izochasma
syn. izoaurora – izolinie spojující místa se stejnou četností výskytu polární záře.
Termín zavedl H. Fritz v r. 1867. Skládá se z řec. ἴσος [isos] „stejný, rovný“ a χάσμα [chasma] „díra, prohlubeň, propast“, u Aristotela „polární záře“.
angl: isaurore, isochasm; slov: izochazma; něm: Isochasme f; rus: изохасма 1993-a1
