Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene b

X
Babinet formula
jeden z barometrických vzorců, používaných při barometrické nivelaci. Vyjadřuje vztah mezi tloušťkou Δz [m] vrstvy vzduchu shora a zdola omezené dvěma izobarickými hladinami p0 a p1, v níž je prům. teplota Tm [°C]. Babinetův vzorec dostaneme integrací rovnice hydrostatické rovnováhy podle vert. souřadnice za předpokladu, že hustota vzduchu se v uvažované vrstvě s výškou nemění. Babinetův vzorec se používá ve tvaru:
Δz=16000(1+0,004Tm) p0p1p0+p1,
nebo
p0p1= 16000(1+0,004Tm)+Δz 16000(1+0,004Tm)Δz,
přičemž p0 > p1. Babinetův vzorec se užívá pro určení rel. nadm. výšky (svislé vzdálenosti) dvou míst, na nichž byl současně změřen tlak vzduchu p0 a p1 teploty T0 a T1. Vzorec odvodil franc. fyzik J. Babinet kolem r. 1850. Vzhledem ke zjednodušujícím předpokladům, použitým při odvození vzorce, je přesnost údajů v podstatě nepřímo úměrná vzdálenosti uvažovaných tlakových hladin. Proto se Babinetův vzorec používá jen pro tloušťky vrstev zhruba do 1 000 m.
česky: vzorec Babinetův slov: Babinetov vzorec rus: формула Бабинэ něm: Babinetsche Barometerformel f  1993-a1
Babinet point
jeden ze tří neutrálních bodů nalézající se ve výšce 15 až 20° nad Sluncem. Objevil jej franc. fyzik J. Babinet v r. 1840.
česky: bod Babinetův slov: Babinetov bod něm: Babinetpunkt m rus: точка Бабинэ fr: point neutre de Babinet m  1993-a1
back-bent occlusion
nejstarší část okluzní fronty, která se vlivem cyklonální cirkulace ohýbá kolem středu cyklony do týlu cyklony. Vzniká v důsledku vývoje nového středu cyklony v blízkosti okluzního bodu, popř. v důsledku méně častého přemísťování středu cyklony směrem k okluznímu bodu. Ohnutá okluze, která má na počátku charakter teplé fronty, často postupně nabývá charakter studené fronty a spolu s mladší částí okluzní fronty může vytvořit nepravý teplý sektor cyklony. Na výškových mapách je ohnutá okluze spojena s existencí jazyka teplého vzduchu v týlu cyklony. Ohnutá okluze je málo častým jevem a bývá zaměňována s podružnou studenou frontou.
česky: okluze ohnutá slov: zahnutá oklúzia rus: загнутая окклюзия něm: umgebogene Okklusion f  1993-a3
background air pollution
dobře rozptýlená složka znečištění ovzduší, která je součástí regionálního nebo globálního znečištění ovzduší a kterou nelze přiřadit konkrétním zdrojům znečišťování. Lze ji samostatně měřit pouze v relativně čistých oblastech. Ve znečištěných oblastech se k ní přičítá znečištění z místních zdrojů znečišťování ovzduší.
česky: znečištění ovzduší pozaďové slov: pozaďové znečistenie ovzdušia rus: фоновое загрязнение воздуха něm: Grundbelastung der Atmosphäre f, Luftbeimengung in Reinluftgebieten f  1993-a3
bad weather
vžité lidové označení pro počasí s trvalými nebo občasnými atm. srážkami. Špatné počasí je často spjato s výskytem oblaků tvaru fractus (stratus fractus nebo cumulus fractus „špatného počasí“). Viz též počasí cyklonální, počasí frontální.
česky: počasí špatné slov: škaredé počasie rus: плохая погода něm: schlechtes Wetter n  1993-a1
baguio
(mn. č. baguios) – označení tajfunu v oblasti Filipín. Označení má původ v události z července 1911, kdy bylo stejnojmenné město na severu Filipín zasaženo tropickou cyklonou, přičemž zde za 24 hodin spadlo 1168 mm srážek.
česky: baguio slov: baguio něm: Baguio m rus: багио fr: baguio m  1993-a3
balance equation
vztah mezi hodnotami geopotenciálu Φ a proudové funkce Ψ, který lze odvodit z pohybových rovnic. V p-systému má balanční rovnice tvar
1λp2Φ=p2ψ+1λpλ.pψ-2λ [ (2ψxy)2- 2ψx2 2ψy2 ],
kde symbol p2 je Laplaceův operátor, p gradient v dané izobarické hladině a λ Coriolisův parametr. Balanční rovnici lze použít k výpočtu pole geopotenciálu, známe-li proudovou funkci, tj. pole rychlosti proudění, nebo naopak ze známých hodnot geopotenciálu podle ní určujeme proudovou funkci. Je často využívána při inicializaci vstupních dat. Platnost balanční rovnice je omezena zjednodušujícími předpoklady při odvození. Velmi dobře vystihuje poměry ve stř. troposféře, nehodí se však pro poměry v mezní vrstvě, kde je pole větru značně ovlivněno třením. Viz též rovnice divergence.
česky: rovnice balanční slov: balančná rovnica rus: уравнение баланса něm: Bilanzgleichung f  1993-a1
ball lightning
jev, který bývá popisován jako koule o průměru většinou 10 až 20 cm (někdy také 1 až 2 cm nebo někdy až 1,5 m), obvykle červené, oranžové nebo žluté barvy. Vyskytuje se za bouřky a často, ne však vždy, po úderu blesku v jeho blízkosti. Koule rychle sestupuje z oblaku a pak volně pluje vzduchem a často vniká do domů komínem, otevřenými dveřmi nebo okny. Dopadne-li koule do nádoby s vodou, dojde ke značnému zahřátí vody. Na lidském těle působí těžké popáleniny. Zánik koule bývá provázen někdy praskáním, rachotem až explozí, někdy zanikne tiše, zpravidla však zanechá ostrý zápach. Uvedené poznatky jsou zobecněním několika tisíc subj. pozorování. Dosud se nepodařilo u kulového blesku změřit žádnou el. veličinu. Vznik kulového blesku vysvětluje několik desítek teorií, od chem. reakcí až po vlnovod s dodávanou vnější energií o frekvenci několika stovek MHz (podle P. L. Kapici). Někteří současní autoři dávají kulový blesk do přímé souvislosti s běžnými blesky, např. v tom smyslu, že svinutím kanálu blesku vznikne uzavřený útvar plazmy, který je následně po určitou dobu schopen vlastní existence. V literatuře se dnes uplatňují i představy, že kulový blesk vzniká po úderu obyčejného blesku do místa, kde je v zemi silně omezena možnost rychlého prostorového rozložení el. náboje přeneseného bleskem. V omezeném objemu těsně pod zemským povrchem pak může dojít k bouřlivým dějům, které vytvoří přibližně kulový útvar plazmy, jenž přejde do vzduchu a je v něm dále unášen. Barva takto vzniklého kulového blesku pak může souviset se spalováním místních složek půdy při původním úderu blesku. Kulový blesk poprvé popsal franc. fyzik F. D. Arago v r. 1838.
česky: blesk kulový slov: guľový blesk něm: Kugelblitz m rus: шаровая молния fr: éclair en boule m, éclair globulaire m, foudre globulaire f  1993-a3
balneoclimatology
syn. balneoklimatologie - část lékařské klimatologie zabývající se klimatem lázeňských míst jako jedním z hlavních činitelů komplexní lázeňské léčby. Do lázeňské klimatologie spadá i vyhledávání míst s příznivým klimatem k využití pro klimatickou lázeňskou léčbu, resp. rekreaci. Viz též klimatoterapie.
česky: klimatologie lázeňská slov: kúpeľná klimatológia rus: климатология курортов něm: Kurortklimatologie f, Balneoklimatologie f  1993-a1
banner cloud
orografický oblak, který tvarem připomíná vlajku. Tvoří se při silném větru za izolovaným horským vrcholem v důsledku snížení teploty vzduchu vyvolaného poklesem tlaku v aerodyn. úplavu. Je typickým oblakem horských oblastí, který se vyskytuje v omezeném prostoru na závětrné straně jednotlivých vrcholů a při příznivém proudění se neustále obnovuje. Popisován je např. na Matterhornu v Alpách, u nás se vyskytuje např. na Milešovce v Českém Středohoří apod. Vrchol s vlajkovým oblakem bývá lid. označován jako „kouřící hora“. Vlajkový oblak nesmí být zaměňován se sněhem, který je unášen větrem z hřebenů nebo vrcholů hor.
česky: oblak vlajkový slov: vlajkový oblak rus: облачное знамя, облачный флаг  1993-a2
bar
viz milibar.
česky: bar slov: bar něm: Bar n rus: бар fr: bar m  1993-a2
barb
název pro znázornění rychlosti větru na synoptických mapách připojením čárek k šipce větru ve staničním modelu. Čárky svírají se šipkou úhel 120° a kreslí se na sev. polokouli ve směru chodu hodinových ručiček. Jedna dlouhá čárka na šipce značí rychlost 5 m.s–1, tj. 10 uzlů (knotů), plný trojúhelníček představuje rychlost 25 m.s–1. Viz též praporek větru.
česky: opeření šipky větru slov: operenie šípky vetra rus: оперение стрелки něm: Fiederung des Windpfeils f  1993-a3
bare soil
půda nepokrytá vegetací, nechráněná, nestíněná a vystavená vlivům počasí.
česky: půda holá slov: holá pôda rus: обнаженная почва něm: kahler Boden m  1993-a3
baric analysis
synop. rozbor, kterým se studuje prostorové rozložení atm. tlaku pomocí izobar nebo izohyps. Viz též analýza synoptických map.
česky: analýza tlakového pole slov: analýza tlakového poľa něm: Analyse des Druckfeldes f rus: барический анализ fr: analyse du champ de pression f  1993-a1
baric center
česky: střed barický slov: barický stred rus: барический центр něm: Druckzentrum n  1993-a1
baric depression
označení útvaru nižšího tlaku vzduchu zpravidla bez přítomnosti atmosférických front.
česky: deprese tlaková slov: tlaková depresia něm: barische Depression f rus: барическая депрессия fr: dépression barométrique f  1993-a3
baric field
syn. pole barické – skalární spojité pole, v němž v každém okamžiku je tlak vzduchu funkcí souřadnic p = p(x, y, z). Tlakové pole charakterizují izobarické hladiny, jejichž průsečnice s libovolnou plochou tvoří izobary. Izobary se nejčastěji konstruují na přízemních synoptických mapách k vyjádření tlakového pole redukovaného na mořskou hladinu. K vyjádření tlakového pole na výškových synoptických mapách se používají izohypsy. Časové změny přízemního tlakového pole znázorňují izalobary, výškového tlakového pole izalohypsy. Důležitou charakteristikou tlakového pole je tlakový gradient.
česky: pole tlakové slov: tlakové pole rus: барическое поле něm: Druckfeld n  1993-b2
baric gradient force
syn. síla barického gradientu – síla působící v tlakovém poli, v němž je nenulový tlakový gradient. Směřuje kolmo na izobarické plochy, na stranu s nižším atm. tlakem. Označíme-li sílu tlakového gradientu vztaženou k jednotce hmotnosti symbolem b, pak platí:
b=1ρp,
kde p značí tlak vzduchu a ρ hustotu vzduchu. Horiz. složky síly tlakového gradientu a Coriolisovy síly jsou ve volné atmosféře nejdůležitějšími činiteli ovlivňujícími horiz. proudění vzduchu. Vert. složka síly tlakového gradientu1ρpz,
označovaná též jako vztlaková síla, která je číselně více než 1000krát větší než horiz. složka, je v atmosféře v přibližné rovnováze se silou zemské tíže. Viz též rovnice pohybová, rovnováha hydrostatická, vítr geostrofický.
česky: síla tlakového gradientu slov: sila tlakového gradientu rus: градиентная сила, сила барического градиента, сила давления něm: Druckgradientkraft f  1993-a3
baric step
syn. stupeň tlakový – převrácená hodnota vert. tlakového gradientu, tj. vert. vzdálenost, která odpovídá poklesu tlaku vzduchu o jednotkovou hodnotu, zpravidla 1 hPa. Velikost barického stupně závisí na hustotě vzduchu, proto roste s nadm. výškou. Při hladině moře je jeho hodnota přibližně 8 m.hPa–1; v teplejším a vlhčím vzduchu je větší než v chladnějším a sušším vzduchu.
česky: stupeň barický slov: barický stupeň rus: барическая ступень něm: Luftdruckstufe f  1993-a3
baric system
česky: útvar barický slov: barický útvar rus: барическая система něm: Luftdruckgebilde n  1993-a1
baric topography
kartografické znázornění výškového tlakového pole pomocí geopotenciálních výšek bodů určité izobarické plochy nad hladinou moře (tzv. absolutní barická topografie) nebo pomocí geopotenciálních výšek jedné izobarické plochy nad druhou (tzv. relativní barická topografie). Viz též mapy barické topografie.
česky: topografie barická slov: barická topografia rus: барическая топография  1993-a1
baric topography chart
výšková synoptická mapa, do níž jsou pomocí izohyps zakresleny výšky určité izobarické hladiny nad hladinou moře nebo nad jinou izobarickou hladinou. Podle toho rozlišujeme mapy absolutní a relativní (barické) topografie. V předpovědní službě se sestavují mapy barické topografie standardních izobarických hladin, do kterých se zakreslují i údaje o dalších met. prvcích. Mapy barické topografie ve svém souhrnu podávají představu o prostorovém rozložení tlaku, teploty, vlhkosti a proudění vzduchu v atmosféře, a proto jsou nepostradatelnou pomůckou při met. rozborech a předpovědích (diagnóze a prognóze počasí). Viz též mapa termobarického pole, výška geopotenciální.
česky: mapa barické topografie slov: mapa barickej topografie rus: карта барической топографии  1993-a3
baric wind
syn. proudění barické – horiz. proudění bez tření v atmosféře, pří kterém síla horiz. tlakového gradientu a Coriolisova síla směřují proti sobě. Příkladem barického větru je geostrofický vítr a gradientový vítr.
česky: vítr barický slov: barický vietor rus: барический ветер něm: barischer Wind m  1993-a1
baric wind law
česky: zákon větru barický slov: barický zákon vetra rus: барический закон ветра něm: barisches Windgesetz n  1993-a1
baroclinic atmosphere
stav atmosféry, v níž jsou izopyknické (izosterické), izotermické a izobarické plochy různoběžné a vytvářejí tak termodynamické solenoidy. V baroklinní atmosféře je proto hustota vzduchu funkcí tlaku i teploty vzduchu a vektor geostrofického větru se s výškou mění. Vývoj mimotropických tlakových útvarů může probíhat pouze v baroklinní atmosféře. Viz též atmosféra barotropní, baroklinita, model baroklinní.
česky: atmosféra baroklinní slov: baroklinná atmosféra něm: barokline Atmosphäre f rus: бароклинная атмосфера fr: atmosphère barocline f  1993-a3
baroclinic cyclone
frontální cyklona, ve které, především v její přední a týlové části, svírají na synoptické mapě izotermy a izohypsy velký úhel advekce. Teplou advekci v přední části termicky asymetrické cyklony ukončuje čára teplé fronty, čára studené fronty vyznačuje počátek studené advekce v týlové části cyklony. Oblast teplého vzduchu mezi zmíněnými frontálními čarami tvoří teplý sektor cyklony, který v počátečním stadiu vývoje zasahuje na sev. polokouli obvykle z již. části cyklony do jejího středu a bývá nejlépe vyjádřen v izobarické hladině 850 hPa. V pozdějším vývojovém stadiu frontální cyklony se teplý sektor zužuje, posouvá se do přední části cyklony a projevuje se i ve vyšších hladinách nebo na mapách relativní topografie. V zahraniční odborné literatuře se pro termicky asymetrickou cyklonu obvykle používá označení baroklinní cyklona. Viz též jazyk studeného vzduchu, jazyk teplého vzduchu.
česky: cyklona termicky asymetrická slov: termicky asymetrická cyklóna něm: thermisch asymmetrische Zyklone f rus: термически асимметричный циклон fr: cyclone asymétrique à coeur chaud/froid m  1993-a3
baroclinic forecast
nepříliš často používané označení pro předpověď polí meteorologických prvků, nejčastěji termobarického pole atmosféry, popř. vertikálních rychlostí, zpracovanou na základě baroklinního modelu atmosféry.
česky: předpověď baroklinní slov: baroklinná predpoveď rus: бароклинный прогноз něm: barokline Vorhersage f  1993-a3
baroclinic instability
hydrodynamická instabilita proudění v baroklinní atmosféře. Baroklinní instabilita je provázena růstem kinetické energie poruch v pozaďovém proudění na úkor dostupné potenciální energie související s horiz. teplotním gradientem. Je výsledkem zvětšování horiz. tlakového gradientu mezi oblastmi výstupných pohybů v prostředí s teplou advekcí a sestupných pohybů v prostředí se studenou advekcí. Významným projevem baroklinní instability je růst amplitudy vlnových deformací v zonálním proudění. Za vhodných podmínek, daných především vlnovou délkou deformací a stupněm vertikální stability atmosféry, to vede až k transformaci vlnových deformací na horizontální vzdušné víry synoptického měřítka. Působením baroklinní instability tak mohou vznikat jednotlivé cyklony a anticyklony, přemísťující se v mírných zeměpisných šířkách přibližně od západu na východ. Viz též instabilita symetrická, instabilita barotropní.
česky: instabilita baroklinní slov: baroklinná instabilita rus: бароклинная неустойчивость něm: barokline Instabilität f  2014
baroclinic model
model atmosféry, v němž se předpokládá baroklinní atmosféra. Při rozvíjení numerických modelů předpovědi počasí se v počátečních fázích používala v baroklinních modelech řada zjednodušujících předpokladů, např. že proudění je geostrofické, předepisoval se průběh vertikálních rychlosti v závislosti na tlaku a vhodně se zjednodušovala rovnice vorticity. Viz též numerická předpověď počasí, vítr geostrofický, modely atmosféry prognostické, model barotropní.
česky: model baroklinní slov: baroklinný model rus: бароклинная модель něm: baroklines Modell n  1993-a3
baroclinity
rozložení hustoty v tekutině, kde jsou izopyknické (izosterické) plochy různoběžné s izobarickými plochami. Míru baroklinity lze kvantifikovat např. počtem izobaricko-izosterických solenoidů protínajících horiz. plochu o jednotkovém obsahu. Viz též atmosféra baroklinní, barotropie.
česky: baroklinita slov: baroklinita něm: Baroklinität f rus: бароклинность fr: baroclinité f  1993-a3
barogram
záznam barografu.
česky: barogram slov: barogram něm: Barogramm n rus: барограмма fr: barogramme m  1993-a1
barograph
syn. tlakoměr registrační – tlakoměr zaznamenávající plynule časový průběh změny tlaku vzduchu na registrační pásku. Základem měření jsou téměř vzduchoprázdná kovová tělesa, tzv. Vidieho dózy. Pohyby celé série Vidieho dóz, ke kterým dochází vlivem změn tlaku vzduchu, jsou převodním mechanismem zvětšovány a převáděny na raménko s registračním perem. Pero píše na pásek navinutý na registračním válci poháněném hodinovým strojkem. Viz též mikrobarograf.
česky: barograf slov: barograf něm: Barograph m rus: барограф fr: barographe m  1993-a3
barometer
syn. tlakoměr.
česky: barometr slov: barometer něm: Barometer n rus: барометр fr: baromètre m  1993-a3
barometer
syn. barometr – přístroj pro měření tlaku vzduchu. Podle principu měření se rozlišují tlakoměry kapalinové, deformační a hypsometry. U kapalinových tlakoměrů je hydrostatická (tíhová) síla vzduchu v místě měření vyrovnávána tíhou sloupce použité kapaliny (rtuť, voda, olej, glycerin apod.) odpovídající délky ve vakuované barometrické trubici. Vzhledem k vysoké hustotě a dalším příznivým vlastnostem se nejčastěji používá rtuť, jak je tomu např. u rtuťových tlakoměrů. Deformační tlakoměry vyrovnávají sílu tlaku vzduchu pružností stěn uzavírajících obvykle vakuovaný prostor, např. stěn kovové krabičky u tlakoměrů aneroidových neboli aneroidů, stěn Bourdonovy trubice, eventuálně křemíkové membrány u současných membránových tlakoměrů. U hypsometrů tlak určuje teplotu varu destilované vody. V úpravě pro registraci se jedná o tlakoměr registrační. Viz též barograf.
česky: tlakoměr slov: tlakomer rus: барометр  1993-a3
barometer cistern
zásobník na rtuť obvykle válcového tvaru, do kterého zasahuje otevřený konec barometrické trubice rtuťového tlakoměru. Ve vztahu k trubici může mít nádobka dno pohyblivé, jako ve Fortinově tlakoměru, nebo pevné, jako u tlakoměru s redukovanou stupnicí. Viz též násoska, tlakoměr nádobkový, tlakoměr nádobkový-násoskový.
česky: nádobka tlakoměru slov: nádobka tlakomeru rus: чашка барометра něm: Barometergefäß n  1993-a3
barometer tube
skleněná, na jednom konci zatavená trubice, která je zčásti naplněná rtutí a dlouhá minimálně 800 mm. Nad barometrickým rtuťovým sloupcem, který svou délkou určuje velikost tlaku vzduchu, je prostor obsahující pouze rtuťové páry (Torricelliho vakuum). Barometrická trubice je součástí každého rtuťového tlakoměru.
česky: trubice barometrická slov: barometrická trubica rus: барометрическая трубка  1993-a3
barometric formula
syn. vzorec barometrický – vztah mezi geometrickou tloušťkou dané vrstvy vzduchu v atmosféře a tlakem vzduchu na horní a dolní hranici této vrstvy. Základní verzi barometrické formule lze psát ve tvaru
z2-z1=Rg p2p1 Tdpp,
po integraci
z2-z1=Rg T¯lnp1p2,
kde z2 a z1 značí výšku horní a dolní hranice uvažované vzduchové vrstvy, p1, resp. p2 tlak vzduchu v hladině z1, resp. z2, R měrnou plynovou konstantu vzduchu, g velikost tíhového zrychlení, T teplotu v K aT¯ prům. teplotu vrstvy vzduchu. Barometrická formule se používá při vyhodnocení aerologických měření, redukcích tlaku vzduchu, barometrickou nivelaci apod. Rozlišují se barometrické formule úplné a zjednodušené. Za první přesnou barometrickou formuli se považoval vzorec Laplaceův z konce 18. stol., který byl později různými autory dále upravován. Ze zjednodušených formulí je nejznámější vzorec Babinetův. Viz též vzorec Laplaceův–Rühlmannův.
česky: formule barometrická slov: barometrická formula rus: барометрическая формула něm: barometrische Höhenformel f fr: équation barométrique f, formule du nivellement barométrique f  1993-a1
barometric formula
česky: vzorec barometrický slov: barometrický vzorec rus: барометрическая формула něm: barometrische Höhenformel f  1993-a1
barometric gradient
syn. gradient barický – obecně vektor (∂p / ∂x, ∂p / ∂y, ∂p / ∂z) kde p značí atm. tlak a x, y, z jsou osy souřadnicového systému. V meteorologii se jako tlakový gradient označuje vektor opačného znaménka (–∂p / ∂x , –∂p / ∂y , –∂p / ∂z) a vektor (∂p / ∂x, ∂p / ∂y, ∂p / ∂z) se nazývá tlakový ascendent. Tlakový gradient směřuje kolmo k izobarickým plochám a vyjadřuje změnu atm. tlaku připadající na jednotkovou vzdálenost ve směru maximálního poklesu tlaku. V meteorologii obvykle uvažujeme odděleně horiz. tlakový gradient daný dvojrozměrným vektorem (–∂p / ∂x , –∂p / ∂y) a vert. tlakový gradient daný –∂p / ∂z. Horiz. tlakový gradient směřuje v horiz. rovině kolmo na izobary do strany s nižším atm. tlakem a rozhodující měrou ovlivňuje proudění vzduchu. Proudění ve volné atmosféře bývá přibližně kolmé na směr horiz. tlakového gradientu, takže postavíme-li se na sev. polokouli čelem po směru proudění, po pravé (levé) ruce máme vyšší (nižší) tlak vzduchu. Rychlost proudění je přitom úměrná velikosti horiz. tlakového gradientu. Vert. tlakový gradient vyjadřuje změnu atm. tlaku na jednotkovou vzdálenost ve vert. směru a jeho velikost souvisí s teplotou dané vzduchové hmoty, přičemž ve studeném vzduchu je pokles tlaku rychlejší než v teplém. Viz též síla tlakového gradientu, zákon Buys-Ballotův.
česky: gradient tlakový slov: tlakový gradient rus: барический градиент něm: Druckgradient m fr: gradient de pression m  1993-a3
barometric hypsometry
syn. měření výšek barometrické – stanovení výškového rozdílu dvou míst, zpravidla na zemském povrchu, pomocí barometrické formule, do níž se dosadí hodnoty tlaku vzduchu změřené současně, nebo jen s malým časovým odstupem na obou místech, a střední teplota mezilehlé vrstvy vzduchu. Měření výškového rozdílu se provádí nejčastěji přenosným aneroidovým výškoměrem, jehož stupnice je zkonstruována podle teoretické závislosti tlaku vzduchu na nadm. výšce s využitím modelu tzv. standardní atmosféry. Zobrazuje hodnoty v jednotkách výšky, nebo se výškový rozdíl skutečně počítá podle barometrické formule z rozdílu tlaků změřených obvykle aneroidovým tlakoměrem, za střední teplotu vzduchové vrstvy se obvykle dosazuje prům. hodnota z teplot změřených současně s měřením tlaku vzduchu. Barometrická nivelace dává tím přesnější výsledky, čím je menší výškový rozdíl mezi oběma uvažovanými body a čím je menší jejich vzdálenost. Max. dosažitelná přesnost závisí zejména na přesnosti použitého tlakoměru a zpravidla nepřevyšuje 0,1 m. Relativně dobré výsledky poskytovaly hypsometry. Viz též nastavení výškoměru, opravy údaje výškoměru.
česky: nivelace barometrická slov: barometrická nivelácia rus: барометрическая гипсометрия, барометрическое нивелирование něm: barometrische Nivellierung f  1993-a3
barometric measurement of height
česky: měření výšky barometrické slov: barometrické meranie výšok rus: барометрическое измерение высот něm: barometrische Höhenmessung f  1993-a1
barometric pressure
syn. tlak vzduchu.
česky: tlak barometrický slov: barometrický tlak  1993-a1
barometric reduction tables
všeobecné označení pro tabulky, které se dříve používaly k redukci tlaku vzduchu v určité nadm. výšce na jinou nadm. výšku. Nejčastěji byly tyto tabulky zpracovány pro redukci tlaku vzduchu změřeného ve výšce nádobky tlakoměru nebo v úrovni aneroidu na nadm. výšku vztažného bodu letiště (tlak QFE) nebo na stř. hladinu moře podle mezinárodní standardní atmosféry ICAO (tlak QNH) nebo pro redukci tlaku na hladinu moře podle výškové barometrické formule.
česky: tabulky barometrické redukční slov: redukčné barometrické tabuľky rus: таблицы для приведения атмосферного давления к данному уровню  1993-a3
barometry
česky: barometrie slov: barometria něm: Barometrie f, Luftdruckmessung f rus: барометрия fr: baromètrie f  1993-a1
barotropic atmosphere
stav atmosféry, v níž jsou izopyknické (izosterické), izotermické a izobarické plochy rovnoběžné. V barotropní atmosféře je proto hustota vzduchu funkcí pouze tlaku nebo pouze teploty vzduchu. Jelikož je izobarický teplotní gradient nulový, vektor geostrofického větru se ve vert. směru nemění. V barotropní atmosféře rovněž nemůže probíhat vývoj tlakových útvarů. Viz též atmosféra baroklinní, barotropie, model barotropní.
česky: atmosféra barotropní slov: barotropná atmosféra něm: barotrope Atmosphäre f rus: баротропная атмосфера fr: atmosphère barotrope f  1993-a3
barotropic cyclone
cyklona, v níž jsou při zemi izobary a izotermy, ve volné atmosféře izohypsy a izotermy, téměř rovnoběžné. Termicky symetrické cyklony jsou většinou studené cyklony, v nichž výskyt rel. nejnižších teplot souhlasí se středem cyklony. Termicky symetrické cyklony jsou i nízké cyklony, které vznikají v důsledku termické nebo orografické cyklogeneze. V zahraniční odborné literatuře se pro termicky symetrickou cyklonu obvykle používá označení barotropní cyklona.
česky: cyklona termicky symetrická slov: termicky symetrická cyklóna něm: thermisch symmetrische Zyklone f rus: термически симметричный циклон fr: cyclone symétrique à coeur chaud/froid m  1993-a3
barotropic forecast
předpověď pole geopotenciálu zpracovaná na základě barotropního modelu atmosféry. V současné době se již nepoužívá.
česky: předpověď barotropní slov: barotropná predpoveď rus: баротропный прогноз něm: barotrope Vorhersage f  1993-a3
barotropic instability
hydrodynamická instabilita proudění v barotropní atmosféře. Barotropní instabilita je provázena růstem kinetické energie poruch v pozaďovém proudění na úkor kinetické energie pozaďového proudění v prostředí s nenulovým horiz. střihem větru. Nutnou podmínkou pro barotropní instabilitu je lokální maximum absolutní vorticity, což je často splněno v oblasti tryskového proudění. Významným projevem barotropní instability jsou Rossbyho vlny, které jsou důležitou součástí všeobecné cirkulace atmosféry. Viz též instabilita baroklinní.
česky: instabilita barotropní slov: barotropná instabilita rus: баротропная неустойчивость něm: barotrope Instabilität f  2014
barotropic model
1. model atmosféry, v němž se předpokládá, že atmosféra je barotropní, tzn. že hustota vzduchu je pouze funkcí tlaku vzduchu. Plochy konstantního tlaku, konstantní teploty a konstantní hustoty vzduchu jsou pak vzájemně rovnoběžné;
2. v počátečních fázích vývoje numerických modelů předpovědi počasí se takto označoval model, v němž se sice uvažovala změna rychlosti větru s výškou, což je typický baroklinní jev, avšak předpoklady zjednodušující poměry v atmosféře měly za následek, že v určité výšce, v tzv. ekvivalentně barotropní hladině, platila rovnice vorticity ve tvaru odpovídajícím nedivergentnímu barotropnímu proudění.
Viz též atmosféra barotropní, baroklinita, numerická předpověď počasí, modely atmosféry prognostické.
česky: model barotropní slov: barotropný model rus: баротропная модель něm: barotropes Modell n  1993-a3
barotropy
rozložení hustoty v tekutině, kde jsou izopyknické (izosterické) plochy rovnoběžné s izobarickými plochami. Míra baroklinity je tedy nulová a hustota je funkcí pouze tlaku vzduchu. Viz též atmosféra barotropní.
česky: barotropie slov: barotrópia něm: Barotropie f rus: баротропия, баротропность fr: atmosphère barotrope f  1993-a3
barrier theory
vznik cyklon ve stř. zeměp. šířkách je podle této teorie objasňován vpády studených vzduchových hmot (tzv. kapek studeného vzduchu) z polární oblasti. Vpád studeného vzduchu vytvoří ve stř. zeměp. šířce bariéru záp. větrům, a proto na závětrné straně kapky tlak vzduchu klesá a vzniká cyklona. Tuto teorii vypracoval něm. fyzik H. v. Helmholtz v letech 1888–1889 a rozšířil F. M. Exner, z hlediska současných znalostí je již překonána.
česky: teorie cyklogeneze bariérová slov: bariérová teória cyklogenézy rus: заслонная теория циклогенеза  1993-a1
barye
jednotka tlaku vzduchu, pro niž platí vztah: 1 barye (ba) = 10–1 Pa = 10–3 hPa. Používala se hlavně pro měření akust. tlaku.
česky: barye slov: barya něm: Barye n rus: бария fr: barye f  1993-a1
beaded lightning
syn. blesk čočkový – vzácně se vyskytující blesk s pravidelně přerušovaným kanálem blesku. Má dlouhé trvání a bývá pozorován jen za silného deště v části zeslabujícího se kanálu blesku. Fyz. vysvětlení se přiklání více k opt. jevu (tenký čárový světelný zdroj pozorovaný přes dešťové kapky) než k nehomogenním el. vlastnostem kanálu blesku.
česky: blesk perlový slov: perlový blesk něm: Perlschnurblitz m rus: жемчужная молния fr: éclair en chapelet f, chaîne d'éclairs  1993-a1
Beaufort wind scale
stupnice založená na účinku větru na různé předměty, pomocí níž se odhaduje rychlost větru. Původní stupnice, sestavená v letech 1805–1808 angl. admirálem F. Beaufortem, vycházela z účinku větru na počet plachet soudobé fregaty. Měla 14 stupňů, z nichž 0 znamenala bezvětří a tedy nemožnost plavby, a 13 bouři, při níž nemohla být rozvinuta ani jedna plachta. P. Petersen ji v roce 1927 doplnil charakteristikou vzhledu mořské hladiny (vlnění) při výskytu větru o rychlosti odpovídající jednotlivým stupňům. Mezinárodně přijatá Beaufortova stupnice, která na pevnině charakterizuje účinky přízemního větru o různé rychlosti na předměty na zemském povrchu, je 13dílná (stupeň 0 až 12) a jejím jednotlivým stupňům odpovídají určité intervaly prům. rychlosti větru v 10 metrech nad zemí (viz tabulka). Pro jednotlivé stupně této stupnice se používají slovní označení: bezvětří, vánek, slabý vítr, mírný vítr, dosti čerstvý vítr, čerstvý vítr, silný vítr, prudký vítr, bouřlivý vítr, vichřice, silná vichřice, mohutná vichřice a orkán. Při odhadu rychlosti větru na moři, především v oblastech s výskytem tropických cyklon, se používá 17dílná stupnice, jejíž poslední čtyři stupně podrobněji člení 12. stupeň Beaufortovy stupnice větru, tj. orkán. Viz též měření větru.
Stupeň Označení Rozpoznávací znaky na pevnině Průměrná rychlost
m.s–1 km.h–1
0 bezvětří Kouř stoupá kolmo vzhůru. 0,0 – 0,2 méně než 1
1 vánek Směr větru je poznatelný podle pohybu kouře, vítr však neúčinkuje na větrnou korouhev. 0,3 – 1,5 1 – 5
2 slabý vítr Vítr je cítit ve tváři, listy stromů šelestí, větrná korouhev se pohybuje. 1,6 – 3,3 6 –11
3 mírný vítr Listy stromů a větvičky v trvalém pohybu, vítr napíná praporky. 3,4 – 5,4 12 – 19
4 dosti čerstvý vítr Vítr zdvíhá prach a kousky papíru, pohybuje slabšími větvemi. 5,5 – 7,9 20 – 28
5 čerstvý vítr Listnaté keře se začínají hýbat, na stojatých vodách se tvoří menší vlny se zpěněnými hřebeny. 8,0 – 10,7 29 – 38
6 silný vítr Vítr pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používání deštníku se stává nesnadným. 10,8 – 13,8 39 – 49
7 prudký vítr Vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná. 13,9 – 17,1 50 – 61
8 bouřlivý vítr Vítr ulamuje větve, chůze proti větru je normálně nemožná. 17,2 – 20,7 62 – 74
9 vichřice Vítr způsobuje menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky a břidlice se střech). 20,8 – 24,4 75 – 88
10 silná vichřice Vyskytuje se na pevnině zřídka, vyvrací stromy, působí škody obydlím. 24,5 – 28,4 89 – 102
11 mohutná vichřice Vyskytuje se velmi zřídka, působí rozsáhlá zpustošení. 28,5 – 32,6 103 –117
12 orkán Ničivé účinky. 32,7 a více 118 a více
česky: stupnice větru Beaufortova slov: Beaufortova stupnica vetra rus: шкала Бофорта něm: Beaufort-Skala f  2014
Beer law
[bérův], syn. zákon Lambertův – zákl. zákon, který v meteorologii popisuje zeslabování intenzity svazku rovnoběžných paprsků záření (především přímého slunečního záření) v atmosféře Země. Lze jej vyjádřit vztahem
dI=βex Ids nebo β exρIds,
kde I je intenzita paprsku, dI její zeslabení na dráhovém úseku ds, ρ značí hustotu prostředí, βex objemový koeficient extinkce a β'ex hmotový koeficient extinkce. Protože koeficient extinkce v atmosféře obvykle silně závisí na vlnové délce záření, používá se Beerův zákon v meteorologické praxi zpravidla pro jednotlivé úseky spektra, které jsou natolik úzké, abychom záření v každém z nich mohli považovat za přibližně monochromatické. Viz též zákon Bouguerův.
česky: zákon Beerův slov: Beerov zákon rus: закон Беера něm: Beersches Gesetz n  1993-a1
belt of Venus
zpravidla slabě narůžovělý pás, jenž krátce po západu nebo před východem Slunce odděluje soumrakový oblouk od části oblohy osvětlované rozptýleným slunečním světlem. Vzniká působením zpětného rozptylu slunečních paprsků na molekulách plynných složek vzduchu. Bývá pozorován při jasné obloze v dostatečně čistém vzduchu.
česky: pás Venušin slov: Venušin pás něm: Venusgürtel m  2014
Bemporad formula
empir. vzorec pro výpočet optické hmoty atmosféry, který přihlíží k zakřivení zemského povrchu a k atmosférické refrakci. Má tvar:
m=p1p0[secθ-2,8 (90-θ)2]
kde m je opt. hmota atmosféry, p0 normální tlak vzduchu, p1 pozorovaný tlak vzduchu a θ zenitový úhel Slunce v úhlových stupních. Vzorec je použitelný při θ < 85°, tj. při výšce Slunce nad ideálním obzorem alespoň 5°, protože při vyšších hodnotách θ závisí velikost opt. hmoty atmosféry příliš na rozložení hustoty vzduchu ve spodních vrstvách ovzduší. To nelze s dostatečnou přesností do vzorce zahrnout. Na základě uvedeného vzorce sestavil A. Bemporad tabulky hodnot m pro různé hodnoty θ, popř. výšek Slunce nad obzorem. Pro hodnoty menší než 70°, tj. při výšce Slunce nad obzorem alespoň 20°, lze Bemporardův vzorec zjednodušit na přibližný vzorec:
m=secθ.
Vzorec odvodil A. Bemporad roku 1905.
česky: vzorec Bemporadův slov: Bemporadov vzorec rus: формула Бемпорада něm: Bemporad-Formel f  1993-a1
Bénard cell
cirkulační element s vert. osou, vyskytující se v rámci termické konvekce, v němž výstupné pohyby vzduchu probíhají v jeho centru a sestupné pohyby na okrajích. Označení podle franc. fyzika H. Bénarda se používá v souvislosti s klasickými labor. experimenty s konvekcí ve vrstvě tekutiny, která je zespodu zahřívána, resp. shora ochlazována. V reálné atmosféře se s analogickými procesy setkáváme např. ve vrstvě oblačnosti, která je v oblasti horní hranice ochlazována dlouhovlnným vyzařováním. Viz též konvekce buněčná.
česky: buňka Bénardova slov: Bénardova bunka něm: Benard-Zelle f rus: ячейка Бенара fr: cellule de Bénard f  1993-a3
Benard convection
česky: konvekce Bénardova slov: Bénardova konvekcia rus: безоблачная конвекция něm: Bénard-Konvektion f  2014
Benguela Current
studený oceánský proud ve východním segmentu jihoatlantského subtropického koloběhu oceánské vody. V jihovýchodním Atlantiku se odděluje od Západního příhonu a směřuje podél západního pobřeží Afriky do ekvatoriální zóny, kde se vlivem pasátů stáčí k severozápadu a přechází v Jižní rovníkový proud. Ochlazováním přilehlého vzduchu způsobuje vznik hustých mlh a stabilizaci teplotního zvrstvení atmosféry, která příspívá k ariditě klimatu pouště Namib.
česky: proud Benguelský slov: Benguelský prúd něm: Benguelastrom m  2017
benzo(a)pyrene
v rámci ochrany čistoty ovzduší dnes jedna z nejvíce sledovaných znečišťujících příměsí. Jde o polycyklický aromatický uhlovodík (PAH) s pěti benzenovými kruhy a sumárním vzorcem C20H12. Vyskytuje se např. v uhelném dehtu, ve výfukových plynech a obecně v kouřích vznikajících při spalování organických materiálů (včetně cigaretového kouře), vzniká též při grilování. V atmosféře je obvykle vázán na pevné aerosolové částice, přisuzují se mu významné vlivy karcinogenní a mutagenní povahy, např. poškozování DNA v prenatálním vývoji, dále různé dráždivé účinky apod. Do organismů se dostává při vdechování, s potravou, ale prostupuje též kůží.
česky: benzo(a)pyren slov: benzo(a)pyrén  2017
Bergen school of meteorology
česky: škola meteorologická bergenská slov: bergenská meteorologická škola rus: бергенская метеорологическая школа něm: Bergener Schule f  1993-a1
Bergeron-Findeisen theory
teorie, která vysvětluje vznik srážkových částic ve smíšených oblacích. Základem vysvětlení je skutečnost, že při dané teplotě pod bodem mrazu je hodnota tlaku nasycené vodní páry nad ledem nižší než hodnota tlaku nasycené vodní páry nad vodou. Největší rozdíl mezi oběma hodnotami je při –12 °C. V oblaku nebo v jeho části, která sestává z drobných přechlazených vodních kapek, odpovídá tlak vodní páry hodnotě nasycení nad vodou a vodní pára nad ledem je tedy přesycená. Dojde-li ke vzniku ledových krystalků heterogenní nukleací na ledových jádrech nebo jiným mechanizmem (viz sekundární nukleace ledu), mohou krystalky v prostředí přesyceném vzhledem k ledu rychle růst depozicí vodní páry na účet vypařujících se vodních kapek. Narostou-li krystalky do dostatečné velikosti, budou padat k zemi a na své cestě dále porostou zachycováním a namrzáním přechlazených kapek. Tímto způsobem mohou ledové oblačné částice narůstat do rozměrů srážkových částic během 10 až 20 min, kdy začnou ve formě srážek z oblaku vypadávat. V nižších teplejších vrstvách atmosféry pak případně tají, a mění se v kapky deště. Tento proces je důležitý zejména při vývoji srážek z vrstevnaté oblačnosti v mírných zeměpisných šířkách. Základy této teorie, kterou dnes označujeme jako teorie vzniku srážek ledovým procesem, položil švédský meteorolog T. Bergeron v roce 1935 a teorii rozvinul něm. fyzik W. Findeisen v roce 1938. Část této teorie, vztahující se ke vzniku a růstu krystalků heterogenní nukleací ledu, popsal již v roce 1911 A. Wegener. Proto se tento proces růstu ledových částic a jejich transformace na déšť někdy označuje jako Bergeronův–Findeisenův–Wegenerův.
česky: teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova slov: Bergeronova-Findeisenova teória vzniku zrážok rus: теория Бержерона-Финдейзена, теория осадкообразования Бержерона-Финдейзена  1993-b3
Berg`s classification of climate
efektivní klasifikace klimatu, sestavená L. S. Bergem (1925) na základě poznatků o rozšíření přírodních krajinných celků (zón) Země. Rozlišuje klima velkých a malých nadmořských výšek, v jejich rámci pak dvanáct klimatických typů: klima tundry, tajgy, listnatých lesů mírných šířek, monzunové klima mírných šířek, stepní klima, středomořské klima, klima vlhkých subtropických lesů, mimotropických pouští v nitrech pevnin, tropických pouští, klima savanové a klima vlhkých tropických pralesů. Některé Bergovy klimatické typy se shodují s typy Köppenovy klasifikace klimatu, na rozdíl od ní však hranice klimatických oblastí nejsou určeny hodnotami klimatických prvků, nýbrž znaky krajiny, jako je rozsah typů vegetace, půdních druhů atd.
česky: klasifikace klimatu Bergova slov: Bergova klasifikácia klímy rus: классификация климатов Берга něm: Klimaklassifikation nach Berg f  1993-b2
Berlin phenomenon
česky: fenomén berlínský slov: berlínsky fenomén rus: берлинский феномен, внезапное стратосферное потепление něm: Berliner Phänomen n fr: réchauffement stratosphérique soudain m  1993-a1
Bermuda High
na klimatologických mapách záp. část azorské anticyklony. V jednotlivých synoptických situacích se bermudská anticyklona vyskytuje v záp. části subtropického pásma sev. Atlantiku. Existuje buď společně s azorskou anticyklonou (položenou dále k východu) nebo samostatně, kdy představuje azorskou anticyklonu posunutou daleko na západ.
česky: anticyklona bermudská slov: bermudská anticyklóna něm: Bermuda-Antizyklone f, Bermuda-Hoch n rus: бермудский антициклон fr: anticyclone des Bermudes m  1993-a1
Berson's winds
záp. větry ve stratosféře nad centrální částí tropického pásma, které se zde vyskytují současně s východními větry Krakatoa, s nimiž se v různých výškách vrstvy od 20 do 35 km periodicky střídají v rámci kvazidvouleté oscilace. Byly objeveny něm. meteorologem A. Bersonem roku 1908 (Süring, 1910), kdy vanuly ve spodních hladinách uvedené vrstvy, což vedlo k chybné představě o jejich trvale nižší výšce oproti větrům Krakatoa.
česky: větry Bersonovy západní slov: Bersonove západné vetry rus: западные ветры в тропиках něm: Berson-Westwinde m/pl  1993-a3
bidirectional wind vane
citlivá směrovka určená k současnému zjišťování hodnot horiz. i vert. složky směru větru. V současné době se už prakticky nepoužívá. Viz též směrovka větrná.
česky: směrovka větrná dvoukomponentní slov: dvojzložková veterná smerovka rus: бифлюгер, двухкомпонентная флюгарка něm: Zweikomponenten Windfahne f  1993-a3
bimetal
teploměrné čidlo tvořené dvěma kovovými pásky z materiálů o různých koeficientech roztažnosti, které jsou spolu svařeny. Deformace systému v závislosti na změně teploty se využívá jako míra teplotní změny. Závisí na rozdílu délkových součinitelů roztažnosti materiálů obou složek bimetalu, na čtverci celkové délky (rozvinutého) bimetalu, na jeho tloušťce a šířce a na vrcholovém úhlu oblouku, do něhož je stočen. Viz též teploměr bimetalický.
česky: bimetal slov: bimetál něm: Bimetall n rus: биметаллическая пластинка fr: bilame m  1993-a2
bimetallic thermometer
teploměr, jehož čidlem je bimetal. Při měření se využívá výchylky volného konce bimetalu, která závisí na velikosti teplotní změny. Tento princip měření se v meteorologii používal při registraci teploty vzduchu pomocí termografu, radiosond apod. Patří mezi deformační teploměry.
česky: teploměr bimetalický slov: bimetalický teplomer rus: биметаллический термометр  1993-a2
bioclimate
klima posuzované ve vztahu k živým organismům nebo klima spoluvytvářené živými organismy. Termín bioklima tedy znamená:
1. soubor klimatických podmínek existence živých organismů;
2. klimatické (zpravidla mikroklimatické) poměry prostředí modifikované výskytem a životními projevy organismů, např. bioklima měst, lesa, doupěte apod. Studiem bioklimatu se zabývá bioklimatologie. Viz též ekoklima, klimatoterapie, klimatop, klima porostové.
česky: bioklima slov: bioklíma něm: Bioklima n rus: биоклимат fr: bioclimat m  1993-a0
bioclimatology
česky: bioklimatologie slov: bioklimatológia něm: Bioklimatologie f rus: биоклиматология fr: bioclimatologie f  1993-a0
biometeorological forecast
označení pro předpověď počasí z hlediska meteotropních účinků na lidský organizmus. Vydává se s cílem zmenšit nepříznivé projevy počasí u osob se zvýšenou vnímavostí na počasí. V některých státech jsou tyto předpovědi určeny i pro skupiny osob, které vykonávají činnost vysoce závislou na počasí, např. řidiče motorových vozidel apod. V tomto smyslu bylo dříve častější označení předpověď medicinsko-meteorologická. V širším pojetí zahrnuje biometeorologická předpověď i předpověď výskytu či aktivity organizmů závislých na počasí a ohrožujících zdraví člověka (např. klíště, bodavý hmyz). Viz též meteotropismus, nemoci meteotropní, meteosenzibilita.
česky: předpověď biometeorologická slov: biometeorologická predpoveď rus: биометеорологический прогноз něm: biometeorologische Vorhersage f  1993-a3
biometeorology
obor meteorologie studující vlivy počasí nebo vlivy jednotlivých meteorologických prvků na živé organizmy. V Česku je biometeorologie většinou považována za součást bioklimatologie v širším smyslu. Viz též meteorologie lékařská, předpověď biometeorologická.
česky: biometeorologie slov: biometeorológia něm: Biometeorologie f rus: биометеорология fr: biométéorologie f  1993-a3
biosphere
obal Země tvořený živými organizmy nebo v širším pojetí prostředím, které obývají. Z tohoto hlediska je biosféra sférou průniku svrchní litosféry, pedosféry, hydrosféry a troposféry.
česky: biosféra slov: biosféra něm: Biosphäre f rus: биосфера fr: biosphère f  1993-a3
Bishop's ring
fotometeor, který lze pozorovat za jasné oblohy jako červenohnědý prstenec kolem Slunce a jehož vnitřní okraj má poloměr kolem 10° a vnější kolem 20°. Při snižování výšky Slunce nad obzorem se oba poloměry zvětšují. Vzniká ohybem světla na pevných částicích, obvykle vulkanického původu. Úkaz je nazván podle S. Bishopa, který jej poprvé pozoroval a popsal 5. září 1883 v Honolulu, po výbuchu sopky Krakatoa. Viz též jev ohybový.
česky: kruh Bishopův slov: Bishopov kruh rus: кольцо Бишопа něm: Bishop-Ring m  1993-a1
bivane
citlivá směrovka určená k současnému zjišťování hodnot horiz. i vert. složky směru větru. V současné době se už prakticky nepoužívá. Viz též směrovka větrná.
česky: směrovka větrná dvoukomponentní slov: dvojzložková veterná smerovka rus: бифлюгер, двухкомпонентная флюгарка něm: Zweikomponenten Windfahne f  1993-a3
black body
fiktivní těleso, které všechno dopadající elmag. záření absorbuje, nic neodráží ani nepropouští. Při pozorování se proto jeví jako dokonale černé. Jako všechna fyz. tělesa, tak i absolutně černé těleso při teplotě různé od 0 K vyzařuje elmag. záření, jehož intenzita se řídí Planckovým zákonem. Absolutně černé těleso je vždy izotropním neboli kosinovým zářičem. Zemský povrch má v oboru dlouhovlnného záření vlastnosti, které dobře odpovídají vlastnostem tzv. šedého tělesa, jehož spektrální vyzařovací funkce Eλ může být vyjádřena ve tvaru:
Eλ=Eλ&epsiv;,
kde Eλ definujeme Planckovým zákonem a ε je tzv. relativní vyzařovací schopnost (emisivita), závisející na vlnové délce.
česky: těleso absolutně černé slov: absolútne čierne teleso rus: абсолютно черное тело  1993-a3
black body radiation
elmag. záření, jehož spektrální složení je přesně dáno Planckovým zákonem. Viz též těleso absolutně černé.
česky: záření černého tělesa slov: žiarenie čierneho telesa rus: излучение черного тела něm: Hohlraumstrahlung f, Strahlung eines schwarzen Körpers f  1993-a1
black frost
mráz (teplota vzduchu nižší než 0,0 °C) bez přítomnosti sněhové pokrývky.
česky: holomráz slov: holomráz rus: мороз без инея něm: Barfrost m, Kahlfrost m  1993-a1
black storm
prachová bouře v černozemních oblastech (např. na Ukrajině, na jihu evropské části Ruska, v USA apod.). Černá bouře působí značné hospodářské škody, neboť poškozuje velmi úrodné půdy. Viz též suchověj.
česky: bouře černá slov: čierna búrka něm: schwarzer Sturm m rus: черная буря fr: tempête de poussière (noire) f  1993-a3
black-body temperature
syn. teplota jasová – fiktivní teplota vyzařujícího reálného tělesa, která odpovídá teplotě absolutně černého tělesa, emitujícího v daném spektrálním pásmu (kanálu), resp. vlnové délce, záření stejné intenzity jako je záření reálného tělesa naměřené radiometrem. Někdy se používá termín teplota jasová. Radiační teplota oblačnosti je silně závislá na mikrofyzikálním složení, optické hustotě a na vlnové délce spektrální oblasti, ve které oblačnost pozorujeme. Vzhledem k tomu, že většina reálných objektů má emisivitu menší než jedna, je radiační teplota ve většině případů (s výjimkou částečně transparentní oblačnosti) nižší než teplota reálná (termodynamická).
česky: teplota radiační slov: radiačná teplota rus: радиационная температура, температура излучения  2014
black-bulb thermometer
teploměr, jehož nádobka je pokryta sazemi, a proto se chová přibližně jako absolutně černé těleso. Je umístěn ve vakuovaném skleněném obalu. Teplotní rozdíl údaje insolačního teploměru a teploty okolního vzduchu měl být mírou intenzity dopadajícího krátkovlnného záření a tvořil součást dnes již málo používaného pyranometru Aragova–Davyova.
česky: teploměr insolační slov: inzolačný teplomer rus: зачерненный термометр  1993-a2
blizzard
amer. označení pro déletrvající stav počasí charakterizovaný velmi silným větrem, který víří sníh nebo je doprovázen hustým sněžením. V USA je takto označován stav počasí trvající nejméně 3 hodiny, kdy minutový průměr rychlosti přízemního větru dosahuje hodnoty vyšší než 15 m.s–1 a vysoko zvířený sníh nebo husté sněžení snižují dohlednost pod 400 m. V Sev. Americe se blizard vyskytuje v zimě při sz. proudění v týlu cyklony. V hovorové řeči se termín blizard používá pro jakoukoliv sněhovou bouři spojenou s velmi silným větrem. Viz též buran, purga.
česky: blizard slov: blizard něm: Blizzard m rus: близзард fr: blizzard m  1993-a3
blocking action
zabránění postupu postupujících cyklon a anticyklon v západovýchodním směru v mírných zeměpisných šířkách. Blokování je spojeno s výrazně meridionálním charakterem proudění, zejména ve vyšších hladinách, a zpravidla je charakterizováno přítomností vysoké a teplé anticyklony ve vyšších zeměp. šířkách a přítomností jedné či více uzavřených cyklonálních cirkulací v nižších zeměp. šířkách. Tento anomální typ cirkulace přetrvává často déle než 7 dní a celý systém je buď téměř bez pohybu, nebo se jen velmi zvolna přesouvá k západu. V západní Evropě je blokování vyvoláváno azorskou anticyklonou, vysouvající se k severu nad 50. s. š., nejčastěji nad Britské ostrovy. Frontální vlny postupují po jejím sev. okraji z Atlantiku nad Skandinávii a ve stř. Evropě převládají sev. složky proudění. Blokování vyskytující se nad vých. Evropou způsobuje zpomalení rychlosti postupu frontálních systémů nad stř. Evropou a někdy i jejich zvlnění. Viz též anticyklona blokující.
česky: blokování slov: blokovanie něm: Blockierung f rus: блокирование fr: blocage m  1993-a3
blocking anticyclone
pomalu se pohybující anticyklona mírných šířek působící jako překážka pohybu frontálních cyklon od západu k východu. Viz též blokování.
česky: anticyklona blokující slov: blokujúca anticyklóna něm: blockierende Antizyklone f rus: блокирующий антициклон fr: anticyclone de blocage m  1993-a1
blood rain
syn. déšť červený – déšť zabarvený červeným prachem, popř. červenými řasami. Ve stř. Evropě je krvavý déšť zabarven především pouštním africkým prachem, pronikajícím do této oblasti ve vyšších vrstvách atmosféry při silném proudění již. směrů, zpravidla na přední straně výškových brázd. Po oschnutí dešťových kapek zůstává na povrchu předmětů nebo na sněhové pokrývce minerální vrstvička červeného zabarvení.
česky: déšť krvavý slov: krvavý dážď něm: Blutregen m rus: кровaвый дождь fr: pluie de sang f, pluie rouge f  1993-a1
blowing dust or sand
zvířený prach nebo písek dosahující nad úroveň očí pozorovatele (cca 150 cm nad zemí), takže dohlednost je znatelně snížena. Viz též sníh vysoko zvířený.
česky: prach nebo písek vysoko zvířený  1993-a3
blowing snow
zvířený sníh, jehož částice jsou zdviženy do značné výšky nad zemí a unášeny větrem, takže vodorovná dohlednost ve výšce očí pozorovatele je zpravidla velmi malá a může být snížená ještě ve výšce 1 km nad zemí.
česky: sníh vysoko zvířený slov: vysoko zvírený sneh rus: снeжная низовая метель něm: Schneetreiben n  1993-a3
blue jet
česky: výtrysk modrý slov: modrý výstrek něm: blue jet m  2016
blue of the sky
charakteristické modré zabarvení bezoblačné oblohy, popř. bezoblačné části oblohy, způsobené molekulárním rozptylem světla. Tento jev lze kvantit. popsat pomocí Rayleighova zákona, podle něhož klesá intenzita rozptýleného světla se čtvrtou mocninou vlnové délky. Ve viditelné oblasti rozptýleného slunečního záření tedy převažují kratší vlnové délky, z modrofialového konce spektra. Jsou-li v atmosféře přítomny prachové či vodní částice, rozptyl se stává méně závislým na vlnové délce, takže barva rozptýleného světla přechází k bílé. Modř oblohy je proto určitým indikátorem zakalení atmosféry.
Modř oblohy se měří pomocí různých druhů tzv. cyanometrů, jejichž základem je stupnice odstínů modré barvy, sahající od bílé přes ultramarínovou k černé. První kvantitativní měření modře oblohy provedl a popsal Horace Bénédict de Saussure v letech 1788 - 1789. Využil přitom stupnici o 53 různých odstínech modré. Pro obdobný odhad bylo užito několika dalších typů stupnic a provedena řada srovnávacích měření. Tato aktivita vyústila v definici Linkeho stupnice modře oblohy. V současné době se v ČR podobná měření provozně neprovádějí.

 
česky: modř oblohy slov: modrosť oblohy rus: голубой цвет неба, синева неба něm: Himmelsblau n  1993-a3
blue or green moon
česky: měsíc modrý nebo zelený slov: modrý alebo zelený mesiac rus: синяя или зеленая луна něm: blauer oder grüner Mond m  1993-a1
blue or green sun
fotometeor vznikající v důsledku Mieova efektu při dostatečné koncentraci částic atmosférického aerosolu, které intenzivně selektivně rozptylují kratší vlnové délky viditelného slunečního záření (fialovou, modrou, popř. zelenou barvu) do směrů, jež svírají velmi malé úhly se směrem přímých slunečních paprsků. Sluneční kotouč se pak jeví jako namodralý nebonazelenalý. Podobný úkaz může být pozorován i u měs. světla (modrý nebo zelený měsíc). Tento jev se vyskytuje zcela ojediněle.
česky: slunce modré nebo zelené slov: modré alebo zelené slnko rus: голубое или зеленое солнце něm: blaue oder grüne Sonne f  1993-a1
blue starter
česky: spouštěč modrý slov: modrý spúšťač  2016
boiling point
syn. teplota varu – teplota, při níž je tlak nasycené páry nad povrchem kapalné fáze dané látky roven vnějšímu tlaku, v atmosférických podmínkách tlaku vzduchu. Bod varu čisté vody je při normálním tlaku roven 100 °C (373,15 K). Tato teplota byla zvolena jako jeden ze dvou základních bodů při definování Celsiovy teplotní stupnice. S klesajícím tlakem vzduchu se bod varu vody snižuje. Této závislosti se využívá při měření nadm. výšek hypsometry. Viz též bod sublimace.
česky: bod varu slov: bod varu něm: Siedepunkt m rus: точка кипения fr: point d'ébullition m  1993-a3
boiling point
syn. bod varu.
česky: teplota varu slov: teplota varu rus: точка кипения  1993-a1
bologram
registr. záznam bolometru.
česky: bologram slov: bologram něm: Bologramm n rus: болограмма fr: diagramme d'enregistrement d'un bolomètre m, bologramme m  1993-a1
bolometer
přístroj pro měření intenzity záření, jehož princip je založen na změně el. odporu tepelně závislého vodiče ohřátého pohlcenou energií. Bolometr tvoří obvykle velmi tenký pásek vodiče (z platiny nebo zlata), který je z osvětlené strany začerněn a zařazen do větve Wheatsonova můstku. Obvykle jsou bolometrická tělíska dvě, z nichž jedno je měrné a druhé srovnávací, které eliminuje vliv teploty v okolí. Jedná se především o laboratorní přístroj, který se v meteorologii používá pouze pro speciální účely. První bolometr zkonstruoval amer. astronom S. P. Langley v roce 1880.
česky: bolometr slov: bolometer něm: Bolometer n rus: болометр fr: bolomètre m  1993-a2
Boltzmann constant
množství energie potřebné k zahřátí jedné částice (molekuly) ideálního plynu o jeden kelvin, lze ji vyjádřit jako podíl univerzální plynové konstanty a Avogadrovy konstanty, má hodnotu 1,380 648.10-23 J.K-1.
česky: konstanta Boltzmannova něm: Boltzmann-Konstante f slov: Boltzmannova konštanta  2016
bombogenesis
syn. cyklogeneze rapidní – velmi intenzivní prohlubování cyklony, k němuž dochází několikrát ročně např. nad severním Atlantikem nebo při východním pobřeží USA. Za kritérium se obvykle považuje pokles tlaku vzduchu redukovaného na hladinu moře vyjádřeného v hPa za 24 hodin o hodnotu tzv. bergeronu, což je 24násobek poměru sinu dané zeměpisné šířky a sinu 60o. Takto rychlému vývoji napomáhá především existence oblasti se silnou baroklinitou, zvýšenou cyklonální vorticitou a dostatečným obsahem vodní páry ve spodní a střední troposféře. Příslušné podmínky typicky odpovídají situaci, kdy ve spodní troposféře je vytvořen cyklonální vír na frontální vlně pod pravou částí vchodu výškového tryskového proudění. Nástup explozivní cyklogeneze bývá spojen se začátkem okluzního procesu ve frontální cykloně.
 
česky: cyklogeneze explozivní  2019
boorga
prudký sv. vítr na Aljašce v zimě, nesoucí nebo ženoucí sníh. Burga má podobné vlastnosti jako zimní sněhový buran a nebo purga na Sibiři. Viz též blizard.
česky: burga slov: burga něm: Boorga rus: бурга fr: burga m, vent d'Alaska m  1993-a1
bora
původní označení pro studený a nárazovitý severovýchodní padavý vítr, který vane z vnitrozemí Balkánu přes Dinárské hory na pobřeží Jaderského moře a přináší, zejména v chladném pololetí, výrazné ochlazení. V současné době tak označujeme silný, studený a nárazovitý padavý vítr podmíněný orografií i v jiných zemích (např. v Rusku novorosijská bóra), a to nejen v pobřežních oblastech. Bóra představuje prudký, nárazovitý gravitační vítr daný klesavým pohybem těžkého, relativně velmi studeného vzduchu, který se převalil přes horské pásmo po svém předchozím postupném nahromadění na návětrné straně. Lokálně může efektu bóry významně napomoci sníženina v daném horském pásmu typu horského sedla, průsmyku apod.
česky: bóra slov: bóra něm: Bora f rus: бора fr: bora f  1993-a3
boreal
viz holocén.
česky: boreál slov: boreál něm: Boreal n rus: бореаль, бореальный климат fr: boréal m  1993-a3
boreal climate
Köppenově klasifikaci klimatu jedno z pěti hlavních klimatických pásem, označené písmenem D. Vyznačuje se velkými rozdíly mezi zimou a létem, kdy prům. měs. teplota vzduchu v nejteplejším měsíci dosahuje nejméně 10 °C, zatímco v nejchladnějším měsíci roku klesá pod –3 °C. Léto je natolik teplé, že umožňuje růst jehličnatých lesů; odtud označení boreálního klimatu jako klima tajgy nebo též mikrotermické klima. Naopak označení sněžné klima je pro toto klimatické pásmo chybné. Existence boreálního klimatu je vázána na přítomnost rozsáhlé pevniny, proto se vyskytuje pouze na severní polokouli a bývá někdy označováno jako severské klima. Silná termická kontinentalita klimatu uvnitř těchto pevnin způsobuje nejvýraznější roční chod teploty vzduchu na Zemi. V těchto oblastech jsou zimy mimořádně mrazivé, viz pól chladu. Prům. roč. teplota vzduchu zde klesá k výrazně záporným hodnotám, což umožňuje existenci permafrostu. Prům. roč. úhrny srážek dosahují v boreálních oblastech zpravidla stovek milimetrů, dostatečná humidita klimatu je nicméně dána malým výparem. Z hlediska roč. chodu srážek dominuje klimatický typ celoročně vlhký (Df), ve východní Asii však najdeme i typ se suchou zimou (Dw), který lze řadit k monzunovému klimatu. Boreální klima se částečně kryje s klimatem mírných šířek a se subarktickým klimatemAlisovově klasifikaci klimatu.
česky: klima boreální slov: boreálná klíma rus: бореальный климат něm: boreales Klima n  1993-b3
Bouguer law
syn. zákon Lambertův–Bouguerův, vzorec Bouguerův – zákon vyjadřující zeslabení intenzity záření při průchodu atmosférou vzhledem k intenzitě záření na horní hranici atmosféry. Má tvar
I=I0exp(-0 βexρds )=I0exp(-m0 βexρdz)
který dostaneme integrací Beerova zákona přes celou tloušťku atmosféry. Symbol I značí intenzitu přímého slunečního záření na zemském povrchu, I0 intenzitu přímého slunečního záření na horní hranici atmosféry, ρ hustotu vzduchu, β'ex hmotový koeficient extinkce, m relativní optickou hmotu atmosféry a ds, resp. dz infinitezimální úsek dráhy paprsku, resp. infinitezimální úsek vertikály. Použijeme-li substituci
f=exp(-0 βexρdz)
obdržíme I = I0 fm, kde f je koeficient propustnosti atmosféry. Protože koeficient extinkce i koeficient propustnosti v atmosféře značně závisejí na vlnové délce procházejícího záření, používají se uvedené vzorce v meteorologii zpravidla pro jednotlivé úseky spektra, které jsou natolik úzké, abychom záření v každém z nich mohli považovat za přibližně monochromatické. Bouguerův zákon byl poprvé experimentálně stanoven franc. přírodovědcem P. Bouguerem (1729). Nezávisle jej formuloval též J. H. Lambert (1760).
česky: zákon Bouguerův slov: Bouguerov zákon rus: закон Буге něm: Bouguersches Gesetz n  1993-a2
Bouguer´s law
česky: vzorec Bouguerův slov: Bouguerov vzorec něm: Bouguer-Lambert-Beer-Gesetz n  1993-a1
boundary layer climate
nevhodné označení pro klima posuzované z hlediska faktorů projevujících se typicky v mezní vrstvě atmosféry a souvisejících s bezprostředním působením aktivního povrchu na procesy v atmosféře. Jedná se zejména o klimatologické hodnocení režimů proudění vzduchu, teplotního zvrstvení ovzduší, prostorového rozptylu znečišťujících příměsí, denních a roč. změn teploty a vlhkosti vzduchu v mezní vrstvě, které jsou ovlivňovány tvarem reliéfu a drsností zemského povrchu, jeho teplotou, schopností odrážet sluneční záření, vypařovat vodu, vlastnostmi půdy apod. Viz též klimatologie mezní vrstvy atmosféry.
česky: klima mezní vrstvy atmosféry slov: klíma hraničnej vrstvy atmosféry rus: климат приземного слоя воздуха něm: Klima in der atmosphaerischen Grenzschicht n  1993-b2
boundary layer climatology
část klimatologie pojednávající zpravidla v měřítku mezoklimatu o klimatických charakteristikách mezní vrstvy atmosféry. Určujícími veličinami jsou většinou vertikální profily vektoru větru, stability teplotního zvrstvení ovzduší, turbulentního toku tepla, vodní páry atd. Součástí této vědní disciplíny je i klimatologie znečištění ovzduší, poskytující dlouhodobé charakteristiky imisí a potenciálu znečištění ovzduší. Viz též klima mezní vrstvy atmosféry.
česky: klimatologie mezní vrstvy atmosféry slov: klimatológia hraničnej vrstvy atmosféry rus: климатология пограничного слоя атмосферы něm: Klimatologie der Grenzschicht der Atmosphäre f, Klimatologie der atmosphärischen Grenzschicht f  1993-a1
boundary layer meteorology
česky: meteorologie mezní vrstvy atmosféry slov: meteorológia hraničnej vrstvy atmosféry rus: метеорология пограничного слоя атмосферы něm: Grenzschichtmeteorologie f, Meteorologie der atmosphärischen Grenzschicht f  1993-a1
boundary layer of atmosphere
obecně vrstva atmosféry, v níž se bezprostředně projevuje vliv zemského povrchu na pole meteorologických prvků. Pokud mezní vrstvu atmosféry posuzujeme z hlediska proudění, tj. uvažujeme ji jako vrstvu, v níž se projevuje tření proudícího vzduchu o zemský povrch, mluvíme o vrstvě tření. Obdobně definujeme teplotní nebo vlhkostní mezní vrstvu jako vrstvu, v níž je denní chod teploty nebo vlhkosti ovlivňován podkladem. Mezní vrstva atmosféry dosahuje od zemského povrchu do výše několika stovek m až přibližně 2 km a výška její horní hranice roste se zvětšující se drsností zemského povrchu, s rychlostí větru a s rostoucí instabilitou teplotního zvrstvení ovzduší. Součástí mezní vrstvy atmosféry je přízemní podvrstva atmosféry, též zvaná vrstva konstantního toku (viz vrstva atmosféry přízemní). Lze rozlišovat turbulentní a laminární mezní vrstvu podle toho, zda v ní je turbulentní nebo laminární proudění. Reálná mezní vrstva atmosféry je zpravidla turbulentní. Laminární proudění se vyskytuje pouze nad hladkými typy povrchu (např. nad vodní hladinou při slabém větru, nebo nad uhlazenou sněhovou pokrývkou) v tenké vrstvě vzduchu o tloušťce řádově 10–3 až 10–2 m v tzv. laminární vrstvě neboli laminární podvrstvě. Tato laminární vrstva je od turbulentní mezní vrstvy oddělena tenkou vrstvou s nedokonale vyvinutou turbulencí. Neúplně vyvinutá turbulence bývá často v nejtěsnější blízkosti zemského povrchu i tehdy, není-li plně vytvořena laminární vrstva. Viz též stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry, klimatologie mezní vrstvy atmosféry, modely mezní vrstvy atmosféry, hranice mezní vrstvy atmosféry, typizace mezní vrstvy atmosféry.
česky: vrstva atmosféry mezní slov: hraničná vrstva atmosféry rus: атмосферный пограничный слой, пограничный слой атмосферы něm: atmosphärische Grenzschicht f, Grenzschicht der Atmosphäre f  1993-a3
boundary layer station
met. stanice provádějící měření v mezní vrstvě atmosféry. Rozsah měření je dán technikou a zaměřením stanice, např. může být použito vysokého stožáru, met. balonu, upoutané sondy, nepřímých letounových měření apod. Většinou měření této stanice navazuje na měření synoptické stanice nebo stanice se speciálním zaměřením a bývá nejčastěji využíváno ve spojitosti s výzkumem šíření příměsí v ovzduší a provozem zdrojů těchto škodlivin. Viz též měření meteorologické stožárové, stanice meteorologická na letadlech, stanice aerologická.
česky: stanice měřící v mezní vrstvě atmosféry slov: stanica merajúca v hraničnej vrstve atmosféry něm: Station für Messungen in der atmosphärischen Grenzschicht f  1993-a1
Boundary Layer Structures (BL-View)
(BL-View) – prezentační modul ceilometru, který umožňuje měřit a zobrazovat mezní vrstvu atmosféry. BL-View zobrazuje strukturu mezní vrstvy na základě algoritmu, který určuje výšku směšování (tlouštku směšovací vrstvy) v závislosti na koncentraci aerosolů v atmosféře. Automaticky analyzovaná data mezní vrstvy jsou uložena do logických souborů, které mohou být využity i v jiných aplikacích. Směšovací výška je klíčovým parametrem pro sledování znečištění ovzduší městskými emisními zdroji a emisemi z dopravy v závislosti na počasí, jako např. větru, oblačnosti, srážkách atd. Zároveň jsou informace o množství znečišťujících látek v atmosféře, které se jakožto kondenzační jádra podílí na procesech tvorby oblačnosti, důležitým indikátorem pro předpověď srážek. Přímý překlad do češtiny se nepoužívá.
česky: Boundary Layer Structures něm: Grenzschichtstruktur f, Grenzschichtstruktur f slov: Boundary Layer Structures  2016
boundary layer typification
klimatologická abstrakce zákl. charakteristik mezní vrstvy atmosféry, zpravidla podle vertikálních profilů teploty, větru a vlhkosti vzduchu za předpokladu horiz. homogenity polí v mezoměřítku. Významným prvkem při této typizaci je výskyt, výška, vert. rozsah, popř. další charakteristiky teplotních zadržujících vrstev, především inverzí teploty. Za kritéria stabilitních podmínek v mezní vrstvě se zpravidla volí veličiny přímo odvozené z vertikálního teplotního gradientu (mezní vrstva velmi stabilní, mírně stabilní, instabilní, konv. apod.) nebo komplexnější charakteristiky typu Richardsonova čísla.
česky: typizace mezní vrstvy atmosféry slov: typizácia hraničnej vrstvy atmosféry rus: типизация пограничного слоя атмосферы  1993-a1
boundary of inversion layer
hladina v atmosféře, v níž ve směru zdola nahoru začíná, resp. končí inverze teploty vzduchu nebo jiného meteorologického prvku (dolní a horní hranice inverze). Hranice teplotní inverze se na křivce teplotního zvrstvení jeví jako zlomové body a pokud se tlak vzduchu na horní a dolní hranici inverze liší o více než 20 hPa počítají se mezi význačné hladiny.
česky: hranice inverze slov: hranica inverzie rus: граница инверсии něm: Inversionsgrenze f  1993-a3
bounded weak echo region
(BWER, Bounded Weak Echo Region) – přibližně vertikální oblast snížené radiolokační odrazivosti obklopená ze stran a shora vysokou odrazivostí. Tato oblast v nízkých až středních hladinách konvektivních bouří souvisí s výskytem silného vzestupného proudu, který je natolik silný, že v něm nestačí oblačné částice narůst do větších rozměrů, typických pro jádra bouří. Vyskytuje se u intenzivních bouří, především u supercel. Viz též hákovité echo.
česky: oblast snížené radiolokační odrazivosti slov: oblasť zníženej rádiolokačnej odrazivosti  2014
Bourdon tube
kovová uzavřená, zakřivená, a ohebná trubice eliptického příčného průřezu, která se podle svého typu deformuje v závislosti na změnách tlaku nebo teploty vzduchu. Podle velikosti deformace se provádí měření příslušného prvku. Teploměrná Bourdonova trubice je naplněna kapalinou s velkým teplotním součinitelem roztažnosti, která způsobuje svými objemovými změnami, v závislosti na teplotních změnách, deformace trubice. Bourdonova trubice pracuje nejcitlivěji, je-li stočena do oblouku s vrcholovým úhlem přibližně 270°. Byla používána jako čidlo termografů. Tlakoměrná Bourdonova trubice pro met. účely je téměř vzduchoprázdná. Sloužila jako čidlo aneroidů.
česky: trubice Bourdonova slov: Bourdonova trubica rus: трубка Бурдона  1993-a1
Boussinesq approximation
1. aproximace spočívající v uplatnění konceptu turbulentní vazkosti v teorii turbulentního proudění;
2. aproximace používaná při modelování atm. turbulence a konvekce. Představuje zjednodušení příslušných modelových rovnic, kdy se změny hustoty vzduchu uvažují pouze v tom členu rovnic, který představuje vztlakovou sílu, zatímco jinak se hustota vzduchu považuje za konstantní veličinu.
česky: aproximace Boussinesqova slov: Boussinesqova aproximácia rus: приближение Буссинеска něm: Boussinesq-Approximation f, Boussinesq-Approximation f fr: approximation de Boussinesq f  2014
bow echo
syn. obloukové echo – část linie konvektivní bouře, která je ve střední části prohnutá dopředu do tvaru oblouku či luku. Prohnutí linie vzniká urychlením postupu této části díky týlovému vtoku nebo díky downburstům, které byly vyprodukovány na čele bouře. V přední části bow echa se často vyskytují silné nárazy větru, případně tornáda. Viz též derecho, squall line.
česky: bow echo slov: bow echo fr: grain en arc m něm: bow echo  2014
Bowen ratio
poměr množství tepla, které zemský povrch předává turbulentní výměnou a molekulární vodivostí do atmosféry, k množství tepla, jež se na něm spotřebovává na vypařování vody. Čís. hodnota Bowenova poměru kolísá v širokých mezích a pro volnou hladinu oceánu se nejčastěji orientačně udává jako 0,1. Bowenův poměr je měřitelnou veličinou, v tom spočívá jeho význam pro různé teor. i praktické úvahy a výpočty. Je pojmenován podle australského meteorologa J. S. Bowena.
česky: poměr Bowenův slov: Bowenov pomer rus: отношение Боуэна něm: Bowen-Verhältnis n  1993-a1
Boyle law
česky: zákon Boyleův slov: Boyleov zákon rus: закон Бойля něm: Boylesches Gesetz n  1993-a1
Boyle-Mariotte law
syn. zákon Boyleův, zákon Mariotteův – zákon, podle něhož tlak plynu dané hmotnosti je při stálé teplotě nepřímo úměrný jeho objemu, neboli součin tlaku a objemu plynu je při stálé teplotě konstantní. Platí tedy
p&ThickSpace;.&ThickSpace;V=konst,
kde p je tlak a V objem daného plynu. Boyleův–Mariotteův zákon platí přesně pro ideální plyn a s dostatečnou přesností pro většinu plynů při běžných hodnotách teploty a tlaku. Při vysokých tlacích a ve stavu blízkém zkapalnění vykazují všechny plyny značné odchylky od uvedeného zákona (stlačují se méně). Termodyn. děj probíhající přesně podle Boyleova–Mariotteova zákona se nazývá izotermický děj. Zákon má časté uplatnění v termodynamice atmosféry. Boyleův–Mariotteův zákon, který se stal známým r. 1662, původně objevili R. Boyle a jeho žák R. Townley pro vzduch. Nezávisle na nich byl znovu objeven a zobecněn E. Mariottem r. 1679. Viz též zákon Charlesův, zákon Gay-Lussacův, rovnice stavová.
česky: zákon Boyleův–Mariotteův slov: Boyleov a Mariotteov zákon rus: закон Бойля-Мариотта něm: Boyle-Mariottesches Gesetz n, Gesetz von Boyle-Mariotte n  1993-b1
Brazil Current
teplý oceánský proud v západním segmentu jihoatlantského subtropického koloběhu oceánské vody. Vzniká u východního výběžku jihoamerické pevniny z jižní větve Jižního rovníkového proudu a směřuje podél pobřeží Brazílie k jihozápadu. Jeho vliv na klima jižní části Jižní Ameriky je omezen studeným Falklandským proudem, který se za Drakeovým průlivem odděluje od Západního příhonu a s Brazilským proudem se střetá východně od zálivu La Plata.
česky: proud Brazilský slov: brazílsky prúd něm: Brasilstrom m  2017
breakdown of tropopause
diskontinuita ve výšce tropopauzy spojená s výrazným frontogenetickým polem v troposféře. Nastává na rozhraní dvou vzduchových hmot výrazně odlišných vlastností, které mají značně rozdílné výšky tropopauzy. K protržení tropopauzy dochází ve výškové frontální zóně a v oblasti tryskového proudění.
česky: protržení tropopauzy slov: pretrhnutie tropopauzy rus: разрыв тропопаузы něm: Durchbruch der Tropopause m  1993-a1
breeze
syn. vítr pobřežní – 1. vítr brízové cirkulace. Rozeznáváme brízu pevninskou a mořskou, případně jezerní. Její rychlost bývá většinou 3 až 5 m.s–1, v tropických oblastech i vyšší;
2. např. v angl., franc. a něm. jazykové oblasti obecné označení slabšího větru, ve spojení s příslušným přídavným jménem pak pro 2. až 6. stupeň Beaufortovy stupnice větru, např. light breeze (slabý vítr).
česky: bríza slov: bríza něm: Brise f, leichter Wind m rus: бриз fr: brise f  1993-a3
breeze (2.)
1. vítr o prům. rychlosti 0,3 až 1,5 m.s–1 nebo 1 až 5 km.h–1. Odpovídá prvnímu stupni Beaufortovy stupnice větru;
2. obecné označení pro zpravidla slabý vítr místní cirkulace charakteristický výraznou denní změnou směru, jakým je např. bríza.
česky: vánek slov: vánok rus: бриз, тихий ветер něm: Brise f, leiser Zug m  1993-a3
breeze circulation
syn. cirkulace pobřežní – systém místní cirkulace s denní periodicitou, který se může vytvořit při anticyklonálním počasí nad pobřežní zónou a přilehlou částí moří nebo velkých vodních nádrží. Brízová cirkulace je způsobena rozdíly v denním chodu teploty povrchu pevniny a vodních ploch. Ve dne, kdy je moře nebo jezero chladnější než pevnina, vzniká ve vrstvě vzduchu u zemského povrchu přenos chladnějšího a vlhčího vzduchu z moře na pevninu, tzv. mořská nebo jezerní bríza, která je v noci vystřídána prouděním suššího vzduchu z pevniny, tzv. pevninskou brízou. Nad přízemním prouděním se pak vyskytuje kompenzující protisměrné proudění vzduchu, které uzavírá cirkulační systém o vert. rozsahu maximálně 2 až 4 km. Za daných podmínek klesá intenzita a vertikální rozsah brízové cirkulace s rostoucí vertikální stabilitou atmosféry.
Intenzita brízové cirkulace nejvíce roste v době největšího rozdílu teplot mezi pevninou a vodní plochou, maximum její intenzity pak nastává v době blízké nulovému teplotního gradientu, tj. zpravidla těsně po západu, resp. východu Slunce. V případě brízové cirkulace většího prostorového měřítka se ve vyšších zeměp. šířkách objevuje toto maximum dříve vlivem působení Coriolisovy síly, která postupně začne zeslabovat horiz. složku cirkulace kolmou k pobřeží a ovlivňuje tak výraznost a polohu brízové fronty.
Nejpříznivější podmínky pro vznik brízové cirkulace jsou v létě v oblastech subtropických anticyklon, při pobřežích omývaných studeným oceánským proudem, kde se vyskytují největší teplotní rozdíly mezi pevninou a mořem. Zejména v těchto oblastech má brízová cirkulace značný dopad na klima, protože mořská bríza zasahuje poměrně hluboko nad pevninu, kde snižuje denní teplotu vzduchu a zvyšuje jeho vlhkost. Viz též cirkulace terciární.
česky: cirkulace brízová slov: brízová cirkulácia něm: thermische Zirkulation f rus: бризовая циркуляция fr: régime de brise m  1993-a3
breeze front
obdoba atmosférické fronty v mezosynoptickém měřítku, která je možným důsledkem rozdílných tepelných vlastností vodní plochy a pevniny. Brízová fronta se formuje ve spodní troposféře v zóně konvergence mezi horiz. složkou brízové cirkulace a pozaďovým prouděním, v případě mořské nebo jezerní brízy nad pevninou, v případě pevninské brízy nad vodní plochou. V některých dnech v pokročilejších ranních hodinách se mohou vyskytnout oba druhy brízové fronty současně. Výraznost brízové fronty daná velikostí horiz. teplotního gradientu napříč frontou závisí na rozdílu teploty mezi vodní plochou a pevninou, který podmiňuje intenzitu brízové cirkulace, i na denní a roční době.
česky: fronta brízová slov: brízový front  2019
breva
česky: breva slov: breva něm: Breva f rus: брева fr: breva f, bréva f  1993-a2
Brewer spectrophotometer
přístroj, který slouží k měření celkového množství ozonu, oxidu siřičitého a NOx v atmosféře v Dobsonových jednotkách (D.U.) a k měření spektrální intenzity toku ultrafialového slunečního záření ve W.m–2.nm–1. Spektrofotometr Brewerův technologicky navazuje na spektrofotometr Dobsonův. K rozkladu spektra je ale použita mřížka a intenzita toku ultrafialového záření v oblasti 290–325 nm je proměřována s krokem vlnové délky 0,5 nm. Integrací těchto hodnot je možno určit i celkovou energii UV–B záření přenášenou ve zvoleném vlnovém pásmu, nebo na vybraných absorpčních čarách. Přístroj je plně automatický, přizpůsobený pro trvalý venkovní provoz i v extrémních povětrnostních podmínkách. Režim jeho činnosti je řízen počítačem, který rovněž zaznamenává, vyhodnocuje a telekomunikačně přenáší naměřená data. Brewerův spektrofotometr postupně nahrazuje v celosvětové síti spektrofotometr Dobsonův. Přístroj vyvinula kanadská firma SCI–TEC a v současnosti je vyráběn v několika verzích holandskou firmou Kipp-Zonen.
česky: spektrofotometr Brewerův slov: Brewerov spektrofotometer něm: Brewer-Spektrometer n  2014
Brewer–Dobson circulation
koncept velkoprostorové cirkulace v rámci níž se vzduch v tropech dostává z troposféry do stratosféry a dále se pohybuje do vyšších hladin a směrem k pólům. Ve středních a vysokých šířkách pak opět klesá do nižších hladin. Model cirkulace byl navržen v roce 1949 Alanem Brewerem a v roce 1956 Gordonem Dobsonem s cílem vysvětlit pozorované rozložení koncentrací ozonu a vodní páry. Vznik této cirkulace je spojen s působením vertikálně se šířících atmosférických vln na zonální proudění ve stratosféře.
česky: cirkulace Brewerova–Dobsonova něm: Brewer-Dobson-Zirkulation f fr: circulation de Brewer-Dobson f, circulation Brewer-Dobson f slov: Brewerova–Dobsonova cirkulácia  2015
Brewster point
jeden ze tří neutrálních bodů, nalézající se ve výšce 15 až 20° pod Sluncem. Objevil jej skotský fyzik D. Brewster v r. 1840.
česky: bod Brewsterův slov: Brewsterov bod něm: Brewsterpunkt m rus: точка Брюстера fr: point neutre de Brewster m  1993-a1
bright band
vrstva o tloušťce několika stovek metrů, v níž je pozorováno zvýšení radiolokační odrazivosti cca o 5 až 15 dBZ vlivem tání sněhových srážek pod nulovou izotermou. Slouží též jako indikace vrstevnatého charakteru oblačnosti, neboť se nevyskytuje při silných konv. pohybech. V minulosti při pouze manuálním vyhodnocování radiolokační odrazivosti v černobílé škále světlosti, se u nás používalo také označení světlý pás.
česky: bright band slov: bright-band rus: яркая полоса něm: bright band n fr: bande brillante f  2014
brightness temperature
syn. teplota jasová – fiktivní teplota vyzařujícího reálného tělesa, která odpovídá teplotě absolutně černého tělesa, emitujícího v daném spektrálním pásmu (kanálu), resp. vlnové délce, záření stejné intenzity jako je záření reálného tělesa naměřené radiometrem. Někdy se používá termín teplota jasová. Radiační teplota oblačnosti je silně závislá na mikrofyzikálním složení, optické hustotě a na vlnové délce spektrální oblasti, ve které oblačnost pozorujeme. Vzhledem k tomu, že většina reálných objektů má emisivitu menší než jedna, je radiační teplota ve většině případů (s výjimkou částečně transparentní oblačnosti) nižší než teplota reálná (termodynamická).
česky: teplota radiační slov: radiačná teplota rus: радиационная температура, температура излучения  2014
brightness temperature
česky: teplota jasová slov: radiačná teplota  2018
Brinell ice meter
jednoduchý přístroj na měření max. hmotnosti námrazků na vnějších el. vedeních zpravidla za celé námrazové období. Je založen na principu Brinellova tvrdoměru, jímž se zjišťuje působící síla z velikosti vtisku kuličky zatlačené do materiálu konstantní tvrdosti. Zavěšuje se na el. vedení do řetězce izolátorů. Užívané přístroje měří v rozsahu 102 až 3.103 kg. Přístroj je nazván podle švédského inženýra J. A. Brinella (1849–1925).
česky: přístroj Brinellův slov: Brinellov prístroj rus: измеритель обледенения Бринелла něm: Vereisungsmesser nach Brinell m  1993-a3
Brocken bow
viz glórie.
česky: přízrak Brockenský slov: Brockenský prízrak rus: Брокенский призрак něm: Brockengespenst n  1993-a3
Brocken bow
viz glórie.
česky: strašidlo Brockenské slov: Brockenské strašidlo něm: Brocken-Gespenst n  1993-a3
Brocken ghost
viz glórie.
česky: strašidlo Brockenské slov: Brockenské strašidlo něm: Brocken-Gespenst n  1993-a3
Brocken spectrum
viz glórie.
česky: spektrum Brockenské slov: Brockenské spektrum rus: Брокенская радуга něm: Brocken-Gespenst n  1993-a3
Brunt formula
jeden z empir. vzorců pro výpočet efektivního vyzařování zemského povrchu E při jasné obloze. Má tvar:
E=σT4(ab e),
kde T značí teplotu vzduchu v K, e tlak vodní páry podle měření v meteorologické budce, σ je Stefanova–Boltzmannova konstanta, a, b, značí empir. parametry platné pro dané místo. Považujeme-li zemský povrch za dokonale černý v oboru dlouhovlnného záření, lze z Bruntova vzorce odvodit vztah pro zpětné záření Ez ve tvaru:
Ez=σT4( 1a+be),
který bývá v literatuře rovněž označován jako Bruntův vzorec. Bruntův vzorec patří k historicky významným vztahům. Viz též vzorec Ångströmův.
česky: vzorec Bruntův slov: Bruntov vzorec rus: формула Брента něm: Bruntsche Formel f  1993-a2
Brunt–Vaisala frequency
jedna z často užívaných charakteristik stabilitních poměrů v atmosféře. Je dána jako
gΘΘz,
kde z značí vertikální souřadnici, g tíhové zrychlení a Θ potenciální teplotu. Při stabilním teplotním zvrstvení má reálnou hodnotu a představuje pak frekvekci kmitů, do kterých by se za předpokladu absence tlumícího vlivu vnitřního tření ve vzduchu dostala vzduchová částice po svém vynuceném vert. vychýlení z hladiny, v níž by se dříve nalézala v rovnováze se svým okolím.
česky: frekvence Bruntova–Vaisalova slov: Bruntova–Vaisalova frekvencia rus: частота Брюнта–Вайсала něm: Brunt-Väisälä-Frequenz f fr: fréquence de Brunt-Vaisala f  2014
BUFR
binární univerzální formát pro reprezentaci met. dat. Zpráva v kódu BUFR obsahuje kromě požadovaných dat, metadat a dalších informací také jejich přesný popis pomocí deskriptorů. To umožňuje použití kódu BUFR pro jakýkoliv typ dat, pro který jsou definované příslušné deskriptory. Binární formát a komprese dovolují redukci objemu dat.
  2014
bumpy flight
krátkodobé výchylky letadla ve vert., popř. horiz. směru, vyvolané turbulencí atmosféry v letové hladině. Kymácení letadla je termín používaný v letecké meteorologii.
česky: kymácení letadla slov: hádzanie lietadla rus: болтанка самолета  1993-a2
buoyancy
dynamické meteorologii označení pro vertikálně orientovanou výslednici síly zemské tíže a vztlakové síly působící na danou vzduchovou částici. V případě, že je výslednice těchto sil orientována od zemského povrchu, mluvíme o kladném vztlaku, v opačném případě o záporném vztlaku. V důsledku toho vzniká vertikální pohyb uvažované vzduchové částice směrem vzhůru při kladném, resp. dolů při záporném vztlaku. V meteorologii je dominantním faktorem vztlaku hydrostatická složka vztlakové síly, daná Archimédovým zákonem; v aerodynamice jsou naopak rozhodující dynamické složky vztlaku, vznikající při obtékání profilu tělesa (např. křídla letadla) vzdušným proudem. V obecné mechanice tekutin se nicméně vztlakem obvykle rozumí pouze vztlaková síla. Viz též konvekce.
česky: vztlak slov: vztlak rus: плавучесть něm: Auftrieb m  2014
buoyant force
v dynamické meteorologii  označení pro vertikálně orientovanou sílu, která působí na vzduchovou částici proti směru síly zemské tíže. Za předpokladu hydrostatické rovnováhy je tato síla dána Archimédovým zákonem a je totožná s vertikální složkou síly tlakového gradientu. V tomto případě se obvykle používá přesnější označení hydrostatická (aerostatická) vztlaková síla. Viz též vztlak.
česky: síla vztlaková slov: sila vztlaková něm: Auftriebskraft f  2019
buran
silný, obvykle sev. nebo sv. vítr na Sibiři a ve stř. Asii. Rozlišuje se:
1. sněhový („bílý“) buran v zimě, kdy se jedná o sněhovou vichřici při nízkych teplotách vzduchu (často –25 °C i méně). Buran žene sníh a částice ledu, což spolu s velkým zchlazováním ohrožuje životy lidí a zvířat, zvláště na otevřených stepích. Má tedy obdobné vlastnosti jako blizard na kanadských prériích. Vyskytuje se obvykle v týlu cyklony. Počasí při buranu bývá v ostrém kontrastu s předcházejícím anticyklonálním počasím s bezvětřím nebo slabým větrem. Zimní buran má také název purga;
2. písečný buran v létě, zviřující a přenášející prach a písek v pouštních oblastech stř. Asie nebo v Mongolsku.
česky: buran slov: buran něm: Buran m rus: буран fr: bouran m, buran m  1993-a1
burga
prudký sv. vítr na Aljašce v zimě, nesoucí nebo ženoucí sníh. Burga má podobné vlastnosti jako zimní sněhový buran a nebo purga na Sibiři. Viz též blizard.
česky: burga slov: burga něm: Boorga rus: бурга fr: burga m, vent d'Alaska m  1993-a1
butterfly effect
syn. efekt motýlí – pojem poprvé v daném smyslu použitý Edwardem Lorenzem 29. 12. 1972 v přednášce pro „Americkou asociaci pro pokrok ve vědě“. Šlo o symbolické vyjádření myšlenky, že v některých případech mohou být atmosférické děje natolik dynamické, že, obrazně řečeno, i třepetání motýlích křídel na určitém místě může vyvolat dramatickou odezvu v atmosféře třeba na druhé straně zeměkoule. Tato myšlenka se v daných souvislostech objevuje již od počátku 70. let minulého století, bezprostředně souvisí s fenoménem deterministického chaosu, není však vědeckou veřejností přijímána zcela bez výhrad. Později se objevil názor, že označení pro tento jev souvisí i s tím, že podoba křivek tzv. Lorenzova atraktoru vytváří systém připomínající rozevřená motýlí křídla. Tuto interpretaci však zřejmě nelze z originálních pramenů doložit. Viz též prostor fázový.
česky: efekt motýlích křídel něm: Schmetterlingseffekt m slov: efekt motýlích krídel  2017
Buys-Ballot law
syn. pravidlo Buys-Ballotovo, zákon větru barický – pravidlo určující vztah mezi směrem větru a rozložením tlaku vzduchu na zemském povrchu. Slovně se vyjadřuje např. takto: postavíme-li se (na zemském povrchu) na sev. polokouli tak, aby nám vál vítr do zad, je oblast nižšího tlaku vzduchu po naší levici poněkud vpředu a oblast vyššího tlaku vzduchu po naší pravici poněkud vzadu. Na již. polokouli jsou podmínky obrácené. Zákon byl zformulován v r. 1860 holandským meteorologem Ch. H. D. Buys-Ballotem.
česky: zákon Buys-Ballotův slov: Buys-Ballotov zákon rus: закон Бейс-Балло něm: Buys-Ballot-Gesetz n  1993-a1
BWER
(BWER, Bounded Weak Echo Region) – přibližně vertikální oblast snížené radiolokační odrazivosti obklopená ze stran a shora vysokou odrazivostí. Tato oblast v nízkých až středních hladinách konvektivních bouří souvisí s výskytem silného vzestupného proudu, který je natolik silný, že v něm nestačí oblačné částice narůst do větších rozměrů, typických pro jádra bouří. Vyskytuje se u intenzivních bouří, především u supercel. Viz též hákovité echo.
česky: oblast snížené radiolokační odrazivosti slov: oblasť zníženej rádiolokačnej odrazivosti  2014
Byram anemometer
anemometr využívající k měření rychlosti větru úhlovou rychlost lopatkového kola, které se vlivem proudícího vzduchu otáčí kolem horiz. nebo vert. osy. Výhodou lopatkového anemometru je poněkud větší citlivost než u miskových systémů. V současné meteorologické praxi jsou přístroje založené na tomto principu používány méně často než anemometry miskové či ultrasonické.
česky: anemometr lopatkový slov: lopatkový anemometer něm: Flügelradanemometer n, Anemometer nach Byram n rus: анемометр Байрама, мельничный анемометр fr: anémomètre à moulinet m, anémomètre de Byram m  1993-a3
podpořila:
spolupracují: