Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

Výklad hesel podle písmene d

X
D-vrstva
vrstva v ionosféře, jež působí občas změny v podmínkách šíření krátkých a velmi krátkých rádiových vln. Vyskytuje se ve výšce zhruba 50 až 80 km (podle jiných autorů 70 až 90 km). Obvykle není charakterizována výraznějším lokálním maximem ve vert. profilu koncentrace el. nabitých částic, a její občasné vytváření zpravidla souvisí s náhlým zvýšením sluneční činnosti. Pojmenování vrstvy pochází od F. Appletona.
česky: vrstva D angl: D-layer rus: слой D  1993-a3
Daltonov zákon
1. zákon, podle něhož v daném objemu směsi ideálních plynů nepůsobících na sebe chem. má každý plyn takový tlak, jakoby sám vyplňoval celý objem. Jinými slovy, tlak směsi ideálních plynů v daném objemu, čili celkový tlak, je roven součtu dílčích tlaků. Lze psát
p=k=1s pk,
kde p je tlak směsi ideálních plynů a pk dílčí tlak k–té složky směsi (k = 1, 2... s). Uvedený zákon zformuloval J. Dalton v r. 1801. S dostatečnou přesností platí i pro reálné plyny, a proto má široké uplatnění v meteorologii, zejména v termodynamice atmosféry. Atmosféra se obvykle považuje za směs suchého vzduchu s vodní párou, tj. je tvořena vlhkým vzduchem. Pokud nenastává kondenzace nebo sublimace, řídí se vlhký vzduch zákony ideálního plynu a jeho celkový tlak p je podle Daltonova zákona dán součtem
p=e+pd,
kde e je dílčí tlak vodní páry a pd tlak suchého vzduchu. V důsledku platnosti Daltonova zákona by při absenci dostatečně intenzivního vert. promíchávání vzduchu, nalézajícího se v tíhovém poli Země, ubývalo s výškou rychleji lehčích plynů.
2. Empir. vztah, podle něhož je rychlost vypařování přímo úměrná sytostnímu doplňku ve vrstvě vzduchu přiléhající k vodnímu povrchu a nepřímo úměrná tlaku vzduchu. Má tvar
V=k.es-ep,
kde V je rychlost vypařování, tj. množství vody vypařené za jednotku času z jednotky plochy, es tlak nasycené vodní páry při teplotě povrchu vypařující se vody, e značí tlak vodní páry ve vzduchu nad vypařujícím se povrchem, p tlak vzduchu a k je koeficient úměrnosti, jehož hodnota závisí hlavně na rychlosti větru. Za bezvětří je rychlost vypařování značně menší než při větru.
česky: zákon Daltonův angl: Dalton law rus: закон Дальтона  1993-a1
dátumy nástupu a ukončenia charakteristických teplôt
první a posledníden období s místně průměrnou denní teplotou vzduchu. Určují se z křivky ročního chodu teploty sestrojené z měs. průměrů teplot nebo výpočtem. Data nástupu a ukončení teploty 0 °C a vyšší, 5 °C a vyšší, 10 °C a vyšší atd. včetně trvání těchto teplot patří k významným teplotním a bioklimatickým charakteristikám. Např. období s teplotou 10 °C a vyšší je hlavním veget. obdobím, s teplotou 0 °C a nižší klimatickou zimou; sumy teplot z prvního období vyjadřují tepelnou potenci léta, z druhého tuhost zimy apod.
česky: data nástupu a ukončení charakteristických teplot angl: dates of the beginning and the end of characteristic temperatures něm: Daten des Beginns und des Endes eines Schwellenwertes der Temperatur n/pl fr: date de début et de fin de température caractéristique f  1993-a1
dážď
vodní srážky vypadávající z oblaků ve tvaru kapek o průměru větším než 0,5 mm nebo i menším, pokud jsou velmi rozptýlené. Viz též kapka dešťová, pól dešťů.
česky: déšť angl: rain něm: Regen m rus: дождь fr: pluie f  1993-a1
dážď hnaný vetrom
česky: déšť hnaný větrem něm: Schlagregen m rus: косой дождь, косохлёст  1993-a1
dažde rovnodennosti
syn. deště zenitální – zesílení srážek, které nastává v některých oblastech s tropickým dešťovým klimatem v blízkosti rovníku asi měsíc po obou rovnodennostech, kdy zde Slunce v poledne vrcholí v zenitu. V době jednoho nebo obou slunovratů naopak dochází k zeslabení srážek.
česky: deště rovnodennostní angl: equinoctial rains něm: Äquinoktialregen m rus: равноденственные дожди fr: pluies équinoxiales f  1993-a3
daždivá mierna teplá klíma
v Köppenově klasifikaci klimatu jedno z pěti hlavních klimatických pásem, označené písmenem C. Prům. měs. teplota vzduchu v nejchladnějším měsíci je mezi 18 °C a –3 °C a roč. úhrn srážek je vyšší než prahová hodnota suchého klimatu. Podle roč. chodu srážek rozeznáváme tři hlavní klimatické typy mírného dešťového klimatu: celoročně vlhké (Cf), se suchým létem (Cs) a se suchou zimou (Cw). Typ se suchým létem odpovídá středomořskému klimatu, typ se suchou zimou můžeme řadit pod monzunové klima. Další členění vychází z prům. měs. teploty vzduchu v nejteplejším měsíci, která vždy dosahuje nejméně 10 °C, někdy však i přes 22 °C, jako např. u tzv. klimatu oliv (Csa). Zimy jsou zde mírné, se srážkami převážně ve formě deště, což umožňuje výskyt biomů s velkým podílem listnatých dřevin; mírné dešťové klima proto můžeme označit i jako mezotermické klima. Kryje se se subtropickým klimatem a částečně i s klimatem mírných šířekAlisovově klasifikaci klimatu.
česky: klima dešťové mírné angl: Temperate climate rus: умеренно теплый влажный климат, умеренный влажный климат něm: feuchtgemäßigtes Klima n  1993-b3
daždivá tropická klíma
v Köppenově klasifikaci klimatu jedno z pěti hlavních klimatických pásem, označené písmenem A. Obecně tropické klima oblastí s velkou humiditou klimatu, kde se celoročně nebo sezonně vyskytují tropické deště. Průměrná teplota vzduchu v nejchladnějším měsíci neklesá pod 18 °C, přičemž roční chod teploty vzduchu je často zanedbatelný. Prům. roč. úhrn srážek dosahuje i několik tisíc milimetrů, přičemž podle srážkového režimu rozeznáváme čtyři klimatické typy: celoročně vlhké klima tropického dešťového pralesa (Af) a tři typy střídavě vlhké, tj. tropické monzunové klima (Am) a klima savany s obdobím sucha v zimě (Aw), ojediněle v létě (As) dané polokoule. Výrazný je denní chod meteorologických prvků, což platí především pro srážky. Tropické dešťové klima může být též označeno jako megatermické klima, naopak termín ekvatoriální klima je v této souvislosti nepřesný.
česky: klima dešťové tropické angl: Tropical Moist Climate rus: тропический влажный климат  2014
dážďomer
nevh. označení pro srážkoměr.
česky: dešťoměr angl: rain gauge něm: Regenmesser m rus: дождемер fr: pluviomètre m  1993-a1
dažďová kopa
čes. překlad termínu cumulonimbus.
česky: kupa dešťová rus: кучево-дождевое облако  1993-a1
dažďová kvapka
kapka vody o ekvivalentním průměru větším než 500 µm vypadávající z oblaků na zemský povrch. Označení někdy zahrnuje i kapky mrholení a spodní hranice velikosti kapek se potom snižuje na přibližně 200 µm. Malé dešťové kapky jsou sférické, s rostoucí velikosti kapek se jejich tvar deformuje vlivem aerodynamických sil. Padající velké kapky jsou na čelní straně silně zploštělé. Nejčastější velikost dešťových kapek je 1 až 2 mm. Kapky, jejichž ekvivalentní průměr dosahuje 6 až 7 mm, se stávají hydrodynamicky nestabilní a při pádu nebo při vzájemných srážkách se tříští na menší kapičky (laboratorní experimenty prokázaly stabilní kapky do velikosti ekvivalentního průměru až 9 mm). Dešťové kapky vznikají buď táním velkých ledových krystalů, popř. jejich shluků vzniklých agregací, nebo koalescencí menších kapek. Viz též teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova, teorie vzniku srážek koalescencí, spektrum velikosti dešťových kapek, rozdělení Marshallovo–Palmerovo, rychlost částic pádová.
česky: kapka dešťová angl: rain drop rus: дождевая капля něm: Regentropfen m  1993-a3
dažďová sloha
čes. překlad termínu nimbostratus.
česky: sloha dešťová něm: Regenschichtwolke f  1993-a1
dažďový faktor
tradiční, avšak nevhodné označení pro některé indexy humidity.
česky: faktor dešťový angl: rain factor rus: фактор осадков (дождя) něm: Regenfaktor m fr: facteur pluviométrique m  1993-a3
dBZ
nástroj pro správu, kontrolu a archivaci klimatologických dat. ČHMÚ používá vlastní databázovou aplikaci CLIDATA, která je ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací využívána ve více než 30 Národních meteorologických službách ve světě, kde nahrazuje dříve podporovanou databázovou aplikaci CLICOM. Viz též meteorologie v ČR.
česky: databáze klimatologická angl: climatological database něm: klimatologische Datenbasis f, klimatologische Datenbasis f fr: base de données climatologiques f  2014
dBZ
decibel radiolokační odrazivosti. Jednotka radiolokační odrazivosti meteorologických cílů.
česky: dBZ rus: децибел отражения (dBZ) něm: Dezibel n, Dezibel n fr: dBZ m  2014
de Martonneov index aridity
index humidity, který navrhl E. de Martonne (1926) ve tvaru
I=R/(T+10),
kde R je prům. roč. úhrn srážek v mm a T je prům. roč. teplota vzduchu ve °C. Lze ho aplikovat i na stanicích se zápornou hodnotou T > –10 °C, na rozdíl od staršího Langova dešťového faktoru. Prahové hodnoty pro stanovení aridity klimatu, resp. humidity klimatu bývají přizpůsobeny klimatu studovaného území.
česky: index aridity de Martonneův angl: de Martonne aridity index rus: индекс аридности по Де Мартонну něm: Ariditätsindex nach de Martonne m  2014
Deaconov vetikálny profil vetra
závislost rychlosti větru v na výšce z nad zemským povrchem, empiricky odvozená pro přízemní vrstvu atmosféry E. L. Deaconem koncem 40. let 20. století. Uvádí se ve tvaru:
v(z)=v κ(1β)[ (zz0) 1β1 ],
kde v* značí frikční rychlost, κ von Kármánovu konstantu, z0 parametr drsnosti; bezrozměrnou veličinu β charakterizující vliv teplotního zvrstvení ovzduší lze vyjádřit jako funkci Richardsonova čísla.
česky: profil větru vertikální Deaconův angl: Deacon profile of wind rus: вертикальный профиль ветра Дикона něm: vertikales Windprofil nach Deacon n  1993-a1
debriefing
letecké meteorologii informace o met. podmínkách za letu, kterou posádka letadla předává po přistání letištní meteorologické služebně. Viz též briefing meteorologický.
česky: debriefing angl: debriefing něm: Abschlussbesprechung f, Auswertung f rus: отчет пилота о метеорологических условияхна трассе fr: débriefing m  1993-a2
deficit teploty rosného bodu
rozdíl teploty vzduchu a teploty rosného bodu. Patří mezi charakteristiky vlhkosti vzduchu užívané zejména na výškových mapách. Jako synonyma se někdy nesprávně používá označení sytostní doplněk.
česky: deficit teploty rosného bodu angl: dew point deficit, dew point depression, dew point spread něm: Taupunktdifferenz f rus: депрессия точки росы, дефицит точки росы fr: dépression du point de rosée f, déficit du point de rosée m  1993-a3
deficit vlhkosti pôdy
rozdíl mezi množstvím vody obsažené v půdě a maximálním množstvím vody, které tato půda může zadržovat po odtoku vody vlivem gravitace. Viz též vlhkost půdy.
česky: deficit vlhkosti půdy angl: soil moisture deficit rus: дефицит влажности почвы  2014
deformačné pole
meteorologii oblast v poli větru, kde mají proudnice hyperbolický tvar se dvěma navzájem kolmými asymptotami nazývanými osa roztažení a osa stlačení. Deformační pole má rozhodující vliv na frontogenezi a frontolýzu prostřednictvím procesů, které závisejí na rozdělení izoterem vůči osám roztažení a stlačení. Typickým příkladem deformačního pole je oblast se šachovnicovým rozložením cyklon a anticyklon. V praxi rozeznáváme deformační pole:
a) symetrické, tvořené dvěma dvojicemi stejně velkých cyklon a anticyklon;
b) nesymetrické, odpovídající reálným podmínkám, kdy cyklony a anticyklony vytvářející pole mají zpravidla různé rozměry a intenzitu.
česky: pole deformační angl: deformation field rus: деформационное поле, поле деформации něm: Deformationsfeld n  1993-a3
deformačný teplomer
teploměr využívající deformaci čidla při změně teploty. Čidlem bývá buď bimetal v bimetalických teploměrech, nebo Bourdonova trubice. Výchylky volných konců čidel se převádějí na stupnici teploty. Používaly se převážně jako termografy, v aerologii jako teplotní čidla radiosond.
česky: teploměr deformační angl: deformation thermometer rus: деформационный термометр  1993-a3
deformačný tlakomer
viz tlakoměr.
česky: tlakoměr deformační angl: elastic barometer rus: деформационный барометр  1993-a1
dej
viz též proces.
česky: děj angl: process něm: Prozess m rus: процесс fr: processus m  1993-a1
dekáda
období deseti po sobě následujících dnů začínajících 1., 11. a 21. dne v měsíci (poslední dekáda končí posledním dnem v měsíci). Používá se při podrobnějším rozboru klimatického režimu jednoho nebo více meteorologických prvků, když měs. období je pro daný účel považováno za příliš dlouhé. Někdy se termínu dekáda nespr. používá i ve smyslu desetiletí (správně decennium). Viz též pentáda.
česky: dekáda angl: dekad něm: Dekade f rus: декада fr: décade f  1993-a3
dekádna pacifická oscilácia
(PDO) – oscilace popsaná v 90. letech 20. století, typická změnami teploty povrchu moře a tlaku vzduchu v severním Tichomoří a ovlivňující kolísání klimatu Severní Ameriky v chladné části roku. Na rozdíl od ENSO zde tyto znaky vykazují větší perzistenci, takže jednotlivé fáze PDO trvají několik desetiletí. Kladná (teplá) fáze se vyznačuje chladnější vodou v centrální části severního Tichého oceánu a teplejší vodou při pobřeží Severní Ameriky, při záporné (studené) fázi je tomu naopak. Kolísání teploty mořské vody souvisí s periodickými změnami aleutské cyklony, jejíž prohloubení při kladné fázi PDO provází kladná anomálie tlaku vzduchu nad pevninskou částí USA.
česky: oscilace dekádní pacifická angl: Pacific Decadal Oscillation něm: pazifische Dekaden-Oszillation f  2014
Dellingerov jav
česky: jev Dellingerův angl: Dellinger effect rus: эффект Деллинджера něm: Dellinger-Effekt m  1993-a1
delta frontálnej zóny
oblast frontální zóny, v níž dochází k difluenci (rozbíhání) izohyps absolutní topografie, a tím i k dynamickému poklesu tlaku vzduchu, zejména v nižších hladinách atmosféry. Viz též pole deformační (výškové), vchod frontální zóny.
česky: delta frontální zóny angl: delta region, exit region něm: Delta der Frontalzone n rus: дельта фронтальной зоны, область выхода, область дельты fr: région de sortie f  1993-a1
demarkačná čiara
v met. čára na souborné kinematické mapě, která odděluje oblasti s výskytem středů anticyklon, popř. hřebenů vysokého tlaku vzduchu, kde většinou převládá anticyklonální zakřivení izobar či izohyps, od oblastí s výskytem středů cyklon, popř. brázd nízkého tlaku vzduchu s převládajícím cyklonálním zakřivením izobar či izohyps. Viz též mapa kinematická souborná.
česky: čára demarkační angl: line of separation něm: Grenzlinie f rus: демаркационная линия fr: ligne de séparation f  1993-a2
deň s búrkou
den, v němž byla zaznamenána bouřka blízká, čili bouřka na stanici, nebo bouřka vzdálená. Den, v němž byla pozorována blýskavice, není tedy do dnů s bouřkou započítáván.
česky: den s bouřkou angl: day of thunderstorm něm: Gewittertag m rus: день с грозой fr: jour avec orage m, jour d'orage m  1993-a1
deň s dažďom
den se srážkami, v němž byly zaznamenány srážky v podobě trvalého deště nebo deště v přeháňkách.
česky: den s deštěm angl: rain day, wet day něm: Regentag m rus: день с дождем fr: jour de pluie m, jour pluvieux m  1993-a2
deň s tropickou nocou
den, v němž minimální teplota vzduchu v období od 21 h předchozího dne do 07 h daného dne neklesla pod 20 °C. Viz též noc tropická.
česky: den s tropickou nocí angl: day with tropical night něm: Tag mit tropischer Nacht m, Tropennacht f rus: день с тропической ночью fr: jour à nuit tropicale m  1993-a3
deň so snehovou pokrývkou
den, v němž byla nejméně polovina povrchu půdy v blízkém okolí meteorologické stanice pokryta sněhovou pokrývkou. V ČR se za den se sněhovou pokrývkou považuje den, v němž v klimatologickém termínu 7 h ležela na stanici souvislá sněhová pokrývka o výšce alespoň 1 cm. Za den se sněhovou pokrývkou se tedy nepovažuje den, v němž v klimatologickém termínu 7 h nebyla sněhová pokrývka zaznamenána, přestože se vyskytovala v jinou dobu.
česky: den se sněhovou pokrývkou angl: day of snow lying, day with snow cover něm: Tag mit Schneedecke m rus: день со снежным покровом fr: jour de neige m, jour avec sol enneigé m, jour d'enneigement m, jour avec neige au sol m  1993-a3
deň so snežením
den se srážkami, v němž bylo pozorováno sněžení nebo padaly sněhově krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť nebo krupky, ledové jehličky nebo sníh s deštěm.
česky: den se sněžením angl: snow day něm: Schneetag m rus: день со снегопадом fr: jour de chute de neige m, jour avec chutes de neige m, jour de précipitations de neige m  1993-a2
deň so zrážkami
syn. den srážkový – v datech ČHMÚ období od klimatologického termínu 7 h daného dne do klimatologického termínu 7 h následujícího dne, v němž byly zaznamenány alespoň neměřitelné srážky. Podle předpisů WMO se denní úhrn srážek vztahuje k období od 06:00 UTC daného dne do 06:00 UTC následujícího dne. Minimální denní úhrn srážek pro srážkový den není mezinárodně stanoven. Viz srážky neměřitelné.
česky: den se srážkami angl: precipitation day něm: Niederschlagstag m rus: день с осадками fr: jour avec précipitations m, jour de précipitations m  1993-a3
dendroklimatológia
odvětví klimatologie zabývající se vztahy mezi vývojem dřevin a klimatem. Studium přírůstkových kruhů (letokruhů) v kmenech stromů přispívá k poznání změn a kolísaní klimatu v minulosti a k zjišťování klimatických cyklů.
česky: dendroklimatologie angl: dendroclimatology, tree-ring climatology něm: Dendroklimatologie f rus: дендроклиматология fr: dendroclimatologie f  1993-a2
denná amplitúda
rozdíl mezi denním maximem a denním minimem meteorologického prvku v jednom dni. Někteří autoři nevhodně používají termín denní amplituda pro jednu polovinu výše uvedeného rozdílu. Např. na stanici Praha–Klementinum je za období let 1775–2010 největší denní amplituda teploty vzduchu 24,1 °C (z 23. 1. 1850), vypočtená z denního minima –26,5 °C a denního maxima –2,4 °C. Viz též amplituda denní průměrná.
česky: amplituda denní angl: daily amplitude, daily range něm: Tagesgang m, Tagesamplitude f , tägliche Schwankung f rus: суточная амплитуда fr: amplitude journalière f, amplitude diurne f, amplitude quotidienne f  1993-a3
denná koncentrácia znečisťujúcich látok v ovzduší
aritmetický průměr koncentrace znečisťující látky zjištěný na stanoveném místě za interval 24 h (v ČR často od 7 h do 7 h SEČ následujícího dne).
česky: koncentrace znečišťující látky v ovzduší denní angl: daily concentration of heterogeneous matter in the atmosphere rus: суточная концентрация инородного вещества в воздухе něm: Tageskonzentration von Fremdstoffen in der Luft f  1993-b3
denné maximum
nejvyšší hodnota meteorologického prvku zjištěná v konkrétním dnu na met. stanici za 24 h, a to buď v intervalu od 00 do 24 h, nebo mezi dvěma jinak stanovenými termíny pozorování, např. od 7 h SEČ běžného dne do 7 h SEČ následujícího dne nebo od 06 UTC do 18 UTC v případě nejvyšší teploty uváděné ve zprávách SYNOP z evropských zemí. Viz též amplituda denní.
česky: maximum denní angl: daily (diurnal) maximum of meteorological element rus: суточный максимум метеорологического элемента něm: Tagesmaximum des meteorologischen Elementes n  1993-a3
denné minimum
nejnižší hodnota meteorologického prvku, zajištěná v konkrétním dnu na met. stanici za 24 h, a to buď v intervalu od 00 do 24 h, nebo mezi dvěma jinými stanovenými termíny pozorování, např. od 19 h SEČ předchozího dne do 7 h SEČ běžného dne nebo od 18 UTC předchozího dne do 06 UTC daného dne v případě nejnižší teploty uváděné ve zprávách SYNOP z evropských zemí. Viz též amplituda denní.
česky: minimum denní angl: daily (diurnal) minimum of meteorological element rus: суточный минимум метеорологического элемента něm: Tagesminimum n  1993-a3
denné osvetlenie
osvětlení zemského povrchu a předmětů na Zemi i v atmosféře přímým a rozptýleným slunečním světlem. Měří se v luxech [lx].
česky: osvětlení denní angl: daily illumination, intensity of daylight rus: дневная освещенность něm: Tageshelligkeit f  1993-a1
dennostupeň
syn. graden.
česky: denostupeň angl: degree-day něm: Gradtagszahl f rus: градусо-день fr: degré-jour m  1993-a1
dennostupeň
syn. graden.
česky: gradoden rus: градусо-день fr: degré jour m, degré jour unifié (DJU) m  1993-a1
denný chod meteorologického prvku
změna hodnoty (časový průběh meteorologického prvku) během 24 hodin. V klimatologii se za denní chod met. prvku považuje i denní chod prům. hodinových hodnot vypočtených pro určitý den, měsíc nebo roč. období z víceletých pozorovacích řad.
česky: chod meteorologického prvku denní angl: daily (diurnal) course of meteorological element rus: суточный (дневной) ход метеорологического элемента něm: Tagesgang der meteorologischen Größe m  1993-a1
denný priemer meteorologického prvku
průměrná denní hodnota meteorologického prvku vypočtená z hodnot naměřených nebo pozorovaných v klimatologických nebo synoptických termínech. Podle doporučení WMO se denní průměr met. prvku počítá jako aritmetický průměr hodnot daného prvku měřených v pravidelných intervalech. Na vnitrostátní úrovni se v České republice denní průměry met. prvků počítají jako aritmetické průměry hodnot pozorovaných v termínech 7, 14 a 21 hodin místního času. Prům. denní teplota vzduchu se počítá podle vzorce
T¯=T7 +T14+2T214.
česky: průměr meteorologického prvku denní angl: daily (diurnal) mean of meteorological element rus: суточное среднее метеорологического элемента něm: Tagesmittel des meteorologischen Elementes n  1993-a3
denný úhrn meteorologického prvku
součet všech hodnot meteorologického prvku zjištěných ve stanovených termínech za 24 h. Užívá se především denní úhrn srážek.
česky: úhrn meteorologického prvku denní angl: diurnal sum of meteorological elements rus: суточная сумма метеорологического элемента  1993-a2
depegram
česky: depegram angl: depegram něm: Depegramm n rus: депеграмма fr: dépégramme f  1993-a1
depolarizácia elektromagnetických vĺn
zmenšení polarizace elektromagnetických vln, způsobené zejména jejich mnohonásobným odrazem, rozptylem a ohybem na obecně nesférických částicích atmosférického aerosolu. Polarizace dopadající vlny se mění, např. kruhová se mění na eliptickou nebo se mění rovina polarizace dopadající vlny. Chaoticky rozmístěné elipsoidální částice vody, ledu a sněhu rozptylují dopadající energii více než sférické částice stejného objemu. Tak vzniká doplňková složka energie zpětného rozptylu, jejíž rovina polarizace je kolmá k rovině polarizace dopadající vlny. Jev popisujeme koeficientem depolarizace, který vyjadřuje vztah mezi příčně polarizovanou složkou rozptýlené energie a složkou energie polarizované v rovině dopadající vlny.
česky: depolarizace elektromagnetických vln angl: depolarization of electromagnetic waves něm: Depolarisation von elektromagnetischen Wellen f rus: деполяризация электромагнитных волн fr: dépolarisation des ondes électromagnétiques f  1993-a2
depozícia
1. hmotnost atm. příměsi, která je uložena na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času;
2. označení fázového přechodu vody, při němž roste led přímo z vodní páry (bez přítomnosti kapalné vody). Viz též depozice suchá, depozice mokrá, sublimace.
česky: depozice angl: deposition rus: депозиция, десублима́ция něm: Deposition f, Deposition f fr: déposition f, condensation solide f  2014
depozičné jadrá
česky: jádra depoziční angl: deposition nuclei rus: ядра осаждения něm: Depositionskerne m/pl  1993-a1
depresia
obecně snížení, např. hodnoty meteorologického prvku. Bez přívlastku se termín používá jako syn. tlakové deprese.
česky: deprese angl: depression něm: Depression f rus: депрессия, минимум fr: dépression f  1993-a3
depresia horizontu
česky: deprese horizontu rus: депрессия горизонта fr: dépression à l'horizon  1993-a1
derecho
[derečo] – rozsáhlá a rychle se pohybující větrná bouře spojená s linií silných konvektivních bouří. Derecho může produkovat škody do jisté míry srovnatelné s tornádem, které jsou však převážně orientované stejným směrem (ve směru postupu jevu). Aby se dala větrná bouře klasifikovat jako derecho, musí na většině dráhy bouře být pás škod nebo nárazů větru nad 25 m.s–1 alespoň 400 km dlouhý, s výskytem několika nárazů větru alespoň 33 m.s–1 nebo škodami odpovídajícími tornádu o síle alespoň F1. Rozložení škod v postižené oblasti by nemělo být náhodné z hlediska dob vzniku škod, ale mělo by jasně ukazovat na postup větrné bouře jakožto celku. Viz též bow echo, squall line.
česky: derecho angl: derecho něm: Derecho n, Derecho n fr: derecho m  2014
deskriptor
definuje nebo popisuje data, která jsou uvedena ve zprávách v kódu BUFR nebo CREX. Deskriptor může mít podobu deskriptoru datových prvků, replikačního deskriptoru, operátorového deskriptoru nebo sekvenčního deskriptoru.
česky: deskriptor angl: descriptor rus: дескриптор něm: Deskriptor m, Deskriptor m fr: descripteur m  2014
destilačný pyranometer
syn. lucimetr.
česky: pyranometr destilační angl: distillation pyranometer  1993-a1
desublimácia
nesprávné označení fázového přechodu plynného skupenství vody - vodní páry na skupenství pevné - led, viz též depozice, sublimace.
česky: desublimace angl: desublimation něm: Resublimation f rus: десублимация fr: déposition f, condensation solide f, sublimation inverse f  1993-a3
detekcia bleskov
přístrojová metoda zjišťování výskytu, polohy, času, popř. dalších charakteristik bleskových výbojů. Detekci blesků dělíme na pozemní detekci blesků a družicovou detekci blesků.
česky: detekce blesků angl: lightning detection fr: détection des éclairs f něm: Blitzortung f  2014
detektor počasia
zařízení používané ke zjišťování stavu počasí, průběhu počasí a meteorologické dohlednosti na automatizovaných meteorologických stanicích. Detektor počasí určuje druh srážek kombinací údajů o intenzitě srážek a teplotě vzduchu a informace, získané pomocí dopředného rozptylu světla. Výsledky těchto tří nezávislých měření jsou zpracovány podle příslušných algoritmů tak, aby poskytovaly údaje o stavu počasí podle požadavků Světové meteorologické organizace. Detektor počasí je schopen identifikovat déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, smíšené srážky, sníh, zmrzlý déšť, mlhu, kouřmo a zákal. Zpracováním údajů o stavu počasí během stanoveného období lze získat i údaje o průběhu počasí. Viz též měření dohlednosti.
česky: detektor počasí angl: present weather detector rus: детектор погоды něm: Wettererfassung f, Wettererfassung f fr: capteur de temps présent m, capteur de conditions météorologiques actuelles m  2014
deterministický chaos
vlastnost dynamického systému, který vykazuje chaotické a nepředpověditelné chování v tom smyslu, že i malé změny v počátečním stavu systému vedou k velkým a nepředpověditelným změnám jeho pozdějšího stavu. Základní předpokladem chaotického chování je nelinearita dynamického systému. Typickým příkladem systému s chaotickým chováním v tomto smyslu je počasí a klima. Jednou z příčin deterministického chaosu v chování těchto systémů je omezená přesnost meteorologických měření, která vede k nejistotě v určení počátečních podmínek v modelech numerické předpovědi počasí. Pro postižení nejistoty v předpovědi počasí, která je důsledkem tohoto chaotického chování systému, využíváme koncept ansámblové předpovědi počasí. Vznik pojmu úzce souvisí s pracemi Edwarda Lorenze (Massachusetts Institute of Technology) ze 70. let minulého století týkajícími se předpovědí počasí prostřednictví tehdejších relativně jednoduchých numerických modelů. Viz též prostor fázový, efekt motýlích křídel.
česky: chaos deterministický angl: deterministic chaos něm: deterministisches Chaos n  2016
devón
čtvrtá geol. perioda paleozoika (prvohor) mezi silurem a karbonem, zahrnující období před 419–359 mil. roků. V tomto období se na pevninách rozšířil hmyz a objevily se první rostliny se semeny, díky nimž mohly být kolonizovány i sušší oblasti. Kromě rozvoje ryb se objevili i první obojživelníci.
česky: devon angl: Devonian něm: Devon n  2018
diagnostické rovnice
česky: rovnice diagnostické angl: diagnostic equations rus: диагностические уровнения něm: diagnostische Gleichung f  2014
diagnóza počasia
česky: diagnóza počasí angl: weather diagnosis něm: Wetterdiagnose f rus: диагноз погоды fr: analyse météorologique f, techniques diagnostiques de prévision météorologique pl  1993-a1
diagram komfortu
syn. diagram pohodlí, diagram pohody – diagram se souřadnicemi teplota – vlhkost, který se používá především při hodnocení umělého mikroklimatu, vytvořeného klimatizací.
česky: diagram komfortu angl: comfort chart něm: Behaglichkeitsdiagramm n rus: диаграмма комфорта, карта комфортности fr: diagramme de confort m  1993-a2
diagram rozptýleného svetla
česky: diagram rozptýleného světla angl: light scattering diagram, scattering indicatrix něm: Streulichtdiagramm n rus: диаграмма рассеяния светa, диаграмма рассеянного света fr: diagramme de diffusion de la lumière m, diagramme de diffusion lumineuse m  1993-a1
diaľková detekcia meteorologických javov
metoda detekce a monitorování různých meteorologických jevů metodami distančního pozorování (např. družicová a radarová pozorování).
česky: detekce meteorologických jevů dálková angl: distant detection of meteorological phenomena, remote sensing něm: Fernerkundung von Wettererscheinungen f rus: дистанционное зондирование метеорологических явлений fr: télédétection des phénomènes météorologiques f, télédétection atmosphérique f  1993-a3
diaľková detekcia Zeme
starší, ne zcela vhodné označení pro distanční pozorovací metody, resp. distanční měření, používané zejména v souvislosti s družicovými pozorováními (nejen meteorologickými).
česky: detekce Země dálková angl: remote sensing něm: Fernerkundung f rus: дистанционное зондирование Земли fr: télédétection f  1993-a3
diaľková väzba
statisticky významný vztah mezi oscilací v jedné oblasti a kolísáním klimatu v jiné oblasti.
česky: vazba dálková angl: climate feedback, teleconnection  2014
diaľkové meteorologické meranie
česky: měření meteorologické dálkové angl: distant meteorological measurement rus: дистанционное метеорологическое измерение něm: meteorologische Fernermessung f, Remote sensing  1993-a3
diaľkový prieskum Zeme
termín používaný spíše mimo meteorologii. Aplikace distančních metod (především s využitím družicových a leteckých metod snímání) pro získání komplexního obrazu sledovaného území, jeho různě cílenou analýzu nebo pro detekci různých jevů (nejen meteorologických).
česky: průzkum Země dálkový angl: remote sensing of Earth rus: дистанционное зондирование Земли něm: Fernerkundung f  1993-a3
diaľkový teplomer
syn. teploměr distanční – teploměr upravený pro dálkové měření teploty.
česky: teploměr dálkový angl: distant thermometer rus: дистанционный термометр  1993-a2
diamantový prach
jednoduché, velmi malé ledové krystalky, převážně tvaru jehlic, vznášející se ve vzduchu nebo klesající k zemi s nepatrnou pádovou rychlostí. Mohou vznikat při bezoblačné obloze za velmi nízkých teplot kolem –40 °C a při vysoké relativní vlhkosti, kdy promíchávání vzduchu vede k nukleaci ledových krystalů a jejich růstu depozicí. Vznikají ve stabilních vzduchových hmotách často nad výškovou teplotní inverzí. Jsou časté v polárních krajinách, avšak při silných mrazech se vyskytují i ve stř. zeměpisných šířkách. Často jsou viditelné jen při vhodném osvětlení, kdy se třpytí ve slunečním světle a někdy vytvářejí halové sloupy nebo jiné halové jevy.
česky: prach diamantový angl: diamond dust rus: алмазная пыль něm: Diamantstaub m  1993-a3
diferenciálny aktinometer
aktinometr měřící jas oblohy v nejbližším okolí Slunce jako rozdíl celkového záření procházejícího vstupním otvorem tubusu radiometru a záření vysílaného samotným slunečním diskem. V ČR se diferenciální aktinometry nepoužívají.
česky: aktinometr diferenciální angl: differential actinometer něm: Differentialaktinometer n rus: дифференциальный актинометр fr: radiomètre différentiel m  1993-a3
difluencia
míra rozbíhavosti proudnic v poli proudění. Někdy se nesprávně zaměňuje s divergencí proudění. Viz též čára difluence.
česky: difluence angl: diffluence něm: Diffluenz f rus: диффлюэнция, расходимость fr: diffluence f  1993-a3
difluentné prúdenie
proudění charakterizované rozbíhajícími se proudnicemi. Viz též difluence, proudění konfluentní.
česky: proudění difluentní angl: diffluent flow rus: расходимый поток něm: diffluente Strömung f  1993-a1
difúzna rovnováha
ve fyzice atmosféry vert. rozložení plynů v atmosféře neovlivňované turbulentním promícháváním. Podle Daltonova zákona se v tomto případě jednotlivé plyny ve směsi chovají tak, jako kdyby existovaly samostatně, takže dílčí tlak lehčích plynů klesá s výškou pomaleji než dílčí tlak plynů těžších. V reálné atmosféře se difuzní rovnováha uplatňuje pouze v heterosféře tzn. ve vrstvách výše než zhruba 90 km nad zemským povrchem. V níže ležící homosféře se vlivem turbulentního promíchávání relativní zastoupení základních plynných složek vzduchu s výškou prakticky nemění. Viz též difuzosféra.
česky: rovnováha difuzní angl: diffusive equilibrium rus: диффузионное равновесие něm: Diffusionsgleichgewicht n  1993-a2
difúzne svetlo
syn. světlo rozptýlené – v met. světlo rozptýlené molekulami vzduchu a aerosolovými částicemi přítomnými v atmosféře.
česky: světlo difuzní angl: diffuse light rus: диффузный свет, рассеянный свет něm: diffuses Licht n, gestreutes Licht n  1993-a1
difúzne žiarenie
česky: záření difuzní angl: diffuse radiation, scattered radiation  1993-a1
difúzometer
pyranometr měřící v krátkovlnném oboru pouze rozptýlené sluneční záření; je opatřen stínidlem ve tvaru prstence, posuvného ve směru rovnoběžném se zemskou osou nebo pohyblivým stínícím kotoučem, který zabraňuje dopadu přímého slunečního záření na čidlo. Jako difuzometr může být použit v podstatě každý pyranometr s vodorovným čidlem obráceným vzhůru po doplnění příslušným stínidlem.
česky: difuzometr angl: diffusometer něm: Diffusiometer n rus: пиранометр, диффузометр fr: diffusiomètre m, diffusomètre m  1993-a3
difúzosféra
oblast nad turbopauzou do výšek přibližně nad 100 km, v níž je vert. rozložení atm. plynů určováno molekulární difuzí v poli zemské tíže a nikoliv turbulentním promícháváním. Prakticky se shoduje s heterosférou. Viz též turbosféra.
česky: difuzosféra angl: diffusosphere něm: Heterosphäre f rus: диффузосфера fr: diffusosphère f  1993-a1
Dinesov anemometer
anemometr založený na principu Pitotovy trubice, v němž se využívá tlakového rozdílu vytvářeného v aerodyn. trubici k vyvolání zdvihu plováku speciálního manometru. Tlakový rozdíl Δp závisí na rychlosti větru v a hustotě vzduchu ρ podle vztahu
Δp=k.ρv22
kde k je bezrozměrná konstanta, jejíž velikost závisí na vlastnostech aerodyn. trubice. Zdvih plováku je v převážné části stupnice lineárně úměrný přírůstku rychlosti větru. Dinesův anemometr je vhodný k měření krátkodobých fluktuací rychlostí větru. Tvoří součást univerzálního anemografu, který byl v Česku do konce 90. let 20. století hojně používán. První anemometr tohoto typu zkonstruoval angl. meteorolog W. H. Dines v r. 1890. Viz též anemometr tlakový.
česky: anemometr Dinesův angl: Dines anemometer, pressure tube anemometer něm: Anemometer nach Dines n, Staurohranemometer n, Druckröhrenanemometer n rus: анемометр Дайнса fr: anémomètre à tube (de pression) m, anémomètre de Dines m  1993-a2
disperzné aerosoly
česky: aerosoly disperzní  2014
disperzné podmienky
charakterizují schopnost atmosféry rozptylovat látky vypouštěné ze zdrojů znečišťování ovzduší. V předpovědní praxi ČHMÚ jsou charakterizovány ventilačním indexem (viz vrstva směšovací). Takto definované rozptylové podmínky v chladné polovině roku silně záporně korelují s koncentracemi suspendovaných částic PM10 a oxidů dusíku.
česky: podmínky rozptylové angl: dispersion conditions  2015
disperzný model
obecně souhrnný název pro ty modely znečištění ovzduší, které zahrnují přímé modelování (na základě fyzikálního popisu) prostorového rozptylu znečišťujících příměsí v atmosférickém prostředí. Jako triviální příklad sem patří gaussovské rozptylové modely, pokročilejšími verzemi jsou mj. vlečkové modely nebo puff modely, popř. celá rozsáhlá skupina eulerovských modelů. Protějškem jsou receptorové modely, jež nezahrnují fyzikální přístup k modelování prostorového rozptylu příměsí. V současné době se pojem disperzní modely u některých autorů přednostně používá pro sofistikované modely, v nichž je vyjádření pole proudění realizováno aplikací vhodně zvoleného modelu turbulentního prouděnímezní vrstvě atmosféry.
česky: model disperzní angl: dispersion model  2014
dištančné meranie
metody měření, kdy měřicí čidlo či přístroj není v bezprostřední blízkosti sledovaného jevu. V meteorologii se tento termín používá zejména v souvislosti s měřením družicovým a měřením radiolokačním, případně měřením pomocí lidarů, systémů detekce blesků, aj. Viz též detekce meteorologických jevů dálková.
česky: měření distanční angl: distant measurement rus: дистанционное измерение něm: Remote sensing  1993-a3
dištančný teplomer
česky: teploměr distanční  1993-a1
divergencia prúdenia
divergence ve standardní souřadnicové soustavě je dána vztahem
D=vx x+vy y+vz z,
kde vx, vy, vz jsou složky vektoru rychlosti proudění příslušející souřadným osám x, y, z. Veličinu
DH=vx x+vy y,
nazýváme horiz. divergencí. Při DH > 0 mluvíme o divergentním proudění, v opačném případě při DH < 0 mluvíme o konvergentním proudění. Zápornou divergenci, resp. zápornou horiz. divergenci též nazýváme konvergencí, resp. horiz. konvergencí. Pro označení divergence rychlosti proudění v se v literatuře nejčastěji užívá symbol ∇.v nebo div v, analogicky ∇H v nebo divH v jde-li o horiz. divergenci. V p-systému musíme místo horiz. divergence používat divergenci izobarickou, kterou obvykle značíme ∇pv nebo divp v. Divergence proudění má značný význam pro mechanismus tlakových změn v atmosféře, nenulová horiz. (v p-systému izobarická) divergence je spojena s vertikálními pohyby ve vzduchové hmotě a podílí se tak mimo jiné na vytváření podmínek pro vznik a vývoj oblačnosti. Viz též rovnice divergence.
česky: divergence proudění angl: divergence of wind něm: Strömungsdivergenz f rus: дивергенция ветра fr: divergence du vent f, divergence des vents f  1993-a3
divergenčná teoréma
česky: teorém divergenční angl: divergence theorem, Gauss’s theorem  1993-a1
divergenčná teória cyklogenézy
teorie, podle níž cyklony vznikají a prohlubují se v důsledku rozbíhavosti čili difluence proudnic ve stř. troposféře, a anticyklony v důsledku sbíhavosti čili konfluence proudnic. V praxi byly pro tyto účely používány mapy absolutní topografie 700 hPa a 500 hPa. Divergenční teorii cyklogeneze vypracoval něm. meteorolog R. Scherhag v r. 1933, z hlediska současných poznatků je již překonána.
česky: teorie cyklogeneze divergenční angl: divergence theory of cyclogenesis rus: дивергентная теория циклогенеза, дивергентная теория циклонообразования  1993-a1
divergenčný potenciál
česky: potenciál divergenční angl: velocity potential rus: потенциал скорости něm: Geschwindigkeitspotential n  1993-a1
divergentné prúdenie
1. proudění s nenulovou divergencí, v meteorologii zpravidla proudění s nenulovou horiz. nebo izobarickou divergencí. Opakem je proudění nedivergentní s nulovou, v meteorologii opět zpravidla horiz. nebo izobarickou divergencí;
2. proudění s kladnou divergencí, v meteorologii zpravidla proudění s kladnou horiz. nebo izobarickou divergencí. Opakem je proudění konvergentní se zápornou divergencí neboli konvergencí. Pro odlišení od proudění divergentního, uvedeného v prvém významu, je však v tomto případě vhodnější používat spíše označení proudění divergující, resp. proudění konvergující. Proudění divergující se někdy nespr. ztotožňuje s prouděním difluentním a podobně proudění konvergující s prouděním konfluentním. V atmosféře však může běžně existovat např. konvergující difluentní proudění, jestliže se horiz. nebo izobarické proudnice v dané oblasti rozbíhají, tj. nastává difluence, avšak v důsledku zpomalování proudění podél proudnic je celkový tok hmotnosti vzduchu přes hranice této oblasti záporný, tj. vtékání převládá nad vytékáním a existuje tedy konvergence proudění. Analogicky si lze představit i divergující konfluentní proudění.
česky: proudění divergentní angl: divergent flow rus: дивергентный поток něm: divergente Strömung f  1993-a1
divergujúce prúdenie
česky: proudění divergující  1993-a1
dlhá vlna
1. v letecké meteorologii nevhodné označení pro vlnové prouděnízávětří horských hřebenů, které vzniká při proudění vzduchu kolmo na překážku, je-li dostatečně rychlé, vert. mohutné a při stabilním teplotním zvrstvení ovzduší;
2. v synoptické meteorologii nevhodné označení pro vlny Rossbyho.
česky: vlna dlouhá angl: long wave rus: длинная волна  1993-a1
dlhodobá predpoveď počasia
předpověď počasí na období od 30 dnů do dvou let, především na měsíc, sezonu, rok. Zpočátku se pro dlouhodobou předpověď počasí používaly statist. metody studující změny meteorologických prvků v různých místech v závislosti na čase. Později byly rozvinuty statisticko-synoptické metody dlouhodobé předpovědi počasí, vycházející ze zákonitostí atmosférické cirkulace nad určitým územím, z nichž se nejvíce osvědčila metoda analogu. Od 90. let 20. stol. se začaly používat objektivní metody založené na ansámblové předpovědi počasí, používající numerické modely předpovědi počasí, většinou spojené s modely popisujícími proudění a teplotu hladiny oceánu. Viz též předpověď počasí krátkodobá, předpověď počasí střednědobá.
česky: předpověď počasí dlouhodobá angl: long-range weather forecast rus: долгосрочный прогноз něm: langfristige Vorhersage f, Langfristprognose f  1993-a3
dlhodobo zamrznutá pôda
syn. permafrost.
česky: půda dlouhodobě zmrzlá angl: pergelisol, permafrost rus: вечная мерзлота něm: Dauerfrostboden m, Permafrostboden m  1993-a3
dlhovlnné žiarenie
v meteorologii elmag. záření o vlnových délkách 3–100 µm. Viz též záření krátkovlnné, okno atmosférické.
česky: záření dlouhovlnné angl: long-wave radiation rus: длинноволновая радиация  1993-a3
dĺžka slnečného svitu
česky: délka slunečního svitu angl: duration of sunshine, sunshine duration něm: Sonnenscheindauer f rus: продолжительность солнечного сияния fr: durée d'ensoleillement f, durée d'insolation f  1993-a1
doba dažďov
česky: doba dešťů něm: Regenzeit f fr: saison humide f, saison des pluies f  1993-a1
doba ľadová
syn. glaciál.
česky: doba ledová angl: glacial age něm: Eiszeit f rus: ледниковая эпоха fr: période glaciaire f, glaciation f  1993-a2
doba odberu
syn. doba vzorkovací – délka časového intervalu, po který se v aerochemických měřeních odebírá jeden vzorek. Měření se pak vztahuje k celému časovému intervalu. V praxi se užívá 30 minut, 1 hodina, 24 hodin, nebo i více (týden, měsíc).
česky: doba odběrová angl: sampling interval něm: Beprobungszeitpunkt m, Probenahmezeit f rus: период отбора (проб) fr: période d'échantillonnage f  1993-a2
doba platnosti predpovede
časový interval, ve kterém se předpokládá uskutečnění vývoje počasí uvedeného v předpovědi. Podle doporučení Světové meteorologické organizace je v tabulce uvedena doba platnosti stanovená pro jednotlivé typy předpovědí. Viz též předstih předpovědi.
Definice doby platnosti předpovědi
Nowcasting 0 až 2 hodiny
Velmi krátkodobá předpověď počasí 0 až 12 hodin
Krátkodobá předpověď počasí 12 až 72 hodin
Střednědobá předpověď počasí 72 až 240 hodin
Prodloužená střednědobá předpověď počasí 10 dní až 30 dní
Dlouhodobá předpověď počasí 30 dní až 2 roky
Měsíční výhled 1 měsíc (nikoliv nutně hned následující měsíc)
Výhled na 3 měsíce nebo 90 dní 90 dní (nikoliv nutně hned následujících 90 dní)
Sezonní výhled Jaro, léto, podzim, zima (např. zima na sev. polokouli = prosinec, leden, únor)
Klimatologická předpověď počasí Více než 2 roky
česky: doba platnosti předpovědi angl: meteorological forecasting range něm: Vorhersagezeitraum m rus: заблаговременность прогноза fr: période de validité de la prévision f  1993-a3
doba polovičných zrážok
syn. poločas srážkový – jeden z indexů kontinentality, který navrhl B. Hrudička (1933) k vyjádření ombrické kontinentality klimatu. Je to počet dní od počátku teplého pololetí (na sev. polokouli od 1. dubna), během kterých spadne polovina roč. srážkového úhrnu. Počítá se z prům. měs. úhrnů srážek, přičemž úhrn za měsíc, v němž je polovina překročena, se rozdělí do jednotlivých dní. V kontinentálním klimatu je doba polovičních srážek kratší oproti oblastem, kde dominuje oceánita klimatu. V členitém terénu se v době polovičních srážek odrážejí i návětrné a závětrné efekty.
česky: doba polovičních srážek angl: time of half-precipitation rus: время половинных осадков fr: durée en mois pour atteindre la demie de la moyenne annuelle de précipitation calculée à partir d'avril f  1993-a3
doba slnečného svitu
časový interval, po který svítilo slunce, vyjádřený zpravidla v pravém slunečním čase, např. od 10.45 do 11.32 h. Viz též trvání slunečního svitu.
česky: doba slunečního svitu angl: sunshine duration něm: Sonnenscheindauer f rus: продолжительность солнечного сияния fr: durée d'ensoleillement f, durée d'insolation f  1993-a1
doba sucha
česky: doba sucha něm: Trockenzeit f fr: saison sèche f  1993-a3
doba vzorkovania
česky: doba vzorkovací fr: période d'échantillonnage f  1993-a1
dobrovoľnícka stanica
někdy používané pracovní označení meteorologické stanice, jejímiž pozorovateli jsou zacvičení dobrovolní spolupracovníci met. institucí, tedy osoby, které nejsou stálými zaměstnanci těchto institucí a zpravidla nemají ani met. odb. vzdělání. Viz též stanice profesionální.
česky: stanice dobrovolnická angl: voluntary observer station něm: Station mit ehrenamtlichen Beobachtern f  1993-a1
Dobsonov spektrofotometer
přístroj, který slouží k určení celkového množství ozonu ve vert. sloupci atmosféry se spodní základnou na zemském povrchu a s horní základnou na vnější hranici atmosféry. Dobsonův spektrofotometr umožňuje měřit absorpci slunečního záření v oblasti absorpčních čar O3 v ultrafialové části slunečního spektra. Z těchto měření se pak vypočítává celkový obsah ozonu v atmosféře. Tyto údaje slouží současně jako referenční data pro kontrolu správnosti výsledků ozonometrické sondáže, prováděné pomocí ozonových sond. Světová síť pro měření celkového ozonu pomocí Dobsonova spektrofotometru vznikla z iniciativy Světové meteorologické organizace, která ji metodicky řídí. 
česky: spektrofotometr Dobsonův angl: Dobson spectrophotometer rus: спектрофотометр Добсона něm: Dobson-Spektrophotometer n  1993-a3
Dobsonova jednotka
(D.U.) – jednotka celkového množství daného plynu v zemské atmosféře, pojmenovaná podle profesora oxfordské univerzity G. Dobsona, konstruktéra stejnojmenného spektrofotometru. Většinou se používá jako jednotka celkového množství ozonu. 1 D.U. celkového ozonu je definována jako množství ozonu obsažené ve vertikálním sloupci zemské atmosféry, které by po stlačení na 1 013 hPa při teplotě 0 °C vytvořilo vrstvu silnou 10-3 cm. Například celkové množství ozonu 300 D.U. by vytvořilo za uvedených podmínek homogenní ozonovou vrstvu silnou 3 mm.
česky: jednotka Dobsonova angl: Dobson Unit rus: единица Добсона něm: Dobson-Einheit f , Dobson Unit f  2014
dohľadnosť
1. podle definice Světové meteorologická organizace největší vzdálenost, na kterou lze vidět a rozeznat černý předmět vhodných rozměrů umístěný u země, pokud je pozorován za denního světla proti obloze horizontu, nebo který je možné vidět a rozeznat v noci, pokud je umělé osvětlení na úrovni normálního denního světla;
2. pro letecké účely je za dohlednost považována větší z:
(a) největší vzdálenosti, na kterou je možné spolehlivě vidět a rozeznat na světlém pozadí černý předmět vhodných rozměrů umístěný u země, a
(b) největší vzdálenosti, na kterou je možně spolehlivě rozeznat na neosvětleném pozadí světla o svítivosti přibližně 1 000 cd.
Tyto dvě vzdálenosti jsou odlišné v atm. podmínkách charakterizovaných stejným koeficientem zeslabení. Vzdálenost (a) objektivizuje meteorologický optický dosah a vzdálenost (b) kolísá v závislosti na intenzitě osvětlení pozadí.
česky: dohlednost angl: visibility něm: Sichtweite f rus: видимость, дальность видимости fr: visibilité f  1993-a3
dohľadomer
česky: měřič dohlednosti angl: visibility meter, visibility recorder rus: измеритель видимости něm: Sichtweitenmessung f  1993-a1
doldrums
česky: doldrums něm: tropische Kalmen f/pl fr: calmes équatoriaux pl, pot au noir m  1993-a2
doplnková klimatologická stanica
meteorologická stanice, na níž se provádí klimatologické pozorování v částečně omezeném rozsahu a nemusí být prováděno nepřetržitě. Rovněž tech. vybavení nemusí být kompletní, ale měření max. a min. teplot a množství srážek je povinné. Doplňkové klimatologické stanice slouží k doplnění sítě základních klimatologických stanic.
česky: stanice klimatologická doplňková angl: ordinary climatological station rus: дополнительная климатологическая станция, обычная климатологическая станция něm: klimatologische Ergänzungsstation f  1993-a3
doplnkové meteorologické pozorovanie
meteorologické pozorování prováděné mimo pevně stanovené pozorovací termíny, např. měření vodní hodnoty sněhové pokrývky v jiný než stanovený den, kterým je pondělí (např. v případě předpovídaného rychlého tání sněhu s možností vzestupu hladin vodních toků).
česky: pozorování meteorologické doplňkové angl: supplementary meteorological observation rus: дополнительное метеорологическое наблюдение něm: meteorologische Ergänzungsbeobachtung f  1993-a3
dopplerovský meteorologický rádiolokátor
radiolokátor, který umožňuje měření radiálních rychlostí meteorologických cílů. Dopplerovské meteorologické radary s impulzním režimem umožňují lokalizovat a studovat strukturu nebezpečných met. jevů, jako jsou tropické cyklony, supercely, tornáda, aj. Dále mohou být využity k výpočtu vertikálního profilu proudění nad radiolokátorem. Dopplerovské meteorologické radary s nepřetržitou vlnou se využívají k měření spektrálního rozložení velikosti kapalných, popř. pevných částic v atmosféře, profilů rychlostí jejich pohybu, růst velikosti srážkových elementů, turbulence, střihu větru.
česky: radiolokátor meteorologický dopplerovský angl: meteorological Doppler radar rus: метеорологический радиолокатор Допплеровского типа něm: Doppler-Wetterradargerät n  1993-a3
dosť čerstvý vietor
vítr o prům. rychlosti 5,5 až 7,9 m.s–1 nebo 20 až 28 km.h–1. Odpovídá čtvrtému stupni Beaufortovy stupnice větru.
česky: vítr dosti čerstvý angl: moderate breeze rus: умеренный ветер  1993-a3
dostupná konvektívna potenciálna energia
viz CAPE.
česky: energie potenciální dostupná konvektivní angl: convective available potential energy fr: énergie potentielle de convection disponible f, énergie potentielle convective disponible f, EPCD m něm: CAPE  2017
dostupná potenciálna energia
část celkové potenciální energie atmosféry, jež je schopna transformace na kinetickou energii spojenou s atmosférickým prouděním. Je určena odchylkami reálného atmosférického systému od rovnovážného stavu, v němž by nedocházelo k samovolnému generování pohybů vzduchu. Takový rovnovážný stav lze např. realizovat představou horizontálně homogenní adiabatické atmosféry při globálním zachování hydrostatické rovnováhy. Dostupná potenciální energie představuje jen malou část celkové potenciální energie atmosféry v řádu jednotek procenta. Uvažujeme-li atmosféru jako energeticky izolovaný systém, je v ní součet kinetické energie a dostupné potenciální energie konstantní. Pro hlubší informaci lze zájemcům doporučit např. základní práci Lorenz E. N., 1955. Dostupná potenciální energie definovaná v tomto smyslu se vztahuje především ke generování kinetické energie velkoprostorových horizontálních pohybů v atmosféře. Nelze ji zaměňovat s CAPE, tj. s konvektivní dostupnou potenciální energií.
česky: energie potenciální dostupná angl: available potential energy fr: énergie potentielle disponible f něm: verfügbare potentielle Energy (APE)  2017
dotyčnicové oblúky
syn. oblouky dotykové, oblouky tangenciální – halový jev pozorovaný vně malého nebo velkého hala. Délka a tvar tečných oblouků se mění s úhlovou výškou světelného zdroje, tj. Slunce nebo Měsíce. Rozeznáváme horní a dolní tečné oblouky, přičemž horní oblouky jsou častější. Malého hala se tečné oblouky dotýkají v jeho nejvyšším a nejnižším bodě, vznikají dvojitým lomem paprsků na šestibokých ledových krystalcích při lámavém úhlu 60° a horiz. poloze hlavní krystalové osy. Učebnicová literatura uvádí i tečné oblouky velkého hala, jsou čtyři a velkého hala se dotýkají v bodech posunutých o 45° od jeho nejvyššího a nejnižšího bodu. Podle názoru řady současných odborníků nejsou však tyto dotykové oblouky u velkého hala reálné. Oblouky tečné patří k fotometeorům.
česky: oblouky tečné angl: tangent arcs rus: касательные дуги něm: Berührungbogen m  1993-a3
dotykové napätie
obecně tečná síla vztažená k jednotkové ploše. V meteorologii mají význam především složky tzv. Reynoldsova napětí, související s turbulentním přenosem hybnosti v mezní vrstvě atmosféry. Lze je vyjádřit ve tvaru
-ρvx2 ¯,-ρvy2 ¯,-ρvz2 ¯,-ρvx vy¯,-ρ vxvz ¯,-ρvy vz¯,-ρ vyvx ¯,-ρvz vx¯,-ρ vzvy¯,
kde ρ značí hustotu vzduchu a vx,v y,vz turbulentní fluktuace složek rychlosti proudění v trojrozměrném souřadnicovém systému tvořeném osami x, y, z. Těchto devět veličin představuje složky symetrického tenzoru druhého řádu a fyz. je lze interpretovat jako složky síly turbulentního tření působící v daném bodě na jednotkovou plochu orientovanou kolmo ke směru jednotlivých souřadnicových os. Viz též tření v atmosféře, síla tření.
česky: napětí tečné angl: shearing stress rus: напряжение сдвига něm: Schubpannung f, Tangentialspannung f, Scherspannung f  1993-a1
dotykové oblúky
česky: oblouky dotykové rus: касательные дуги něm: Berührungsbogen m/pl  1993-a1
Doveho zákon
syn. zákon bouří – pravidlo charakterizující stáčení větru ve vyšších zeměp. šířkách na daném místě, které zformuloval H. W. Dove v r. 1835. Zní: vítr se na sev. polokouli stáčí za Sluncem, což je ve směru pohybu hodinových ručiček, na již. polokouli se stáčí v opačném směru. Uvedený poznatek přispěl ke stanovení některých navigačních pravidel v námořní plavbě v oblasti nebezpečných cyklon. Proto Doveho zákon bývá někdy též nazýván zákon bouří. Podle současných poznatků toto pravidlo platí pouze při pohybu cyklon od západu na východ, na sev. polokouli v oblastech, jimiž prochází již. část postupujících cyklon, na již. polokouli v oblastech sev. části těchto cyklon. Uvedený jev nesouvisí se zdánlivým pohybem Slunce.
česky: zákon Doveho angl: Dove law, law of storms rus: закон Дове  1993-a1
downburst
[daunbé(r)st] – extrémně silný sestupný proud u konvektivní bouře, který je příčinou vzniku ničivých divergujících větrů u zemského povrchu. Horiz. průměr tohoto jevu se pohybuje v rozmezí metrů až desítek kilometrů. Downburst je vázán na konvektivní oblaky, ne však vždy nutně druhu cumulonimbus. Podle horiz. rozsahu ničivých větrů se downburst dělí na macroburstmicroburst. Pro termín downburst, převzatý z angličtiny, se občas používá čes. termín propad studeného vzduchu.
česky: downburst angl: downburst něm: starker Abwind m rus: нисходящий порыв fr: rafale descendante f  1993-a3
downdraft
v odborném slangu označení pro proud konvektivní sestupný.
česky: downdraft něm: Abwind m, Downdraft m  2015
downwelling
mezinárodně užívané označení pro pokles povrchové vody do hlubin světového oceánu v rámci jeho termohalinní cirkulace. Dochází k němu především v severním Atlantiku (voda pocházející z Golfského proudu) a při pobřeží Antarktidy (v prostoru uzavřeném Západním příhonem). V těchto oblastech nárůstá hustota oceánské vody díky intenzinímu výparu, který způsobuje její ochlazování i nárůst salinity.
česky: downwelling angl: downwelling něm: Absinken n  2017
dráha vetra
délka křivky, kterou opisuje vzduchová částice za určitý časový interval.
česky: dráha větru angl: run of wind něm: Windweg m rus: пробег ветра fr: trajectoire d'une parcelle d'air f  1993-a3
dráhová dohľadnosť (RVR)
vzdálenost, na kterou pilot letadla nacházejícího se na ose vzletové nebo přistávací dráhy, vidí denní dráhové označení nebo návěstidla ohraničující vzletovou nebo přistávací dráhu, nebo vyznačující její osu. Dráhová dohlednost se dříve určovala vizuálně, nyní se na většině letišť určuje pomocí transmisometrů, umístěných obvykle na obou koncích a uprostřed vzletové nebo přistávací dráhy.
česky: dohlednost dráhová (RVR) angl: runway visual range něm: Pistensichtweite f rus: максимальнaя дальность видимости ВПП fr: portée visuelle de piste (PVP) f  1993-b3
dráhy anticyklón
prům. typické dráhy středů anticyklon pohybujících se v určité geogr. oblasti. Na rozdíl od drah cyklon většinou směřují do nižších zeměp. šířek. B. P. Multanovskij, který dráhy anticyklon označil jako osy anticyklonálních procesů nebo osy anticyklon, rozlišil v Evropě tři zákl. skupiny drah anticyklon: azorská, směřující k východoseverovýchodu, normální polární, směřující k jihovýchodu, a ultrapolární, směřující k jihu nebo jihozápadu.
česky: dráhy anticyklon angl: trajectories of anticyclones něm: Antizyklonenbahnen f/pl, Zugstrassen der Hochdruckgebiete f/pl rus: пути антициклонов, траектории антициклонов fr: trajectoire des anticyclones f  1993-a1
dráhy cyklón
koridory se zvýšenou frekvencí pohybu cyklon, určené na základě studia trajektorií cyklon za delší období. Trajektorie konkrétní cyklony se přitom od typické dráhy může značně lišit. Pro tropické cyklony na sev. polokouli jsou charakteristické přibližně parabolické dráhy nejprve k severozápadu, posléze k severovýchodu, s bodem ohybu nejčastěji mezi 20° a 30° s. š. V mimotropických oblastech dráhy cyklon směřují většinou od západu na východ ve směru řídícího proudění. Dráhy cyklon v Evropě popsal W. J. Bebber (1891) dodnes se používá jeho označení dráha Vb [pět b] pro pohyb janovské cyklony přes Jaderské moře a Maďarsko k severovýchodu, viz situace Vb.
česky: dráhy cyklon angl: cyclone tracks něm: Zugstrassen der Tiefdruckgebiete f/pl, Zyklonenbahnen f rus: траектории циклонов fr: cheminement des cyclones m, trajectoire des cyclones f  1993-a3
draková sondáž
speciálně upravený meteorologický drak byl jedním z prvních prostředků využívaných při výzkumu volné atmosféry. První měření teploty vzduchu pomocí draků uskutečnil v r. 1748 A. Wilson. Později zdokonalené konstrukce draků umožnily vynášet speciálně upravené meteorografy do výšky 4 až 6 km. Koncem 19. století byla v Evropě zorganizovaná síť stanic, v níž se pravidelně prováděla sondáž atmosféry pomocí draků. Největších úspěchů v této sondáži dosáhla stanice Lindenberg v Německu, kde byla dosažena i rekordní výška drakového výstupu 9 740 m. Předností drakové sondáže oproti jiným tehdy používaným metodám výzkumu volné atmosféry bylo, že současně s měřením teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu umožňovala i měření rychlosti větru a že údaje byly po skončení měření okamžitě k dispozici.
česky: sondáž draková angl: kite sounding rus: змейковое зондирование něm: Drachensondierung f  1993-a2
dropsonda
česky: dropsonda angl: dropsonde něm: Dropsonde f rus: сбрасываемый радиозонд fr: dropsonde f  1993-a1
drsná klíma
česky: klima drsné angl: severe climate rus: суровый климат něm: strenges Klima n  1993-b2
drsnosť klímy
neurčitý souhrnný pojem pro nepříznivé klimatické podmínky určitého místa nebo oblasti. Projevuje se velmi nízkými či naopak vysokými hodnotami klimatických prvků (teploty vzduchu, relativní vlhkosti, atmosférických srážek apod.), případně velkou četností nebezpečných meteorologických jevů. V bioklimatologii je drsnost klimatu hodnocena nejrůznějšími indexy a odvozenými veličinami, viz např. diagram komfortu, teplota efektivní. Viz též tuhost zimy.
česky: drsnost klimatu angl: hardness of the climate, severity of the climate něm: Klimastrenge f rus: жестокость климата, суровость климата fr: rigueur climatique f, sévérité du climat f, rudesse du climat f, dureté du climat f  1993-a3
drsnosť povrchu
charakteristika nerovností aktivního povrchu, vystupujících jako činitel brzdící proudění vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry. Kvantit. je určována parametrem drsnosti z0. Někdy se tento parametr uvádí jako drsnost malých měřítek, která je v přízemní vrstvě vyvolána rostlinným porostem, nerovnostmi půdy, malými objekty apod. Drsnost velkých měřítek v mezní vrstvě atmosféry, pro kterou se zavádějí jiné kvantit. charakteristiky, je způsobována vert. členitým terénem, velkými objekty aj. Viz též stáčení větru v mezní vrstvě atmosféry.
česky: drsnost povrchu angl: surface roughness něm: Oberflächenrauigkeit f, Rauigkeit der Oberfläche f rus: шероховатость подстилающей поверхности fr: rugosité de surface f, rugosité surfacique f  1993-a1
drsnosť zimy
syn. tuhost zimy.
česky: drsnost zimy angl: severity of winter něm: Winterhärte f, Winterstrenge f rus: суровость зимы fr: rigueur hivernale f, rudesse de l'hiver f  1993-a1
druh frontu
česky: druh fronty angl: type of front něm: Frontenart f rus: вид фронта fr: type de fronts m, types de fronts pl  1993-a1
druh zrážok
označení jednotlivých srážkových jevů, např. déšť, přeháňka deště se sněhem, sněhová zrna, kroupy, rosa, ledovka. Druh srážek se uvádí v měsíčním výkazu meteorologických pozorování pomocí definovaných značek. Viz též klasifikace srážek.
česky: druh srážek angl: form of precipitation rus: вид осадков, тип осадков něm: Niederschlagstyp, Niederschlagstyp m fr: type de précipitations m  2014
druhá tropopauza
česky: tropopauza druhá angl: second tropopause rus: вторая тропопауза  1993-a1
druhohory
syn. mezozoikum.
česky: druhohory angl: Mesozoic něm: Mesozoikum n  2018
druhotná cirkulácia
česky: cirkulace druhotná něm: sekundäre Zirkulation f rus: вторичная циркуляция fr: circulation secondaire f  1993-a1
druhy oblakov
základní charakteristika oblaku podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků Světové meteorologické organizace. Vystihuje podstatné znaky vzhledu oblaku, které se jeví pozorovateli na zemském povrchu. Každý oblak, který se vyskytuje v troposféře, lze zařadit do jednoho z následujících 10 druhů: cirrus (Cu), cirrocumulus (Cc), cirrostratus (Cs), altocumulus (Ac), altostratus (As), nimbostratus (Ns), stratocumulus (Sc), stratus (St), cumulus (Cu), cumulonimbus (Cb). Jeden a týž oblak nemůže současně náležet k více druhům, tzn., že označení druhů se u téhož oblaku vzájemně vylučují. Pro bližší popis oblaku se užívají další charakteristiky, tj. tvar oblaků, odrůda oblaků, zvláštnosti oblaků, průvodní oblaky a případně mateřský oblak.
česky: druhy oblaků angl: cloud genera něm: Wolkengattungen f/pl rus: виды облаков, роды облаков fr: genres de nuages pl  1993-a2
družicová detekcia bleskov
metoda detekce blesků pomocí přístrojů umístěných na meteorologických družicích. První pokusy o detekci blesků z družic byly realizovány přístroji umístěnými na družicích na nízkých oběžných drahách – předevšímna na družici TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission, vypuštěné v roce 1997) přístrojem Lightning Imaging Sensor. V současnosti (2014) jsou ve vývoji přístroje Geostationary Lightning Mapper (GLM) pro geostacionární družice GOES-R (předpokládaný start v roce 2015) a Lightning Imager (LI) pro Meteosaty třetí generace (MTG) s předpokládaným startem v roce 2018. Jak GLM, tak LI budou nepřetržitě snímat většinu zemského disku, viditelnou z dané družice, výboje blesků budou zaznamenávány v blízkém infračerveném oboru v čáře atomárního kyslíku 774,4 nm. Rozlišení přístroje (přesnost detekce) bude kolem 10 km, data budou poskytována v téměř reálném čase, efektivita detekce bude přibližně 90 % pro noční hodiny, resp. kolem 70 % pro denní hodiny. Vzhledem k povaze detekce (snímání v optickém oboru) tyto přístroje detekují celkovou bleskovou aktivitu, tj. nerozlišují mezi výboji mezi oblakem a zemí a mezioblačnými výboji.
česky: detekce blesků družicová angl: satellite lightning detection fr: détection optique des éclairs par satellite f, détection de la foudre par satellite f něm: satellitengestützten Blitzortungen  2014
družicová meteorológia
specializovaná oblast meteorologie využívající družicová meteorologická měření. Jedná se spíš o charakteristiku způsobu získávání, zpracování a interpretace dat, než o samostatnou meteorologickou disciplínu.
česky: meteorologie družicová angl: satellite meteorology rus: спутниковая метеорология něm: kosmische Meteorologie f, Satellitenmeteorologie f  1993-a3
družicová snímka
soubor digitálních dat naměřený radiometrem meteorologické družice, zpravidla nasnímaný současně ve více spektrálních kanálech, resp. jejich zobrazení formou zpracovaného digitálního snímku. Periodicita družicových snímků je závislá především na konkrétním typu družice, resp. přístroje – u geostacionárních družic je dána technickými parametry radiometru družice, přičemž se pohybuje od desítek sekund do desítek minut, u polárních družic závisí na periodicitě přeletů dané družice nad konkrétní oblastí a šířce pásu snímaného území (periodicita se pohybuje od cca 12 hodin do několika dní). Rozlišení, tzn. rozlišovací schopnost, závisí především na konstrukci radiometru družice a výšce její oběžné dráhy. Pro meteorologické využití je vysoce žádoucí, aby snímek byl k dispozici v co nejkratší době od svého pořízení (nasnímání).
česky: snímek družicový angl: satellite picture rus: снимок со спутника, спутниковый снимок něm: Satellitenbild n  1993-a3
družicová sondáž atmosféry
metoda snímání atmosféry multispektrálními (hyperspektrálními) družicovými radiometry, jejímž cílem je stanovení vertikálních profilů atmosféry – teploty, tlaku, koncentrací některých plynných složek atmosféry (např. vodní páry, ozonu, oxidu uhličitého), směru a rychlosti proudění, aj. Výstupy jsou využívány jako jeden ze vstupních zdrojů dat pro numerické modelování atmosféry, pro operativní monitorování instability atmosféry (v rámci nowcastingu), aj.
česky: sondáž atmosféry družicová angl: satellite sounding rus: зондирование с помощью спутника něm: Satellitensondierung f  2014
družicové meteorologické meranie
získávání, zpracování a vyhodnocení údajů o stavu atmosféry, případně zemského povrchu a mořské hladiny pomocí přístrojů umístěných na meteorologických družicích. Družicová měření poskytují informace především o rozložení oblačnosti a jejích základních vlastnostech (mikrofyzikálním složení a jasové teplotě horní hranice oblačnosti, optické mohutnosti, typu oblačnosti, aj.), o vertikálních profilech některých prvků atmosféry, o dynamice různých jevů (vývoj a pohyb různých meteorologických jevů či systémů), o proudění v atmosféře, přítomnosti sněhové pokrývky a mořského ledu, teplotě hladiny moří a oceánů, aj. Dlouhodobé řady družicových měření různých prvků jsou následně využívány v klimatologii.
česky: měření meteorologické družicové angl: meteorological satellite measurement rus: спутноковое метеорологическое измерение něm: meteorologische Satellitenmessung f  1993-a3
dryline
pomyslná čára označující úzkou přechodovou zónu oddělující suchý a vlhký vzduch. Vytváří se v nižších hladinách. Bývá obvykle několik set km dlouhá a desítky km široká. Dryline se vyskytuje v různých částech světa, ale nejtypičtější je pro oblast tzv. Plání v USA, kde odděluje vlhký vzduch proudící z Mexického zálivu a suchý kontinentální vzduch proudící ze západu. Je důležitým faktorem v četnosti výskytu silných konvektivních bouří. Obvykle se během dne posouvá mírně k východu, v noci naopak ustupuje k západu. Český ekvivalent termínu není zaveden.
česky: dryline angl: dryline, dry line něm: dryline f rus: сухая линия fr: front de point de rosée m, ligne sèche f  2015
dúha
jeden z fotometeorů. Je charakterizován jako skupina koncentrických oblouků barevného spektra kolem antisolárního bodu nebo kolem Slunce. Vzniká lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Obvykle se vyskytuje duha hlavní a duha vedlejší, které se objevují na opačné straně oblohy než je světelný zdroj. Střed jejich oblouků leží na přímce, jež prochází zdrojem světla a okem pozorovatele. Spektrum velikosti kapek ovlivňuje barvu, intenzitu a šířku barevných oblouků. První fyz. objasnění vzniku duhy podal R. Descartes v letech 1635–1637. Viz též oblouky duhové podružné.
česky: duha angl: rainbow něm: Regenbogen m rus: радуга fr: arc-en-ciel m  1993-a3
dúha na pozadí hmly
syn. duha bílá.
česky: duha mlhová angl: fog bow něm: Nebelbogen m rus: туманная радуга fr: arc blanc m  1993-a1
dúha okolo Slnka
syn. duha terciární – duha vzniklá lomem a trojnásobným vnitřním odrazem slunečních paprsků na dešťových kapkách. Nachází se na opačné straně oblohy než duha hlavní a duha vedlejší v úhlové vzdálenosti asi 43° od Slunce. Je to vzácný opt. úkaz.
česky: duha kolem Slunce angl: tertiary rainbow něm: tertiärer Regenbogen m rus: третичная радуга fr: arc tertiaire m  1993-a1
duplicatus
(du) [duplikátus] – jedna z odrůd oblaku podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizována jako menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy naskládané hustě nad sebou v malých vzdálenostech, někdy částečně spojené. Vyskytuje se u druhů cirrus, cirrostratus, altocumulus a stratocumulus.
česky: duplicatus angl: duplicatus něm: duplicatus rus: двойные облака fr: duplicatus m  1993-a2
dusno
subj. nepříjemný pocit, vyvolaný kombinovaným účinkem teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu a malé rychlosti větru na lidský organismus. Je do jisté míry opakem zchlazování, protože čím je menší zchlazování, tím je větší dusno. Dusno se charakterizuje buď pomocí izobarické ekvivalentní teploty (např. F. Linke považoval za začátek dusna 56 °C), nebo jen pomocí tlaku vodní páry. Za hranici dusna se obecně přijala hodnota tlaku vodní páry 18,8 hPa (dříve 14,08 torr). Podle K. Scharlana (1942) nastávají podmínky pro pocit dusna např. tehdy, když při relativní vlhkosti vzduchu r = 100 % je teplota vzduchu t = 16,5 °C, dále při r = 70 % a t = 22,2 °C, při r = 50 % a t = 27,9 °C, popř. při r = 30 % a t = 36,9 °C. Dusno vzniká nejčastěji v létě v dopoledních hodinách, zpravidla před konvektivní bouří (bouřkou z tepla). Viz též den dusný, teplota ekvivalentní.
česky: dusno angl: muggy, sultriness něm: Schwüle f rus: духота, зной fr: temps lourd m  1993-a3
dusný deň
den, v němž nastaly met. podmínky pro pocit dusna. U nás se za dusný den zpravidla považuje den, v němž tlak vodní páry ve 14 h dosáhl alespoň hodnoty 18,8 hPa. Viz též izohygroterma.
česky: den dusný angl: humid day, sultry day něm: schwüler Tag m rus: душный день fr: jour à temps lourd m, jour de chaleur étouffante m, jour de chaleur accablante m  1993-a1
Duvdevaniho rosomerná doštička
zařízení k určování množství rosy. Je tvořeno dřevěnou destičkou opatřenou speciálním nátěrem, umístěnou vodorovně obvykle ve výšce porostů. Exponuje se po západu Slunce, měření se provádí v ranních hodinách. Vzhled povrchu orosené destičky se srovnává se sadou charakteristických fotografií, podle nichž se odhadne přibližné množství rosy. Uvedenou metodu měření rosy navrhl S. Duvdevani v Izraeli v r. 1947. V provozní praxi ČHMÚ se tato metoda nepoužívá.
česky: destička rosoměrná Duvdevaniho angl: Duvdevani dew gauge, Duvdevani drosometer něm: Duvdevani-Taumesser m, Duvdevani Drosometer n rus: росомер Дувдевани fr: drosomètre Duvdevani m, drosomètre de Duvdevani m  1993-a2
dvojpilotáž
synchronní pilotovací měření dvěma optickými pilotovacími teodolity umístěnými na konci základny s přesně zjištěnými koncovými body. Pomocí délky průmětu základny a čtyř zjištěných úhlových souřadnic, tj. dvou azimutálních a dvou výškových úhlů zaměřovaného pilotovacího prostředku (zpravidla pilotovacího balonu), se trigonometricky vyhodnocují prostorové souřadnice pilotovacího prostředku jako zákl. parametry pro výpočet výškového větru. Ve srovnání s jednopilotáží, poskytuje dvoupilotáž přesnější výsledky, poněvadž nemusí vycházet z předpokladu konstantní stoupací rychlosti zaměřovaného pilotovacího prostředku.
česky: dvojpilotáž angl: two-theodolite method of upper winds measurement něm: Doppelanschnitt m rus: базисное шаропилотное наблюдение fr: sondage à deux théodolites m  1993-a1
dvojročný cyklus
česky: cyklus dvouletý něm: 2-Jahres-Zyklus m rus: квазидвухлетний цикл fr: oscillation quasi biennale f  1993-a1
dvojzložková veterná smerovka
citlivá směrovka určená k současnému zjišťování hodnot horiz. i vert. složky směru větru. V současné době se už prakticky nepoužívá. Viz též směrovka větrná.
česky: směrovka větrná dvoukomponentní angl: bidirectional wind vane, bivane rus: бифлюгер, двухкомпонентная флюгарка něm: Zweikomponenten Windfahne f  1993-a3
dym
produkty hoření látek všech skupenství rozptýlené ve vzduchu. Částice kouře mají různou velikost i fyz. a chem. vlastnosti. Pevné složky kouře jsou jedním z litometeorů. Viz též vlečka kouřová.
česky: kouř angl: smoke rus: дым něm: Rauch m  1993-a3
dymno
hydrometeor snižující vodorovnou dohlednost nejvýše na 1 km. Kouřmo je atmosférický aerosol z mikroskopických vodních kapiček nebo vlhkých hygroskopických částeček vznášejících se ve vrstvě vzduchu při zemi. V pozorovatelské praxi se kouřmo zaznamenává jen při dohlednosti od 1 do 10 km, obecně však horní hranice dohlednosti pro kouřmo není stanovena. Na rozdíl od mlhy, v níž vodorovná dohlednost je menší než 1 km, při kouřmu není vzduch vodními parami nasycen, i když relativní vlhkost vzduchu je i při něm vysoká. Český termín „kouřmo“ není zcela výstižný, neboť jev nesouvisí s kouřem. Kouřmo nelze zaměňovat se zákalem, patřícím mezi litometeory.
česky: kouřmo angl: mist rus: дымка něm: Dunst m  1993-a3
dymová čiapka
viditelná vrstva znečištěného vzduchu nad velkými městy a průmyslovými oblastmi, často s ostrou horní hranicí. Tvar i výška kouřové čepice závisejí především na charakteru počasí a denní době. Viz též zákal průmyslový.
česky: čepice kouřová angl: smoke blanket něm: Rauchwolke f rus: дымовая шапка fr: nuage de pollution m  1993-a1
dymová vlečka
prostorový útvar v ovzduší obsahující kouř a další znečišťující látky souvisle emitované z jednotlivého zdroje nebo skupiny zdrojů. Délka i tvar kouřové vlečky jsou podmíněny met. podmínkami pro šíření a rozptyl příměsí v ovzduší. Viz též tvar kouřové vlečky, emise, vznos kouřové vlečky, stupnice Ringelmannova.
česky: vlečka kouřová angl: smoke plume rus: дымовой факел  1993-a3
dynamická anticyklogenéza
anticyklogeneze vyvolaná procesy souvisejícími s růstem advekce anticyklonální vorticity nebo poklesem advekce cyklonální vorticity s výškou. Za těchto podmínek dochází ke generování sestupných pohybů vzduchu a k následnému adiabatickému oteplování vzduchové hmoty. Tímto způsobem např. vznikají subtropické anticyklony. Viz též rovnice omega, subsidence vzduchu.
česky: anticyklogeneze dynamická angl: dynamic anticyclogenesis něm: dynamische Antizyklogenese f rus: динамический антициклогенез fr: anticyclogénèse dynamique f  1993-a3
dynamická anticyklóna
1. subtropická anticyklona;
2. někteří autoři tímto pojmem označují všechny teplé anticyklony i v mírných, popř. vysokých zeměp. šířkách. Viz též anticyklogeneze dynamická.
česky: anticyklona dynamická angl: dynamic anticyclone něm: dynamische Antizyklone f rus: динамический антициклон fr: anticyclone dynamique m  1993-a3
dynamická brázda nízkeho tlaku vzduchu
syn. brázda orografická, brázda závětrná – brázda nízkého tlaku vzduchu, která vzniká za horským hřebenem, přes který proudí vzduch s převažující složkou kolmou k hřebenu. Vznik brázdy lze vysvětlit termodynamicky adiabatickým oteplováním nebo dynamicky zesílením cyklonální cirkulace v důsledku horiz. konvergence spojené se zvětšováním vert. tloušťky vzduchového sloupce při sesedání vzduchu na závětrné straně hřebene. V Evropě vzniká např. v závětří Alp při sz. až sev. proudění, v závětří Skandinávského pohoří při proudění od západu na východ a v závětří Skalnatých hor v USA při stejném charakteru proudění. Viz též cyklogeneze orografická.
česky: brázda nízkého tlaku vzduchu dynamická angl: dynamic trough, lee trough něm: dynamischer Trog m rus: динамическая ложбина fr: creux dynamique m, thalweg dynamique m  1993-a3
dynamická klimatológia
klimatologický směr, který na rozdíl od klasické klimatologie nevychází při zpracování klimatologických materiálů z pevných časových úseků, jako je den, pentáda apod., ale z různě dlouhých období, po která v daném místě nebo oblasti působily určité cirkulační a radiační podmínky (např. vyskytoval se určitý synoptický typ, vzduchová hmota, převládalo proudění kolmé na horský hřeben atd.). Z dynamické klimatologie dosáhla doposud největšího uplatnění synoptická klimatologie, která se zabývá kauzálními vazbami mezi cirkulačními typy počasí a klimatem. V posledním období zkoumá dynamická klimatologie ve větším rozsahu klima ve vztahu k složkám radiační a tepelné bilance. Zakladatelem dynamické klimatologie je švédský meteorolog T. Bergeron.
česky: klimatologie dynamická angl: dynamic climatology, dynamic climatology rus: динамическая климатология něm: dynamische Klimatologie f  1993-a1
dynamická konvekcia
podle některých starších autorů označení vert. cirkulace vzduchu v oblasti tlakových útvarů synoptického měřítka. Jde především o výstupné pohyby v oblastech nízkého tlaku a sestupné pohyby v oblastech vysokého tlaku vzduchu, které však dosahují pouze řádové rychlostí 10–2 m.s–1. Nejedná se tedy o konvekci v obvyklém slova smyslu a v současné době se tento termín prakticky nepoužívá.
česky: konvekce dynamická angl: dynamic convection rus: динамическая конвекция něm: dynamische Konvektion f  1993-a3
dynamická meteorológia
obor meteorologie zabývající se studiem atmosférických dějů na základě formulování a mat. řešení vztahů a rovnic popisujících statiku, dynamiku a termodynamiku atmosféry. Aplikací dynamické meteorologie jsou dynamické předpovědní metody, které se v současné době používají k objektivním, především numerickým předpovědím přízemních a výškových tlakových polí, výškových teplotních a vlhkostních polí a k předpovědi atmosférických srážek. Viz též kinematika atmosféry
česky: meteorologie dynamická angl: dynamic meteorology rus: динамическая метеорология něm: dynamische Meteorologie f  1993-a3
dynamická rýchlosť
česky: rychlost dynamická angl: friction velocity rus: скорость трения něm: Schubspannungsgeschwindigkeit f  1993-a3
dynamická transformácia vzduchovej hmoty
změna teplotních a vlhkostních charakteristik vzduchové hmoty především v důsledku subsidence vzduchu (zpravidla v anticyklonách). Projevuje se hlavně ve volné atmosféře, řidčeji zasahuje až k zemskému povrchu. Za dynamickou transformaci můžeme považovat i změny teploty a vlhkosti při výstupných pohybech vzduchu (typicky v cyklonách).
česky: transformace vzduchové hmoty dynamická angl: dynamic air mass transformation rus: динамическая трансформация воздушной массы  1993-a3
dynamická tropopauza
definice tropopauzy s využitím vertikálního gradientu potenciální vorticity. Tropopauza je pak obvykle definovaná jako hladina, kde potenciální vorticita dosahuje hodnoty ± 1,5 PVU nebo ± 2 PVU (kladné hodnoty PV se vztahují k severní hemisféře, záporné hodnoty k jižní hemisféře).
česky: tropopauza dynamická angl: dynamic tropopause  2015
dynamická turbulencia
česky: turbulence dynamická angl: dynamic turbulence rus: динамическая турбулентность  1993-a1
dynamická výška
syn. výška geodynamická – výška libovolné geopotenciální hladiny, obvykle nad úrovní moře, vyjádřená v dynamických metrech.
česky: výška dynamická angl: dynamic height rus: динамическая высота  1993-a1
dynamické modely klímy
česky: modely klimatu dynamické něm: dynamisches Klimamodell n  1993-b1
dynamické ochladzovanie
vžité označení pro adiabatické ochlazování určité hladiny nebo vrstvy atmosféry vlivem vertikálních pohybů vzduchu zpravidla výstupnýchcyklonách a na návětrných svazích horských hřebenů. Mechanismus dynamického ochlazování lze vysvětlit adiabatickým popř. pseudoadiabatickým ochlazováním vystupujícího vzduchu při stabilním teplotním zvrstvení atmosféry. Viz též rovnice tendence relativní topografie, děj adiabatický, děj pseudoadiabatický.
česky: ochlazování dynamické angl: dynamic cooling rus: динамическое охлаждение něm: dynamische Abkühlung f  1993-a3
dynamické otepľovanie
vžité označení pro adiabatické oteplování určité hladiny nebo vrstvy atmosféry vlivem vertikálních pohybů vzduchu, zpravidla sestupnýchanticyklonách a v závětří horských hřebenů. Mechanismus dynamického oteplování lze vysvětlit adiabatickým oteplováním sestupujícího vzduchu při stabilním teplotním zvrstvení atmosféry. Viz též rovnice tendence relativní topografie, děj adiabatický, subsidence vzduchu.
česky: oteplování dynamické angl: dynamic warming rus: динамическое нагревание něm: dynamische Erwärmung f  1993-a3
dynamický meter
syn. metr geodynamický – vert. vzdálenost, na níž se geopotenciál změní o 10 J. Dynamický metr je číselně asi o 2 % větší než geometrický metr a jeho přesná hodnota závisí na místním tíhovém zrychlení. Původně zavedl v meteorologii V. Bjerknes jednotku desetkrát menší, tj. dynamický decimetr. V praxi je výhodnější jednotkou metr geopotenciální, který je roven 0,98 dynamického metru.
česky: metr dynamický angl: dynamic metre rus: динамический метр něm: dynamisches Meter n  1993-a3
dynamický systém
v obecném smyslu každý proces nebo soubor procesů, který se vyvíjí v čase a jehož vývoj může být řízen soustavou fyzikálních zákonů. Termín se také užívá ve vztahu k matematickým modelům časového vývoje počasí a klimatu. Dynamické systémy mohou být jak poměrně jednoduché systémy několika proměnných, řízené několika vývojovými rovnicemi, tak systémy extrémně složité jako je systém klimatický. Typickým příkladem dynamického systému, který se chová podle zákonů deterministického chaosu, je turbulentní proudění.
česky: systém dynamický angl: dynamical system něm: dynamisches System n  2016
dynamický tlak
tlak působící v proudící tekutině na plochu orientovanou kolmo ke směru proudění po odečtení statického tlaku. Z hlediska rozměrové analýzy je dynamický tlak ekvivalentní množství kinetické energie v jednotce objemu proudící tekutiny, tzn. je přímo úměrný čtverci rychlosti proudění. U ploch, které nejsou orientovány kolmo ke směru proudění, je silové působení dynamického tlaku dáno průmětem do směru vnější normály k dané ploše. Viz též tlak větru, energie větru.
česky: tlak dynamický angl: dynamic pressure rus: динамическое давление  1993-a3
dynamika atmosféry
část meteorologie, zabývající se příčinami pohybů vzduchu v zemské atmosféře. Poznatky dynamiky atmosféry a jejich mat. formulace vytvořily základ dynamické meteorologie, jejíž praktickou aplikací jsou zejména dyn. metody předpovědi počasí. V širším smyslu se do dynamiky atmosféry zahrnuje i kinematika a statika atmosféry.
česky: dynamika atmosféry angl: atmospheric dynamics, dynamics of the atmosphere něm: atmosphärische Dynamik f, Dynamik der Atmosphäre f rus: динамика атмосферы fr: dynamique de l'atmosphère f, mouvements de l'atmosphère pl  1993-a1
dynamika frontu
souborné označení pro časové změny vlastností atmosférické fronty v důsledku změn vlastností vzduchových hmot, které fronta odděluje, vlastností aktivního povrchu, a tlakového pole v oblasti fronty. Projevuje se změnou výraznosti fronty, změnou sklonu fronty (frontální plochy), deformací frontální čáry a tomu odpovídajícím průběhem počasí. Viz též frontogeneze, frontolýza, zostření fronty.
česky: dynamika fronty angl: dynamic of front něm: Dynamik der Front f rus: динамика фронта  1993-a2
dynamika oblakov
část fyziky oblaků a srážek, která aplikuje principy dynamiky kapalin na vývoj oblaků a srážek. Studuje vlastnosti pole proudění v oblaku i v jeho okolí, které jsou důsledkem nehydrostatických změn tlaku vzduchu, a jejichž důsledkem je časově a prostorově proměnné rozložení teploty, vlhkosti a mikrofyzikálních charakteristik oblaku. Viz též mikrofyzika oblaků a srážek.
česky: dynamika oblaků angl: cloud dynamics rus: динамика облаков něm: Wolkendynamik f, Wolkendynamik f fr: dynamique des nuages f  2014
dýzové prúdenie
syn. jet stream [džet strím] – silné proudění vzduchu ve tvaru zploštělé trubice s kvazi horiz. osou max. rychlosti proudění vzduchu, zpravidla 1–2 km pod tropopauzou, jež je charakterizováno nejen velkými rychlostmi, nýbrž i výraznými horiz. a vert. střihy směru větru. Podle definice WMO je tryskové proudění vymezeno izotachou 30 m.s–1, horiz. střihem větru alespoň 5 m.s–1 na 100 km a vert. střihem větru 5 až 10 m.s–1 na 1 km. Horiz. rozměry podél osy tryskového proudění jsou tisíce km a vert. rozměry jsou jednotky km. Je strukturně spojeno s planetární výškovou frontální zónou. Tryskové proudění se vyskytuje i ve stratosféře a mezosféře. Poprvé bylo toto proudění prokázáno za 2. svět. války nad Tichým oceánem při letech nad Japonskem. V literatuře se uvádějí rychlosti tryskového proudění až přes 500 km.h–1. Nad územím ČR byly naměřeny hodnoty okolo 300 km.h–1. Viz též klasifikace tryskového proudění geografická.
česky: proudění tryskové angl: jet stream něm: Strahlstrom m, Strahlströmung f  1993-a2
dýzové prúdenie v hraničnej vrstve
česky: proudění tryskové v mezní vrstvě  1993-a1
dýzový efekt
v meteorologii zesílení přízemního větru (proudění v mezní vrstvě atmosféry) na pricipu Venturiho efektu v místech, kde z orografických důvodů dochází ke zhuštění proudnic především v horiz. směru. Je pozorováno v širších údolích, průsmycích apod. Nejpříznivější podmínky pro tryskový efekt nastávají, když při stabilním zvrstvení atmosféry tlakový gradient směřuje podél osy průsmyku nebo údolí. Tryskový efekt se projevuje v různém měřítku v závislosti na velikosti tvarů zemského povrchu a povětrnostní situaci, které jej podmiňují. Ve stř. Evropě se tryskový efekt nejvýrazněji projevuje v průlomu Dunaje mezi Karpaty a Alpami, kde je pozorován až do vzdálenosti 100 až 200 km. Tryskový efekt se lokálně vyskytuje i v městské zástavbě, která ovlivňuje pole větru. Vítr zesílený tryskovým efektem může dosahovat značných rychlostí a ohrožovat některé lidské činnosti, např. dopravu. Viz též mistral, efekt nálevkový.
česky: efekt tryskový angl: jet effect rus: струйный еффект něm: Düseneffekt m fr: courant-jet effet m  1993-a3
podpořila:
spolupracují: