Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene v

X
V-shaped depression
rozložení tlaku vzduchu, znázorněné na synoptických mapách cyklonálním zakřivením izobar ve tvaru písmene „V“. Na rozdíl od brázdy tvaru „U“ se zpravidla jedná o pomalu postupující brázdu nízkého tlaku vzduchu, s níž bývá spojena výrazná atmosférická fronta se sklonem k vlnění. Viz též fronta zvlněná.
česky: brázda tvaru V slov: brázda v tvare V něm: V-Depression f fr: thalweg en V m rus: депрессия V-образная  1993-a3
valley breeze
česky: vítr údolní slov: údolný vietor něm: Talwind m rus: долинный бриз, долинный ветер  1993-a2
valley fog
mlha, která se tvoří v terénních sníženinách, zejména v údolích následkem stékání chladnějšího vzduchu po svazích, silnějšího ochlazování a v důsledku zvětšené vlhkosti vzduchu. Při pozorování z vyšších poloh se údolní mlha jeví jako oblačné moře.
česky: mlha údolní slov: údolná hmla něm: Talnebel m rus: долинный туман  1993-a1
vapor-pressure curve
syn. křivka výparu, křivka nasycených par – křivka na fázovém diagramu, která představuje rozhraní mezi plynnou a kapalnou fází sledované látky (v meteorologii mezi vodní párou a kapalnou vodou). Fázový diagram vody prochází trojným bodem a určuje podmínky, za nichž je vodní pára a kapalná voda v termodynamické rovnováze. Směrem od trojného bodu k vyšším teplotám končí v kritickém bodě, směrem k nižším teplotám odpovídá přechlazené vodě. Viz též rovnice ClausiovaClapeyronova.
česky: křivka vypařování slov: krivka vyparovania něm: Verdunstungskurve f  2017
vaporization phase boundary
syn. křivka výparu, křivka nasycených par – křivka na fázovém diagramu, která představuje rozhraní mezi plynnou a kapalnou fází sledované látky (v meteorologii mezi vodní párou a kapalnou vodou). Fázový diagram vody prochází trojným bodem a určuje podmínky, za nichž je vodní pára a kapalná voda v termodynamické rovnováze. Směrem od trojného bodu k vyšším teplotám končí v kritickém bodě, směrem k nižším teplotám odpovídá přechlazené vodě. Viz též rovnice ClausiovaClapeyronova.
česky: křivka vypařování slov: krivka vyparovania něm: Verdunstungskurve f  2017
vardar
místní název větru v Makedonii. Jde o studený padavý vítr sv. směru vanoucí hlubokým údolím řeky Vardar do Soluňského zálivu. Vyskytuje se zvláště v zimě, když nad vých. Evropou je tlak vzduchu vyšší než nad Egejským mořem. Trvá většinou dva až tři dny a dosahuje prům. rychlosti 16 až 25 km.h–1, v nárazech až 55 km.h–1.
česky: vardar slov: vardar něm: Vardarwind m  1993-a1
variability of terrain
variabilita nadmořských výšek, případně i jiných vlastností orografie v určité oblasti. Uplatňuje svůj vliv ve všech měřítkách rozlišovaných v rámci kategorizace klimatu.
česky: členitost reliéfu zemského povrchu slov: členitosť reliéfu zemského povrchu něm: Gliederung der Erdoberfläche f fr: rugosité de surface f, rugosité surfacique f rus: расчленение рельефа земной поверхности  1993-a3
variability of the earth's surface
variabilita nadmořských výšek, případně i jiných vlastností orografie v určité oblasti. Uplatňuje svůj vliv ve všech měřítkách rozlišovaných v rámci kategorizace klimatu.
česky: členitost reliéfu zemského povrchu slov: členitosť reliéfu zemského povrchu něm: Gliederung der Erdoberfläche f fr: rugosité de surface f, rugosité surfacique f rus: расчленение рельефа земной поверхности  1993-a3
variable cloudiness
oblačnost s velkými a rychlými změnami, které se typicky vyskytují v instabilní studené vzduchové hmotě, a to zvláště při vývoji konv. druhů cumulus a cumulonimbus. Vyskytuje se zejména po přechodu studených front v týlu rychle se pohybujících cyklon. V případě velmi rychlých změn hovoříme také o rychle se měnící oblačnosti. Někdy se u proměnlivé oblačnosti setkáme s nevhodným termínem oblačnost střídavá.
česky: oblačnost proměnlivá slov: premenlivá oblačnosť něm: veränderliche Bewölkung f rus: переменная облачность  1993-a3
variable wind
vítr krátkodobě měnící směr o více než 45° (není normováno). Nejčastějším zdrojem těchto odchylek je buď mechanická turbulence v proudění za blízkými překážkami nebo termická turbulence při uvolňování přehřátého stoupajícího vzduchu.
česky: vítr proměnlivý slov: premenlivý vietor něm: wechselhafter Wind m rus: переменный ветер  1993-a3
variational assimilation method
(4D VAR) – je metoda asimilace dat do numerického modelu předpovědi počasí, která formuluje optimální počáteční podmínku modelu tak, že tato počáteční podmínka minimalizuje váženou sumu kvadratických odchylek předpovězených a naměřených hodnot v asimilačním okně. Váhy lze použít k zohlednění přesnosti měření. Tato metoda vychází z předpokladu, že minimalizací chyby v asimilačním okně se získá počáteční podmínka, která bude minimalizovat i chybu modelové předpovědi. Řešení minimalizačního problému je velmi komplikované vzhledem k nelineárnosti modelu i vzhledem k rozměru problému, protože počáteční podmínky pro model představují typicky minimálně 105 zpravidla však o několik řádů více hodnot. Praktické řešení minimalizačního problému spočívá ve zjednodušení modelu (např. použije se adiabatický model) a snížení dimenze problému (zmenšení rozlišení). Pro minimalizaci se aplikuje metoda největšího spádu, přičemž gradient se počítá pomocí adjungovaného modelu.
česky: metoda asimilace dat variační slov: variačná metóda asimilácie dát něm: Variationsmethode der Datenassimilation f rus: метод вариационного усвоения (данных)  2014
variational objective analysis method
(3D VAR) – metoda objektivní analýzy meteorologických prvků, která vede k minimalizaci funkcionálu (penalizační funkce). Při formulaci funkcionálu se využívá Bayesova formulace pravděpodobnosti, kde vstupní pole dat je předpověď numerického modelu počasí a novou informací jsou naměřené hodnoty. Existuje několik ekvivalentních způsobů formulace funkcionálu, např. PSAS, které se liší efektivností jejich numerického řešení. Pro řešení minimalizace funkcionálu se zpravidla využívá metoda největšího spádu. Metoda 3D VAR je obecnější než optimální interpolace. Hlavní výhodou této metody je, že minimalizace se provádí ve fyzikálním prostoru (minimalizuje se veličina, která se analyzuje), čímž se liší od optimální interpolace, kde se nejprve počítají váhy a na jejich základě analyzovaná veličina. Za předpokladu, že chyby předpovědi (předběžného pole) a chyby měření mají Gaussovo rozdělení, jsou metody 3D VAR a optimální interpolace ekvivalentní.
česky: metoda objektivní analýzy variační slov: variačná metóda objektívnej analýzy něm: objektive Variationsanalyse? F rus: вариационный метод объективного анализа  2014
variograph
česky: variograf slov: variograf něm: Variograph m  1993-a1
variometer
v meteorologii přístroj pro měření (indikaci) malých tlakových změn. Variometry jsou založeny zejména na vyrovnávání tlaku vzduchu mezi tepelně izolovanou komorou a vnější atmosférou malým otvorem. Měření se provádí většinou pomocí mikromanometru.
česky: variometr slov: variometer něm: Variometer n rus: вариометр  1993-a2
vectopluviometer
přístroj k měření sklonu a směru padajícího deště. V ČR se běžně nepoužívá.
česky: vektopluviometr slov: vektopluviometer něm: Vektopluviometer n  1993-a3
vegetation season
syn. doba vegetační – období, v němž jsou příznivé podmínky pro růst a vývoj rostlin a nepřímo celých ekosystémů (ať řízených či neřízených). V podmínkách ČR se jím zpravidla rozumí období vymezené prům. daty nástupu a ukončení určité prům. denní teploty vzduchu. Rozlišují se:
a) velké vegetační období, vymezené daty nástupu a ukončení prům. denní teploty 5 °C a vyšší;
b) hlavní neboli malé vegetační období, což je období s prům. denní teplotou 10 °C a vyšší;
c) tzv. vegetační léto s prům. denní teplotou 15 °C a vyšší.
Kritéria pro vymezení vegetačního období nejsou jednotná a to ani v rámci střední Evropy. V zahraničí se za vegetační období v prvním přiblížení považuje období bezmrazové, dále období s max. denní teplotou vzduchu vyšší než 0 °C nebo 10 °C apod. Vegetační období bývá též nevhodně ztotožňováno s teplým pololetím.
česky: období vegetační slov: vegetačné obdobie něm: Vegetationsperiode f, Vegetationszeit f rus: вегетационный период, сезон роста  1993-a3
vegetative period
syn. doba vegetační – období, v němž jsou příznivé podmínky pro růst a vývoj rostlin a nepřímo celých ekosystémů (ať řízených či neřízených). V podmínkách ČR se jím zpravidla rozumí období vymezené prům. daty nástupu a ukončení určité prům. denní teploty vzduchu. Rozlišují se:
a) velké vegetační období, vymezené daty nástupu a ukončení prům. denní teploty 5 °C a vyšší;
b) hlavní neboli malé vegetační období, což je období s prům. denní teplotou 10 °C a vyšší;
c) tzv. vegetační léto s prům. denní teplotou 15 °C a vyšší.
Kritéria pro vymezení vegetačního období nejsou jednotná a to ani v rámci střední Evropy. V zahraničí se za vegetační období v prvním přiblížení považuje období bezmrazové, dále období s max. denní teplotou vzduchu vyšší než 0 °C nebo 10 °C apod. Vegetační období bývá též nevhodně ztotožňováno s teplým pololetím.
česky: období vegetační slov: vegetačné obdobie něm: Vegetationsperiode f, Vegetationszeit f rus: вегетационный период, сезон роста  1993-a3
velocity of flow
česky: rychlost proudění slov: rýchlosť prúdenia něm: Strömungsgeschwindigkeit f  1993-a1
velocity of streaming
česky: rychlost proudění slov: rýchlosť prúdenia něm: Strömungsgeschwindigkeit f  1993-a1
velocity potential
česky: potenciál divergenční slov: divergenčný potenciál něm: Geschwindigkeitspotential n rus: потенциал скорости  1993-a1
velopause
název pro vrstvu stratosféry ve výškách kolem 20 km a zeměp. š. přibližně od 20° do 60°. V této vrstvě probíhá v létě přechod od převládajícího záp. proudění v troposféře a spodní stratosféře k proudění východnímu ve vyšších vrstvách stratosféry. Název velopauza se používá hlavně v rus. odb. literatuře.
česky: velopauza slov: velopauza něm: Velopause f rus: велопауза  1993-a2
velum
(vel) – jeden z průvodních oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Velum je závojovitý oblak velkého horiz. rozsahu. Vyskytuje se těsně nad nebo přímo na vrcholu jednoho nebo několika kupovitých oblaků, které jím často prorůstají. Vyskytuje se u druhů cumulus a cumulonimbus.
česky: velum slov: velum něm: velum rus: вуаль  1993-a2
ventilated thermograph
termograf, jehož čidlo je uměle ventilováno.
česky: termograf aspirační slov: aspiračný termograf něm: Aspirationsthermograph m rus: аспирационный термограф, дистанционный термограф  1993-a1
ventilated thermometer
teploměr upravený pro měření teploty vzduchu mimo meteorologickou budku nebo radiační kryt. Je opatřený ochranou teploměrů proti rušivým vlivům přímého slunečního záření a je uměle ventilovaný. Viz též teploměr ventilovaný.
česky: teploměr aspirační slov: aspiračný teplomer něm: Aspirationsthermometer n rus: аспирационный термометр  1993-a3
ventilated thermometer
teploměr doplněný zařízením, které zabezpečuje umělou ventilaci nádobky proudem vzduchu stálé rychlosti, zpravidla 2 m.s-1. Při rychlosti vyšší než 5 m.s–1 je psychrometrický koeficientpsychrometrickém vztahu již prakticky nezávislý na ventilační rychlosti a vlhkostní charakteristiky vypočítané z údajů suchého a vlhkého teploměru psychrometrickou metodou jsou proto zatíženy jen zanedbatelnými chybami. Ventilace suchého teploměru zrychluje jeho přizpůsobení teplotě okolního vzduchu. Používal se při měření vlhkosti vzduchu v aspiračním psychrometru nebo při přesném měření teploty vzduchu.
česky: teploměr ventilovaný slov: ventilovaný teplomer něm: ventiliertes Thermometer n rus: вентилируемый термометр  1993-a3
ventilation
syn. větrání – zpravidla kvalititativní charakteristika přísunu vzduchu do dané lokality (oblasti) závislá na rychlosti proudění, terénních tvarech, drsnosti povrchu, uspořádání aerodyn. překážek v terénu apod. Ventilace může být přirozená (provětrávání volné krajiny, města apod.), nebo umělá (v uzavřených prostorách jako součást klimatizace). V meteorologii se termínu ventilace používá i v souvislosti s prouděním vzduchu kolem čidel met. přístrojů, např. v meteorologické budce, u aspiračního (ventilovaného) psychrometru apod.
česky: ventilace slov: ventilácia něm: Ventilation f rus: вентиляция  1993-a2
ventilation (venting) factor
index ventilační, viz vrstva směšovací.
česky: faktor ventilační slov: ventilačný faktor něm: Ventilationsfaktor m fr: facteur de ventilation m rus: вентиляционный фактор  1993-a2
ventilation index
faktor ventilační, viz vrstva směšovací.
česky: index ventilační slov: ventilačný index  2015
venting index
faktor ventilační, viz vrstva směšovací.
česky: index ventilační slov: ventilačný index  2015
Venturi effect
v meteorologii lokální pokles tlaku vzduchu, lokální zesílení větru a vznik nárazů větru v určitých místech, kde dochází vlivem orografie ke zhuštění proudnic. Příkladem Venturiho efektu je efekt tryskový, efekt nálevkový a lokální jevy při přetékání vzduchu přes horské překážky. Nejnebezpečnější projevy Venturiho efektu se vyskytují na závětrné straně překážek, kde často vznikají rozsáhlé škody na lesních porostech, venkovních el. vedeních apod.
česky: efekt Venturiho slov: Venturiho efekt něm: Venturi-Effekt m fr: effet Venturi m rus: еффект Вентури  1993-a1
vergence
syn. pro divergenci proudění v obecném smyslu. Používání termínu vergence je opodstatněno tím, že kladná divergence v obecném smyslu se nazývá v užším smyslu rovněž divergence, zatímco záporná divergence se v obecném smyslu označuje jako konvergence.
česky: vergence slov: vergencia něm: Vergenz f  1993-a1
vernal equinox
jeden ze dvou průsečíků ekliptiky s rovinou světového rovníku. Tímto bodem prochází Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu po ekliptice v okamžiku jarní rovnodennosti. Následkem precese zemské osy a souvisejícího stáčení roviny světového rovníku se jarní bod posouvá po světovém rovníku s periodou cca 26 000 roků, takže jarní rovnodennost a tím i začátek astronomického jara nastává každým rokem o trochu dříve. Viz též bod podzimní.
česky: bod jarní rus: весеннее равноденствие  2019
vernal equinox
česky: rovnodennost jarní něm: Frühlingspunkt m, Widderpunkt m rus: весеннее равноденствие  2019
vertebratus
(ve) [vertebrátus] – jedna z odrůd oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Části oblaku jsou uspořádány tak, že připomínají páteř, žebra nebo rybí kostru. Vyskytuje se u druhu cirrus.
česky: vertebratus slov: vertebratus něm: vertebratus rus: хлебтовидные облака  1993-a2
vertical air moisture profile
rozdělení obsahu vodní páryatmosféře s výškou. V mezní vrstvě atmosféry závisí na výparu na zemském povrchu, na vert. promíchávání vzduchu a na teplotě, ve volné atmosféře především na advekci a vertikálních pohybech vzduchu. Profil vlhkosti je obvykle velmi složitý. Za normálních podmínek se střídají vlhké, popř. nasycené vrstvy vzduchu s vrstvami rel. suchými. Stratosféra vzhledem k izotermickému a inverznímu zvrstvení je pro vert. přenos vlhkosti zadržující vrstvou. Občasný výskyt perleťových oblaků ve výškách okolo 25 km a stříbřitých oblaků kolem 80 km se však uvádí jako důkaz existence vodní páry i v těchto výškách.
česky: profil vlhkosti vzduchu vertikální slov: vertikálny profil vlhkosti vzduchu něm: vertikales Profil der Luftfeuchtigkeit n rus: вертикальный профиль влажности воздуха  1993-a2
vertical air temperature profile
rozdělení teploty vzduchu v zemské atmosféře s výškou. Závisí na vzájemné interakci řady faktorů, především na radiační a turbulentní výměně tepla mezi zemským povrchem a spodními hladinami atmosféry i mezi jednotlivými atm. vrstvami, na absorpci krátkovlnného a dlouhovlnného záření plyny a vodní párou, na uvolňování a pohlcování tepla při fázových přeměnách vody v troposféře, na advekčním přenosu tepla, na zeměp. šířce, roč. době atd. Vert. profil teploty vzduchu lze všeobecně, bez uvádění konkrétních hodnot, charakterizovat takto: v troposféře teplota vzduchu až do hladiny tropopauzy klesá; ve stratosféře je rozdělení teploty vzduchu zpočátku zhruba izotermické, v horních hladinách teplota s výškou roste až do kladných hodnot (ve °C); v mezosféře se teplota vzduchu s výškou snižuje, zatímco v termosféře vzrůstá. Profil teploty se zjišťuje pomocí radiosond, letadel, sodarů, meteorologických raket a družic. Viz též profil teploty vzduchu vertikální z družic.
česky: profil teploty vzduchu vertikální slov: vertikálny profil teploty vzduchu něm: vertikales Lufttemperaturprofil n, Vertikalprofil der Lufttemperatur n rus: вертикальный профиль температуры воздуха  1993-a2
vertical climatic zonation
česky: stupňovitost klimatu slov: stupňovitosť klímy  2014
vertical climatic zonation
česky: stupňovitost klimatu slov: stupňovitosť klímy  2014
vertical cross section
řez aerologický – graf. zobrazení některých skalárních nebo i vektorových charakteristik zjištěných při aerologických měřeních. Na vert. osu se vynášejí hodnoty výšky a tlaku vzduchu nebo jiné charakteristiky na nich funkčně závislé, na horiz. osu časové intervaly měření na jedné stanici nebo prostorová vzdálenost různých stanic. Podle toho rozeznáváme několik druhů řezů, např. meridionální nebo zonální vert. řez, vert. řez časový nebo prostorový. Na jednom vertikálním řezu atmosférou mohou být zakresleny izolinie většího počtu met. charakteristik. Vertikální řezy atmosférou byly v minulosti často využívány v synoptické, a především v letecké meteorologii.
česky: řez atmosférou vertikální slov: vertikálny rez atmosférou něm: Vertikalschnitt m rus: вертикальный разрез  1993-a3
vertical development of a cloud
rozdíl mezi výškou základny a výškou vrcholku oblaku. Některé oblaky mají malý vert. rozsah (např. Cu hum, Cs, Ac, Ci), jiné naopak velký (Cb, Ns). Vrstvou oblaků malého vert. rozsahu může prosvítat Slunce nebo Měsíc. Vertikální rozsah oblaku se dá při malých hodnotách určit některými typy přístrojů pro měření výšky základny oblaků, v ostatních případech pomocí radiolokátorů nebo letadlových měření.
česky: rozsah oblaku vertikální slov: vertikálny rozsah oblaku něm: vertikale Wolkenausdehnung f rus: вертикальный размер облака  1993-a2
vertical dispersion coefficient
statist. veličina σz, používaná zejména při studiu vert. rozptylu pasivní příměsi v atmosféře, která charakterizuje turbulentní stav atmosféry a intenzitu rozptylu znečištění ve vert. směru. Lze ji určit např. z pulzací vert. složky vektoru větru. Viz též model Suttonův, koeficient laterální disperze.
česky: koeficient vertikální disperze slov: koeficient vertikálnej disperzie něm: vertikaler Dispersionskoeffizient m rus: коэффициент вертикального рассеяния  1993-a1
vertical instability
instabilita určité vrstvy atmosféry vůči posunutí vzduchové částice ve vert. směru, způsobená charakteristickým teplotním zvrstvením atmosféry. Rozeznáváme podmíněnou instabilitu atmosféry a absolutní instabilitu atmosféry. Vertikální instabilita atmosféry vytváří podmínky pro konvekci, pro vert. mísení vzduchu a vert. přenos hybnosti, tepla, vodní páry a různých příměsí. K příčinám vzniku vert. instability atmosféry obecně patří vert. nerovnoměrná advekce hustoty vzduchu ve vzduchové hmotě (viz instabilita atmosféry advekční), přehřívání zemského povrchu slunečním zářením (viz instabilita atmosféry termická), radiační ochlazení horní hranice oblačnosti apod. Vert. instabilita atmosféry se může dále rozvinout ve vrstvě s potenciální instabilitou atmosféry. Viz též klasifikace instability (stability) atmosféry Normandova, hmota vzduchová instabilní, stabilita atmosféry vertikální.
česky: instabilita atmosféry vertikální slov: vertikálna instabilita ovzdušia něm: vertikale Instabilität der Atmosphäre f rus: вертикальная неустойчивость  1993-a3
vertical movement of air
pohyb vzduchu s nenulovou vertikální složkou. Podle jejího směru rozlišujem výstupné a sestupné pohyby vzduchu, podle mechanizmu vzniku pak především konvekci a vynucené vertikální pohyby vzduchu. K vertikálním pohybům vzduchu dále dochází i při vlnovém proudění, vírovém proudění a vlivem turbulence.
česky: pohyb vzduchu vertikální slov: vertikálny pohyb vzduchu něm: Vertikalbewegung der Luft f rus: вертикальное движение воздуха  1993-b3
vertical pressure gradient
česky: gradient tlakový vertikální slov: vertikálny tlakový gradient něm: vertikaler Druckgradient m fr: gradient vertical de pression m rus: вертикальный барический градиент  1993-a1
vertical stability
1. stav atmosféry, při němž dochází k útlumu poruch spojených s vychýlením vzduchové částice ve vert. směru. Je charakterizován vertikálním teplotním gradientem menším, než je suchoadiabatický teplotní gradient v případě vzduchu nenasyceného vodní párou a menším než nasyceně adiabatický teplotní gradient v případě vzduchu nasyceného vodní párou. Ve druhém případě někdy mluvíme o absolutní stabilitě atmosféry.
2. souhrnná charakteristika teplotního zvrstvení atmosféry v porovnání s hodnotou adiabatického teplotního gradientu. Někdy používáme i označení statická stabilita atmosféry, neboť se zpravidla hodnotí v prostředí, které je v hydrostatické rovnováze. Stabilita atmosféry se v praxi nejčastěji určuje rozborem výsledků aerologických měření na termodynamickém diagramu. Viz též instabilita atmosféry vertikální, metoda částice, index stability, míra stability.
česky: stabilita atmosféry vertikální slov: vertikálna stabilita atmosféry něm: vertikale Stabiliität der Atmosphäre f rus: вертикальная устойчивость  1993-b3
vertical structure of the atmosphere
dělení atmosféry Země ve vertikálním směru do několika vrstev podle různých hledisek:
a) podle průběhu teploty vzduchu s výškou rozeznáváme troposféru, stratosféru, mezosféru a termosféru, příp. i exosféru;
b) podle chemického složení atmosféry Země vymezujeme homosféru a heterosféru;
c) podle koncentrace atmosférických iontů a volných elektronů dělíme atmosféru Země na neutrosféru a ionosféru;
d) vzhledem k interakci atmosféry Země se zemským povrchem rozlišujeme mezní vrstvu atmosféry a volnou atmosféru;
e) bez přesnějšího vymezení zůstává dělení na spodní, střední a horní atmosféru.
česky: členění atmosféry vertikální  2020
vertical temperature profile from satellites
jeden z možných výstupů družicové sondáže atmosféry.
česky: profil teploty vzduchu vertikální z družic slov: vertikálny profil teploty vzduchu z družíc něm: Temperaturprofil aus Wettersatellitendaten n rus: вертикальный профиль температуры со спутника  1993-a3
vertical velocity
vzdálenost, kterou urazí pohybující se vzduchové částice za jednotku času ve vert. směru. Definuje se vztahem vz=dzdt,
kde z je vert. souřadnice dané částice a t značí čas.
česky: rychlost vertikální slov: vertikálna rýchlosť něm: Vertikalgeschwindigkeit f rus: вертикальная скорость  1993-a2
vertical velocity in p system
změna tlaku vzduchu uvnitř vzduchové částice za jednotku času následkem jejího pohybu ve vert. směru. Definuje se vztahem ω=dpdt,
kde p značí tlak vzduchu a t čas. Vzhledem k tomu, že ω nemá rozměr rychlosti, mluvíme často o tzv. generalizované vertikální rychlosti. Pro horiz. a vert. pohyby běžně pozorované v atmosféře lze závislost tlaku vzduchu na výšce nad zemským povrchem aproximovat rovnicí hydrostatické rovnováhy a mezi vertikální rychlostí v p-systému a vertikální rychlostí vzz-systému pak platí přibližný vztah ω=-vzgpRT,
v němž g značí velikost tíhového zrychlení, R měrnou plynovou konstantu a T teplotu vzduchu. Rychlost ω má tedy analogický význam jako obyčejná vertikální rychlost v z-systému, přičemž při výstupných pohybech je ω < 0, při sestupných je ω > 0. V případě intenzivních vertikálních pohybů, např. v oblacích druhu cumulonimbus, však tento přibližných vztah zpravidla neplatí. Viz též rovnice vertikální rychlosti v p-systému.
česky: rychlost vertikální v p-systému, rychlost vertikální generalizovaná slov: vertikálna rýchlosť v p-systéme něm: Vertikalgeschwindigkeit im p-System f rus: вертикальная скорость в системе координат (x, y, p t)  1993-a3
vertical visibility
největší vzdálenost, na niž pozorovatel vidí a identifikuje objekt ležící na vertikále nad ním.
česky: dohlednost vertikální slov: vertikálna dohľadnosť něm: Vertikalsicht f fr: visibilité verticale f rus: вертикальная видимость  1993-b3
vertical wind profile
rozdělení směru a rychlosti větru v atmosféře s výškou. Je velmi složité a závisí na řadě faktorů, z nichž nejdůležitější je všeobecná cirkulace atmosféry, podmíněná rozdělením teploty a tlaku vzduchu na zemském povrchu i v atmosféře, a její časové změny, dále vliv otáčení Země a členitost zemského povrchu. Rychlost větru v troposféře obvykle roste s výškou. V mezní vrstvě atmosféry je vertikální profil větru významně ovlivňován třením a jeho základní rysy zhruba vyjadřuje Taylorova (Ekmanova) spirála, v přízemní vrstvě atmosféry např. logaritmický vertikální profil větru.
česky: profil větru vertikální slov: vertikálny profil vetra něm: vertikales Windprofil n rus: вертикальный профиль ветра  1993-a1
vertical wind shear
střih větru ve vertikálním směru, tedy prostorová změna vektoru rychlosti větru ve vert. směru vztažená na jednotkovou výšku. V daném bodě definujeme vert. střih větru jako parciální derivaci vektoru rychlosti proudění podle vert. souřadnice. Ve volné atmosféře je projevem baroklinity a v synoptickém měřítku je tak spojen s vývojem zejména mimotropických tlakových útvarů. V mezosynoptickém měřítku je vert. střih větru důležitý pro vznik organizované konvekce – multicel, supercel a mezosynoptických konvektivních systémů, protože generuje horiz. vorticitu zodpovědnou za organizaci těchto útvarů.  Při vertikální stabilitě atmosféry a dostatečné velikosti střihu může také dojít k rozvoji Kelvinových–Helmholtzových vln. Viz též počasí střihové, stáčení větru teplé, stáčení větru studené.
česky: střih větru vertikální slov: vertikálny strih vetra něm: vertikale Windscherung f rus: вертикальный сдвиг ветра  1993-a3
very cloudy sky
viz oblačnost.
česky: skoro zataženo slov: takmer zamračené něm: fast bedeckt rus: облачно с просветами, очень значительная облачность  1993-a1
very hot day
charakteristický den, v němž maximální teplota vzduchu dosáhla hodnoty 35,0 °C nebo vyšší. Uvedená prahová hodnota začíná být používána ve středoevropských zemích, v oblastech s odlišným klimatem může být zavedena jiná (např. v Kanadě 30,0 °C, v Austrálii 40,0 °C). Hovorové označení pro velmi horký den je den supertropický. Viz též den horký.
česky: den velmi horký něm: extrem heißer Tag m  2020
very short-range weather forecast
předpověď počasí na dobu 0 až 12 hodin nebo kratší, např. na dobu 0 až 6 hodin. Mezi tento druh předpovědí patří např. letecké předpovědi počasí, předávané ve formě předpovědí typu trend nebo TAF, specializované předpovědi pro zimní údržbu silnic, popř. předpovědi pro další aktivity ovlivňované počasím. Často se využívá objektivní extrapolační nowcasting srážek nebo oblačnosti využívající zejména metod dálkové detekce. V současné době se provozují též hybridní systémy optimálně využívající jak metod dálkové detekce, tak numerických modelů předpovědi počasí. Viz též předpověď počasí krátkodobá, nowcasting.
česky: předpověď počasí velmi krátkodobá slov: veľmi krátkodobá predpoveď počasia něm: Kürzestfristvorhersage f rus: очень краткосрочный прогноз погоды, сверхкраткосрочный прогноз погоды  1993-a3
video distrometer
zařízení pro stanovení spektra velikosti dešťových kapek. Využívá snímání dešťových kapek, které padají do záchytného prostoru videodistrometru, dvěma vysokofrekvenčními kamerami umístěnými v kolmých směrech.
česky: videodistrometr slov: videodistrometer něm: Videodistrometer n  2014
Vienna Convention
česky: konvence Vídeňská slov: Viedenská konvencia  2018
Vienna Convention
česky: úmluva Vídeňská slov: Viedenský dohovor něm: Wiener Übereinkommen zum Schutz der Ozonschicht f   2018
Vienna Convention for the Protection of the Ozone Layer
mezinárodní úmluva deklarovaná ve Vídni v roce 1985 s cílem zahájit aktivní ochranu ozonové vrstvy před účinky látek poškozujících ozonovou vrstvu. V následujících letech se k Vídeňské konvenci připojila většina členských zemí OSN a řada mezinárodních organizací. Prvním právně závazným dokumentem Vídeňské konvence se stal Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu.
česky: Vídeňská konvence na ochranu ozonové vrstvy slov: Viedenská konvencia na ochranu ozónovej vrstvy něm: Wiener Übereinkommen zum Schutz der Ozonschicht f rus: Венская конвенция об охране озонового слоя  2014
violent storm
vítr o prům. rychlosti 28,5 až 32,6 m.s–1 nebo 103 až 117 km.h–1. Odpovídá jedenáctému stupni Beaufortovy stupnice větru.
česky: vichřice mohutná slov: mohutná víchrica něm: orkanartiger Sturm m rus: жестокий шторм  1993-a3
virga
syn. vir, pruhy srážkové – jedna ze zvláštností oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Má tvar srážkových pruhů, které směřují svisle nebo šikmo pod základnu oblaku a nedosahují však k zemskému povrchu. Virga se řadí mezi zvláštnosti oblaků, protože srážkové pruhy lze považovat za prodloužení oblaku. Vyskytuje se nejčastěji u druhů cirrocumulus, altocumulus, altostratus, nimbostratus, stratocumulus, cumulus a cumulonimbus.
česky: virga slov: virga něm: virga rus: полосы падения  1993-a2
virtual friction
česky: tření virtuální slov: virtuálne trenie něm: virtuelle Reibung f rus: виртуальное трение  1993-a1
virtual temperature
charakteristika vlhkého vzduchu, která odpovídá teplotě suchého vzduchu o stejných hodnotách tlaku a hustoty jako má vzduch vlhký. Hodnotu virtuální teploty lze stanovit na základě stavové rovnice ideálního plynu pro vlhký vzduch na základě předpokladu, že suchý vzduch i vodní pára se chovají jako ideální plyny. Virtuální teplota Tv však umožňuje použít pro vlhký vzduch stavovou rovnici ideálního plynu pro suchý vzduch, dosadíme-li do ní virtuální teplotu místo teploty vzduchu, tzn.
p/ρ=RdTv,
kde p je tlak vlhkého vzduchu, ρ hustota vlhkého vzduchu a Rd měrná plynová konstanta suchého vzduchu. Pro danou měrnou vlhkost s lze hodnotu Tv v K určit pomocí vztahu
Tv=T[ (1+( RvRd1 )s) ]T(1+0,61s),
kde T značí teplotu v K a Rv měrnou plynovou konstantu vodní páry. Obdobně lze Tv vyjádřit pomocí směšovacího poměru w, využijeme-li převodní vztah
s=w1+w.
Platí tedy, že Tv ≥ T, kde znaménko rovnosti obou veličin odpovídá suchému vzduchu. Virtuální teplota bývá při zemi obvykle o 0,1 až 5,0 °C vyšší než skutečná teplota vzduchu, přičemž hodnota horní hranice rozdílu odpovídá napětí nasycené vodní páry při 30 °C. V meteorologii se využívá také prům. virtuální teplota vrstvy vzduchu mezi dvěma izobarickými hladinami, která je přímo úměrná jejich vertikální vzdálenosti. Relativní izohypsy na mapách relativní topografie jsou tedy zároveň izotermami prům. virtuální teploty. Ve fyzice oblaků a srážek zahrnují někteří autoři do definice virtuální teploty i přírůstek hustoty vyvolaný přítomností kondenzované fáze vody. Definice má potom tvar
Tv=T(1+0,61w wl),
kde wl je směšovací poměr kondenzované fáze vody.
česky: teplota virtuální slov: virtuálna teplota něm: virtuelle Temperatur f rus: виртуальная температура  1993-a3
viscosity coefficient
syn. koeficient viskozity – patří k zákl. hydrodyn. veličinám, v meteorologii se s ním setkáváme zejména ve fyzice mezní vrstvy atmosféry. Rozlišujeme koeficient vazkosti dynamický a kinematický.
1. Koeficient vazkosti dynamický je faktor úměrnosti μ ve vztahu
τ=μvn,
kde τ značí vazké napětí a ∂v/∂n změnu rychlosti proudění připadající na jednotkovou vzdálenost ve směru normály jednotkové plochy, k níž vztahujeme τ. Uvedené mat. vyjádření se obvykle nazývá Newtonovým zákonem pro vazké proudění.
2. Koeficient vazkosti kinematický je poměr dynamického koeficientu vazkosti a hustoty uvažované tekutiny, v meteorologii hustoty vzduchu.
česky: koeficient vazkosti slov: koeficient viskozity něm: Viskositätskoeffizient m rus: коэффициент вязкости  1993-a1
viscosity friction
česky: tření vazké slov: viskózne trenie něm: viskose Reibung f rus: вязкое трение  1993-a1
viscous stress
česky: napětí vazké slov: viskózne napätie něm: Viskositätsspannung f, viskose Spannung f rus: вязкое напряжение  1993-a1
visibility
1. podle definice Světové meteorologická organizace největší vzdálenost, na kterou lze vidět a rozeznat černý předmět vhodných rozměrů umístěný u země, pokud je pozorován za denního světla proti obloze horizontu, nebo který je možné vidět a rozeznat v noci, pokud je umělé osvětlení na úrovni normálního denního světla;
2. pro letecké účely je za dohlednost považována větší z:
(a) největší vzdálenosti, na kterou je možné spolehlivě vidět a rozeznat na světlém pozadí černý předmět vhodných rozměrů umístěný u země, a
(b) největší vzdálenosti, na kterou je možně spolehlivě rozeznat na neosvětleném pozadí světla o svítivosti přibližně 1 000 cd.
Tyto dvě vzdálenosti jsou odlišné v atm. podmínkách charakterizovaných stejným koeficientem zeslabení. Vzdálenost (a) objektivizuje meteorologický optický dosah a vzdálenost (b) kolísá v závislosti na intenzitě osvětlení pozadí.
česky: dohlednost slov: dohľadnosť něm: Sichtweite f fr: visibilité f rus: видимость, дальность видимости  1993-a3
visibility
nevhodné označení pro dohlednost.
česky: viditelnost slov: viditeľnosť něm: Sichtweite f rus: видимость  1993-a3
visibility marker
terénní předmět (budova, věž, skupina stromů apod.), který ve známé vzdálenosti od met. stanice výrazně vystupuje nad obzor a jenž se užívá jako orientační bod při zjišťování meteorologické dohlednosti.
česky: objekt pro zjišťování dohlednosti slov: objekt pre zisťovanie dohľadnosti něm: Sichtmarke f rus: ориентир видимости  1993-a1
visibility measurement
meteorologické měření za účelem zjišťování definované dohlednosti, jakou je např. meteorologická dohlednost, šikmá dohlednost, vertikální dohlednost, dohlednost dráhových světel aj. Vzdálenosti, na které jsou vidět definovaná světla za soumraku nebo v noci, lze převádět na hodnoty met. dohlednosti, která se vyjadřuje v m nebo v km. Pro přístrojová měření bývá použit měřič průzračnosti neboli transmisometr, popř. měřič dohlednosti, používající dopředný rozptyl světla v atmosféře neboli forward scatterometr. Viz též měření dráhové dohlednosti, pozorování meteorologické dohlednosti.
česky: měření dohlednosti slov: meranie dohľadnosti něm: Sichtweitenmessung f rus: измерение видимости  1993-a3
visibility meter
česky: měřič dohlednosti slov: dohľadomer něm: Sichtweitenmessung f rus: измеритель видимости  1993-a1
visibility object
terénní předmět (budova, věž, skupina stromů apod.), který ve známé vzdálenosti od met. stanice výrazně vystupuje nad obzor a jenž se užívá jako orientační bod při zjišťování meteorologické dohlednosti.
česky: objekt pro zjišťování dohlednosti slov: objekt pre zisťovanie dohľadnosti něm: Sichtmarke f rus: ориентир видимости  1993-a1
visibility recorder
česky: měřič dohlednosti slov: dohľadomer něm: Sichtweitenmessung f rus: измеритель видимости  1993-a1
visible radiation
krátkovlnné záření o vlnových délkách od 0,4 do 0,73 µm, na něž je citlivé lidské oko. Jednotlivým vlnovým délkám odpovídají určité barvy spektra, a to od fialové, která má nejkratší vlnové délky, až po červenou s nejdelšími vlnovými délkami. Viz též záření Slunce.
česky: záření viditelné slov: viditeľné žiarenie něm: Strahlung im sichtbaren Wellenlängenbereich f rus: видимоe излучение  1993-a1
visual flight
let, který se uskutečňuje za vizuálního kontaktu s povrchem země a za met. podmínek rovných nebo lepších, než jsou stanoveny minimy pro dohlednost, vzdálenost od oblaků a od základny oblaků. Pro tyto lety platí speciální pravidla VFR (Visual flight rules). Lety VFR lze provádět jen do letové hladiny FL 195 (19 500 stop). Výjimky z tohoto pravidla pro lety až do hladiny FL 285 (28 500 stop) mohou být schváleny Úřadem pro civilní letectví a lze je nalézt v publikaci Letecké informační služby ŘLP ČR s. p. AIP (Aeronautical Information Publication). Viz též podmínky meteorologické pro let za viditelnosti.
česky: let za viditelnosti povrchu Země slov: let pri viditeľnosti zeme něm: Sichtflug m rus: визуальный полет  1993-a3
visual flight rules
česky: pravidla pro let za viditelnosti (VFR) slov: pravidlá pre let pri vidieteľnosti něm: Sichtflugregeln f/pl rus: правила визуального полета  1993-a1
visual meteorological conditions
(VMC, VFR) – met. podmínky stejné nebo lepší než stanovená minima pro dohlednost, vzdálenost od oblaků a od základny oblaků. Viz též let za viditelnosti povrchu Země, minima letištní provozní.
česky: podmínky meteorologické pro let za viditelnosti slov: meteorologické podmienky pre let za viditeľnosti něm: Wetterbedingungen für Sichtflug f/pl rus: условия визуального полета  1993-a3
visual meteorological observation
pozorování bez met. přístrojů, např. pozorování druhu oblačnosti, bouřek, stavu půdy, určování dohlednosti odhadem.
česky: pozorování meteorologické vizuální slov: vizuálne meteorologické pozorovanie něm: visuelle meteorologische Beobachtung f rus: визуальное метеорологическое наблюдение  1993-a3
VOC
(Volatile Organic Compounds, těkavé organické látky) – organické sloučeniny, jejichž počáteční bod varu, měřený za standardního atmosférického tlaku 101,3 kPa, je nižší nebo roven 250 °C. Důsledkem je vysoký tlak jejich nasycených par v oboru normálních (pokojových) teplot a intenzivní výpar nebo sublimace z kapalné nebo pevné fáze do okolního ovzduší, kde jsou široce rozšířené. Řada VOC je škodlivá lidskému zdraví (benzen, formaldehyd), mnohé VOC patří k významným prekurzorům přízemního ozonu (nemethanické alkany, alkeny, některé alkyny, aldehydy, ketony, uhlovodíky obsahující ve své struktuře benzenová jádra apod.).
Uvedené vymezení VOC je dáno Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin, vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel, a o změně směrnice1999/13/ES. Dle této Směrnice se do VOC, na rozdíl od dříve obvyklé praxe, zařazuje i metan. Pro těkavé organické látky jiné než metan se běžně používá termín nemethanické VOC (NMVOC, non-methane volatile organic compounds). Používání a emise VOC antropogenního původu, které mají široké využití např. jako rozpouštědla, jsou regulovány legislativou. Podstatnou součástí VOC jsou též biogenní těkavé organické látky (BVOC) přírodní povahy. Patří sem především izoprén C5H8, monoterpeny C10H16 a další látky. Jejich zdroji jsou zejména lesní a křovinné porosty, plantáže citrusových plodů apod. Produktem rozpadových reakcí VOC v přírodě je především formaldehyd, procesem nukleace z nich však též vznikají sekundární organické aerosoly.
česky: VOC slov: VOC něm: flüchtige organische Verbindungen f/pl, VOC rus: летучее органическое соединение  2014
Volatile Organic Compound
(Volatile Organic Compounds, těkavé organické látky) – organické sloučeniny, jejichž počáteční bod varu, měřený za standardního atmosférického tlaku 101,3 kPa, je nižší nebo roven 250 °C. Důsledkem je vysoký tlak jejich nasycených par v oboru normálních (pokojových) teplot a intenzivní výpar nebo sublimace z kapalné nebo pevné fáze do okolního ovzduší, kde jsou široce rozšířené. Řada VOC je škodlivá lidskému zdraví (benzen, formaldehyd), mnohé VOC patří k významným prekurzorům přízemního ozonu (nemethanické alkany, alkeny, některé alkyny, aldehydy, ketony, uhlovodíky obsahující ve své struktuře benzenová jádra apod.).
Uvedené vymezení VOC je dáno Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin, vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel, a o změně směrnice1999/13/ES. Dle této Směrnice se do VOC, na rozdíl od dříve obvyklé praxe, zařazuje i metan. Pro těkavé organické látky jiné než metan se běžně používá termín nemethanické VOC (NMVOC, non-methane volatile organic compounds). Používání a emise VOC antropogenního původu, které mají široké využití např. jako rozpouštědla, jsou regulovány legislativou. Podstatnou součástí VOC jsou též biogenní těkavé organické látky (BVOC) přírodní povahy. Patří sem především izoprén C5H8, monoterpeny C10H16 a další látky. Jejich zdroji jsou zejména lesní a křovinné porosty, plantáže citrusových plodů apod. Produktem rozpadových reakcí VOC v přírodě je především formaldehyd, procesem nukleace z nich však též vznikají sekundární organické aerosoly.
česky: VOC slov: VOC něm: flüchtige organische Verbindungen f/pl, VOC rus: летучее органическое соединение  2014
volatile organic compounds
viz VOC.
česky: látky organické těkavé slov: prchavé organické látky něm: flüchtige organische Stoffe  2014
volcanic ash
(VA) – pevné částice vyvržené do atmosféry při vulkanické erupci, které mohou významně ovlivnit letecký provoz. Vulkanický popel patří mezi primární aerosoly. Viz též centrum poradenské pro vulkanický popel.
česky: popel vulkanický slov: vulkanický popol něm: vulkanische Asche f rus: вулкани́ческий пе́пел  2018
Volcanic Ash Advisory Centre (VAAC)
meteorologické centrum zřízené v souladu s regionálními postupy ICAO k poskytování informačních zpráv meteorologickým výstražným službám, oblastním střediskům řízení, letovým informačním střediskům, centrům WAFC a mezinárodním databankám OPMET, pokud jde o horizontální a vertikální rozsah a předpovídaný pohyb vulkanického popela v atmosféře.
česky: centrum poradenské pro vulkanický popel (VAAC) slov: poradňové centrum pre vulkanický popol (VAAC) něm: VAAC n, VAAC n fr: Centre d'avis de cendres volcaniques m rus: консультативный центр по вулканическому пеплу (VAAC)  2014
volcanic clouds
podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků z roku 2017 patří do skupiny zvláštních oblaků s označením flammagenitus. Vznikají při vulkanických erupcích a mají vzhled mimořádně vyvinutých a rychle rostoucích kupovitých oblaků. Ve velkých výškách se mohou rozšířit nad rozsáhlými oblastmi, přičemž obloha získává zvláštní charakteristické zbarvení, které může trvat několik týdnů. Jsou složeny hlavně z prachových nebo jiných pevných částic různé velikosti, které mohou při dostatečné vlhkosti působit jako kondenzační jádra. Části těchto oblaků mohou být potom složeny převážně z vodních kapek. Viz též pyrocumulus, pyrocumulonimbus.
česky: oblaky ze sopečných výbuchů slov: oblaky zo sopečných výbuchov něm: Vullkanasche-Wolke f  2014
voluntary observer station
někdy používané pracovní označení meteorologické stanice, jejímiž pozorovateli jsou zacvičení dobrovolní spolupracovníci met. institucí, tedy osoby, které nejsou stálými zaměstnanci těchto institucí a zpravidla nemají ani met. odb. vzdělání. Viz též stanice profesionální.
česky: stanice dobrovolnická slov: dobrovoľnícka stanica něm: Station mit ehrenamtlichen Beobachtern f  1993-a1
volutus
(vol) [volůtus] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Tvar volutus označuje dlouhý, nízko položený, horizontální válcovitý oblačný útvar, často pomalu rotující kolem své horizontální osy. Rotorový oblak volutus je samostatný a není spojen s žádným jiným oblakem. Je příkladem vlnové poruchy typu "undular bore". Tvar oblaku volutus se vyskytuje u druhů altocumulus a stratocumulus. Byl zaveden do mezinárodní morfologické klasifikace oblaků v roce 2017.
česky: volutus slov: volutus něm: volutus  2018
vortex
rotační pohyb vzduchu, který může být zviditelněn unášenými částicemi atmosférického aerosolu. Atmosférické víry vznikají z rozmanitých příčin, které určují měřítko vírů i směr jejich rotace, jejíž osa bývá většinou orientována přibližně vertikálně. Největším takovým vírem, který tvoří součást všeobecné cirkulace atmosféry, je cirkumpolární vír. V synoptickém měřítku rozlišujeme cyklony a anticyklony, přičemž obzvlášť vysoké rotační rychlosti dosahují tropické cyklony. Kromě cyklon můžeme pomocí meteorologických družic detekovat i další oblačné víry, a to i mezosynoptického měřítka, např. polární mezocyklony a závětrné víry. Nejmenšími víry s přibližně vertikální osou jsou tromby, které mohou být viditelné díky rotujícím nebo na zemském povrchu vířeným pevným nebo kapalným částicím. V atmosféře se dále tvoří i stabilní víry s horiz. nebo kvazihorizontální osou, tzv. rotory. Prakticky neustále jsou v atmosféře přítomny náhodně se pohybující nestabilní turbulentní víry s různou orientací osy rotace. Viz též vorticita, proudění vírové.
česky: vír atmosférický slov: atmosférický vír něm: atmosphärischer Wirbel m rus: вихр в атмосфере  1993-a3
vorticity
syn. vírnatost – obecně vektorová veličina, která je bodovou (mikroskopickou) mírou rotace vzduchu. Vorticita je definována jako rotace vektoru rychlosti proudění v:
×v=( vzy vyz, vxz vzx, vyx vxy),
kde vx, vy a vz značí složky rychlosti proudění v kartézské souřadnicové soustavě (x, y, z). Pokud uvažujeme rychlost proudění vzhledem k absolutní souřadnicové soustavě, jde o abs. vorticitu. V případě, že rychlost proudění vyjadřujeme v relativní souřadnicové soustavě pevně spojené s rotující Zemí, mluvíme o rel. vorticitě. Směr vektoru vorticity je shodně orientovaný s osou rotace, velikost vektoru vorticity je úměrná velikosti cirkulace. V dynamické meteorologii synoptického měřítka se vorticita obvykle vztahuje pouze k horiz. pohybům a ztotožňuje se proto pouze s vert. složkou rotace vektoru v,
ξ=vy xvxy,
která má velký prognostický význam. Mezi vertikálními složkami abs. vorticity ξa a rel. vorticity ξr platí vztah:
ξa=ξr+λ,
v němž λ značí Coriolisův parametr. V oblasti cyklon a brázd nízkého tlaku vzduchu je ξr > 0, naopak v oblasti anticyklon a hřebenů vysokého tlaku vzduchu je ξr < 0 (platí pro sev. polokouli).
Při popisu proudění a analýze jeho dynamiky v subsynoptickém měřítku je třeba uvažovat všechny tři složky vektoru vorticity. Vertikální složku vektoru vorticity spojenou s rotací v horiz. rovině pak často zkráceně označujeme jako vert. vorticitu; pod označením horiz. vorticita rozumíme výslednici obou horiz. složek vektoru vorticity spojenou s rotací ve vert. rovině. Například produkce horiz. rel. vorticity v důsledku horiz. gradientu vztlaku po obou stranách osy oblasti se sestupným pohybem vzduchukonvektivním oblaku je podstatná pro vznik velmi nebezpečné rotorové cirkulace na čele výtoku chladného vzduchu z konvektivní bouře. Pro samotný vývoj konv. oblaku má velký význam transformace horiz. rel. vorticity v okolí oblaku na vert. rel. vorticitu uvnitř oblaku. V okolí oblaku je horiz. rel. vorticita důsledkem vzájemného působení vertikálního střihu větru a nehomogenního rozložení vztlaku. K transformaci na vert. rel. vorticitu pak dochází prostřednictvím kvazihorizontálního vtoku do oblasti se silným výstupným pohybem. Tento proces je podstatný pro vznik rotace s vert. osou v supercele. Viz též rovnice vorticity.
česky: vorticita slov: vorticita něm: vorticity f rus: вихрь скорости  1993-a3
vorticity equation
rovnice, která je v z-systému obvykle uváděna ve tvaru
ddt(ξ+λ )=-(ξ+λ)H .v-k. Hα×Hp+k. vz×H vz,
a v p-systému
ddt(ξ+λ) =-(ξ+λ)p .v+k. vp ×pω,
Symbol ξ představuje rel. vorticitu, λ Coriolisův parametr, t čas, v vektor rychlosti proudění, H.v značí horiz. divergenci proudění, Hα horiz. gradient měrného objemu, Hp horiz. gradient tlaku vzduchu p, v/z vertikální střih větru, Hvz horiz. gradient vert. složky rychlosti proudění vz, k jednotkový vektor orientovaný ve směru vert. osy, p.v vyjadřuje izobarickou divergenci proudění, pω izobarický gradient vertikální rychlosti v p-systému ω.
Rovnici vorticity lze odvodit tak, že ve vyjádřeních pohybové rovnice pro první, resp. druhou horiz. složku rychlosti proudění zderivujeme všechny členy podle souřadnice y, resp. x a obě takto vzniklé rovnice od sebe odečteme. Rovnice vorticity patří spolu s rovnicí tendence relativní topografie k základním prognostickým rovnicím, které popisují mechanizmus tlakových změn v atmosféře a jeho souvislosti s dynamikou proudění vzduchu. Rovnice vorticity je důležitá v modelech používaných při numerické předpovědi počasí, které nejsou založeny na přímé integraci základních rovnic. Předpovědní význam rovnice vorticity spočívá v tom, že např. při geostrofíckém proudění umožňuje výpočet lokální změny výšky zvolené izobarické plochy. Rovnici vorticity poprvé použil L. Marchi v roce 1882. Její význam zdůraznil v roce 1922 A. A. Fridman, avšak k předpovědním účelům ji poprvé použil C. G. Rossby (1939). Rovnice vorticity ve výše uvedeném tvaru je určena pro popis proudění synoptického měřítka, kdy horiz. složky vorticity můžeme zanedbat. Při popisu proudění subsynoptického měřítka a analýze jeho dynamiky je nutné uvažovat všechny tři složky vektoru vorticity. V těchto případech se také rovnice vorticity užívá v obecném třísložkovém tvaru. Viz též teorie vývojová Sutcliffeova.
česky: rovnice vorticity slov: rovnica vorticity něm: Wirbelgleichung f, Vorticity-Gleichung f rus: уравнение вихря  1993-a3
podpořila:
spolupracují: