syn. izalumchrona – zast. označení izolinie spojující místa se stejnou délkou osvětlení za určitý časový interval. Viz též izofota.
izolumchrona
Termín se skládá z řec. ἴσος [isos] „stejný, rovný“, lat. lumen „světlo, svit“ a řec. χρόνος [chronos] „čas, doba“.
slov: izolumchróna; něm: Isolumchrone f 1993-a1
