izohélie
izolinie spojující místa se stejným trváním slunečního svitu za určité období (den, měsíc, rok apod.).
Termín navrhl H. König v r. 1896. Skládá se z řec. ἴσος [isos] „stejný, rovný“ a ἥλιος [hélios] „Slunce“.
angl: isohel, isoheliopleth; slov: izohélia; něm: Isohelie f; rus: изогелa, изогелия 1993-a1
