Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene l

X
La Niña
[la niňa] – studená fáze ENSO, provázená kladnou fází jižní oscilace, tedy zesílením Walkerovy cirkulace. Projevuje se v obecně chladnější východní části Tichého oceánu poklesem teploty povrchu moře podél rovníku oproti normálu až o více než 3 °C. Způsobuje zesílení srážek v záp. Tichomoří a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve vých. Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při záp. pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño.
česky: La Niña slov: La Niña něm: La Nina  2014
Labrador Current
studený oceánský proud, který omývá východní pobřeží Kanady a způsobuje zde relativně chladnější léto. U Newfoundlandu se střetává s Golfským proudem, takže zde často dochází ke vzniku mořské mlhy.
česky: proud Labradorský slov: Labradorský prúd něm: Labradorstrom m  2017
lacunosus
(la) [lakunozus] – jedna z odrůd oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizována jako menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy, které mají v souvislé, obvykle v dosti tenké vrstvě, více méně pravidelně rozložené zaokrouhlené otvory, jejichž okraje jsou někdy vláknité (třásnité). Jednotlivé části oblaku a bezoblačné mezery jsou uspořádány tak, že působí dojmem sítě nebo včelího plástu. Vyskytuje se hlavně u druhů cirrocumulus a altocumulus; může se také vyskytnout, ačkoliv jen zřídka, u druhu stratocumulus.
česky: lacunosus slov: lacunosus rus: дырявые něm: lacunosus  1993-a2
lagrangian model
výpočetní model, v němž je prostorový transport určité příměsi nebo charakteristiky stavu atmosféry v poli proudění uvažován prostřednictvím lagrangeovského přístupu k popisu tohoto pole. Při tomto přístupu se modeluje pohyb individuálních částic prostředí (vzduchu) po jejich trajektoriích a v průběhu tohoto pohybu se uvažují změny probíhající v takto se pohybujících individuálních částicích. V současné době se pojem lagrangeovský model v meteorologii vyskytuje především v souvislostech s modely znečištění ovzduší. V příslušných modelech se pak zpravidla jako součást modelových algoritmů konstruují trajektorie vycházející ze zdrojů znečišťujících příměsí. Viz též model vlečkový.
česky: model lagrangeovský něm: Lagrangesche Betrachtungsweise f slov: lagrangeovský model  2014
Lajchtman formula
vztah vyjadřující změnu rychlosti větru s výškou v závislosti na vert. teplotním gradientu a na velikosti tření vzduchu o zemský povrch. Lajchtmanův vztah lze psát ve tvaru
v1v2= z11nz0 1nz21n z01n,
kde v1 a v2 je rychlost větru v hladině 1 a v hladině 2, z1 a z2 výška hladiny 1 a hladiny 2, n značí koeficient závislý na teplotním zvrstvení ovzduší a z0 parametr drsnosti zemského povrchu. Uvedený vztah, nazvaný podle D. L. Lajchtmana, se používal při studiu přízemní a mezní vrstvy atmosféry.
česky: vztah Lajchtmanův slov: Lajchtmanov vzťah rus: формула Лайхтмана  1993-a3
lake breeze
slabší obdoba mořské brízy na jezerech nebo jiných velkých vodních nádržích. Výraznost jezerní brízy závisí nejen na velikosti, nýbrž i na hloubce vodní nádrže. Mělké nádrže se totiž v létě poměrně rychle ohřívají, a tím se zmenšuje rozdíl teplot mezi souší a povrchem vodní plochy. Jezerní bríza je pozorována např. na Oněžském a Ladožském jezeře, na Velkých jezerech Sev. Ameriky apod. Viz též cirkulace brízová.
česky: bríza jezerní slov: jazerná bríza něm: Seewind m rus: озерный бриз fr: brise de lac f  1993-a3
lake effect
obecně vliv jezera nebo jiné rozsáhlé vodní plochy na změnu počasí nad pobřežím a v určité vzdálenosti od pobřeží po směru větru. Podstatný je především vliv na tvorbu sněhu, popř. deště v ovlivňované oblasti.
Fyzikálně jde o důsledek proudění studeného vzduchu nad teplou hladinou vody, při němž se chladný vzduch odspodu ohřívá a labilizuje. Současně roste jeho absolutní vlhkost kvůli výparu z vodní hladiny. Dochází ke konvektivnímu transportu vlhkého vzduchu vzhůru, následné kondenzaci vodní páry a tvorbě oblaků šířících se nad pevninu a produkujících v chladné polovině roku silná sněžení nebo při vyšší teplotě vzduchu dešťové srážky.
Na intenzitu srážkových projevů, které jsou důsledkem jezerního efektu, má vliv řada faktorů. (a) Velký vertikální rozsah instabilní vrstvy zvyšuje intenzitu konvektivních pohybů a vývoj srážek. (b) Délka dráhy, kterou chladný vzduch urazí nad relativně teplou vodní hladinou, přispívá k jeho ohřevu. Důležitou roli zde hraje i tvar jezera ve vztahu ke směru větru. (c) Slabý střih větru podporuje vývoj organizovaných oblačných a srážkových pásů. Významnější je vliv vertikálního střihu ve směru větru, jehož vyšší hodnota může zcela znemožnit organizaci pásů. (d) Vyšší relativní vlhkost vzduchu natékajícího nad jezero zvyšuje účinnost jezerního efektu, tzn. dřívější kondenzaci vodní páry a rychlejší vývoj oblaků a srážek. (e) Projevy jezerního efektu jsou zvýšeny i výskytem obdobné vodní plochy proti směru natékajícího proudění vzduchu. (f) Zamrznutí vodní plochy zabraňuje projevům jezerního efektu. (g) Vhodná konfigurace pole proudění synoptického měřítka, zejména studená advekce vzduchu ve vyšších hladinách a advekce cyklonální vorticity podporují jezerní efekt. (g) Zvýšená topografie pevniny ve směru proudění podporuje výstupné pohyby vzduchu a jezerní efekt zesiluje.
Známé jsou zejména lokální konvektivní sněhové pásy a sněhové bouře, které se vyskytují v závětří Velkých jezer v Severní Americe. Silná sněžení tohoto typu se však vyskytují v mnoha jiných obdobných lokalitách.
česky: efekt jezerní  2019
lake fog
mlha z vypařování vznikající nad hladinou jezera. Z hlediska vertikálního rozsahu jde vždy o přízemní mlhu.
česky: mlha jezerní slov: jazerná hmla rus: озерный туман něm: Binnenseenebel m  1993-a3
Lambert and Bouguer law
česky: zákon Lambertův–Bouguerův slov: Lambertov a Bouguerov zákon rus: закон Ламберта и Бугера  1993-b1
Lambert formula for mean direction of wind
vzorec pro výpočet prům. směru větru z četností směru větru pozorovaného v osmidílné větrné růžici. Za předpokladu, že rychlosti větru jsou ve všech osmi směrech stejné, má tvar:
tgα=EW+( NE+SENWSW)cos45° NS+(NE+NWSESW )cos45°,
kde α je úhel mezi poledníkem a prům. směrem větru a symboly pro osm směrů větru vyjadřují počet případů výskytu větru daného směru.
česky: vzorec Lambertův pro výpočet průměrného směru větru slov: Lambertov vzorec pre výpočet priemerného smeru vetra rus: формула Ламберта для расчета среднего направления ветра  1993-a1
Lambert law
česky: zákon Lambertův slov: Lambertov zákon rus: закон Ламберта  1993-a1
Lambrecht polymeter
vlasový vlhkoměr upravený pro přibližné určení teploty rosného bodu. Má zákl. stupnici relativní vlhkosti vzduchu doplněnou souběžnou pomocnou stupnicí přibližných rozdílů mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu. Tyto rozdíly podstatně závisí na relativní vlhkosti, v menší míře i na teplotě vzduchu. O přečtený rozdíl se sníží teplota vzduchu změřená na připojeném teploměru.
česky: polymetr Lambrechtův slov: Lambrechtov polymeter rus: полимер Ламбрехта něm: Lambrechtsches Polymeter n  1993-a3
laminar boundary layer
česky: vrstva mezní laminární slov: laminárna hraničná vrstva rus: ламинарный пограничный слой  1993-a1
laminar flow
proudění bez turbulentních vířivých pohybů. Jednotlivé makroskopické částice proudící tekutiny (ve vzduchu jednotlivé vzduchové částice) se pohybují ve vrstvách rovnoběžných se směrem proudění, mezi sousedními vrstvami se mohou vzájemně vyměňovat pouze molekuly, nikoli makroskopické částice. Proudnice mají hladký průběh a v případě vhodného obarvení proudící tekutiny je lze sledovat na značnou vzdálenost. V atmosféře se s laminárním prouděním setkáváme pouze v tzv. laminární vrstvě, která se někdy vytváří nad hladkými povrchy, např. nad vodním povrchem při slabém větru, uhlazenou sněhovou pokrývkou apod. a dosahuje tloušťky řádově 10–3 až 10–2 m. Nad laminární vrstvou existuje přechodová vrstva s nedokonale vyvinutou turbulencí. Laminární proudění samovolně přechází v turbulentní, jestliže Reynoldsovo číslo překročí kritickou mez. Viz též rychlost proudění kritická, proudění turbulentní.
česky: proudění laminární slov: laminárne prúdenie rus: безвихревое течение, ламинарный поток něm: laminare Bewegung f, laminare Strömung f  1993-a1
lamination of sun
rozložení barev na slunečním disku při jeho polohách těsně u obzoru. Nejníže položená část bývá při dobrých pozorovacích podmínkách purpurově červená, směrem vzhůru přechází barva slunečního disku postupně do oranžových, žlutavých, popř. až nazelenalých odstínů. Příčinou je růst hodnoty indexu lomu vzduchu s klesající vlnovou délkou světla. Viz též paprsek zelený.
česky: laminace slunečního disku slov: laminácia slnečného disku  2016
land breeze
bríza vanoucí v noci z chladnější pevniny nad relativně teplejší povrch moře nebo jiné rozsáhlé vodní plochy. V důsledku menších nočních rozdílů teploty mezi pevninou a mořem a většího tření na souši je pevninská bríza v blízkosti pobřežní čáry slabší než mořská bríza a její směr je méně stálý. Výška vrstvy, v níž je patrná, je rovněž podstatně menší, činí asi jednu třetinu ve srovnání s mořskou brízou. Podobně menší je i horiz. dosah, směrem do moře zasahuje pevninská bríza maximálně 10 až 15 km. Viz též cirkulace brízová.
česky: bríza pevninská slov: pevninská bríza něm: Landwind m rus: береговой бриз fr: brise de terre f  1993-a3
land or sea breeze
starší označení pro brízu.
česky: vánky pobřežní slov: pobrežné vánky rus: береговые бризы  1993-a3
land station
meteorologická stanice umístěná na pevnině, na pobřeží nebo na větších ostrovech. Mezi pozemní meteorologické stanice patří přízemní meteorologické stanice, aerologické stanice a stanice měřící v mezní vrstvě atmosféry.
česky: stanice meteorologická pozemní slov: pozemná meteorologická stanica rus: континентальная станция, сухопутная станция něm: Landstation f  1993-a3
landing forecast
letecká předpověď počasí obsahující předpovědi některých z těchto meteorologických prvků: přízemní vítr, dohlednost, význačné počasí (začátek a konec bouřky, mrznoucí srážky, húlava, kroupy, zvířený písek nebo prach aj.) a oblačnost. Období platnosti předpovědi nesmí přesahovat 2 hodiny. Tyto předpovědi jsou určeny pro letadla vzdálená od letiště přistání méně než 1 hodinu letu a vydávají se pravidelně, zpravidla každou půlhodinu, nebo nepravidelně pro jednotlivá přistávající letadla. Vydávají se v otevřené řeči nebo nejčastěji jako přistávací předpovědi typu „trend“, podle pokynů Mezinárodní organizace civilního letectví. Předpovědi typu „trend“ se připravují a mezi letišti se vyměňují spolu s let. met. zprávami v kódu METAR, k nimž jsou připojeny. Viz též indikátory změny v přistávacích a letištních předpovědích.
česky: předpověď přistávací slov: predpoveď pristávacia rus: прогноз в пункте посадки něm: Landevorhersage f  1993-b3
Lang's rain factor
index humidity, který navrhl R. Lang (1920) ve tvaru
I=R/T,
kde R je prům. roč. úhrn srážek v mm a T prům. roč. teplota vzduchu ve °C. Tato veličina měla původně vyjadřovat podmínky pro vytváření půdního humusu; později byla použita pro klasifikaci klimatu v planetárním měřítku. K tomu však není vhodná, neboť je definována jen pro T > 0. V ČR je modifikovaný Langův dešťový faktor vypočtený z dat za vegetační období používán k charakteristice sucha v jednotlivých letech. Mapa Langova dešťového faktoru je součástí Atlasu podnebí Česka (2007), viz atlas klimatologický.
česky: faktor dešťový Langův slov: Langov dažďový faktor rus: фактор дождя Ланга něm: Lang-Regenfaktor m fr: facteur de pluie de Lang m, facteur pluviométrique de Lang m, facteur de pluviométrie de Lang m  1993-a3
Langevin's ion
česky: iont Langevinův slov: Langevinov ión rus: ион Ланжевена něm: Langevin-Ion n  1993-a1
Laplace and Rühlmann formula
syn. formule barometrická úplná – nejpřesnější barometrický vzorec, který přihlíží jak k vlhkosti vzduchu, tak k závislosti síly zemské tíže na zeměp. šířce a výšce nad hladinou moře. Uvádí se ve tvaru:
logp1p2=( 1αTm)(10,377 e¯p¯)( 10,002644cos2φ)( 1βzm) Δz18400,
kde Δz = z2 – z1 je rozdíl nadm. výšek [m] tlakových hladin p2 a p1, Tm prům. teplota ve °C, e¯ prům. tlak vodní páry a p¯ prům. tlak vzduchu ve vrstvě mezi oběma hladinami, zm = ½(z1 + z2) je nadm. výška středu uvažované vrstvy, φ značí zeměp. šířku, α je konstanta rovná 0,003 66, β konstanta rovná 0,000 000 314 pro volnou atmosféru a 0,000 000 196 pro horské oblasti. Tento vzorec vznikl zdokolnalením původního Laplaceova vzorce z let 1799 až 1805, které provedl R. Rühlmann v roce 1870.
česky: vzorec Laplaceův–Rühlmannův slov: Laplaceov a Rühlmannov vzorec rus: формула Лапласа-Рюльмана  1993-b1
Laplace formula
jedna z verzí barometrické formule, používaná ve tvaru:
z=8000(1+αT)ln p0p,
nebo
z=18400(1+αT)log p0p,
kde z je výška v m nad výchozí hladinou, p0 tlak vzduchu ve výchozí hladině, p tlak vzduchu ve výšce z, α je konstanta rovná 0,00366 a T je teplota vzduchu ve °C. Pro reálné ovzduší, v němž se teplota mění s výškou, se symbolem T rozumí prům. teplota ovzduší v dané vrstvě vzduchu, počítaná obvykle jako aritmetický průměr teploty v hladinách s tlakem p0 a p. V uvedených vzorcích se nebere zřetel na vliv vlhkosti vzduchu. Viz též vzorec Babinetův, vzorec Laplaceův–Rühlmannův.
česky: vzorec Laplaceův slov: Laplaceov vzorec rus: формула Лапласа  1993-a3
Laplace law
vztah pro rychlost šíření zvuku v atmosféře. Podle něj je rychlost zvuku dána vztahem
c=κpρ,
kde c je rychlost zvuku, p tlak vzduchu, ρ hustota vzduchu, κ Poissonova konstanta (κ = cp / cv , cp značí měrné teplo vzduchu při stálém tlaku a cv měrné teplo vzduchu při stálém objemu). Laplaceův zákon byl odvozen za předpokladu, že rozpínání a odpovídající stlačování plynného prostředí při akust. vlnění probíhá adiabaticky. V suchém vzduchu (κ  1,405) při norm. podmínkách tlaku (p = 1 013,25 hPa) a teploty (T = 273,15 K  0 °C) je rychlost šíření zvuku podle Laplaceova zákona přibližněrovna 331 m.s–1, což odpovídá naměřeným údajům. Uvedený vzorec pro rychlost zvuku odvodil franc. přírodovědec P. S. Laplace v r. 1826. S použitím stavové rovnice nabývá Laplaceův zákon tvar
c=κR*Tm,
kde R* je univerzální plynová konstanta, T teplota vzduchu v K a m jeho poměrná molekulová hmotnost. Z tohoto vzorce vyplývá, že rychlost zvuku závisí v daném plynném prostředí pouze na jeho teplotě.
česky: zákon Laplaceův slov: Laplaceov zákon rus: закон Лапласа  1993-a2
lapse rate curve
grafické vyjádření průběhu teploty vzduchu s výškou (tlakem) na termodynamickém diagramu. Křivku teplotního zvrstvení sestrojujeme především na základě údajů z radiosond.
česky: křivka teplotního zvrstvení slov: krivka teplotného zvrstvenia rus: кривая температурной стратификации něm: Temperaturschichtungskurve f  1993-a2
large eddy simulation method
(Large Eddy Simulation) – metoda modelování turbulence spočívající v aplikaci filtru (prostorového, časového), pomocí něhož dojde k rozdělení spektra velikostí třírozměrných turbulentních vírů na dvě části, tj. na víry velkých měřítek a vírové pohyby měřítek malých. Víry velkých měřítek jsou přitom v modelu řízeny přímo pohybovými (Navierovými-Stokesovými) rovnicemi pro okamžité hodnoty složek rychlosti proudění, zatímco malé víry jsou parametrizovány.
česky: metoda simulace velkých vírů LES slov: metóda simulácie veľkých vírov LES něm: Large Eddy Simulation f (LES)  2014
large halo
syn. halo 46°, kolo velké – fotometeor, patřící mezi halové jevy a jevící se obvykle jako slabší bělavě nebo duhově zbarvený světelný kruh kolem zdroje světla (Slunce nebo Měsíce) se zdánlivým úhlovým poloměrem 46°. Jeho intenzita bývá podstatně slabší než intenzita malého hala a též jeho výskyt je mnohem méně častý. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků, kdy paprsek do hranolku vstupuje plochou podstavy a vystupuje plochou pláště nebo naopak, tzn. že jde o lom na hranolu s lámavým úhlem 90°. V české literatuře se jako synonymum někdy vyskytuje velké kolo, z čehož však mohou vznikat nedorozumění, neboť do vydání české verze Mezinárodního atlasu oblaků v r. 1965 se termín velké halo též vyskytoval jako označení pro velké i malé halo.
česky: halo velké slov: veľké halo rus: большое гало, гало в 46° něm: grosser Ring m, 46°-Ring m fr: halo de 46° m, grand halo m  1993-a3
large halo
syn. halo velké – ve starší české literatuře někdy užíváno jako souhrnné označení pro halo malé a halo velké.
česky: kolo velké slov: halo 46° rus: большое гало , гало в 46° něm: 46°-Ring m, grosser Ring m  1993-a3
large ion
česky: iont těžký slov: ťažký ión rus: тяжелый ион něm: schweres Ion n  1993-a1
large ion
česky: iont ultratěžký slov: ultraťažký ión rus: ультратяжелый ион něm: ultraschweres Ion n  1993-a1
large-scale weather situation
situace synoptická – rozložení vzduchových hmot, atmosférických front, cyklon, anticyklon a jiných synoptických objektů, které určují ráz počasí nad určitou velkou geogr. oblastí. Představu o celkové povětrnostní situaci získáváme pomocí synoptických map. Z praktických důvodů, částečně i pro účely předpovědi počasí, se provádí typizace povětrnostních situací. Součástí vydávaných met. předpovědí bývá zpravidla předpověď celkové povětrnostní situace, která uvádí vlastní předpověď počasí. Viz též kalendář povětrnostních situací.
česky: situace povětrnostní celková slov: celková poveternostná situácia rus: макропогода, общая синоптическая ситуация něm: Großwetterlage f  1993-a2
laser
[lejzr] – pochází ze zkr. angl. názvu Light Amplificationby Stimulated Emission of Radiation. Laser je kvantový generátor světla, produkující monochromatické, koherentní záření s malou rozbíhavostí. Všechny lasery sice pracují na principu zesílení světla pomocí stimulované emise záření, ale liší se velmi výrazně svou konstrukcí i vlastnostmi.
Lasery lze rozdělit podle:
a) povahy aktivního prostředí (pevná látka, kapalina, plyn, polovodič);
b) vyzařované vlnové délky (viditelné světlo, infračervené, ultrafialové, nebo rentgenové záření);
c) způsobu čerpání energie (optickým zářením, elektrickým polem, jadernou energií, chemickou reakcí atd.);
d) režimu práce (spojitý, pulzní).
Vlastností laserových paprsku se v met. aplikacích využívá k přesnému měření vzdálenosti a poloh, nebo k určování fyz-chem. vlastností zkoumaného vzorku ovzduší. Je zákl. částí lidaru. Principu laseru se v met. službě používá rovněž ke čtení dokumentů, zákresům met. snímků, map apod.
česky: laser slov: laser rus: лазер něm: Laser m  1993-a3
latent heat
syn. teplo skupenské, teplo utajené – 
1. množství tepla potřebné k tomu, aby jednotka hmotnosti dané látky změnila skupenství, aniž při tom dojde ke změně její teploty. Ve fyzice atmosféry se zaměřujeme především na latentní teplo spotřebované nebo uvolněné při fázových přechodech vody. Rozeznáváme:
a) latentní teplo vypařování spotřebované při změně kapalné vody ve vodní páru;
b) latentní teplo tání spotřebované při fázovém přechodu ledu ve vodu;
c) latentní teplo sublimace spotřebované při přechodu ledu přímo ve vodní páru.
Při opačných fázových přechodech se stejné množství tepla uvolňuje a označujeme:
a) latentní teplo kondenzace uvolněné při fázovém přechodu vodní páry v kapalnou vodu;
b) latentní teplo mrznutí (tuhnutí) uvolněné při přechodu vody v led;
c) u fázového přechodu vodní páry přímo v led část autorů používá stále termín latentní teplo sublimace. V současné literatuře, zejména anglosaského původu, se často objevuje označení latentní teplo depozice.

2. v meteorologii se pojmu latentní teplo používá i k obecnému označení tepla, které se v atmosféře nebo na zemském povrchu uvolňuje při fázových přechodech vody.
česky: teplo latentní slov: latentné teplo rus: скрытое тепло  1993-a3
latent heat
česky: teplo skupenské slov: skupenské teplo  1993-a1
latent heat of freezing
česky: teplo mrznutí latentní slov: latentné teplo mrznutia  1993-a1
latent heat of fusion
česky: teplo tání latentní slov: latentné teplo topenia  1993-a1
latent heat of fusion
česky: teplo tuhnutí latentní slov: latentné teplo tuhnutia  1993-a1
latent heat of sublimation
česky: teplo sublimační latentní slov: latentné sublimačné teplo  1993-a1
latent heat of vaporization
česky: teplo vypařování latentní slov: latentné teplo vyparovania  1993-a1
latent instability of atmosphere
označuje případ, kdy se při převládajícím instabilním teplotním zvrstvení ovzduší vyskytují vrstvy se stabilním zvrstvením nejčastěji u povrchu země. Výstupné pohyby vzduchu se v tomto případě plně vyvinou až po rozrušení stabilních vrstev. Rozrušení zadržujících teplotních vrstev může být mechanické (např. horská překážka) nebo termické (prohřátí zemského povrchu), popř. dynamické (konvergence proudění). S tímto termínem se setkáváme již jen ojediněle.
česky: instabilita atmosféry latentní slov: latentná instabilita ovzdušia něm: latente Instabilität der Atmosphäre f  1993-a2
lateral dispersion coefficient
statist. veličina σy rozměru délky, používaná zejména při studiu horiz. rozptylu pasivní příměsi v atmosféře, která charakterizuje turbulentní stav atmosféry v horiz. rovině. Lze ji určit např. z měření pulzací horiz. složek vektoru větru; charakterizuje intenzitu rozptylu příměsí v ovzduší v horiz. směru kolmém na směr proudění. Viz též model Suttonův, koeficient vertikální disperze, pulzace větru.
česky: koeficient laterální disperze slov: koeficient laterálnej disperzie rus: коэффициент бокового рассеяния něm: lateraler Dispersionskoeffizient m  1993-a1
lateral mirage
viz zrcadlení.
česky: zrcadlení boční slov: bočné zrkadlenie rus: боковой мираж  1993-a1
lateral moon
syn. parantselenium, viz kruh paraselenický.
česky: měsíc boční slov: bočný mesiac rus: ложная луна něm: Nebenmond m  1993-a1
lateral refraction
refrakce světelných paprsků působená horiz. nehomogenitami v poli hustoty vzduchu. Má značný význam např. při geodetických měřeních.
česky: refrakce boční slov: bočná refrakcia rus: боковая рефракция, горизонтальная рефракция něm: laterale Refraktion f, seitliche Refraktion f  1993-a1
lateral sun
česky: slunce boční slov: bočné slnko rus: ложное солнце něm: Nebensonne f  1993-a1
latitudinal temperature gradient
rozdíl teploty vzduchu mezi místy ležícími na stejném poledníku, jejichž zeměp. šířka se liší se o 1°. Užívá se obvykle pro měs. nebo roč. průměry teploty.
česky: gradient teplotní šířkový slov: šírkový teplotný gradient rus: междуширотный градиент температуры něm: Breitentemperaturgradient m fr: gradient thermique latitudinal m  1993-a2
law of storms
syn. zákon bouří – pravidlo charakterizující stáčení větru ve vyšších zeměp. šířkách na daném místě, které zformuloval H. W. Dove v r. 1835. Zní: vítr se na sev. polokouli stáčí za Sluncem, což je ve směru pohybu hodinových ručiček, na již. polokouli se stáčí v opačném směru. Uvedený poznatek přispěl ke stanovení některých navigačních pravidel v námořní plavbě v oblasti nebezpečných cyklon. Proto Doveho zákon bývá někdy též nazýván zákon bouří. Podle současných poznatků toto pravidlo platí pouze při pohybu cyklon od západu na východ, na sev. polokouli v oblastech, jimiž prochází již. část postupujících cyklon, na již. polokouli v oblastech sev. části těchto cyklon. Uvedený jev nesouvisí se zdánlivým pohybem Slunce.
česky: zákon Doveho slov: Doveho zákon rus: закон Дове  1993-a1
law of thermodynamics
tzv. hlavní termodynamické věty představují základní principy v oboru termodynamiky. První hlavní věta termodynamická je vyjádřením zákona zachování energie při termodynamických procesech a stanoví, že teplo dodané termodynamickému systému se spotřebuje na zvýšení vnitřní energie systému a na vykonání vnější práce. Pro ideální plyn lze první hlavní větu termodynamickou vyjádřit ve tvaru
dq=du+pdα,
kde dq je množství tepelné energie dodané jednotce hmotnosti ideálního plynu, du odpovídající přírůstek vnitřní energie, p tlak a dα přírůstek měrného objemu. Uvedený matematický zápis první hlavní věty termodynamické patří k základním rovnicím termodynamiky atmosféry. Druhá hlavní věta termodynamická postuluje princip nemožnosti trvalého přechodu tepla z chladnějšího na teplejší těleso bez vynaložení práce. Třetí hlavní věta termodynamická se týká nedosažitelnosti teploty absolutní nuly, tj. nulové teploty v Kelvinově teplotní stupnici.
česky: věta termodynamická hlavní slov: hlavná termodynamická veta rus: закон термодинамики  1993-a2
layer method
metoda hodnocení stability teplotního zvrstvení ovzduší v horiz. vrstvě atmosféry o jednotkové tloušťce, kterou současně procházejí výstupné i kompenzující sestupné proudy. Metoda předpokládá, že hmotnosti vystupujícího a sestupujícího vzduchu jsou si rovny, změny teploty ve vystupujícím vzduchu probíhají podle nasycené adiabaty a v sestupujícím vzduchu přibližně podle suché adiabaty. Zahrnutí sestupných proudů způsobuje, že ve srovnání s metodou částice se zmenšuje rozdíl teploty mezi vystupujícím vzduchem a vzduchem v jeho okolí. Odhad horní hladiny konvekce stanovený metodou vrstvy obvykle lépe odpovídá skutečnosti než výsledek metody částice. Metoda vrstvy však vyžaduje odhad nebo znalost poměru plošného rozsahu výstupných a sestupných proudů. Nutnost znát tento parametr způsobuje, že provozní použití metody vrstvy není obvyklé. Viz též metoda vtahování.
česky: metoda vrstvy slov: metóda vrstvy rus: метод слоя něm: Schichtenmethode f  1993-a3
leader streamer
syn. leader – slabě svítící prorůstající předvýboj blesku uvnitř oblaku, mezi oblaky a mezi oblakem a zemí. Dráhu vůdčího výboje blesku ovlivňuje max. gradient elektrického pole v čele hlavy tohoto výboje a el. vodivost vzduchu na jeho dráze. Větvení vůdčího výboje blesku nastává ve směru šíření, vůdčí výboj blesku bývá stupňovitý nebo tzv. trvalý;
a) stupňovitý vůdčí výboj blesku neboli prorůstající předvýboj u prvního výboje blesku se člení na typ α s délkou jednotlivých stupňů do 200 m (s prům. délkou 50 m) a s rychlostí postupu v jednotlivých stupních okolo 5.107 m.s–1. Mezi jednotlivými stupni je pauza 30 až 100 µs. Efektivní rychlost šíření je 105 až 106 m.s–1; typ β má zpočátku značně vyšší efektivní rychlost než typ α, v dalším stadiu vývoje nastává pokles jeho rychlosti na 105 m.s–1 a někdy vůbec nedosáhne země. V horní části je vůdčí výboj značně větší. Proud stupňovitého vůdčího výboje bývá několik stovek A až asi 2 kA;
b) trvalý vůdčí výboj blesku nemá stupňovitý charakter. Rychlost šíření je menší než rychlost postupu stupňovitého vůdčího výboje blesku v jednotlivých stupních. Prům. rychlost šíření je asi 2.106 m.s–1. V čes. elektrotechnické literatuře se pro vůdčí výboj blesku používá též pojmu „lídr“ (angl. leader, rus. líděr).
česky: výboj blesku vůdčí slov: vodiaci výboj blesku rus: лидер молнии, удар лидерa  1993-a2
leader stroke
syn. leader – slabě svítící prorůstající předvýboj blesku uvnitř oblaku, mezi oblaky a mezi oblakem a zemí. Dráhu vůdčího výboje blesku ovlivňuje max. gradient elektrického pole v čele hlavy tohoto výboje a el. vodivost vzduchu na jeho dráze. Větvení vůdčího výboje blesku nastává ve směru šíření, vůdčí výboj blesku bývá stupňovitý nebo tzv. trvalý;
a) stupňovitý vůdčí výboj blesku neboli prorůstající předvýboj u prvního výboje blesku se člení na typ α s délkou jednotlivých stupňů do 200 m (s prům. délkou 50 m) a s rychlostí postupu v jednotlivých stupních okolo 5.107 m.s–1. Mezi jednotlivými stupni je pauza 30 až 100 µs. Efektivní rychlost šíření je 105 až 106 m.s–1; typ β má zpočátku značně vyšší efektivní rychlost než typ α, v dalším stadiu vývoje nastává pokles jeho rychlosti na 105 m.s–1 a někdy vůbec nedosáhne země. V horní části je vůdčí výboj značně větší. Proud stupňovitého vůdčího výboje bývá několik stovek A až asi 2 kA;
b) trvalý vůdčí výboj blesku nemá stupňovitý charakter. Rychlost šíření je menší než rychlost postupu stupňovitého vůdčího výboje blesku v jednotlivých stupních. Prům. rychlost šíření je asi 2.106 m.s–1. V čes. elektrotechnické literatuře se pro vůdčí výboj blesku používá též pojmu „lídr“ (angl. leader, rus. líděr).
česky: výboj blesku vůdčí slov: vodiaci výboj blesku rus: лидер молнии, удар лидерa  1993-a2
lee depression
česky: deprese závětrná slov: záveterná depresia něm: Leezyklone f rus: подветренная депрессия fr: dépression sous le vent f, thalweg orographique m  1993-a1
lee eddy
víry vyskytující se v závětří orografických překážek. Mezi závětrné víry patří víry s přibližné horiz. osou, tj. rotory, pozorované při vírovém proudění nebo při proudění ve tvaru vln, dále pak víry s přibližně vert. osou, vznikající při obtékání ostrovů nebo izolovaných horských vrcholů a vytvářející tzv. Kármánovu vírovou dráhu. Naposled zmíněné víry lze často sledovat na družicových snímcích v podobě oblačných vírů (např. za ostrovem Jan Mayen). Viz též proudění rotorové, perioda uvolňování vírů.
česky: víry závětrné slov: záveterné víry rus: подветренный вихрь  1993-a1
lee effect
souborné označení pro změny hodnot meteorologických prvků, které lze pozorovat v závětří různých překážek. V případě horských pásem dochází kvůli předchozímu působení návětrného efektu a změnám atmosférické cirkulace vlivem orografické překážky ke vzniku srážkového stínu. K závětrným efektům dále patří zmenšování oblačnosti, nárůst dohlednosti, oteplování a zmenšení vlhkosti vzduchu působením fénového efektu, výskyt padavého větru, vlnového proudění, závětrných vírů, rotorových oblaků apod. Za výraznějšími pohořími může docházet k orografické cyklogenezi, orografické okluzi a k přechodnému zeslabování atmosférických front. K závětrným efektům však patří i srážkový stín a deformace pole proudění za menšími přírodními nebo umělými překážkami, které prostřednictvím větrného stínu zmenšují i výpar. Při existenci převládajícího větru se závětrný efekt uplatňuje i v klimatických poměrech určité oblastí nebo místa.
česky: efekt závětrný slov: záveterný efekt rus: подветренный эффект něm: Lee-Effekt m, Leewirkung m fr: effet sous le vent du relief m, effet orographique m  1993-a3
lee side
prostor za překážkou ve směru proudění vzduchu, v klimatologii po směru převládajícího větru, kde se ještě projevuje závětrný efekt. Jeho dosah může být i několik set km za překážkou v závislosti na jejích vlastnostech (relativním převýšení, tvaru), uvažovaném meteorologickém prvku a na podmínkách v atmosféře (rychlosti větru a jeho orientaci vůči orografii, na vertikální stabilitě atmosféry aj.). Závětří však pozorujeme i za menšími přírodními nebo umělými překážkami, např. větrolamy.
česky: závětří slov: závetrie, záveterná strana rus: подветренная сторона  1993-a3
lee trough
syn. brázda orografická, brázda závětrná – brázda nízkého tlaku vzduchu, která vzniká za horským hřebenem, přes který proudí vzduch s převažující složkou kolmou k hřebenu. Vznik brázdy lze vysvětlit termodynamicky adiabatickým oteplováním nebo dynamicky zesílením cyklonální cirkulace v důsledku horiz. konvergence spojené se zvětšováním vert. tloušťky vzduchového sloupce při sesedání vzduchu na závětrné straně hřebene. V Evropě vzniká např. v závětří Alp při sz. až sev. proudění, v závětří Skandinávského pohoří při proudění od západu na východ a v závětří Skalnatých hor v USA při stejném charakteru proudění. Viz též cyklogeneze orografická.
česky: brázda nízkého tlaku vzduchu dynamická slov: dynamická brázda nízkeho tlaku vzduchu něm: dynamischer Trog m rus: динамическая ложбина fr: creux dynamique m, thalweg dynamique m  1993-a3
lee trough
česky: brázda závětrná slov: záveterná brázda něm: Lee-Trog m fr: dépression sous le vent f  1993-b3
lee wave flow
česky: proudění ve tvaru vln slov: prúdenie v tvare vĺn rus: волнообразное воздушное течение něm: wellenartige Luftströmung f  1993-a3
lee waves
v praxi často používané označení pro gravitační vlny typu stojatých vln vznikající při přetékání stabilně zvrstvené vzduchové hmoty přes překážku v podobě horského pásma přibližně kolmo na jeho osu. Jsou řízeny Bruntovou–Vaisalovou frekvencí a v závětrném prostoru bývají spojeny s rotory vytvářejícími se pod jejich vrchy, s vlnovými oblaky, popř. s rotorovými oblaky.
česky: vlny závětrné slov: záveterné vlny rus: подветренные волны  1993-a3
leeward eddy
víry vyskytující se v závětří orografických překážek. Mezi závětrné víry patří víry s přibližné horiz. osou, tj. rotory, pozorované při vírovém proudění nebo při proudění ve tvaru vln, dále pak víry s přibližně vert. osou, vznikající při obtékání ostrovů nebo izolovaných horských vrcholů a vytvářející tzv. Kármánovu vírovou dráhu. Naposled zmíněné víry lze často sledovat na družicových snímcích v podobě oblačných vírů (např. za ostrovem Jan Mayen). Viz též proudění rotorové, perioda uvolňování vírů.
česky: víry závětrné slov: záveterné víry rus: подветренный вихрь  1993-a1
leeward side
prostor za překážkou ve směru proudění vzduchu, v klimatologii po směru převládajícího větru, kde se ještě projevuje závětrný efekt. Jeho dosah může být i několik set km za překážkou v závislosti na jejích vlastnostech (relativním převýšení, tvaru), uvažovaném meteorologickém prvku a na podmínkách v atmosféře (rychlosti větru a jeho orientaci vůči orografii, na vertikální stabilitě atmosféry aj.). Závětří však pozorujeme i za menšími přírodními nebo umělými překážkami, např. větrolamy.
česky: závětří slov: závetrie, záveterná strana rus: подветренная сторона  1993-a3
Leipzig school of meteorology
směr a výsledky prací v Geofyz. ústavu v Lipsku, které předcházely norské meteorologické škole. Lipská meteorologická škola je spjata především s působením V. Bjerknese, který v letech 1913–1917 spolu se svým asistentem R. Wengerem sestavil a publikoval detailní synoptické mapy představující nové stadium při studiu atmosférických front. Na základě balonových výstupů bylo sestaveno 10 map barické topografie od 1 000 hPa do 100 hPa, byly kresleny izohypsy a izobary pro oblast Evropy i mapy proudnic a rychlostí větru při zemi. Tím byla zavedena metoda mapového zpracování aerol. údajů, která se brzy rozšířila v synoptické meteorologii. K představitelům školy meteorologické lipské patří také L. Weickmann, v Lipsku ve 20. letech působili i T. Bergeron a G. Swoboda.
česky: škola meteorologická lipská slov: lipská meteorologická škola rus: лейпцигская метеорологическая школа něm: Leipziger Schule f  1993-a1
Lenard effect
proces separace elektrického náboje nastávající při spontánním tříštění vodních kapek, které dorostou během svého pádu v atmosféře do kritické velikosti a stanou se hydrodynamicky nestabilní. Kapka se přitom rozpadá na několik větších zbytků a určitý počet maličkých kapiček. Lenardův efekt pak spočívá v tom, že větší zbytky rozpadlých kapek nesou kladný náboj, maličké kapičky náboj záporný, který kromě toho difunduje do okolí ve formě záporných iontů. Obdobný el. jev nazývaný rovněž Lenardův efekt vzniká i při tříštění vodních kapek dopadajících jako atm. srážky na zemský povrch, ve vodopádech, apod. Lenardův efekt poprvé popsal bratislavský rodák, něm. fyzik P. Lenard (1862–1947) v r. 1904.
česky: efekt Lenardův slov: Lenardov efekt rus: эффект Ленарда něm: Lenard-Effekt m, Wasserfalleffekt m fr: effet Lenard m  1993-a3
lenticularis
(len) [lentykuláris] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má podobu čoček nebo mandlí, které jsou často velmi protáhlé a mají obvykle výrazné obrysy; někdy se u nich projevuje irisace (zbarvení). Oblaky tohoto tvaru jsou nejčastěji orografického původu, mohou se však vyskynout i v oblastech bez význačné orografie. Označení tvaru len se užívá hlavně u druhů cirrocumulus, altocumulus a stratocumulus. Termín lenticularis poprvé použil angl. meteorolog C. Ley v r. 1894. Viz též oblak orografický.
česky: lenticularis slov: lenticularis rus: лентикулярные, чечевицеобразные облака něm: lenticularis  1993-a2
leste
1. španělský námořnický výraz pro vých. vítr;
2. místní název pro horký, suchý vých. nebo jv. vítr na Madeiře a Kanárských ostrovech, vanoucí v kterékoli roční době kromě léta. Za tohoto větru klesá relativní vlhkost vzduchu pod 20 %. Vyskytuje se na přední straně cyklony postupující přes Atlantik k východu. Je podobný sciroccu ve Středomoří a větru leveche ve Španělsku.
česky: leste slov: leste rus: лестэ něm: Leste m  1993-a2
levante
syn. levanter – španělský název pro mírný až čerstvý vých. nebo sv. vítr ve Středomoří, v oblasti od již. Francie po Gibraltar. Při levante se vyskytuje velmi vlhké (mlhavé) a deštivé počasí, zvláště v období od října do prosince a od února do března. Prům. trvání levante bývá kolem 2 dní. Vyskytuje se při vysokém tlaku vzduchu nad stř. Evropou a cykloně v jz. oblasti Středozemního moře.
česky: levante slov: levante, levanter rus: леванте něm: Levante f  1993-a1
leveche
[leveš] – španělské označení pro scirocco. Je to horký a suchý vítr v pobřežních oblastech mezi Valencií a Malagou, nesoucí prach a písek z jv. až jz. kvadrantu. Vane na přední straně cyklony na jv. pobřeží Španělska, zasahuje však pouze několik kilometrů do vnitrozemí.
česky: leveche slov: leveche rus: левече něm: Leveche m  1993-a1
level of nondivergence
hladina (výška) v atmosféře, v níž je hodnota horiz. izobarické divergence proudění blízká k nule. Podmínku nondivergence obvykle dobře splňují hladiny ve stř. troposféře mezi 700 a 500 hPa, přičemž horiz. divergence proudění v horní a ve spodní troposféře má opačné znaménko. V konkrétní synoptické situaci může existovat i více hladin (výšek) nondivergence. Pojem hladina nondivergence lze považovat za vystižení plochy, která odděluje hlavní oblasti horizontální divergence a konvergence spojené s typickou vertikální strukturou tlakových výší a nížísynoptickém měřítku. Tento pojem sehrál značnou úlohu v historickém vývoji numerických modelů atmosféry, pracuje se s ním např. v barotropních modelech.
česky: hladina nondivergence slov: hladina nondivergencie rus: бездивергентный уровень něm: divergenzfreies Niveau n  1993-a3
lidar
syn. lokátor laserový, lokátor kvantový optický, lokátor kvantový světelný – zařízení pracující na principu vysílání laserových pulsů a detekci zpětně rozptýleného záření. Podobně jako u radiolokátoru, je ve vysílači lidaru generován pulz, jehož rozptyl reaguje na charakteristické fyz. a chem. vlastnosti prostředí, jímž prochází. Zpětné rozptýlené záření je přijímáno velmi citlivým a vysoce selektivním přijímačem. Ze zpoždění signálu a rychlosti světla lze určit vzdálenost od místa zpětného rozptylu signálu. Řada lidarů poskytuje i informace o změnách intenzity rozptýleného záření. Pomocí lidarů lze měřit řadu atmosférických parametrů: teplotu, tlak, vlhkost, koncentraci atm. plynů (např. ozonu, metanu, oxidů síry a dusíku atd.). Dále lze lidarů v meteorologii využívat k měření výšky základny oblaků, tvaru oblaků a tvaru kouřových vleček i k odhadu fyz. a chem. vlastností atmosférického aerosolu. Lidary jsou rovněž využívány na meteorologických družicích, kde kromě výše uvedených aplikaci jsou rovněž používány pro stanovení mikrofyzikálních vlastností oblačnosti. Označení lidar je akronym úplného angl. názvu light detection and ranging.
česky: lidar slov: lidar rus: лидар něm: Lidar n  1993-a0
lidar
syn. lidar.
česky: lokátor laserový slov: laserový lokátor rus: лазерный локатор, лидар něm: Laser-Radar n, Lidar n  1993-a3
Lifted index
index stability odvozený ze Showalterova indexu a definovaný vztahem
LI=T500-TL,
kde T500 je teplota vzduchuhladině 500 hPa a teplota TL se v různých modifikacích Lifted indexu stanovuje různě, většinou se jedná o teplotu částice vyzdviženou adiabaticky do hladiny 500 hPa z různě definované spodní hladiny.
česky: Lifted index slov: Lifted index rus: индекс LIFT, подьемный индекс  2014
lifting condensation level
kondenzační hladina, ve které vystupující nenasycená vzduchová částice přejde do stavu nasycení vodní párou následkem ochlazování při adiabatické expanzi. Výstupný pohyb může být způsoben termickou nebo vynucenou konvekcí. Výstupnou kondenzační hladinu určujeme na termodynamickém diagramu jako hladinu, v níž se protíná stavová křivka vystupující částice a izograma proložená teplotou rosného bodu v počáteční hladině výstupu. Výstupnou kondenzační hladinu určujeme nejčastěji pro adiabatický výstup z přízemní hladiny. Lze ji však určit pro výstup z libovolného bodu křivky teplotního zvrstvení. Viz též teplota výstupné kondenzační hladiny.
česky: hladina kondenzační výstupná slov: výstupná kondenzačná hladina rus: уровень конденсации при подъеме něm: Hebungskondensationsniveau n  1993-a2
light
elektromagnetické záření, na které reaguje lidské oko. Zahrnuje vlnové délky od 0,40 do 0,75 μm. Viz též záření viditelné.
česky: světlo slov: svetlo rus: свет něm: Licht n  1993-a1
light air (1.)
1. vítr o prům. rychlosti 0,3 až 1,5 m.s–1 nebo 1 až 5 km.h–1. Odpovídá prvnímu stupni Beaufortovy stupnice větru;
2. obecné označení pro zpravidla slabý vítr místní cirkulace charakteristický výraznou denní změnou směru, jakým je např. bríza.
česky: vánek slov: vánok rus: бриз, тихий ветер  1993-a3
light breeze
vítr o prům. rychlosti 1,6 až 3,3 m.s–1 nebo 6 až 11 km.h–1. Odpovídá druhému stupni Beaufortovy stupnice větru.
česky: vítr slabý slov: slabý vietor rus: легкий ветер  1993-a3
light ion
česky: iont lehký slov: ľahký ión rus: легкий ион něm: leichtes Ion n  1993-a1
light pillar
syn. sloup světelný – poměrně často pozorovaný fotometeor patřící mezi halové jevy, který vzniká odrazem světla na horizontálně orientovaných stěnách ledových krystalků. Jeví se jako světlý pruh vycházející ze světelného zdroje (Slunce, vzácně i Měsíce) kolmo vzhůru nebo dolů a dosahující výšky až 20° nad nebo pod ním. Někdy je z halového sloupu lépe patrný horní úsek, jindy dolní. Jev je pozorován tehdy, když Slunce nebo Měsíc jsou blízko horizontu. Halový sloup je většinou bělavý nebo slabě načervenalý. Vzácnější je výskyt kříže, v jehož středu je Slunce. Ten vytváří halový sloup spolu s horiz. kruhem vedlejších sluncí neboli parhelickým kruhem. Pokud je světelným zdrojem Slunce, hovoříme též o slunečním sloupu, pokud je halový sloup vázán na Měsíc, nazývá se měsíční sloup.
česky: sloup halový slov: halový stĺp rus: световой столб něm: Lichtsäule f  1993-a3
light pillar
česky: sloup světelný slov: svetelný stĺp rus: световой столб něm: Lichtsäule f  1993-a1
light pollution
souhrnné označení pro osvícení noční oblohy umělými světelnými zdroji. Působí rušivě zejména při astronomických pozorováních, narušuje některé životní rytmy živých organismů, spánkový režim apod. V této souvislosti jde nejen o světelné zdroje orientované vzhůru, ale i o světlo odražené od zemského povrchu nebo od osvětlovaných objektů. I v případě světelných toků vysílaných zdroji přibližně horizontálně se může významně uplatňovat rozptyl světla v atm. prostředí.
česky: znečištění světelné rus: световое загрязнение , световой смог slov: svetelné znečistenie  2015
light scattering diagram
česky: diagram rozptýleného světla slov: diagram rozptýleného svetla něm: Streulichtdiagramm n rus: диаграмма рассеяния светa, диаграмма рассеянного света fr: diagramme de diffusion de la lumière m, diagramme de diffusion lumineuse m  1993-a1
lightning
el. výboj, který vzniká mezi centry kladných a záporných nábojů jednoho nebo více oblaků, mezi oblakem a zemí a vzácně mezi oblakem a stratosférou. Účinky blesku jsou především el. a z nich vyplývají účinky světelné, akust., tepelné, mech. a chemické. Blesk charakterizují jeho el. parametry:
a) amplituda rázové složky Imax (kolísající v rozmezí 102 až 3.106 A);
b) max. strmost čela rázové složky di/dt (103 až 109 A.s–1);
c) doba čela rázové složky (0,5 až 100).10–6 s;
d) čtverec impulsu proudu blesku
i2dt po dobu celého výboje;
e) počet dílčích výbojů bleskucelkovém výboji blesku (1 až 24);
f) trvání celého výboje (10–3 s až 2 s);
g) náboj blesku (bleskového výboje) Qb=idt .
Z uvedených el. hodnot se stanoví úbytek el. napětí –u = iR, tepelná nebo mech. energie přeměněná v zasaženém objektu v závislosti na jeho vlastnostech. Indukční účinky změny náboje a proudu blesku jak ve vůdčím výboji blesku (lídru), tak v hlavním výboji blesku jsou zdrojem elmag. vlnění s kmitočty (0,1 až 2).109 Hz. Viz též kanál blesku, proud bleskového výboje souvislý, počítač výbojů blesku, zařízení hromosvodné, sfériky, elektrony ubíhající.
česky: blesk slov: blesk něm: Blitz m rus: молния fr: éclair m, foudre f  1993-a1
lightning arrester
syn. hromosvod.
česky: zařízení hromosvodné slov: hromozvodné zariadenie rus: громоотвод  1993-a3
lightning channel
vysoce ionizovaná dráha, vytvořená v ovzduší vůdčím výbojem blesku, která má charakter dobrého vodiče. Jí prochází hlavní výboj blesku s neutralizací nábojů kladné a záporné polarity rychlostí od 2.107 do 1,5.108 m.s–1 v závislosti na velikosti neutralizovaného náboje. Kanál blesku, jehož průměr bývá okolo 1 cm, je poměrně ostře ohraničen. Teplota vzduchu v kanálu blesku dosahuje až 30 000 K.
česky: kanál blesku slov: kanál blesku rus: канал молнии něm: Blitzkanal m  1993-a2
lightning charge
syn. náboj blesku – jeden z el. parametrů blesku. Je vyjádřen vztahem
Qb=i.dt
kde i značí proud blesku a t dobu výboje. Udává se buď náboj dílčího výboje, nebo náboj celkového bleskového výboje.
česky: náboj bleskového výboje slov: náboj bleskového výboja rus: грозовой разряд něm: Blitzenladung f  1993-a2
lightning conductor
syn. bleskosvod, zařízení hromosvodné – zařízení sloužící k ochraně objektů před přímým úderem blesku. Skládá se z jímacího zařízení, svodu a zemnice. Účelem jímacího zařízení je zachytit v určité výšce nad chráněným objektem sestupující předvýboj a tak zabránit úderu blesku do chráněné části objektu. Účelem svodů je svést proud bleskového výboje z jímacího zařízení k zemi s min. úbytky napětí. Zemnič hromosvodu má svést tento el. proud do země tak, aby v chráněném objektu vznikly pokud možno co nejmenší rozdíly napětí. V technické literatuře a normách se též používá název zařízení hromosvodné, popř. hromosvodná soustava. Princip dnes používaných hromosvodů navrhl amer. vědec a politik z období boje za nezávislost B. Franklin. Poněkud odlišný přístup se uplatňoval u zařízení, které zkonstruoval P. Diviš v Příměticích na Moravě roku 1754. Zařízení bylo spíše určeno k odsávání elektřiny z dolní části bouřkových oblaků a podle představ svého vynálezce mělo především sloužit k zabránění vzniku bouřky. Viz též výboj blesku mezi oblakem a zemí.
česky: hromosvod slov: hromozvod rus: громоотвод něm: Blitzableiter m  1993-a3
lightning current
jednorázový impulz záporné nebo kladné polarity velmi krátkého trvání (několik desítek nebo stovek µs), který se vyznačuje vysokou amplitudou proudu blesku od 102 do 3.105 A.
česky: proud bleskového výboje rázový slov: rázový prúd bleskového výboja rus: ударный ток грозового разряда něm: stossartiger Blitzentladungsstrom m  1993-a1
lightning current amplitude
vrcholová hodnota rázové vlny elektrického proudu I při úderu blesku. Nejčastěji bývá v rozmezí od 2 do 250 kA se stř. hodnotou 20 až 35 kA. Je rozhodujícím parametrem blesku při stanovení velikosti napětí U na odporu uzemnění R zasaženého objektu, které se určí ze vztahu
U=RImax
kde Imax je amplituda proudu blesku. U blesků s více dílčími výboji blesku dosahuje amplituda proudu blesku nejvyšší hodnoty vždy u prvního z nich, u následujících dílčích výbojů bývá podstatně menší.
česky: amplituda proudu blesku slov: amplitúda prúdu blesku něm: Blitzstromamplitude f rus: амплитуда тока молнии fr: amplitude du courant (de coup) de foudre f  1993-a2
lightning current parameter
veličina definující kvalit. a kvantit. proud bleskového výboje. Ke kvalit. parametrům bleskového proudu patří např. polarita (kladná, záporná, bipolární), která se určuje podle polarity náboje oblaku. Mezi kvantit. parametry bleskového proudu počítáme amplitudu proudu blesku, strmost proudu blesku, dobu čela, dobu půltýlu, náboj bleskového výboje, čtverec impulzu proudu blesku, trvání celkového výboje aj. Viz též blesk.
česky: parametr bleskového proudu slov: parameter bleskového prúdu rus: параметр тока молнии něm: Blitzstromparameter m, Blitzstromparameter m  1993-a1
lightning detection
přístrojová metoda zjišťování výskytu, polohy, času, popř. dalších charakteristik bleskových výbojů. Detekci blesků dělíme na pozemní detekci blesků a družicovou detekci blesků.
česky: detekce blesků slov: detekcia bleskov fr: détection des éclairs f něm: Blitzortung f  2014
lightning discharge
odb. označení pro blesk, používané při jeho fyz. výkladu. Celkový výboj blesku je tvořen jedním nebo více dílčími výboji blesku s vysokými amplitudami několika kA a souvislými proudy nízké amplitudy mezi dílčími výboji. Celkový výboj blesku zpravidla trvá od 10–4 s do 1 s.
česky: výboj blesku celkový slov: celkový výboj blesku rus: грозовой разряд, разряд молнии  1993-a1
lightning flash counter
historické označení pro el. zařízení, které zaznamenává jednotlivé výboje blesku v blízkém okolí. Počítače byly užívány i na met. stanicích v ČR. V cizí odb. literatuře byl označován jako ceraunometr.
česky: počítač výbojů blesku slov: počítač výbojov blesku rus: счетчик молний, счетчик разрядов něm: Blitzzähler m  1993-a3
lightning protector
syn. hromosvod.
česky: zařízení hromosvodné slov: hromozvodné zariadenie rus: громоотвод  1993-a3
lightning recorder
česky: zaměřovač bouřek slov: zameriavač búrok rus: пеленгатор гроз, региистратор молниий  1993-a3
Liljequist parhelia
mimořádný halový jev, slabé, horizontálně protáhlé světelné skvrny na parhelickém kruhu ve větších úhlových vzdálenostech za paranthelii.
česky: parhelia Liljequistova slov: Liljequistovo parhélium něm: Liljequist-Nebensonne f  2014
limit of muggy
česky: hranice dusna slov: hranica dusna rus: предел духоты něm: Schwülegrenze f  1993-a1
limit of surface layer
1. hladina, do které lze v prvním přiblížení předpokládat neměnnost hodnot vert. turbulentního toku hybnosti tepla a vlhkosti s výškou. Mění se ve velmi širokém intervalu od několika metrů do 100 až 200 m nad terénem podle vert. teplotního zvrstvení, rychlosti větru a charakteru aktivního povrchu;
2. v mikroklimatologii se za horní hranici přízemní vrstvy atmosféry někdy považovala výška 1,5 až 2 m nad zemí, v níž bylo možné provádět standardní met. měření. Viz též vrstva atmosféry přízemní.
česky: hranice přízemní vrstvy atmosféry slov: hranica prízemnej vrstvy atmosféry rus: граница поверхностного (приземного) слоя атмосферы něm: Höhe der bodennahen Grenzschicht f  1993-a3
limit of the atmospheric boundary layer
výška, v níž vektor větru přestává být ovlivňován zemským povrchem (třením apod.) a pohyb vzduchových částic je způsobován jen silou tlakového gradientu, silou zemské tíže a Coriolisovou silou. Vektor větru lze proto už aproximovat geostroficky nebo gradientově, nejvýše se započtením těch ageostrofických složek, které mají původ v makromet. polích volné atmosféry (izalobarický vítr apod.). Prům. nadm. výška horní hranice mezní vrstvy atmosféry je asi 1,5 km, což odpovídá zhruba výšce izobarické hladiny 850 hPa. Denní chod teploty vzduchu nad touto výškou už není prakticky ovlivňován zemským povrchem. Viz též vítr ageostrofický, vítr geostrofický, vítr gradientový.
česky: hranice mezní vrstvy atmosféry slov: hranica hraničnej vrstvy atmosféry rus: граница пограничного слоя атмосферы něm: Höhe der atmosphärischen Grenzschicht f  1993-a1
limited area model
(LAM) – model numerické předpovědi počasí, který je řešen na omezené oblasti na zeměkouli s horizontálním rozlišením zpravidla v rozmezí 2 až 20 km. Tento model potřebuje počáteční a okrajové podmínky. Okrajové podmínky jsou získávány z předpovědí globálního modelu nebo z modelu LAM s menším horizontálním rozlišením integrovaném na větší oblasti. LAM modely používají kartézský systém souřadnic (např. model ALADIN), nebo sférické souřadnice.
česky: model předpovědi počasí na omezené oblasti rus: локальная модель прогноза погоды, модель прогнозa для ограниченной площади něm: Ausschnittmodell n slov: model predpovedi počasia na obmedzenej oblasti  2014
line of separation
v met. čára na souborné kinematické mapě, která odděluje oblasti s výskytem středů anticyklon, popř. hřebenů vysokého tlaku vzduchu, kde většinou převládá anticyklonální zakřivení izobar či izohyps, od oblastí s výskytem středů cyklon, popř. brázd nízkého tlaku vzduchu s převládajícím cyklonálním zakřivením izobar či izohyps. Viz též mapa kinematická souborná.
česky: čára demarkační slov: demarkačná čiara něm: Grenzlinie f rus: демаркационная линия fr: ligne de séparation f  1993-a2
line storm
označení větrných bouří způsobených cyklonami, jejichž četnost má být nejvyšší v době kolem jarní a podzimní rovnodennosti. Tomuto rozdělení se nejvíce blíží tropické cyklony na severu Indického oceánu, kde se vyskytují po rovnodennostech a kde toto označení v polovině 18. století vzniklo. Naopak ve středních zeměp. šířkách nemá opodstatnění. Viz též cordonazo.
česky: bouře rovnodennostní slov: rovnodennostné búrky něm: Äquinoktialstürme f/pl rus: равноденственные бури fr: tempête d'équinoxe f  1993-a3
Linke blue sky scale
stupnice devíti standardních barevných odstínů od bílé po ultramarínovou sloužící k odhadu stupně modře oblohy. V ČR se nepoužívá.
česky: stupnice modře oblohy Linkeho slov: Linkeho stupnica modrosti oblohy něm: Linke-Blauskala f  1993-a3
Linke turbidity factor
charakteristika zeslabení slunečního záření v atmosféře v celém rozsahu spektra, která je definována poměrem extinkce reálné atmosféry obsahující zejména vodní páru a atmosférický aerosol k extinkci čisté a suché (Rayleighovy) atmosféry. Linkeho zákalový faktor vyjadřuje počet těchto ideálních atmosfér zeslabujících sluneční záření stejně jako reálná atmosféra. Určuje se z měření přímého slunečního záření pomocí pyrheliometrů nebo aktinometrů. Uvedenou charakteristiku definoval něm. meteorolog F. Linke v r. 1922. Hodnoty faktoru se obvykle pohybují v rozmezí 2 (studený a čistý vzduch) až 6 (vzduch znečištěný aerosolem).
česky: faktor zákalový Linkeho slov: Linkeho zákalový faktor rus: фактор мутности Линке, фактор помутнения něm: Trübungsfaktor nach Linke m fr: facteur de trouble de Linke m  1993-a3
liquid precipitation
hydrometeor tvořený vodními kapkami dopadajícími z oblaků na zemský povrch nebo usazenými na předmětech na zemském povrchu, popř. v atmosféře, např. na plochách letadla, na povrchu balonu apod. Mezi padající kapalné srážky patří déšť a mrholení, mrznoucí déšť a mrznoucí mrholení, k usazeným kapalným srážkám počítáme rosu. Viz též srážky tuhé, srážky smíšené.
česky: srážky kapalné slov: kvapalné zrážky rus: жидкие осадки něm: flüssiger Niederschlag m  1993-a3
liquid thermometer
teploměr, pro jehož funkci je využito rozdílné teplotní roztažnosti kapaliny a nádobky. Jako teploměrných kapalin se nejčastěji používá rtuť u rtuťových teploměrů, líh (etylalkohol) u lihových teploměrů, popř. toluen nebo petrolej. U teploměrů kapalinových skleněných se teplota stanoví podle délky sloupce teploměrné kapaliny vytlačené z nádobky do skleněné kapiláry spojené s nádobkou. U teploměrů kapalinových s kovovou nádobkou se využívá pro stanovení teploty velikosti vnitřního tlaku v nádobce.
česky: teploměr kapalinový slov: kvapalinový teplomer rus: жидкостный термометр  1993-a2
liquid water content
úhrnná hmotnost vodních kapek v jednotce objemu oblaku, popř. mlhy. Vyjadřuje se v kg.m–3 nebo tradičně v g.m–3. V odborné literatuře se setkáváme s užitím zkratky LWC (z angl. Liquid Water Content). Viz obsah vodní oblaku, obsah vodní ledový.
česky: obsah vodní kapalný slov: kvapalný vodný obsah rus: водность (облаков) něm: Flüssigwassergehalt m  2014
liquid-in-glass thermometer
kapalinový teploměr, z jehož skleněné nádobky je teploměrná kapalina při vzrůstu teploty vytlačována do skleněné trubičky kapilárního průřezu, pevně spojené se stupnicí. V meteorologii se používal jako teploměr staniční, maximální, minimální, půdní, Sixův, „ataché", jako hypsometr, katateploměr a teploměr aspiračního psychrometru.
česky: teploměr skleněný slov: sklenený teplomer rus: жидкостный термометр  1993-a3
lithometeor
meteor vytvořený soustavou částic, které jsou většinou pevného skupenství, ne však ledové. Tyto částice jsou rozptýleny ve vzduchu nebo zdviženy z povrchu země větrem. Podle klasifikace v rámci Mezinárodního atlasu oblaků mezi litometeory patří zákal, prachový zákal, kouř, zvířený prach nebo písek, prachová nebo písečná bouře a prachový nebo písečný vír. Viz též litosféra.
česky: litometeor slov: litometeor rus: литометеор něm: Lithometeor n  1993-a3
lithosphere
vnější pevný obal Země, zahrnující zemskou kůru a nejsvrchnější část zemského pláště. Viz též biosféra, pedosféra, kryosféra.
česky: litosféra slov: litosféra rus: литосфера něm: Lithosphäre f  1993-a3
little ice age
(LIA) – období rychlého růstu ledovců na mnoha místech na Zemi, umísťované tradičně zhruba mezi roky 1550 a 1850, přičemž sporné je především vymezení jejího počátku, který bývá někdy umísťován již do závěru 13. století. Nejde zřejmě o souvislou klimatickou anomálii na celé Zemi, spíše o seskupení regionálně diferencovaných a opakovaných poklesů teploty vzduchu i změn srážkových poměrů. Přinejmenším v severoatlantickém prostoru se zřejmě ochladilo o 1 – 2 °C oproti předchozímu středověkému teplému období. Ve větší míře se zde vyskytovaly tuhé zimy i jiné nepříznivé projevy počasí, došlo k nárůstu horského zalednění i zamrzání okrajových moří. Zhoršení přírodních podmínek v tomto regionu mělo zřejmě i negativní socio-ekonomické dopady.
česky: doba ledová malá slov: malá doba ľadová něm: kleine Eiszeit f rus: малый (короткий) ледниковый период fr: petit âge glaciaire m  1993-a3
local air mass
vzduchová hmota setrvávající delší dobu v jedné oblasti. Je v tepelné a radiační rovnováze s aktivním povrchem. Vlastnosti místní vzduchové hmoty závisí na geogr. poloze a roč. době. Termín navrhl S. P. Chromov.
česky: hmota vzduchová místní slov: miestna vzduchová hmota rus: местная воздушная масса něm: lokale Luftmasse f  1993-a2
local change of meteorological element
změna hodnoty meteorologického prvku v pevně zadaném bodě. Mat. se vyjadřuje pomocí parciální derivace, např. lokální změna teploty T za jednotku času t jako ∂T / ∂t. Viz též změna meteorologického prvku individuální.
česky: změna meteorologického prvku lokální slov: lokálna zmena meteorologického prvku rus: локальное изменение метеорологического элемента  1993-a1
local circulation
proudění vzduchu nad omezeným územím, ovlivněné lokálními klimatickými faktory a podmíněné nehomogenitou zemského povrchu (pobřeží, orografie, rozdílný krajinný pokryv). Projevem místní cirkulace je místní vítr s rel. malým vertikálním rozsahem. Některé místní cirkulace mají denní periodicitu, neboť jsou vyvolány rozdíly v radiační bilanci, a jsou tudíž vázány na převážně anticyklonální počasí (bríza, svahový vítr, horský a údolní vítr, lesní vítr) Označujeme je též jako místní cirkulační systémy, neboť přízemní proudění je kompenzováno slabším protisměrným prouděním ve větších výškách. Směr proudění se v průběhu dne obvykle mění, to však nemusí být podmínkou. Dále existují místní cirkulace způsobené prouděním vzduchu přes horské překážky (padavý vítr) nebo přítomností ledovce (ledovcový vítr). Do místní cirkulace můžeme počítat i některé případy pouštního větru.
česky: cirkulace místní slov: miestna cirkulácia něm: lokale Zirkulation f rus: местная циркуляция fr: circulation atmosphérique régionale f, circulation atmosphérique locale f  1993-a3
local circulation system
česky: systém cirkulační místní slov: miestny cirkulačný systém rus: местная система циркуляции něm: lokales Zirkulationssystem n  1993-a3
local climate
klima, které je mnohem těsněji vázáno na morfologii zemského povrchu, jeho geol. složení a rostlinnou pokrývku než mezoklima. Vyvíjí se také působením mikroklimatu, které je v jeho dosahu. Vert. je vymezeno výškou mezní vrstvy atmosféry. V rozsahu místního klimatu mohou vznikat místní cirkulace, např. horský a údolní vítr, vytvářet se jezera studeného vzduchu apod. Místní klima v uvedeném pojetí je syn. topoklimatu. V odb. literatuře však není vztah místního klimatu k mezoklimatu a topoklimatu jednoznačně stanoven. Někteří autoři považují naopak za syn. termíny místní klima a mezoklima. Viz též počasí místní.
česky: klima místní slov: miestna klíma něm: lokales Klima n  1993-b3
local cloudiness
oblačnost, která se vyskytuje v určité lokalitě nad plochou o velikosti od několika km2 do několika desítek km2, zatímco v okolních oblastech takovou oblačnost nepozorujeme. Vývoj místní oblačnosti je podmíněn vlastnostmi zemského povrchu a orografickými poměry bližšího i širšího okolí, přičemž se projevuje i vliv denní a roční doby. V rovinatých oblastech jde převážně o nízkou oblačnost kupovitou nebo vrstevnatou. Místní kupovité oblaky se vyvíjejí nad rychleji se ohřívajícím povrchem (např. nad tepelnými ostrovy měst) a může tak dojít až k vývoji oblaků cumulonimbus. V horských oblastech patří k místní oblačnosti i většinou vrstevnatá oblačnost na návětří hor, a dále rotorové a vlnové oblaky v horském závětří.
česky: oblačnost místní slov: miestna oblačnosť rus: местная облачность něm: lokale Bewölkung f  1993-a2
local depression
česky: cyklona místní slov: miestna cyklóna něm: lokale Zyklone f rus: местный циклон fr: dépression locale f  1993-a1
local effects
činitelé vyvolávající místní zvláštnosti počasí a klimatu, ke kterým patří především odlišné fyz. a geometrické vlastnosti aktivního povrchu. Podmiňují např. častější vytváření mlh, jezer studeného vzduchu, zesilování větru, vznik tepelného ostrova měst apod. Uplatňují se v měřítkách mikroklimatu, mezoklimatu a místního klimatu. Viz též faktory klimatické, počasí místní, klima místní, srážky místní, vítr místní, efekt nálevkový, efekt návětrný, efekt závětrný.
česky: vlivy místní slov: miestne vplyvy rus: местные влияния  1993-a1
local forecast
předpověď počasí pro určité vymezené místo nebo malou oblast, např. pro dané letiště, rekreační středisko apod. Častěji než u oblastní předpovědi se při ní využívají pravděpodobnostní vyjádření výskytu meteorologického jevu.
česky: předpověď počasí místní slov: miestna predpoveď počasia rus: местный прогноз něm: Gebietswettervorhersage f, lokale Wettervorhersage f  1993-a3
local horizon
česky: obzor lokální  2019
local influence
činitelé vyvolávající místní zvláštnosti počasí a klimatu, ke kterým patří především odlišné fyz. a geometrické vlastnosti aktivního povrchu. Podmiňují např. častější vytváření mlh, jezer studeného vzduchu, zesilování větru, vznik tepelného ostrova měst apod. Uplatňují se v měřítkách mikroklimatu, mezoklimatu a místního klimatu. Viz též faktory klimatické, počasí místní, klima místní, srážky místní, vítr místní, efekt nálevkový, efekt návětrný, efekt závětrný.
česky: vlivy místní slov: miestne vplyvy rus: местные влияния  1993-a1
local precipitation
srážky vypadávající na poměrně malou plochu, zpravidla s velmi rozdílnou intenzitou i dobou trvání. Místní srážky vypadávají z izolovaných oblaků druhu cumulonimbus a stratocumulus, zřídka i cumulus (zvláště v tropech), v zimním období i z oblaků druhu stratus. Může jít o srážky podmíněné orograficky, např. na pobřežích, návětrných svazích apod. Místní srážky mohou mít formu přeháněk, bouřkových srážek, krupobití, ale i pouze mrholení a v zimním období vypadávání sněhových krupek nebo sněhových zrn. Viz též srážky nefrontální.
česky: srážky místní slov: miestne zrážky rus: местные осадки něm: lokaler Niederschlag m  1993-a2
local thunderstorm
občas používané hovorové společné označení pro bouřku uvnitř vzduchové hmoty a bouřku orografickou. Označení vyjadřuje i slabší a lokální charakter konvektivní bouře, při jejímž vývoji k bouřce dochází.
česky: bouřka místní slov: miestna búrka něm: örtliches Gewitter n rus: местная гроза fr: micro-orage m  1993-a3
local weather
počasí v určité oblasti (řádově od několika km2 do několika tisíc km2), odlišné od počasí v sousedních oblastech, a to za téže povětrnostní situace. Je podmíněno především vlastnostmi aktivního povrchu a orografickými podmínkami blízkého a vzdálenějšího okolí. V hodnotách některých meteorologických prvků se též uplatňuje denní a roč. doba. Zvláštnosti místního počasí se projevují ve směru a rychlosti větru, v dohlednosti, v množství a výšce oblaků, v intenzitě a trvání srážek, v teplotě vzduchu apod. Viz též vlivy místní, klima místní.
česky: počasí místní slov: miestne počasie rus: местная погода něm: Lokalwetter n  1993-a1
local wind
vítr specifický pro dané místo či region. Místní větry, které jsou projevem místní cirkulace, mívají různá regionální označení, a to i v případě obdobných příčin a vlastností.
česky: vítr místní slov: miestny vietor rus: местный ветер  1993-a3
lofting
jeden z tvarů kouřové vlečky. Kouřová vlečka má tvar kužele s osou nakloněnou vzhůru, takže se exhalace prakticky nedostávají k zemi. Objevuje se tehdy, když efektivní výška komína přesahuje horní hranici inverzní vrstvy. Unášení kouřové vlečky patří k nejpříznivějším podmínkám rozptylu v bližším okolí vysokých komínů. Obvykle je výskyt unášení kouřové vlečky spojen s tvořením přízemní radiační inverze teploty vzduchu před západem Slunce. Přiblíží-li se horní hranice tvořící se přízemní inverze úrovni efektivní výšky komína, přechází unášení kouřové vlečky do čeření kouřové vlečky.
česky: unášení kouřové vlečky slov: unášanie dymovej vlečky rus: надинверсионная форма факела, приподнятый факел  1993-a1
log-linear profile of wind
zobecnění logaritmického vertikálního profilu větru pro libovolné teplotní zvrstvenípřízemní vrstvě atmosféry. Obvykle se uvádí ve tvaru:
v(z)=vκ (lnzz0+γz z0L),
kde v(z) je rychlost větru ve výšce z nad zemskýmpovrchem, v* značí frikční rychlost, κ von Kármánovu konstantu, z0 parametr drsnosti, γ bezrozměrnou empirickou konstantu a L Obuchovovu délku. V případě indiferentního teplotního zvrstvení nabývá L nekonečné hodnoty, a tento profil se redukuje na logaritmický profil.
česky: profil větru vertikální logaritmicko-lineární slov: logaritmicko-lineárny vertikálny profil vetra rus: логарифмическо-линейный профиль ветра něm: logarithmisch-lineares Windprofil n  1993-a1
logarithmic profile of wind
teor. model změny rychlosti větru v s výškou zpřízemní vrstvě atmosféry, založený na zjednodušujících předpokladech a popsaný logaritmickou funkcí výšky. Je vyjádřen např. vztahem:
v(z)=v κlnz+z0z0,
kde v* je frikční rychlost, z0 parametr drsnosti povrchu, z výška a κ von Kármánova konstanta (κ ≈ 0,4). Skutečné rozdělení rychlosti větru v přízemní vrstvě atmosféry je při indiferentním teplotním zvrstvení velmi blízké logaritmickému vertikálnímu profilu větru.
česky: profil větru vertikální logaritmický slov: logaritmický vertikálny profil vetra rus: логарифмический профиль ветра, логарифмический профиль скорости něm: logaritmisches Windprofil n  1993-a1
logarithmic velocity profile
teor. model změny rychlosti větru v s výškou zpřízemní vrstvě atmosféry, založený na zjednodušujících předpokladech a popsaný logaritmickou funkcí výšky. Je vyjádřen např. vztahem:
v(z)=v κlnz+z0z0,
kde v* je frikční rychlost, z0 parametr drsnosti povrchu, z výška a κ von Kármánova konstanta (κ ≈ 0,4). Skutečné rozdělení rychlosti větru v přízemní vrstvě atmosféry je při indiferentním teplotním zvrstvení velmi blízké logaritmickému vertikálnímu profilu větru.
česky: profil větru vertikální logaritmický slov: logaritmický vertikálny profil vetra rus: логарифмический профиль ветра, логарифмический профиль скорости něm: logaritmisches Windprofil n  1993-a1
London smog
smog ve formě směsi kouře a mlhy. Vzniká v důsledku spalování uhlí s vysokým obsahem SO2, který smogu dodává redukční charakter. Typicky se vyskytuje v chladném půlroce, proto bývá též nazýván zimní. Jiné jeho označení jako tzv. londýnský smog odkazuje na časté smogové situace, které ještě v 50. letech 20. století postihovaly obzvlášť silně Londýn. Po katastrofální epizodě v prosinci 1952 zde byla přijata legislativní opatření k zeslabení této hrozby. Redukční smog zůstává vážným problémem v jiných zemích, např. v Číně.
česky: smog redukční slov: redukčný smog něm: London smog m 
London smog
česky: smog londýnský slov: londýnsky smog něm: London smog m 
long wave
1. v letecké meteorologii nevhodné označení pro vlnové prouděnízávětří horských hřebenů, které vzniká při proudění vzduchu kolmo na překážku, je-li dostatečně rychlé, vert. mohutné a při stabilním teplotním zvrstvení ovzduší;
2. v synoptické meteorologii nevhodné označení pro vlny Rossbyho.
česky: vlna dlouhá slov: dlhá vlna rus: длинная волна  1993-a1
long-range weather forecast
předpověď počasí na období od 30 dnů do dvou let, především na měsíc, sezonu, rok. Zpočátku se pro dlouhodobou předpověď počasí používaly statist. metody studující změny meteorologických prvků v různých místech v závislosti na čase. Později byly rozvinuty statisticko-synoptické metody dlouhodobé předpovědi počasí, vycházející ze zákonitostí atmosférické cirkulace nad určitým územím, z nichž se nejvíce osvědčila metoda analogu. Od 90. let 20. stol. se začaly používat objektivní metody založené na ansámblové předpovědi počasí, používající numerické modely předpovědi počasí, většinou spojené s modely popisujícími proudění a teplotu hladiny oceánu. Viz též předpověď počasí krátkodobá, předpověď počasí střednědobá.
česky: předpověď počasí dlouhodobá slov: dlhodobá predpoveď počasia rus: долгосрочный прогноз něm: langfristige Vorhersage f, Langfristprognose f  1993-a3
long-wave radiation
v meteorologii elmag. záření o vlnových délkách 3–100 µm. Viz též záření krátkovlnné, okno atmosférické.
česky: záření dlouhovlnné slov: dlhovlnné žiarenie rus: длинноволновая радиация  1993-a3
long-wave radiation balance
česky: bilance radiační dlouhovlnná slov: bilancia dlhovlnného žiarenia něm: Bilanz der langwelligen Strahlung f rus: баланс длинноволновой радиации fr: bilan global « ondes longues » m, radiation terrestre f, rayonnement infrarouge sortant m  1993-a1
looming of horizon
syn. zvýšení horizontu – opt. úkaz vznikající v případech, kdy hustota vzduchu nad zemským povrchem velmi rychle klesá s výškou, např. ve výrazné přízemní inverzi teploty vzduchu. Vlivem zvýšeného zakřivení světelných paprsků v tomto případě dochází ke zdánlivému zvednutí polohy objektů na obzoru, popř. k možnosti pozorovat předměty ležící blízko za geometrickým obzorem. Dojde-li přitom k totálnímu odrazu paprsků procházejících atmosférou šikmo vzhůru, vytváří se svrchní zrcadlení. Opačným jevem je snížení obzoru, pozorované nad přehřátými povrchy ve vrstvě inverze hustoty vzduchu, jež může být doprovázeno spodním zrcadlením. Viz též šíření elektromagnetického vlnění v atmosféře, fata morgána.
česky: zvýšení obzoru slov: zdvihnutie obzoru rus: поднятие горизонта  1993-a2
looping
jeden z tvarů kouřové vlečky, jenž je charakteristický hadovitým vzhledem vlečky ve vert. řezu. Je nejčastěji způsoben vert. konv. proudy a velkými turbulentnímí víry, zejména při instabilním zvrstvení vzduchu a při slabém až mírném horiz. proudění. U zdrojů znečišťování ovzduší se silným termickým vznosem kouřové vlečky se vyskytuje jen sporadicky.
česky: přemetáni kouřové vlečky slov: horizontálne vírenie dymovej vlečky rus: волнообразный факел něm: schleifenförmige Rauchfahne f  1993-a3
Los Angeles smog
česky: smog fotochemický slov: fotochemický smog 
Los Angeles smog
česky: smog losangeleský slov: losangeleský smog něm: LA-Smog m, Ozon-Smog m 
low
syn. níže tlaková – oblast se sníženým tlakem vzduchu, která se projevuje na synoptické mapě alespoň jednou uzavřenou izobarou nebo izohypsou, přičemž tlak vzduchu uvnitř je nižší než v okolí. Pro cyklonu je charakteristická cirkulace vzduchu proti směru pohybu hod. ručiček na sev. polokouli a ve směru pohybu hod. ručiček na již. polokouli. Cyklona je základním tlakovým útvarem. Středy cyklony se označují na synop. mapách v ČR písmenem „N“ (níže), na mapách z angl. jazykové oblasti písmenem „L“ (low), na mapách z něm. jazykové oblasti písmenem „T“ (Tief), na mapách z rus. jazykové oblasti písmenem „H“ (nizkoje davlenije) a na mapách ze španělské jazykové oblasti písmenem „B“ (baja). Ke vzniku cyklony vedou složité procesy v atmosféře označované jako cyklogeneze. Termín cyklona poprvé použil angl. námořní kapitán H. Piddington v r.1848. Viz též počasí cyklonální, stadia vývoje cyklony, model cyklony, osa cyklony.
česky: cyklona slov: cyklóna něm: Tief n, Zyklone f rus: депреcсия, циклон fr: cyclone m, dépression f, système cyclonique m  1993-a3
low
syn. cyklona.
česky: níže tlaková slov: tlaková níž rus: барическая депрессия něm: Depression f, Tiefdruckgebiet n  1993-a1
low aloft
cyklona, která je dobře vyjádřena na výškových mapách střední a horní troposféry, avšak na přízemní synoptické mapě v dané oblasti nenajdeme žádnou uzavřenou izobaru, uvnitř které by byl tlak vzduchu nižší než v okolí. Pod výškovou cyklonou se obyčejně vyskytuje oblast s malým horiz. tlakovým gradientem nejčastěji v poli poněkud vyššího tlaku vzduchu, někdy však i dobře vyjádřený hřeben vysokého tlaku nebo nízká anticyklona. Výšková cyklona souhlasí s oblastí studeného vzduchu v troposféře a je typická oblačným počasím se srážkami.
česky: cyklona výšková slov: výšková cyklóna něm: Höhenzyklone f rus: высотный циклон fr: dépression d'altitude f, dépression en altitude f  1993-a3
low clouds
česky: oblačnost nízká slov: nízka oblačnosť rus: низкая облачность něm: tiefe Wolken f/pl  1993-a1
low clouds
oblaky vyskytující se převážně ve výškách od povrchu země do 2 km. Do této skupiny patří oblaky druhu stratus a stratocumulus. Oblaky druhu cumulus a cumulonimbus mají rovněž základny do výšky 2 km, ale jejich horní části obvykle zasahuji i do stř. a vysokého patra, takže je nelze jednoznačně klasifikovat jako oblaky nízkého patra. Viz též klasifikace oblaků, patra oblaků, oblaky středního patra, oblaky vysokého patra.
česky: oblaky nízkého patra slov: nízke oblaky rus: нижние облака, облака нижнего яруса něm: tiefe Wolken f/pl  1993-a2
low pressure belt
pásmo s nižším tlakem vzduchu zhruba rovnoběžkového směru, které se rozkládá mezi dvěma pásy vysokého tlaku vzduchu a v průběhu roku se přesouvá na sever nebo na jih v závislosti na výšce Slunce. Takovým pásmem je např. rovníkový pás nízkého tlaku vzduchu, nazývaný též rovníková deprese, a pásy nízkého tlaku vzduchu v subpolárních oblastech obou polokoulí. V subpolárních pásech nízkého tlaku vzduchu se nacházejí jednotlivé cyklony.
česky: pás nízkého tlaku vzduchu slov: pás nízkeho tlaku vzduchu rus: зона низкого давления, полоса пониженного давления něm: Tiefdruckgürtel m  1993-a3
low pressure trough
tlakový útvar, který se na meteorologické mapě projevuje jako oblast nižšího tlaku vzduchu bez uzavřených izobar či izohyps. Vyskytuje se obvykle mezi dvěma oblastmi vyššího tlaku vzduchu nebo může být částí cyklony. Bývá vyjádřena buď izobarami, popř. izohypsami se slabým cyklonálním zakřivením (mělká brázda nízkého tlaku vzduchu), nebo izobarami, popř. izohypsami ve tvaru písmene V (hluboká brázda nízkého tlaku vzduchu neboli brázda tvaru V). V brázdě nízkého tlaku vzduchu můžeme vyznačit osu brázdy, na které je cyklonální zakřivení izolinií maximální a podél níž se vyskytuje horiz. konvergence proudění. Tato konvergence má za následek výstupné pohyby vzduchu podporující vznik oblačnosti, popř. srážek. V brázdě nízkého tlaku vzduchu zpravidla leží atmosférická fronta. Viz též hřeben vysokého tlaku vzduchu.
česky: brázda nízkého tlaku vzduchu slov: brázda nízkeho tlaku vzduchu něm: Tiefdruckrinne f, Tiefdrucktrog m rus: барическая ложбина fr: creux barométrique m, thalweg m, talweg m  1993-a2
low-emitting source of air pollution
zdroj na zemském povrchu nebo v jeho blízkosti, dodávající do ovzduší znečišťující příměsi. Z met. hlediska se za přízemní zdroj považuje také zdroj (např. komín), jehož efektivní výška je menší než tloušťka přízemních inverzí teploty vzduchu, typicky se vyskytujících v daném místě.
česky: zdroj znečišťování ovzduší přízemní slov: prízemný zdroj znečisťovania ovzdušia rus: наземный источник загрязнения воздуха  1993-a1
low-level anticyclone
anticyklona malého vert. rozsahu, kterou je možné pozorovat jen ve spodní části troposféry, nepřesahující izobarickou hladinu 500 hPa (zhruba ve výšce kolem 5,5 km). Mezi nízké anticyklony patří především studené arktické a antarktické anticyklony, zimní kontinentální anticyklony nad Sev. Amerikou a Asií, jakož i postupující anticyklony v počátečním stadiu vývoje.
česky: anticyklona nízká slov: nízka anticyklóna něm: flache Antizyklone f rus: низкий антициклон fr: anticyclone thermique m  1993-a2
low-level clouds
oblaky vyskytující se převážně ve výškách od povrchu země do 2 km. Do této skupiny patří oblaky druhu stratus a stratocumulus. Oblaky druhu cumulus a cumulonimbus mají rovněž základny do výšky 2 km, ale jejich horní části obvykle zasahuji i do stř. a vysokého patra, takže je nelze jednoznačně klasifikovat jako oblaky nízkého patra. Viz též klasifikace oblaků, patra oblaků, oblaky středního patra, oblaky vysokého patra.
česky: oblaky nízkého patra slov: nízke oblaky rus: нижние облака, облака нижнего яруса něm: tiefe Wolken f/pl  1993-a2
low-level cyclone
syn. cyklona přízemní – cyklona vyskytující se pouze ve spodní části troposféry, tj. zhruba do hladiny 700 hPa. Nízká cyklona je cyklonou termickou, nebo cyklonou frontální v počátečním stadiu vývoje.
česky: cyklona nízká slov: nízka cyklóna něm: flache Zyklone f rus: муссонный циклон fr: dépression de bas niveau f, cyclone de bas niveau m  1993-a2
low-level depression
syn. cyklona přízemní – cyklona vyskytující se pouze ve spodní části troposféry, tj. zhruba do hladiny 700 hPa. Nízká cyklona je cyklonou termickou, nebo cyklonou frontální v počátečním stadiu vývoje.
česky: cyklona nízká slov: nízka cyklóna něm: flache Zyklone f rus: муссонный циклон fr: dépression de bas niveau f, cyclone de bas niveau m  1993-a2
low-level jet stream
syn. proudění tryskové v mezní vrstvě – výrazné zesílení horiz. proudění vzduchu ve spodní troposféře, nejčastěji v horní části mezní vrstvy atmosféry, které se projevuje lokálním maximem ve vertikálním profilu větru, ale většinou neodpovídá definici tryskového proudění podle WMO. Obvykle souvisí s výškovými nebo přízemními inverzemi teploty vzduchu, přičemž hladina max. rychlosti větru bývá blízká horní hranici inverze. Nízkohladinové tryskové proudění má různé příčiny, jednou z nich jsou setrvačné oscilace rychlosti proudění, které se projevují zejména v nočních hodinách a jsou způsobeny Coriolisovou silou při zeslabeném turbulentním tření. Orografické příčiny se uplatňují např. v předpolí horské překážky, která při stabilním teplotním zvrstvení blokuje proudění směřující kolmo na překážku, stáčí ho podél překážky a zrychluje ho. Nízkohladinové tryskové proudění se může vyskytovat i v oblasti místní cirkulace, která má denní periodicitu. Je ovlivňováno teplotním zvrstvením ve spodní troposféře, baroklinitou a nestacionárností dějů v mezní vrstvě atmosféry. Viz též košava.
 
česky: proudění tryskové nízkohladinové slov: nízkohladinové dýzové prúdenie něm: Grenzschichtstrahlstrom m, low level jet m  1993-a3
lucimeter
syn. pyranometr destilační – pyranometr pro měření cirkumglobálního záření v oboru od 0,3 do 4 μm. Pracuje na destilačním principu. Jeho skleněné kulové čidlo (potažené kovovým filmem nebo zhotovené z černého materiálu) je částečně naplněno vhodnou kapalinou, která se zahřívá pohlceným zářením a předestilovává se do kalibrované trubice. Objem zkondenzované kapaliny je úměrný úhrnu energie, která dopadla na čidlo přístroje za dobu jeho expozice. Viz též pyranometr kulový.
česky: lucimetr slov: lucimeter rus: люциметр  1993-a1
luminous flux
zářivý tok vyjádřený ve fotometrických jednotkách, tj. hodnocený z hlediska opt. vjemu, jímž působí na prům. zdravé lidské oko. V soustavě SI je jednotkou světelného toku lumen (lm). Bodový zdroj světla vysílá do jednotkového prostorového úhlu světelného toku o jednom lumenu, jestliže jeho svítivost je ve všech směrech rovna jedné kandele (cd). Sledováním světelných toků se při některých aplikacích zabývá zejména technická meteorologie.
česky: tok světelný slov: svetelný tok rus: световой поток  1993-a2
luminous night clouds
(NLC, z angl. Noctilucent Clouds) syn. oblaky stříbřité – velmi tenké oblaky, které se vyskytují v horní části mezosféry ve výškách od 75 do 90 km. Poprvé byly zjištěny v r. 1885 a projevují se stříbřitě šedým až namodralým světélkováním na tmavém pozadí noční oblohy. Bývají pozorovány dosti vzácně, a to v sev. části oblohy mezi 50° a 75° s.š. a 40° a 60° j.š. v letních měsících, když je Slunce 5° až 13° pod obzorem. Typická doba pozorování NLC z území ČR je přibližně od poloviny června do poloviny července. Zpravidla se pohybují od východu na západ rychlostí od 50 do 250 m.s–1. V Praze je poprvé sledoval čes. geofyzik V. Láska 10. 6. 1885; systematickým pozorováním těchto oblaků se zabýval především něm. meteorolog O. Jesse, který je poprvé vyfotografoval. Předpokládalo se, že noční svítící oblaky jsou shluky částic vulkanického nebo kosmického prachu. V r. 1965 Chapman a Kendall publikovali novější hypotézu, podle níž jde o krystalky ledu, které se vytvářejí sublimací vodní páry, jež zde vzniká přímou syntézou z atm. kyslíku a vodíku pod vlivem velmi krátkých délek ze spektra slunečního záření, nebo se vodní pára do horní mezosféry dostává zdola turbulentní difúzí. Svým tvarem jsou noční svítící oblaky buď závojovité, nebo vytvářejí různě široké pásy s chuchvalcovitou či vlnovou strukturou, která vynikne zejména na fotografii.
česky: oblaky svítící noční slov: nočné svetiace oblaky rus: ночные светящиеся облака něm: leuchtende Nachtwolken f/pl  1993-a3
luminous pollution
souhrnné označení pro osvícení noční oblohy umělými světelnými zdroji. Působí rušivě zejména při astronomických pozorováních, narušuje některé životní rytmy živých organismů, spánkový režim apod. V této souvislosti jde nejen o světelné zdroje orientované vzhůru, ale i o světlo odražené od zemského povrchu nebo od osvětlovaných objektů. I v případě světelných toků vysílaných zdroji přibližně horizontálně se může významně uplatňovat rozptyl světla v atm. prostředí.
česky: znečištění světelné rus: световое загрязнение , световой смог slov: svetelné znečistenie  2015
lunar rainbow
duha v měs. světle. Její barvy jsou velmi chudé.
česky: duha měsíční slov: mesačná dúha něm: Mondregenbogen m rus: лунная радуга fr: arc-en-ciel lunaire m  1993-a1
luxmeter
v meteorologii přístroj k měření osvětlení viditelným zářením Slunce vyjádřeným v luxech. Je založen na fotoelektrickém principu.
česky: luxmetr slov: luxmeter rus: люксметр něm: Luxmeter n  1993-a3
Lyapunov exponents
číselné charakteristiky, které v rámci teorie deterministického chaosu popisují citlivost procesů, které probíhají v daném systému, na jejich počáteční podmínky. Mají proto značný význam např. při hodnocení prediktability meteorologických předpovědí. Jejich zavedení vyplývá z příslušné matematické teorie.
česky: exponenty Ljapunovovy něm: Ljapunow-Exponenten m/pl slov: Ljapunovove exponenty  2017
lysimeter
přístroj k přímému měření evapotranspirace. Nejčastěji se měří množství proteklé vody nebo změna váhy půdního vzorku se zkoumanou plodinou v nádobě lyzimetru. Měření se většinou provádí pod travnatým povrchem. Podle velikosti výparoměrné plochy se lyzimetry dělí na malé (< 0,5 m2), standardní (0,5–1 m2) a velké (> 1 m2). K nejrozšířenějším patří tzv. gravitační lyzimetry, ve kterých se registruje rozdíl mezi množstvím přirozeně i uměle dodané vody a vody odteklé z nádoby lyzimetru.
česky: lyzimetr slov: lyzimeter rus: лизиметр něm: Lysimeter n  1993-a3
podpořila:
spolupracují: