Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene r

X
radiation terrestre f
česky: bilance radiační dlouhovlnná angl: long-wave radiation balance, net long-wave radiation slov: bilancia dlhovlnného žiarenia něm: Bilanz der langwelligen Strahlung f rus: баланс длинноволновой радиации  1993-a1
radiation terrestre f
bilance radiační dlouhovlnná – bilance dlouhovlnného záření v dané hladině atmosféry nebo na zemském povrchu. Je rozdílem záření atmosféry směřujícího dolů a zemského záření směřujícího nahoru, které je tvořeno zářením zemského povrchu směřujícím nahoru, odraženým zářením atmosféry a zářením atmosféry směřujícím nahoru.
česky: bilance zemského záření angl: net terrestrial radiation, terrestrial radiation balance slov: bilancia zemského žiarenia něm: terrestrische Strahlungsbilanz f, terrestrische Strahlungshaushalt f, Bilanz der terrestrischen Strahlung f rus: баланс земной радиации  1993-a1
radiolocalisation f
česky: detekce radiolokační angl: radar detection slov: rádiolokačná detekcia něm: Radardetektion f rus: радиолокационное обнаружение  1993-a1
radiomètre différentiel m
aktinometr měřící jas oblohy v nejbližším okolí Slunce jako rozdíl celkového záření procházejícího vstupním otvorem tubusu radiometru a záření vysílaného samotným slunečním diskem. V ČR se diferenciální aktinometry nepoužívají.
česky: aktinometr diferenciální angl: differential actinometer slov: diferenciálny aktinometer něm: Differentialaktinometer n rus: дифференциальный актинометр  1993-a3
radionavigation f
česky: detekce radiolokační angl: radar detection slov: rádiolokačná detekcia něm: Radardetektion f rus: радиолокационное обнаружение  1993-a1
rafale descendante f
[daunbé(r)st] – extrémně silný sestupný proud u konvektivní bouře, který je příčinou vzniku ničivých divergujících větrů u zemského povrchu. Horiz. průměr tohoto jevu se pohybuje v rozmezí metrů až desítek kilometrů. Downburst je vázán na konvektivní oblaky, ne však vždy nutně druhu cumulonimbus. Podle horiz. rozsahu ničivých větrů se downburst dělí na macroburstmicroburst. Pro termín downburst, převzatý z angličtiny, se občas používá čes. termín propad studeného vzduchu.
česky: downburst angl: downburst slov: downburst něm: starker Abwind m rus: нисходящий порыв  1993-a3
rapport de mélange saturant m
charakteristika vlhkosti vzduchu, která vyjadřuje, jaké množství vodní páry je třeba dodat do vzduchu, aby se stal nasyceným při konstantní teplotě. Většinou se definuje jako rozdíl tlaku nasycené vodní páry a skutečného tlaku vodní páry při dané teplotě, tzn. doplněk tlaku páry. Setkáme se však i s vyjádřením sytostního doplňku směšovacího poměru či měrné vlhkosti, který je stanoven při zachování teploty a tlaku vzduchu. Někdy se nesprávně zaměňuje za deficit teploty rosného bodu.
česky: doplněk sytostní angl: saturation deficit slov: sýtostný doplnok něm: Sattigungsdefizit n rus: дефицит влажности  1993-a3
rapport psychrométrique m
česky: formule psychrometrická slov: psychrometrická formula rus: психометрическая формула něm: Psychrometerformel f  1993-a1
rayonnement infrarouge sortant m
česky: bilance radiační dlouhovlnná angl: long-wave radiation balance, net long-wave radiation slov: bilancia dlhovlnného žiarenia něm: Bilanz der langwelligen Strahlung f rus: баланс длинноволновой радиации  1993-a1
rayonnement net m
česky: bilance radiační angl: net radiation, radiation balance slov: radiačná bilancia něm: Strahlungsbilanz f, Strahlungshaushalt m rus: радиационный баланс  1993-a1
rayonnement net m
syn. bilance radiační – rozdíl záření směřujícího dolů a záření směřujícího nahoru, vztažený k určité hladině, vrstvě nebo sloupci atmosféry, k zemskému povrchu, popř. k celé soustavě Země-atmosféra. Kladné hodnoty bilance záření znamenají při radiačním přenosu energie energ. zisk pro danou hladinu nebo soustavu, záporné hodnoty energ. ztrátu. Vztahuje-li se bilance záření k různým časovým obdobím (např. den, měsíc, rok), označuje se zpravidla názvem denní, měs., roční úhrn bilance záření. Podle vlnových délek se někdy člení na krátkovlnnou, tzv. bilanci slunečního záření; a dlouhovlnnou, tzv. bilanci zemského zářeni. Jestliže sledujeme odděleně bilance záření zemského povrchu, atmosféry nebo soustavy Země-atmosféra, používáme označení radiační bilance zemského povrchu, atmosféry nebo soustavy Země-atmosféra. Bilance záření se měří bilancometry a vyjadřuje se ve W.m–2 jako intenzita záření, popř. J.m–2 jako množství záření. Viz též bilance tepelná, záření Země.
česky: bilance záření angl: net radiation, radiation balance slov: bilancia žiarenia něm: Strahlungsbilanz f, Strahlungshaushalt m rus: радиационный баланс  1993-a1
rayonnement solaire net m
syn. bilance radiační krátkovlnná – bilance krátkovlnného záření v dané hladině atmosféry nebo na zemském povrchu. Je rozdílem globálního slunečního záření a odraženého slunečního globálního záření.
česky: bilance slunečního záření angl: net solar radiation slov: bilancia slnečného žiarenia něm: Bilanz der solaren Strahlung f rus: баланс солнечной радиации  1993-a1
réchauffement stratosphérique soudain m
česky: fenomén berlínský angl: Berlin phenomenon slov: berlínsky fenomén rus: берлинский феномен, внезапное стратосферное потепление něm: Berliner Phänomen n  1993-a1
régime de brise m
syn. cirkulace pobřežní – systém místní cirkulace s denní periodicitou, který se může vytvořit při anticyklonálním počasí nad pobřežní zónou a přilehlou částí moří nebo velkých vodních nádrží. Brízová cirkulace je způsobena rozdíly v denním chodu teploty povrchu pevniny a vodních ploch. Ve dne, kdy je moře nebo jezero chladnější než pevnina, vzniká ve vrstvě vzduchu u zemského povrchu přenos chladnějšího a vlhčího vzduchu z moře na pevninu, tzv. mořská nebo jezerní bríza, která je v noci vystřídána prouděním suššího vzduchu z pevniny, tzv. pevninskou brízou. Nad přízemním prouděním se pak vyskytuje kompenzující protisměrné proudění vzduchu, které uzavírá cirkulační systém o vert. rozsahu maximálně 2 až 4 km. Za daných podmínek klesá intenzita a vertikální rozsah brízové cirkulace s rostoucí vertikální stabilitou atmosféry.
Intenzita brízové cirkulace nejvíce roste v době největšího rozdílu teplot mezi pevninou a vodní plochou, maximum její intenzity pak nastává v době blízké nulovému teplotního gradientu, tj. zpravidla těsně po západu, resp. východu Slunce. V případě brízové cirkulace většího prostorového měřítka se ve vyšších zeměp. šířkách objevuje toto maximum dříve vlivem působení Coriolisovy síly, která postupně začne zeslabovat horiz. složku cirkulace kolmou k pobřeží a ovlivňuje tak výraznost a polohu brízové fronty.
Nejpříznivější podmínky pro vznik brízové cirkulace jsou v létě v oblastech subtropických anticyklon, při pobřežích omývaných studeným oceánským proudem, kde se vyskytují největší teplotní rozdíly mezi pevninou a mořem. Zejména v těchto oblastech má brízová cirkulace značný dopad na klima, protože mořská bríza zasahuje poměrně hluboko nad pevninu, kde snižuje denní teplotu vzduchu a zvyšuje jeho vlhkost. Viz též cirkulace terciární.
česky: cirkulace brízová angl: breeze circulation slov: brízová cirkulácia něm: thermische Zirkulation f rus: бризовая циркуляция  1993-a3
région de sortie f
oblast frontální zóny, v níž dochází k difluenci (rozbíhání) izohyps absolutní topografie, a tím i k dynamickému poklesu tlaku vzduchu, zejména v nižších hladinách atmosféry. Viz též pole deformační (výškové), vchod frontální zóny.
česky: delta frontální zóny angl: delta region, exit region slov: delta frontálnej zóny něm: Delta der Frontalzone n rus: дельта фронтальной зоны, область выхода, область дельты  1993-a1
rigueur climatique f
neurčitý souhrnný pojem pro nepříznivé klimatické podmínky určitého místa nebo oblasti. Projevuje se velmi nízkými či naopak vysokými hodnotami klimatických prvků (teploty vzduchu, relativní vlhkosti, atmosférických srážek apod.), případně velkou četností nebezpečných meteorologických jevů. V bioklimatologii je drsnost klimatu hodnocena nejrůznějšími indexy a odvozenými veličinami, viz např. diagram komfortu, teplota efektivní. Viz též tuhost zimy.
česky: drsnost klimatu angl: hardness of the climate, severity of the climate slov: drsnosť klímy něm: Klimastrenge f rus: жестокость климата, суровость климата  1993-a3
rigueur hivernale f
syn. tuhost zimy.
česky: drsnost zimy angl: severity of winter slov: drsnosť zimy něm: Winterhärte f, Winterstrenge f rus: суровость зимы  1993-a1
rudesse de l'hiver f
syn. tuhost zimy.
česky: drsnost zimy angl: severity of winter slov: drsnosť zimy něm: Winterhärte f, Winterstrenge f rus: суровость зимы  1993-a1
rudesse du climat f
neurčitý souhrnný pojem pro nepříznivé klimatické podmínky určitého místa nebo oblasti. Projevuje se velmi nízkými či naopak vysokými hodnotami klimatických prvků (teploty vzduchu, relativní vlhkosti, atmosférických srážek apod.), případně velkou četností nebezpečných meteorologických jevů. V bioklimatologii je drsnost klimatu hodnocena nejrůznějšími indexy a odvozenými veličinami, viz např. diagram komfortu, teplota efektivní. Viz též tuhost zimy.
česky: drsnost klimatu angl: hardness of the climate, severity of the climate slov: drsnosť klímy něm: Klimastrenge f rus: жестокость климата, суровость климата  1993-a3
rugosité de surface f
variabilita nadmořských výšek, případně i jiných vlastností orografie v určité oblasti. Uplatňuje svůj vliv ve všech měřítkách rozlišovaných v rámci kategorizace klimatu.
česky: členitost reliéfu zemského povrchu angl: variability of terrain, variability of the earth's surface slov: členitosť reliéfu zemského povrchu něm: Gliederung der Erdoberfläche f rus: расчленение рельефа земной поверхности  1993-a3
rugosité de surface f
charakteristika nerovností aktivního povrchu, vystupujících jako činitel brzdící proudění vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry. Kvantit. je určována parametrem drsnosti z0. Někdy se tento parametr uvádí jako drsnost malých měřítek, která je v přízemní vrstvě vyvolána rostlinným porostem, nerovnostmi půdy, malými objekty apod. Drsnost velkých měřítek v mezní vrstvě atmosféry, pro kterou se zavádějí jiné kvantit. charakteristiky, je způsobována vert. členitým terénem, velkými objekty aj. Viz též stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry.
česky: drsnost povrchu angl: surface roughness slov: drsnosť povrchu něm: Oberflächenrauigkeit f, Rauigkeit der Oberfläche f rus: шероховатость подстилающей поверхности  1993-a1
rugosité surfacique f
variabilita nadmořských výšek, případně i jiných vlastností orografie v určité oblasti. Uplatňuje svůj vliv ve všech měřítkách rozlišovaných v rámci kategorizace klimatu.
česky: členitost reliéfu zemského povrchu angl: variability of terrain, variability of the earth's surface slov: členitosť reliéfu zemského povrchu něm: Gliederung der Erdoberfläche f rus: расчленение рельефа земной поверхности  1993-a3
rugosité surfacique f
charakteristika nerovností aktivního povrchu, vystupujících jako činitel brzdící proudění vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry. Kvantit. je určována parametrem drsnosti z0. Někdy se tento parametr uvádí jako drsnost malých měřítek, která je v přízemní vrstvě vyvolána rostlinným porostem, nerovnostmi půdy, malými objekty apod. Drsnost velkých měřítek v mezní vrstvě atmosféry, pro kterou se zavádějí jiné kvantit. charakteristiky, je způsobována vert. členitým terénem, velkými objekty aj. Viz též stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry.
česky: drsnost povrchu angl: surface roughness slov: drsnosť povrchu něm: Oberflächenrauigkeit f, Rauigkeit der Oberfläche f rus: шероховатость подстилающей поверхности  1993-a1
podpořila:
spolupracují: