pozemní, námořní, letadlovou (možnost použití letounů, balonů a vzducholodí). Charakterem činnosti je možné radiolokační stanice zařadit mezi stanice aerologické.
česky: stanice radiolokační slov: rádiolokačná stanica rus: радиолокационная станция něm: Radarstation f  1993-a2
radar system
česky: systém radiolokační slov: rádiolokačný systém rus: радиолокационная система něm: Radarsystem n  1993-a3
radar target
syn. cíl radiolokační meteorologický – meteorologický cíl (zejména srážkové oblasti a Cb), jehož parametry jsou zjišťovány meteorologickým radiolokátorem pomocí radiolokačního odrazu. Termínu radiolokační cíl se také používá obecně pro jakýkoliv objekt, na němž dochází ke zpětnému odrazu vyslaných elmag. vln, např. pro letadlo, radiosondážní balon, koutový odražeč apod. Viz též radiolokační odrazivost meteorologického cíle, útlum elektromagnetických vln.
česky: cíl radiolokační slov: rádiolokačný cieľ něm: Radarziel n rus: радиолокационная цель fr: cible de radar f  1993-a3
radiance
poměr L zářivosti dI elementu plošného zdroje o velikosti dS a průmětu této plochy do roviny kolmé k uvažovanému směru zářivého toku, tj.
L=dIdS.cosα,
kde α značí úhel sevřený normálou k ploše zdroje a směrem zářivého toku. Jednotkou záře je W.m–2.sr–1.
česky: zář slov: merná žiarivosť rus: заря, излучениe něm: spektrale Strahldichte f  1993-a1
radiant energy
viz záření.
česky: energie zářivá slov: energia žiarenia rus: лучистая энергия, энергия излучения, энергия электромагнитной радиации něm: Strahlungsenergie f fr: énergie radiante f, énergie rayonnante f  1993-a1
radiant exchange
vzájemná výměna energie mezi fyz. objekty působená vyzařováním a absorbováním elmag. záření. Protože intenzita vyzařování výrazně roste s povrchovou teplotou vyzařujícího objektu, působí radiační výměna obecně postupné vyrovnávání teplotních rozdílů. V zemské atmosféře se radiační výměna uskutečňuje především prostřednictvím toků dlouhovlnného záření. Vliv radiační výměny v ovzduší je výrazný zejména za situací s malou turbulentní výměnou, tj. nejčastěji za jasných a klidných nocí. V ostatních případech, tedy zejména v denních hodinách, se radiační výměna ve srovnání s turbulentní výměnou podílí na přenosu energie pouze v menším rozsahu.
česky: výměna radiační slov: radiačná výmena rus: радиационный обмен něm: Strahlungsaustausch m  1993-a1
radiant flux
syn. tok radiační – 
1. množství záření vyjádřené v energ. jednotkách, které za jednotku času dopadá na jednotkovou plochu dané orientace, popř. touto plochou prochází nebo je jí vyzařováno do určitého prostorového úhlu, event. do celého poloprostoru. Podle toho rozlišujeme tok záření dopadajícího, procházejícího nebo vyzařovaného. V meteorologii jde nejčastěji o toky přímého, rozptýleného nebo globálního slunečního záření, popř. o toky dlouhovlnného záření, a to buď v celém rozsahu spektra, nebo jen v určitých oborech vlnových délek. Základní jednotkou zářivého toku je Joule na metr čtvereční za s (J.m–2.s–1),resp. (W.m–2);
2. jako zářivý tok bodového zdroje označujeme množství záření, vyjádřené v energ. jednotkách, vyzařované tímto zdrojem za jednotku času do určitého prostorového úhlu nebo do celého prostoru. V tomto případě je jednotkou Joule za sekundu (J.s–1), resp. watt (W).
Viz též ozáření.
česky: tok zářivý slov: tok žiarenia rus: поток излучения, поток радиации  1993-a1
radiant intensity
poměr zářivého toku dΦ vysílaného zdrojem do elementárního prostorového úhlu dα, jehož osa leží v daném směru, a velikosti tohoto úhlu
I=dΦdα.
Jednotkou zářivosti je W.sr–1. Zářivost je zákl. veličinou v aktinometrii. Je-li pro daný zdroj jeho zářivost nezávislá na směru, jde o izotropní zářič.
česky: zářivost slov: žiarivosť rus: сила излучения, энергетическая сила света něm: Strahlungsintensität f , Strahldichte f  1993-a3
radiant intensity per unit area
poměr L zářivosti dI elementu plošného zdroje o velikosti dS a průmětu této plochy do roviny kolmé k uvažovanému směru zářivého toku, tj.
L=dIdS.cosα,
kde α značí úhel sevřený normálou k ploše zdroje a směrem zářivého toku. Jednotkou záře je W.m–2.sr–1.
česky: zář slov: merná žiarivosť rus: заря, излучениe něm: spektrale Strahldichte f  1993-a1
radiation
syn. záření.
česky: radiace slov: radiácia něm: Strahlung f  1993-a1
radiation
syn. radiace – v meteorologii šíření elmag. vln (elmag. zářeni) nebo toků hmotných částic (korpuskulárního záření) atmosférou. Vlnová délka elmag. záření různého původu se v atmosféře pohybuje od 10–14 do 10–2 m. Velikost záření se vyjadřuje nejčastěji intenzitou toku energie, pro niž je v SI základní jednotkou W.m–2. Podle zdroje členíme záření na záření Slunce a záření Země, které je tvořeno zářením zemského povrchu a zářením atmosféry. Podle vlnové délky dělíme záření na záření krátkovlnné a záření dlouhovlnné, v podrobnějším členění pak na záření kosmické, záření ultrafialové, záření viditelné, záření infračervené a mikrovlny. Pro energ. bilanci soustavy Země–atmosféra má rozhodující význam záření o vlnových délkách řádově 0,1 µm až 100 µm. V krátkovlnném oboru je to globální sluneční záření, tvořené přímým a rozptýleným slunečním zářením a jejich složkami odraženými zemským povrchem. Výsledný tok záření vznikající jako rozdíl jednotlivých složek záření se v meteorologii nazývá bilancí záření, jejíž hodnota určuje energ. zisk nebo ztrátu zemského povrchu nebo části atmosféry.
česky: záření slov: žiarenie rus: излучение, радиация něm: Strahlung f  1993-a3
radiation balance
česky: bilance radiační slov: radiačná bilancia něm: Strahlungsbilanz f, Strahlungshaushalt m rus: радиационный баланс fr: bilan de rayonnement solaire m, rayonnement net m, bilan de rayonnement total m  1993-a1
radiation balance
syn. bilance radiační – rozdíl záření směřujícího dolů a záření směřujícího nahoru, vztažený k určité hladině, vrstvě nebo sloupci atmosféry, k zemskému povrchu, popř. k celé soustavě Země-atmosféra. Kladné hodnoty bilance záření znamenají při radiačním přenosu energie energ. zisk pro danou hladinu nebo soustavu, záporné hodnoty energ. ztrátu. Vztahuje-li se bilance záření k různým časovým obdobím (např. den, měsíc, rok), označuje se zpravidla názvem denní, měs., roční úhrn bilance záření. Podle vlnových délek se někdy člení na krátkovlnnou, tzv. bilanci slunečního záření; a dlouhovlnnou, tzv. bilanci zemského zářeni. Jestliže sledujeme odděleně bilance záření zemského povrchu, atmosféry nebo soustavy Země-atmosféra, používáme označení radiační bilance zemského povrchu, atmosféry nebo soustavy Země-atmosféra. Bilance záření se měří bilancometry a vyjadřuje se ve W.m–2 jako intenzita záření, popř. J.m–2 jako množství záření. Viz též bilance tepelná, záření Země.
česky: bilance záření slov: bilancia žiarenia něm: Strahlungsbilanz f, Strahlungshaushalt m rus: радиационный баланс fr: bilan radiatif m, rayonnement net m  1993-a1
radiation balance meter
přístroj pro měření rozdílu celkového záření (0,3 až 100 μm) dopadajícího na horní a spodní stranu vodorovného čidla z prostorového úhlu 2π. Čidlo je nejčastěji tvořeno dvojicí tenkých černých kovových destiček, vzájemně propojených diferenční termobaterií, která měří rozdíl teplot obou destiček. Tento rozdíl je úměrný radiační bilanci záření. Použitý indikátor napětí musí mít posunutou nulu, aby bylo možné měřit kladná i záporná napětí termočlánku. Bilancometry v trvalém provozu mají chráněna čidla tenkými (0,1 mm) polyetylenovými polokoulemi známými jako lupolen-H.
česky: bilancometr slov: bilancometer něm: Strahlungsbilanzmesser m, Pyrradiometer n rus: балансомер, сумарный пиранометр fr: bilan mètre m, pyrradiomètre m  1993-a1
radiation balance of the atmosphere
rozdíl množství záření pohlceného a vyzářeného atmosférou. Vztahuje se buď ke sloupci atmosféry o jednotkovém horiz. průřezu a výšce rovné tloušťce atmosféry, nebo k celé atmosféře Země. Protože atmosféra pohlcuje sluneční záření poměrně málo, má pro radiační bilanci atmosféry podstatný význam pohlcování dlouhovlnného záření a vlastní záření atmosféry. Radiační bilance atmosféry je vždy záporná a takto vzniklý deficit v tepelné bilanci atmosféry je kompenzován uvolňováním tepla při fázových přechodech a turbulentní výměnou tepla mezi zemským povrchem a atmosférou. Viz též bilance radiační.
česky: bilance atmosféry radiační slov: bilancia žiarenia atmosféry něm: Strahlungsbilanz der Atmosphäre f rus: радиационный баланс атмосферы fr: bilan radiatif de la Terre m  1993-a2
radiation balance of the Earth's surface
rozdíl množství globálního slunečního záření absorbovaného jednotkou plochy zemského povrchu a efektivního vyzařování zemského povrchu. Okamžité hodnoty radiační bilance zemského povrchu mohou být kladné i záporné, přičemž přechod od kladné bilance k záporné a naopak (v denním chodu) se zpravidla pozoruje při výškách Slunce 10 až 15° nad obzorem. Radiační bilance zemského povrchu je energ. základem bytí a vývoje organické přírody, klimatickým faktorem, podílí se na režimu oceánských a kontinentálních vod, na utváření fyzicko-geogr. poměrů na zemském povrchu aj. Viz též bilance záření.
česky: bilance radiační zemského povrchu slov: radiačná bilancia zemského povrchu něm: Strahlungsbilanz der Erdoberfläche f rus: радиационный баланс земной поверхности fr: bilan radiatif à la surface de la Terre m  1993-a1
radiation balance of the Earth-atmosphere system
rozdíl množství slunečního záření vstupujícího do zemské atmosféry a záření Země, tj. záření povrchu Země a atmosféry Země unikajícího do světového prostoru. Protože soustava tvořená Zemí a její atmosférou si nevyměňuje s okolním prostorem významnější měrou teplo jinak než prostřednictvím radiačního přenosu je bilance radiační soustavy Země-atmosféra též tepelnou bilancí tohoto systému.
česky: bilance radiační soustavy Země-atmosféra slov: radiačná bilancia sústavy Zem–atmosféra něm: Strahlungsbilanz des Systems Erde-Atmosphaere rus: радиационный баланс системы Земля-атмосфера fr: bilan radiatif du système Terre-atmosphère m  1993-a1
radiation chart
česky: diagram radiační slov: radiačný diagram něm: Strahlungsdiagramm n fr: diagramme de rayonnement m, diagramme d'émission m  1993-a1
radiation chart
nevhodně diagram radiační – nomogram umožňující, na základě znalosti teploty zemského povrchu a aerologických údajů o vertikálním profilu teploty i vlhkosti vzduchu, rychle přibližně vyhodnocovat velikost vert. toků dlouhovlnného záření v úrovni zemského povrchu a v různých hladinách atmosféry, zjišťovat efektivní a zpětné záření i např. radiační ochlazování ve zvolených vrstvách atmosféry. K nejznámějším radiačním nomogramům patří nomogramy Elsasserův, Möllerův, Yamamotův apod. Z dnešního hlediska jde již o prostředek zastaralý, ale značného historického významu.
česky: nomogram radiační slov: radiačný nomogram rus: радиационная номограмма něm: Strahlungsdiagramm n  1993-a3
radiation climate
model klimatu utvářeného pouze radiačními faktory klimatu. Na Zemi se mu nejvíce blíží klima oblastí s malou intenzitou hydrologického cyklu a malou oblačností, tedy především klima pouště. Termín je někdy používán též ve smyslu solární klima. Viz též klima fyzické.
česky: klima radiační slov: radiačná klíma rus: радиационный климат něm: Strahlungsklima n  1993-b3
radiation exchange
vzájemná výměna energie mezi fyz. objekty působená vyzařováním a absorbováním elmag. záření. Protože intenzita vyzařování výrazně roste s povrchovou teplotou vyzařujícího objektu, působí radiační výměna obecně postupné vyrovnávání teplotních rozdílů. V zemské atmosféře se radiační výměna uskutečňuje především prostřednictvím toků dlouhovlnného záření. Vliv radiační výměny v ovzduší je výrazný zejména za situací s malou turbulentní výměnou, tj. nejčastěji za jasných a klidných nocí. V ostatních případech, tedy zejména v denních hodinách, se radiační výměna ve srovnání s turbulentní výměnou podílí na přenosu energie pouze v menším rozsahu.
česky: výměna radiační slov: radiačná výmena rus: радиационный обмен něm: Strahlungsaustausch m  1993-a1
radiation field
prostorové rozložení záření pocházejícího z jednoho nebo více zdrojů. Pole záření, v jehož libovolném bodu nezávisí hodnota intenzity na směru zvoleného paprsku, nazýváme izotropním. V případě, že rozložení záření je prostorově konstantní, mluvíme o homogenním poli záření. Pro meteorologii jsou významná zejména pole přímého a rozptýleného slunečního záření, spolu s polem dlouhovlnného záření.
česky: pole záření slov: pole žiarenia rus: поле радиации něm: Strahlungsfeld n  1993-a1
radiation flux
syn. tok radiační – 
1. množství záření vyjádřené v energ. jednotkách, které za jednotku času dopadá na jednotkovou plochu dané orientace, popř. touto plochou prochází nebo je jí vyzařováno do určitého prostorového úhlu, event. do celého poloprostoru. Podle toho rozlišujeme tok záření dopadajícího, procházejícího nebo vyzařovaného. V meteorologii jde nejčastěji o toky přímého, rozptýleného nebo globálního slunečního záření, popř. o toky dlouhovlnného záření, a to buď v celém rozsahu spektra, nebo jen v určitých oborech vlnových délek. Základní jednotkou zářivého toku je Joule na metr čtvereční za s (J.m–2.s–1),resp. (W.m–2);
2. jako zářivý tok bodového zdroje označujeme množství záření, vyjádřené v energ. jednotkách, vyzařované tímto zdrojem za jednotku času do určitého prostorového úhlu nebo do celého prostoru. V tomto případě je jednotkou Joule za sekundu (J.s–1), resp. watt (W).
Viz též ozáření.
česky: tok zářivý slov: tok žiarenia rus: поток излучения, поток радиации  1993-a1
radiation flux
česky: tok radiační slov: radiačný tok  1993-a1
radiation fog
mlha z vyzařování mlha vzniklá izobarickým radiačním ochlazováním vzduchu od aktivního povrchu, jehož teplota se snižuje následkem efektivního vyzařování. Tímto způsobem vznikají mlhy především v noci, v zimním období se někdy udržují po celý den. Častější jsou mlhy přízemní než mlhy vysoké. Viz též klasifikace mlh Willettova, mlha advekční.
česky: mlha radiační slov: radiačná hmla rus: радиационный туман něm: Strahlungsnebel m  1993-a3
radiation fog
česky: mlha z vyzařování slov: hmla z vyžarovania rus: радиационный туман něm: Strahlungsnebel m  1993-a1
radiation inversion
teplotní inverze vznikající jako důsledek vyzařování tepla ze zemského povrchu, z povrchu sněhu nebo ledu, z horní vrstvy oblaků apod. Nejobvyklejšími přízemními radiačními inverzemi jsou noční inverze teploty vzduchu. V zimě, kdy je obecně malý příkon slunečního záření k zemskému povrchu, se však přízemní radiační inverze mohou vytvářet i v denních hodinách. Méně často vznikají radiační inverze při vyzařování oblačné nebo velmi vlhké, popř. znečištěné vrstvy vzduchu v atmosféře, kdy se teplotní inverze vytváří bezprostředně nad touto vrstvou jako radiační inverze výšková.
česky: inverze teploty vzduchu radiační slov: radiačná inverzia teploty vzduchu rus: радиационная инверсия něm: Strahlungsinversion f  1993-a3
radiation screen
zpravidla plastové, polouzavřené stínítko sloužící jako ochrana jednoho nebo několika pod ním umístěných meteorologických přístrojů před rušivými účinky záření a srážek, které však umožňuje dostatečnou přirozenou ventilaci čidel přístrojů. Nahrazuje dříve používanou meteorologickou budku.
česky: kryt radiační slov: radiačný kryt něm: Strahlungsschutz m  2014
radiational cooling
izobarické snižování teploty aktivního povrchu země a přilehlé vrstvy vzduchu v důsledku záporné bilance záření. K radiačnímu ochlazování též dochází ve vrstvách vzduchu, které obsahují zvýšené množství vodní páry, popř. kondenzační produkty, neboť vodní pára i kondenzační produkty intenzivně vyzařují dlouhovlnné záření. Radiační ochlazení bývá příčinou radiačních mlh nebo mrazíků, a to zejména v noci, kdy tepelné ztráty způsobené vyzařováním nejsou kompenzovány příkonem slunečního záření.
česky: ochlazování radiační slov: radiačné ochladzovanie rus: радиационное охлаждение něm: Strahlungsabkühlung f  1993-a1
radiative air mass transformation
oteplování nebo ochlazování vzduchu v důsledku kladné anebo záporné radiační bilance aktivního povrchu i v důsledku radiačních toků ve volné atmosféře. Projevuje se však i ve změnách dalších meteorologických prvků, především ve vlhkosti vzduchu, v druhu oblačnosti, v dohlednosti aj.
česky: transformace vzduchové hmoty radiační slov: radiačná transformácia vzduchovej hmoty rus: радиационная трансформация воздушной массы  1993-a2
radiative climatic factor
klimatický faktor působící prostřednictvím určité složky radiační bilance. Základním radiačním klimatickým faktorem je sluneční záření dopadající na horní hranici atmosféry, k němuž se připojují i další astronomické klimatické faktory, které ho ovlivňují. Ostatní toky zářivé energie, podmíněné transformací slun. záření v atmosféře a na zemském povrchu, jako je záření přímé, rozptýlené, odražené, vyzařování zemského povrchu a atmosféry, jsou ovlivněny geografickými klimatickými faktory, především zeměp. šířkou, nadm. výškou a vlastnostmi aktivního povrchu.
česky: faktor klimatický radiační slov: radiačný klimatický faktor rus: радиационный климатический фактор fr: facteur planétaire (m)  1993-b3
radiative cooling
izobarické snižování teploty aktivního povrchu země a přilehlé vrstvy vzduchu v důsledku záporné bilance záření. K radiačnímu ochlazování též dochází ve vrstvách vzduchu, které obsahují zvýšené množství vodní páry, popř. kondenzační produkty, neboť vodní pára i kondenzační produkty intenzivně vyzařují dlouhovlnné záření. Radiační ochlazení bývá příčinou radiačních mlh nebo mrazíků, a to zejména v noci, kdy tepelné ztráty způsobené vyzařováním nejsou kompenzovány příkonem slunečního záření.
česky: ochlazování radiační slov: radiačné ochladzovanie rus: радиационное охлаждение něm: Strahlungsabkühlung f  1993-a1
radiative transfer
přenos energie elektromagnetickým zářením v zemské atmosféře. V meteorologii je znám především v souvislosti s vyhodnocováním radiační bilance zemského povrchu nebo částí atmosféry jako radiační přenos krátkovlnný (sluneční záření) a dlouhovlnný (infračervené – tepelné záření). Viz též výměna radiační.
česky: přenos radiační slov: radiačný prenos rus: перенос радиации něm: Strahlungstransport m, Strahlungsübertragung f  1993-a3
radiative-convective models
(RCM) – modely klimatu vycházející z předpokladu tzv. čistě radiační rovnováhy, při které jsou změny teploty ve sledovaných vrstvách atmosféry dány výslednicí toků slunečního a dlouhovlnného záření. Vycházejí z jisté modelové představy o vert. rozložení radiačně aktivních složek atmosféry (CO2, vodní páry, oblačnosti, atmosférického aerosolu, O3 apod.) a jejich radiačních vlastností. Při výpočtech teploty ve spodní troposféře se používá tzv. konv. přizpůsobení, jehož princip spočívá v tom, že v blízkosti zemského povrchu se kromě zářivých toků uvažují i konv. toky tepla. Uvedené modely se používají zejména ke studiu vlivu antropogenního znečištění ovzduší stopovými látkami na klima.
česky: modely klimatu radiačně – konvekční slov: radiačno-konvekčné modely klímy něm: Strahlungs-Konvektions-Modell n  1993-b1
radiatively active gases
česky: plyny radiačně aktivní slov: radiačno aktívné plyny něm: strahlungsaktive Gase n/pl  2015
radiatus
(ra) [radiátus] – jedna z odrůd oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblaky odrůdy radiatus jsou uspořádány v širokých rovnoběžných pásech, které se vlivem perspektivy zdánlivě sbíhají v jediném bodě na obzoru; rozprostírají-li se oblačné pásy přes celou oblohu, sbíhají se zdánlivě do dvou protilehlých úběžníkových bodů. Vyskytuje se hlavně u druhů cirrus, altocumulus, altostratus, stratocumulus a cumulus. Termín radiatus (čes. paprskovitý) byl zaveden v r. 1926.
česky: radiatus slov: lúčovitý rus: радиальные, радиальные облака něm: radiatus  1993-a2
radio atmometer
přístroj k měření účinku slunečního záření na výpar vody z listů rostlin. Viz též transpirace, atmometr.
česky: radioatmometr slov: rádioatmometer rus: радиоатмометр něm: Radio-Atmometer n  1993-a0
radio detection and ranging
radioelektronická metoda zjišťování výskytu, prostorového rozložení, popř. dalších charakteristik informací o objektech schopných odrážet nebo rozptylovat (popř. sami vysílat) elmag. záření v oblasti radiových vln. Radiolokace je prováděna pomocí radiolokátorů popř. pasivních detekčních systémů. V meteorologii jsou sledovanými objekty např. oblačnost, srážky, radiosondy, blesky apod. Radiolokace bývá označována též jako radiolokační detekce. Termín radiolokace je složen ze dvou latinských slov: radiare – vyzařovati a locus – místo. Rozlišuje se radiolokace aktivní a pasivní. Viz též meteorologie radiolokační, odrazivost meteorologického cíle radiolokační, rovnice radiolokační, odraz radiolokační.
česky: radiolokace slov: rádiolokácia rus: радиолокация něm: Funkortung f  1993-a3
radio direction finder
zařízení k určování směru cíle pomocí radiogoniometrie. Skládá se obvykle z úzkosvazkové antény otočné v horní polosféře, z radiopřijímače a všech technických zařízení nutných pro zpracování a indikaci signálu.
česky: radiogoniometr slov: rádiogoniometer rus: радиогониометр něm: Funkgoniometer n  1993-a2
radio horizon
druh obzoru používaný v radiolokační meteorologii, tvořený nejvzdálenějšími body na zemském povrchu kolem zdroje elmag. záření, kam může v jednotlivých směrech dosáhnout radarový paprsek, který je v daném místě k povrchu tečný. Vlivem výrazné atmosférické refrakce v oboru mikrovlnného záření je poloměr radiohorizontu o 8 % větší než poloměr optického obzoru a tudíž o 15 % větší než poloměr geometrického obzoru, je však přitom ovlivněn místním obzorem. Za předpokladu hladkého zemského povrchu je poloměr radiohorizontu přibližně vyjádřen vztahem
Rrh=2R ef.h,
kde Rrh je poloměr radiohorizontu v km, Ref efektivní poloměr Země v km rovný 4/3 skutečného zemského poloměru v dané zeměp. šířce a h výška antény nad zemským povrchem v metrech.
česky: radiohorizont slov: rádiohorizont rus: радиогоризонт něm: Radiohorizont m  1993-a3
radio wind
v met. praxi občas užívané slang. označení pro údaje o výškovém větru, zjištěné měřením větru radiotechnickými prostředky.
česky: radiovítr slov: rádiovietor rus: радиоветер něm: Radiowind m  1993-a2
radio wind observation
měření potřebné k výpočtu výškového větru z polohových parametrů cíle pohybujícího se ve volné atmosféře a sledovaného různými radiotechnickými prostředky. Nejčastěji používanými radiotechnickými prostředky jsou:
a) navigační systém, radioteodolit nebo radiogoniometrický systém v případě aktivního cíle, tj. radiosondy, kdy se měření označuje termínem radiopilotáž;
b) radiolokátor jak v případě aktivního cíle (radiosondy), tak v případě pasivního cíle, tj. koutového odražeče;
c) umělé družice Země při časovém sledování poloh transoceánských sond;
K měření větru lze využít i meteorologického radiolokátoru, jímž je sledován pohyb vhodných meteorologických cílů. Měření větru radiotechnickými prostředky bývá někdy nevhodně označováno jako radiovětrové pozorování. Údaje o výškovém větru, zjištěné jeho měřením radiotechnickými prostředky, jsou občas označovány jako radiovítr.
česky: měření větru radiotechnickými prostředky slov: meranie vetra rádiotechnickými prostriedkami rus: радиоветровое зондирование něm: Radiowindmessung f  1993-b3
radio wind station
česky: stanice pro měření větru radiotechnickými prostředky slov: stanica na meranie vetra rádiotechnickými prostriedkami rus: радиоветровая станция něm: Radiowindmesstation f  1993-a1
radio-echo
česky: radioecho slov: rádioecho rus: радиоэхо něm: Funkecho n  1993-a1
radioactive air pollution
česky: znečištění ovzduší radioaktivní slov: rádioaktívne znečistenie ovzdušia rus: радиоактивное загрязнение воздуха něm: radioaktive Luftverunreinigung f  1993-a1
radioactive cloud
obecně používané označení pro nakupení produktů radioaktivního rozpadu v ovzduší, vznikající při výbuchu atomové nebo vodíkové bomby či při havárii jaderného zařízení. Krátce po výbuchu radioaktivní oblak vystoupí do velkých výšek a obsahuje i vodní, prachové a půdní částice. Po určitou dobu se udržuje v atmosféře a může být přenášen prouděním vzduchu na velké vzdálenosti. Během tohoto transportu z něj vypadávají radioaktivní částice, často spolu s atmosférickými srážkami, čímž radioaktivní oblak postupně zaniká. Viz též radioaktivita atmosféry, spad radioaktivní.
česky: oblak radioaktivní slov: rádioaktívny oblak rus: радиоактивное облако něm: radioaktive Wolke f  1993-a2
radioactive fallout
radioaktivita pevných částic usazených na jednotce vodorovné plochy za jednotku času. Viz též radioaktivita atmosféry, měření radioaktivity atmosféry, oblak radioaktivní.
česky: spad radioaktivní slov: rádioaktívny spad rus: радиоактивное выпадение něm: radioaktiver Fallout m  1993-a3
radioactivity of atmosphere
přítomnost látek v atmosféře, jejichž atomová jádra se samovolně rozpadají a vysílají přitom radioakt. záření (α, β, γ, pozitrony, neutrony apod.). Koncentrace radioakt. látek vzniklých přirozenou cestou neboli přirozená radioaktivita atmosféry je malá. Radioakt. látky vzniklé umělou cestou, např. ostřelováním jader atomů různými elementárními částicemi v jaderných reaktorech nebo při jaderných výbuších, jsou příčinou umělé radioaktivity atmosféry. Jsou-li přítomny ve větších koncentracích, mohou být příčinou radioakt. znečištění, popř. zamoření ovzduší. Viz též měření radioaktivity atmosféry, oblak radioaktivní.
česky: radioaktivita atmosféry slov: rádioaktivita atmosféry rus: радиоактивность атмосферы něm: Radioaktivität in der Atmosphäre f  1993-a1
radioactivity sounding
jeden ze způsobů měření radioaktivity atmosféry. K sondáži radioaktivity ovzduší se zpravidla využívá sond pro měření radioaktivity. Viz též profil beta a gama záření vertikální.
česky: sondáž radioaktivity ovzduší slov: sondáž rádioaktivity ovzdušia  2014
radiogoniograph
radiogoniometr se zařízením, umožňujícím registraci zjištěných údajů.
česky: radiogoniograf slov: rádiogoniograf rus: радиогониограф něm: Funkgoniograpf m  1993-a2
radiogoniometer
zařízení k určování směru cíle pomocí radiogoniometrie. Skládá se obvykle z úzkosvazkové antény otočné v horní polosféře, z radiopřijímače a všech technických zařízení nutných pro zpracování a indikaci signálu.
česky: radiogoniometr slov: rádiogoniometer rus: радиогониометр něm: Funkgoniometer n  1993-a2
radiogoniometry
způsob určení směru cíle, který vyzařuje elmag. vlny. V úhlových souřadnicích se zaměřuje azimut a zpravidla i výškový (polohový) úhel. Pro určení polohy cíle v prostoru je pak nutné znát ještě jeho výšku. V meteorologii slouží jako cíl nejčastěji vysílač radiosondy vynášený balonem, jehož výška se určuje při radiosondážním měření. Jinou metodou určení polohy je vyhodnocení průsečíku ze současného zaměřování dvěma radiogoniometry z různých stanovišť. Radiogoniometrie se v meteorologii používá jako jedna z metod radiosondáže. Někdy bývá využívána též při raketové sondáži ovzduší.
česky: radiogoniometrie slov: rádiogoniometria rus: радиогониометрия něm: Funkgoniometrie f  1993-a1
radiolocation
radioelektronická metoda zjišťování výskytu, prostorového rozložení, popř. dalších charakteristik informací o objektech schopných odrážet nebo rozptylovat (popř. sami vysílat) elmag. záření v oblasti radiových vln. Radiolokace je prováděna pomocí radiolokátorů popř. pasivních detekčních systémů. V meteorologii jsou sledovanými objekty např. oblačnost, srážky, radiosondy, blesky apod. Radiolokace bývá označována též jako radiolokační detekce. Termín radiolokace je složen ze dvou latinských slov: radiare – vyzařovati a locus – místo. Rozlišuje se radiolokace aktivní a pasivní. Viz též meteorologie radiolokační, odrazivost meteorologického cíle radiolokační, rovnice radiolokační, odraz radiolokační.
česky: radiolokace slov: rádiolokácia rus: радиолокация něm: Funkortung f  1993-a3
radiometeorology
hraniční obor mezi meteorologií, radiofyzikou a radiotechnikou, který se zabývá studiem vlivu atmosféry na šíření rádiových vln. V meteorologii se využívá závislosti šíření rádiových vln na stavu troposféry pro studium meteorologických cílů a jevů. Viz též meteorologie radiolokační.
česky: radiometeorologie slov: rádiometeorológia rus: радиометеорология něm: Radiometeorologie f  1993-a1
radiometer
obecně přístroj k měření elektromagnetického záření.
1. na meteorologických stanicích se používají radiometry pro měření v krátkovlnné oblasti slunečního záření (pyrheliometry, aktinometry a pyranometry), záření v celém oboru spektra (pyrradiometry) nebo bilance záření (bilancometry). Tyto radiometry většinou používají termoelektrická nebo fotoelektrická čidla.
2. radiometry umístěné na meteorologických družicích se používají k získávání dat o zemském povrchu a atmosféře z měření vyzařovaného, odraženého, rozptýleného nebo pohlceného záření na různých vlnových délkách. Družicové radiometry se dělí dle způsobu měření na pasivní a aktivní, podle využití např. na zobrazovací (imager), sondážní (sounder), nebo skaterometry.
česky: radiometr slov: rádiometer rus: радиометр něm: Radiometer n  1993-a3
radiometry
fyz. obor zabývající se studiem a měřením elektromagnetického záření. V meteorologii syn. aktinometrie – měření a studium složek radiační bilance atmosféry, zemského povrchu nebo jejich soustavy.
česky: radiometrie slov: rádiometria rus: радиометрия něm: Radiometrie f  1993-a3
radiosonde
met. přístroj používaný k měření meteorologickch prvkůmezní vrstvě atmosféry a ve volné atmosféře, který hodnoty měřených veličin předává aerologické stanici pomocí malého vysílače. Radiosonda nejčastěji měří teplotu, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, popř. i jiné prvky, jako ozon, záření, el. potenciál aj. Konstrukčně se radiosondy skládají z čidel na měření met. prvků, z převodníku, z vysílače event. z přijímače signálu navigačního systému a z baterie. Od vypuštění první radiosondy v roce 1930 do současné doby bylo zkonstruováno množství různých typů radiosond a jejich modifikací. Ještě v osmdesátých letech 20. století se vypouštělo 36 typů radiosond. Podle použitého typu převodníku se radiosondy dělí na chronometrické, s morseovým kódem, frekvenční a modulační (analogové a digitální). Nosičem radiosondy je nejčastěji radiosondážní balon, letoun nebo raketa. Pojem radiosonda zavedl do mezinárodního používání něm. meteorolog H. Hergesell. Viz též měření radiosondážní.
česky: radiosonda slov: rádiosonda rus: радиозонд něm: Radiosonde f  1993-a3
radiosonde
v meteorologii často používaný zkrácený název pro radiosondu. Viz též sondáž ovzduší.
česky: sonda slov: sonda rus: зонд něm: Radiosonde f  1993-a1
radiosonde drift
horizontální vzdálenost radiosondy od radiosondážní stanice v okamžiku měření. V kódu BUFR je poloha sondy v každé hladině dána uvedením rozdílu mezi zeměp. šířkou, resp. zeměp. délkou radiosondy a zeměp. šířkou, resp. zeměp. délkou místa, odkud byla sonda vypuštěna.
česky: snos radiosondy rus: снос радиозонда slov: znos rádiosondy něm: Drift der Radiosonde f  2018
radiosonde for radioactivity measurement
speciální sonda pro měření vertikálních profilů beta a gama záření pomocí Geiger-Müllerových trubic propojených převodníkem s radiosondou. Viz též měření radioaktivity atmosféry, profil beta a gama záření vertikální.
česky: sonda pro měření radioaktivity slov: sonda na meranie rádioaktivity  2014
radiosonde station
aerologická stanice určená pro zjišťování meteorologických informací v mezní vrstvě atmosféry a ve volné atmosféře prostřednictvím radiosondážního měření. V některých případech jsou takto označována i pracoviště provádějící např. měření vertikálních profilů ozonu v atmosféře, radiačních parametrů aj. Umístěním může být zařazena mezi meteorologické stanice pozemní, námořní nebo stanice na letadlech. Někdy bývají dále rozlišovány radiosondážní stanice pro komplexní sondáž atmosféry a stanice pro měření větru radiotechnickými prostředky. Výsledky měření radiosondážních stanic se předávají zpravidla ve tvaru zprávy TEMP nebo TEMP SHIP.
česky: stanice radiosondážní slov: rádiosondážna stanica rus: станция радиозондирования něm: Radiosondenstation f  1993-a3
radiosounding
syn. radiosondáž – aerologické pozorování prováděné radiosondou, jejíž signály během výstupu a případně i sestupu zachycuje přijímací zařízení na radiosondážní stanici. Zde se potom signály z radiosondy zpracovávají a převádějí do tvaru závislosti teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu a směru a rychlosti větru na nadmořské výšce. Tyto údaje se předávají formou zprávy TEMP nebo pomocí kódu BUFR k dalšímu met. využití a do mezinárodní výměny Zatímco zpráva TEMP zahrnuje pouze údaje ze standardních a význačných hladin během výstupu radiosondy, kód BUFR umožňuje zařadit celé radiosondážní měření s vysokým vertikálním rozlišením do jediné zprávy, přičemž každá reportovaná hladina obsahuje hodnoty tlaku vzduchu, geopotenciální výšky, teploty vzduchu, teploty rosného bodu, směru a rychlosti větru.  Na rozdíl od zprávy TEMP, která neumožňuje popsat snos radiosondy ani přesný čas měření jednotlivých dat, jsou v kódu BUFR údaje v každé hladině doplněny časovou a prostorovou identifikací, která je nezbytná pro 4D asimilaci meteorologických dat. Viz též měření meteorologických prvků v mezní vrstvě a volné atmosféře.
česky: měření radiosondážní slov: rádiosondážne meranie rus: радиозондирование něm: Radiosondenmessung f, Radiosondierung f  1993-a3
radiosounding
česky: radiosondáž slov: rádiosondáž rus: радиозондирование něm: Radiosondierung f  1993-a1
radiotheodolite
v meteorologii pozemní zaměřovací přístroj k určování azimutu a polohového úhlu zpravidla radiosondy vynášené volně letícím met. balonem. Signály radiosondy jsou zachycovány úzce směrovou anténou, soustavou antén nebo rotujícím rozmítačem směrové charakteristiky antény, což umožňuje poměrně přesné změření směru k vysílači. Zařízení bývá většinou doplněno elektronickým systémem pro dekódování a zobrazování telemetrie radiosondy, pokud je prováděna zároveň komplexní meteorologická radiosondáž nebo alespoň kódování dosažených izobarických hladin. Radioteodolit nevysílá žádné impulzy k radiosondě.
česky: radioteodolit slov: rádioteodolit rus: радиотеодолит něm: Radiotheodolit n  1993-a3
radiowind sonde
speciální radiosonda obvykle nesená volně letícím balonem a sloužící k rádiovému určení trajektorie, po které se pohybovala. Předává rádiové signály s telemetrií tlaku, event. výšky, nebo odpovědní signály, které se využívají k výpočtu vektoru výškového větru. Viz též měření větru radiotechnickými prostředky.
česky: radiosonda pro zjišťování výškového větru slov: rádiosonda na zisťovanie výškového vetra rus: ветровой радиозонд, радиоветровой зонд něm: Höhenwindradiosonde f  1993-a1
radiowind station
česky: stanice radiovětroměrná slov: rádiovetromerná stanica něm: Radiowindmesstation f  1993-a1
rain
vodní srážky vypadávající z oblaků ve tvaru kapek o průměru větším než 0,5 mm nebo i menším, pokud jsou velmi rozptýlené. Viz též kapka dešťová, pól dešťů.
česky: déšť slov: dážď něm: Regen m rus: дождь fr: pluie f  1993-a1
rain day
den se srážkami, v němž byly zaznamenány srážky v podobě trvalého deště nebo deště v přeháňkách.
česky: den s deštěm slov: deň s dažďom něm: Regentag m rus: день с дождем fr: jour de pluie m, jour pluvieux m  1993-a2
rain drop
kapka vody o ekvivalentním průměru větším než 500 µm vypadávající z oblaků na zemský povrch. Označení někdy zahrnuje i kapky mrholení a spodní hranice velikosti kapek se potom snižuje na přibližně 200 µm. Malé dešťové kapky jsou sférické, s rostoucí velikosti kapek se jejich tvar deformuje vlivem aerodynamických sil. Padající velké kapky jsou na čelní straně silně zploštělé. Nejčastější velikost dešťových kapek je 1 až 2 mm. Kapky, jejichž ekvivalentní průměr dosahuje 6 až 7 mm, se stávají hydrodynamicky nestabilní a při pádu nebo při vzájemných srážkách se tříští na menší kapičky (laboratorní experimenty prokázaly stabilní kapky do velikosti ekvivalentního průměru až 9 mm). Dešťové kapky vznikají buď táním velkých ledových krystalů, popř. jejich shluků vzniklých agregací, nebo koalescencí menších kapek. Viz též teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova, teorie vzniku srážek koalescencí, rozdělení velikosti dešťových kapek, rozdělení Marshallovo–Palmerovo, rychlost částic pádová.
česky: kapka dešťová slov: dažďová kvapka rus: дождевая капля něm: Regentropfen m  1993-a3
rain drop size spectrum
česky: spektrum velikosti dešťových kapek slov: spektrum veľkosti dažďových kvapiek rus: спектр размера капель něm: Regentropfenspektum n  2014
rain factor
tradiční, avšak nevhodné označení pro některé indexy humidity.
česky: faktor dešťový slov: dažďový faktor rus: фактор осадков (дождя) něm: Regenfaktor m fr: facteur pluviométrique m  1993-a3
rain gauge
nevh. označení pro srážkoměr.
česky: dešťoměr slov: dážďomer něm: Regenmesser m rus: дождемер fr: pluviomètre m  1993-a1
rain gauge
syn. hyetometr, zast. dešťoměr – přístroj pro měření srážek, především jejich úhrnu, případně i okamžité intenzity. Podle způsobu obsluhy rozeznáváme srážkoměry manuální a automatické, případně ombrografy. V ČHMÚ se užívají převážně srážkoměry se záchytnou plochou 500 cm2 instalované tak, aby byla výška záchytné plochy 1 m nad terénem, popř. nad sněhovou pokrývkou. Ve vyšších a horských polohách mohou být srážkoměry pro zimní období vybaveny výškově stavitelným stojanem, popřípadě trvale umístěny na přístrojové rampě. V horských oblastech může být srážkoměr vybaven Tretjakovovým ochranným límcem pro zajištění lepší činnosti srážkoměru (snížení rychlosti proudění v okolí záchytné plochy srážkoměru). Viz též ochrana srážkoměru.
česky: srážkoměr slov: zrážkomer rus: осадкомер něm: Niederschlagsmesser m  1993-a3
rain gush
lid. výraz pro silný déšť. Nejčastěji se jedná o déšť přívalový.
česky: liják slov: lejak rus: ливень něm: Platzregen m, Regenguss m, Starkregen m  1993-a3
rain pole
zřídka užívané označení místa na Zemi s nejvyšším prům. roč. úhrnem atm. srážek. Jeho určení není jednoznačné, neboť záleží mj. na referenčním období; uvádí se např. Cherrapunji nebo sousední Mawsynram v Indii (11 777 mm, resp. 11 872 mm), Mt. Waialeale na Havajských ostrovech (11 684 mm) nebo Lloro v Kolumbii (zdejší prům. roč. úhrn 13 300 mm je pouze odhadován). Všechna tato místa mají tropické dešťové klima, přičemž zde dochází k orografickému zesílení srážek díky návětrnému efektu. Na rozdíl od ostatních, indické lokality mají kvůli monzunovému klimatu silně nevyrovnaný srážkový režim. Viz též extrémy srážek.
česky: pól dešťů slov: pól dažďov rus: полюс дождей něm: Regenpol m  1993-a3
rain shadow
zmenšení úhrnu srážek i četnosti jejich výskytu v závětří překážky libovolného měřítka. Ve větším měřítku se jedná o projev závětrného efektu horské překážky, kdy jsou srážky menší nejen ve srovnání s návětřím, ale často i vůči oblastem dále ve směru proudění. Srážkový stín v klimatologickém smyslu se tvoří v případě výrazně převládajícího větru. Příkladem z území ČR je oblast Podkrušnohoří, kde se srážkový stín uplatňuje při proudění ze severozápadního kvadrantu, takže způsobuje relativní ariditu klimatu tohoto regionu. Z hlediska mikrometeorologie lze za srážkový stín považovat i mech. zastínění určitého prostoru překážkou vůči srážkám hnaným větrem. Srážkový stín může souviset s fénovým efektem.
česky: stín srážkový slov: zrážkový tieň rus: дождевая тень něm: Regenschatten m  1993-a3
rain-gauge shield
přídavné zařízení umísťované na srážkoměru, které omezuje snížení zachyceného množství srážek v důsledku vzduchu zvířeného větrem v okolí záchytného otvoru srážkoměrné nádoby. Ve světě se používají tři způsoby ochrany srážkoměru:
a) Nipherova ochrana, tvořená dvojicí plechových do sebe zasunutých komolých kuželů instalovaných souose se srážkoměrnou nádobou; v ČR se používá na vybraných horských meteorologických stanicích a je součástí srážkových totalizátorů;
b) Treťjakovova ochrana, používaná hlavně v Rusku, je tvořena soustavou 16 pohyblivých lamel ve tvaru komolého kužele a umístěná souose se srážkoměrnou nádobou; při pohybu lamel ve větru se z ochrany odstraňuje usazený sníh;
c) umístění srážkoměru do nálevkovitého otvoru v zemi tak, že jeho záchytná plocha je v úrovni terénu. Tento způsob je sice nejúčinnější, je však použitelný pouze pro kapalné srážky.
česky: ochrana srážkoměru slov: ochrana zrážkomeru rus: защита дождемера něm: Abschirmung des Niederschlagsmessers f  1993-a3
rain-out
odstraňování atm. příměsí srážkami. Příměsi se dostávají do srážkových částic různým způsobem:
a) již v oblacích jako kondenzační jádra nebo jádra mrznutí;
b) proniknutím do oblačných a srážkových částic nebo přilnutím k nim zejména v důsledku Brownova pohybu, turbulentních pohybů apod.;
c) zachycením příměsí padajícími srážkovými částicemi.
Soubor procesů vymývání je důležitou součástí samočištění ovzduší, avšak negativním doprovodným jevem je vstup znečišťujících látek do ostatních složek prostředí (hydrosféry, biosféry, pedosféry, kryosféry). V užším smyslu se jako vymývání někdy označuje pouze zachycování příměsí padajícími srážkami v podoblačné vrstvě vzduchu a tomuto pojetí obvykle odpovídají cizojazyčné ekvivalenty. Viz též depozice mokrá.
česky: vymývání slov: vymývanie rus: вымывание дождем něm: Auswaschen n, Washout m, Ausregnen n  1993-a3
rainband
útvar srážkových oblaků protáhlý v jednom směru, takže je možné určit jeho orientaci. Srážkové pásy mohou být tvořeny konvektivními i vrstevnatými oblaky, mohou dosahovat různých měřítek, přičemž mívají složitější vnitřní strukturu. V mimotropické cykloně jsou srážkové pásy vázány na atmosférické fronty a případné čáry instability, které se mohou vyskytovat i samostatně. V tropické cykloně se od středu odvíjejí spirální srážkové pásy. Pohyb srážkového pásu ve směru jeho protažení, popř. setrvání pásu nad určitým povodím může vést k zesílení případné povodně.
česky: pás srážkový slov: zrážkový pás rus: дождевая полоса  2014
rainbow
jeden z fotometeorů. Je charakterizován jako skupina koncentrických oblouků barevného spektra kolem antisolárního bodu nebo kolem Slunce. Vzniká lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Obvykle se vyskytuje duha hlavní a duha vedlejší, které se objevují na opačné straně oblohy než je světelný zdroj. Střed jejich oblouků leží na přímce, jež prochází zdrojem světla a okem pozorovatele. Spektrum velikosti kapek ovlivňuje barvu, intenzitu a šířku barevných oblouků. První fyz. objasnění vzniku duhy podal R. Descartes v letech 1635–1637. Viz též oblouky duhové podružné.
česky: duha slov: dúha něm: Regenbogen m rus: радуга fr: arc-en-ciel m  1993-a3
rainfall intensity
česky: intenzita deště slov: intenzita dažďa rus: интенсивность дождя něm: Regenintensität f, Regenrate f  1993-a1
rainfall rate recorder
zast. označení pro váhový srážkoměr.
česky: intenzograf srážkový slov: zrážkový intenzograf rus: прибор для измерения интенсивности осадков něm: Regenschreiber m  1993-a3
rainfall regime
označení charakterizující vlastnosti sezonního rozdělení atm. srážek v daném místě. Hlavní typy srážkového režimu podle W. G. Kendrewa jsou rovníkový, tropický, monzunový, středomořský, dále oceánický a kontinentální srážkový režim oblastí s převládajícími záp. větry.
česky: režim srážkový slov: zrážkový režim rus: режим осадков něm: Niederschlagsregime n  1993-a1
rainless day
v datech ČHMÚ období od klimatologického termínu 7 h daného dne do klimatologického termínu 7 h následujícího dne, v němž se nevyskytly atm. srážky. Viz též den se srážkami.
česky: den bezsrážkový slov: bezzrážkový deň něm: niederschlagsfreier Tag m rus: день без осадков fr: jour sans pluie m  1993-a3
rainy period
časový úsek po sobě jdoucích dnů se srážkami na dané met. stanici. Jako minimální denní úhrn srážek se přitom nejčastěji uvažuje 0,1 mm, ve starších pracích 0,0 mm (neměřitelné srážky). Srážková období, někdy označovaná i jako období vlhká, se střídají se suchými obdobími. Někteří autoři pracují se zvolenou minimální délkou srážkových období, jiní mezi ně počítají i samostatné dny se srážkami. Kromě takto definovaných, tzv. absolutních nebo též uzavřených srážkových období, se někdy vymezují i parciální neboli přerušená srážková období, přičemž kritériem bývá průměrný denní úhrn srážek za toto období. Údaje o četnosti, prům. a nejdelším trvání srážkových období a jejich srážkové vydatnosti jsou důležitými charakteristikami časového rozdělení srážek. Velká četnost, případně délka srážkových období jsou charakteristické pro humidní klima a pro období dešťů.
česky: období srážkové slov: zrážkové obdobie rus: дождливый период, период с осадками něm: Niederschlagsperiode f, Regenperiode f  1993-a3
rainy season
syn. doba dešťů – klimatická sezona, během níž spadne převážná část roč. úhrnu srážek. Střídání období dešťů v létě dané polokoule a období sucha je typické pro klima savany a pro oblasti s monzunovým klimatem, které bývá označováno i jako monzunové období. Naopak pro středomořské klima je typický výskyt období dešťů v zimě.
česky: období dešťů slov: obdobie dažďov rus: сезон дождей něm: Regenzeit f  1993-a3
random forecast
syn. předpověď počasí slepá – předpověď počasí založená na náhodném výběru jedné z většího počtu variant, které mohou být omezeny např. variačním rozpětím určitých meteorologických prvků. Lze ji tedy přirovnat k tahání lístků, na nichž jsou napsány tyto jednotlivé varianty, z osudí. Nejde o předpověď, jež by se v meteorologii používala k vlastním prognózním účelům. Může však nalézt určité uplatnění např. ve srovnávacích studiích sloužících k hodnocení úspěšnosti jednotlivých metodik používaných v meteorologických předpovědích.
česky: předpověď počasí náhodná slov: náhodná predpoveď počasia rus: случайный прогноз něm: Zufallsvorhersage f  1993-a2
range of the meteorological element
rozdíl nejvyšší a nejnižší hodnoty meteorologického prvku, změřené za určitý časový úsek, zpravidla v průběhu dne (viz amplituda denní), měsíce (viz amplituda měsíční) nebo roku (viz amplituda roční). Zprůměrováním těchto hodnot za delší období dostaneme průměr denní, měsíční a roční amplitudy. Pokud místo určitého roku, měsíce nebo dne uvažujeme celé sledované období, resp. kalendářní měsíc nebo kalendářní den, dostaneme absolutní amplitudu, resp. měsíční nebo denní absolutní amplitudu.
česky: amplituda meteorologického prvku slov: amplitúda meteorologického prvku něm: Amplitude der meteorologischen Größe f rus: амплитуда метеорологического элемента fr: amplitude d'un élément météorologique f, amplitude de l'élément météorologique f  1993-a3
Rankin temperature scale
teplotní stupnice, jejíž nula je shodná s 0 K, tj. –273,15 °C, a velikost stupně je stejná jako u Fahrenheitovy teplotní stupnice. Má k Fahrenheitově stupnici analogický vztah jako stupnice KelvinovaCelsiově stupnici. Byla zavedena Skotem W. J. M. Rankinem.
česky: stupnice teplotní Rankinova slov: Rankinova teplotná stupnica rus: температурная шкала Ранкина něm: Rankin-Temperaturskala f  1993-a3
Raoult law
zákon, který vyjadřuje závislost dílčího tlaku nasycené vodní páry nad hladinou vodního roztoku na koncentraci rozpuštěné látky, lze jej vyjádřit vztahem
es=es0 NN+n,
kde es je dílčí tlak nasycené vodní páry nad hladinou roztoku, es0 značí dílčí tlak nasycené vodní páry nad hladinou destilované vody, N počet molů destilované vody a n počet molů rozpuštěné látky. Ze vzorce vyplývá, že při stoupající koncentraci rozpuštěné látky se tlak nasycené vodní páry snižuje. Uvedený vztah platí pouze pro nedisociované roztoky. V případě elektrolytů je nutné brát v úvahu jejich disociaci a vliv vázání polárních molekul vody na iontech na snížení tlaku nasycené vodní páry nad hladinou roztoku. Pro elektrolyty má Raoultův zákon tvar
es=es0 NN+in,
kde i je van´t Hoffův faktor závisející nejen na koncentraci, nýbrž i na druhu rozpuštěné látky. Raoultův zákon má značný význam ve fyzice oblaků a srážek pro růst vodních kapek, které v atmosféře vznikly na hygroskopických kondenzačních jádrech rozpustných ve vodě. Zákon odvodil F. M. Raoult v r. 1886.
česky: zákon Raoultův slov: Raoultov zákon rus: закон Рауля něm: Raoultsches Gesetz n  1993-a1
rapid cyclogenesis
česky: cyklogeneze rapidní  2019
RASS (Radio Acoustic Sounding System)
(Radio Acoustic Sounding System, systém sondážní radioakustický) – systém distanční sondáže pro měření vertikálního profilu virtuální teploty v ovzduší s využitím zpětného rozptylu radiových vln na pohybující se akustické vlnové frontě. Systém se skládá z antény, emitující akustické vlny, a vysílací a přijímací antény radarové. Vertikálně se šířící akustické vlny představují posloupnost stlačení a zhuštění vzduchu a mění jeho dielektrické vlastnosti, což umožňuje rozptyl radarového signálu. Mezi vyslaným a přijatým radarovým signálem je frekvenční posuv v důsledku toho, že zdroj rozptýleného signálu se pohybuje (Dopplerův efekt). Z frekvenčního rozdílu lze stanovit rychlost pohybu vlnové fronty akustického signálu a následně virtuální teploty ovzduší, jíž je rychlost šíření zvuku úměrná. Za dobrých podmínek umožňuje RASS měření vertikálního profilu virtuální teploty do výšky cca 1 000 m nad povrchem.
česky: RASS slov: RASS rus: поправка něm: Radio Acoustic Sounding Systém n  2014
rate of rainfall
česky: intenzita deště slov: intenzita dažďa rus: интенсивность дождя něm: Regenintensität f, Regenrate f  1993-a1
rate of rise of lightning current
časová změna v čele rázové vlny proudu bleskového výboje; označuje se di/dt. Je rozhodujícím parametrem bleskového proudu při stanovení napětí U na vodičích buď s vlastní nebo vzájemnou indukčností L podle vztahu
U=L(di dt)
nebo strmosti napěťové vlny na vodičích s vlnovou impedancí Z podle vztahu
dUdt =Zdidt.
česky: strmost proudu bleskového výboje slov: strmosť prúdu bleskového výboja něm: Blitzstromsteilheit f  1993-a1
rawinsonde observation
česky: radiopilotáž slov: rádiopilotáž rus: радиопилотаж něm: Radiowindmessung f  1993-a1
rawinsonde observation
radiosondážní měření zákl. meteorologických prvků prováděné současně s měřením výškového větru radiotech. prostředky. Je zákl. měřením konaným na radiosondážních stanicích, na jehož podkladě se sestavuje zpráva z pozemní stanice o tlaku, teplotě, vlhkosti a větru ve vyšších hladinách (TEMP, TEMP SHIP).
česky: radiosondáž meteorologická komplexní slov: komplexná meteorologická rádiosondáž rus: радиозондовое и радиоветровое наблюдение něm: komplexe meteorologische Radiosondierung f  1993-a1
rawinsonde station
radiosondážní stanice, na níž se provádí radiosondážní měření všech zákl. meteorologických prvků. Název často bývá zjednodušován na označení „radiosondážní stanice“.
česky: stanice radiosondážní pro komplexní sondáž atmosféry slov: rádiosondážna stanica pre komplexnú sondáž atmosféry něm: Radiosondenstation für komplexe Sondierung der Atmosphäre f  1993-a1
Rayleigh atmosphere
modelová atmosféra, ve které je procházející sluneční záření ovlivňováno pouze rozptylem elektromagnetického vlnění v atmosféře na molekulách atmosférických plynů. To znamená, že nepůsobí jiný typ rozptylu a neexistuje ani absorpce záření. Vlastnosti Rayleighovy atmosféry zhruba splňuje suchá a čistá atmosféra.
česky: atmosféra Rayleighova slov: Rayleighova atmosféra něm: Rayleigh-Atmosphäre f rus: релеевская атмосфера  1993-a3
Rayleigh law
zákon vyjadřující závislost rozptylu elmag. záření na vlnové délce tohoto záření za předpokladu, že rozptylující částice jsou sférické, el. nevodivé a splňují podmínku, že hodnota 2πr / λ je řádově menší než jedna, přičemž r značí poloměr rozptylujících částic a λ vlnovou délku rozptylovaného záření. Označíme-li Iλ intenzitu rozptylovaného záření o vlnové délce λ a obdobně intenzitu rozptýleného záření iλ, lze Rayleighův zákon vyjádřit ve tvaru
iλ≈Iλ λ4.
Nepřímá závislost účinnosti Rayleighova rozptylu na čtvrté mocnině vlnové délky rozptylovaného záření má v atmosféře za následek modré zbarvení oblohy, neboť rozptyl slunečního záření na molekulách vzduchu přibližně splňuje podmínky platnosti Rayleighova zákona, a ve viditelné oblasti rozptýleného slunečního záření jsou proto nejvíce zastoupeny vlnové délky z modrofialového konce spektra. Zákon odvodil angl. fyzik J. W. Strutt (pozdější lord Rayleigh) v r. 1871.
česky: zákon Rayleighův slov: Rayleighov zákon rus: закон Релея něm: Rayleigh-Gesetz n  1993-a1
Rayleigh number
parametr Ra charakterizující podobnost z hlediska přenosu tepla prouděním (konvekcí). Lze ho určit ze vzorce
Ra=βgH3 ΔTkν,
kde β značí koeficient teplotní roztažnosti, g tíhové zrychlení, H tloušťku vrstvy tekutiny, resp. vzdálenost mezi stěnami vymezujícími proudění tekutiny, ΔT tomu příslušející rozdíl teplot, k koeficient teplotní vodivosti a ν koeficient kinematické vazkosti dané tekutiny. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Rayleighovo slov: Rayleighovo číslo rus: число Релея něm: Rayleigh-Zahl f, Rayleigh-Zahl f fr: nombre de Rayleigh m  2014
Rayleigh scattering
česky: rozptyl Rayleighův slov: Rayleighov rozptyl rus: рассеяние Релея, релеeвское рассеяние něm: Rayleigh-Streuung f  1993-a1
Rayleigh theory
česky: teorie Rayleighova slov: Rayleighova teória rus: теория Релея  1993-a1
Rayleigh – Benard convection
česky: konvekce Rayleighova–Bénardova slov: Rayleighova-Bénardova konvekcia něm: Rayleigh-Bénard-Konvektion f  2014
real-time meteorological information
česky: informace meteorologická operativní slov: operatívna meteorologická informácia rus: оперативная метеорологическая информация něm: meteorologische Echtzeit-Information f  1993-a1
reanalysis
objektivní analýza met. dat aplikovaná zpětně na data za dlouhé období, zpravidla na několik desetiletí. Na rozdíl od provozní analýzy je prováděna jednotným přístupem, což umožňuje využití reanalýz např. při studiu změn klimatu. Nástrojem je model numerické předpovědi počasí, a proto mohou výstupy reanalýzy obsahovat i takové veličiny, pro něž nejsou za dané období k dispozici měření. Tvůrcem evropských reanalýz, které nicméně pokrývají celou Zemi, je Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (např. ERA–40, ERA–Interim).
česky: reanalýza slov: reanalýza něm: Reanalyse f  2014
rear flank downdraft
(RFD, z angl. Rear-Flank Downdraft) syn. proud konvektivní sestupný týlový – sestupný proud v supercele, který většinou není spojen s vypadáváním srážek a který se nachází v zadní části supercely vzhledem ke směru jejího pohybu. Na rozdíl od předního sestupného konvektivního proudu je tvořen suchým a teplým vzduchem a obsahuje menší množství srážkových a oblačných částic. Oblast zadního sestupného proudu se může jevit bezoblačná, nicméně velké částice, které zbyly v sestupném proudu, vytvářejí na radaru tzv. hákovité echo.
česky: proud konvektivní sestupný zadní slov: zadný zostupný konvektívny prúd něm: rückseitiger konvektiver Abwind m  2015
rear inflow jet
(RIJ – rear inflow jet) - mezoměřítkové proudění, které v relativním sytému spojeném se squall line směřuje ze zadní strany do přední, tedy proti směru převládajícího proudění v bouři. Jde o jev typický zejména pro linie bouří charakteru bow echo, kde se RIJ podílí na dopředném vyboulení centrální části linie konv. bouří. Na vzniku RIJ se podílí více vlivů, ale hlavním je vznik centra relativního podtlaku ve středních hladinách v přední části konv. systému, a to v důsledku působení vzestupných a sestupných konv. proudů v aktivních konv. buňkách v této časti konv. systému. Vznik RIJ je snahou o kompenzaci tohoto relativně nízkého tlaku vzduchu.
česky: vtok týlový  2019
rear of cyclone
sektor cyklony v její zadní části ve smyslu jejího pohybu nebo z hlediska převládajícího pohybu cyklon v dané oblasti. V případě mimotropické cyklony tak zpravidla leží západně od jejího středu, kam proniká studený vzduch z vyšších zeměp. šířek. Proto je zde typická proměnlivá oblačnostpřeháňkami, nárazovitým přízemním větrem a mimo oblast srážek velkou dohledností. Při situaci Vb je týl cyklony oblastí s velkým horizontálním tlakovým gradientem a konvergencí proudění, což vede k intenzivním, převážně trvalým srážkám, na návětří hor dále zesilovaným díky orografickému zesílení srážek.
česky: týl cyklony slov: tylo cyklóny rus: тыл циклона  1993-a3
Réaumur temperature
česky: teplota Réaumurova slov: Réaumurova teplota rus: температура в градусах Реомюра  1993-a1
Réaumur temperature scale
teplotní stupnice, dnes již nepoužívaná, která dělí teplotní interval mezi bodem mrznutí a bodem varu čisté vody při normálním tlaku vzduchu 1 013,25 hPa na 80 dílů (°R). Zavedl ji v roce 1731 franc. přírodovědec R. A. Ferchault de Réaumur. Mezi Réaumurovou teplotní stupnicí a Celsiovou teplotní stupnicí platí převodní vztah:
T(°R)=45T( °C)
česky: stupnice teplotní Réaumurova slov: Réaumurova teplotná stupnica rus: температурная шкала Реомюра něm: Réaumur-Thermometerskala f  1993-a3
receptor model
model určený ke stanovení příspěvků jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší ze zájmové oblasti k imisní situaci v daném bodě (receptoru) nebo množině takových bodů. Model přímo neuvažuje fyzikální mechanismy transportu a difúze znečišťujících příměsí v ovzduší. Východiskem jsou pro něj podrobná měření kvality a složení směsi znečišťujících příměsí v receptorovém bodě a obdobné údaje z emisních inventur všech uvažovaných zdrojů příměsí. Vzájemné formální vztahy mezi těmito údaji jsou v modelu zpravidla vyhodnocovány metodami maticové faktorizace.
česky: model receptorový slov: receptorový model  2014
recording anemoclinometer
registrační přístroj k měření sklonu vektoru větru vzhledem k horiz. rovině. V Česku se nepoužívá.
česky: anemoklinograf slov: anemoklinograf něm: Anemoklinograph m rus: анемоклинограф fr: anémoclinomètre (enregistreur) m  1993-a3
recording anemometer
registrační anemometr, zaznamenávající obvykle prům. a okamžitou rychlost větru a směr větru. Jeho čidlem mohou být miskový kříž, lopatkové kolo, vrtule, aerodyn. trubice nebo brzděný systém pro rychlost větru a tlumená větrná směrovka pro směr větru. Viz též měření větru.
česky: anemograf slov: anemograf něm: Anemograph m, Windschreiber m rus: анемограф fr: anémographe m, anémomètre enregistreur m  1993-a1
recording instrument
v meteorologii přístroj pro graf. záznam časových změn meteorologického prvku mech., fotografickou nebo el. cestou, např. anemograf, barograf, hygrograf, termograf, ombrograf. Viz též značka časová.
česky: přístroj registrační slov: registračný prístroj rus: самописец, самопишущий прибор něm: Registriergerät n  1993-a1
recording rain gauge
srážkoměr měřící průběžně srážky bez přímé součinnosti s lidskou obsluhou. Kromě úhrnu srážek umožňuje měřit i okamžitou intenzitu srážek. Podle principu měření se automatické srážkoměry dělí na člunkové a váhové. Viz též ombrograf.
česky: srážkoměr automatický  2019
recording raingauge
registrační přístroj zaznamenávající časový průběh kapalných srážek. V Česku byly ombrografy nahrazeny člunkovými nebo váhovými srážkoměry. Starší označení pro ombrograf je pluviograf nebo hyetograf. Záznam ombrografu se nazývá ombrogram (pluviogram, hyetogram). Plovákové ombrografy, které se v ČR užívaly, soustřeďují srážkovou vodu do plovákové komory, v níž je výška hladiny indikována polohou plováku spojeného s registračním perem.
česky: ombrograf slov: ombrograf rus: плювиограф něm: Ombrograph m  1993-a3
recording raingauge
viz ombrograf. Viz též mikropluviograf.
česky: pluviograf slov: pluviograf rus: дождемер, плювиограф něm: Pluviograph m, Niederschlagsschreiber m  1993-a3
recording theodolite
optický pilotovací teodolit se zařízením, které umožňuje registraci hodnot azimutálního a výškového úhlu, popř. také časového údaje. Viz též měření pilotovací.
česky: teodolit registrační slov: registračný teodolit rus: самопишущий теодолит  1993-a2
red snow
česky: sníh červený slov: červený sneh rus: красный снег něm: Blutschnee m  1993-a1
red sprites
česky: skřítci červení slov: červení škriatkovia něm: roter Kobold m  2016
reduced isotherm
izoterma sestrojená z hodnot teploty vzduchu redukované na hladinu moře, případně na jinou nadm. výšku. Viz též izoterma aktuální.
česky: izoterma redukovaná slov: redukovaná izoterma rus: изотерма приведенная к уровню моря něm: reduzierte Isotherme f  1993-a3
reduction
v meteorologii a klimatologii přepočty a opravy výsledků met. měření, prováděné za účelem srovnatelnosti a reprezentativnosti údajů. Používá se ve významu:
1. přepočet změřené hodnoty meteorologického prvku na hodnotu, kterou by měl v jiné nadm. výšce. Provádí se zpravidla podle jednotné metodiky k dosažení srovnatelnosti hodnot změřených v různých nadm. výškách, např. redukce tlaku vzduchu na dohodnutou hladinu (zpravidla hladinu moře), redukce teploty vzduchu na hladinu moře apod.;
2. přepočet hodnot klimatologických charakteristik z krátkých pozorovacích řad na hodnotu, která by odpovídala jednotnému, zpravidla normálnímu období ve snaze porovnat mnohaleté prům. hodnoty met. prvků na různých místech (stanicích). Např. redukce měs. nebo roč. průměrů teploty vzduchu, popř. srážek z různých stanic a různě dlouhých řad pozorování za období 1931–1960;
3. oprava tlaku vzduchu na normální podmínky, např. oprava na teplotu prováděná s ohledem na teplotu v místnosti, v níž je instalován tlakoměr, oprava na tíhové zrychlení apod.
Termín redukce se používá též jako nevhodné označení pro opravy met. přístrojů.
česky: redukce slov: redukcia rus: приведение, редукция něm: Reduktion f  1993-a1
reduction of pressure to a standard level
výpočet tlaku vzduchu pro dohodnutou hladinu z hodnoty tlaku vzduchu v nadmořské výšce tlakoměru s přihlédnutím k virtuální teplotě. V synoptické meteorologii se provádí nejčastěji redukce tlaku vzduchu na střední hladinu moře, pro letecké účely na nadm. výšku vztažného bodu letiště podle mezinárodní standardní atmosféry ICAO. Viz též tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře.
česky: redukce tlaku vzduchu na dohodnutou hladinu slov: redukcia tlaku vzduchu na dohodnutú hladinu rus: приведение давления воздуха к стандартному уровню něm: Reduktion des Luftdrucks auf eine Standarddruckfläche f  1993-a3
reduction of pressure to sea level
česky: redukce tlaku vzduchu na hladinu moře slov: redukcia tlaku vzduchu na hladinu mora rus: приведение давления воздуха к уровню моря něm: Reduktion des Luftdrucks auf Meeresniveau f  1993-a3
reference climatological station
klimatologická stanice, která má homogenní řadu pozorování po dobu alespoň 30 let a pracuje za přesně stanovených podmínek. Údaje z těchto stanic jsou navzájem dobře srovnatelné a tvoří základ jak pro zpracování klimatografií, tak pro sledování klimatických změn. Referenční klimatologické stanice by měly být umístěny tak, aby vliv lidské činnosti na jejich měření byl minimální.
česky: stanice klimatologická referenční slov: referenčná klimatologická stanica rus: опорная климатологическая станция něm: Klimareferenzstation f  1993-a3
reference temperature
průměrná maximální teplota nejteplejšího měsíce, zpravidla července, na daném letišti. Na letišti Praha–Ruzyně je 23,6 °C (JUL). Hodnoty pro další letiště lze nalézt v Letecké informační příručce (AIP ČR).
česky: teplota vztažná slov: vzťažná teplota  2014
reflected atmospheric radiation
zpětné záření atmosféry odražené od zemského povrchu, popř. záření atmosféry odražené horní hranicí oblaků a směřující nahoru.
česky: záření atmosféry odražené slov: odrazené žiarenie atmosféry rus: отраженная радиация атмосферы, отраженное излучение атмосферы něm: atmosphärische Reflexstrahlung f  1993-a1
reflected global solar radiation
česky: záření sluneční globální odražené slov: odrazené globálne slnečné žiarenie rus: отраженная суммарная солнечная радиация něm: reflektierte Globalstrahlung f  1993-a3
reflected radiation
česky: záření odražené slov: odrazené žiarenie rus: отраженная радиация něm: Reflexstrahlung f  1993-a1
reflected solar radiation
česky: záření sluneční globální odražené slov: odrazené globálne slnečné žiarenie rus: отраженная суммарная солнечная радиация něm: reflektierte Globalstrahlung f  1993-a3
reflection nephoscope
viz nefoskop.
česky: zrcátko oblačné slov: oblačné zrkadielko rus: зеркальный нефоскоп něm: Wolkenspiegel m  1993-a1
refraction (refractive) index of electromagnetic waves in the air
poměr rychlosti šíření elmag. vlnění ve vakuu k rychlosti šíření téhož vlnění ve vzduchu. Vzhledem k tomu, že vzduch je nemagnetickým prostředím s nepatrnou elektrickou vodivostí, lze v něm index lomu n vyjádřit vztahem
n=εr,
v němž εr značí rel. permitivitu vzduchu. Index lomu v oblasti viditelného záření závisí na vlnové délce elmag. vlnění (s rostoucí vlnovou délkou poněkud klesá) a na hustotě vzduchu (se zvětšující se hustotou vzduchu roste). V oboru centimetrových rádiových vln, používaných např. meteorologickými radiolokátory, je index lomu v nezanedbatelné míře ovlivňován i vlhkostí vzduchu. Pro tento obor vlnových délek se v literatuře uvádí např. vztah
(n-1).106 =78T(p+4800eT),
kde T je teplota vzduchu v K, p tlak vzduchu a e tlak vodní páry v hPa. U zemského povrchu se hodnoty (n – 1) . 106 pohybují při různých met. situacích zhruba v rozmezí 260 až 460. Výraz N = (n – 1) . 106 se někdy nazývá v literatuře radiorefrakce nebo N – jednotky. V troposféře můžeme podle časového hlediska rozlišovat sezonní, denní a neperiodické změny indexu lomu, podmíněné změnami teplotního zvrstvení ovzduší, turbulencí apod. Index lomu elmag. vlnění v popsaném smyslu nazýváme též abs. indexem lomu. Rel. indexem lomu pak rozumíme vzájemný poměr rychlostí šíření elmag. vlnění ve dvou různých prostředích, v meteorologii např. ve dvou vzduchových hmotách odlišných vlastností. Viz též šíření elektromagnetického vlnění v atmosféře.
česky: index lomu elektromagnetického vlnění ve vzduchu slov: index lomu elektromagnetického vlnenia vo vzduchu rus: индекс преломления электромагнитных волн в воздухе něm: Refraktionsindex (Brechungsindex) der elektromagnetishen Wellen in der Luft m  1993-a3
refraction of electromagnetic waves in atmosphere
česky: refrakce elektromagnetických vln v atmosféře slov: refrakcia elektromagnetických vĺn v atmosfére rus: рефракция электромагнитных волн в атмосфере něm: Refraktion von elektromagnetischen Wellen in der Atmosphäre f  1993-a1
refractive index in the atmosphere
index lomu elmag. vlnění pro oblast viditelného záření, tj. záření o vlnových délkách přibližně 0,4 až 0,7 μm. Viz též šíření elektromagnetického záření v atmosféře.
česky: index lomu světla ve vzduchu slov: index lomu svetla vo vzduchu rus: показатель преломления в атмосфере něm: Refraktionsindex der Atmosphäre m, Brechungsindex der Atmospäre m  1993-a2
refrigeration
česky: refrigerace slov: refrigerácia rus: рефрижерация něm: Kühlung f  1993-a1
refrigeration
syn. refrigerace – přenos tepelné energie z povrchu tělesa do ovzduší. V bioklimatologii se vyjadřuje jako množství tepla v mJ, které je odňato povrchu tělesa o velikosti 1 cm2 a o teplotě lidského těla, tj. 36,5 °C (97,9 °F) za 1 s vlivem atm. prostředí. Zchlazování se měří ve stínu katateploměry nebo frigorimetry a do značné míry vystihuje teplotu pocitovou teplotu prostředí. Podle L. Hilla je zchlazovací veličina H dána vztahem
H=(α+βv).( 36,5-T),
kde v je rychlost větru v m.s–1, T teplota vzduchu ve °C a α, β jsou konstanty. Podle K. Büttnera lze zchlazovací veličinu Z vypočítat podle vzorce
Z=(0,26+0,34v0,622).(36,5-T),
V technické meteorologii se pojmu zchlazování užívá v souvislosti se ztrátami tepla, např. z budov vlivem vnějších met. podmínek.
česky: zchlazování slov: schladzovanie rus: величина охлаждения, охлаждающая способность něm: Abkühlvermögen n, Abkühlen n  1993-a1
Refsdal diagram
syn. aerogram – málo používaný druh aerologického diagramu, který má na horizontální ose vyneseny hodnoty lnT, na vertikální ose hodnoty –T lnp, kde T je teplota vzduchu a p tlak vzduchu. Na tomto diagramu svírají izotermy a izobary ostrý úhel. Suché a nasycené adiabaty jsou zakřiveny a s izotermami svírají úhel menší než 45°. Refsdalův diagram je dále doplněn izoliniemi relativní vlhkosti vzduchu a stupnicemi potřebnými k vyhodnocování aerologických měření. Refsdalův diagram je energetickým diagramem; navrhl ho v r. 1935 A. Refsdal. Viz též emagram.
česky: diagram Refsdalův slov: Refsdalov diagram něm: Refsdal-Diagramm n rus: диаграмма Рефсдаля fr: diagramme de Refsdal m  1993-a3
regelation of ice
tání ledu v místě zvýšeného vnějšího tlaku a opětovné mrznutí, jestliže se tlak opět sníží. Je důsledkem závislosti bodu tání ledu na tlaku, kdy bod tání (teplota tání) klesá s rostoucím tlakem. Regelace nastává pouze u látek, u nichž je hustota pevné fáze menší než hustota fáze kapalné. Regelace ledu souvisí s uspořádáním krystalické struktury ledu a ve srovnání s většinou ostatních látek v přírodě jde o anomální vlastnost. Rychlost poklesu teploty tání ledu s tlakem je velmi malá (0,0072 °C na hodnotu normálního tlaku), a proto se regelace ledu projevuje pouze při záporných hodnotách teploty blízko 0 °C. Často uváděným příkladem regelace ledu je demonstrační pokus s vert. průchodem zatížené drátěné smyčky horizontální ledovou tyčí. Uvádí se také jako důvod snadné tvorby sněhových koulí stlačením sněhu při teplotě blízko 0 °C.
česky: regelace ledu slov: regelácia ľadu něm: Regelation des Eises f  2017
regeneration of anticyclone
proces, při němž anticyklona, která dříve již slábla, začíná opět mohutnět. Regenerace anticyklony se projevuje vzestupem tlaku vzduchu především ve středu anticyklony, zvětšením jejího rozsahu a oživením sestupných pohybů vzduchu v její centrální části. Regenerace anticyklony obvykle probíhá při spojení uzavírající anticyklony s málo pohyblivou tlakovou výší nebo při vývoji nové anticyklony ve výběžku existující tlakové výše. Viz též mohutnění anticyklony.
česky: regenerace anticyklony slov: regenerácia anticyklóny rus: регенерация антициклона něm: Regeneration einer Antizyklone f  1993-a3
regeneration of cyclone
proces, při němž se zpravidla okludovaná cyklona, která se dříve již vyplňovala, začíná znovu prohlubovat. Ve většině případů souvisí regenerace cyklony se zvětšením horizontálních teplotních gradientů v dané oblasti a s narušením teplotní symetrie v oblasti cyklony. Regenerace cyklony probíhá např. při pronikání nové atmosférické fronty do oblasti cyklony, při spojení původní cyklony s mladým cyklonálním útvarem, který vznikl na úseku její studené fronty nebo při vývoji nové cyklony u okluzního bodu. Nové prohlubování již termicky symetrické cyklony, vyvolané orografickými překážkami, se někdy nazývá orografická regenerace cyklony. Viz též prohlubování cyklony.
česky: regenerace cyklony slov: regenerácia cyklóny rus: регенерация циклона něm: Regeneration einer Zyklone f  1993-a1
regeneration of depression
proces, při němž se zpravidla okludovaná cyklona, která se dříve již vyplňovala, začíná znovu prohlubovat. Ve většině případů souvisí regenerace cyklony se zvětšením horizontálních teplotních gradientů v dané oblasti a s narušením teplotní symetrie v oblasti cyklony. Regenerace cyklony probíhá např. při pronikání nové atmosférické fronty do oblasti cyklony, při spojení původní cyklony s mladým cyklonálním útvarem, který vznikl na úseku její studené fronty nebo při vývoji nové cyklony u okluzního bodu. Nové prohlubování již termicky symetrické cyklony, vyvolané orografickými překážkami, se někdy nazývá orografická regenerace cyklony. Viz též prohlubování cyklony.
česky: regenerace cyklony slov: regenerácia cyklóny rus: регенерация циклона něm: Regeneration einer Zyklone f  1993-a1
Regional Association of the WMO
česky: sdružení oblastní WMO slov: oblastné združenie WMO rus: Региональная ассоциация ВМО něm: Regionalassoziation der WMO f, Regionalverband der WMO f  1993-a1
regional climatology
syn. klimatologie oblastní – část klimatologie zabývající se klimatickými poměry vymezených území různé velikosti, např. kontinentů, států, povodí, průmyslových aglomerací aj. K úkolům regionální klimatologie patří zjišťování prostorové diferenciace klimatických podmínek a vymezování klimatických oblastí, tj. klimatologická rajonizace (regionalizace). Analytický charakter regionální klimatologie ji odlišuje od klimatografie. Viz též klimatologie obecná.
česky: klimatologie regionální slov: regionálna klimatológia rus: региональная климатология něm: regionale Klimatologie f  1993-a1
Regional Specialized Meteorological Center
jedna ze složek světového systému pro zpracování dat a předpovědi. Regionální specializovaná meteorologická centra plní funkce tohoto systému na regionální úrovni vzhledem ke své specializaci. RSMC specializovaná na předpovědi tropických cyklon jsou v Miami, Nadi, New Delhi, Saint Denis, Tokiu a Honolulu. RSMC specializovaná na předpovědi šíření kontaminujících látek v případě havarijních situací mají povinnost vydávat předpověď trajektorií z indikovaného místa havárie, případně zpětně určit místo havárie na základě měřených hodnot kontaminace. Pro regionální oblast RA VI (Evropa) plní tuto úlohu Toulouse a Exeter. Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) má sídlo v Readingu. Kromě toho bylo zřízeno ještě 25 regionálních meteorologických center s geografickou specializací, které plní všeobecné funkce světového systému pro zpracování dat a předpovědi pro určenou oblast; v Evropě jsou RSMC s geografickou specializací Exeter, Offenbach, Moskva a Řím.
česky: centrum meteorologické specializované regionální (RSMC) slov: regionálne špecializované meteorologické centrum rus: Региональный специализированный метеорологический центр fr: Centre météorologique régional spécialisé m  2014
Regional Telecommunication Hub
(RTH) jeden z prvků Světového telekomunikačního systému. Jeho úkolem je zabezpečovat:
a) sběr napozorovaných dat z oblasti odpovědnosti centra a přenos těchto dat vhodnou rychlostí po hlavním spojovacím okruhu Světové služby počasí (WWW) a po jeho větvích;
b) přenos met. informací z hlavního spojovacího okruhu a z regionálních telekomunikačních center, která neleží na hlavním okruhu, připojeným centrům, a to podle mezinárodních dohod;
c) selekci a distribuci met. dat pro potřeby připojených národních meteorologických center a regionálních telekomunikačních center, která neleží na hlavním spojovacím okruhu;
d) kontrolu dat a opravu některých formálních chyb;
e) periodické monitorování činnosti Světového telekomunikačního systému.
V České republice plní funkci regionálního telekomunikačního centra ČHMÚ pro národní met. centrum Polska. Regionální telekomunikační centrum v Praze leží na hlavním spojovacím okruhu a je přímo spojeno se světovým meteorologickým centrem v Moskvě a regionálním telekomunikačním centrem v Offenbachu (SRN).
česky: centrum telekomunikační regionální slov: regionálne telekomunikačné centrum rus: Региональный узел телесвязи fr: Centre régional de télécommunications m  1993-a3
register of emissions and stationary source
(REZZO) – databáze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaná v rámci Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) Českého hydrometeorologického ústavu. Databáze obsahuje údaje o emisích z individuálně (bodově) sledovaných stacionárních zdrojů (REZZO 1 a 2), hromadně sledovaných stacionárních zdrojů (REZZO 3) a mobilních zdrojů (REZZO 4). Obdobou databáze REZZO je na území SR Národný emisný inventarizačný systém (NEIS). Analogické informační systémy existují nebo jsou vytvářeny také v zahraničí. Analogické informační systémy existují nebo jsou vytvářeny také v zahraničí. Viz též meteorologie v ČR.
česky: registr emisí a stacionárních zdrojů slov: register emisií a zdrojov znečisťovania ovzdušia rus: кадастр выбросов и источников загрязнения атмосферы něm: Emissions- und Quellenkataster n  1993-a3
regular convection
1. konvekce s prostorově uspořádanou buněčnou strukturou, viz buněčná konvekce;
2. konvekce uspořádaná do tvaru pásů, které souvisejí s polohou studených front druhého druhu nebo čar instability.
česky: konvekce uspořádaná slov: usporiadaná konvekcia rus: упорядоченная конвекция něm: geordnete Konvektion f  1993-a3
relative (baric) topography
barická topografie svislých vzdáleností dvou izobarických ploch v atmosféře, analyzovaná pomocí relativních izohyps. Protože vzdálenost izobarických ploch neboli tloušťka vrstvy vymezené těmito plochami je přímo úměrná prům. virtuální teplotě vzduchového sloupce mezi oběma hladinami, relativní barická topografie charakterizuje teplotní pole příslušné vrstvy vzduchu a rel. izohypsy jsou zároveň izotermami prům. virtuální teploty této vrstvy. Relativní barická topografie se často označuje zkratkou RT s uvedením příslušných standardních izobarických hladin, např. RT1000500 značí relativní barickou topografii vzduchové vrstvy mezi hladinami 500 hPa a 1 000 hPa. Viz též mapa relativní topografie, rovnice tendence relativní topografie.
česky: topografie barická relativní (RT) slov: relatívna barická topografia rus: относительная барическая топография  1993-a1
relative air mass transformation
změna vlastností vzduchové hmoty pouze do té míry, že se nemění její základní geografický typ. K rel. transformaci dochází při přemísťování vzduchové hmoty do jiné zeměp. šířky, nad jiný aktivní povrch apod.
česky: transformace vzduchové hmoty relativní slov: relatívna transformácia vzduchovej hmoty rus: относительная трансформация воздушной массы  1993-a1
relative coordinate system
v meteorologii soustava souřadnic pevně spojená s rotující Zemí. V meteorologii se nejčastěji používá rel. souřadnicová soustava standardní a přirozená. Viz též soustava souřadnicová absolutní.
česky: soustava souřadnicová relativní slov: relatívna súradnicová sústava rus: относительная система координат něm: relatives Koordinatensystem n, Relativkoordinaten f/pl  1993-a2
relative humidity
česky: vlhkost vzduchu poměrná slov: pomerná vlhkosť vzduchu rus: относительная влажность něm: relative Feuchte f  1993-b3
relative humidity
syn. vlhkost vzduchu poměrná – charakteristika vlhkosti vzduchu měřená na met. stanicích, která vyjadřuje stupeň nasycení vzduchu vodní párou. Je definována jako poměr skutečné hustoty vodní páry ρv a hustoty vodní páry ρvs ve vzduchu nasyceném vodní párou při dané teplotě. Vyjadřuje se obvykle v %, tzn.
r=ρvρvs.100%,
Místo hustoty vodní páry lze v definici relativní vlhkosti použít tlak vodní páry a přibližně i měrnou vlhkost vzduchu nebo směšovací poměr.
česky: vlhkost vzduchu relativní slov: relatívna vlhkosť vzduchu něm: relative Feuchte f  1993-a3
relative hypsography
barická topografie svislých vzdáleností dvou izobarických ploch v atmosféře, analyzovaná pomocí relativních izohyps. Protože vzdálenost izobarických ploch neboli tloušťka vrstvy vymezené těmito plochami je přímo úměrná prům. virtuální teplotě vzduchového sloupce mezi oběma hladinami, relativní barická topografie charakterizuje teplotní pole příslušné vrstvy vzduchu a rel. izohypsy jsou zároveň izotermami prům. virtuální teploty této vrstvy. Relativní barická topografie se často označuje zkratkou RT s uvedením příslušných standardních izobarických hladin, např. RT1000500 značí relativní barickou topografii vzduchové vrstvy mezi hladinami 500 hPa a 1 000 hPa. Viz též mapa relativní topografie, rovnice tendence relativní topografie.
česky: topografie barická relativní (RT) slov: relatívna barická topografia rus: относительная барическая топография  1993-a1
relative isohypse
v meteorologii obvykle čára spojující místa se stejnou vert. vzdáleností dvou izobarických hladin (ploch), tj. místa se stejnou tloušťkou vrstvy vzduchu mezi dvěma izobarickými hladinami, vyjádřenou v geopotenciálních metrech. Relativní izohypsu lze interpretovat jako izotermu prům. virtuální teploty vzduchu dané vrstvy. Relativní izohypsy se v met. službě nejčastěji konstruují pro vrstvu 1 000 až 500 hPa, a to po 40 geopotenciálních metrech.
česky: izohypsa relativní slov: relatívna izohypsa rus: относительная изогипса něm: relative Isohypse f  1993-a1
relative optical air mass
poměr absolutní optické hmoty atmosféry při poloze nebeského tělesa (nejčastěji Slunce) ve výšce nad obzorem vyjádřené úhlem h k absolutní optické hmotě při poloze tělesa v zenitu. Relativní optická hmota atmosféry, označovaná někdy zkráceně jako optická hmota, se vyskytuje ve vztazích popisujících zejména šíření přímého slunečního záření v zemské atmosféře. Při výškách h větších než 30° se relativní optická hmota atmosféry, označovaná jako m, zpravidla počítá pomocí jednoduchého vzorce
m=(sinh)-1.
Při menších výškách je vhodné použít opravu na zakřivení zemském povrchu a na lom světla v atmosféře.
česky: hmota atmosféry optická relativní slov: relatívna optická hmota atmosféry rus: относительная оптическая масса атмосферы něm: relative optische Luftmasse f  2014
relative precipitation
charakteristika poměrného rozložení srážek během roku, popř. za kratší období. Zpravidla jde o prům. měs. úhrny srážek udané v % prům. roč. úhrnu srážek. V klimatologii se relativní srážky používají především k porovnání časového rozdělení srážek na stanicích s rozdílným roč. úhrnem srážek, přičemž mohou sloužit ke stanovení ombrické kontinentality klimatu, viz Markhamův index.
česky: srážky relativní slov: relatívne zrážky rus: относительное количество осадков něm: relative Niederschlagsmenge f  1993-a3
relative sunshine duration
v meteorologii zkrácené označení pro trvání slunečního svitu relativní.
česky: svit sluneční relativní slov: relatívny slnečný svit něm: relative Sonnenscheindauer f  2014
relative sunshine duration
poměr mezi skutečným trváním slunečního svitu a efektivně možným trváním slunečního svitu za určité období, nejčastěji za den, měsíc nebo rok. Tato charakteristika umožňuje vzájemnou srovnatelnost zaznamenávaného slunečního svitu na různých místech s ohledem na terénní, popř. i jiné překážky zastiňující slunoměry. V praxi se jako relativní trvání slunečního svitu někdy méně vhodně označuje poměr mezi skutečným a astronomicky možným trváním slunečního svitu
česky: trvání slunečního svitu relativní slov: relatívne trvanie slnečného svitu rus: относительная продолжительность солнечного сияния  1993-a1
relative sunspot number
česky: číslo relativní slov: relatívne číslo něm: Sonnenfleckenrelativzahl f rus: относительное число солнечных пятен fr: nombre relatif de taches m, nombre relatif de Wolf m  1993-a3
relative temperature
rozdíl prům. teploty vzduchu daného měsíce a prům. teploty vzduchu nejchladnějšího měsíce, vyjádřený v % roční amplitudy teploty vzduchu. Nejchladnější měsíc má relativní teplotu 0 %, nejteplejší měsíc 100 %. Vzhledem k vyjádření teploty vzduchu v procentech, tedy vyloučením abs. hodnot teploty, lze relativní teplotu použít k porovnání ročního chodu teploty vzduchu na více stanicích nebo k porovnání chodu teploty vzduchu na jedné stanici v různých obdobích. Relativní teplota se používá i jako míra termické kontinentality klimatu. Relativní teplotu zavedl W. Köppen jako charakteristiku roč. chodu teploty vzduchu.
česky: teplota relativní slov: relatívna teplota rus: относительная температура  1993-a3
relative vorticity
viz vorticita.
česky: vorticita relativní slov: relatívna vorticita rus: относительный вихрь скорости něm: relative Vortizität f  1993-a3
remote sensing
metoda detekce a monitorování různých meteorologických jevů metodami distančního pozorování (např. družicová a radarová pozorování).
česky: detekce meteorologických jevů dálková slov: diaľková detekcia meteorologických javov něm: Fernerkundung von Wettererscheinungen f rus: дистанционное зондирование метеорологических явлений fr: télédétection des phénomènes météorologiques f, télédétection atmosphérique f  1993-a3
remote sensing
starší, ne zcela vhodné označení pro distanční pozorovací metody, resp. distanční měření, používané zejména v souvislosti s družicovými pozorováními (nejen meteorologickými).
česky: detekce Země dálková slov: diaľková detekcia Zeme něm: Fernerkundung f rus: дистанционное зондирование Земли fr: télédétection f  1993-a3
remote sensing of Earth
termín používaný spíše mimo meteorologii. Aplikace distančních metod (především s využitím družicových a leteckých metod snímání) pro získání komplexního obrazu sledovaného území, jeho různě cílenou analýzu nebo pro detekci různých jevů (nejen meteorologických).
česky: průzkum Země dálkový slov: diaľkový prieskum Zeme rus: дистанционное зондирование Земли něm: Fernerkundung f  1993-a3
report
soubor dat a/nebo informací sestavených a předávaných podle platných mezinárodních nebo vnitrostátních předpisů. Viz též zpráva meteorologická.
česky: zpráva slov: správa rus: информация, сводка сообщение něm: Nachricht f, Bericht m, Meldung f, Information f  1993-a3
Report of monthly aerological means from a land station (CLIMAT TEMP)
do června 2010 aerol. zpráva sestavovaná podle kódu CLIMAT TEMP a vysílaná pravidelně po skončení daného kalendářního měsíce. Současně se zprávou CLIMAT TEMP byla zrušena také zpráva CLIMAT TEMP SHIP o měs. průměrech aerol. hodnot ze stanice na lodi.
česky: zpráva o měsíčních aerologických průměrech z pozemní stanice (CLIMAT TEMP) slov: správa o mesačných priemeroch aerologických hodnôt z pozemnej stanice rus: КЛИМАТ-ТЕМП něm: CLIMAT TEMP-Meldung  1993-a3
Report of monthly values from a land station (CLIMAT)
meteorologická zpráva sestavená podle kódu CLIMAT a vysílaná pravidelně po skončení daného kalendářního měsíce. Obsahuje identifikaci měsíce, roku a stanice, a v sekci 1 prům. měs. tlak vzduchu v úrovni stanice, tlak vzduchu redukovaný na určitou hladinu nebo prům. hodnotu geopotenciálu, prům. měs. teplotu vzduchu, prům. měs. tlak vodní páry, počet dní se srážkami alespoň jeden mm, měs. úhrn srážek s uvedením frekvenčního intervalu, do kterého tento úhrn spadá, a trvání slunečního svitu v hodinách a v procentech normálu za daný měsíc. Sekce 2 obsahuje normály prvků sekce 1. Sekce 3 a 4 obsahují údaje o počtu dní v daném měsíci, kdy určitý prvek překročil stanovenou hodnotu a údaje o výskytu extrémních hodnot s uvedením dne výskytu. Měsíční údaje ze stanice na lodi se předávají ve tvaru zpráv sestavovaných podle kódu CLIMAT SHIP analogického kódu CLIMAT.
česky: zpráva o měsíčních údajích z pozemní stanice (CLIMAT) slov: správa o mesačných údajoch z pozemnej stanice rus: КЛИМАТ něm: CLIMAT-Meldung  1993-a3
report of photon dose ekvivalent rate (RAD)
vnitrostátní zpráva obsahující desetiminutové údaje příkonu fotonového dávkového ekvivalentu (a identifikaci charakteru dat) za poslední hodinu. Zpráva RAD se sestavuje v synoptických termínech na stanicích SVZ (síť včasného zjištění). Při splnění stanovených kriterií nebo na výzvu z centra se vysílá navíc zpráva WARRAD, obsahující desetiminutové údaje příkonu fotonového dávkového ekvivalentu za půl hodiny od posledního synoptického termínu.
česky: zpráva o příkonu fotonového dávkového ekvivalentu (RAD) slov: správa o príkone fotonového dávkového ekvivalentu (RAD) něm: RAD-Meldung  2014
Report of surface observations from a fixed land station (SYNOP)
zákl. meteorologická zpráva obsahující údaje potřebné pro kreslení přízemních synoptických map a pro operativní nebo statist. zpracování. Sestavuje se podle kódu SYNOP. Zpráva SYNOP obsahuje identifikační sekci (den v měsíci, hodina, identifikace jednotek rychlosti větru, indikativ stanice a oblastní indikativ), sekci 1 (horizontální dohlednost, směr a rychlost větru, teplota vzduchu a teplota rosného bodu, tlak vzduchu, tlaková tendence, stav a průběh počasí, množství srážek a údaje o oblačnosti), sekci 3 (extrémní teploty vzduchu, stav půdy, výška sněhové pokrývky, trvání slunečního svitu, množství srážek, nárazy větru, námrazky a další informace) a sekci 4 (údaje o oblačnosti pod úrovní stanice). Pro vnitrostátní výměnu dat se používá i sekce 5 (v ČR relativní vlhkost, půdní teploty a údaje ze stožárových měření). Zpráva SYNOP se na stanicích ČR sestavuje a vysílá ve všech synoptických termínech, tj. každou hodinu.
česky: zpráva o přízemních meteorologických pozorováních z pozemní stanice (SYNOP) slov: správa o prízemných meteorologických pozorovaniach z pozemnej stanice rus: СИНОП něm: SYNOP-Meldung  1993-a3
representative meteorological observation
meteorologické pozorování, při němž jsou dodržovány předepsané postupy, např. výška sensoru nad zemí, a jehož výsledky mají platnost pro širší okolí místa pozorování. Velikost tohoto okolí závisí na prostorové proměnlivosti daného meteorologického prvku, na charakteru terénu a na účelu pozorování.
česky: pozorování meteorologické reprezentativní slov: reprezentatívne meteorologické pozorovanie rus: репрезентативное метеорологическое наблюдение něm: repräsentative meteorologische Beobachtung f  1993-a3
representative station
meteorologická stanice umístěná tak, aby její měření a pozorování vystihovala režim počasí v širším okolí. Viz též pozorování meteorologické reprezentativní.
česky: stanice meteorologická reprezentativní slov: reprezentatívna meteorologická stanica rus: репрезентативная станция něm: repräsentative Station f  1993-a3
resistance thermometer
elektrický teploměr, který využívá závislost el. odporu většiny kovů a polovodičů na teplotě. U kovů je tato závislost dána vztahem:
RT=R0( 1+αT+βT2),
kde RT je odpor vodiče při teplotě T, R0 odpor vodiče při 0 °C, α > 0, β jsou koeficienty závislé na druhu kovu a T je teplota ve °C. Zatímco el. odpor kovových vodičů se vzrůstající teplotou narůstá, odpor polovodičů (termistorů) exponenciálně klesá. Míra tohoto poklesu je ve srovnání se vzrůstem odporu kovových vodičů výrazně vyšší, a proto mají termistorové teploměry vyšší citlivost než kovové odporové teploměry. Na meteorologických stanicích ČR se používají odporová platinová čidla Pt100.
česky: teploměr odporový slov: odporový teplomer rus: термометр сопротивления  1993-a3
resolution
česky: schopnost rozlišovací slov: rozlišovacia schopnosť rus: разрешение něm: Auflösung f , Auflösungsvermögen n  1993-a3
resolution of radar information
prostorové rozlišení (velikost pixelu) digitální radarové informace, běžné v současné době při operativních měřeních na rozsazích do 200 až 260 km, je 1×1 km horizontálně a 0,5 km vertikálně. Časové rozlišení (interval měření) bývá 5 – 15 minut. Radiolokační odrazivost je obvykle kvantifikována v 8 bitech (s krokem 0,5 dBZ), pro potřeby zobrazení pak ve 3 – 4 bitech.
česky: schopnost rozlišovací radarové informace slov: rozlišovacia schopnosť radarovej informácie něm: Auflösung der Radardaten f  2014
resolution of satellite data
zpravidla se používá ve dvou kontextech, a sice ve smyslu geometrickém a radiometrickém. Geometrická rozlišovací schopnost udává nejmenší vzdálenost, na jakou mohou být dva radiometricky výrazné objekty blízko k sobě, aby je ještě bylo možné na družicovém snímku vzájemně odlišit. Bezprostředně souvisí s velikostí (rozměrem) družicového pixlu, která se zpravidla udává pro nadir družice (poddružicový bod) a je v rámci snímku proměnlivá (roste se vzdáleností od nadiru, tedy zhoršuje se rozlišovací schopnost). Samotná velikost pixlu v nadiru závisí na parametrech konkrétního přístroje (radiometru) družice a na výšce oběžné dráhy družice. Radiometrická rozlišovací schopnost družicových dat udává, jaký je minimální odstup fyzikálních vlastností družicí snímaného objektu (např. odrazivosti nebo teploty), aby tyto rozdíly bylo možné družicí ještě detekovat. Vyjadřuje se právě minimálním odstupem těchto hodnot, přičemž bezprostředně souvisí s bitovou hloubkou (tj. počtem bitů) používanou daným přístrojem pro vyjádření naměřené intenzity záření v jednom pixlu.
česky: schopnost rozlišovací družicových dat slov: rozlišovacia schopnosť družicových údajov něm: Auflösung der Satellitendaten f  2014
resultant wind
prům. vektor větru v daném místě a v dané hladině za určité období. Nemusí být výstižnou klimatickou charakteristikou, vyskytují-li se dvě největší četnosti opačných směrů s málo rozdílnými rychlostmi.
česky: vítr výsledný slov: výsledný vietor rus: результирующий ветер něm: resultierender Wind m  1993-a3
retrograde low
cyklona, jejíž směr pohybu má zonální složku opačnou vůči převládající složce zonální cirkulace. Retrográdní cyklona v mírných zeměp. šířkách je proto charakterizována trajektorií cyklony se zápornou zonální složkou, tedy od východu k západu, na rozdíl od typických drah cyklon. Retrográdní cyklony se vyskytují ve stř. Evropě poměrně zřídka a jsou často doprovázeny vydatnějšími dlouhotrvajícími srážkami, jako např. na přelomu května a června 2013.
česky: cyklona retrográdní slov: retrográdna cyklóna něm: retrograde Zyklone f rus: депресия с обратным движением fr: dépression rétrograde f  1993-a3
return streamer
stadium výboje blesku s vůdčím výbojem směřujícím dolů. Realizuje se střetem vůdčího výboje blesku se vstřícným výbojem blesku. Nastává při něm neutralizace el. nábojů mezi zemí a oblakem, která probíhá kanálem blesku, vytvořeným propojením drah vůdčího a vstřícného výboje blesku. V elektrotechnické literatuře se v této souvislosti vyskytuje též označení hlavní výboj blesku, neboť se zde projevují největší účinky blesků na blízká elektrická zařízení. Viz též parametr bleskového proudu.
česky: výboj blesku zpětný slov: spätný výboj blesku rus: вoзвратный стример, вoзвратный удар něm: Rückentladung f  1993-a3
return stroke
stadium výboje blesku s vůdčím výbojem směřujícím dolů. Realizuje se střetem vůdčího výboje blesku se vstřícným výbojem blesku. Nastává při něm neutralizace el. nábojů mezi zemí a oblakem, která probíhá kanálem blesku, vytvořeným propojením drah vůdčího a vstřícného výboje blesku. V elektrotechnické literatuře se v této souvislosti vyskytuje též označení hlavní výboj blesku, neboť se zde projevují největší účinky blesků na blízká elektrická zařízení. Viz též parametr bleskového proudu.
česky: výboj blesku zpětný slov: spätný výboj blesku rus: вoзвратный стример, вoзвратный удар něm: Rückentladung f  1993-a3
Reynolds equations
rovnice, jež se odvozují z pohybových (Navierových-Stokesových) rovnic pro turbulentní proudění tak, že složky okamžité rychlosti turbulentního proudění vyjádříme jako součet reprezentativní průměrované hodnoty a rychle fluktuující veličiny, jež se přes první hodnotu překládá. O této fluktuující veličině se předpokládá, že její průměr přes dostatečně dlouhý časový interval se rovná nule. Zprůměrujeme-li člen po členu takto vzniklé rovnice, obdržíme Reynoldsovy rovnice, jež mají podobu původních pohybových rovnic pro průměrované části složek rychlosti proudění, avšak navíc se v nich vyskytují členy vyjadřující vliv tečných sil tzv. turbulentního tření v proudící tekutině. Základem pro tyto členy jsou tzv. Reynoldsova napětí daná korelacemi druhého řádu původních fluktuujících částí složek rychlosti proudění. Tyto korelace představují v Reynoldsových rovnicích fakticky další neznámé a celý systém je třeba uzavřít vhodnými vztahy pro jejich vyjádření, což se označuje jako problém uzávěru, jehož řešení existují na různých úrovních složitosti a z hlediska různých fyzikálních přístupů.
česky: rovnice Reynoldsovy slov: Reynoldsove rovnice něm: Reynolds-Gleichungen f/pl  2014
Reynolds number
syn. parametr Reynoldsův – kvantitativní charakteristika poměrů v proudící tekutině (v meteorologii ve vzduchu). Vyjadřuje poměr setrvačných a vazkých sil. Reynoldsovo číslo úzce souvisí např. s podmínkami přechodu proudění laminárníhoproudění turbulentní a v meteorologii se používá zejména ve fyzice mezní vrstvy atmosféry, např. při studiu obtékání překážek, a ve fyzice oblaků a srážek při obtékání srážkových částic. Lze je vyjádřit ve tvaru
Re=ρ v lμ nebo  Re=v lν,
když v je rychlost proudění, l vhodně zvolená délka, ρ hustota proudící tekutiny a μ, resp. ν značí dyn., resp. kinematický koeficient vazkosti. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Reynoldsovo slov: Reynoldsovo číslo něm: Reynolds-Zahl f rus: число Рейнольдса fr: nombre de Reynolds m  1993-a2
Reynolds parameter
česky: parametr Reynoldsův slov: Reynoldsov parameter rus: параметр Рейнольдса něm: Reynolds-Parameter m, Reynolds-Parameter m  1993-a1
Reynolds stress
česky: napětí Reynoldsovo slov: Reynoldsovo napätie rus: напряжение Рейнольдса něm: Reynoldssche Spannung f, Reynolds-Spannung f  1993-a1
Reynolds Stress Models
(Reynolds Stress Models) – viz problém uzávěru.
česky: modely RSM slov: modely RSM něm: Reynolds'scher Reibungstensor m  2014
ribbon lightning
řídce se vyskytující druh blesku, jehož kanál má mnohem větší šířku než normální čárový blesk. Bývá vysvětlován posunem ionizovaného svítícího kanálu blesku silným větrem. Není však vyloučen ani chybný fotografický záznam dvou nebo více rychle po sobě následujících výbojů, způsobený pohybem fotografického přístroje. Stuhový blesk bývá uváděn zejména ve starší odb. literatuře; novější soustavné opt. výzkumy blesku jej nepotvrzují.
česky: blesk stuhový slov: stuhový blesk něm: Bandblitz m rus: ленточная молния fr: éclair en bandes m  1993-a1
Richardson equation
rovnice, která má v z-systému tvar
vzz= 1ρH.(ρv) v.HΘΘ+1cp Tdqdt+ gp1κz H.(ρv ).dz,
v němž H=(x ,y) představuje operátor horiz. gradientu, H.=x +y operátor horiz. divergence, z vert. souřadnici, v vektor horiz. rychlosti proudění, vz vertikální rychlost,T teplotu vzduchu v K, Θ potenciální teplotu v K, ρ hustotu vzduchu, t čas, g velikost tíhového zrychlení, q množství tepla uvolňovaného nebo spotřebovávaného neadiabatickými ději v jednotce hmotnosti vzduchu, κ R/cp je Poissonova konstanta, R značí měrnou plynovou konstantu vzduchu a cp jeho měrné teplo při stálém tlaku. Tuto rovnici použil L. F. Richardson v roce 1922 při prvním pokusu o konkrétní numerickou předpověď polí meteorologických prvků jako vztah pro vert. rychlost. Východiskem odvození Richardsonovy rovnice je mat. vyjádření první hlavní termodynamické věty, které se upraví pomocí rovnice hydrostatické rovnováhy, rovnice kontinuity, definičního vztahu potenciální teploty a integruje od zvolené horiz. hladiny z, ke které je vztažena vert. rychlost vz, až k horní hranici atmosféry.
česky: rovnice Richardsonova slov: Richardsonova rovnica rus: уравнение Ричардсона něm: Richardson-Gleichung f  1993-a1
Richardson number
syn. parametr Richardsonův – bezrozměrné číslo představující kvantitativní míru vertikální instability atmosféry z termického i dynamického hlediska. Používá se zejména ve fyzice mezní vrstvy atmosféry a v letecké meteorologii v souvislosti s podmínkami pro vznik a vývoj konvekce a turbulence. Richardsonovo číslo můžeme vyjádřit v gradientovém tvaru, nebo ve tvaru pro tok. Viz též parametr stabilitní, klasifikace stabilitní.
česky: číslo Richardsonovo slov: Richardsonovo číslo něm: Richardson-Zahl f rus: число Ричардсона fr: nombre de Richardson m  1993-a3
Richardson parameter
česky: parametr Richardsonův slov: Richardsonov parameter rus: параметр Ричардсона něm: Richardson-Parameter m, Richardson-Parameter m  1993-a1
ridge line
na synoptické mapě čára uvnitř hřebene vysokého tlaku vzduchu, podél níž dochází k rozbíhavosti proudnic. Jestliže je hřeben vysokého tlaku vzduchu tvořen přibližně rovnoběžnými izobarami, resp. izohypsami, je osa hřebene vysokého tlaku vzduchu zároveň čárou nejvyššího tlaku vzduchu, resp. nejvyššího geopotenciálu na výškových mapách. Jestliže hřeben vysokého tlaku vzduchu má tvar obráceného písmene U, potom osa hřebene vysokého tlaku vzduchu je spojnicí míst s maximálním anticyklonálním zakřivením izobar, resp. izohyps.
česky: osa hřebene vysokého tlaku vzduchu slov: os hrebeňa vysokého tlaku vzduchu rus: ось гребня něm: Rückenachse f  1993-a2
ridge of high pressure
syn. výběžek vysokého tlaku vzduchu, nevhodně klín vysokého tlaku vzduchu – oblast vyššího tlaku vzduchu bez uzavřených izobar či izohyps. Vyskytuje se obvykle mezi dvěma oblastmi nízkého tlaku vzduchu. Na synoptické mapě bývá vyjádřena izobarami či izohypsami s anticyklonálním zakřivením, někdy ve tvaru písmene U. Hřeben může být také částí anticyklony. V hřebenu vysokého tlaku vzduchu lze vyznačit osu hřebene. Podél ní dochází k divergenci proudění, s níž jsou spojeny sestupné pohyby vzduchu mající obvykle za následek rozpouštění oblaků nebo všeobecně málo oblačné počasí. Proudnice v hřebenu mají anticyklonální zakřivení. Hřeben vysokého tlaku vzduchu je jedním z tlakových útvarů. Viz též brázda nízkého tlaku vzduchu.
česky: hřeben vysokého tlaku vzduchu slov: hrebeň vysokého tlaku vzduchu rus: барический гребен, гребень выcoкого давления něm: Hochdruckrücken m, Hochdruckkeil m  1993-a3
ridge of high pressure
pásmo s vyšším tlakem vzduchu, ponejvíce rovnoběžkového směru, které se rozkládá mezi dvěma pásy nízkého tlaku vzduchu a během roku se přesouvá směrem na sever nebo na jih v závislosti na výšce Slunce. V tomto pásmu, které lze sledovat na klimatologických i synoptických mapách, se nacházejí jednotlivé anticyklony. Na Zemi jsou nejvýraznějšími subtropické pásy vysokého tlaku vzduchu, které v chladném pololetí zasahují ze subtropických částí oceánu i nad přilehlou pevninu a prakticky tak obepínají celou zeměkouli.
česky: pás vysokého tlaku vzduchu slov: pás vysokého tlaku vzduchu rus: зона высокого давления, полоса повышенного давления něm: Hochdruckgürtel m  1993-a3
rime
ledová usazenina tvořící se obvykle zmrznutím přechlazených kapek mlhy nebo oblaku na předmětech, jejichž povrchová teplota je pod nebo slabě nad 0 °C. Rozlišují se tři druhy námrazových jevů, a to krystalická námraza, nazývaná též jinovatkou, zrnitá námraza, nazývaná též zkráceně námrazou, a průsvitná námraza. Námrazové jevy patří mezi hydrometeory.
česky: jevy námrazové slov: námrazové javy rus: изморозь  1993-a3
rime
1. zkrácené označení pro zrnitou námrazu;
2. v tech. praxi zkrácené označení pro některé formy námrazků.
Z hlediska struktury rozeznáváme tři druhy námrazy: námraza krystalická (jinovatka), námraza zrnitá a námraza průsvitná. V letectví se z technického hlediska dle tvaru námrazy používá také termínů beztvará, profilová a žlábkovitá námraza, v silniční dopravě se pojmem námraza rozumějí všechny formy ledových usazenin na vozovkách, včetně náledí a zmrazků. Viz též jevy námrazové, intenzita námrazy na letadlech.
česky: námraza slov: námraza rus: обледенение něm: Raueis n, Raufrost n  1993-a3
rime chart
mapa námrazových oblastí vymezených podle výskytu max. velikosti námrazků, vyjádřené buď max. hmotností, nebo tloušťkou vrstvy v n-letém pozorování na definovaném povrchu vzorku. V ČR se používá pro techn. účely námrazová mapa, na níž jsou podle výskytu námrazků na námrazkoměrné tyči vymezeny oblasti s lehkými, středními, těžkými, popř. s kritickými námrazky. V praxi se pro uvedené oblasti používá jen označení lehká, střední atd. námrazová oblast. Námrazová mapa je každoročně zpřesňována po zhodnocení námrazového období. Využívá se především k projektování venkovních el. vedení. Viz též měření námrazků.
česky: mapa námrazová slov: námrazová mapa rus: карта обледенения něm: Raureifkarte f  1993-a3
rime intensity
množství krystalické nebo ledové usazeniny na letadlech, která se utvoří za jednotku času. I. G. Pčolko sestavil stupnici intenzity námrazy, v níž hodnoty do 0,5 mm.min–1 znamenají slabou námrazu, 0,6 až 1,0 mm.min–1 mírnou, 1,0 až 2,0 mm.min–1 silnou a nad 2,0 mm.min–1 velmi silnou námrazu. V extrémních případech byl pozorován nárůst až 6 mm.min–1. Intenzita námrazy závisí přímo na vodním obsahu oblaku a zachycovací účinnosti, udávající množství kapalné vody zachycené letadlem. Toto množství je přímo závislé na velikosti kapek a rychlosti letadla a nepřímo závislé na geometrii sběrného povrchu, zejména na poloměru zakřivení náběžných hran. Tzn., že se námraza vytváří intenzivněji v prostředí s velkými kapkami na tenčích profilech. Při rychlostech do 500 km.h–1 intenzita námrazy při stejném vodním obsahu se vzrůstem rychlosti letadla roste. Při rychlosti nad 500 km.h–1 však se zvyšováním rychlosti klesá, a to vlivem adiabatického stlačení a tření okolního vzduchu, čímž se povrch letadla zahřívá. Viz též ohřev letadla kinetický.
česky: intenzita námrazy na letadlech slov: intenzita námrazy na lietadlách rus: интенсивность обледенения самолета něm: Rauhfrostintensität f, Intensität der Vereisung an Flugzeugen f  1993-a3
Ringelmann scale
šestidílná empir. stupnice pro odhad opt. průzračnosti kouřové vlečky, čili hustoty kouře. Jednotlivé stupně Ringelmannovy stupnice se určují vizuálním porovnáním šedi kouřové vlečky se srovnávacími čtverci různého začernění. Stupeň šedi těchto čtverců je dán poměrem plochy pravidelně rozmístěných bílých políček na černém podkladu čtverce. U jednotlivých stupňů bílá políčka zabírají 100, 80, 60, 40, 20 a 0 % plochy srovnávacího čtverce. Stupeň 0 vyjadřuje nejnižší hustotu kouře, stupeň 5 nejvyšší hustotu kouře. Stupnici navrhl M. Ringelmann (1898) a byla zavedena v USA v r. 1908 jako nejstarší a nejznámější pokus o obj. měření znečištění ovzduší. I když se jedná do značné míry o subj. hodnocení, slouží v některých zemích dosud jako jedno z kritérií v zákonech o čistotě ovzduší.
česky: stupnice Ringelmannova slov: Ringelmannova stupnica něm: Ringelmann-Skala f  1993-a1
river fog
česky: mlha říční slov: riečna hmla rus: туман на реках něm: Flussnebel m  1993-a3
roaring forties
populární námořnický výraz pro bouřlivou oblast oceánů jižně od 40° j. š. se silnými a značně stálými západními větry mírných šířek. Obdobnými výrazy jsou padesátky zuřící a šedesátky ječící.
česky: čtyřicítky řvoucí slov: ručiace štyridsiatky něm: brüllende Vierziger m/pl rus: ревущие сороковые fr: quarantièmes rugissants pl  1993-a3
Robitzsch bimetallic pyranograph
dnes již nepoužívaný registrační pyranometr, jehož čidlem jsou tři bimetalické pásky, umístěné vedle sebe ve vodorovné rovině. Vnější pásky jsou bílé, prostřední je začerněn. Jednoduchým mechanizmem se zaznamenává deformace čisla způsobená rozdílem teplot černého a bílých pásků. Tato deformace je úměrná dopadajícímu slunečnímu globálnímu záření a je mechanickým způsobem zaznamenána na registrační papírové pásce. Vzhledem k poměrně malé časové citlivosti byl používán jen pro celodenní záznam globálního záření.
česky: pyranograf bimetalický Robitzschův slov: Robitzschov bimetalický pyranograf rus: биметаллический актинограф Робича něm: Bimetallaktinometer nach Robitzsch n  1993-a3
Robitzsch diagram
nomogram umožňující graf. určení jedné ze tří charakteristik stavu vzduchu (teploty vzduchu, deficitu teploty rosného bodu, relativní vlhkosti vzduchu), jestliže jsou známy zbývající dvě. Na záporné horiz. ose jsou vyneseny hodnoty deficitu teploty rosného bodu, na vert. ose relativní vlhkost vzduchu, přičemž soustava křivek odpovídajících teplotám vzduchu vychází z počátku souřadnicové soustavy. Robitzschův nomogram bývá součástí Stüveho diagramu.
česky: nomogram Robitzschův slov: Robitzschov nomogram rus: номограмма Робича něm: Robitzsch-Diagramm n  1993-a3
rocket sonde
soubor přístrojů nebo radiosonda vynášená do stratosféry, mezosféry a ionosféry meteorologickou raketou. Je určena zpravidla pro komplexní radiosondáž vysoké atmosféry spojenou se speciálními měřeními geofyz. prvků. Vyžaduje spolupráci specializovaného pozemního přijímacího a vyhodnocovacího zařízení. Viz též sondáž ovzduší raketová.
česky: sonda raketová slov: raketová sonda rus: ракетный зонд něm: Raketensonde f, Wetterrakete f  1993-a1
rocket sounding
sondáž především vysokých vrstev ovzduší prováděná pomocí přístrojů vynášených raketou. Měří se např. teplota, vlhkost, směr a rychlost výškového větru, tlak a hustota vzduchu, koncentrace ozonu, popř. další meteorologické prvky, a to buď při letu rakety vzhůru, nebo na sestupné části letu, kdy je pád rakety nebo kontejneru s měřicím systémem brzděn padáčkem. Mohou být také zaznamenány i údaje o poloze měřicích přístrojů (nadm. výška, zeměp. šířka a zeměp. délka). Viz též raketa meteorologická.
česky: sondáž ovzduší raketová slov: raketová sondáž ovzdušia rus: ракетное зондирование něm: Raketensondierung f  1993-a3
rockoon sounding
raketová sondáž ovzduší, při níž raketa startuje z velkého balonu v blízkosti nejvyššího bodu jeho výstupu. Tento způsob se v minulosti používal ke zvětšení výšky dostupu rakety.
česky: sondáž ovzduší raketo-balonová slov: raketo-balónová sondáž ovzdušia rus: ракетно-баллонное зондирование něm: Raketen-Ballonsondierung f  1993-b2
rod for measurement of icing
zařízení, kterým se na vybraných stanicích určuje hmotnost a rozměr námrazku.
česky: tyč námrazkoměrná slov: námrazkomerná tyč rus: гололедный станок  1993-a3
roll cloud
[rolklaud] – jedna ze zvláštností oblaků arcus. Na rozdíl od oblaku shelf cloud bývá roll cloud oddělen od spodní základny oblačnosti konvektivní bouře. Vzniká a postupuje na čele studeného vzduchu vytékajícího z bouře. Je rovněž považován za jednu z forem rotorového oblaku.
česky: roll cloud slov: roll cloud něm: roll cloud f  1993-a3
Rossby diagram
málo používaný druh aerologického diagramu, na jehož pravoúhlé souřadnicové osy jsou vyneseny stupnice směšovacího poměru vodní páry a logaritmu potenciální teploty suchého vzduchu. Izobary a izotermy tvoří kosoúhlou soustavu čar. Izolinie izobarické ekvivalentní potenciální teploty se při malých hodnotách směšovacího poměru silně zakřivují. Rossbyho diagram se používal hlavně při určování vzduchových hmot. Jeho autorem je amer. meteorolog švédského původu C. G. Rossby (1898–1957). Rossbyho diagram se někdy nevhodně označuje jako „Rossbygram“.
česky: diagram Rossbyho slov: Rossbyho diagram něm: Rossby-Diagramm n rus: диаграмма Россби fr: téphigramme m  1993-a3
Rossby formula
česky: vzorec Rossbyho slov: Rossbyho vzorec rus: формула Россби něm: Rossby-Formel f  1993-a1
Rossby gravity waves
syn. vlny Yanai – východní (šířící se na západ) rovníkové vlny. Mají symetrický projev kolem rovníku pro meridionální rychlost a asymetrický pro zonální rychlost, pole geopotenciálu a teploty. Hrají důležitou roli při vzniku kvazidvouletého cyklu, protože přenášejí do vyšších atmosférických hladin východní složku hybnosti.
česky: vlny gravitační Rossbyho slov: gravitačné Rossbyho vlny něm: Rossby-Schwerewellen f/pl  2015
Rossby number
bezrozměrný parametr obecně definovaný výrazem
Ro=Vλl,
kde l značí vhodně zvolenou délku, V charakteristickou rychlost a λ je Coriolisův parametr. Rossbyho číslo obecně vyjadřuje charakteristiku pro poměr velikosti zrychlení pohybu vzduchových částic ku velikosti zrychlení působeného Coriolisovou silou. Při aplikacích v souvislosti s modelováním vírových cirkulací v atmosféře se pak v roli veličiny l uvažuje poloměr těchto cirkulací (tzv. Rossbyho poloměr), a to v prostorových měřítkách od rozměrů synoptických útvarů (např. tlakových níží) až po malá měřítka lokálních cirkulací působených např. termickou konvekcí. Ve fyzice mezní vrstvy atmosféry se Rossbyho číslo často používá ve tvaru
Ro=vgλ z0,
kde vg je velikost rychlosti geostrofického větru a z0 parametr drsnosti zemského povrchu. Rossbyho číslo se používá při parametrizaci vlivu zemského povrchu na proudění. Viz též kritéria podobnostní.
česky: číslo Rossbyho slov: Rossbyho číslo něm: Rossby-Zahl f rus: число Россби fr: nombre de Rossby m  1993-a3
Rossby parameter
veličina β daná meridionálním gradientem Coriolisova parametru a definovaná vztahem:
β=λy,
kde λ je Coriolisův parametr a kladný směr souřadnicové osy y směřuje k severu. Využívá se zejména v teorii Rossbyho vln.
česky: parametr Rossbyho slov: Rossbyho parameter rus: параметр Россби něm: Rossby-Parameter m, Rossby-Parameter m  1993-a2
Rossby waves
vlnové poruchy v zonálním západo-východním přenosu vzduchových hmot v mírných zeměp. š.; projevují se ve výškovém tlakovém poli vytvářením hřebenů vysokého tlaku a brázd nízkého tlaku vzduchu. Izohypsy na výškových mapách pak nabývají podoby vln o délce několika tisíců km. Kolem zeměkoule se tvoří současně několik, zpravidla 3 až 6 těchto vln, označovaných původně jako dlouhé vlny. Jejich vlastnosti popsal v r. 1939 C. G. Rossby, který za určitých zjednodušujících předpokladů odvodil vzorec pro rychlost c postupu těchto vln:
c=vβl2 4π2,
kde v je rychlost záp. zonálního proudění, β Rossbyho parametr a l délka vlny. Je-li c < 0, pohybují se Rossbyho vlny od východu na západ, čili retrográdně. V praxi však takový pohyb nebývá pozorován, jedná se spíše o důsledek použitých zjednodušujících předpokladů. Teorie Rossbyho vln sehrála v historickém vývoji meteorologie velkou roli při rozvíjení znalostí o cirkulaci atmosféry a ve vztahu k rozvoji numerických modelů předpovědi počasí.
česky: vlny Rossbyho slov: Rossbyho vlny rus: волны Россби něm: Rossby-Wellen f/pl  1993-a3
rotor
v meteorologii rel. stabilní atm. vír s horiz. nebo kvazihorizontální osou. Rotory se vyskytují např. při vlnovém proudění nebo při rotorovém proudění, kdy se za vhodných podmínek, jako je dostatečná vlhkost vzduchu, vytvářejí rotorové oblaky. S rotory se lze často setkat i pod předním okrajem rychle postupujících oblaků druhu cumulonimbus, kdy se projevují vznikem zvláštnosti oblaků arcus. Rotory bývají doprovázeny silnou až extrémní turbulencí, s prudkými změnami směru a rychlosti přízemního větrunárazy často přesahujícími 20 m.s–1 a místními variacemi tlaku vzduchu, které v extrémních případech mohou u zemského povrchu dosahovat hodnot až několika hPa. Z těchto důvodů jsou rotory nebezpečné pro leteckou činnost, dopravu a energetiku.
česky: rotor slov: rotor rus: ротор něm: Rotor m  1993-a3
rotor cloud
válcovitý oblak, který se vytváří obvykle v horní části víru s horiz. osou (rotoru), který vzniká při vlnovém proudění nebo při rotorovém prouděnízávětří hor. Za rotorový oblak považujeme též jednu ze zvláštností arcus. Viz též roll cloud.
česky: oblak rotorový slov: rotorový oblak rus: вихревое облако, шкваловый ворот něm: Rotorwolke f  1993-a3
rotor streaming
proudění vzduchu v závětří hor, které je vázáno na vert. nepříliš mohutnou vrstvu vzduchu s dostatečně silným prouděním zhruba kolmým k ose pohoří, přičemž tato vrstva má převážně stabilní zvrstvení. Charakteristickým jevem rotorového proudění je vzájemné prostorové přibližování jednotlivých vírů s horiz. osou (rotorů), často až do té míry, že v závětrném prostoru vznikají dvojice opačně rotujících rotorů ve spojení se silnou až extrémní turbulencí. Rotory lze někdy identifikovat na základě výskytu oblaků cumulus fractus. Viz též oblak rotorový.
česky: proudění rotorové slov: rotorové prúdenie rus: роторное течение něm: Rotorströmung f  1993-a3
roughness parameter
syn. koeficient drsnosti – veličina s rozměrem délky, která patří svým původem do aerodynamiky. V meteorologii se používá ve fyzice mezní vrstvy atmosféry k vyjádření vlivu zemského povrchu na proudění vzduchu a na vert. transport hybnosti, tepla, vodní páry, popř. různých příměsí v přízemní vrstvě atmosféry. Parametr drsnosti lze interpretovat jako výšku drsnostních elementů, tj. různých výčnělků apod. zemského povrchu, efektivní z hlediska posuzovaného vlivu, nebo jako charakteristiku turbulentního promíchávání v úrovni zemského povrchu. Určuje se zpravidla z vert. profilu rychlosti horiz. proudění v bezprostřední blízkosti zemského povrchu, nejlépe při indiferentním teplotním zvrstvení ovzduší. Pro různé typy přirozeného rovinného povrchu dosahuje hodnot od setin mm (uhlazená sněhová pokrývka) do zhruba 10 cm (vysoká tráva). Uvnitř zástavby se volí hodnota parametru drsnosti zemského povrchu v rozmezí 1/20 až 1/10 výšky staveb. Nad vodním povrchem závisí parametr drsnosti na vlnění, a tím na rychlosti větru. Podle C. G. Rossbyho lze souvislost mezi parametrem drsnosti zemského povrchu z0 a směšovací délkou l vyjádřit vztahem
l(z)=κ (z+z0)
v němž z značí výšku nad zemským povrchem a κ von Kármánovu konstantu. Viz též drsnost povrchu.
česky: parametr drsnosti slov: parameter drsnosti rus: параметр шероховатости něm: Rauhigkeitshöhe f, Rauhigkeitsparameter m  1993-a1
route forecast
syn. předpověď pro let nebo trať – oblastní předpovědi a předpovědi pro let nebo trať pokrývají tzv. letovou fázi letu (mimo vzlet a přistání). Obsahují předpovědi výškového větru, teploty vzduchu ve výšce a význačných met. jevů, spojených zpravidla s oblačností, jako např. atmosférických front, oblastí konvergence proudění, bouřek, tropických cyklon, čar instability, oblastí s kroupami, mírnou nebo silnou turbulencí, námrazou, výrazného vlnového proudění, mrznoucích srážek, rozsáhlých prachových nebo písečných vichřic aj. Je používána buď textová forma předpovědi, zpravidla ve zkrácené otevřené řeči, např. oblastní předpověď pro lety v nízkých hladinách GAMET nebo graf. forma předpovědi, tj. mapa význačného počasí se zkratkami a symboly pro význačné met. jevy podle doporučení Mezinárodní organizace pro civilní letectví, spolu s příslušnými mapami předpovědí směru a rychlosti větru a teploty ve standardních hladinách.
česky: předpověď počasí oblastní slov: oblastná predpoveď počasia rus: прогноз по маршруту, прогноз по трассе, региональный прогноз něm: Flugstreckenvorhersage f, Flugwettervorhersage f, regionale Vorhersage f  1993-a3
run of wind
délka křivky, kterou opisuje vzduchová částice za určitý časový interval.
česky: dráha větru slov: dráha vetra něm: Windweg m rus: пробег ветра fr: trajectoire d'une parcelle d'air f  1993-a3
run-of-wind anemometer
miskový nebo lopatkový anemometr, u něhož je počet otáček rotujícího systému udáván mech. počítadlem v jednotkách „uběhnuté“ dráhy větru. Měří-li se současně čas, lze pomocí součtového anemometru stanovit prům. rychlost větru. Bývá konstruován jako přenosný přístroj malých rozměrů, upravený k instalaci na tyči nebo opatřený držadlem. V této úpravě bývá nazýván ruční anemometr součtový. Na principu součtového anemometru je založeno také měření prům. rychlosti větru (dráhy větru) univerzálním anemografem. V současnosti se již tento princip v meteorologickém provozu nepoužívá a místo součtového principu používají elektronické metody záznamu dat.
česky: anemometr součtový slov: súčtový anemometer něm: Windweganemometer n, Windwegmessgeraet n rus: анемометр со счетчиком, анемометр-тотализатор fr: anémomètre totalisateur m  1993-a3
runaway electrons
elektrony pocházející ze spršek sekundárního kosmického záření, které jsou v el. polích urychlovány až na relativistické hodnoty rychlosti. V el. polích dosahujících řádově 104 V/m, které se typicky vyskytují v oblacích druhu cumulonimbus a bezprostředně pod nimi, je jim přisuzována schopnost jisté předionizace vzduchu, která umožní při těchto hodnotách intenzity el. polí vznik výbojů blesku. Při běžných hodnotách elektrické vodivosti vzduchu by tyto výboje nastávaly až při hodnotách intenzity el. polí řádově 106 V/m, ktere však v souvislosti s bouřkami nejsou dosahovány.
česky: elektrony ubíhající něm: Durchlaufende Elektronen m/pl slov: ubiehajúce elektróny  2016
runoff
1. pohyb vody vlivem zemské tíže jak po povrchu (povrchový odtok), tak i pod zemským povrchem v rámci hydrologického cyklu. V oblastech s klimatem trvalého mrazu se uskutečňuje prostřednictvím pohybu ledovců a jejich následnou ablací.
2. Objem vody odtékající z povodí, z nádrže apod. za jednotku času, např. za den, měsíc, rok apod. V meteorologii a hydrologii je odtok sledován především jako významný člen hydrologické bilance. Pokud odtok vztáhneme na plochu povodí, získáme odtokovou výšku. Podíl odtokové výšky a úhrnu srážek v daném povodí označujeme jako koeficient odtoku. Viz též průtok.
česky: odtok slov: odtok rus: отток, сток něm: Abfluss m  1993-a3
runoff coefficient
viz odtok.
česky: koeficient odtoku slov: koeficient odtoku rus: коэффициент стока něm: Abflusskoeffizient m  1993-a3
runoff height
viz odtok.
česky: výška odtoková slov: odtoková výška něm: Abflusshöhe f  2014
runway visual range
vzdálenost, na kterou pilot letadla nacházejícího se na ose vzletové nebo přistávací dráhy, vidí denní dráhové označení nebo návěstidla ohraničující vzletovou nebo přistávací dráhu, nebo vyznačující její osu. Dráhová dohlednost se dříve určovala vizuálně, nyní se na většině letišť určuje pomocí transmisometrů, umístěných obvykle na obou koncích a uprostřed vzletové nebo přistávací dráhy.
česky: dohlednost dráhová (RVR) slov: dráhová dohľadnosť (RVR) něm: Pistensichtweite f rus: максимальнaя дальность видимости ВПП fr: portée visuelle de piste (PVP) f  1993-b3
Runway Visual Range System
soustava tech. prostředků sloužících k automatickému nebo poloautomatickému zjišťování dat potřebných k výpočtu vzdálenosti, na kterou jsou viditelná dráhová světla na vzletových a přistávacích drahách. Je obvykle tvořena systémem transmisometrů nebo forwardscatterometrů (měřičů dopředného rozptylu), snímačem jasu pozadí, vstupem zavádějícím okamžitou hodnotu svítivosti dráhových světel, počítačem, prostředky dálkového přenosu dat, spojovacími vedeními a výstupy dat v digitální formě. Tech. zabezpečuje obj. měření dráhové dohlednosti.
česky: systém RVR slov: systém RVR rus: система измерения дальности видимости по ВПП něm: RVR-System n  1993-a3
podpořila:
spolupracují: