Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene h

X
haboob
v původním významu silná prachová nebo písečná bouře v Súdánu. Nastává zde při vpádu chladného vzduchu na již. okraji studené fronty ve Středomoří. V Chartúmu se vyskytuje průměrně 24krát za rok, obvykle od května do září. Nejčastěji se vyskytuje v odpoledních nebo večerních hodinách s prům. dobou trvání tři hodiny. Haboob je spjat většinou s náhlou změnou směru a zesílením rychlosti větru, výrazným poklesem teploty vzduchu a extrémně nízkou dohledností. Oblaky prachu mohou dosáhnout výšky 1,5 až 3 km. V současné době se termín haboob používá pro silné prachové nebo písečné bouře i v jiných částech světa, případně pro silný vítr, který tyto bouře způsobuje.
česky: haboob slov: haboob rus: хабуб něm: Habub m fr: haboob m  1993-a3
Hadean
nejstarší z eonů prekambria, zahrnující období před 4600 – 4000 mil. roků. Planeta byla zpočátku velmi žhavá v důsledku kondenzace plynů sluneční mlhoviny a akrece pevných těles, impaktů meteoritů a bouřlivého vulkanizmu. Tyto procesy odstartovaly evoluci atmosféry Země, přičemž kondenzací vodní páry ze sopečných plynů začal vznikat světový oceán. Navzdory tzv. paradoxu slabého Slunce dosahovala teplota vzduchu kvůli silnému skleníkovému efektu několik set °C, nicméně existenci kapalné vody umožňoval oproti dnešku mnohonásobně větší tlak vzduchu.
česky: hadaikum něm: Hadaikum s slov: hadaikum  2018
Hadley cell
model buňkové cirkulace v pásmu mezi rovníkem a 30° zeměp. šířky. Byla popsána G. Hadleyem (1735). Představuje v podstatě idealizaci pasátové cirkulace bez uvažování její zonální složky a sezonních výkyvů. Viz též buňka Ferrelova, buňka polární, cirkulace Walkerova.
česky: buňka Hadleyova slov: Hadleyova bunka něm: Hadley-Zelle f rus: ячейка Гадлея fr: cellule de Hadley f  1993-a3
hail
kulové, kuželovité nebo i nepravidelné kusy ledu o průměru 5 až 50 mm, někdy i větším, které mohou vznikat v konvektivních bouřích v oblacích druhu cumulonimbus s velkou vertikální mohutností a rychlostí výstupného proudu. K největším úředně zdokumentovaným kroupám patří kroupa o hmotnosti 766 g a maximálním obvodu 44 cm, která spadla za bouřky v Kansasu (USA) dne 3. září 1970; objem této kroupy je ekvivalentní objemu koule o poloměru cca 7 cm a předpokládá se, že rychlost jejího dopadu na zemský povrch činila 43 m.s–1 (155 km.h–1). Podmínkou pro vývoj krup je vznik zárodků krup rostoucích za vhodných podmínek zachycováním a namrzáním kapek přechlazené vody, které do oblasti vývoje krup dopravuje výstupný proud. Na řezu velkými kroupami mohou být zřetelně patrné vrstvy ledu o různé koncentraci vzduchových bublin. Jsou výsledkem vlivu tepelné bilance rostoucí kroupy na průběh namrzání zachycených přechlazených kapek. Rozeznáváme dva základní režimy růstu označované jako mokrý (vlhký) růst a suchý růst kroupy. Podle toho, který z uvedených dvou režimů narůstání ledu v určitém časovém intervalu převládá, se u velkých krup mohou střídat vrstvy více a méně homogenního ledu, které se na řezu kroupou jeví jako různě průzračné. Pádová rychlost krup dosahuje až 45 m.s–1 a závisí na velikosti krup a jejich tvaru. Matematické modelové studie kroupotvorného oblaku neprokázaly opakované propadávání a stoupání krup oblakem. Ukázaly však, že určitá malá část modelových trajektorií může mít spirálovitý tvar. Při výskytu krup se ve zprávě SYNOP uvádí maximální průměr krup. Intenzivní forma těchto srážek (krupobití) působí značné hospodářské škody především na zeměd. kulturách. Viz též ochrana před krupobitím.
česky: kroupy slov: krúpy rus: град něm: Hagel m  1993-a3
hail embryo
částice o velikosti řádu jednotek milimetru, která je patrná na řezu velkými kroupami a tvoří počáteční stadium kroupy. Jde o ledovou krupku, která vznikla jako velký ledový krystal nebo zmrzlá kapka rostoucí dále zachycováním přechlazených kapek nebo agregací ledových krystalů.
česky: zárodek kroupový slov: krúpový zárodok  2014
hail protection
potlačení vzniku a růstu krup umělým zásahem do vývoje konvektivního oblaku, v němž lze vývoj krup očekávat. Cílem zásahu je ochrana před krupobitím v oblastech, s intenzivní zeměd. výrobou, kde se krupobití vyskytuje pravidelně a s vysokou četností. Nejrozšířenější a zatím jedinou metodou potlačení vývoje krup, kterou uznává WMO a která je statisticky ověřena, je umělá infekce oblaků. Při ní se do části oblaku, která je určena na základě radarového měření, dopravují vhodné umělé částice pomocí raket, dělostřeleckých granátů nebo letecky. Základní koncepce zásahu proti krupobití je založena na infekci oblaku umělými ledovými jádry. Ta mají vyvolat zvýšené koncentrace vznikajících zárodečných ledových krystalků, které při svém růstu odčerpají vodní páru potřebnou pro vývoj velkých kroupových zárodků. Malé ledové částice nemohou narůst do krup velkých rozměrů a vzniklé malé krupky stačí během svého pádu roztát. Jde o tzv. princip užitečné kompetice ledových částic. Jiná koncepce užívá infekci umělými hygroskopickými kondenzační jádry a předpokládá urychlení vývoje dešťové srážky a pokles množství přechlazené vody, která již nestačí na růst dostatečně velkých krup. Tyto metody se označují jako princip předčasného deště nebo princip snížení kroupových trajektorií. Zásah zpravidla zajišťuje specializovaná složka met. služby, která využívá met. stanice, meteorologické radiolokátory, raketovou či dělostřeleckou techniku nebo speciálně vybavená letadla. Vyskytují se i čistě komerční aktivity dodávající zařízení pro ochranu proti krupobití založená na jiných principech (akustické efekty aj.). Úroveň jejich spolehlivosti je však velmi problematická a lze ji obtížně ověřit. Provozní ochrana proti krupobití byla dlouho praktikována v bývalém SSSR, bývalé Jugoslávii apod. V současné době probíhá se státní či jinou podporou v několika zemích jižní Evropy. Známé jsou také dlouhodobé letecké akce v kanadské Albertě. Jde o finančně velmi náročné technologie, jejichž pozitivní výsledek je obtížně prokazatelný.
česky: ochrana před krupobitím slov: ochrana pred krupobitím rus: защита от града něm: Hagelschutz m  1993-a3
hail suppression rockets
speciální rakety pro dopravu různých druhů umělých částic do konvektivního oblaku, v němž se předpokládá možnost vzniku krup. Při provozní aplikaci se nejčastěji používají neřízené rakety typu „země–vzduch" a při výzkumných experimentech také rakety odpalované z letadel. Viz též ochrana před krupobitím.
česky: rakety pro potlačení vývoje krup slov: rakety na ochranu pred krupobitím rus: градовая ракета něm: Hagelabwehrrakete f  1993-b3
hailpad
[hejlped] – pozemní zařízení vystavené padajícím kroupám a určené ke stanovení spektra jejich velikosti a hmotnosti. Zpravidla sestává z vrstvy pěnové hmoty pokryté hliníkovou nebo jinou folií, na niž dopadající kroupy zanechávají své stopy ve tvaru důlků. Na základě těchto otisků se následně stanoví rozměry a hmotnost zachycených krup. Pro vyhodnocování otisků se využívá vhodná fotografická metoda, která umožňuje automatické zařazení otisků krup do vhodných kategorií. Hailpady se zpravidla staví skupinově. Při vytváření algoritmu pro hodnocení měření jednotlivých hailpadů se využívají výsledky předchozích laboratorních testů.
V české meteorologii běžně používáme označení z angličtiny, český výraz ve smyslu zachycovač padajících krup se nepoužívá.
česky: hailpad  2019
hailstorm
srážka tvořená kroupami. Krupobití patří k nebezpečným jevům, které se mohou vyskytnout při konvektivních bouřích. Trvá zpravidla jen několik minut, výjimečně i půl hodiny, a zasahuje obvykle jen omezenou oblast. Vyskytuje se převážně v teplé roč. době v odpoledních hodinách. Někdy mívá charakter živelních pohrom, zvláště při značné hustotě a velikosti krup a v případě, že je zasažena rozsáhlejší oblast, hlavně před sklizní. K včasné identifikaci krupobití slouží meteorologické radiolokátory. Vzhledem k malému měřítku a složitosti procesů, při nichž dochází k vývoji krup, není dostatečně prostorově a časově lokalizovaná předpověď krupobití zatím možná. Viz též ochrana před krupobitím, izochalaza.
česky: krupobití slov: krupobitie rus: градобитие něm: Hagelschlag m  1993-a3
hair hygrometer
vlhkoměr měřící relativní vlhkost vzduchu. Jeho čidlem je jeden nebo několik speciálně připravených lidských vlasů. Délka vlasů se s rostoucí relativní vlhkostí v rozpětí od 0 do 100 % zvětšuje asi o 2,5 %. Změny délky vlasů se indikují ručičkou na stupnici. Údaje přístroje jsou téměř nezávislé na teplotě vzduchu v rozpětí hodnot, které se u nás běžně vyskytují. Na profesionálních stanicích v ČR se používá vlasový vlhkoměr jako záložní přístroj.
česky: vlhkoměr vlasový slov: vlasový vlhkomer rus: волосной гигрометр  1993-a3
half covered sky
viz oblačnost.
česky: polojasno slov: polojasno rus: облачно с прояснениями něm: halbbedeckter Himmel m  1993-a1
halo of 22°
syn. halo 22°, kolo malé – fotometeor, projevující se jako bělavý nebo duhově zbarvený světelný kruh kolem zdroje světla (Slunce nebo Měsíce) v úhlové vzdálenosti 22°. Vnitřní strana má červený, vnější fialový nádech. Plocha uvnitř kruhu se jeví poněkud tmavší než okolní obloha. Patří k častým halovým jevům. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků, kdy paprsek do krystalku vstupuje i z něho vystupuje stěnami pláště, tzn. že jde o lom na hranolu s lámavým úhlem 60°. V české literatuře se jako synonymum někdy vyskytuje malé kolo, z čehož však mohou vznikat nedorozumění, neboť do vydání české verze Mezinárodního atlasu oblaků v r. 1965 se termínem malé kolo rozuměla koróna, zatímco velké kolo se používalo jak pro velké halo, tak pro malé halo.
česky: halo malé slov: malé halo rus: гало в 22°, малое гало něm: kleiner Ring m, 22°-Ring m fr: petit halo m, halo de 22° m  1993-a3
halo of 22°
syn. halo malé – ve starší české literatuře někdy užíváno jako synonymum pro korónu.
česky: kolo malé slov: halo 22° rus: гало в 22°, малое гало něm: 22°-Ring m, kleiner Ring m  1993-a3
halo of 46°
syn. halo 46°, kolo velké – fotometeor, patřící mezi halové jevy a jevící se obvykle jako slabší bělavě nebo duhově zbarvený světelný kruh kolem zdroje světla (Slunce nebo Měsíce) se zdánlivým úhlovým poloměrem 46°. Jeho intenzita bývá podstatně slabší než intenzita malého hala a též jeho výskyt je mnohem méně častý. Vzniká dvojitým lomem světelných paprsků na šestibokých hranolcích ledových krystalků, kdy paprsek do hranolku vstupuje plochou podstavy a vystupuje plochou pláště nebo naopak, tzn. že jde o lom na hranolu s lámavým úhlem 90°. V české literatuře se jako synonymum někdy vyskytuje velké kolo, z čehož však mohou vznikat nedorozumění, neboť do vydání české verze Mezinárodního atlasu oblaků v r. 1965 se termín velké halo též vyskytoval jako označení pro velké i malé halo.
česky: halo velké slov: veľké halo rus: большое гало, гало в 46° něm: grosser Ring m, 46°-Ring m fr: halo de 46° m, grand halo m  1993-a3
halo of 46°
syn. halo velké – ve starší české literatuře někdy užíváno jako souhrnné označení pro halo malé a halo velké.
česky: kolo velké slov: halo 46° rus: большое гало , гало в 46° něm: 46°-Ring m, grosser Ring m  1993-a3
halo phenomena
skupina opt. jevů v atmosféře ve tvaru kruhů, oblouků, sloupů nebo jasných skvrn vznikajících lomem nebo odrazem světla na ledových krystalech rozptýlených v ovzduší. Patří k nim malé a velké halo, halový sloup, tečné a cirkumzenitální oblouky, parhelický kruh, spodní slunce, pyramidální hala, supralaterální oblouk, infralaterální oblouky, Parryho oblouk aj. V literatuře lze nalézt zmínky i o velmi vzácných úkazech, pro něž v historii existuje pouze několik málo pozorování. Většinou jde o velmi slabé úkazy na protisluneční straně oblohy. V této souvislosti možno zmínit např. Wegenerovy oblouky, Hastingsovy oblouky, Kernův oblouk, Trickerův oblouk, Greenlerovy oblouky a Liljequistova parhelia. Halové jevy popsal již ve 4. stol. př. n. l. nejvýznamnější přírodovědec starověku Aristoteles; od něho též termín halo pochází. První soubornou teorii těchto jevů podal franc. přírodovědec E. Mariotte v r. 1681. Halové jevy patří mezi fotometeory.
česky: jevy halové slov: atmosférické javy rus: явление гало něm: Halo m  1993-a2
halons
látky, které, kromě jiných halogenů, obsahují v molekule i nejméně jeden atom bromu. Používají se v hasících přístrojích pro svou nízkou toxicitu. Produkce halonů byla redukována Montrealským protokolem o látkách poškozujících ozonovou vrstvu a jeho dodatky, protože obdobně jako tvrdé freony silně poškozují ozonovou vrstvu.
česky: halony něm: Halogenkohlenwasserstoffe pl slov: halóny  2018
hand anemometer
anemometr, který pozorovatel drží při měření v ruce ve výšce asi 2 m nad zemí. Používá se pro operativní měření v terénu, která mají informativní charakter. Nejčastěji se používají přístroje s přímým čtením okamžité rychlosti větru, méně mech. přístroje, které měří prům. rychlost větru za stanovené období expozice (60 až 100 s). Jako čidla se používá zpravidla miskový anemometr. Na profesionálních stanicích ČR se používají při nefunkčnosti automatického měřicího systému.
česky: anemometr ruční slov: ručný anemometer něm: Handanemometer n rus: ручнoй анемометр  1993-a3
Hann formula for fall of water vapour pressure with height
jeden z empir. vzorců vyjadřujících úbytek tlaku vodní páry s nadm. výškou v horských oblastech, který má tvar:
ez=e010z 6300,
kde ez je tlak vodní páry v převýšení z [m], e0 tlak vodní páry ve výchozí hladině při zemi. Vzorec, který se týká prům. rozložení vodní páry, odvodil rakouský meteorolog J. Hann z pozorování na horských stanicích. V horských oblastech se tlak vodní páry snižuje na každých 2 000 m výšky zhruba o polovinu. Pro výpočet poklesu tlaku vodní páry s výškou ve volné atmosféře se používá analogických vzorců; tlak vodní páry se ve volné atmosféře snižuje přibližně na polovinu na každých 1 500 m výšky.
česky: vzorec Hannův pro pokles tlaku vodní páry s výškou slov: Hannov vzorec pre pokles tlaku vodnej pary s výškou rus: формула Ганна для зависимости понижения давления водяного пара с высотой  1993-a1
Hann formula for reduction of air temperature
česky: vzorec Hannův pro redukci teploty vzduchu slov: Hannov vzorec pre redukciu teploty vzduchu rus: формула Ганна для приведения температуры к уровню моря  1993-a1
hard rime
jeden z námrazových jevů, nazývaný též jen námraza. Vytváří se jako zrnitá, obvykle mléčně zbarvená, neprůhledná, ledová usazenina, ozdobená krystalky ve tvaru větviček složených z ledových zrnek, oddělených vzduchovými mezerami. Vzniká zpravidla při teplotách mezi –2 a –10 °C rychlým zmrznutím zpravidla přechlazených vodních kapek mlhy nebo oblaku, při styku s předměty na zemském povrchu nebo na plochách letadla (zde vzniká zpravidla na náběžných hranách letadla nejčastěji při teplotách –10 °C až –20 °C). Narůstá rychleji na hranách obrácených proti větru. Nejčastěji se vyskytuje ve vrstevnaté oblačnosti a nejintenzivnější bývá v oblačném systému teplé fronty v zimní části roku. Je poměrně přilnavá, může však být ještě odtržena od předmětu na němž je usazena.
česky: námraza zrnitá slov: zrnitá námraza rus: зернистая изморозь něm: harte Raufrost n  1993-a3
hardness of the climate
neurčitý souhrnný pojem pro nepříznivé klimatické podmínky určitého místa nebo oblasti. Projevuje se velmi nízkými či naopak vysokými hodnotami klimatických prvků (teploty vzduchu, relativní vlhkosti, atmosférických srážek apod.), případně velkou četností nebezpečných meteorologických jevů. V bioklimatologii je drsnost klimatu hodnocena nejrůznějšími indexy a odvozenými veličinami, viz např. diagram komfortu, teplota efektivní. Viz též tuhost zimy.
česky: drsnost klimatu slov: drsnosť klímy něm: Klimastrenge f rus: жестокость климата, суровость климата fr: rigueur climatique f, sévérité du climat f, rudesse du climat f, dureté du climat f  1993-a3
harmatan
místní název sv. pasátu na pobřeží záp. Afriky a v oblasti Guinejského zálivu, kde vane v období sucha (od listopadu do března) ze Sahary. Harmatan je velmi suchý, s velkým obsahem prachu.
česky: harmatan slov: harmattan rus: харматан něm: Harmattan m fr: harmattan m  1993-a3
harmattan
místní název sv. pasátu na pobřeží záp. Afriky a v oblasti Guinejského zálivu, kde vane v období sucha (od listopadu do března) ze Sahary. Harmatan je velmi suchý, s velkým obsahem prachu.
česky: harmatan slov: harmattan rus: харматан něm: Harmattan m fr: harmattan m  1993-a3
Hastings arcs
velmi vzácný halový jev, v literatuře se v souvislosti s ním uvádějí pouze dvě pozorování v Antarktidě (1886, 1999). Projevuje se jako určité zdvojení Wegenerových oblouků.
česky: oblouky Hastingsovy slov: Hastingsove oblúky  2014
Hawaiian anticyclone
syn. anticyklona severopacifická, anticyklona honolulská – teplá, vysoká a kvazipermanentní anticyklona v tropech a subtropech sev. části Tichého oceánu, patřící mezi permanentní akční centra atmosféry. Havajská anticyklona dostala název podle Havajských ostrovů, v jejichž blízkosti se většinou vyskytuje její střed. Často, zejména v chladném pololetí, se z ní odděluje samostatná anticyklona v záp. části Pacifiku a mezi nimi se vytváří tzv. druhá pacifická polární fronta.
česky: anticyklona havajská slov: havajská anticyklóna něm: Hawaii-Antizyklone f rus: гавайский антициклон fr: anticyclone d'Hawaï m, anticyclone du Pacifique Nord m  1993-a3
haze
atmosférický aerosol tvořený mikroskopicky malými pevnými částicemi, které jsou tak četné, že způsobují opalescenci a snižují dohlednost. Zákal je v našich zeměp. šířkách nejčastěji pozorovaný litometeor. V pozorovatelské praxi se však zaznamenává jen tehdy, snižuje-li meteorologickou dohlednost pod 10 km. Podle převažujícího původu se někdy rozlišuje zákal prachový, průmyslový, pylový, solný, nepřesně též písečný apod. Na rozdíl od mlhy a kouřma není zákal ve významné míře působen kapičkami vody nebo krystalky ledu. Protože však částice působící zákal mohou být kondenzačními jádry, je přechod od zákalu ke kouřmu a mlze plynulý: vzroste-li při ochlazování vzduchu relativní vlhkost přibližně na 70 %, začíná kondenzace na nejaktivnějších kondenzačních jádrech, dohlednost se snižuje a při pokračujícím růstu relativní vlhkosti zákal postupně přechází v kouřmo, které se při vlhkosti zhruba nad 90 % může změnit v mlhu. Zákal může být složen z produktů spalování, avšak zaznamenává-li se v omezených oblastech v blízkosti větších zdrojů kouře, nelze ho s kouřem zaměňovat.
česky: zákal slov: zákal rus: мгла  1993-a3
haze aloft
zákal ve vrstvě, jejíž spodní hranice leží nad zemským povrchem. Viz též vrstva zákalová.
česky: zákal výškový slov: výškový zákal rus: мгла на высоте  1993-a1
haze horizon
horní hranice vrstvy zákalu, která při šikmém pohledu shora působí dojmem souvislého horizontu.
česky: horizont zákalový slov: zákalový horizont rus: горизонт мглы něm: Trübungshorizont m  1993-a1
haze layer
vrstva, v níž se vyskytuje zákal. Sahá obvykle od zemského povrchu k první zadržující teplotní vrstvě. Pozorovateli na vyvýšeném stanovišti se někdy jeví jako tmavý horizontální pruh, na jehož horním okraji existuje výrazná diskontinuita v zabarvení oblohy. Ta bývá označována jako hranice zákalu.
česky: vrstva zákalová slov: zákalová vrstva rus: слой мглы  1993-a2
haze line
česky: hranice zákalu slov: hranica zákalu rus: верхняя граница мглы něm: Trübungsgrenze f  1993-a3
headwind
vítr vanoucí proti směru pohybu letadla, lodi apod. Z met. hlediska nemá charakter odb. termínu. Viz též vítr boční, vítr podélný, vítr zádový.
česky: protivítr slov: protivietor rus: встречный ветер něm: Gegenwind m  1993-a1
heat
subj. pocit intenzivního účinku tepla. Viz též vedro, dusno, vlna horká.
česky: horko slov: horúco rus: жарко něm: Hitze f  1993-a1
heat
stav vznikající v létě za suchého počasí při vysoké teplotě vzduchu za intenzivního přímého slunečního záření a slabého proudění vzduchu zpravidla v odpoledních hodinách. Vyvolává zvýšenou zátěž lidského organismu, vadnutí rostlin apod. Zvláště nepříznivě se projevuje ve městech v důsledku přehřátí umělého aktivního povrchu. Vedro nemá charakter odb. termínu. Viz též den tropický, noc tropická, dny psí, vlna horká.
česky: vedro slov: horúčava rus: жара  1993-a1
heat air pollution
tepelná energie antropogenního (průmyslového, dopravního apod.) původu, která vstupuje do atmosféry a účastní se tam met. dějů, zejména v mezní vrstvě atmosféry. V širším smyslu se za složku tepelného znečištění ovzduší považuje i sálání tepla z umělých povrchů (např. stěn a střech budov, asfaltových a betonových ploch). S tepelným znečištěním ovzduší pak souvisí souborný efekt, označovaný často jako tepelný ostrov města.
česky: znečištění ovzduší tepelné slov: tepelné znečistenie ovzdušia rus: термическое загрязнение воздуха  1993-a3
heat balance
rozdíl příjmu a výdeje tepla libovolného povrchu nebo systému. Podstatnou část tepelné bilance tvoří zpravidla bilance záření. Kromě této formy přenosu tepla se na tepelné bilanci podílí turbulentní výměna, latentní teplo vydávané nebo spotřebovávané při fázových přechodech a molekulární vedení tepla. V klimatologii se zpravidla rozlišuje tepelná bilance zemského povrchu, tepelná bilance atmosféry a tepelná bilance soustavy Země-atmosféra.
česky: bilance tepelná slov: bilancia tepla něm: Wärmebilanz f, Wärmehaushalt m rus: тепловой баланс fr: bilan thermique m, bilan calorifique m  1993-a1
heat balance of the atmosphere
součet radiační bilance atmosféry, množství tepla uvolňovaného, resp. spotřebovávaného při fázových přechodech v atmosféře, a tepla, které přechází mezi atmosférou a zemským povrchem turbulentní výměnou. Tepelná bilance atmosféry se vztahuje buď ke sloupci atmosféry o jednotkovém horiz. průřezu a výšce rovné tloušťce atmosféry, nebo k celé atmosféře Země. Úhrn celkové tepelné bilance atmosféry za delší období je prakticky roven nule.
česky: bilance atmosféry tepelná slov: tepelná bilancia atmosféry něm: Wärmebilanz der Atmosphäre f, Wärmehaushalt der Atmosphäre m rus: тепловой баланс атмосферы fr: bilan thermique de l'atmosphère m  1993-a1
heat balance of the Earth's surface
součet radiační bilance zemského povrchu R, množství tepla odváděného ze zemského povrchu do atmosféry, resp. přiváděného z atmosféry k zemskému povrchu turbulentní výměnou P, tepla spotřebovaného na výpar nebo uvolňovaného při tvorbě kondenzačních produktů na zemském povrchu V a tepla odváděného do půdy nebo přiváděného z hlubších půdních vrstev k zemskému povrchu S. Tyto složky bilance jsou kladné (záporné), představují-li pro zemský povrch zisk (ztrátu) tepla. Zemský povrch lze obvykle považovat za plochu s nulovou tepelnou kapacitou a v tomto případě musí platit vztah
R+P+V+S=0
který nazýváme rovnicí tepelné bilance zemského povrchu. V případě, že na zemském povrchu existují nezanedbatelné tepelné kapacity (budovy apod.), lze jejich vliv zahrnout do členu S a rovnici tepelné bilance zemského povrchu zachovat jinak beze změny. Viz též oběh vody na zemi.
česky: bilance tepelná zemského povrchu slov: tepelná bilancia zemského povrchu něm: Wärmebilanz der Erdoberfläche f rus: тепловой баланс земной поверхности fr: bilan thermique de surface m  1993-a1
heat balance of the Earth-atmosphere system
1. z hlediska celé soustavy Země-atmosféra je tato bilance totožná s bilancí radiační soustavy Země-atmosféra;
2. pod tepelnou bilancí soustavy Země-atmosféra se někdy rozumí též rozdíl zisků a ztrát tepla ve vert. sloupci o jednotkovém průřezu, sahajícím přes celou atmosféru do takové hloubky pod zemském povrchem, v níž teplota přestává být ovlivněna met. faktory.
česky: bilance tepelná soustavy Země-atmosféra slov: tepelná bilancia sústavy Zem–atmosféra něm: Wärmebilanz des Systems Erde-Atmosphäre f rus: тепловой баланс системы Земля–атмосфера fr: bilan thermique du système surface de la Terre-atmosphère m  1993-a1
heat conduction in soil
česky: vedení tepla v půdě slov: vedenie tepla v pôde rus: теплопроводность почвы  1993-a1
heat conductivity coefficient
faktor úměrnosti k ve vztahu
Qn=-kTn,
kde Qn je tok tepla transportovaného vedením ve směru n a ∂T/∂n značí změnu teploty připadající na jednotkovou vzdálenost ve směru n. O tomto koeficientu mluvíme v obecné fyzice zpravidla v souvislosti s molekulární vodivostí. V meteorologii se však častěji setkáváme s vodivostí turbulentní, pro niž hodnota koeficientu tepelné vodivosti ve vzduchu vzrůstá oproti molekulární vodivosti až o 6 řádů.
česky: koeficient tepelné vodivosti slov: koeficient tepelnej vodivosti rus: коэффициент теплопроводности něm: Wärmeleitfähigkeitskoeffizient m  1993-a1
heat equator
čára, popř. pás obepínající Zemi a protínající jednotlivé poledníky v místech s nejvyšší prům. teplotou vzduchu redukovanou na hladinu moře, a to buď z hlediska ročního, nebo měsíčního průměru. Pojem termický rovník se používá ve více významech, každopádně není totožný s geogr. rovníkem, neboť jeho poloha je určována mnoha klimatickými faktory, především rozložením pevnin a vlastnostmi oceánských proudů. Někdy tak bývá označována nejteplejší rovnoběžka na Zemi (10° s. š.), avšak skutečná spojnice nejteplejších míst zasahuje až k 20° s. š. (v Mexiku) nebo naopak i na jižní polokouli (v Oceánii). Někteří autoři za termický rovník považují pás ohraničený např. prům. roč. izotermou 27 °C, popř. osu tohoto pásu.
V čes. literatuře je častější použití pojmu termický rovník z hlediska průměrné měsíční teploty vzduchu, takže během kalendářního roku mění svou polohu. Tento sezonní pohyb je menší nad oceány, kde poloha termického rovníku odpovídá průměrné poloze intertropické zóny konvergence v dané fázi roku. Nad kontinenty je sezonní pohyb větší v důsledku větší prům. roční amplitudy teploty vzduchu oproti oceánům.
česky: rovník termický slov: termický rovník rus: тепловой экватор, термический экватор něm: thermischer Äquator m  1993-a3
heat island
oblast zvýšené teploty vzduchu v mezní a přízemní vrstvě atmosféry nad městem nebo průmyslovou aglomerací ve srovnání s venkovským okolím. Tepelný ostrov vzniká především v důsledku:
a) umělého aktivního povrchu (asfalt, beton apod.), který podmiňuje větší akumulaci tepla a menší albedo ve městě;
b) charakteristické vodní a vláhové bilance (např. rychlý odtok, nízká vlhkost vzduchu, malá spotřeba tepla na výpar);
c) tepelného znečištění ovzduší z antropogenních zdrojů (zvláště výrazné v topném období).
Intenzitu tepelného ostrova vyjadřují prům. nebo max. rozdíly teploty vzduchu v dané výšce nad středem města a okolím s přirozeným povrchem. Intenzita tepelného ostrova je většinou úměrná velikosti města a jeho průmyslové činnosti. Nejzřetelněji se tepelný ostrov vytváří za jasného, málo větrného počasí ve dne i v noci. Za slabého všeobecného proudění vzduchu vzniká v důsledku tepelného ostrova vlastní cirkulační buňka mezi městem a okolím s vert. cirkulací podobnou přirozené termice a připomínající brízovou cirkulaci. Má sekundární účinky, jako vyklenutí směšovací vrstvy se zákalem nad tepelným ostrovem, zvýšené množství konvektivní oblačnosti, popř. atm. srážek v závětří aj. Viz též klima městské.
česky: ostrov tepelný slov: tepelný ostrov rus: остров тепла něm: Wärmeinsel f  1993-a1
heat lightning
blesky, při nichž není slyšet hřmění, zpravidla při velmi vzdálených nočních bouřkách. V závislosti na meteorologických podmínkách, terénu a okolním světelném znečištění oblohy lze blýskavici pozorovat při vzdálenosti bouřek, které blýskavici způsobují, do cca 200 km i více. Viz též hrom.
česky: blýskavice slov: blýskavica něm: Wetterleuchten n rus: зарница fr: éclair de chaleur m, éclair lointain m  1993-a2
heat low
syn. cyklona místní – cyklona vzniklá jako důsledek termické cyklogeneze. Termická cyklona je nízkou, kvazistacionární a teplou cyklonou bez dalšího vývoje.
česky: cyklona termická slov: termická cyklóna něm: Hitzetief n, Wärmezyklone f rus: тепловая депреcия, термический циклон fr: dépression thermique f, dépression d'origine thermique f  1993-a2
heat spreading in soil
česky: šíření tepla v půdě slov: šírenie tepla v pôde rus: распространение тепла в почве něm: Wärmeübertragung im Boden f, Bodenwärmestrom m  1993-a1
heat transfer coefficient
faktor úměrnosti CX ve vztahu FX = CX u (X  X*), kde u je rychlost větru, FX značí turbulentní tok tepla, vodní páry, znečišťující příměsi apod. mezi zemským povrchem charakterizovaným hodnotou X příslušné veličiny (teploty, měrné vlhkosti, koncentrace látky apod.) a okolím charakterizovaným hodnotou X* této veličiny. Koeficient přestupu v přízemní vrstvě atmosféry závisí na dynamickém stabilitním parametru.
česky: koeficient přestupu slov: koeficient prestupu rus: коэффициент теплоотдачи něm: Wärmeübergangszahl f  1993-b3
heat wave
teplá vlna anebo vícedenní období letních veder na větším území, během něhož dosahují max. denní teploty výrazně nadnormálních hodnot. Stanovení dolní meze teploty je relativní a závisí obvykle na místě. Často se udává odchylkou nad průměrným maximem eventuálně nad příslušným percentilem rozložení maximální teploty. U nás se za praktickou mez považuje 30 °C. Ve stř. Evropě bývá horká vlna podmíněna advekcí tropického vzduchu do nitra pevniny nebo intenzívním radiačním ohříváním vzduchu mírných šířek, který setrvává nad přehřátou pevninou v oblastech anticyklon. Výskyt horkých vln patří mezi významné sledované faktory s ohledem na změnu klimatu a její důsledky především kvůli výraznému nárůstu mortality v těchto obdobích. Viz též oteplování advekční, dny psí.
česky: vlna horká slov: vlna horúčav rus: волна тепла  1993-a3
heat wave
výrazný vzestup teploty vzduchu na rozsáhlém území v důsledku přílivu teplých vzduchových hmot. Trvá několik dní až několik týdnů, přičemž max. denní a prům. denní teploty vzduchu jsou nadnormálně vysoké. Pokud v letním období ve stř. zeměp. šířkách denní maxima teploty vzduchu vystupují na 30 °C a více, hovoří se většinou o horké vlně nebo období veder. Ve stř. Evropě v teplém pololetí převládá za teplou vlnou suché počasí, v chladném pololetí vlhké počasí. V létě teplé vlny nastupují obyčejně od východu, jihu a jihozápadu, v zimě nejčastěji z již. a záp. kvadrantu. Viz též vpád teplého vzduchu, oteplení advekční.
česky: vlna teplá slov: teplá vlna rus: волна тепла  1993-a1
heatburst
(z angl. heatburst) jev charakterizovaný prudkým zvýšením teploty (až o 10 °C či více) v rozmezí několika minut, doprovázený výrazným zesílením větru, včetně silných nárazů, a výrazným poklesem vlhkosti vzduchu. Předpokládá se, že se jedná o jev obdobný downburstu, avšak beze srážek, přičemž o mechanizmu jeho ohřevu se zatím pouze spekuluje. Vyskytuje se zpravidla ve večerních a nočních hodinách v blízkosti slábnoucích nebo rozpadajících se konvektivních bouří, častěji v blízkosti horských hřebenů; podobně jako downburst může působit svými nárazy větru značné škody. Doba trvání heatburstu dosahuje od několika minut až po desítky minut, výjimečně i déle. Jedná se o poměrně vzácný jev, vyskytující se v USA, kde se vyskytuje nejčastěji, ale i v jiných geografických oblastech, včetně Evropy.
česky: heatburst slov: heatburst fr: coup de chaleur m  2014
heating season
období, ve kterém je třeba v závislosti na povětrnostních podmínkách vytápět obytné prostory.
česky: období topné slov: vykurovacie obdobie rus: отопительный период něm: Heizperiode f  1993-a3
heavy ion
česky: iont těžký slov: ťažký ión rus: тяжелый ион něm: schweres Ion n  1993-a1
heavy ion
česky: iont ultratěžký slov: ultraťažký ión rus: ультратяжелый ион něm: ultraschweres Ion n  1993-a1
height above mean sea level
vert. vzdálenost hladiny, bodu nebo definovaného místa od stř. hladiny moře. V angl. terminologii se pro nadmořskou výšku používají termíny: „elevation“, jde-li o nadm. výšku objektů na zemském povrchu nebo objektů pevně spojených se zemským povrchem a „altitude“, jedná-li se o nadm. výšku objektů nad zemským povrchem; nebo obecnější termín „height above mean sea level“. V češtině a slovenštině existuje jediný termín „nadmořská výška“.
česky: výška nadmořská slov: nadmorská výška rus: высота над уровнем моря, превышение над уровнем мoря  1993-a3
height of a radar target
výška cíle h se vypočítá podle vzorce
h=rsinα+r2 2Re+h0
kde r je vzdálenost od radaru, α elevační úhel antény, Re efektivní poloměr Země a h0 nadmořská výška radaru (osy antény).
česky: výška radiolokačního cíle slov: výška rádiolokačného cieľa  2014
height of barometer above mean sea level
nadmořská výška senzoru tlakoměru; u dříve používaných rtuťových tlakoměrů nadm. výška nulového bodu stupnice těchto tlakoměrů.
česky: výška tlakoměru nadmořská slov: nadmorská výška tlakomeru rus: высота барометра  1993-b3
height of cloud base
1. výška nejnižšího bodu oblaku nad terénem v místě pozorování, popř. nadm. výška tohoto bodu. V ČR se výška základny oblaků pozoruje pouze na profesionálních stanicích. K jejímu měření slouží měřiče spodní základny oblaků. Kromě toho se výška základny oblaků odhaduje, a to především u oblaků středního a vysokého patra;
2. výška základny oblaků pro letecké účely, udávaná v souladu s předpisy Mezinárodní organizace pro civilní letectví, která musí být pro výšky nad 300 m stanovena zásadně objektivním měřením. Udává se v metrech nebo stopách (1 stopa = 0,3048 m). Tato výška je buď nadm. (zkr. MSL nebo starší MER), anebo nad terénem (zkr. AGL, resp. SOL). Pro přistávající letadla se výška základny oblaků vztahuje k nadm. výšce nejvyššího bodu dráhového systému, tj. k oficiální výšce letiště. Viz též měření výšky základny oblaků, minima letištní provozní.
česky: výška základny oblaků slov: výška základne oblakov rus: высота нижней границы облаков  1993-a2
height of station above mean sea level
nadm. výška pozemku meteorologické stanice v místě, kde je umístěn srážkoměr; pokud stanice nemá srážkoměr, je to nadm. výška pozemku stanice v místě, kde je umístěn staniční teploměr; nemá-li stanice ani srážkoměr, ani teploměr, nadm. výška stanice je definována jako prům. nadm. výška terénu okolí stanice.
česky: výška stanice nadmořská slov: nadmorská výška stanice  2014
heiligenschein
někdy používaný mezinárodní termín něm. jazykového původu pro jev glórie kolem stínu vrženého lidskou postavou (zejména její hlavou a k ní přilehlou částí těla) na zemský povrch pokrytý kapičkami rosy nebo do vrstvy přízemní mlhy. Český překlad je svatozář. Stejný název se v literatuře někdy používá pro analogický jev podstatně menší výraznosti v souvislosti se stíny vrženými na povrchy granulového charakteru (povrch písku apod.) nebo např. v případě stínu letadla letícího nad lesními masivy produkujícími v době svého kvetení velké soubory pylových částic. Zde bývá zmiňováno jednoduché vysvětlení v podobě vysoké intenzity světla rozptýleného příslušnými částicemi. Jev pak může mít podobu pouze světelné skvrny kolem vrženého stínu bez zřetelných světelných maxim a minim typických pro ohybové jevy. V literatuře se někdy ve smyslu synonyma vyskytuje označení Celliniho halo (Benvenuto Cellini, popis jevu z r. 1562).
česky: heiligenschein slov: heiligenschein rus: венец Челлини něm: Heiligenschein m fr: heiligenschein m  2014
helic arc
velmi vzácný halový jev v podobě světelné smyčky kolem Slunce směřující vzhůru k zenitu, pozorování pocházejí zejména z Antarktidy.
česky: oblouk helický slov: helický oblúk  2016
heliograph
syn. slunoměr.
česky: heliograf slov: heliograf rus: гелиограф něm: Sonnenscheinschreiber m fr: héliographe m  1993-a1
heliothermometer
dnes již neužívaný přístroj k měření přímého slunečního záření. Tepelné účinky dopadajícího záření se zjišťovaly pomocí citlivého teploměru. Heliotermometr zkonstruoval švýcarský přírodovědec H. B. de Saussure v r. 1774. Viz též teploměr insolační.
česky: heliotermometr slov: heliotermometer rus: гелиотермометр něm: Heliothermometer n fr: héliothermomètre m, hélio-thermomètre m  1993-a1
Helmholtz free energy
energie systému, tvořeného soustavou částic, nezahrnuje kinetickou a potenciální energii související s působením vnějších sil na daný systém jako celek. Podílí se na ní energie translačního pohybu jednotlivých částic (molekul), energie jejich vibračních a rotačních stavů i energie související se vzájemným působením molekul. Poslední faktor se neuplatňuje v ideálním plynu a jeho vnitřní energie je pak závislá pouze na teplotě. Předpoklad ideálního plynu je obvyklý ve všech meteorologických aplikacích a vnitřní energie jednotky hmotnosti vzduchu je pak dána součinem jeho teploty vyjádřené v K a měrného tepla při stálém objemu. Zdrojem vnitřní energie atmosféry je sluneční záření. Vzrůst vnitřní energie atmosféry je spojen s jejím rozpínáním, přičemž v zemské atmosféře zůstává zachován poměr její vnitřní a potenciální energie. Souhrn obou těchto energií pak bývá označován jako celková potenciální energie atmosféry.
česky: energie vnitřní něm: innere Energie f fr: énergie interne slov: vnútorná energia  2017
Helmholtz instability
česky: instabilita Helmholtzova slov: Helmholtzova instabilita rus: неустойчивость по Гельмгольцу něm: Helmholtz-Instabilität f  2014
Helmholtz potential
syn. volná energie Helmholtzova – část vnitřní energie termodyn. systému, která je volná z hlediska možnosti transformace na konanou práci. Označíme-li ji F, je dána vztahem
F=U-TS,
kde U představuje vnitřní energii systému, T jeho teplotu v K a S entropii.
česky: potenciál Helmholtzův slov: Helmholtzov potenciál něm: Helmholtz-Potential n  2017
Helmholtz waves
gravitační vlny typu střižných vln vznikající v oblastech velmi vysokých hodnot vert. střihu větru, teoreticky na rozhraní dvou vzduchových vrstev s rozdílným vektorem rychlosti větru. Ve své čisté podobě, tj. není-li záležitost komplikována i diskontinuitou v poli hustoty vzduchu na tomto rozhraní, mají vždy charakter instabilního vlnění, a v souvislosti s tím se v odb. literatuře používá pojem Helmholtzova instabilita. Vlivem této instability mohou Helmholtzovy vlny ztrácet charakter uspořádaného vlnění a projevují se pak i vytvářením vzduchových vrstev s velmi silnou turbulencí. Viz též vlny Kelvinovy–Helmholtzovy.
česky: vlny Helmholtzovy slov: Helmholtzove vlny rus: волны по Гельмгольцу  1993-a3
Henning formula
česky: vzorec Hennigův slov: Hennigov vzorec rus: формула Геннига  1993-a1
Herlofson diagram
zast. označení pro zkosený diagram.
česky: diagram Herlofsonův slov: Herlofsonov diagram něm: Herlofson-Diagramm n rus: диаграмма Герлофсона fr: diagramme de Herlofson m, diagramme Skew T - log p m, diagramme Skew-T/log-P m  1993-a3
Hess-Brezowski typification of synoptic situations in Europe
syn. typizace povětrnostních situací Hessa a Brezowského – typizace povětrnostních situací, která vychází z práce F. Baura „Kalendář typů makrosynoptických situací Evropy, sestavený pro léta 1881–1938“. Podle polohy azorské anticyklony rozeznává tři cirkulační typy: převážně zonální, smíšený a převážně meridionální. Podle tohoto schématu rozlišuje pro Evropu 18 typů synop. situací, z nichž dvě jsou zonální, tří smíšené a třináct je meridionálních, které se dále dělí podle toho, zda ve stř. Evropě má počasí anticyklonální nebo cyklonální charakter. Kalendář této typizace je zpracován od roku 1881 a průběžně se doplňuje. Typizace P. Hessa a H. Brezowského je ve stř. Evropě nejužívanější typizací povětrnostních situací, vyhovuje však především pro území Německa. Zjištění, že se tato klasifikace vždy nedá úspěšně využít na území tehdejšího Československa, vedlo k vypracování typizace povětrnostních situací HMÚ. Viz též katalog povětrnostních situací.
česky: typizace povětrnostních situací Evropy slov: typizácia poveternostných situácií Európy (Hessa a Brezowského) rus: типизация синоптических ситуаций Европы (Гесса и Брезовского)  1993-a3
heterogeneous nucleation
ve fyzice oblaků a srážek označuje nukleaci kapek na kondenzačních jádrech, popř. nukleaci ledu na ledových jádrech. Heterogenní nukleace vody a ledu je nutná pro další vývoj oblačných vodních kapiček i ledových krystalků v atmosféře. Nukleaci ledu na ledových jádrech označujeme také jako primární nukleaci ledu v souvislosti s procesem tzv. sekundární nukleace ledu. Viz též nukleace homogenní.
česky: nukleace heterogenní slov: heterogénna nukleácia rus: гетерогенная (неоднородная) нуклеация něm: heterogene Nukleation f  1993-a3
heterosphere
část atmosféry Země nad výškou zhruba 90 km, kde se začíná uplatňovat difúzní rovnováha, která se ustaví podle parciálních tlaků jednotlivých plynů. Koncentrace lehčích plynů ubývá s výškou pomaleji, a proto ve výškách několika tisíc km převládá atomární vodík. V heterosféře se významně uplatňuje elektromagnetické sluneční záření, které způsobuje fotoionizaci a fotodisociaci. Uplatňují se však i vlivy záření korpuskulárního. Vznikají tak ionty a volné elektrony, v případě fotodisociace štěpí záření krátkých vlnových délek molekuly na atomy. Vlivem absorpce sluneční energie dosahuje teplota v řídké heterosféře hodnot řádově stovek kelvinů. K největší produkci elektronů a iontů dochází ve výškách kolem 300 km. Vrstva pod heterosférou se nazývá homosféra.
česky: heterosféra slov: heterosféra rus: гетеросфера něm: Heterosphäre f fr: hétérosphère f  1993-a3
high
syn. výše tlaková – oblast se zvýšeným tlakem vzduchu v atmosféře, která se projevuje na synoptické mapě alespoň jednou uzavřenou izobarou nebo izohypsou, přičemž tlak vzduchu uvnitř je vyšší než v okolí. Pro anticyklonu jsou charakteristické anticyklonální vorticita a anticyklonální cirkulace. Anticyklona je základním tlakovým útvarem. Středy anticyklony se označují na synop. mapách v ČR písmenem „V“ (výše), na mapách z angl. a něm. jazykové oblasti písmenem „H“ (high, Hoch), na mapách z rus. jazykové oblasti písmenem „B“ (vysokoje davlenije) a na mapách ze špan. jazykové oblasti písmenem „A“ (alta). Ke vzniku anticyklony vedou složité procesy v atmosféře, označované jako anticyklogeneze. Termín anticyklona zavedl angl. přírodovědec F. Galton v r. 1861. K výkladu vzniku a vert. stavby anticyklony významně přispěl též český meteorolog S. Hanzlík. Zast. název pro anticyklonu je tlakové (barické, barometrické) maximum. Viz též počasí anticyklonální, stadia vývoje anticyklony, osa anticyklony.
česky: anticyklona slov: anticyklóna něm: Antizyklone f, Hoch n, Hochdruckgebiet n rus: антициклон, максимум fr: anticyclone m, zone de haute pression  1993-a3
high aloft
anticyklona ve stř. a horních vrstvách troposféry, která se projevuje pouze na výškových mapách, zatímco na přízemní mapě není vyjádřena. Výšková anticyklona má charakter teplé anticyklony vyskytující se v mírných zeměp. šířkách nad pevninou a vznikající většinou ze subtropické anticyklony.
česky: anticyklona výšková slov: výšková anticyklóna něm: Höhenantizyklone f, Höhenhoch n rus: высотный антициклон fr: anticyclone en altitude m  1993-a2
high anticyclone
anticyklona, která zasahuje nejméně do horních vrstev troposféry nebo až po tropopauzu. Vysoká anticyklona je teplá v celém svém vert. rozsahu a má uzavřenou cirkulaci i nad izobarickou hladinou 500 hPa, ležící zhruba ve výšce 5,5 km. K vysokým anticyklonám patří subtropické anticyklony a postupující anticyklony ve stadiu stabilizace.
česky: anticyklona vysoká slov: vysoká anticyklóna něm: Hochreichende Antizyklone f rus: высокий антициклон  1993-a2
high atmosphere
v současné době v meteorologické literatuře ne zcela jednoznačný pojem. Často se vysoká atmosféra ztotožňuje zhruba s heterosférou nebo s ionosférou až po nejvyšší hladiny představující přechod v meziplanetární prostor. Někteří, zejména starší autoři však považují za vysokou atmosféru celou vrstvu atmosféry nad tropopauzou.
česky: atmosféra vysoká slov: vysoká atmosféra něm: hohe Atmosphäre f rus: верхняя атмосфера fr: haute atmosphère f  1993-a3
high cloudiness
česky: oblačnost vysoká slov: vysoká oblačnosť rus: высокиe облака, облака верхнего яруса něm: hohe Bewölkung f, hohe Wolken f/pl  1993-a1
high clouds
česky: oblačnost vysoká slov: vysoká oblačnosť rus: высокиe облака, облака верхнего яруса něm: hohe Bewölkung f, hohe Wolken f/pl  1993-a1
high clouds
oblaky vyskytující se v polárních oblastech přibližně v nadm. výškách od 3 do 8 km, ve stř. zeměp. šířkách od 5 do 13 km a v tropických oblastech od 6 do 18 km. Do této skupiny patří oblaky druhu cirrus, cirrocumulus a cirrostratus. Do vysokého patra však zasahují i oblaky druhu cumulonimbus, často též altostratus a nimbostratus. Viz též klasifikace oblaků, patra oblaků, oblaky nízkého patra, oblaky středního patra.
česky: oblaky vysokého patra slov: vysoké oblaky rus: высокиe облака, облака верхнего яруса něm: hohe Wolken f/pl  1993-a2
high fog
syn. mlha inverzní, mlha podinverzní – mlha rozprostírající se na velkých plochách do výšky řádově několika set metrů. Často začíná jako oblačná vrstva nebo oblak druhu stratus pod horní hranicí subsidenční inverze teploty vzduchu, se základnou klesající postupně až na zemský povrch. Obyčejně se tvoří v kvazistacionárních anticyklonách nad souší v zimním období. Ke vzniku a udržení vysoké mlhy přispívá radiační ochlazování v podinverzní vrstvě vzduchu. Proto podle Willettovy klasifikace mlh patří mezi mlhy radiační.
česky: mlha vysoká slov: vysoká hmla rus: высокий туман něm: Hochnebel m  1993-a2
high pressure belt
pásmo s vyšším tlakem vzduchu, ponejvíce rovnoběžkového směru, které se rozkládá mezi dvěma pásy nízkého tlaku vzduchu a během roku se přesouvá směrem na sever nebo na jih v závislosti na výšce Slunce. V tomto pásmu, které lze sledovat na klimatologických i synoptických mapách, se nacházejí jednotlivé anticyklony. Na Zemi jsou nejvýraznějšími subtropické pásy vysokého tlaku vzduchu, které v chladném pololetí zasahují ze subtropických částí oceánu i nad přilehlou pevninu a prakticky tak obepínají celou zeměkouli.
česky: pás vysokého tlaku vzduchu slov: pás vysokého tlaku vzduchu rus: зона высокого давления, полоса повышенного давления něm: Hochdruckgürtel m  1993-a3
high-emitting source of air pollution
zdroj, např. vysoký komín, dodávající do ovzduší znečišťující příměsi, jehož efektivní výška přesahuje tloušťku přízemních inverzí teploty vzduchu, typicky se vyskytujících v daném místě. Znečištění pocházející z tohoto typu zdrojů se rozptyluje nad inverzí a jeho přenos k zemskému povrchu je omezen silnou stabilitou v inverzní vrstvě. V bezprostředním okolí vyvýšených zdrojů jsou proto u země při výskytu přízemních inverzí teploty pozorovány malé koncentrace znečištění.
česky: zdroj znečišťování ovzduší vyvýšený slov: vyvýšený zdroj znečisťovania ovzdušia rus: высотный источник загрязнения воздуха  1993-a1
high-level anticyclone
anticyklona ve stř. a horních vrstvách troposféry, která se projevuje pouze na výškových mapách, zatímco na přízemní mapě není vyjádřena. Výšková anticyklona má charakter teplé anticyklony vyskytující se v mírných zeměp. šířkách nad pevninou a vznikající většinou ze subtropické anticyklony.
česky: anticyklona výšková slov: výšková anticyklóna něm: Höhenantizyklone f, Höhenhoch n rus: высотный антициклон fr: anticyclone en altitude m  1993-a2
high-level clouds
oblaky vyskytující se v polárních oblastech přibližně v nadm. výškách od 3 do 8 km, ve stř. zeměp. šířkách od 5 do 13 km a v tropických oblastech od 6 do 18 km. Do této skupiny patří oblaky druhu cirrus, cirrocumulus a cirrostratus. Do vysokého patra však zasahují i oblaky druhu cumulonimbus, často též altostratus a nimbostratus. Viz též klasifikace oblaků, patra oblaků, oblaky nízkého patra, oblaky středního patra.
česky: oblaky vysokého patra slov: vysoké oblaky rus: высокиe облака, облака верхнего яруса něm: hohe Wolken f/pl  1993-a2
high-level cyclone
cyklona, která je dobře vyjádřena na výškových mapách střední a horní troposféry, avšak na přízemní synoptické mapě v dané oblasti nenajdeme žádnou uzavřenou izobaru, uvnitř které by byl tlak vzduchu nižší než v okolí. Pod výškovou cyklonou se obyčejně vyskytuje oblast s malým horiz. tlakovým gradientem nejčastěji v poli poněkud vyššího tlaku vzduchu, někdy však i dobře vyjádřený hřeben vysokého tlaku nebo nízká anticyklona. Výšková cyklona souhlasí s oblastí studeného vzduchu v troposféře a je typická oblačným počasím se srážkami.
česky: cyklona výšková slov: výšková cyklóna něm: Höhenzyklone f rus: высотный циклон fr: dépression d'altitude f, dépression en altitude f  1993-a3
high-level turbulence
souborné označení pro turbulenci, která se vyskytuje nad mezní vrstvou atmosféry. Zahrnuje jak termickou, tak dynamickou a konvektivní turbulenci ve volné atmosféře. Je to především turbulence v oblasti hranic inverzních vrstev, na frontálních plochách, v oblasti tryskového proudění a tropopauzy, nebo v konvektivních oblacích, které mohou sahat až do spodní stratosféry, a v jejich okolí. Do turbulence ve volné atmosféře zahrnujeme také turbulenci v bezoblačném prostoru (tzv. CAT – Clear Air Turbulence).
česky: turbulence ve volné atmosféře slov: turbulencia vo voľnej atmosfére rus: турбулентность в свободной атмосфере  1993-a3
historical climate
vžitý název pro klima v době historické, pro kterou existují historické dokumentární prameny, avšak ještě se neprováděla pravidelná met. přístrojová měření (v českých zemích zhruba do konce 18. století). Viz též klimatologie historická, období teplé středověké, doba ledová malá.
česky: klima historické slov: historická klíma něm: Klimageschichte f  1993-b3
historical climatology
část klimatologie, která se zabývá studiem historického klimatu, především z hlediska kolísání klimatu. Opírá se přitom o poznatky z referenčního období, kdy je možné určit závislosti mezi meteorologickými měřeními a údaji z historických dokumentárních pramenů. K rekonstrukci klimatu období před počátkem pravidelných met. měření pak využívá záznamů pravidelných meteorologických pozorování bez přístrojů, dále pak kronikářských a jiných zpráv o povětrnostních extrémech, o charakteru jednotlivých sezon apod. Kromě přímých pozorování má k dispozici i proxy data dokumentární povahy, např. údaje o stavu vodních toků (o povodních, hydrologickém suchu, ledových jevech apod.) nebo záznamy hospodářského charakteru (o neúrodách, počátcích žní apod.). Stejně jako paleoklimatologie může využívat i proxy data přírodního charakteru, především poznatky z dendroklimatologie, archeologie a palinologie, která se zabývá pylovou analýzou.
česky: klimatologie historická slov: historická klimatológia rus: историческая климатология něm: historische Klimatologie f  1993-a3
hoar-frost
lid. mráz šedý, šedivák, šedivec – druh tuhých usazených srážek, který vzniká přímou depozicí vodní páry při záporných teplotách aktivního povrchu. Má dobře patrnou jemnou krystalickou strukturu, kterou zmrzlá rosa nemá. Jíní se tvoří na předmětech na zemi nebo blízko povrchu země. Je jedním z hydrometeorů, který se podle platné klasifikace nezahrnuje do námrazků.
česky: jíní slov: osuheľ rus: иней něm: Raureif m  1993-a3
hodograph
čára spojující koncové body vektorů, které jsou znázorněné v polárních souřadnicích a vycházejí z počátku souřadnicového systému. V meteorologii se nejčastěji využívá hodograf rychlosti větru. Pomocí hodografu rychlosti větru se vyjadřuje např. denní chod větru, změny větru s výškou apod. Velmi známé je např. znázornění výškového profilu větru v mezní vrstvě atmosféry v podobě Taylorovy (nebo Ekmanovy) spirály.
česky: hodograf slov: hodograf rus: годограф něm: Hodograph m  1993-a2
Holocene
syn. čtvrtohory mladší – současná geol. epocha, označovaná dříve též jako doba poledová neboli postglaciál, trvající od konce posledního glaciálu před 11,7 tisíci roků. Holocén představuje v rámci kvartéru zatím poslední interglaciál, takže kolísání klimatu během holocénu je méně výrazné než během kvartéru jako celku. Holocén byl tradičně členěn pomocí pylové analýzy do klimatických fází, které však zřejmě neměly globální charakter. V severní části Evropy po preboreálu a boreálu (do cca 8 000 BP) se spíše kontinentálním klimatem následoval atlantik (do cca 5 000 BP), který bývá dáván do souvislosti s hlavním holocenním klimatickým optimem. Mladšími klimatickými fázemi byly subboreál (do cca 2 500 BP) a subatlantik (do současnosti). Příznivější klimatické podmínky v holocénu umožnily nástup zemědělství (tzv. neolitická revoluce) a civilizace, čímž se lidská aktivita zařadila mezi podstatné klimatické faktory.
česky: holocén slov: holocén rus: климат Голоцена něm: Klima im Holozän n, Holozän s  1993-b3
Holocene
syn. holocén.
česky: čtvrtohory mladší slov: mladšie štvrtohory  2018
Holton–Tan circulation
označení závislosti charakteristiky zimní polární cirkulace ve stratosféře na fázi kvazidvouleté oscilace. Byl původně popsán Jamesem Holtonem a Hsiu-Chi Tanem v roce 1980. Vysvětlení závislosti spočívá v ovlivnění působení planetárních vln na polární cirkulaci, kdy ve východní fázi kvazidvouleté oscilace je toto působení relativně větší. Pozdější studie poukázaly také na potřebu zahrnutí vlivu jedenáctiletého slunečního cyklu.
česky: mechanismus Holtonův–Tanův něm: Holton-Tan-Mechanismus m slov: Holtonov–Tanov mechanizmus  2015
Holton–Tan mechanism
označení závislosti charakteristiky zimní polární cirkulace ve stratosféře na fázi kvazidvouleté oscilace. Byl původně popsán Jamesem Holtonem a Hsiu-Chi Tanem v roce 1980. Vysvětlení závislosti spočívá v ovlivnění působení planetárních vln na polární cirkulaci, kdy ve východní fázi kvazidvouleté oscilace je toto působení relativně větší. Pozdější studie poukázaly také na potřebu zahrnutí vlivu jedenáctiletého slunečního cyklu.
česky: mechanismus Holtonův–Tanův něm: Holton-Tan-Mechanismus m slov: Holtonov–Tanov mechanizmus  2015
homogeneity and isotropy of meteorological element fields
pole meteorologických veličin je homogenní a izotropní, jestliže jeho stř. hodnota je konstantní a korelační funkce závisí jen na vzdálenosti bodů pole. Tato zjednodušující vlastnost se používá při formulaci algoritmů numerické analýzy.
česky: homogenita a izotropie polí meteorologických veličin slov: homogenita a izotropnosť polí meteorologických veličín rus: однородность и изотропия метеорологических полей něm: Homogenität und Isotropie der Felder von meteorologischen Größen f  1993-a3
homogeneity of climatic series
vlastnost klimatologických řad spočívající v tom, že tyto řady reagují jen na přirozenou variabilitu počasí a klimatu, nikoliv na změny v umístění meteorologické stanice, v expozici meteorologických přístrojů a jejich typu, v metodice a termínech pozorování aj. V homogenních klimatologických řadách se rovněž neprojevují změny mikroklimatu, mezoklimatu, resp. místního klimatu, které mohou vznikat v důsledku změn zástavby nebo vzrůstu stromů v nejbližším okolí met. stanice, růstu města, industrializace oblasti apod. Posouzení homogenity klimatologických řad, které je předpokladem úspěšné aplikace klimatologického materiálu, se provádí numerickými nebo graf. metodami.
česky: homogenita klimatologických řad slov: homogenita klimatologických radov rus: однородность климатологических рядов něm: Homogenität von klimatologischen Beobachtungsreihen f  1993-a1
homogeneous atmosphere
modelová atmosféra, ve které je hustota vzduchu s výškou konstantní. Vertikální teplotní gradient v homogenní atmosféře má hodnotu autokonvekčního gradientu. Výška této modelové atmosféry je přibližně 8 000 m. Homogenní atmosféra je zvláštním případem polytropní atmosféry.
česky: atmosféra homogenní slov: homogénna atmosféra něm: homogene Atmosphäre f rus: однородная атмосфера fr: atmosphère homogène f  1993-a2
homogeneous nucleation
syn. nukleace spontánní – ve fyzice oblaků a srážek označuje nukleaci vody a ledu, která probíhá spontánně, náhodnými kolizemi molekul nebo podkritických molekulárních shluků ve vodní páře nebo vodě, bez účasti kondenzačních a ledových jader. Za běžných podmínek v atmosféře k homogenní nukleaci nedochází; přítomnost kondenzačních a ledových jader zajišťuje přednostní uplatnění heterogenní nukleace. Hodnoty přesycení vodní párou, které odpovídají detekovatelné rychlosti homogenní nukleace a klesají s rostoucí teplotou, jsou řádu 102 %. Viz též nukleace heterogenní.
česky: nukleace homogenní slov: homogénna nukleácia rus: гомогенная нуклеация, спонтанная нуклeация něm: spontane Nukleation f, homogene Nukleation f  1993-b3
homogeneous turbulence
speciální případ turbulence, kdy charakteristiky turbulentního proudění, (tj. stř. hodnoty vzájemných součinů a kvadrátů složek turbulentních fluktuací rychlosti proudění, prostorové derivace těchto stř. hodnot, koeficienty turbulentní výměny, difuze apod.), jsou prostorově konstantní. Koncepci homogenní turbulence zavedl G. I. Taylor v roce 1935.
česky: turbulence homogenní slov: homogénna turbulencia rus: однородная турбулентность  1993-a1
homogenitus
označení jednoho ze zvláštních oblaků zavedené mezinárodní morfologickou klasifikací z roku 2017. Vývoj zvláštních oblaků homogenitus je přímým důsledkem lidské činnosti. Jde např. o kondenzační pruhy za letadly nebo o kupovité oblaky vyvolané teplým a vlhkým vzduchem, který vystupuje z ústí chladících věží. U oblaků, které jednoznačně vznikají a vyvíjejí se jako důsledek lidské aktivity, se označení homogenitus připojuje za označení druhu, popř. tvaru, odrůdy a zvláštnosti.  Např. Cu tvořící se nad průmyslovými podniky může být označen jako cumulus humilis homogenitus. Persistentní kondenzační pruhy za letadly nesou morfologický název cirrus homogenitus.
česky: homogenitus slov: homogenitus něm: homogenitus  2018
homomutatus
označení jednoho ze zvláštních oblaků zavedené mezinárodní morfologickou klasifikací z roku 2017. Zvláštní oblaky homomutatus se vyvíjejí transformací persistentních kondenzačních pruhů (cirrus homogenitus). Oblaky cirrus homogenitus mohou vlivem silného větru v horních hladinách růst, rozšířit se na velkou část oblohy a transformovat svou strukturu tak, že nakonec odpovídají morfologicky odlišné přirozené cirovité oblačnosti. V tom případě označujeme výsledný oblak jménem odpovídajícího druhu (cirrus, cirrocumulus nebo cirrostratus) nasledovaným vhodným označením tvaru, odrůdy nebo zvláštnosti oblaku a označením homomutatus. Viz např. výsledné oblaky Ci floccus homomutatus nebo Ci fibratus homomutatus.
česky: homomutatus slov: homomutatus něm: homomutatus  2018
homopause
tenká přechodová vrstva mezi homosférou a heterosférou. Je prakticky totožná s turbopauzou.
česky: homopauza slov: homopauza rus: гомопауза něm: Homopause f  2014
homosphere
část atmosféry Země, v níž se podstatně nemění relativní zastoupení plynů ve vzdušné směsi. Hlavní příčinou téměř konstantního složení homosféry v horiz. i vert. směru je turbulentní promíchávání. I v homosféře však existují látky v prostorově proměnném množství. Patří k nim především vodní pára, ozon, oxid uhličitý, oxid siřičitý a dusičitý, čpavek, částice prachu, částice vody v tekuté i pevné fázi. Homosféra sahá od zemského povrchu do výšky kolem 90 km; nad ní se nachází heterosféra. Viz též rovnováha difuzní, bilance záření.
česky: homosféra slov: homosféra rus: гомосфера něm: Homosphäre f  1993-a3
homothermy
zast. syn. pro izotermii.
česky: homotermie slov: homotermia rus: гомотермия něm: Homothermie f  1993-a1
hook echo
radiolokační odraz ve tvaru háku charakteristický pro supercelu. Je důkazem přítomnosti mezocyklony v supercele. Vzniká obtáčením mezocyklony proudem srážkových částic z předního sestupného proudu. Viz též oblast snížené radiolokační odrazivosti.
česky: echo hákovité slov: hákovité echo rus: крючкоoбразное эхо něm: Hakenecho m fr: écho en crochet m   2014
horizon
syn. obzor.
česky: horizont rus: горизонт něm: Horizont m slov: horizont  2016
horizon
syn. horizont – okraj pozorovatelné části zemského povrchu, případně část zemského povrchu touto linií ohraničená. Obzor zároveň ohraničuje i skutečně nebo teoreticky pozorovatelnou část oblohy, případně nebeské sféry (astronomický obzor). Podle toho, zda uvažujeme vliv reliéfu a případných dalších překážek, rozlišujeme geometrický, geografický a místní obzor. Při zohlednění zákonitostí šíření elektromagnetického vlnění v atmosféře vymezujeme optický obzor, v radiolokační meteorologii pak radiohorizont. Další termíny (obzor skutečný, pravý, zdánlivý apod.) nemají jednoznačné vymezení a jejich využití kolísá mezi uvedenými druhy obzoru. Viz též zvýšení obzoru, výška nad obzorem.
česky: obzor  2019
horizontal divergence
česky: divergence horizontální slov: horizontálna divergencia něm: horizontale Divergenz f rus: горизонтальная дивергенция fr: divergence horizontale f  1993-a2
horizontal pressure gradient
česky: gradient tlakový horizontální slov: horizontálny tlakový gradient rus: горизонтальный барический градиент něm: horizontaler Druckgradient m fr: gradient horizontal de pression m  1993-a1
horizontal ring
česky: kruh horizontální slov: horizontálny kruh rus: горизонтальное кольцо něm: Horizontalkreis m  1993-a1
horizontal sounding
měření parametrů atmosféry pomocí transoceánských sond. Horizontální sondáže ovzduší se využívají zejména k výzkumu planetární cirkulace a v minulosti např. přispěly k rozšíření znalostí o tryskovém proudění.
česky: sondáž ovzduší horizontální slov: horizontálna sondáž ovzdušia rus: горизонтальное зондирование něm: horizontale Sondierung f  1993-a3
horizontal temperature gradient
česky: gradient teplotní horizontální slov: horizontálny teplotný gradient rus: горизонтальный градиент температуры něm: horizontaler Temperaturgradient m fr: gradient horizontal de température m, gradient thermique horizontal m  1993-a1
horizontal visibility
viz dohlednost.
česky: dohlednost vodorovná slov: vodorovná dohľadnosť něm: Horizontalsicht f rus: горизонтальная видимость fr: visibilité horizontale f  1993-b3
horizontal wind shear
česky: střih větru horizontální slov: horizontálny strih vetra rus: горизонтальный сдвиг ветра něm: horizontale Windscherung f  1993-a1
horse latitudes
námořnické označení pro oblasti oceánů v zeměp. šířkách 25 až 40°, přesněji pro vnitřní části subtropických anticyklon se slabým větrem nebo častým bezvětřím. Název koňské šířky pochází z doby plachetnic, kdy se přepravovali koně napříč oceánem z Evropy do Ameriky. V uvedených zeměp. šířkách se pro slabý vítr plavba zdržovala a koně na palubách plachetnic hynuli nedostatkem pitné vody, když se cesta příliš prodloužila. Viz též pás vysokého tlaku vzduchu subtropický, tišiny subtropické, čtyřicítky řvoucí.
česky: šířky koňské slov: konské šírky rus: конские широты něm: Rossbreiten pl  1993-a1
hot days
lid. označení pro období největších veder, používané zejména v některých oblastech stř. a již. Evropy. Název se traduje od starověku. Řekové a Římané totiž dávali výskyt veder do souvislosti s východem hvězdy Sírius nazývané též „Psí hvězda" (canis – lat. pes), v jejíž blízkosti se Slunce na obloze nachází od 22. července do 23. srpna. Na sev. polokouli připadá období veder zpravidla na červenec a na prvou dekádu srpna, přičemž jeho délka a výraznost závisí především na stupni kontinentality daného místa a na cirkulačních poměrech.
česky: dny psí slov: kanikula něm: Hundstage m/pl, Hundstaghitze f rus: самые жаркие дни, собачья погода fr: canicule f  1993-a1
hot weather
subj. pocit intenzivního účinku tepla. Viz též vedro, dusno, vlna horká.
česky: horko slov: horúco rus: жарко něm: Hitze f  1993-a1
hot wire anemometer
přístroj, který k měření rychlosti větru využívá zchlazování el. odporového čidla ventilací. Čidlo je tvořeno tenkým (tlouštka řádu jednotek mikrometru) kovovým drátkem (platina, wolfram) a využívá změny odporu většiny kovů s teplotou. Je vyhříváno el. proudem. Měřením změn teploty je stanoven odvod tepla z čidla, jenž výrazně závisí na rychlosti větru. U starších typů je charakteristika čidla značně nelineární. Původně měl proto termoanemometr dostatečnou přesnost jen v poměrně malém rozpětí rychlostí větru. Dnešní termoanemometry svými rozsahy a přesností umožňují i běžná meteorologická měření. Kromě toho se ovšem pro velmi malý rozměr čidla a jeho malou setrvačnost termoanemometru používá především pro určení malých rychlostí větru a turbulentních pulzací při nich. Viz též měření větru, anemometr.
česky: termoanemometr slov: termoanemometer rus: термоанемометр  1993-a3
hour concentration
česky: koncentrace hodinová slov: hodinová koncentrácia rus: часовая концентрация něm: halbstündliche Konzentration f  1993-b3
Hovmöller diagram
grafické znázornění chodu meteorologického prvku podél určité linie, např. rovnoběžky. V takovém případě horizontální osa reprezentuje zeměp. délku, na vertikální ose figuruje čas (zpravidla shora dolů), hodnoty sledovaného meteorologického prvku jsou vyjádřeny pomocí barevné nebo šedé škály. Diagram zavedl dánský meteorolog E. A. Hovmöller. Viz též meteogram.
česky: diagram Hovmöllerův slov: Hovmöllerov diagram něm: Hovmöller Diagramm n fr: diagramme de Hovmöller m  2014
human bioclimatology
česky: bioklimatologie člověka slov: bioklimatológia človeka něm: Bioklimatologie des Menschen f rus: биоклиматология человека fr: bioclimatologie humaine f  1993-a0
human bioclimatology
syn. bioklimatologie člověka – část bioklimatologie zabývající se vztahy mezi klimatem a člověkem jako jedincem nebo klimatem a lidskou společností.
česky: bioklimatologie humánní slov: humánna bioklimatológia něm: Humanbioklimatologie f rus: биоклиматология человека fr: bioclimatologie humaine f  1993-a0
Humboldt Current
česky: proud Humboldtův slov: Humboldtov prúd něm: Humboldtstrom m  2017
humid climate
syn. klima vlhké –
1. obecně klima s velkou humiditou klimatu. To najdeme především v oblastech s velkým množstvím srážek, dále pak v chladnějších oblastech s dostatečnými úhrny srážek a malým výparem;
2. v některých efektivních klasifikacích klimatu označení jednoho z klimatických pásem, viz např. klasifikace klimatu Thornthwaiteova, klasifikace klimatu geomorfologická.
česky: klima humidní slov: humídna klíma rus: гумидный (влажный) климат něm: feuchtes Klima n  1993-b3
humid climate
česky: klima vlhké slov: vlhká klíma rus: влажный климат něm: feuchtes Klima n  1993-b3
humid day
den, v němž nastaly met. podmínky pro pocit dusna. U nás se za dusný den zpravidla považuje den, v němž tlak vodní páry ve 14 h dosáhl alespoň hodnoty 18,8 hPa. Viz též izohygroterma.
česky: den dusný slov: dusný deň něm: schwüler Tag m rus: душный день fr: jour à temps lourd m, jour de chaleur étouffante m, jour de chaleur accablante m  1993-a1
humid zone
česky: oblast humidní slov: humidná oblasť rus: гумидная зона, гумидная область něm: feuchtes Gebiet n, feuchte Zone f  1993-a3
humid zone
česky: oblast vlhká slov: vlhká oblasť rus: влажная зона, влажная область něm: feuchtes Gebiet n, humides Gebiet n  1993-a3
humidification
česky: zavlažení slov: zavlaženie rus: увлажнение  1993-a1
humidity field
skalární spojité pole některé z charakteristik vlhkosti vzduchu. V met. praxi se spíše setkáváme s dvojrozměrnými poli vlhkosti, např. v izobarických nebo i jiných hladinách atmosféry, v úrovni zemského povrchu (přízemní pole vlhkosti), popř. ve zvolených vertikálních řezech atmosférou. Dvojrozměrná pole vlhkosti lze popsat pomocí izogram nebo izolinií ostatních charakteristik vlhkosti.
česky: pole vlhkosti slov: pole vlhkosti rus: поле влажности něm: Feuchtefeld n  1993-a3
humidity index
1. klimatologický index k vyjádření humidity klimatu (syn. index vlhkosti). Vzhledem k tomu, že nejrůznější indexy humidity hodnotí současně i ariditu klimatu, můžeme je označit i jako indexy aridity. Kromě charakteristik srážek zohledňují další veličiny, např. teplotu vzduchu, výpar nebo sytostní doplněk. Mohou být proto využity pro klasifikaci klimatu a pro studium vazeb mezi klimatem a vegetací. Mezi indexy humidity patří např. Langův dešťový faktor, de Martonneův index aridity, Thornthwaiteův index vlhkosti, Končkův index zavlažení, Seljaninovův hydrotermický koeficient, Meyerův kvocient aj. Pokud nahradíme dlouhodobé průměry hodnotami reprezentujícími např. konkrétní roky, můžeme indexy humidity použít i k hodnocení dlouhodobého sucha.
2. část Thornthwaiteova indexu vlhkosti, vyjadřující sezonní nadbytek srážek v měsících, kdy je úhrn srážek větší než potenciální výpar.
česky: index humidity slov: index humidity rus: индекс гумидности něm: Feuchtefaktor m  1993-a3
humidity of climate
vlhkost klimatu – vlastnost klimatu způsobená neúměrně velkým množstvím vypadlých srážek oproti výparu (opak aridity klimatu). Jde o významnou charakteristiku klimatu podmíněnou srážkami, teplotou a vlhkostí vzduchu, oblačností, větrnými poměry, vlastnostmi půdy, expozicí území apod. Oblasti s humidním klimatem, popř. subhumidním klimatem nebo perhumidním klimatem, se vymezují pomocí nejrůznějších indexů humidity. Humidita klimatu se může projevovat celoročně nebo pouze v určité části roku, kterou označujeme jako období dešťů, střídané obdobím sucha.
česky: humidita klimatu slov: humidita klímy rus: гумидность климата něm: Klimahumidität f  1993-a3
humilis
(hum) – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má podobu kup malého vert. rozsahu, které se jeví jako zploštělé. Užívá se u druhu cumulus. Termín humilis poprvé užil belgický meteorolog J. Vincent v Atlasu oblaků, vydaném v Bruselu v r. 1907. Viz též oblak kupovitý, mediocris, congestus.
česky: humilis slov: humilis rus: плоские něm: humilis  1993-a2
hurricane
regionální označení plně vyvinuté tropické cyklony v oblastech sev. Atlantského oceánu, sv. Tichého oceánu východně od datové hranice a jv. Tichého oceánu východně od 160° v. d. Desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru v hurikánu dosahuje nejméně 33 m.s–1. Intenzita hurikánu se určuje nejčastěji na základě Saffirovy-Simpsonovy stupnice. Slovo hurikán vzniklo stejně jako slova orkán a uragán zkomolením jména božstva předkolumbovských obyvatel karibské oblasti, v angličtině se používá i ve slovním označení 12. stupně Beaufortovy stupnice větru.
česky: hurikán slov: hurikán rus: ураган něm: Hurrikan m  1993-a3
hurricane
vítr o prům. rychlosti 32,7 m.s–1 a více, což je 118 km.h–1 a více. Odpovídá dvanáctému (nejvyššímu) stupni Beaufortovy stupnice větru. Případy plošně rozsáhlého výskytu orkánu dostávají v Německu jména podle hlubokých mimotropických cyklon, které je způsobily (např. orkán Kyrill); název se přenáší i do českých médií. Slovo je odvozeno od stejného základu jako hurikán a uragán, přičemž např. v němčině se dříve používalo i pro označení tropické cyklony, kde rychlost větru dosáhla uvedené hodnoty.
česky: orkán slov: orkán rus: ураган něm: Orkan m  1993-a3
hurricane
v češtině hovorové označení pro velmi silný vítr s ničivými účinky. Slovo je odvozeno od stejného základu jako hurikán a orkán; s těmito významy se používá např. v ruštině.
česky: uragán slov: uragán rus: ураган  1993-a3
hybrid discharge
slabý výboj blesku mezi oblaky, jenž se projevuje jen změnou elektrického gradientu, popř. slabým zablesknutím.
česky: výboj blesku hybridní slov: hybridný výboj blesku rus: гибридный разряд молнии  1993-a1
hybrid system of coordinates
souřadnicová soustava, jejíž vert. souřadnice přechází v závislosti na výšce z jednoho systému do jiného. Kombinují se tím výhody, které má jeden systém ve spodních vrstvách a druhý systém naopak ve vysokých vrstvách atmosféry. Hybridní souřadnicové soustavy se používají v numerické předpovědi počasí. Příkladem je hybridní σ–p systém, v němž plochy konstantní vert. souřadnice v blízkosti zemského povrchu kopírují terén, ale v horních vrstvách atmosféry se ztotožňují s izobarickými plochami. Viz též p-systém, sigma-systém, theta-systém, z-systém.
česky: soustava souřadnicová hybridní slov: hybridná súradnicová sústava něm: Hybrid-Koordinaten f/pl, hybrides Koordinatensystem n  2014
hydrologic cycle
syn. oběh vody na Zemi – nepřetržitá cirkulace vody v atmosféře, na zemském povrchu a pod ním, poháněná sluneční energií a gravitační silou. Množství vody, které se v průměru ročně vypaří ze zemského povrchu a opět se na něj vrací ve formě atmosférických srážek, je odhadováno na téměř 5.1014 m3; to představuje průměrný roční výpar, resp. úhrn srážek více než 950 mm. Veškerá voda v atmosféře se tak vymění v průměru jednou za 10 dnů. Na světový oceán, který zaujímá 71 % zemského povrchu, připadá 84 % výparu. V rámci malého hydrologického cyklu se většina vody vrací přímo do světového oceánu, kam spadne 77 % celkového objemu srážek. Zbylá odpařená voda z oceánu je transportována nad pevninu v rámci velkého hydrologického cyklu, který se uzavírá prostřednictvím odtoku, ovlivňovaného i dalšími členy hydrologická bilance. Hydrologický cyklus podstatně modifikuje prostorové rozdělení tepelné bilance zemského povrchu, a to především prostřednictvím toku latentního tepla.
česky: cyklus hydrologický slov: hydrologický cyklus něm: hydrologischer Zyklus m rus: гидрологический цикл fr: cycle hydrologique m, cycle de ľeau m  1993-a3
hydrologic cycle
česky: oběh vody na Zemi slov: obeh vody na Zemi rus: круговорот воды в природе něm: Wasserkreislauf m  1993-a3
hydrological drought
sucho definované pomocí hydrologických ukazatelů, především průtoku povrchových vodních toků. Uvažuje se přitom nejen jeho hodnota, ale i počet dní s průtokem nižším než tzv. m–denní průtok, který je v dlouhodobém průměru překročen po velkou většinu hydrologického roku (např. m = 355 dnů). V případě kratšího hydrologického sucha se provádí porovnání s měsíčními normály. Obdobně se hodnotí i stav hladiny podzemní vody, vydatnost pramenů apod. Hydrologické sucho se vyskytuje zpravidla ke konci déle trvajícího meteorologického sucha a často pokračuje i po jeho odeznění. Jinou jeho příčinou může být akumulace tuhých srážek ve sněhové pokrývce a promrzání půdy.
česky: sucho hydrologické slov: hydrologické sucho rus: межень něm: hydrologische Dürre f  1993-a3
hydrological extreme
česky: extrém hydrologický něm: hydrologischer Extremwert m slov: hydrologický extrém  2016
hydrological forecast
předpověď hodnot hydrol. prvků a výskytu hydrol. jevů (zejména průtoku, vodního stavu, ledových jevů, dále i teploty vody, stavu hladin podzemních vod aj.). Z hlediska využití naměřených nebo předpovídaných met. údajů lze rozlišit dva druhy hydrologických předpovědí:
a) předpovědi hydrometrické, založené na znalosti zákonitostí pohybu vody v otevřených korytech bez využití met. údajů;
b) předpovědi hydrometeorologické, založené na modelovém popisu zákonitostí, jimiž se řídí meteorologické a hydrologické procesy v povodí, především srážkoodtokové vztahy. Hydrometeorologická předpověď proto využívá aktuální naměřené a předpovídané hodnoty meteorologických prvků ve sledovaném povodí, zejména úhrnu a intenzity srážek, výšky a vodní hodnoty sněhové pokrývky, teploty vzduchu, rychlosti větru, výparu aj. Do procesu hydrologické předpovědi tak vstupují i výsledky modelů numerické předpovědi počasí, popř. i nowcastingu. Viz též povodeň.
česky: předpověď hydrologická slov: hydrologická predpoveď rus: гидрологический прогноз něm: hydrologische Vorhersage f  1993-a3
hydrological hazard
nebezpečný hydrologický jev, který též řadíme mezi hydrometeorologická ohrožení, pokud je podmíněn některým z meteorologických jevů. Atmosférického původu je většina povodní, hydrologické sucho nebo např. vzdutí způsobené bouří. Pokud příslušný jev dosahuje mimořádné intenzity, bývá označován jako hydrologický extrém.
česky: ohrožení hydrologické slov: hydrologické ohrozenie něm: hydrological Gefahr f  2016
hydrological year
souvislé období 12 kalendářních měsíců stanovené tak, aby zahrnovalo období akumulace vody i jejího odtoku ze sledovaného území. Aby nedocházelo k výraznějšímu meziročnímu převodu srážkové vody ve sněhové pokrývce, začíná v ČR hydrologický rok 1. listopadu předchozího kalendářního roku a končí 31. října. V minulosti byl u nás počátkem hydrologického roku 1. prosinec.
česky: rok hydrologický slov: hydrologický rok rus: гидрологический год něm: Abflussjahr n, hydrologisches Jahr n  1993-a3
hydrology
věda zabývající se zákonitostmi časového a prostorového rozdělení vody na Zemi, jejím pohybem v rámci hydrologického cyklu, fyz., chem. a biologickými vlastnostmi apod. K rozmachu české hydrologie došlo po roce 1875, kdy byla založena Hydrografická komise pro Království České se dvěma sekcemi: ombrometrickou sekci vedl F. J. Studnička, hydrometrickou sekci A. R. Harlacher. Viz též hydrosféra, hydrometeorologie, předpověď hydrologická, rok hydrologický, ohrožení hydrologické.
česky: hydrologie slov: hydrológia rus: гидрология něm: Hydrologie f  1993-a3
hydrometeor
meteor tvořený soustavou vodních částic v kapalném nebo pevném skupenství, padajících k zemskému povrchu, vznášejících se v atmosféře, zdvižených větrem ze zemského povrchu a usazených na předmětech na zemském povrchu nebo ve volné atmosféře. Mezinárodní atlas oblaků zavádí kategorii "hydrometeory jiné než oblaky" Do této kategorie řadí srážky padající a usazené, mlhu, kouřmo, zvířený sníh, vodní tříšť aj.
česky: hydrometeor slov: hydrometeor rus: гидрометеор něm: Hydrometeor n  1993-a2
hydrometeorological disaster
výrazně negativní účinek působení některého z hydrometeorologických ohrožení na lidskou společnost, projevující se ztrátami na životech, zraněními nebo jinými zdravotními následky, rozsáhlými škodami na majetku nebo poškozením přírodních zdrojů. Podle druhu působícího ohrožení rozlišujeme povětrnostní, klimatické a hydrologické katastrofy.
česky: katastrofa hydrometeorologická slov: hydrometeorologická katastrofa  2016
hydrometeorological forecast
česky: předpověď hydrometeorologická slov: hydrometeorologická predpoveď rus: гидрометеорологический прогноз něm: hydrometeorologische Vorhersage f  1993-a1
hydrometeorological hazard
skupina přírodních ohrožení, tedy nebezpečných přírodních jevů nebo procesů, které mají původ v atmosféře nebo hydrosféře a představují potenciální hydrometeorologické riziko pro lidskou společnost. Do této skupiny řadíme povětrnostní ohrožení, klimatická ohrožení a některá hydrologická ohrožení. Děje v atmosféře i hydrosféře nicméně podstatně ovlivňují vznik a míru rizika dalších ohrožení, např. sesuvů, požárů či epidemií. Viz též hydrometeorologická katastrofa.
česky: ohrožení hydrometeorologická slov: hydrometeorologické ohrozenia něm: hydrometeorologische Gefahr f  2016
Hydrometeorological Institute
(HMÚ) – předchůdce dnešního Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) založený vládním nařízením č. 96/1953 Sb. ze dne 27. listopadu 1953, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 1954. Svou působností ústav při svém vzniku navázal na činnosti Státního ústavu meteorologického a Státního ústavu hydrologického, pozdější Hydrologické a hydrografické služby vodohospodářského rozvojového střediska, založených v roce 1919 bezprostředně po vzniku samostatného československého státu. Viz meteorologie v ČR.
česky: Hydrometeorologický ústav něm: Hydrometeorologisches Institut n slov: Hydrometeorologický ústav  2014
hydrometeorology
1. vědní obor na pomezí hydrologie a meteorologie, studující část hydrologického cyklu realizovanou v atmosféře a na zemském povrchu. Zabývá se především vzájemnými vztahy procesů v atmosféře a hydrosféře. Průkopníkem české hydrometeorologie byl F. Augustin, který v 90. letech 19. století studoval met. příčiny tehdejších povodní a sucha. Viz též ohrožení hydrometeorologické.
2. věcně nepřesné souborné označení pro činnosti, jimž se věnují hydrologická a meteorologická služba.
česky: hydrometeorologie slov: hydrometeorológia rus: гидрометеорология něm: Hydrometeorologie f  1993-a3
hydrosphere
vodní obal Země, který zahrnuje veškerou vodu na Zemi ve všech skupenstvích a formách, tedy i vodu v atmosféře a podpovrchovou vodu. Studiem hydrosféry se zabývá hydrologie. Viz též voda půdní.
česky: hydrosféra slov: hydrosféra rus: гидросфера něm: Hydrosphäre f  1993-a3
hydrostatic approximation
zjednodušení reálné situace v atmosféře, kdy se v rovnicích příslušného modelu nebo v aproximacích některých členů těchto rovnic předpokládá stav hydrostatické rovnováhy, tj. přesná platnost rovnice hydrostatické rovnováhy. Uplatnění této aproximace má např. za následek omezení možností realistického zahrnutí procesů souvisejících s vert. pohyby v atmosféře.
česky: aproximace hydrostatická slov: hydrostatická aproximácia rus: гидростатическое приближение něm: hydrostatische Approximation f, hydrostatische Approximation f fr: approximation hydrostatique f  2014
hydrostatic equilibrium
stav atmosféry, kdy vert. složka síly tlakového gradientu je v rovnováze se silou zemské tíže. Vyjádřením hydrostatické rovnováhy je rovnice hydrostatické rovnováhy, která přesně platí jen v atmosféře bez pohybu vůči Zemi. V reálné zemské atmosféře je podmínka hydrostatické rovnováhy splněna pouze přibližně, avšak aproximaci skutečných podmínek pomocí rovnice hydrostatické rovnováhy lze většinou použít bez velkých chyb. Výjimkou je atmosféra s intenzivními vert. pohyby, např. v konv. oblacích druhu cumulonimbus nebo ve vrstvě vzduchu nad intenzivně a nerovnoměrně zahřívaným aktivním povrchem, kdy je třeba platnost rovnice hydrostatické rovnováhy posuzovat skepticky.
česky: rovnováha hydrostatická slov: hydrostatická rovnováha rus: гидростатическое равновесие něm: hydrostatisches Gleichgewicht n  1993-a2
hydrothermic coefficient
jeden z indexů humidity, používaný v agroklimatologii k vyjádření vlhkostních poměrů během vegetačního období. Je dán vztahem
k=R0,1  T
kde R značí měs. úhrn srážek a T sumu prům. denní teploty vzduchu v daném měsíci. Hodnota k > 1 vyjadřuje nadbytek, hodnota k < 1 nedostatek srážek.
česky: koeficient hydrotermický Seljaninovův slov: Seljaninovov hydrotermický koeficient rus: гидротермический коэффициент něm: hydrothermischer Koeffizient m nach Selianinov  1993-a3
hydroxyl radical
česky: radikál hydroxylový slov: hydroxylový radikál něm: Hydroxyl-Radikal n  2017
hyetal coefficient
syn. kvocient pluviometrický – charakteristika poměrného rozložení atm. srážek během roku, stanovená jako podíl skutečného úhrnu srážek za určitý měsíc a úhrnu, který by spadl v tomto měsíci v případě rovnoměrného rozložení srážek během roku. Je obdobou častěji používaných relativních srážek. Na klimatologických mapách se znázorňuje pomocí izomer.
česky: koeficient pluviometrický slov: pluviometrický koeficient rus: плювиометрический коэффициент něm: pluviometrischer Koeffizient m  1993-a3
hyetogram
viz ombrograf.
česky: hyetogram slov: hyetogram rus: гиeтограмма něm: Hyetogramm n  1993-a3
hyetography
zast. označení pro klimatologii atm. srážek.
česky: hyetografie slov: hyetografia rus: гиетография něm: Hyetographie f, Niederschlagsregistrierung f  1993-a3
hyetometry
syn. ombrometrie.
česky: hyetometrie slov: hyetometria rus: плювиометрия něm: Hyetometrie f, Niederschlagsmessung f  1993-a3
hygiene of atmosphere
dílčí část vědního oboru hygieny, jež se zabývá studiem vztahů mezi znečišťujícími látkami ve venkovním a vnitřním ovzduší a reakcí lidského organizmu na ně, popř. na produkty vzniklé při jejich transformaci v atmosféře. Dále se hygiena ovzduší zabývá zjišťováním biologické a fyziologické odezvy organismu na koncentrace znečišťujících látek a stanovením limitních koncentrací pro potřeby sledování a řízení kvality ovzduší. Hygiena ovzduší spolupracuje s meteorologií zejména při studiu vlivu met. faktorů na stav, transport a transformaci znečišťujících látek v ovzduší. Viz též ochrana čistoty ovzduší, šíření znečišťujících látek, znečištění ovzduší.
česky: hygiena ovzduší slov: hygiena ovzdušia rus: гигиена воздуха něm: Lufthygiene f  1993-a2
hygric continentality of climate
zast. syn. pro ombrickou kontinentalitu klimatu, popř. takovou, která se projevuje pouze v ročním chodu, nikoli v úhrnu srážek.
česky: kontinentalita klimatu hygrická slov: hygrická kontinentalita klímy něm: hygrische Kontinentalität f  1993-a3
hygrogram
záznam hygrografu.
česky: hygrogram slov: hygrogram rus: гигрограмма něm: Hygrogramm n  1993-a1
hygrograph
registr. vlhkoměr, jehož čidlem je nejčastěji svazek lidských vlasů nebo organická (zlatotepecká) blána.
česky: hygrograf slov: hygrograf rus: гигрограф něm: Hygrograph m  1993-a1
hygrometer
syn. vlhkoměr.
česky: hygrometr slov: hygrometer rus: гигрометр něm: Hygrometer n, Feuchtigkeitsmesser m  1993-a1
hygrometer
syn. hygrometr – přístroj pro měření vlhkosti vzduchu, zpravidla relativní vlhkosti vzduchu, tlaku vodní páry nebo teploty rosného bodu. Pracuje nejčastěji na principu:
a) psychrometrickém (psychrometry);
b) deformačním (vlasové a blánové vlhkoměry);
c) absorpčním (absolutní vlhkoměry nebo elektrické vlhkoměry);
d) kondenzačním (kondenzační vlhkoměry).
česky: vlhkoměr slov: vlhkomer rus: гигрометр  1993-a3
hygrometric tables
česky: tabulky hygrometrické slov: hygrometrické tabuľky rus: гигрометрические таблицы  1993-a1
hygrometry
obor zabývající se měřením vlhkosti vzduchu a jeho metodikou. Viz též evaporimetrie, ombrometrie.
česky: hygrometrie slov: hygrometria rus: гигрометрия něm: Hygrometrie f, Feuchtigkeitsmessung f  1993-a1
hygroscope
zařízení umožňující kvalit. určování změn vlhkosti vzduchu.
česky: hygroskop slov: hygroskop rus: гигроскоп něm: Hygroskop n  1993-a1
hygroscopicity
schopnost látek pohlcovat a vázat vodní páru.
česky: hygroskopicita slov: hygroskopicita rus: гигроскопичность něm: Feuchteaufnahmevermögen n, Hygroskopizität f  1993-a1
hygrothermograph
česky: hygrotermograf slov: hygrotermograf rus: гигротермограф něm: Hygrothermograph m  1993-a1
hygrothermoscope
přístroj pro přibližné určení teploty rosného bodu. Jeho indikační mechanizmus je ovládán současně bimetalickým teploměrem a vlasovým vlhkoměrem.
česky: termohygroskop slov: termohygroskop rus: термогигроскоп  1993-a1
hyperbolic point
syn. bod neutrální – v meteorologii průsečík čáry konfluence a čáry difluence uvnitř barického sedla na meteorologické mapě. Na obě strany od tohoto bodu směrem k anticyklonám, popř. k hřebenům vysokého tlaku vzduchu tlak vzduchu stoupá, směrem k cyklonám, popř. brázdám nízkého tlaku vzduchu klesá. Hyperbolický bod je tedy bod s rel. nejvyšším tlakem mezi dvěma cyklonami a bod s rel. nejnižším tlakem mezi dvěma anticyklonami tvořícími barické sedlo. Viz též pole deformační.
česky: bod hyperbolický slov: hyperbolický bod něm: hyperbolischer Punkt m, Sattelpunkt m rus: гиперболическая точка, точка седловины fr: point-col m, point hyperbolique m, point neutre m, point-selle m  1993-a3
hypergeostrophic wind
vítr, jehož rychlost převyšuje rychlost geostrofického větru odpovídající danému horiz. tlakovému gradientu.
česky: vítr supergeostrofický slov: supergeostrofický vietor rus: сверхгеострофический ветер  1993-a1
hypergradient wind
vítr, jehož rychlost převyšuje rychlost gradientového větru odpovídající danému horiz. tlakovému gradientu a zakřivení izobar nebo izohyps.
česky: vítr supergradientový slov: supergradientový vietor rus: сверхградиентный ветер  1993-a1
hypsometer
hypsotermometr přístroj, který byl dříve užíván ke stanovení tlaku vzduchu měřením teploty bodu varu vody nebo jiných kapalin. V hypsometru se měří teplota páry vystupující z hladiny vroucí kapaliny. Bod varu závisí na aktuálním tlaku vzduchu. Hypsometr je snadno přenosný a proto býval užíván také k barometrickému zjišťování nadm. výšek, především v horských a těžko dostupných oblastech. Odtud je odvozen i název přístroje.
česky: hypsometr slov: hypsometer rus: гипсометр něm: Hypsometer n  1993-a3
hypsometer
barotermometr zřídka používaná označení pro hypsometr.
česky: termobarometr slov: termobarometer rus: гипсометр, термобарометр  1993-a3
hypsometry
metoda měření tlaku vzduchu na základě závislosti bodu varu vody nebo jiných kapalin na atmosférickém tlaku. Přístroje založené na uvedeném principu se nazývají hypsometry.
česky: hypsometrie slov: hypsometria rus: гипсотермометрия něm: Hypsometrie f  1993-a2
hypsothermometer
syn. hypsometr.
česky: hypsotermometr slov: hypsotermometer rus: гипсотермометр něm: Hypsothermometer n  1993-a1
hysteresis of aneroid barometer
vlastnost aneroidu, vyplývající z principu hysterezní křivky při pružné deformaci, která vyvolává systematickou chybu při měření tlaku vzduchu, projevující se především při velké a rychlé změně. Aneroid ukazuje nižší než správnou hodnotu při vzestupu tlaku, při poklesu naopak vyšší. Při přirozených změnách tlaku vzduchu se hystereze aneroidu rušivě neuplatňuje, poněvadž tyto změny jsou příliš pomalé. Má však význam při zkoušení aneroidu v podtlakových komorách.
česky: hystereze aneroidu slov: hysteréza aneroidu rus: гистерезис, запаздывание анероида něm: Aneroidhysterese f  1993-a3
hythergraph
klimatologický diagram, který v pravoúhlé souřadnicové soustavě znázorňuje roč. chod teploty vzduchu a atm. srážek v podobě obrazce, jehož vrcholy jsou jednotlivé měsíce dané příslušnou prům. měs. teplotou a příslušným měs. úhrnem srážek. Při konstrukci se teploty vynášejí na osu úseček, srážky na osu pořadnic. Hytergraf se používá zpravidla k porovnání roč. chodu teploty vzduchu a srážek z různých met. stanic nebo k porovnání chodu teploty a srážek z různých období na téže stanici. Za autora hytergrafu je považován T. Griffith Taylor. Viz též chod meteorologického prvku roční.
česky: hytergraf slov: hytergraf  1993-a1
podpořila:
spolupracují: